(pokračuje Věra Kovářová)

132.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb.,
o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 564/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a zpravodaj garančního výboru, což je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslanec Jiří Carbol.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 564/3, který byl doručen dne 28. února 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 564/4.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Má zájem.

A než vám udělím slovo, přečtu omluvy, pane ministře. Omlouvá se Benešík Ondřej od 12.30 do 13 z pracovních důvodů, Faltýnek Jaroslav celý jednací den - rodinné důvody, Lacina Jan od 10 do 11 z pracovních důvodů, Jaroslav Faltýnek je omluven po celý den. Dále se omlouvá Martin Dvořák po celý jednací den z pracovních důvodů a Petr Hladík po celý jednací den z pracovních důvodů. A ještě tu mám další sdělení, že pan poslanec Josef Bernard ruší svoji omluvu.

Pane ministře, máte slovo. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jenom v krátkosti, tedy před třetím čtením, uvést cíle novely zákona o Státním fondu podpory investic. Já jsem je již podrobně představoval v prvním a v druhém čtení, proto bych se pak jenom v krátkosti zaměřil přímo na dané pozměňovací návrhy.

Nicméně než tak učiním, chtěl jsem ještě poděkovat zejména v momentě, kdy jsme načítali druhé čtení, že i opoziční strany a kolegové, kolegyně jsme se shodli na možnosti zkrácení období mezi druhým a třetím čtením, a i výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, panu Oklešťkovi, panu Havránkovi a dalším, že jsme mohli před třetím čtením toto projednat ve výboru minulý týden.

Pozměňovací návrhy označené v návrhu hlasovací procedury, která pak bude představena, písmenem A - pozměňovací návrhy obsažené v usnesení garančního výboru pro správu a regionální rozvoj - ty návrhy se týkají zejména rozšíření příjmů fondu o návratnou finanční výpomoc a zakotvení onoho dostupného nájemního bydlení v českém právním řádu. Na plénu Poslanecké sněmovny pak v rámci druhého čtení byly načteny další tři pozměňovací návrhy. Ty potom jsou označeny písmenem B. Je tam návrh podaný společně s panem poslancem Jiřím Havránkem. Ten se týká upřesnění zjednodušení podmínek systému dostupného nájemního bydlení, upřesnění okamžiku, ke kterému se vypočítává maximální hodnota stanoveného dostupného nájemního bydlení, ale je dále upřesnění pravidel o zvyšování dostupného nájemního bydlení. Toto pravidlo bylo doplněno o možnost takzvaného kumulativního dostupného nájemného, respektive kumulativního zvýšení dostupného nájemného v součtu za více let pro případ, že vlastně ten pronajímatel nevyužíval možnosti zvyšovat dostupné nájemné tak, jak lze v průběhu jednotlivých let.

A pak je tam ještě pozměňovací návrh v hlasovací proceduře, ten je označen pod písmenem C. Bude se týkat změny přechodných ustanovení v novém stavebním zákoně. Předkládaný pozměňovací návrh má za cíl umožnit, aby se v územním plánu, jehož pořizování bude dokončováno podle dosavadních právních předpisů, bylo možné vymezit plochu nebo koridor s podmínkou uzavření plánovací smlouvy podle nového stavebního zákona, což je významné i ve vztahu k nové definici právě onoho dostupného nájemního bydlení.

Pak byl ještě projednáván návrh označený písmenem D, ten podával pan poslanec Jiří Havránek. Ten se týká změny oceňování majetku, kde se nově zavádí institut cenových map nájemního bydlení, které bude vydávat Ministerstvo financí. Jedná se tak o provázanost s naším návrhem úpravy dostupného nájemního bydlení.

Ještě jednou poděkuji za rychlé projednání výborem mezi druhým a třetím čtením. Jinak k těmto všem pozměňovacím návrhům, které přišly z výboru, vyjádřím za předkladatele souhlas, a toliko moje úvodní slovo. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a nyní otevírám rozpravu. První je s přednostním právem přihlášena... (Domluva s místopředsedkyní Dostálovou.) Výborně, pan zpravodaj. Tedy po otevření rozpravy, kterou tímto otevírám, vystoupí pan zpravodaj Jiří Carbol. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Carbol: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chci přednést jenom zpravodajskou zprávu. Z pověření výboru pro hygienu, správu a regionální rozvoj ze dne 1. března výbor doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 564 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Návrh na zamítnutí zákona nebyl podán, legislativně technické návrhy mezi druhým a třetím čtením rovněž nebyly podány. Jsou předloženy celkem čtyři pozměňovací návrhy, o kterých budeme následně hlasovat. Obsah těch pozměňovacích návrhů před chvílí předložil pan ministr Bartoš. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na svém jednání dne 1. března přijal stanovisko k uvedeným pozměňovacím návrhům a doporučil proceduru hlasování, se kterou vás následně v podrobné rozpravě seznámím. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane zpravodaji. Přeji všem hezké dopoledne a s přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Dostálová.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, děkuji moc za slovo. No, já v podstatě dneska přicházím s tím, že byť byla zkrácena ta lhůta, projednávali jsme to, tak se vlastně přišlo ještě na jeden takový zvláštní bod. Jestli samozřejmě ten zákon máte před sebou, tak prosím, abyste si nalistovali § 11b, protože tak, jak je to tam napsáno - a znovu říkám, já bych tomu rozuměla, pokud by to takto bylo stylizováno do dotačních podmínek. Stát dává peníze, má nějaké podmínky vůči komukoliv, ale bavíme se o zákoně a teď v tom § 11b znevýhodňuje ten paragraf v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod soukromého poskytovatele dostupného bydlení oproti veřejnému tím, že stanoví soukromému subjektu horní hranici nájemného bez ohledu na to, zda taková částka pokrývá jeho vlastní náklady nebo nikoliv, zatímco veřejnému subjektu umožní stanovit cenu nájmů odvozenou od nákladů na investici a provoz. Listina základních práv a svobod zaručuje každému subjektu, to znamená jak soukromému, tak veřejnému, stejnou ochranu a obsah vlastnického práva. Přitom soukromý subjekt si nemůže dobrovolně vybrat, zda a v jakém rozsahu dostupné nájemné chce poskytovat, ale je mu minimální rozsah a další parametry předepisováno, a to hned v několika oblastech - z pohledu časového, rozsahu ploch v domě a rovněž podmínek v regulačním plánu. Považujeme tento návrh v kontextu za omezující soukromé vlastnictví nepřípustným a neústavním způsobem.

Teď jenom abych vám to blíže přiblížila, o co jde. Ten § 11b hovoří o dostupném nájemném - znovu říkám, jsme v zákoně, nejsme v dotačních podmínkách - s tím, že říká v odst. 1, že dostupné nájemné nepřevyšuje 90 % výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, ale odst. 2 toho samého § 11b říká, že je-li dostupné bydlení poskytované Českou republikou, příspěvkovou organizací, kraji, obcemi, jimi založenými organizacemi a zřízenými, dostupné nájemné nesmí převýšit nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo koupí a provozem dostupného bytu. To znamená, že veřejný sektor má nárok na nákladové nájemné, že si skutečně promítne, ale soukromý sektor má natvrdo v zákoně napsáno 90 %, aniž by měl v podstatě jistotu toho, že na to nějaké dotační peníze dostane. Tady jsme v zákoně, tady prostě dostupné bydlení samozřejmě může stavět kdekdo. Z těchto důvodů my máme opravdu připravenou úplně jednoduchou úpravu toho § 11b, kdy by se v tom odstavci 2 škrtlo "je-li dostupné nájemní bydlení poskytované Českou republikou..." a dostalo by se tam pouze "dostupné nájemné může být, je-li to účelné, na základě nákladové ceny, v takovém případě nesmí převýšit nájemné..." a tak dále. Jenom jednoduchou tuto úpravu, abychom dali na roveň soukromý a veřejný sektor.

Tak já chci požádat pana ministra a ctěnou Sněmovnu, abychom vrátili tento návrh do druhého čtení. Jde to udělat jako obratem ruky a samozřejmě ve variabilním týdnu to může být úplně bez problémů. Ale myslím si, že by Sněmovna neměla dopustit, aby tady byla nerovnost soukromého a veřejného vlastnictví.

A jenom v kontextu toho, pokud by s tím ctěná Sněmovna souhlasila, ještě bych chtěla znát názor ctěných starostů a starostek této Sněmovny, protože stejný návrh zákona - v § 202 je napsáno, že pro záměr domu pro dostupné bydlení není potřeba souhlas vlastníka. Já jenom, jestli si to uvědomujeme, že samozřejmě tady to je mířeno na soukromý sektor, že prostě jakmile už to je v regulačním plánu, nepotřebujeme souhlas vlastníka, protože už to prošlo procesy regulačního plánu. Nebudu vás s tím tady blíže unavovat, ale to taky může být opačně. Může stavět soukromý sektor na veřejném pozemku a pak se vás nezeptám, milé starostky a starostové, na souhlas obce, a já se ptám, jestli to jako fakt chceme, jestli jsme si toho vědomi, že tedy ten souhlas vlastníka se škrtá obecně, ať už jde o soukromý, nebo veřejný sektor. To je jenom taková otázka do pléna. Myslím si, že by stálo za to si nechat ten týden rychle to ještě doopravit, zachránit vlastně ten nepoměr soukromého a veřejného vlastnictví. Upravit to velmi jednoduchou větou a ten zákon skutečně pustit do Senátu bez těchto zásadních výhrad. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Mám poznamenáno, že budeme tedy za chvíli hlasovat o návrhu na opakování do druhého čtení. Jenom pro pana zpravodaje, bude to potom první bod, který musíme hlasovat - určitě víme.

Tak poprosím, hlásí se pan vicepremiér.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já jsem od paní místopředsedkyně Dostálové tento postřeh, respektive tento dotaz, dostal už v průběhu týdne, neboť jsme se o tom živě bavili. Tam dokonce i v té tezi se operuje s tím, že - a to tady zaznělo - že by tento návrh nebyl v souladu s ústavou, Listinou základních práv a svobod. Podle mého názoru a názoru ministerstva tomu tak není.

Já bych teď jenom pohovořil. Je tam otázka jednak regulačních plánů, kterých se to může dotýkat, kde tedy zaznělo to - ten regulační plán tak, jak ho znám, musí být projednán se všemi dotčenými subjekty v území včetně vlastníků pozemků, stavebníků. Na těchto pozemcích každý z nich může být v rámci tohoto projednání, může uplatnit připomínky, ty musí být vypořádány řádně, proces projednání regulačního plánu je upraven stavebním zákonem. Jedná se o transparentní, praxí ověřený postup. Výslednou podobu pak schvaluje zastupitelstvo obce na veřejném zasedání, v případě nesouhlasu vlastníka se schváleným regulačním plánem se samozřejmě lze bránit standardně soudní cestou.

Když se bavíme o soukromém a veřejném investování, i soukromí investoři mohou využít velmi specifického zvýhodnění, pokud pracujeme i v termínu affordable housing nebo dostupné bydlení. Zjednodušuje jeho povolení a úspor - například snížením požadavků na parkování o 50 % - v případě stavby, provozu domu pro dostupné bydlení, pokud se takto třeba dohodnou s obcí. Tam ty regulační plány jsou pro obce cestou jak díky novele stavebního zákona, nebo specifické možnosti pak spojené s novelou zákona o SFPI.

Když tady zazněla vlastně ta věc aplikace nájemného nebo nákladového nájemného, já jsem měl možnost k tomu číst nějaké teze. Přišlo mi, že tam dochází k jistému zmatení. Tak pokud jde o aplikaci principu 90 % tržního nájemného a nákladového nájemného, tak je návrh naopak založen na zvýšené motivaci pro soukromé poskytovatele. Ve městě s vyššími nájmy, kde jsou investice do dostupného bydlení návratné, mohou tak soukromí poskytovatelé provozovat dostupné nájemní bydlení se ziskem a bez nějakých složitějších administrativních kontrol uplatňovaných na základě nákladového nájemného za podmínky, že tedy uplatní ten limit 90 % tržních nájmů novostaveb. Takže tam není žádná další nadstavba nebo nějaká další administrativa navíc. Když si vezmu příklad nějakých větších měst - Praha, Brno, Hradec - tak se ukazuje, že ten prostor tu mají soukromí investoři vyšší a podmínky pro kontrolu jednodušší než v případě využití nákladového nájemného, které bude v řadě lokalit vycházet výrazně pod 90 % a tím snižovat zisk investora. Naopak v regionech, kde se za tržních podmínek nevyplatí příliš investovat právě kvůli nízkému tržnímu nájemnému a výrazně menšímu potenciálu zisku, budou pak i díky programům SFPI - to je ten zvýhodněný úvěr s dotací - podmínky pro veřejné a soukromé investory zcela totožné. Dle toho § 11 půjde tedy využít i nákladové nájemné, což je v tom § 11 uvedeno, právě v souladu s podmínkami Národního plánu obnovy, a bude tedy větší iniciativa staveb i zde, například když chcete dostat do nějakých chudších regionů potřebné profese jako například lékaře, učitele a další.

A pak zde ještě zazněla od paní místopředsedkyně Dostálové výhrada, že není potřeba souhlas vlastníka pozemku. To ustanovení znamená pouze to, že není potřeba souhlas vlastníka přikládat k žádosti o stavební povolení, ale v žádném případě to neznamená, že souhlas by nebyl potřeba. Stavební povolení je veřejnoprávním oprávněním, a pokud je (není?) stavebník zároveň vlastníkem pozemku, bude si muset souhlas vlastníka vždy před zahájením stavebních prací opatřit. Cílem tohoto ustanovení je pouze zjednodušení postupu stavebníka v řízení o vydání stavebního povolení, a je to tedy ve finále pak bez dopadu do soukromoprávních vztahů. Takto v krátké reakci. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a přihlášena je paní místopředsedkyně.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Moc děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Děkuji za to vyjádření, pane ministře. O to víc, co jste teď řekl, si myslím, že bychom to tedy měli ještě jednou absolvovat na výboru. Vy jste se vůbec nedotkl Listiny základních práv a svobod a vy jste mi tady argumentoval, v čem to není, naopak jste se opřel o § 11e, a tady tedy jenom musím ctěnou Sněmovnu, protože se samozřejmě strašně omlouvám kolegům, že tohle skutečně patří spíš na výbor - ten § 11e se zabývá stanovením odchylných podmínek. To znamená, tady už jsme u toho, když se vyhlásí konkrétní dotační titul, můžete si v té dotaci - ano, pokud stát dává peníze, může si dát jakékoli podmínky pro kohokoli, protože mu na to dává peníze. Já se ale bavím o § 11b, který skutečně dělá rozdílnost ve vlastnictví, zda je to soukromý, nebo veřejný sektor. Znova říkám, nemyslím si, že je správné - vy jste tady říkal, že ve městě typu, jestli jsem si to dobře napsala, Praha, Brno, Hradec, se ukazuje, že to nákladové nájemné, že naopak těch 90 % je lepší, a tak dále. No, pokud na to stát bude dávat peníze, může to upravit v těch podmínkách. Na druhou stranu prostě jakýkoli investor, ať je to stát, obec, kraj, soukromý investor, musí mít stejné podmínky k tomu, jak to nájemné určí, a opravdu není možné, abyste soukromému řekli 90 % a zbytku světa, veřejnému sektoru, že si to může určit jako náklady, to znamená náklady na investici a provoz. Proto říkám, že ta úprava je velmi jednoduchá. Opravdu to není nic světoborného, jenom to prostě narovná ta práva jak soukromých vlastníků, tak veřejných vlastníků.

A jenom u toho § 202 - vy jste teď řekl, že se to týká, když se vydává stavební povolení. Já se jenom ptám starostů a starostek, jestli jsou v souladu s tím, že když se bude stavět dle regulačního plánu, že soukromý investor se tedy nezeptá na souhlas vlastníka, kterým bude třeba obec, prostě že to platí i opačně, že to platí pro všechny, protože žádný vlastník nebude dávat souhlas, ať je ten vlastník soukromý, nebo veřejný. Prostě já si myslím, že už to vyjádření vlastníka, že tohle asi ničemu moc nepomůže, a pro obce to může být do budoucna víceméně i docela nebezpečné. Proto si myslím - já vím, že jsme teď zabředli do velmi odborného problému - prosím, podpořte to. Já jsem teď mluvila s předsedou výboru pro veřejnou správu, obratem by byl výbor. Je to fakt jednoduchá úprava, ale nemyslím si, že by mělo do Senátu odcházet něco, co může opravdu zasahovat do Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se, jestli ještě někdo má zájem v rozpravě vystoupit? Nikoliv, v tom případě rozpravu končím. Máte zájem o závěrečné slovo, pane ministře? Pane zpravodaji? Nikoliv.

V tom případě už jsem přivolal kolegyně a kolegy do sálu a můžeme přikročit k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosil bych tedy pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou a poté aby přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním aby k nim sdělil stanovisko.

Poslanec Jiří Carbol: Děkuji, pane místopředsedo. Nejprve bychom se měli vypořádat s návrhem na vrácení do druhého čtení, který byl předložen v rámci třetího čtení. Poté bychom v proceduře pokračovali takto: první návrh by byl hlasován návrh A jako celek jedním hlasováním, poté návrh B, což je sněmovní dokument 4004. Ten lze hlasovat, pokud by byl přijat pozměňovací návrh A10. Za další návrh C, což je sněmovní dokument 4010, který lze hlasovat, pokud byl přijat pozměňovací návrh A11. Za další návrh D, což je sněmovní dokument 4016 a na závěr návrh zákona jako celek. (Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano. Poprosím o klid v sále. Můžeme pokračovat.

Poslanec Jiří Carbol: Takže můžeme přistoupit k hlasování, pokud nebudeme schvalovat tuto proceduru, o návrhu na vrácení do druhého čtení.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano. Znovu jsem zagongoval, takže ještě počkejme několik sekund. Mám zde zájem o odhlášení, takže poprosím, abyste se mezitím přihlásili.

Budeme začínat tím, že budeme hlasovat o vrácení do druhého čtení na návrh paní místopředsedkyně Dostálové.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro opakování návrhu ve druhém čtení? Kdo je proti?

Hlasování číslo 108, přihlášeno bylo 155, pro bylo 74 a proti 59. Zamítnuto. Můžeme pokračovat, pane zpravodaji.

Poslanec Jiří Carbol: Takže nyní budeme hlasovat o návrhu uvedeném pod písmenem A - hlasovat jako celek jedním hlasováním.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano a já bych poprosil o stanovisko zpravodaje. (Zpravodaj: Doporučující.) Pane ministře? (Ministr: Doporučující.)

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 109, přihlášeno bylo 156, pro bylo 82, proti 2. Přijato, můžeme pokračovat.

Poslanec Jiří Carbol: Nyní budeme hlasovat návrh uvedený pod písmenem B.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím stanovisko zpravodaje. (Zpravodaj: Doporučující.) Pane ministře? (Ministr: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 110, přihlášeno bylo 156, pro bylo 82, proti 1. Přijato, můžeme pokračovat.

Poslanec Jiří Carbol: Nyní budeme hlasovat návrh uvedení pod písmenem C.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o stanovisko výboru. (Zpravodaj: Doporučující.) Pane místopremiére? (Ministr: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 111, přihlášeno 156, pro 78, proti 4. Zamítnuto.

Nevím, proč mi tady píše zamítnuto, to by logicky nemělo být. (Námitky v sále.) Je, pravda, omlouvám se, majorita 79, pro bylo 78, čili ano. Kontrola?

Poprosím pana poslance Gazdíka.

Poslanec Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se, stává se to jednou za čas, na sjetině mám proti, hlasoval jsem pro, zpochybňuji hlasování. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Rozumím, budeme tady hlasovat o zpochybnění hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 112, přihlášeno 157, pro bylo 154, proti nikdo. Přijato.

Můžeme tedy ještě jednou opakovat? Ano, prosím znovu. Přečtěte, o čem budeme hlasovat, prosím.

Poslanec Jiří Carbol: Ano, budeme tedy opakovaně hlasovat o návrhu uvedeném pod písmenem C, sněmovní dokument 4010.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: A stanovisko zpravodaje? (Zpravodaj: Doporučující.) Ještě jednou poprosím stanovisko pana vicepremiéra. (Ministr: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 113, přihlášeno 159, pro bylo 84, proti jeden. Přijato. Můžeme pokračovat.

Poslanec Jiří Carbol: Poslední pozměňovací návrh je uveden pod písmenem D a je to sněmovní dokument 4016.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o stanovisko zpravodaje. (Zpravodaj: Doporučující.) A stanovisko pana vicepremiéra? (Ministr: Souhlasné.) Můžeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 114, přihlášeno 160, pro bylo 84, proti jeden. Přijato.

A nyní tedy vycházím z toho, že bylo o všech návrzích hlasováno, pane zpravodaji. Je to tak?

Poslanec Jiří Carbol: Ano, o všech návrzích bylo hlasováno a můžeme přistoupit k hlasování o návrhu zákona jako celku.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 564, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 115, přihlášeno 160, pro bylo 84, proti jeden. Přijato. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

S přednostním právem se hlásí paní místopředsedkyně.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím říct, že mě to fakt mrzí, protože byla by to bývala zastávka opravdu na jenom velkou chvilku. Narovnali bychom tam vlastnická práva mezi soukromým a veřejným sektorem, takto pouštíme ze Sněmovny zmetek, a já budu doufat, že senátoři budou rozumní a že si nebudou zahrávat s vlastnickými právy v České republice. Je mi to velmi líto, že se tady jedná o dostupné bydlení, je to dobrý zákon. A pokud by to někdo napadl u Ústavního soudu, což samozřejmě lze očekávat od soukromého sektoru, tak si zapamatujte, že lví podíl na tom máte všichni ti, kdo (jste) dneska nedovolili na týden přerušit projednávání tohoto tisku a narovnat vlastnická práva. (Velký potlesk z levé části sálu.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A můžeme přistoupit k dalšímu bodu číslo

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:13.