Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

(pokračuje Jan Bartošek)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 656/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova. (Hluk v sále.) Kolegyně a kolegové, vy, kteří diskutujete v pravé i levé části sálu, kteří diskutujete, abyste diskusi přenesli do předsálí. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení přítomní členové vlády, vážení hosté, vláda České republiky postoupila dne 26. března tohoto roku Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky po jeho předchozím projednání a schválení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, nazývaný jako energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Návrh navazuje na předchozí novely energetického zákona, a proto je ve zkratce označován jako lex OZE III. Hlavním důvodem předložení návrhu je povinnost členského státu zajistit transpozici směrnic Evropské unie, stejně jako adaptovat český právní řád na přímo aplikovatelné předpisy Evropské unie. Návrh zákona je tedy v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/944 z 5. června 2019, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU.

Návrh zákona provádí transpozici zbývajících ustanovení zmíněné směrnice, zejména v oblasti moderní elektroenergetiky a obsahuje právní úpravu třech hlavních právních institutů, kterými jsou: ukládání energie v elektrizační soustavě, agregace a flexibilita. Koncepčně je upraveno téma ukládání elektřiny včetně práv a povinností provozovatele zařízení na ukládání elektřiny, protože zvyšování akumulačních schopností elektroenergetických soustav je současným trendem na celém světě jako reakce na zvyšující se výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Flexibilita lokálních výrobců a spotřebitelů elektřiny nahrazuje v moderní decentralizované elektroenergetice roli velkých výrobců a spotřebitelů při zajištění provozuschopnosti elektrizační soustavy, zejména její výkonové rovnováhy. Přenesení této role na menší subjekty, mimo jiné na energetická společenství, je finančně výhodné jak pro provozovatele, tak pro uživatele soustavy. Flexibilita je spojena s pojmem agregace, to znamená slučováním nabídek lokálních výrobců a spotřebitelů podílet se na zajišťování provozu elektrizační soustavy.

Novela přináší také změny v oblasti právní úpravy ochrany spotřebitele. Zavádí totiž povinnost pro obchodníky s elektřinou nebo plynem stanovit hodnotu takzvaného indexu zajištění obchodníka. Jedná se do značné míry o reakci na energetickou krizi a s ní související krach velkých obchodníků s energiemi v České republice. Zavedení nových činností v elektroenergetice jako jsou ukládání, agregace a poskytování flexibility bude mít bezpochyby pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Lze očekávat vysoký potenciál využití agregace v oblasti poskytovaných služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy, který detekuje postupný úbytek dostupného regulačního výkonu z konvenčních zdrojů, zejména uhelných zdrojů.

Zavedení agregace flexibility by mohlo zvýšit likviditu trhu služeb výkonové rovnováhy a snížit tak růst nákladů ČEPS na regulaci systémové odchylky. To by následně mělo mít kladný dopad do regulované části ceny elektřiny. Návrh zákona prošel plnohodnotným mezirezortním připomínkovým řízením a vláda jej projednala a schválila na své schůzi 20. 3. 2024 svým usnesením číslo 176. Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a předpisy Evropské unie. Na základě uvedeného si dovoluji požádat o podporu tohoto zákona na dnešním jednání, tak i v rámci dalšího legislativního procesu ve výborech Poslanecké sněmovny a poté následně ve druhém a třetím čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. A poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ivan Adamec. Máte slovo.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já budu možná trošku stručnější než pan ministr, on popsal ty základní, řekl bych body této novely energetického zákona. Popsal i, zda jsou slučitelné s právem České republiky, zda splňují všechny ty parametry, které od každého návrhu zákona chceme. Návrh zákona prošel legislativním procesem, prošel vládou. V této chvíli já si myslím, že takhle je to v pořádku, neklade žádné další nároky na státní rozpočet, až výjimku na srovnávač pro Energetický regulační úřad, ta částka se pohybuje kolem milionu korun, a buďto to Regulační úřad dělat sám, nebude porovnávat ty nabídky, anebo se to zadá třetí firmě.

Vlastně v tuto chvíli jsme v situaci, kdy řešíme poslední z té trojice návrhů zákonů, které se týkají OZE. Měli jsme tu OZE I, OZE II. Všichni víte, že tam byla spousta pozměňovacích návrhů, spousta debaty. Přecházíme od centrální energetiky k decentrální energetice, což není úplně jednoduchá záležitost. Víte, že tady je spousta otázek, spousta diskuse kolem těchto problémů. A já musím říct, že v tomto návrhu zákona bychom měli vyřešit i další věci, než jenom akumulace, flexibilita, agregace flexibility. A řeknu proč. Za chvilku řeknu i porovnání některých čísel, protože si myslím, že je to potřeba, aby Česká republika se nikdy nedostala do situace, kdy by ten proud byl hodně drahý, nebo by nebyl vůbec. Myslím si, že tohle si nikdo nepřejeme, protože sami energetici říkají, tři dny blackoutu znamená změnu společenského řízení. Já bych byl velmi opatrný na tato slova.

Nicméně velké problémy by to asi vzbudilo. Musím říct, že nám roste podíl obnovitelných zdrojů, to je potřeba si říct. Obnovitelné zdroje mají několik řekl bych výhod, ale také hodně nevýhod. Prostě přecházíme na decentrální energetiku, přitom ta naše původní byla klasicky, jak jsme se to učili ve škole, tady je elektrárna, tady jsou dráty, velmi vysoké napětí, vysoké napětí, a pak jsou ti jednotliví spotřebitelé. Na to v tuto chvíli můžeme zapomenout, prostě těch zdrojů bude celá řada, je to moderní energetika, děje se tak v celém světě, nejenom v Evropě. Možná v tom okolním světě, kromě Evropě, nejsou ty cíle tak drastické a vyžadovány v takovém krátkém čase, anebo podmínky v těch třetích zemích jsou úplně jiné, než v České republice.

Musím říct, že vlastně tato poslední novela řeší efektivní využívání těchto obnovitelných zdrojů a dřív třeba ta klasická energetika s tou akumulací moc nepočítala. Pominuly třeba dlouhé stráně plus některé další vyrovnávací nebo přečerpávací elektrárny, které řešily řekl bych ten takzvaný noční proud. To je dneska všechno už úplně v jiné kategorii a musíme to řešit prostě v daleko kratších časech. A když se podíváte, co se nám bude teď dít, tak tady velké diskuse o tom, že klasické uhelné elektrárny skončí v roce 2033 nebo 2037 nebo jak to tenkrát bylo. To je všechno passé, protože dneska vlastně celá Evropa odchází od uhlí, dekarbonizuje a nahrazuje uhlí plynem, v lepším případě nahrazuje uhlí jadernou energetikou. Někde mají výhodu vodních zdrojů. My prostě jsme velmi rozvinutá a průmyslová země, vlastně nejvíc průmyslová země v rámci Evropské unie, ale bohužel ta dekarbonizace u nás je velmi obtížná, protože se týká řady firem, které zaměstnávají spoustu občanů, a je potřeba tu dekarbonizaci provést tak, aby naše firmy byly konkurenceschopné a když se budou zvyšovat náklady, samozřejmě tak pak nastává velký problém a dochází ke změně struktury průmyslu, anebo prostě holt ten průmysl tady v Evropě pak vůbec nebude, což já považuji za velkou chybu, a je potřeba to dělat s rozumem a dělat to tak, abychom se vyvarovali těchto problémů.

Musím tedy říct, že tento návrh zákona bohužel má skluz skoro dva roky. A nechci tady říkat, kdo za to může. Já si myslím, že ona je to fakt složitá materie, prakticky skoro transpozice těch evropských směrnic. Ale na druhé straně sami všichni víte, kolik tady bylo pozměňovacích návrhů v těch minulých verzích OZE. A já si myslím, že tady to úplně jiné nebude. A řeknu vám ještě jedno číslo, abychom si to ujasnili, protože jako náhrada OZE vlastně těch plastických elektráren uhelných není úplně jednoduchá, a já jsem to schválně vypsal, protože tam mě zaujala taková jedna myšlenka, že služby výkonové rovnováhy. Ty OZE mají jednu nevýhodu. Ony nemají stabilní výkon, protože kolísá to podle počasí, podle toho, jestli svítí, nesvítí, fouká, nefouká. A je pořád potřeba ty výkyvy vyrovnávat. Říká se tomu služby výkonové rovnováhy. A tady je porovnání - v roce 2020 služby měly vlastně potřebu 12 000 megawatt, v roce 2030 je představa, že bude potřeba 9 000 megawatt. Ale uvědomme si jednu věc, že v roce 2020 těch OZE je úplně jiné množství, než v roce 2030, tak ten cíl, který vypadá dneska, že je potřeba ušetřit 33 % přibližně, tak ten je daleko vyšší, protože bude to z většího počtu OZE a větší počet OZE potřebuje samozřejmě vyrovnávat, jinak bude problém.

Myslím si, že nás čeká nelehký úkol a že je dobré to spojit s tím útlumem toho uhlí. Je potřeba notifikovat plyn v České republice, protože než postavíme první jaderné bloky, tak ta doba pro nás je nevýhodná, protože to bude někdy 2036 a více. Takže řekněme si na rovinu: Ano, musíme pokračovat touto cestou, ale zároveň si řešme ty problémy, které se týkají těchto čilých strojů silové energetiky. A myslím si, že tady rozhodně nějaké řešení musíme najít v nejbližší době. A navíc tento zákon opravdu potřebujeme, abychom mohli s tou Evropou se posunout dál, abychom mohli notifikovat další důležité věci, které potřebujeme pro rozvoj naší energetické sítě a zajištění proudu pro naše firmy a pro naše občany.

Proto já jsem po dohodě s panem ministrem tady... nebo budu tady navrhovat prodloužení lhůty pro projednání mezi prvním a druhým čtením o 10 dní, to znamená z 60 na 70, a moc bych vás poprosil, abyste toto podpořili, protože když se to pořádně prodiskutuje a projedná, tak je vyšší šance, že to, co tady přijde potom na třetí čtení, bude kvalitní materiál, který pak všichni můžeme s klidným svědomím podpořit.

To je z mé strany zatím všechno. Já vám moc děkuji za to, že jste mě vyslechli, a žádám o podporu tohoto návrhu zákona a přidělení jako garančnímu výboru hospodářskému. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, požádám vás poté, abyste prodloužení lhůty načetl v obecné rozpravě. Děkuji vám.

A já tedy otevírám obecnou rozpravu, v rámci které jako první vystoupí pan poslanec Karel Sládeček, potom Roman Kubíček, Tomáš Müller a další. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo, vážený pan předsedající. Kolegyně, kolegové, předložený návrh zákona je pouhou transpozicí evropských předpisů do české legislativy a neadresuje potenciální rizika související s transformací energetického sektoru vynucenou Green Dealem, jako jsou nedostatek řiditelného výkonu zdrojů elektřiny, riziko narušení stability energetické sítě a v důsledku toho i dramatické zvýšení cen pro spotřebitele energií v důsledku mimořádné poptávky v uvedených případech. Takto nekoordinovaný přechod na takzvané čisté zdroje může ohrozit energetickou bezpečnost a nezávislost České republiky. Návrh zákona by proto měl obsahovat především konkrétní opatření, která budou schopna reagovat na výše uvedená rizika a zajistí v případech, kdy bude hrozit stav energetické nouze nebo mimořádné tržní situace, dostatek zdrojů s řiditelným výkonem za účelem zajištění zdrojové přiměřenosti a stabilních cen energií. SPD nepodpoří žádný návrh, který bude našim občanům zvyšovat náklady na energie. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Roman Kubíček, připraví se pan poslanec Tomáš Müller. Prosím.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové, slibuji, že dnes ještě nebudu tolik dlouhý, ale jednou budu, a jenom nějakým způsobem zhodnotím prostě ten návrh zákona, který se svým způsobem tváří jako čistá implementace nařízení Evropské unie, ale úplně tak to není. A ještě nám tady zbyly některé resty z OZE 2, které jsme slíbili, že nějakým způsobem vyřešíme.

Navrhovaná právní úprava energetického zákona upravuje primárně ukládání energie v elektrizační soustavě, agregaci a flexibilitu a odpovědnost za odchylku spojenou s výkonem těchto činností. Koncepčně je upraveno téma ukládání energie, respektive ukládání elektřiny včetně práv a povinností provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, protože zvyšování akumulačních schopností elektroenergetických soustav je současným trendem po celém světě a jako reakce na zvyšující se výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Protože je schopnost soustavy reagovat na nečekané výkyvy výroby a spotřeby dosažena zlepšeným řízením konvenčních zdrojů soustav nebo spotřeby, ve stále větší míře se uplatňují i takzvané akumulační systémy. Jejich účelem je časové řízení spotřeby elektřiny vyrobené eminentními zdroji energie, tedy vyrovnáním rozdílných okamžiků výroby elektřiny a její potřeby, případně uložení elektřiny pro vlastní potřebu výrobce elektřiny. Nové možnosti ukládání elektřiny se tak stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem k oblasti nových technologických řešení. V současné době se jedná především o baterie. A dále rostoucím podílem variabilní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Skladování elektřiny nebylo v minulosti prioritou Evropské unie při koncipování strategických záměrů rozvoje energetiky, a to částečně proto, že v energetice založené na fosilních palivech byly výhody skladování velmi omezené. A částečně také proto, že vznikající technologie nebyly pro skladování ve velkém měřítku ekonomicky výhodné. Z toho důvodu nebyla problematika akumulace dříve řešena ze strany Evropské unie ani legislativně. Nové možnosti skladování se však stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem v oblasti nových technologických řešení, opět především baterií, a rostoucím podílem variabilní výroby obnovitelné energie. V současné době se obecně nejrychleji rozvíjí akumulace využívající baterie, což asi zná každý z nás, a v České republice je ovšem komerční využití velkých systémových zařízení pro ukládání energie využívajících baterie dosud omezené. A to za prvé z důvodu nedostatečného nastavení právních podmínek pro provozování takových zařízení. Například není dosud vyjasněno, zda případný provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny musí být také držitelem licence pro výrobu elektřiny, protože s provozem tohoto zařízení je spojena i zpětná produkce elektřiny obdobně jako v případě výroben elektřiny. Nebo zda absence výslovné zákonné úpravy povolání podnikatelského provozování znamená, že je možno zařízení pro ukládání elektřiny na základě obecného podnikatelského oprávnění ve formě živnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, dále jako živnostenský zákon, omezení pro uplatnění zařízení pro ukládání elektřiny na trhu s elektřinou, například omezené možnosti využívání zařízení pro ukládání elektřiny pro účely poskytování podpůrných služeb. Rovněž je za tím velmi omezené využívání zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky obchodníků s elektřinou, protože bez poskytování podpůrných služeb nejsou zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky ekonomicky rentabilní.

Akumulace, je de facto pouze časově odložená dodávka vyrobené elektřiny do soustavy, také proto zařízení pro ukládání energie nesmí podléhat žádnému dvojímu zpoplatnění, včetně takzvaných síťových poplatků. V případě komerčního provozu akumulace by měly být hrazeny platby (nesrozumitelné) náklady využívání elektrizační soustavy a základním principem je, aby nedocházelo k dvojím platbám za některé služby. Z tohoto důvodu by za elektřinu dodanou zpět do příslušné soustavy neměly být hrazeny například platby stanovující (vztahující?) se k podpoře obnovitelných zdrojů energie a provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny by měl hradit platby vztahující se k nákladům na provoz elektrizační soustavy. Mělo by se jednat především o kapacitní platby, poplatky za ztráty a tak dále.

Ostatní formy ukládání energie se v současné době nenavrhuje hmotně právně regulovat, neznamená to, že by jiné formy ukládání energie než energie v zařízení pro ukládání elektřiny nebyly možné, není ale navrhovaná žádná zvýšená forma právní regulace takové činnosti.

Já jsem se tady dále zabýval ještě trošku flexibilitou a agregací, ale pan ministr to zmínil, takže nepovažuji to za velmi nutné. Nicméně upozorňuji na to, že daná problematika je velmi složitá a lze očekávat množství sporných výkladů této normy. Obecná účinnost návrhu zákona je stanovena na 1. ledna 2025. U vybraných ustanovení, které nelze k tomuto datu fakticky zrealizovat, je stanovena odložená účinnost na 1. červenec 2026, protože od 1. července 2026 se předpokládá zprovoznění funkcionality EDC. Jedná se zejména o vyhodnocování flexibility a ukládání elektřiny z této strany, to je vlastně to datové úložiště.

Prozatímní řešení vyhodnocení ukládání elektřiny v zařízeních pro ukládání je vyhořeno vyhodnocováním ukládání elektřiny ze strany PDS, do jehož distribuční soustavy bude zařízení pro ukládání elektřiny připojeno, a to z hlediska stanovení (výše?) složky na podporu elektřiny podle zákona č. 165/2012 Sb. Počátek vyhodnocování ukládání elektřiny ze strany EDC je upraven přechodnými ustanoveními v části třetí, tedy ke změně zákona č. 165/2012 Sb., nikoliv odložením nabytí účinnosti příslušných ustanovení. Přechodná ustanovení článku II bod 9 a 10 nabývají účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení zákona z naléhavého obecného zájmu, kterým je zajištění funkčnosti řízení Energetického regulačního úřadu jako ústředního orgánu státní správy.

Bod 9 řeší situace, kdy by v průběhu roku 2024 došlo ke jmenování dalšího člena Rady Energetického regulačního úřadu, neboť ta má v současnosti mít podle stávající úpravy pět členů, ale jmenováni jsou zatím pouze tři a jmenování dalšího člena Rady se zatím nepředpokládá, i když nelze vyloučit. A já se obávám, že v době přechodu na takto složitý systém je snížení počtu Rady ERÚ na tři asi trošku hazardem.

Při schvalování novely zákona nezapomeňme na úkoly, které byly uložené usnesením hospodářského výboru při projednávání novely energetického zákona zvaného lex OZE II, a to především s důrazem na řešení dodávek energií v přechodném období, a také je potřeba klást důraz na teplárenskou soustavu, která je nedílnou součástí energetického mixu.

Pochopitelně implementace tohoto zákona nebude vytvářet tlak pouze na Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale současně na Ministerstvo životního prostředí a velký tlak na Ministerstvo financí. Pochopitelně se očekává využití prostředků z Modernizačního fondu, který je především dnes zásobován výkony z prodeje emisních povolenek. Ale já si dovolím upozornit, a nebudu to do pozornosti rozebírat, že v globálu při scénáři, který se nám dneska vyskytuje, ten přínos emisních povolenek bude neustále klesat, a jak vždycky upozorňuju, ve chvíli, kdy se z emisních povolenek na úrovni Evropské unie stal finanční derivát, jsme se vydali cestou do malého pekla.

Aby fungoval tento systém, pochopitelně všichni vědí, co to je fotovoltaika, všichni vědí, co jsou to větrníky, nicméně jsou to nestabilní zdroje energie, které dnes víceméně sanuje uhlí a v budoucnosti v maximální míře bude sanovat jaderná energie. To je velmi správné. Ale mezitím máme nějaké období, kde bych já jako správný hospodář říkal, postavme kapacitu obnovitelných zdrojů, postavme k nim náležitou regulaci, jako jsou paroplynové elektrárny, a pak odstavme ty staré uhelné elektrárny. Ale toto bude předmětem diskuse i na hospodářském výboru.

Budeme podporovat prodloužení lhůty a doporučujeme propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost všem.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Müller, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Máte slovo.

Poslanec Tomáš Müller: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, jako jednu z výhod této novely energetického zákona spatřuji v tom, že v podstatě všichni účastníci trhu s energiemi se budou moci zapojit do obchodování s flexibilitou, tedy ti, kteří budou mít schopnost snížit nebo zvýšit svoji spotřebu nebo výrobu, když to bude trh potřebovat, a budou splňovat podmínky daného trhu. Tato možnost byla doposud umožněna pouze velkým výrobcům a nyní bude umožněna i drobným producentům a výrobcům elektrické energie a tito budou mít možnost slučovat se a agregovat svoji nabídku a bude je zastupovat na trhu agregátor. Tento bude danou elektřinou a jejich flexibilitou obchodovat a za toto jim budou přináležet finanční kompenzace. Akumulace tady byla již popsána poměrně podrobně.

Věřím, že všechny tyto tři pojmy - akumulace, agregace, flexibilita - povedou k tomu, že zde bude vyšší stabilita distribuční sítě, a také budou eliminovat důsledky nepravidelné a nestabilní výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Michal Kučera, připraví se pan poslanec David Šimek. Prosím.

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Ta debata tady samozřejmě už probíhala nad zákonem, který považuju za velmi prospěšný. I přes to, že tady měl nějakou dobu zpoždění, tak jednoznačně je právě teď ten správný čas, kdy můžeme mluvit nejenom o samotné transpozici evropské směrnice, ale samozřejmě i o problematice, kterou současná česká energetika potřebuje. Modernizace energetiky jako taková, o které se dnes bavíme, samozřejmě, respektive i tento zákon umožní nejen domácnostem a samozřejmě firmám lépe řídit svou výrobu a spotřebu. To je jednoznačné. Ty tři termíny, kterými se on zabývá, tady taky zazněly.

Já bych se možná trochu více pozastavil právě u těch úložišť a uskladňování elektrické energie, které považuju za naprosto zásadní právě nejenom proto, aby byla účinně řízena celá energetika nebo energetická soustava jako taková, ale považuju to za jednoznačný přínos právě z pohledu inovace, nového byznysu, přidané hodnoty právě pro český byznys, pro českou vědu, pro český výzkum, pro investiční příležitosti v této oblasti. Uskladňování energie je naprosto zásadní moderní obor, který i díky této novele zákona se bude tady dále úspěšně rozvíjet. Samozřejmě tady zmíním i možnosti, a ta debata určitě o tom také bude, vlastní výroby právě těchto bateriových úložišť v souvislosti s možnou těžbou lithia u nás v Ústeckém kraji. To propojení nabízí opravdu obrovský přínos pro českou ekonomiku, českou společnost, Českou republiku jako takovou.

Bateriová úložiště samozřejmě umožňují uskladnit přebytečnou elektřinu, která poteče z obnovitelných zdrojů a zejména z obnovitelných zdrojů. Tady upozorním na velké projekty, které právě vznikají v těch regionech v transformaci, jak se nazývají ty tři kraje: Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. A zejména u nás v Ústeckém kraji jak investoři, jak ČEZ, tak samozřejmě další společnosti, které tam vlastní doly, které jdou do útlumu, mají obrovské projekty na fotovoltaické elektrárny, samozřejmě i na větrné elektrárny a v kombinaci právě s bateriovými úložišti dávají velký smysl.

Bateriová úložiště jako taková dramaticky nebo obrovsky narostla v oblasti rodinných domů a myslím si, že téměř každý rodinný dům, který má dneska fotovoltaiku, tak má také nějaký akumulátor, nějaké bateriové úložiště. Tam to procento je poměrně vysoké. Samozřejmě u velkých projektů to je v České republice podstatně nižší, tam to je v řádech jednotkách procent, kdy u velkých projektů je to současně s fotovoltaikou, respektive s větrnými elektrárnami, jsou napojeny na úložiště, to je jenom v jednotkách procent, takže tam je obrovský prostor právě na zlepšení. A věřím, že právě tento zákon, tato novela umožní větší rozvoj bateriových úložišť, které jak už jsem dneska několikrát řekl, budou vyráběna právě v České republice, a nejenom vyráběna, samozřejmě i vyvinuta jako taková.

Je tam obrovský potenciál úspor. Ty úspory, viděl jsem celou řadu čísel, ale pohybují se někde v desítkách miliard korun. Tohleto považuju za skutečné úspory. Tady bych chtěl i poděkovat panu ministrovi průmyslu a obchodu, že v téhleté věci udělal kus práce. A tohleto považuju za skutečné úspory, kdy budeme díky moderní energetické soustavě, výrobě energií šetřit v řádech desítek miliard korun. Tohleto je, myslím, velmi pozitivní.

Taky současně vítám to, že tady bude i nějaká prodloužená lhůta na projednávání ve výborech, protože ta debata samozřejmě je vždy o energetice, a když se otevře energetický zákon, tak je taková komplexní. Tady bude samozřejmě i debata nad takzvaným přechodovým obdobím, protože v okamžiku, než naběhnou právě nové jaderné bloky, než naběhnou nové řeknu plynové elektrárny a samozřejmě obnovitelné zdroje jako takové spojené s bateriovými úložišti, tak bude nějaké přechodné období, kdy budou končit tepelné elektrárny, těžba uhlí, my ho budeme muset nějak překonat. A pravděpodobně debata na hospodářském výboru bude i na toto téma, takže si myslím, že prodloužení lhůty, které tady navrhoval pan předseda hospodářského výboru, považuji za správné. Nicméně neočekávám, že by tam měl být nějaký dramatický problém.

A chtěl bych jenom říct, že za TOP 09 jednoznačně podporujeme tento zákon, považuju ho za správný, za moderní a za zákon, který ve finále přinese obrovskou úsporu do české společnosti. A samozřejmě výzvy, které přináší, jsem jmenoval, zejména v inovaci, výrobě a samozřejmě provozování bateriových úložišť. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec David Šimek, připraví se pan poslanec Lukáš Vlček. Prosím, pane poslanče.

Poslanec David Šimek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych jenom rád dal stanovisko za KDU-ČSL. Za nás musíme říci, že skutečně se jedná o dobrý materiál, který díky velmi krátkému času MPO zpracovalo dobře, za což moc děkujeme předem. Trošičku se obáváme, aby nevzniklo ještě velké množství pozměňovacích návrhů, které by mohly tento zákon narušit. Velmi dobře si uvědomujeme, že energetika je dynamické odvětví, které se velmi rychle odvíjí, a proto různé lhůty, které jsou dány v jednotlivých zákonech, by mohly implementaci tohoto zákona narušit. Takže v této věci apelujeme trošku na uvážlivé posuzování různých pozměňovacích návrhů.

Sami uvažujeme o dvou návrzích, ale jsme nejdříve připraveni vstoupit do debat na výborech. Ten jeden se týká záležitosti složení rady Energetického regulačního úřadu. Přijde nám, že v době, kdy se vůbec energetika staví za vysoké odvětví, tak snižování počtu členů z pěti na tři není úplně ideální. Však si porovnejme pozici České národní banky, kde máme sedm členů. Stejně tak jako ekonomika, energetika má význam jistě velmi vysoký.

Zde jsme připraveni o této oblasti debatovat, stejně tak i o § 49 platného energetického zákona, kde se řeší oblast instalace měřidel vyššího typu a financování nákladů, kdo tato měřidla financuje. I zde jsme připraveni vést k tomu debatu, případně předložit pozměňovací návrh. Nicméně ještě jednou děkuji MPO za přípravu tohoto materiálu a jsme připraveni o jednotlivých bodech diskutovat a věřím, že je dotáhneme do zdárného konce.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako poslední přihlášený je pan poslanec Lukáš Vlček. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Lukáš Vlček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Milé kolegyně, kolegové, já jsem původně neměl v plánu vystupovat, ale myslím si, že bych k této normě také rád vyjádřil svůj názor. Osobně si myslím, že tato norma, ač ji možná můžeme v některých případech trochu zlehčovat, tak si ale myslím, že v tom snažení české vlády v oblasti modernizace české energetiky má opravdu významný dopad.

Řada z vás ze své praxe ví, že energetika je odvětví, které se vyvíjí opravdu dlouhou dobu, a otázka jedné dekády často neznamená, neříkám, že téměř nic, ale opravdu udělat velkou změnu v krátkém časovém úseku není úplně možné. Proto bych byl velmi rád, až se této vládě její mandát bude blížit ke konci, tak by opravdu bylo vhodné se podívat na to, v jakém stavu byla česká energetika před nástupem této vlády a na jejím konci. Protože opravdu energetika jako taková není jenom, když to zjednoduším, ta pomyslná elektrárna, dráty a spotřeba na konci, ale i samotné legislativní prostředí, samotný energetický mix, v tom opravdu hrají celkem významnou roli.

Ono právě to, co tato norma řeší, hlavně tedy otázku samotné akumulace, tak buďme i trochu kreativní. Není to pouze jenom o těch zmiňovaných bateriových úložištích, jak je známe z oblasti elektromobility i jiných věcí, ale řekněme, že to české prostředí i tím, že má celkem významně rozvinuté jiné infrastrukturní soustavy, tak skýtá řadu opravdu zajímavých řešení nebo zajímavých možností, kterým tato norma může významně pomoci.

Vezměme si například, jak máme celkem rozvinuté vodárenské soustavy a jejich možnost akumulace. Soustavy, které mohou v tom, řekněme, malém smyslu fungovat jako právě ty zmiňované přečerpávací elektrárny. Máme tady řadu akumulačních soustav, kde jsou desetitisíce, často statisíce, kubíků vody. To nejsou jenom ty Dlouhé Stráně. Máme tady Vltavskou kaskádu, na které aktuálně probíhají určité investice a mělo by v nich být pokračováno. Máme tady řadu provozů, které můžou přebytky energie využít ve svém provozu, ať jsou to například provozy v zemědělství, nebo je to i řada municipálních provozů, jako jsou různé bazény, nebo jsou to třeba zimní stadiony. To znamená, s určitou dávkou kreativity jako takzvaná baterie může sloužit opravdu řada věcí.

Ten energetický mix, o kterém tady můžeme vést debatu, jaký by měl být poměr obnovitelných zdrojů a jaký by měl být poměr dalších záložních zdrojů, tak to je samozřejmě asi na jinou debatu. Ale za mě osobně tato norma opravdu výrazně pomáhá v té mozaice a v tom, řekněme, budoucím důležitém mixu, jak má česká energetika vypadat.

Jsem velmi rád, že pan kolega Vilímec navrhne i prodloužení té lhůty, protože ta debata opravdu bude velmi důležitá. Měli bychom jí věnovat patřičnou pozornost, ale za mě osobně bych chtěl také poprosit a podpořit tedy další debatu této normy a její brzké přijetí. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní se hlásí pan zpravodaj, prosím.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Páni ministři, kolegyně, kolegové. Samozřejmě musím tady opět v rozpravě načíst ten svůj návrh prodloužit lhůtu mezi prvním a druhým čtením o 10 dní, to znamená z 60 na 70. To je jedna věc. Možná bych trochu tady zareagoval na ty debaty. Musím říct, že od roku 2001 bylo přes třicet novelizací energetického zákona. Teď jsme se domlouvali s panem ministrem, kolik těch novel je za poslední 2,5 roku. Je jich osm nebo devět. To znamená, že v energetice to žije, tam se to hýbe a musím říct, že je to proto, protože holt ten tlak na dekarbonizaci společnosti a energetiky také je obrovský.

Chci říct, že ty pozměňovací návrhy, které tady budou padat, vůbec nepůjdou proti smyslu návrhu tohoto zákona. To je potřeba si říct. Já jsem to říkal na začátku, že je potřeba dotáhnout některé problémy, které nás na té cestě čekají. Možná jsem to nedořekl, ale jak jsem mluvil tady o těch uhelkách, tak jste slyšeli z médií, že někteří je chtějí zavřít za rok. Já si myslím, že to nejde, že je to trošku nadnesené, protože ta elektřina se prodává většinou rok, dva, dopředu, spíš dva roky dopředu. Takže není možno takto skončit provoz elektrárny.

Nicméně je potřeba říci, že prostě ony končí a je to úplně jedno, jestli jsou emisní povolenky velké, malé, nízké a podobně. Jednou je problém vysoká cena emisních povolenek, podruhé je problém nízká cena silové elektřiny. Prostě uhelná energetika končí, ať chceme, nebo nechceme. Prostě musíme se připravit na to, že to přechodné období pro nás bude obtížné, protože doteď jsme byli vývozci elektrické energie, a přiznat si, že budeme dovozci po x desítkách let, není úplně jednoduché. Hlavně je potřeba hledat ty mechanismy tak, aby ten proud tady byl v jakýkoliv den v celém kalendářním roce. Vymlouvat se na to, že to je problém deset dnů v roce, no tak to je velmi odvážné tvrzení. Já si myslím, že každý den, kdy by toto hrozilo, je velký problém a je potřeba si s tím poradit.

Takže chtěl jsem říct, že čeká nás práce v hospodářském výboru. Myslím si, že většina těch pozměňovacích návrhů je připravená. Nebráním se, pokud bude situace, abychom naopak zkrátili lhůtu mezi druhým a třetím čtením. Ale ono to podle mě nebude potřeba, protože v té době budeme asi na parlamentních prázdninách a rozhodně je potřeba to udělat tak, aby druhé čtení proběhlo, než se rozejdeme, a třetí čtení jsme mohli v klidu září schválit tak, abychom ho mohli postoupit do Senátu.

Ten návrh zákona je opravdu potřeba. Prostě je to trend, je to cesta celé Evropy, celého světa. Znovu opakuji, byl jsem v třetích zemích, kde také přechází z různých důvodů na obnovitelné zdroje. Ale je potřeba říci, že je potřeba posuzovat podmínky každé z těch zemí zvlášť, protože není to tak, že všichni by to měli úplně stejně.

Co se týká těch úspor, tak chci říct jednu věc. Můžeme spořit elektrickou energii a taky spoříme, ale když se podíváte na vývoj v energetice a vůbec průmyslu, tak vlastně dneska se skoro všechno se převádí na elektrickou energii. To znamená, tomu nárůstu - a ty studie ČEPS nám to ukazují - že ten nárůst spotřeby elektrické energie prostě přijde. Říkám, že možná pro nás dobře, v tuto chvíli v uvozovkách, že se zpomaluje vývoj elektromobility, že prostě u e-aut je trošku zatím problém v tom, že společnost se s tím nesrovnala, že ty prodeje zatím nejdou tak, jak si výrobci představovali, a že tady se ta elektřina trošku šetří. Ale nedělejme si iluze, toto všechno se narovná a bude to fungovat tímto směrem.

A já si myslím, že cesta, která je zvolena, a možná ode mě to bude znít nezvykle, já bych také chtěl poděkovat Ministerstvu průmyslu a obchodu, že pracuje na těchto zákonech, i panu ministrovi, protože fakt to není jednoduché. A věřme tomu, že pokud se nám podaří teď doschválit celý ten systém obnovitelných zdrojů, pak dotáhnout do konce tu transformaci z uhlí na obnovitelné zdroje a na plyn, tak že prostě Česká republika opět bude hrát prim v evropské společnosti. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikdo další se nehlásí, v tom případě končím obecnou rozpravu. Ptám se, zda chcete závěrečné slovo? Pan ministr? Pan zpravodaj? Není tomu tak. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu a já se ptám, zda někdo navrhuje jiný garanční výbor? Nevidím.

V tom případě zahájím hlasování. Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 166, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 128, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Já se ptám, zda jsou zde další návrhy k přikázání jiným výborům? Žádný takový návrh nevidím.

Poslední návrh, který padl v rozpravě, bylo, abychom prodloužili lhůtu na projednání o 10 dnů na 70 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s prodloužením lhůty o 10 dnů na 70 dnů k projednání, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 167, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 134, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem jsme vyslovili souhlas a projednání jsme prodloužili o 10 dnů na 70 dnů.

Tím končím projednávání tohoto bodu a předám řízení schůze.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: A já vám přeji všem pěkné poledne.

Jsme u bodu číslo

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 14:55.