(pokračuje Klára Dostálová)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb.,
o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 520/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan a tímto žádám pana ministra, aby se ujal slova.

Dovolím si požádat ctěnou Sněmovnu o zklidnění, aby měl pan ministr důstojný prostor k obhajobě zákona. Pane ministře, vydržte prosím. Děkuji.

Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo i za pokus sjednat klid v sále. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, jen stručně. Jedná se o druhé čtení, návrh zákona jsem představoval podrobněji už v prvním kole našeho projednávání. Daný zákon reaguje na poznatky z praxe, přičemž navrhované změny byly intenzivně konzultovány se zástupci územních samospráv. V tomto směru lze tedy tento návrh považovat za konsenzuální.

Novelizace se zaměřuje především na oblast vzdělávání úředníků, kdy je cílem zefektivnění a snížení související administrativy. Zároveň zkouška ze zvláštní odborné způsobilosti bude více zaměřena prakticky na míru potřebám konkrétní správní činnosti, zatímco obecná část zkoušky bude nahrazena on-line testem. Nově se upravuje zvláštní typ zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, zaměřený na úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, který je připraví na správní činnosti, které na malých obcích reálně vykonávají.

Navrhuje se zefektivnění systému akreditací při vzdělávání úředníků. Za prvé samotného procesu akreditace vzdělávacích programů. Tady se nově navrhuje podřídit pouze vzdělávací programy pro přípravu k ověření zvláštní odborné způsobilosti, zatímco ostatní druhy prohlubování kvalifikace již nadále nebudou muset být akreditovány, což je výrazné organizační zjednodušení dalšího vzdělávání. Za druhé, k výraznému zjednodušení dochází i u akreditací vzdělávacích institucí zejména tím, že nově budou udělovány na dobu neurčitou, a vzdělávací instituce tedy již nebudou muset každé tři roky žádat o jejich obnovení.

Taktéž se navrhuje snížení povinného rozsahu vzdělávání úředníků na polovinu, což umožní obcím a krajům vynakládat prostředky na vzdělávání ne podle obecně platných mustrů, ale podle svých konkrétních, reálných, specifických, mnohdy regionálních potřeb. V oblasti úpravy pracovněprávních vztahů úředníků se zejména navrhuje zjednodušení procesu zaměstnávání úředníků pomocí snížení administrativních nároků na veřejné výzvy a výběrová řízení, včetně usnadnění elektronické komunikace. Na základě požadavku územních samospráv se navrhuje umožnit poskytovat odměny úředníkům, kteří byli obcemi a kraji vysláni do řídících a kontrolních orgánů podnikajících právnických osob. Vychází se při tom z řešení přijatého v rámci aktuální novely zákoníku práce.

Součástí návrhu zákona jsou i související novely tří dalších zákonů, které slouží například k zavedení správních poplatků za udělení akreditace. Garanční výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučil návrh zákona schválit ve znění pozměňovacích návrhů, s jejichž obsahem souhlasím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 520/1 a 2.

Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, paní poslankyně Marie Pošarová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní zpravodajko, prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych vás teď provedla usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který proběhl dne 1. února 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

"Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po odůvodnění předlohy panem Mgr. Jiřím Koubkem, vrchním ředitelem sekce veřejné správy Ministerstva vnitra, po zpravodajské zprávě a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 520 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů:

První pozměňovací návrh - prováděcí právní předpis stanoví způsob přihlašování ke zkoušce vstupního vzdělávání, náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky vstupního vzdělávání a náležitosti osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání. Obsah a rozsah zkoušky vstupního vzdělávání zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Druhý pozměňovací návrh - prováděcí právní předpis stanoví správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, způsob přihlašování ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti. Obsah a rozsah zkoušky zvláštní odborné způsobilosti zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím také dálkový přístup.

Další pozměňovací návrhy - za část druhou se vkládají nové části třetí a čtvrtá, které zní: ,Změna obecního řízení. V příloze k zákonu o obcích ve znění zákona se mění koeficient, kde se číslo 0,491 nahrazuje číslem 0,184 a číslo 0,546 se nahrazuje číslem (0,205).‘ Pak se mění část čtvrtá, změna zákona o hlavním městě Praze, kde opět se mění koeficienty, kde (se) koeficient číslo 0,491 nahrazuje číslem (0,184) a číslo 0,546 se nahrazuje číslem (0,205). Následující části a články se přečíslují.

Další pozměňovací návrh - na konci textu se doplňují slova ,s výjimkou ustanovení čl. 4 a 5, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení‘.

A další pozměňovací návrh, kde v čl. 7 se slova ,1. července 2024‘ nahrazují slovem ,1. ledna 2025‘."

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první paní poslankyně Ožanová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Půjdu rovnou k pozměňovacím návrhům. Do systému jsem vložila čtyři pozměňovací návrhy, teď je odůvodním, posléze se k nim přihlásím.

První pozměňovací návrh pod číslem 3907 ve své podstatě pouze přejímá to, co se dalo do zákona o státní službě, do zákona o úřednících. V zákoně o úřednících je věc, že pokud chce být někdo úředníkem, musí projít výběrovým řízením. Samozřejmě nemusí to proběhnout ústně, ale musí tam zasedat komise a vybrat správného uchazeče. Zde jsem pouze implementovala to, co je v zákoně o státní službě, co vymyslelo samo ministerstvo, a to je, že se může tajemník dohodnout s přímým nadřízeným, který povede sám výběrové řízení a potom doporučí tajemníkovi, koho vybrat. Pokud to není úplně skvěle napsané, tak se omlouvám, nicméně při projednávání zákona o státní službě bylo přislíbeno, že v tomto duchu to bude implementováno do zákona o úřednících, což se nestalo, tak to je můj pokus o implementaci toho, co bylo v zákoně o státní službě.

Nyní k dalším pozměňovacím návrhům. Pozměňovací návrh 4071 a 4072 - jsou si obdobné, pouze v číslovkách se mění. Předložený návrh zákona mění počet dnů, které musí úředníci věnovat svému vzdělávání. V současné době je v zákoně během tří let 18 dnů vzdělávání.

(Odmlka pro hluk v sále.) Já zkusím, jestli se uslyším, už je to lepší. Děkuji. Stačí, když člověk zmlkne, a zmlkne i Sněmovna. Děkuji, kolegové.

Vládní návrh zákona snížil počet dnů povinného vzdělávání z 18 na 9, tedy na polovinu, to znamená 3 dny za rok. Prosím vás, chceme kvalitní výkon, chceme kvalitní službu občanům, 3 dny za rok podle mě málo. Samozřejmě, obce to stojí peníze, já jsem si toho plně vědoma, nicméně všichni chceme, aby úředníci byli průběžně seznamováni se změnami legislativy - mimochodem, mění se dost často, chceme, aby se sjednotil výkon přenesené působnosti. Nezapomeňme, že ve správním řádu, že v obdobných případech máme postupovat obdobně. Bylo by výborné, kdyby v jednom druhu řízení jak na východě republiky, tak na západě bylo postupováno stejně. Není to jenom o nových zákonech, je to i o sjednocení rozhodovací praxe, je to o těchto zkušenostech. Proto se domnívám, že tak extrémní snížení počtu povinných školení je prostě špatně. Někdo může namítat, že samozřejmě úřad, případně tajemník, může posoudit, že potřebuje, aby dotyčný úředník byl proškolen více. Prosím vás, to asi těžko, protože to stojí peníze, takže jenom to, co se musí - to je obvyklá praxe většiny úřadů.

Takže mé dva návrhy v tisku 4071 a 4072, navrhuji ne zanechání současného stavu, ale snížení buď na 15, nebo na 12 dnů za tři roky. Potom se hlasováním samozřejmě na závěr budete moci vyjádřit, zda vůbec některý z těchto návrhů podporujete.

Poslední můj pozměňovací návrh 4073 vychází rovněž z praxe. Jsou tam dva bodíky, dají se teoreticky hlasovat i odděleně - jenom pro legislativu - a tam doplňuji, já si to dovolím přečíst: "Úředník nesmí být členem řídicího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozujícího podnikatelskou činnost. To neplatí, pokud do takového orgánu byl vyslán územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem." To chápu, ale nastává situace, kdy úředník je též zastupitelem, například v jiné obci, ale podle tohoto zákona by ani tak nesměl v obecních organizacích, například komunikace, nebo nějakém kulturním zařízení být členem dozorčího orgánu, který tam byl vyslán zastupitelstvem, nikoliv podnikajícím subjektem. Proto se tam doplňuje: "nebo zastupitelstvem jiného územního samosprávného celku, jehož je členem". Také se doplňuje něco k odměnám zastupitele.

Prosím vás, kolegové, zkuste zvážit aspoň první část toho pozměňovacího návrhu, protože tady vlastně znemožňujete někomu, kdo se stal členem zastupitelstva, hájit zájmy jeho obce, jejímž je zastupitelem. Nemůže být v dozorčích orgánech, nemůže provádět řádně kontrolní činnost. Poprosím vás proto minimálně o podporu toho posledního pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další je přihlášen pan poslanec Vlček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, dovolte, abych krátce okomentoval v obecné rozpravě a v podrobné se potom přihlásil ke třem svým pozměňovacím návrhům. Tím prvním z nich je návrh, který v systému naleznete pod číslem 4166. Je to návrh, který míří ke zjednodušení prokazování znalosti českého jazyka pro zaměstnance státní správy s tím, že tento můj návrh tak přináší podle mého názoru určité nemalé zjednodušení v situaci, kdy státní správa bohužel v řadě případů odrazuje potenciální žadatele o přijetí do služebního poměru a přenáší kompetence, tedy tento můj návrh, tedy na - a samozřejmě i samotnou odpovědnost - na výběrové komise, a tedy na jednotlivé zaměstnavatele.

Druhý návrh, který naleznete v systému pod číslem 4167, je návrh, který z velké části vychází i z určitých doporučení, která českému státu doporučuje Národní ekonomická rada vlády. Tento pozměňovací návrh v této normě, v normě č. 312/2002, tak i svým způsobem velmi silně navazuje i na zde nedávno projednávanou novelu zákona o obcích, která zavádí důležitou flexibilitu nebo rozšiřuje důležitou flexibilitu v takzvané meziobecní spolupráci, a tento dopad samozřejmě má podle mého názoru to, že obce spolu mají možnost více kooperovat. Nejenom řekněme skrze takzvané dobrovolné svazky obcí, ale i přes takzvaná společenství obcí zavádí institut létajícího úředníka. Tak i ta doporučení, která vidíme z odborné ekonomické obce, míří směrem, aby veřejná správa obecně - a na úrovni samosprávy to platí dvojnásob - aby více kooperovala, více sdílela personální kapacity v územích, a to nejenom u zaměstnanců, kteří se věnují té řekněme úřední agendě, ale i u zaměstnanců, kteří - nebo personálních kapacit, které kooperují nebo rozvíjí jiné oblasti, ať už oblast třeba odpadového hospodářství, nebo třeba sociálních služeb, sdílení pedagogů nebo zaměstnanců v oblasti školství, ať jsou to třeba školní psychologové, nebo jsou to rodilí mluvčí. Takže tento můj druhý pozměňovací návrh tedy směřuje k větší kooperaci a jde směrem k většímu sdílení personálních kapacit v území.

A třetí pozměňovací návrh, který v systému naleznete pod číslem 4212, je návrh, který má řekněme spíše technický charakter věci. On svým způsobem reaguje i na judikaturu Nejvyššího soudu, kde tento návrh zpřesňuje definici pojmu správní činnosti tak, aby stát dokázal garantovat odborný výkon správy. Tento návrh obsahuje, že se to nebude vztahovat na činnosti, které nejsou přímo uloženy k výkonu územních samosprávních celků.

Takže tolik stručně k těmto třem mým pozměňovacím návrhům, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další je na řadě paní poslankyně Pošarová. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla představit svůj pozměňovací návrh pod číslem 4102 a je to k vládnímu návrhu, kde stanoví úředníkovi povinnost informovat územní samosprávní celek, jehož je zaměstnancem, o každém peněžitém plnění, které mu bylo za členství v orgánech podnikající právnické osoby vyplaceno, protože by tím bylo možné při širokém výkladu rozumět také odměnu, kterou úředník obdrží jako člen zastupitelstva jiného územního samosprávního celku, jímž byl do orgánu podnikající právnické osoby vyslán, neboť přísně vzato jde o reprezentaci územního samosprávního celku jako součást výkonu mandátu člena daného zastupitelstva. Navrhuje se, aby informační povinnost na tuto odměnu nedopadala. Stejně tak se navrhuje, aby se tato informační povinnost nevztahovala na odměny z titulu případného členství a činnosti těchto úředníků v orgánech zřízených zastupitelstvem či radou jiného územního samosprávného celku, jejichž jsou členy, výbory, zastupitelstva či komise, rady územních samosprávných celků. Tato výjimka je plně v souladu s cíli sledovanými informační povinností, neboť jejím obsahem má z hlediska jejího smyslu být informován o plnění, které úředník obdrží nad rámec svého vztahu zaměstnaneckého či zastupitelského k územnímu samosprávnému celku, výlučně za angažmá v orgánech podnikající právnické osoby, a nikoliv plnění, které obdrží v bezprostřední souvislosti s výkonem funkce úředníka nebo člena orgánu jiného územního samosprávného celku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Vojtko. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Dobré odpoledne všem. Dovolte mi, abych zde také zdůvodnil svůj pozměňovací návrh, který jsem nahrál do systému pod číslem 4209. Tento pozměňovací návrh vznikl po konzultacích jak s Ministerstvem vnitra, tak s Kanceláří Sněmovny a Senátu nebo kancléři Sněmovny a Senátu. Obsahuje tři takové části, jednak jsou to změny technicko-legislativní, řekněme, doporučené Ministerstvem vnitra, které spočívají jednak v upřesnění záležitostí spojených s Národní rozpočtovou radou, možností delegování podpisů, sdělení ve Sbírce zákonů pro předsedu.

Jednak je tam explicitní úprava kontrasignace předsedy vlády či pověřeného člena vlády u příslušných rozhodnutí prezidenta a asi tou nejzásadnější navrženou změnou jsou posuny termínu u náběhu systému eLegislativy z důvodu jeho testování potřebného proškolení uživatelů a nutných změn návazných systémů a procesů na různých institucích včetně Sněmovny a Senátu. Konkrétně ty navržené posuny termínu jsou u mezinárodních smluv na 1. prosince letošního roku, u vyhlášek a nařízení vlády na 1. dubna roku 2025 a u zákonů na 15. ledna 2026.

Tím důvodem je především to, že celý systém eLegislativy představuje opravdu významnou kvalitativní změnu v digitalizaci celého procesu tvorby legislativy. Je to vlastně největší změna tohoto procesu řekněme za posledních 240 let. Celý systém má zhruba 26 milionů fragmentů, to je těch jednotlivých odstavců, které máme v různých předpisech, se kterými se potom pracuje jak v rámci novelizace, tak jednotlivých návrhů. Vzhledem k tomu, že termíny náběhu jsou poměrně brzké, byl po diskusi zvolen nosičem tento zákon, ač si uvědomuji, že to není úplně šťastný přílepek v tomto případě, tak přece jenom je to asi zákon, který je tomuto tématu nejbližší.

Děkuju za pozornost. Ještě se k němu samozřejmě přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Mám zde faktickou poznámku paní poslankyně Ožanové. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, šťastný přílepek neexistuje. Já jsem to poslouchala a pořád jsem si říkala, který zákon projednáváme? Je to zákon o úřednících územních (samo)správných celků a tohleto je to tedy hodně, hodně divoké. Promiňte mi to, já jsem tam o těch úřednících nic neslyšela. Chápu, že to dostal kolega Vojtko, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, nicméně to je extra přílepek. A žádný vhodný - prosím vás, to tam fakt nemá co dělat. Tak to dejte zvlášť jako návrh zákona, vždyť to děláte běžně, že dáváte poslanecké návrhy zákonů, ale tohleto v zákoně o úřednících, prosím vás, to fakt nemá co dělat. Promiňte mi, to je přes čáru.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou pan poslanec Vojtko. Prosím.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuju za slovo. Já si dovolím zareagovat. Já jsem se za to jednak omluvil, jednak se to těch úředníků samozřejmě velmi výrazným způsobem týká z pohledu toho dopadu, takže myslím si, že pokud někdo bude chtít najít souvislost, tak ji tam samozřejmě najde. Když ji nebudete chtít najít, tak ji nenajdete. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano a opět faktická paní poslankyně Ožanové. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Byla velmi zajímavá reakce na mou faktickou poznámku. Víte, já nevím, jak si ten úředník samosprávného celku, jak ho bude zajímat, co podepisuje prezident, co je v mezinárodních smlouvách, jak se to dotýká výkonu jeho práce. Samozřejmě vše souvisí se vším, takže rovnou můžeme v jakémkoliv zákoně, cokoliv se týká úředníků - prosím vás, opravdu mezinárodní smlouvy, podobné věci, co podepisuje prezident, co podepisuje kancléř Poslanecké sněmovny, zákon o úřednících samosprávných celků! Prosím vás, zkuste přece jenom zvážit, zda to nedáte zvlášť jako zajímavý pokus, ale fakt relativně zákon, který je pořád v rámci možností - nechci výjimečně lichotit panu ministrovi, ale v rámci možností - je relativně v pořádku, tak najednou do toho prásknete něco takového. Kolegové, zkuste to příště nedělat.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a dočkal se pan poslanec Havránek v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, i já vás zdravím a také zde velmi krátce odůvodním svůj pozměňovací návrh, který je reakcí na pozměňovací návrh pana kolegy Viktora Vojtka, v něčem možná o něco ambicióznější, mnoho je v něm společné. Já si proto dovolím shrnout to, co je rozdíl oproti pozměňovacímu návrhu pana kolegy. Konkrétně jde o to, že tedy termín zahájení používání eLegislativy pro akty podle § 3 zákona č. 222/2016 Sb. neboli akty mezinárodního práva zůstává dle plánu a bude jím 1. červenec 2024, protože já osobně jsem přesvědčen, že opravdu po těch mnoha odkladech si tento systém už zaslouží svůj náběh, i když bude tedy takto odstupňován. Následně termín pro zahájení používání eLegislativy pro akty podle § 4 zákona č. 222/2016 Sb., tedy takzvané jiné akty, vyjma nálezu Ústavního soudu, zde je termín účinnosti navržen od 15. ledna 2025. Stejně tak termín 15. ledna 2025 platí pro vyhlášky a nařízení vlády, a s panem kolegou Vojtkem máme stejný pohled na to, co se týče všech zákonných předpisů, u nichž by ten náběh byl 15. ledna 2026. Děkuju za vaší pozornost a přihlásím se samozřejmě následně i do další části rozpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Mám zde faktickou poznámku paní poslankyně Ožanové. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Já jsem původně myslela, že tady jenom všichni řekneme svoje pozměňovací návrhy, které se budou týkat výhradně zákona, bylo to věcné, ale já si dovolím na základě toho, co už udělal kolega Vojtko, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, kolega Havránek, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, podívala jsem se teď do toho pozměňovacího návrhu. Stanovíme postup podepisování právních předpisů, týká se to Národní bezpečnostní rady. Dále stanoví se, že prezident republiky podepisuje svá rozhodnutí, která jsou vyhlašovaná ve Sbírce zákonů, a tak.

Jak to souvisí s úředníky samosprávných celků? Já jsem se podívala do vaší důvodové zprávy - fakt nijak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Faktická poznámka pana poslance Vojtko. Prosím.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuju. Já ještě si přesně dohledal tu souvislost s úředníky územních (samo)správných celků. A vzhledem k tomu, že i kraje mají zákonodárnou iniciativu, i jejich úředníci budou s tím systémem eLegislativa pracovat, takže tam je ta vazba úplně přímá. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a z místa se hlásí pan předseda Michálek v rámci obecné rozpravy. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, my tady teď projednáváme v zákoně o úřednících návrh odkladu náběhu systému eSbírka, eLegislativa - nebo eLegislativa tedy, přesněji řečeno - který se týká všech nás. Ta eLegislativa se úplně tak moc netýká úředníků samosprávných celků, s výjimkou těch, kteří se podílí na přípravě třeba připomínkového řízení a podobně, ale týká se všech nás, kteří tady sedíme, protože s tím systémem budeme jednou pracovat - aspoň říkám doufejme budeme jednou pracovat, protože ta historie už je tak dlouhá, tak velmi dlouhá, a není to jenom odpovědnost současného vedení ministerstva, protože ten projekt už se tady táhne mnoho a mnoho let a už sežral 700 milionů korun.

Já chci říct za nás za Piráty, že my jsme nikdy nechtěli tenhleten systém v téhleté podobě, protože existovalo řešení, které se dalo udělat daleko levněji, mohli jsme koupit náplň těch zákonů a zvalidovat si ji do nějakých 5 milionů, mohli jsme převzít systém z Evropského parlamentu, kde dneska existuje velmi sofistikovaný systém na pozměňovací návrhy. Místo toho jsme sami začali vymýšlet vlastní řešení, ale dobře. Předchozí politické reprezentace rozhodly, tak jsme do toho systému nastoupili. A když už se tedy vyvinul, tak ale si myslím, že by měl být nasazen v nějaké rozumné době, a já už v minulém volebním období, když jsem byl předsedou podvýboru pro eLegislativu a eSbírku, tak jsme každý čtvrt roku si zvali zástupce Ministerstva vnitra, aby nám reportovali progres toho systému. Tehdy, myslím, že to bylo snad v roce 2022 nebo 2023, jsme měli svatosvaté přísahy toho, že ten systém, když ho odložíme na základě projednání na výboru, tak že potom už bude řádně fungovat.

Místo toho jsme dostali další návrh na odložení náběhu systému eLegislativa, což považuju za nežádoucí, a vlastně i poněkud neférové vzhledem k tomu, že v některých pozměňovacích návrzích náběh toho systému je navržen až pro příští Poslaneckou sněmovnu po začátku jejího volebního období. To znamená, budou volby, nastoupí sem noví poslanci, budou podávat pozměňovací návrhy, budou je podávat standardním způsobem, jako jsme to dělali my, budou se to muset naučit, budou se to muset naučit jejich asistenti, a potom, co se to všichni tito lidé naučí, je navrženo, že někdy 1. 1. nebo 17., 16., 15. 1. 2026 by tedy nabyl účinnosti nový systém eLegislativa, takže se budou znovu učit ten nový systém a budeme tady vést paralelně tisky ve dvou evidenčních systémech. Musím říct, že s tímto nesouhlasím a myslím si, že když se mluvilo o tom, jak se to projednávalo v podvýboru, tak tam byla jak kolegyně Ožanová, která tady vystupovala, tak pan předseda Benda, kteří tam u toho stáli a viděli ty sliby z Ministerstva vnitra, kdy už to naběhne a kdy si to budeme moci vyzkoušet. A jak říkám, není to vina pana ministra, protože to je věc, která se už tady táhne delší dobu a asi je nějakým jaksi širším symptomem nějaké nemoci, kterou je Ministerstvo vnitra v této oblasti postižené. Bohužel, pan Mlsna, který za to byl zodpovědný, byl povýšen do funkce na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, takže ten už se nemůže dočkat té radosti, že by uvedl tento systém do běhu v pozici náměstka, ve které byl, a pod ním se ten systém připravoval. Musíme se s tím nějak vypořádat teď my.

Já jsem poměrně podrobně popsal tu historii, aby bylo jasné, že s tímto vývojem nesouzníme, nepřáli jsme si ho a nelíbí se nám ten odklad, který je tady navržen, a vzhledem k tomu, že na tom aktuálně nemáme ani koaliční dohodu, jakým způsobem ten odklad provést nebo neprovést tak, abychom měli možnost případně volit i jiná řešení, tak si dovolím přednést svůj pozměňovací návrh potom v podrobné rozpravě. Podstatou toho pozměňovacího návrhu bude to, že dodržíme původní harmonogram, který jsme si dali, pokud jde o Poslaneckou sněmovnu a Senát, tak, aby to nabylo účinnosti v podstatě s koncem volebního období této Poslanecké sněmovny a aby nová Poslanecká sněmovna už fungovala v systému, který bude eLegislativa, který bude fungovat podle nových pravidel. Dovedl bych si samozřejmě představit, že by to mohlo být dřív. Já tedy navrhuju 15. října 2025, čili to by se mělo krýt přibližně s termínem voleb tak, aby noví poslanci, kteří nastoupí, případné návrhy zákonů už předkládali prostřednictvím systému eLegislativa a nemuseli se učit dva různé systémy. Pokud by tomu tak nebylo a byl by schválen nástup systému pozdější, tak se obávám, že bychom vytvořili okno příležitosti pro Ministerstvo vnitra nebo entity, které s ním spolupracují, aby z nějakých důvodů zase vymysleli důvod, proč odložit náběh toho systému v nějakém zrychleném řízení v devadesátce nebo nějakým podobným způsobem, a opravdu bych nechtěl, aby kdokoliv musel - nebo vůbec spoléhal na to, že tady bude nějaký prostor pro další odklad toho systému, protože potom samozřejmě ty termíny, které jsou dány zákonem, nejsou brány vážně a bude se nám opakovat situace, kdy znovu a znovu byl ten systém odkládán.

Proto bych i v návaznosti na pozměňovací návrhy, které už byly uvedeny, předložil vlastní alternativu. Předpokládám, že pak budeme jednat o tom, jakým způsobem to naběhne, ale žádný z těchto návrhů zatím není koaličně domluven a je potřeba hledat nějakou shodu na tom, jakým způsobem uvést tuto záležitost do provozu tak, abychom to mohli začít používat, abychom to úspěšně nasadili. Vítám to, co je obsaženo v těch návrzích, že to bude fungovat dříve, nebo samozřejmě oproti tomu, co je v zákoně dneska, později pro vyhlášky, že to naběhne už v tomto volebním období, ale současně si myslím, že i my jako Parlament bychom měli jít příkladem a využívat systém eLegislativa tak, jak to bylo původně domluveno, bez dalších zbytečných odkladů a nedejbože házení na naše nástupce tady v Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zde jedna faktická ještě a hned poté s přednostním pan ministr.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Já vás asi překvapím, souhlasím s kolegou Michálkem, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Opravdu celou dobu jsme se snažili, aby to naběhlo s přelomem nějakého volebního období, aby se potom poslanci nemuseli přeorientovávat v průběhu volebního období na změnu způsobu legislativy.

Já jsem se ještě podívala, když předseda České pirátské strany hovořil, na to, kdy ty návrhy byly vloženy - 16. 4, dneska je 16. 4! A opravdu bych poprosila kolegy, aby si přečetli, o čem je zákon o úřednících, jinak by mohli měnit všechny zákony celé České republiky s takovými argumentacemi, že se to nějak dotýká. Můžeme měnit zákon o vodách, bezpečnost silničního provozu, správní řád, přestupkový zákon, to všechno souvisí s úředníky samosprávných celků. Prosím vás, je to opravdu přílepek. Zákon o úřednících hovoří, jaké jsou podmínky, kdo může být tajemníkem, že nesmí být trestán, jak se dělá výběrové řízení, jak se úředníci mají školit. O tom je zákon o úřednících, nikoliv o tom, co máte, kolegové, ve svých pozměňovacích návrzích.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní pan vicepremiér.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tady teď nebudu vstupovat do toho technicistního sporu, přílepek - nepřílepek, zareaguju na pana předsedu Michálka. Děkuju i za to uznání, že se snažíme na Ministerstvu vnitra systém, který jsme zdědili v takovém stavu, kdy na začátku volebního období jsme váhali, zda v něm vůbec pokračovat, nebo nepokračovat, zda už to nebudou zbytečně vydané miliony, které zmizí někde v černé díře. Protože už v předešlém volebním období bylo několik stovek milionů vydáno na funkčnost a zavedení tohoto systému, rozhodli jsme se přes veškeré nástrahy pokračovat a já bych naopak chtěl práci mnoha lidí u nás Ministerstvu vnitra ocenit, protože ten systém doslova zachránili.

Já se rozhodně nebráním kompromisu, přijde mně třeba logické začít skutečně s novým volebním obdobím, nečekat až na leden 2026, to je určitě věc, kterou mezi druhým a třetím čtením můžeme projednat. Pouze jednu připomínku bych chtěl říci. Ministerstvo vnitra je schopno těm termínům dostát. Upozorňuji pouze na to, že instituce, které mají být uživateli daného systému, nám na Ministerstvo vnitra napsaly žádost o odklad. Těmi institucemi jsou například Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Kancelář Senátu a Kancelář Poslanecké sněmovny. Veďme tu diskusi, bavme se o tom. Ministerstvo vnitra v termínech jako takových se snaží dostát všem těm možnostem. Existuje tady kompromisní návrh pana kolegy Havránka, jsme samozřejmě tomu otevřeni a myslím si, že shoda do třetího čtení je možná. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Vidím zde jednu faktickou, pan poslanec Vojtko.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuji za slovo, taky už jenom krátce. Já jsem ty konzultace právě s kancléři jak Sněmovny, tak Senátu vedl poměrně dlouho, než jsem se k tomuto kroku i sám za sebe jako poslance odhodlal, a ten důvod toho posunutí termínu po začátku volebního období je ten, že samozřejmě každý z nás poslanců má ústavní právo podávat návrhy zákonů a podobně a byla tam obava, že v okamžiku, kdy by to nabíhalo ve stejném okamžiku, jako je začátek volebního období, není možné úplně jednoduše proškolit minulé poslance, nové poslance, je tam potřeba nějaký prostor právě na ten přechod a to, než se nahrají poslanecké návrhy zákonů na začátku volebního období tak, aby to pokud možno proběhlo co nejhladčeji. Takže není to výmysl, který by byl naschvál, ale je to právě naopak spíš z tohoto důvodu, abychom budoucím poslancům při tom náběhu nezkomplikovali situaci tak, že by měli třeba pocit, že se jejich ústavní právo nenaplňuje patřičným způsobem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vzhledem k tomu, že faktickou žádnou nevidím, do obecné rozpravy se rovněž nikdo nehlásí, tím ji tedy končím.

Pane vicepremiére, máte zájem o závěrečné...? Nikoliv. Paní zpravodajka? Taky ne.

V tom případě můžeme zahájit podrobnou rozpravu. Připomínám jako vždy, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Takže poprosím paní poslankyni Ožanovou jako první přihlášenou.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Přihlašuji se ke svým pozměňovacím návrhům vedeným v systému pod čísly 3907, 4071, 4072 a 4073.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Lukáše Vlčka.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo. Ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové. Já se tímto přihlašuji ke třem pozměňovacím návrhům, a to k návrhu, který v systému je evidován pod číslem 4166, druhý pod číslem 4167 a třetí 4212. Odůvodnil jsem je v obecné rozpravě. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní zpravodajka Pošarová.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu 4102. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Vojtko.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Dobrý den. Já se tímto přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem sněmovního dokumentu 4209. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a jako poslední pan poslanec Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Také děkuji a i já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který naleznete pod číslem sněmovního dokumentu 4225.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Podávám pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu pana poslance Havránka, který zní následovně: "V čl. VII v bodech 4, 5, 11, v čl. VIII a čl. IX, bod 3, se slova ,15. ledna 2026‘ nahrazují slovy ,15. října 2025‘. Dále v čl. VII, bod 5, se slova ,15. lednem 2026‘ nahrazují slovy ,15. říjnem 2025‘ a dále v čl. VII, bod 10, se slova ,14. ledna 2026‘ nahrazují slovy ,14. října 2025‘."

Odůvodnění jsem uvedl v obecné rozpravě. Jde o to, aby změny, které souvisí s eLegislativou, nabyly účinnosti neprodleně poté, co bude zvolena nová Poslanecká sněmovna, tak, aby poslanci používali jeden systém. Myslím si, že to je v souladu s jejich ústavním právem používat digitální pomůcky tady v Poslanecké sněmovně. Už dneska běžně ty tisky také obíhají digitálně, takže není důvod se domnívat, že by to mělo kohokoliv omezit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se nikdo další do podrobné rozpravy nehlásí, tak ji tímto končím.

Máte, pane vicepremiére, zájem o závěrečné...? Nikoliv. Paní zpravodajka? Rovněž ne. V tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji všem za spolupráci.

 

Jsme u bodu 12 a jedná se o

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 14:27.