Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 697/ - druhé čtení

A já poprosím, aby se slova ujal pan zpravodaj, kterým je pro druhé čtení, pan poslanec Smetana. Prosím, informujte nás o projednávání návrhu ve výboru a o odůvodnění případných pozměňovacích návrhů.

 

Poslanec Karel Smetana: Krásné poledne. Já tady zastupuju teda kolegu Davida Šimka. A dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro životní prostředí z 33. schůze k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon 383/2012, o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 697.

Po úvodním slovu ministra životního prostředí Petra Hladíka, zpravodajské zprávě poslance Davida Šimka a po rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby navrhla zákon schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Tady se rovněž odkážu na sněmovní tisk číslo 697/2, pokud k tomu nebudou námitky. Nevidím.

Za druhé pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedkyni Poslanecké sněmovny.

Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro životní prostředí.

A za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s Legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. A nyní požádám paní zpravodajku hospodářského výboru, paní poslankyni Bereniku Peštovou, aby nás taktéž informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte mi vás seznámit s usnesením hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Takže hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního výkladu vrchního ředitele sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Petra Holuba, zpravodajské zprávy poslankyně Bereniky Peštové a po obecné a podrobné rozpravě za

I. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 697, ve znění předloženého vládního návrhu zákona.

II. Zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a Legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.

III. Pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pronesla zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru.

IV. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Děkuji.

 

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášený pan poslanec Jiří Kobza. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, krásné poledne. Já bych se rád vrátil ke svému původnímu návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Protože tak jak je stavěn obchod s emisními povolenkami, tak je to vlastně nástroj, který veškerý život našich lidí prodraží, protože se promítne úplně do všeho. Na druhou stranu plány Evropské komise na snižování počtu evropských emisí na trhu, jejich souhlas, aby v podstatě s nimi bylo spekulováno, aby s nimi bylo obchodováno jako s cennými papíry, si myslím, že to je do nebe volající zločin. A proto si myslím, že takový zákon by neměl v naší společnosti mít místo. Dávám tedy návrh na zamítnutí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Návrh eviduji pro třetí čtení. Další přihlášenou je paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Richard Brabec. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem si možná ještě něco nechala na stole, takže se ještě potom přihlásím. V každém případě tato směrnice, která je zde transponována do českého právního řádu, je transponovaná pouze z poloviny. Ta druhá polovina té transpozice není provedená. Samozřejmě pan ministr říkal, že si počká, nebo že bude sledovat, jakým způsobem se bude vyvíjet trh s palivem a podobně. Tam není čas na čekání.

Rozumím tomu, že to tam dát nechtějí. Rozumím tomu, že to, co si odhlasovali, a odhlasovali to krásně 25. 4. 2023, to jde za touto vládou, za touto vládou to jde, kdy si odhlasovali ty emisní povolenky EU ETS II, tak teď se toho zalekli, protože se blíží volby a voliči by jim to asi nechali... Nebo voliči by jim to sečetli. V každém případě věděli, že musejí něco udělat, tak udělali alespoň to, že tam dali monitoring.

Nevím, jestli kolegové jsou v detailu této směrnice, ale v každém případě tato směrnice říká, že od 1. 1. 2025 ty regulované subjekty, které budou muset platit emisní povolenky EU ETS II, v roce 2027 se to spouští a od roku 2028 to jede na ostrý provoz, takže 2027 už bude prodej těch emisních povolenek EU ETS II, tak ty regulované subjekty musí dva roky monitorovat, kolik vlastně těch emisí je vypouštěno do ovzduší - EU ETS II. Bavíme se tady o benzínu, naftě, plynu, uhlí, stavebnictví atd.

Od 1. 1. 2025 Ministerstvo životního prostředí je povinno dát povolení k provozu jednotlivým subjektům, které budou regulovány. Součástí povolení jsou i vyřazené emisní povolenky, které budou postupně vyřazovány od toho roku, ono už se začíná v roce 2025, protože tam je redukční faktor, takže v roce 2027 už to bude minus nějakých 16, 17 % a budeme pokračovat dál. Ale součástí toho povolení provozu je právě i to vyřazení emisních povolenek, které není součástí transpozice směrnice. Takže to je jeden faktor, který mě docela zajímá, jak provozovatelé budou nebo jednotlivé regulované subjekty budou pracovat dál. Samozřejmě to, že tam hrozí sankce za neprovedení transpozice, to teď asi je vis maior, to si možná řekneme dál v diskusi. Ale v každém případě to je jedna věc, kterou musí Ministerstvo životního prostředí udělat.

Jelikož to tam nebylo dáno řádným legislativním procesem, to znamená, nešlo to do vnitřního připomínkového, do mezirezortního... To, co se vás tady vždycky snažím učit, protože ty postupy znám velice dobře, procházela jsem jimi. Takže to nešlo ani přes Legislativní radu vlády, ani to nešlo přes ty komise, ani přes tu komisi kompatibility, která by vám řekla, jestli to je, nebo není v souladu s evropskou směrnicí. Tak teď vlastně vaříme z vody.

Byly načteny dva pozměňovací návrhy. Jak jsem řekla, ten jeden je ten měkčí, i když to taky není transpoziční, ale měkčí, to znamená, že tam dáme pouze ten monitoring, a druhý pozměňovací návrh, který tam načetl můj ctěný kolega poslanec Král, prostřednictvím paní předsedající, tak ten je ta úplná transpozice směrnice. Ten prostě řekl, že chce, aby bylo předvídatelné prostředí. Rozumím tomu. Ten prostě řekl, dobře, schválili jsme si to, tak pojďme si to tam dát. Ne? Proč teď najednou děláme mrtvé brouky a strkáme hlavu do písku, že jsme nic takového neudělali? Udělali jsme to. Schválili jsme si to. Připravili jsme si to. Schválili jsme si to. Odsouhlasili jsme si to. A teď si to tam musíme do toho zákona dát. To je ta politická odpovědnost, kterou byste všichni měli mít. Tak si máte rozmyslet, pro co zvedáte tu ruku. Takže jste si to schválili.

A on ty koule měl, prostřednictvím paní předsedající, a dal to tam. A teď začal ten kolotoč. Teď začal ten kolotoč, kdy ve své podstatě vlastní ho začali žrát zaživa, protože si dovolil tam dát něco, co si odsouhlasili, ne? A jelikož to nešlo řádným procesem, tak nemáme studie dopadů. Ale ony nejsou už ani na začátku, nebyly. Když ta směrnice vznikala, ta EU ETS II - už za nás se o ní diskutovalo, už za nás se o ní diskutovalo - pan ministr kýve hlavou. Já s tím souhlasím. (Ministr reaguje z místa.) Ale řeklo se jasně, že dokud členské státy nebudou mít studie dopadů na jednotlivé členské státy, ne, že uděláme globálně jednu, ne, každý ten členský stát bude mít studii dopadů, aby bylo jednoznačně řečeno, že to neovlivní negativně průmysl, domácnosti a prostě všechny ty sektory, do kterých se to bude promítat, tak to nesmí ovlivnit tak, že se dostanou do tvrdých minusů, když to řeknu. A dokud ty studie dopadů nebudou, tak se nic takového přijímat nebude. Takže se to přijmulo bez těch studií dopadů. A teď s hrůzou zjišťujeme, co všechno nám to přinese.

Pan ministr, nebo respektive důvodová zpráva vlastně říká, neříká, protože žádná není, ta je jen k pozměňovacím návrhům, takže studie dopadů nemáme. Ale my jsme nelenili a udělali jsme - hospodářský výbor, společně s našimi podvýbory - jsme udělali seminář a přizvali jsme všechny segmenty, kterých se to bude týkat. A samozřejmě tam byla velká diskuse ohledně toho, kolik bude stát ta emisní povolenka, protože ta fikce, že emisní povolenka bude stát míň jak 45 eur, je směšná, to je směšná, protože sama komise - já si musím asi potom pro tu směrnici - sama komise počítá s tím, že ta emisní povolenka, když bude stát 45 eur, tak vypustí na trh 20 000 000 emisních povolenek, aby uchladila trh. Další odstavec vám říká v té směrnici, že když bude emisní povolenka dvojnásobek, to znamená 90 eur, tak vypustí 50 000 000 emisních povolenek. Děkuji ti. (Poslanec Brabec řečnici přinesl zmiňovanou směrnici.) A když bude trojnásobek, tak už jsme na 135 eur, tak vypustí 150 000 000 emisních povolenek.

Ale další, co v té směrnici je, tak říká, že vypustit takhle ty emisní povolenky, to udělá jenom jednou. Jestliže bude naplněna dikce jednoho nebo druhého nebo třetího, to znamená, že ta emisní povolenka bude mít tu hodnotu, tak může vypustit znovu až za rok. Takže když neuchladíme trh, tak až za rok můžeme vypustit další. Samozřejmě potom další odstavec tam říká, že dají dohromady v Evropské komisi komisi, která bude zkoumat ten trh, jestli náhodou by nemohli vypustit ty emisní povolenky dřív než za ten rok, tak třeba za půl roku. Takže zase si chytré hlavy sednou a budou zkoumat, jestli ten trh je uchlazen, nebo není uchlazen, a na základě toho vypustí další emisní povolenky.

A já se vrátím zpátky k tomu semináři respektive k těm seminářům, které jsme pořádali, a tam byly nádherné prezentace, protože ty jednotlivé subjekty - samozřejmě těch, kterých se to dotýká - a říkám, je to benzin, nafta, plyn, a tak dál - si tam vystoupili a řekli si to své. Tak já vám jenom tak jako pro ilustraci řeknu, že kdyby ta emisní povolenka byla těch 45 euro, tak se bavíme o těch 2 - 3 korunách, co říká pan ministr, ale bez DPH. Stále budu říkat ceny bez DPH. Takže se bavíme o ceně 2 - 3 koruny bez DPH. Když bude emisní povolenka 100 euro, tak se bavíme o částce 6,39, když bude 200 euro, tak se bavíme o 12,77, když bude 300 euro, tak o 19,16 korun bez DPH. Takže když tady říkáme lidem, že to zdražíme o nějaké 2 - 3 koruny, tak je to fikce. Je to fikce. V současné době už mezi průmyslem - a nejenom tím naším, ale tím evropským - oni si to postupně dávají dohromady a bavíme se něco kolem 135 nebo 130 až 200 euro za jednu emisní povolenku. V Bruselu jdou dál, tam už jsou na 230 eurech skoro za emisní povolenku. Takže ano, pane ministře (k ministru Hladíkovi), nekoukejte na mě, je to tak. Je to tak. Takže to se bavíme stále o tom benzínu, o té naftě.

A teď tam máme ten plyn, který by se nám taky měl zvednout, zvedne se nám to uhlí. A když se bavíme o benzínu a naftě, tak se nebavíme jenom pro ty občany o benzínu a naftě, bavíme se o tom, že ti občané chodí někam nakupovat třeba jídlo, tam musí být ty potraviny dovezeny. Takže ta cena se bude promítat všude. A já tady stále volám po té studii dopadů pro Českou republiku, stále volám po studii dopadů, která prostě není. My si tady hrajeme s nějakými čísly, ale ve finále vlastně vůbec nevíme, kolik to bude, kolik ti občané zaplatí za ten rok víc, až to vejde v život.

Já chápu, že teď nás to netrápí, ono nás to začne trápit třeba od toho roku 2027, protože už tam prostě musí být známo, kolik budeme vyřazovat těch emisních povolenek. A rozumím tomu, že pokud chcete jít cestou sankcí, tak by měl někdo dát proti sobě, kolik budou sankce a kolik bude zavedení v život EU ETS 2. A ono se třeba může stát, že se vyplatí každý rok platit ty sankce, než toto kompletně zavést. To se může stát. Ale někdo to musí dát na papír. Vždyť se musíte chovat s péčí řádného hospodáře, ne? Vždyť vy tady vlastně rozhodujete o penězích našich občanů. Ale ty studie dopadů tady stále nejsou, takže nikdo nevíme, kolik to bude. Predikce jsou, že to může být od minus 20 tisíc ročně pro každou domácnost a výš, nebo to může být minus 30 tisíc, minus 40 tisíc, já nevím. Prostě ty studie dopadů tady nejsou.

Já si myslím, že to bylo takové na úvod. Věřím tomu, že nějaká rozprava vznikne a ráda si s vámi o tom popovídám. V každém případě neházejte na minulou vládu to, co jste udělali vy, to je zbytečné. Opravdu tady to máte, kdy to bylo přijmuté, od kdy se to dělalo. Frčíte v tom jenom vy. My ne. Ale rozumím tomu, že jste se zalekli a že to tam nechcete transponovat. Opravdu, věřte mi, tomu rozumím. Ale aspoň si to přiznejte a řekněte to a nenechávejte to na budoucí vlády. Děkuji. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A vystoupení vyvolalo už rovnou faktické, a sice pana poslance Václava Krále a poté pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Tak byl tady mou kolegyní zmíněn můj pozměňovací návrh. Tak ten jsem předkládal především pod tlakem opozice, která kritizovala to, že jsme se nepokusili o plnou transpozici té evropské směrnice. Škoda, že mě nikdo z kolegů z opozice nepodpořil. Ten pozměňovací návrh byl zcela v duchu parametrů toho nově zaváděného systému EU ETS 2, o kterém se teď tady zejména emotivně bavíme. A ty parametry byly, podržte se, nastaveny v legislativě evropské zejména od roku 2018, pak od roku 2019, pak od roku 2020, nechci zdržovat, tu detailní debatu jsme si absolvovali na výboru pro životní prostředí a řekl bych, že je snad pod úroveň mojí a této Sněmovny připomínat, kdo tenkrát byl ve vládě a kdo co pro ty věci udělal.

Jistě nemůžete popřít, že část průmyslu volá po transparentním a předvídatelném nastavení legislativy, která se týká obchodování s emisní povolenkou a se vším, co se změn klimatu týká. A já chci pouze věřit v to, že ten oddechový čas, který teď tady vytváříme, a tím, že vláda například neschválila ty klíčové strategické dokumenty, které se týkají - jak novináři nebo i opozice, myslím, nazvali českým Green Dealem - tak že vláda si tento oddechový čas vzala právě proto, aby se v novém Evropském parlamentu pokusila vyjednat výjimky právě v systému obchodování s emisní povolenkou, případně výjimky na provozování uhelných zdrojů v České republice, tak jako to má například Polsko nebo Německo.

A co se týká těch dopadových studií, tak tam já skutečně nevím, jaké ty dopadové studie chcete. Podívejte se, jak funguje systém EU ETS 1, podívejte se na praxi v Německu a ve státech, které zavedly uhlíkovou (Předsedající: Čas!) daň.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Kučera, poté se připraví paní poslankyně Berenika Peštová a pan poslanec Lukáš Vlček. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se víceméně ztotožňuji s tím vystoupením, které tady měl přede mnou pan poslanec Král. Já skutečně vnímám, že část toho monitoringu, respektive ten čas bude skutečně využit na to, aby nový Evropský parlament skutečně přehodnotil - a nová komise samozřejmě - některá rozhodnutí, která tam padla.

Já si myslím, že tady už téměř není nikdo, kdo by zpochybňoval klimatickou změnu a to, že je třeba v této věci činit kroky, skutečně o tom to není. Debata je ale o jedné základní věci. Běží víceméně paralelně dva procesy. Ten jeden proces je odchod od fosilního průmyslu, od fosilních paliv a ten druhý proces je nástup bezemisních technologií. A co se děje teď? Děje se to, že část toho odchodu skutečně předbíhá nástup těch bezemisních technologií, to se děje teď. A my skutečně se musíme podívat v následujících letech... Ty bezemisní technologie mají šanci tehdy, pokud budou atraktivní, pokud budou dostupné, pokud budou konkurenceschopné, pokud je bude chtít trh, pokud je bude chtít byznys. To se dnes ještě bohužel neděje. Takže my si musíme - a to je podle mě základní věc - musí se stát to, aby ty oba dva procesy, to znamená odchod od těch fosilních technologií byl sladěn s nástupem nových bezemisních technologií. A proto je třeba i ten postup zavádění jak těch jednotlivých směrnic, norem a dalších opatření skutečně buď zpomalit, anebo tu druhou část zrychlit, jedno, nebo druhé, nejlépe možná oboje. Ale v každém případě ty dva procesy synchronizovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času a nyní se svou faktickou zareaguje na průběh rozpravy paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Já teda zareaguju postupně na všechny předřečníky, oni se tam v tom najdou.

Když jsem byla na Ministerstvu životního prostředí, tak jsem se snažila vždycky hledat kompromis mezi tou ekologií a mezi tím, co mi to má přinést a kde je ten průmysl, prostě hledat nějaký kompromis. Nezlobte se na mě, dávat miliardové investice do toho, abych snížila emise o 1 %, o 0,5 %, je totální nesmysl. To je totální nesmysl. Ale tam se řítíme. Protože v současné době Evropa se podílí 7 %, bylo to 8, teď už jsme na 7 %, Evropa 7 % emisí. Když se kouknu na Čínu, Indii, Ameriku - ano, budete mi oponovat, budou tam dělat jádro. Ano, dělají jádro, ale k tomu dělají i uhelky, jo, takže oni to hezky mají vykompenzované, dvě jádra versus třeba čtyři uhelky v Číně, protože potřebujou tu energii.

A teď já se ptám: nestřílíme se my tady v Evropě do hlavy? Do břicha? Do nohou? Honíme se tady za čím? Za nějakými 7 % se honíme? Není to směšné? A jestli jste poslouchal von der Leyen, tak ta řekla ve svém projevu, že v roce 2040 chce, aby bylo minus 90 % emisí. Minus 90 %. Takže to je konec, konec průmyslu, konec všeho, protože 90 % nedáme, ani kdybychom se zbláznili, ani kdybysme se zbláznili. My se tady honíme za nějakou chimérou a ostatní průmysl nám odchází do zahraničí, protože už není konkurenceschopný. Vždyť se na to podívejte, vy to nevidíte? Vždyť nám odchází průmysl. Ale nejenom nám, v tom Německu odchází. Vždyť se - podívejte se, automobilky, co hlásí? Vždyť ony přestávají s výrobou elektromobilů, protože to nikdo nekupuje. Není čas se zamyslet nad tím a udělat revize všech směrnic? (Předsedající: Čas, děkuji.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A než dojde k pultíku pan poslanec Vlček, tak se táži pana ministra, jestli se chce přihlásit s přednostním právem, nebo s faktickou do debaty. (Ministr Hladík mimo mikrofon: Já nemůžu...) Můžete s faktickou, protože (je?) tady zvykově takto už roky. Může. (Poslanec Vlček od pultíku k ministrovi Blažkovi mimo mikrofon: Můžeš.) (Ministr Blažek mimo mikrofon: Až na konci...) Prosím, pan poslanec Vlček.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Dobře, já děkuji panu ministrovi Hladíkovi. Dámy a pánové, krásné odpoledne. Já se pokusím být stručný. Nebudu tak emotivní, pokusím se být smířlivý, s některými věcmi budu souhlasit, s některými ne. Já souhlasím s tím, že bude nutné a bude to stát před námi všemi, před celým politickým spektrem, abychom provedli určité revize, ale zároveň abychom tedy nerezignovali na naše klimatické cíle, ale abychom patřičné zdroje, které z určitých politik vyplývají, abychom opravdu maximálně využili pro zvýšení konkurenceschopnosti, modernizaci průmyslu a tak dále. Opravdu nás čeká mnoho výzev a já zde budu se snažit být smířlivý, abychom hledali společnou cestu, jak tuto příležitost obecně pro české hospodářství a pro český průmysl určitě využít.

Já bych byl osobně velmi nerad, kdybychom celou tu debatu pouze a jenom vztáhli k cenám benzínu. Já věřím, že to tak není, že si všichni dokážeme představit, jaké další příležitosti, jaké věci můžeme využít. Každopádně zároveň všichni víme, že každá vláda, včetně této a vlád budoucích, má určitou hospodářskou politiku a cenotvorba pohonných hmot funguje úplně jinak. Zítra se zasekne tanker v Suezu a bude všechno jinak a ceny benzínu prostě budou trojnásobné - a reálně se to může stát.

Každopádně ale vidíme a věřím, že většina z nás z praxe v našich regionech, že využití - a já tomu (budu?) říkat záměrně příležitosti - není jenom v průmyslu, ale vidíme to i v současné době v takových tématech jako je třeba modernizace odpadového hospodářství, úsporné opatření anebo třeba zadržování vody v krajině a prevence proti povodním. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní tedy s faktickými pan poslanec Kobza, Kučera a poté je do této řady faktických přihlášen pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Vážené dámy, vážení pánové, ještě jednou, dobré odpoledne. Já bych si dovolil k této debatě připomenout pár faktů. Obsah kysličníku uhličitého v celkovém objemu plynu naší atmosféry je 0,034 %. A z tohoto, 0,034 %, pouhá 4 % jdou na vrub antropogenní činnosti. Takže pakliže se bavíme o tom, když shrnu to, co tady bylo řečeno, pakliže se bavíme o tom, že vlastně musíme kvůli těmto 4 % z těch 0,034 % zničit svůj vlastní průmysl, tak já si troufnu nazvat ten proces, který probíhá, pokusem o zničení evropské civilizace, protože to nic jiného není. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou děkuju za slovo. Já bych teď možná krátce reagoval na paní kolegyni, která řekla, že nebude mluvit jmenovitě, (s pousmáním) ale celou dobu se dívala na mě. (Smích v sále.) Tak z toho odhaduji, že mluvila ke mně. Já víceméně, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, jsem jinými slovy mluvil možná o tomtéž. Já jsem mluvil o tom, že skutečně ten rychlý odchod od fosilního průmyslu, který samozřejmě je, řeknu, administrativně řízen, aniž by měl konkurenceschopnou náhradu v těch bezemisních technologiích, tak povede k problémům nejen průmyslu, ale samozřejmě problémům v celé společnosti.

A mluvil jsem o tom, že pokud chceme skutečně dodržet ty cíle nebo respektive se k nim aspoň přiblížit, tak musíme ty dva procesy prostě sladit. Musí být ty bezemisní technologie konkurenceschopné, musí průmysl ochotně k nim přecházet, protože se jim to vyplatí, je to pro ně zajímavé, přináší jim to nějaké bonusy, benefity. A stejně tak to se jedná i o domácnostech a o dalších uživatelích právě těch technologií, protože skutečně ty dopady nebudou pouze na cenu energií jako takových, ty dopady budou ve všech aspektech, řeknu, české spotřeby, české výroby, českého průmyslu. To se projeví úplně všude. A to, že teď je nějaký čas k tomu - a to tak vnímám - že vláda si vzala nějaký čas k tomu, aby skutečně některé aspekty byly vyhodnoceny a přehodnoceny, a možná otevřela i nějaká další jednání v Evropském parlamentu či Evropské komisi, já budu jedině rád, když to takhle bude. Ale souhlasím s tím, že nástup, rychlý nástup, řeknu, odchod od fosilních technologií (Předsedající: Čas.) povede k problémům.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní s faktickou pan ministr Petr Hladík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Jenom velmi krátce. Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, my jsme tu debatu vedli poměrně odborně jak na semináři, u paní poslankyně na výboru - a samozřejmě povedeme (?) dál. Proto ji nechci dnes příliš akcentovat. Chci jenom říct, že prostě klimatická změna je faktem. Česká republika nepotřebuje jenom dělat zelenou modernizaci, ale potřebuje taky adaptovat, adaptovat (volnou?) přírodu, krajinu. A musím říct, že jako ministr životního prostředí, tak mně jde velmi o konkurenceschopnost. Ty dvě věci jsou prostě provázány. A my jsme zemí technologickou, zemí průmyslovou a takovou zemí musíme zůstat. A je to o nějaké modernizaci. Je to modernizaci průmyslu, dopravy, energetiky, teplárenství, bydlení. A na to ty finanční prostředky jsou využívány.

Chci tady trošku uvést na pravou míru dvě věci. Ona Čína je třikrát větší - nebo třikrát lidnatější, dvakrát větší než Evropská unie a ty rozdíly mezi Německem, Rumunskem jsou tady taky, tak rozdíly v Číně jsou asi třikrát větší než mezi Německem a Rumunskem, tudíž prostě jsou tam i rozdíly v jejich ekonomice, hospodářství. Ano, Čína staví uhelky stejně tak jako je na druhé straně zavírají, jiné zdroje, staví větrníky výrazně rychleji než celá Evropa, loni (byl?) největší přírůstek v obnovitelných zdrojích na světě. Jenom pro váš příklad: loňské investice do zelených technologií, 150 miliard dolarů v EU, 500 v Číně, 600 v Americe.

Jestli jsme si vybrali správnou cestu jako Evropa emisními povolenkami, je na velkou diskusi, ale tu asi nemusíme vést tady. Ale že jdeme cestou zelené modernizace, je za mě naprosto správně, otázka je, jestli to neděláme trochu jako přes hlavu - ale to je asi širší diskuse. Princip emisních povolenek byl zvolen už dávno, dávno před nástupem naší vlády, už při nejenom schválení Green Dealu, ale dávno předtím. Možná poslední (Předsedající: Čas.) poslední... (Předsedající: Čas, prosím.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, je to velmi krátké, jsou to přesně dvě minuty. A já nyní poprosím paní poslankyni Bereniku Peštovou a jenom konstatuji, že se dá přihlásit znova, to není vůbec žádný problém. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Prosím. Děkuji za slovo, paní předsedající. Já samozřejmě - diskusi jsme měli, jak na hospodářském výboru, tam byla krátká, řekli mi, že si to mám nechat na druhé čtení, tak si to tady nechávám na druhé čtení, ale v každém případě já si myslím, že už máme tolik cílů, že ty cíle ani nejdou splnit, protože my bychom si měli říct, co je vlastně pro nás priorita. Který z nich je prioritní? A když máte nějaké priority, tak (nesrozumitelné) máte ty priority dvě, tři. Ale nemůžete honit 25 cílů v odpadech, 20 cílů v ovzduší, 20 cílů zase někde jinde. Těch cílů je tolik, že když chcete splnit nějaký, tak ty ostatní nejste schopný splnit, protože jdete proti sobě, jo? To je za cenu toho, že jeden cíl splním, druhý už splnit nemůžu, protože už mi ta hmota - hmoty mám sto, jo?

A jestliže tu hmotu potřebuju tady, tak už ji nemůžu dostat sem. To je jedna věc.

A druhá věc. Já, jestli třeba náhodou jsme to nevzali za špatný konec. Já vím, že spousta studií tady říká to a druhá zas to vyvrací, jsou ty oponentní studie. Já jsem takovou diskusi vedla se svým bratrem, který je palivář, a on mi dal jednoduchou otázku. Co se stane s kolou, když ji dáš na sluníčko? Já říkám, uteče mi, CO2? Říká správně. Zahřeje se a uteče ti CO2? Co se stane, když hromadně odlesňuješ? Říkám, no, utíká CO2. Říká správně, zahřívají se ti vodní plochy, odtamtud také utíká CO2. Jestli náhodou se nehoníme za úplně jiným cílem, než bychom se měli honit, že ten problém třeba není tady u nás, ale je úplně někde jinde. Tím hromadným odlesňováním dochází právě k tomu oteplování a tomu vypařování toho CO2. Jestli třeba my s těmi sedmi procenty to tady asi neutrhneme, že? Říkám, těch studií je spousta, která říká jedna to, druhá jde proti, říká něco jiného. Kde je ta pravda tedy? My se tady opravdu střílíme do hlavy a ta pravda je třeba úplně někde jinde. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Jiří Kobza ve faktické. Ještě načtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Dvořák od 13.15 hodin ze zdravotních důvodů a nyní pan poslanec Kobza. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji. Dámy a pánové, ještě jednou hezké odpoledne. Já bych si opět dovolil připomenout pár základních faktů. Ten první je, že klimatické změny tady byly, jsou a budou. Je prokázáno 56 dob ledových a z toho pouze ty dvě poslední zasáhly lidskou rasu, když tady byli neandrtálci, tedy popravdě řečeno - a jejich vliv na globální klima, si troufnu říct, že je zanedbatelný. Takže na základě vědeckých dat, a tady bych odkázal na vědeckou skupinu Climate Intelligence Foundation, což je sdružení přírodovědců, které se touto otázkou zabývá, prokázalo naprosto nezvratně, že emise nemají vliv na oteplování. Je to přesně naopak. Už to tady naznačila, vaším prostřednictvím, paní kolegyně Peštová. Napřed se to musí ohřát a potom můžou jít emise.

Názorný příklad jsem viděl v Norsku před dvěma měsíci na služební cestě, kdy v Tromso za polárním kruhem na univerzitě si rektor stěžoval, že má problémy s emisemi, že mu rostou emise, protože jak ustupuje ledovec, obnaží se půda, v ten moment se tam chytne nějaký život a začne produkovat CO2. To je důležitý fakt a to si musíme uvědomit, protože my jsme v situaci Tycha de Brahe, který přesvědčoval inkvizici, že věci padají ze shora dolů, a oni mu říkali ne, ne, padají nahoru, protože nahoře je Bůh. A celá tahle ta filozofie Green Dealu je prostě postavena vzhůru nohama a musíme si pamatovat, že ta základní mantra je, že prostě napřed se to musí ohřát a pak půjdou emise, ne obráceně. A ty plyny v atmosféře nás navíc ještě chrání před tím, aby planeta Země neskončila jako Mars, zmrzlá na kost a bez života. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a táži se ještě pana ministra, zda nechce - protože jsem si nebyla jistá. (Ne.) Proto tedy se vracíme do obecné rozpravy k řádně přihlášeným, a to je pan poslanec Richard Brabec a poté pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, je mi jasné, a to říkám bez jakékoliv ironie, že pan ministr Hladík má teď plnou hlavu vody, tedy povodní, aby tomu bylo úplně rozumět dobře, a máme všichni plnou hlavu vody. Na tom se shodneme bez ohledu na politickou orientaci, že samozřejmě teď je něco, co by nás mělo samozřejmě sjednocovat, protože můžeme mít názor a máme názor rozdílný na různé věci, a budeme se určitě škádlit a kočkovat ještě dlouho přes volby i do dalších voleb o více či méně důležitých věcech, ale teď určitě tohle téma je důležité.

Nicméně když už na tenhle bod celkem k mému překvapení se dostalo, protože jsem si myslel, že právě vzhledem k tomu, jaké jsou jiné priority, tak že bude pětikoalice spíš mít tendenci to druhé čtení posunout někam, až na to bude prostor a asi větší klid, protože já i to druhé čtení považuju za velmi důležité. Protože já bych se zase přesunul od těch filozofických věcí, kdy řešíme, jestli a kolik řekněme vymírání druhů tady v historii bylo, ano, bylo jich tady, jestli se nemýlím, šest, a možná, že skutečně nám teď hrozí sedmé hromadné vymírání druhů, ale bez ohledu na to já jsem třeba zrovna příznivcem myšlenky, že klimatická změna reálně nějaká probíhá. Můžeme diskutovat o tom, jaký vliv na ni má člověk, jaký vliv na ni má lidstvo, ale asi se shodneme na tom, že se na ni musíme adaptovat, protože ono nám také nic jiného nezbývá, protože ta takzvaná mitigace, tedy zmírňování klimatické změny, to je velmi složité. Víme dobře, že setrvačnost toho zmírňování je obrovská. I kdybychom zítra přestali na celé planetě topit, svítit, jezdit autem, tak to klima se bude měnit ještě dalších možná 50 let a pravděpodobně ještě déle a ten efekt třeba z toho budou mít naše děti nebo naši vnuci, což neznamená, že bych teď alibisticky mluvil o tom, že to nemá smysl.

Ale musíme se na to podívat i z toho pohledu, jestli opravdu to smysl má z pohledu České republiky a z pohledu Evropy. A tady se opravdu vláda Petra Fialy chytla do vlastní pasti, která hlasitě sklapla a sklapla přesně ve chvíli, kdy si vláda uvědomila, co znamená vlastně to konkrétní schválení balíčku, a to, co znamenalo naše předsednictví. A tady si to je potřeba říct, protože ono to úzce souvisí s tím, co bude dál, protože já udělám tedy velmi krátký a rychlý návrat do minulosti, poměrně nedávné minulosti, protože víme, co říkal tehdejší šéf ODS nebo i dnešní šéf ODS, ale tehdy ještě nebyl premiér, dnešní premiér pan Petr Fiala. Před volbami říkal: nedopustíme další zvyšování ceny emisních povolenek a x dalších věcí, samozřejmě zákaz spalovacích motorů a spoustu dalších věcí, a nedopustíme, aby ty povolenky měly další negativní vliv, jejich cena, na občany. Všechno tohle se stalo pod vedením tedy předsednictví České republiky, všechno tohle to bylo odhlasováno.

Jestliže včera říkal v interpelacích pan premiér Fiala o tom, kdo to způsobil, tak opět jako v těchto věcech vždy mířil úplně mimo terč, protože se měl podívat do zrcadla. Protože kdyby tohle skutečně se rozhodovalo dříve, a já můžu říct, protože jsem u těch jednání byl, a na to je x důkazů, protože ve chvíli, kdy se o tom mluvilo, ať už o Green Dealu, a koneckonců já si pamatuju pana kolegu Adamce, když jsem tady stál jako ministr, a on vždycky říkal, to nikdy nedopusťme, prostě pro to bychom nikdy nehlasovali, pro tyhle věci, a přesto pro ně vláda hlasovala, odsouhlasila je vláda Petra Fialy a naplnily se. Naplnily se v rámci balíčku EU ETS II. Konkrétně se naplnily, protože předtím nikdy v tomto detailu diskutovány nebyly, a hlavně ten ďábel se skrývá v detailu. Když se o nich hovořilo na úrovni Evropské unie, tak to vždycky bylo v horizontu nebo v rozměru 55% snížení emisí v rámci celé Evropy. Tenkrát se totiž bojovalo o to, zda náhodou nepadne na Českou republiku povinnost, abychom těch 55 % emisí nemuseli ušetřit my sami na té individuální bázi. Protože já to jenom připomenu, možná že to nevíte, ale jediný závazný cíl, který tady vlastně doteď je, bylo 40 % z toho systému EU ETS I, tedy z těch velkých zařízení do roku 2030. A tyhle splníme. Splníme je relativně v pohodě a dokonce je překročíme. Samozřejmě to úzce souvisí hlavně s odstavováním uhlí, ale překročili bychom je i tak.

Ale to, co se stalo mezi tím, kdy do toho Evropská komise vsunula ty konkrétní věci, a to znamená zatížení pro občany, ať už topení uhlím, plynem a pohonných hmot, problémy s nutností zateplování starších budov, nucení lidí, aby byly už novostavby - a nejenom lidí nebo občanů, ale samozřejmě i institucí, škol, všech úřadů státu, a já některé ty věci nezpochybňuji. Myslím si, že některé z nich, jako například právě proto, aby stát podporoval zateplování, aby stát podporoval ty nové zdroje, jako jsou kotle.

Já si myslím, že to je v pořádku, protože tím totiž hodíme několik zajíců najednou, ale úspěšně, nebo zabíjíme několik much jednou ranou. Tím totiž nejenom spoříme CO2, ale také vylepšujeme kvalitu ovzduší, a to vážení prostě není automatické. Je ideální, když dokážeme najít instrument, jako byly kotlíkové dotace, jako je Nová zelená úsporám a tak dále, kdy pomáháme lidem ušetřit a zároveň šetříme životní prostředí. V případě, CO2 to tak vždycky jednoduché není.

A teď na to narážíme, protože teprve potom, po té slávě, a tu si všichni pamatujeme, kdy před nastoupenou zelenou jednotkou nám paní von der Leyen a pan Timmermans gratulovali, jak to tedy Česká republika pěkně provedla, jak provedla Evropu tím českým předsednictvím a co se všechno podařilo, tak se teď pod tím tlakem, když se začaly zjevovat ty věci, jak to může dopadnout na občana, vláda zalekla. Já se jí ani nedivím, novináři si z toho udělali ten takzvaný "český Green Deal", vláda si za to mohla trochu sama, protože v některých těch materiálech se skutečně objevily cíle, které ani nejsou v rámci Green Dealu, respektive (Nesrozumitelné.) nás nikdo nenutí.

A já si velmi dobře pamatuji, v jaké atmosféře to všechno vznikalo a bylo jasně řečeno, že předtím, než bude pokračovat jakákoliv debata o EU ETS II, budou muset být k dispozici dopadové studie. Dopadové studie, jak to dopadne na jednotlivé kategorie. A ty nikdy nevznikly. Nikdy nevznikly. To znamená, vláda jim to měla hodit na hlavu a říct - vážení, vy jste něco slíbili a vy jste to nesplnili, a protože jste to nesplnili, tak potom my prostě nemůžeme pokračovat v nějakém schvalování těchto věcí. A to se prostě nestalo.

A já si pamatuji, a přiznám se k tomu, že v roce 2015 v rámci schvalování Pařížské dohody, když ještě hlasovala i Čína pro, když hlasovaly Spojené státy, tenkrát ještě dojednával tehdejší vice presiden Biden za prezidenta Obamu, a byla tam Indie, bylo tam Rusko, dokonce. A celý ten svět vypadal, že je schopen se sjednotit na tom, aby opět jako globálně řekl "musíme s tím něco udělat". No jo, ale v těch dalších letech skutek utek. Cíle zůstaly, ale už přestaly být naplňovány. A jediná Evropa jde s tím praporem, ale zapomíná se dívat za sebe, protože za ní už nikdo nejde.

Já vám uvedu takový případ, možná to je trošku mimo, ale pro mě je to úplně jako nejprůzračnější případ toho, jak to ten svět bere. Austrálie, víte, že je velký producent uhlí. Austrálie se také přihlásila ke klimatické neutralitě do roku 2050, ale víte, co řekli? Jim to snížení emisí vyšlo asi na 60 %, tedy ne na 100 %, nebo 90 %, jak třeba predikuje i naše vláda v rámci nové Politiky ochrany klimatu - poprvé, musím říct, my jsme nikdy tenhle ten cíl za nás neměli, aby Česká republika směřovala ke klimatické neutralitě jako individuálně. A ta Austrálie řekla: "Ne, ne, my budeme dál produkovat to uhlí, my ho budeme dokonce i vyvážet, my snížíme 60 %", a ti novináři se jich ptali, nebo opozice: "A jak? Co uděláte s těmi zbývajícími 40 procenty?" Paní premiérka tenkrát, myslím, australská, nebo premiér... Měli tam premiérku v té době... Řekla, no, je tady věda a výzkum, jsou tady technologie nové a my věříme, že těch 40 % do toho roku 2050 nám prostě ta věda vymyslí. Nazdar, odjezd, konec hlášení.

Takže i takhle se to dá dělat. Austrálie, velký producent CO2. Já nejsem super alibista, já vím, že se něco děje. Koneckonců to, co se teď děje s tím počasím, skutečně souvisí s tím, že před pár týdny jsem byl v Chorvatsku a Středozemní moře mělo 31 stupňů. Prostě to jsou extrémní věci, takže tohle to je voda také ze Středozemního moře, která nám, užijme si moře teda teďka, bohužel, padá nám v podobě, kterou jsme si určitě nepřáli, a hlavně v objemu, který jsme si určitě nepřáli, a přejme si všechno dobré, ale já nepochybuji o tom, že se něco zásadně děje.

Ale otázka je, co s tím budeme dělat, co s tím můžeme udělat a jestli ta Evropa dál skutečně nekráčí k té ekonomické zkáze, aniž by byla reálně schopna výrazně ovlivnit to, co se děje s globálním klimatem. A já se v to velmi obávám. Velmi obávám, protože ta moje, ten můj optimismus mírný z toho roku 2015 byl pak mnohokrát přeražen tou skepsí, kterou jsem viděl na těch dalších klimatických konferencích, kdy už se mluvilo jenom o tom, kdo to teda zaplatí a kdo dá těch zhruba 100 miliard dolarů ročně, které se svět zavázal dávat těm rozvojovým zemím, aby také něco dělaly. Ale potom ty další země a hlavně ti největší emitenti už tu svoji ambici dávno ztratily, anebo o ní jenom hovořily, ale reálně už ji neměli, protože Evropa je jediná, která má závazné argumenty... Která má závazné, řekněme, cíle. Která má cíle při tom, když je nesplní, že budou někoho trestat. To nikdo jiný nemá. Všichni jste dali dobrovolné a řekli: "No, tak je nesplníme, no, tak se posunou o rok nebo o dva."

Čína jasně řekla: "Ano, my vnímáme naši pozici, my chceme směřovat ke snižování emisí, ale máme pro to zásadní podmínku - aby to neznamenalo ekonomické problémy Číny." Takhle to prostě čínský prezident Si jasně řekl několikrát. A ty tam jsou sliby z Paříže, kde ta Čína to říkala: "Ano, my jsme leader ve snižování a budeme snižovat." (Nesrozumitelné. Si?) Nám určitě snižuje částečně emise, ale posunuli si ty věci někam a nikdo to nebere tolik vážně jako Evropa.

Já to říkám právě proto, že jednoznačně nastal čas, prostě proto - podívejme se na pozici Polska, Slovenska, Maďarska, na to, aby byly zásadním způsobem přehodnoceny všechny ty klíčové dokumenty, protože já jsem prostě přesvědčen, že Green Deal je opravdu mrtvý v té stávající podobě tak, jak byl schválen, je mrtvý. A tohle to, takovéto... Ta snaha ho nějakým způsobem oživit a znovu ještě vykřikovat o 90% snížení do roku 2040 jenom znamená, že i nové vedení Evropské komise je úplně mimo mísu.

A dokud se tohle to nezmění na úrovni státu členských, a já tady ty zárodky naštěstí už vidím. Ale myslel jsem si, že i ten zárodek bude i nová česká vláda, která nepochybně tu ambici měla, ale to se nestalo. A teď ta, jak jsem říkal, ta past sklapla a teď mi tady vidíme, a omlouvám se, jak už stárnu, takže mám ty delší úvody (Smích v sále.), ale už se blížím k nějakému vrcholu, ale... Ne, nebojte se, to už bude rychlé...

A je to prostě teď o tom, že tady vidíme úplně krystalickou ukázku několika chytrých horákyň, protože vláda dala návrh novely, kde ta transpozice není. Pak jsou k tomu pozměňovací návrhy, kde v jedné je plně, v jedné je částečně a teď si tedy poslankyně, poslanče a občané, vyber, co myslíme vážně. Tak co teda myslíte vážně? Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze. Budou následovat dvě faktické poznámky, nejprve paní poslankyně Berenika Peštová, potom pan ministr Hladík. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Předsedající... Slyším "ježíšmarjá". (Poslanec Adamec říká, že to neřekl. Poslankyně Peštová reaguje smíchem.) Ne, neřekl, dobře, neřekl.

Já jsem pozorně poslouchala, co říkal můj předřečník Richard Brabec, a on tam zmiňoval ty kotlíkové dotace. Jak jsme to nastartovávali, jak jsme chtěli, aby se ta emisní třída, jedničky, dvojky, aby se vyměnily... Teď už vlastně od toho... Teď už to máme za sankce, že jo, takže v každém případě já jsem chtěla tady podotknout, na to jsme narazili i s panem ministrem, bohužel tam nebyl nikdo za průmysl... A já jsem také provedla, byť jsem neměla tu jedničku, dvojku, ale provedla jsem to, že jsem si koupila tepelné čerpadlo za své, bez dotací, a oni mi mezitím zrušili ten tarif. Takže ve své podstatě tepelné čerpadlo, které jsem si za své koupila, abych byla ekologičtější, tak teď nemám ten tarif, který mi měl ve své podstatě trošičku zaplatit... Tu investici nějak umořit. Bohužel ten tarif není, pan ministr mi tam říkal, že sám psal nějaké ostré dopisy na pana ministra Síkelu. Dopadl asi stejně.

Takže ten tarif tam není. A další věc je, to jsou vlastně fotovoltaiky. Zase... Obrací se na mě lidi - vy jste nás nahnali, že máme ty fotovoltaiky na té střeše, a teď oni od nás chtějí peníze, když to dáváme do sítě. No, to je zcela logické, to by jim také někdo měl říct na začátku, že když budou vyrábět všichni a nebudou mít ty baterie a nebudou spotřebovávat a ten přebytek budou dávat do sítě, no tak bohužel, když vyrábí všichni, tak je přebytek a budou muset platit, že to tam do té sítě dávají.

Na jednu stranu říkám, je to fajn, že jdeme tou správnou cestou, ale mělo by se taky říkat těm lidem to B. Takže pokud pan Síkela, počítám, že támhle nastupující pan ministr s tím něco udělá, ten tarif mi tam zpátky vrátí. A nejenom mě i těm ostatním, protože se chováme s tou péčí. (Předsedající: Čas.) Takže aspoň ten tarif. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Jako další faktická poznámka pana ministra Hladíka, připraví se s faktickou poznámku pan poslanec Kučera a Kobza. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Jenom velmi krátce. Pravda je ta, že opravdu ta situace, která nás teď čeká o víkendu, nebude jednoduchá. A já možná děkuju za ta slova mého předchůdce, pana Richarda Brabce, protože to jsou situace, kdy se musíme sjednotit bez názorů našich politických, i v jaké straně jsme. Jenom k tomu, co tady zaznělo, tak tři nějaké faktické věci.

Fakt 90 % států světa má svoje - a ano, nezávazné - cíle klimatické neutrality. Ale třeba Amerika je, má 2050 stejně jako Evropa, Čína 2060. Tak to jenom první věc. Druhá věc, a to je také pravdou, prostě Evropská unie nedala dopadové studie na všechna ta opatření v rámci Fit for 55. Když si přečtete programové prohlášení vlády, když si přečtete program koalice Spolu, tak to bylo jedna z podmínek, kterou jsme opravdu chtěli a prosazovali jsme to. Nebylo to tam a jo, to je pravda. Je to prostě špatně.

Ale pokud se bavíme o UTS2, my jsme, a to se fakt omlouvám, já jsem nebyl v té době ministr. To nevadí. My jsme to vyjednali přesně v souladu s tou pozicí. Tohle taky musíte plně uznat. Co je důležité. My dneska máme dopadové studie jednotlivých opatření na český průmysl a české občany. Je to v tom modelu SEEPIA, já samozřejmě nabízím každému z vás prezentaci toho modelu, velkou diskusi nebo nějaký kulatý stůl. Takže tohle samozřejmě můžeme udělat také.

Možná poslední věc, pořád se tady bavíme o revizi a jak to bude, a tak dále. Jestli dneska má někdo vlastně reálnou možnost do toho vstoupit, tak je to opravdu ta diskuze mezi členskými zeměmi o cíli 2040. Já to nepovažuju za v žádném případě uzavřenou, tu diskusi. (Předsedající Bartošek: Čas.) Hm, já to řeknu někdy jindy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tak následují další čtyři faktické poznámky, nejprve pan poslanec Michal Kučera, poté pan poslanec Jiří Kobza a další. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Já možná ještě krátká reakce na pana ministra. Já bych skutečně byl velmi rád, kdyby se k té debatě o nějaké revizi nebo o tom roce 2040 vedla vážná debata. Je to skutečně potřeba, já se tady k tomu jednoznačně přikláním. Možná bych ještě i zareagoval na to, co tady říkala paní poslankyně Berenika Peštová. Ona má skutečně v jednom pravdu, a to v tom, že lidé, kteří se rozhodli jít a byli tak ti první, kteří se vlastně přiklonili k těm bezemisním technologiím, kupovali si fotovoltaiky, kupovali si tepelná čerpadla, tak dneska jsou činností různých úřadů znevýhodňováni. Mají nevýhodné tarify, platí za to, že vyrábí bezemisní energii ve fotovoltaických elektrárnách, a to je prostě špatně. To si přiznejme. Pokud chceme, já jsem tady mluvil o tom dneska několikrát, pokud chceme podporovat nástup bezemisních technologií, tak prostě k tomuto nemůže docházet. My se tady k něčemu dohodneme, zavážeme, řekneme si, že to chceme. Řekne to Poslanecká sněmovna, řekne to ministerstvo a cestou dalších, řeknu, úředních, anebo někdy i vlastně byznysových, protože to jde na volný trh, rozhodnutí to je úplně postaveno opačně. Je to úplně postaveno opačně, je to znevýhodněno, lidé si říkají, proč teda máme my mít fotovoltaiku? Proč my máme být těmi, kteří na to doplácejí. A vlastně celá ta myšlenka je poté zdiskreditována. Já si myslím, že to je velmi špatně. A pokud se nad tím máme zamyslet, pokud máme něco udělat, tak toto je oblast do budoucna, které se musíme věnovat, kromě toho, že je třeba vést celkovou debatu o cílech jako takových.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Kobza, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové. Já bych se s vámi stejně jako paní kolegyně Peštová vaším prostřednictvím podělil o svoje zkušenosti s tepelným čerpadlem, protože stejně jako ona jsem si ho před třemi lety koupil za své bez dotace. A zatímco první rok jsem protopil 25 000, tak vloni jsem protopil 100 000. A když jsem na fondu životního prostředí, kde probíhala velká diskuse o tom, že musí být kotlíkové dotace a musí být lidi motivováni, aby si kupovali čerpadla, tak jsem vznesl tuto poznámku s tím, že za stávajících cen elektřiny já varuju každého, aby si to kupoval, protože je to cesta do pekel. A dokud na to nebude speciální tarif, protože jestli stát chce podporovat bezemisní technologie, bezemisní vytápění, tak holt k tomu musí něco přidat, takže musí být speciální tarif, aby se to skutečně vyplatilo.

Tak během tří dnů už po internetu lítaly články, že čerpadláři chtějí zvláštní tarif a všichni ostatní to zaplatí, protože se jim to promítne do účtu za elektřinu. A to si myslím, že je prostě politický problém, protože teď v tento moment, když na jednu stranu narážíme na naprosto bezohledný byznys, který skutečně ty lidi odírá za ty energie a na druhou stranu tady máme plnou pusu krásných proklamací o ochraně životního prostředí, tak samozřejmě ten rozpor je poměrně veliký.

A ještě jeden bod. Pan ministr tady se zmínil o dopadových studiích. Tak já už se čtvrtý rok snažím vypáčit studii, která by říkala, jak zareaguje biosféra na snížení obsahu CO2 v atmosféře, jak bude probíhat fotosyntéza, jak poroste celulóza, bílkoviny a tak dále, když prostě toho CO2 bude málo, když toho uhlíku prostě bude málo. Bohužel je to hlas volajícího na poušti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já chci zaregovat na pana ministra. On tady zmínil to programové prohlášení, z kterého jsem taky vycházela. V tom programovém prohlášení máte v té legislativě preambuli, že zvýšíme kvalitu legislativy, každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. To jsou právě ty studie dopadů. Takže řekněte mi, pane ministře, jestliže tohle máte v té preambuli, že žádnou legislativu bez toho, aniž by byly studie dopadů, nepřijmete, tak jak je možné, že jste to teda odhlasovali toho 25. 4. 2023 na tom korepetu? Jak je to možný? Bez té studie dopadu. Tady jste říkal, vy jste, ne, ne, ne, ne. (Ministr Hladík něco poznamenává mimo mikrofon.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, prosím, nepokřikujte na paní poslankyni.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Pane ministře, vy jste tady zmiňoval model sépiák, který když jsme měli hospodářský vývar, výbor, pan předseda hospodářského výboru Adamec mi určitě potvrdí, že tam vystoupila Hospodářská komora, která tvrdě napadla tento model, řekla, že tam jsou nesmyslný věci, takže oni sami to napadli, takže ta SEEPIA nebo tak (nebude?) nic fajnovýho. Takže studie dopadů jako taková do těch jednotlivých sektorů není. Není. A vy jste přesto zvedli tu ruku. Takže teď ve své podstatě pracovat na studiích dopadů je pozdě, ty měly být na začátku. Než jsem se rozhodl pro to, abych tu ruku zvedl, tak jsem přece měl mít tu studii dopadů. A ne teď na konci, abych... Co jako co bude, jak se tomu říká? Očuchávat mrtvou nebo pokojskou? Nebo já nevím, jak se tomu říká. Prostě už je pozdě. Teď zase sázet na to, že tam bude revize, když paní von der Leyen řekne, že chce minus 90 % v roce 2040, tak co si myslíte, že tam uděláte za revize? Jako jak k těm 90 procentům dospějete? My, když jsme to tenkrát počítali, a to mě potvrdí (Předsedající Bartošek: Váš čas.) pan exministr Brabec, tak jsme se dostali k nějakým 82. A to jsme teda hodně škrtili a nebyli jsme schopni se tam dostat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Richard Brabec a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju. Já volně navážu na kolegyni, protože jsem chtěl mluvit o tom samém a dokončím tedy snad to, co už kolegyně nedomluvila. Mimochodem měla krásný výraz hospodářský vývar. Tak jsem ve špatném výboru zjevně, protože u nás žádné vývary nejsou. Ale možná už myslí na ten oběd.

Ale pane ministře, děkuju za tu vaši odpověď, protože vy jste vlastně přesně jenom potvrdil to, že se dala využít jedna věc, kterou by se oni dali mlátit po hlavě. Pardon, mluvte ten výraz trošku tvrdší, ale obrazně, teď myslím i v rámci předsednictví.

Právě to, že všechny ty pozice, včetně 55% snížení, zdůrazňuji těžce vybojovaného, aby bylo na úroveň celé Evropy a ne individuálně, a že tedy byly velké snahy na nás tlačit a samozřejmě věci, které souvisely i s dalším vyjednáním peněz z Modernizačního fondu, ale tady se přímo nabízelo právě říct, vy jste nedodali ty dopadové studie. A tady byla, to byla jedna podmínka. A druhá podmínka, která byla v té velké debatě, která se protáhla jako červená nit celou debatou o jakémkoliv Green Dealu a tak dále, bylo vždycky, že to nesmí mít nějaké závažnější sociální dopady a dopady na konkurenceschopnost Evropy. A obě to zjevně má. A přesto česká vláda nevyužila téhleté nahrávky na smeč, kterou právě neexistencí těch dopadových studií ta komise vytvořila, a tady jsme jim to mohli hodit na hlavu a říct ne, vy si napřed splňte ten domácí úkol a potom my o tom budeme možná jednat. Protože já jsem přesvědčen, že kdyby dřív bylo jasné, že to může mít dopady až 10 korun na litr benzínu a 30 % zvýšení ceny plynu nebo uhlí, tak proto samozřejmě nikdo nikdy nemohl tu ruku zvednout. Já chápu pana kolegu Krále, když se na to podívá z pohledu teplárny. Ale myslím teď z pohledu politického. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji i za dodržení času. Další faktická poznámka přihlášena není, v tom případě pan poslanec Ivan Adamec s řádnou přihláškou v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Tak já děkuji, vážený pane předsedající, pane ministře, paní ministryně, kolegyně, kolegové, konečně jsem se dostal do řadu, tak jsem to tady vytrpěl. Já se přiznám, že je to jako vždycky ve Sněmovně. Máme před sebou fakt velký problém. Já se pak vrátím ještě k té minulosti trochu, i když to dělám velmi nerad.

A my si začínáme zase vyčítat, jako co se udělalo špatně. Já to chápu, je to v pořádku, prostě opozice vždycky musí prostě najít tu správnou kritiku, připomínat to, co se třeba nepovedlo, nebo že by udělali něco jinak. Tomu rozumím. Ale my máme problém, který prostě tedy je před námi a já si myslím, že.. A já mluvím pořád stejně za ty roky, co jsem tady, vždycky jsem tak mluvil, že prostě nemůžeme přistoupit na něco, co zhorší situaci našich občanů pod vidinou zeleného šílenství, které se stejně nenaplní, a jenom proto, že prostě tady někdo vyplodil intelektově nějakou zelenou ideologii, která není podložena fakty, a my si to dáváme do právního systému, no tak to mě fakt jako hlava nebere. Ta změna byla Pařížská dohoda, já si (na) to vzpomínám, jak jsme bojovali proti přijetí Pařížské dohody, proti její ratifikaci. Vzpomínám si na to. Vždycky jsme takhle mluvili, vždycky to tak bylo.

Já když jsem zjistil problém těchhletěch emisních povolenek, dvojek, tak já si myslím, že to snad nemůže být myšlené vůbec vážně, že tohle se někde zavede. I když Rakušáci si to schválili, jako jo. Já nevím, jako, co tam dělali v tom parlamentu. Jo, že Němci mají tu daň ekologickou, no, tak se do toho jeďte dneska podívat, teď jak to tam vypadá, jak ty lidi jsou spokojení. Oni to veřejně neříkají většinou, oni to říkají pak v těch rodinách, Němci jsou trošku jiní. Tam to bublá pod tím povrchem, ale běda, když to pak vyleze nahoru.

Takže tady ještě nepadla jedna věc jako, jo? A já jsem tady mluvil minule dlouho a docela emotivně k těmto problémům. Tady prostě už ta Evropská komise počítá s tím, že bude muset být vytvořen zase záchranný systém pro řadu našich občanů, nějaký sociální fond. A já jsem se začal zajímat, kolika procent našich spoluobčanů by se dotknul ten sociální fond. To není tak, že když bude drahý benzín a nafta, že nebudou lidi jezdit a Rusové prostě nebudou mít kšeft. To fakt, to jsem taky nepochopil jako takovouhle věc vypustit vůbec jako do veřejnosti, to mi připadá jako vrchol stupidity. Opravdu, jo. Bude to tak, že ty lidi budou žádat zase úřady, zase vznikne prostě kolotoč administrace, byrokracie a lidi budou chodit prostě si žádat na doplatek nejenom na bydlení jako deska, ale doplatek na to, aby si mohli koupit benzín nebo naftu. Ale jen tak mimochodem, kdyby došlo k tomu, že se přestane jezdit, jakoby jo, tak ty důsledky ekonomicky jsou úplně jasné. Ale co se stane s cenou té nafty potom? Vy si fakt myslíte, že ti arabští šejkové tomu nerozumějí? Ti tomu rozumějí velmi dobře. Čím míň nafty, tím větší cena. Takhle to bude. A pak čím budeme jezdit? Elektroauty? Prosím vás, všichni víte, že to je jenom doplněk, že je to moderní, mluví se o tom a opravdu lidi se tím blbnou. Protože já říkám, každá ideologie musí být podložená, když už tedy chci mluvit o ideologii, tou ekonomikou. A tady evidentně nic.

A jen tak mimochodem, těch 20 % lidí, občanů, kteří si budou chodit pro tu dávku, a někdo říká až 30 %, a nechci strašit, víte, co, to znamená? To jsou lidi v ulicích pak už. Já nechci strašit, nemám to ve zvyku. Ale ta společnost takhle funguje. Někdo by si to měl přečíst, od starověku funguje pořád stejně ta společnost, ty principy prostě řekl bych pravidel mezi námi, Homo sapiens. To prostě tak funguje tisíciletí. A nevím, proč by to mělo teď fungovat jinak. Jestli si někdo myslí, že jsme jako vzdělanější, chytřejší, že jsme moderní lidi, tak já bych za to moc nedal. Bude to tak, jak to bylo.

A mě velmi nepříjemně překvapilo, když prezident Hospodářské komory prostě chtěl ty emisní povolenky do (nesrozumitelné), ať se to srovná všechno. A co by to zase znamenalo? No, že zaniknou malé firmy, že ty velké je prostě požerou, protože ty malé na to mít prostě nebudou.

A když už o tom mluvím, tak kdo zaplatí jakoby celý tenhleten systém toho zeleného prostě šílenství? Kdo to zaplatí? Já vám to řeknu, kdo to zaplatí. Střední třída, která jediná prostě je zárukou stabilní společnosti. A pokud si ji takhle zlikvidujeme, tak jsme úplně natvrdlí a prostě to se nám nemůže vyplatit. Tak tu nebudeme nikdo už, pokud se nám tohle podaří. To si řekněme na rovinu.

Prosím vás, zapomeňme na ty půtky teď chvilku, my na hospodáři (hospodářském výboru) to děláme většinou, tam ta stranická ideologie fakt nás nechává chladnou. Dělejme všechno pro to, abychom prostě prosazovali takové věci, které pro společnost budou přínosem a ne hrozbou. To je moje prosba. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk většiny poslanců v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde tři faktické poznámky. Jenom pro pořádek říkám, že ve 14 hodin přerušíme naše jednání dle dohody. Tak nejprve faktická poznámka pana poslance Michala Kučery, potom paní poslankyně Berenika Peštová a Roman Kubíček. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Tady pan předseda hospodářského výboru zmiňoval poměrně závažná fakta. Pokud existují čísla, a to, že vlastně dopad zavedení této směrnice je na ty nízkopříjmové až vlastně možná středně příjmové někde kolem 20 (%), dokonce 30 %, tak já jsem ta čísla tedy nikde neviděl. Ale byl bych velmi rád, abychom si je buď potvrdili, anebo jsme se o nich vážně pobavili, protože toto je skutečně poměrně dost závažné.

Já samozřejmě to veškeré přerozdělování, to znamená znevýhodňování té střední třídy a přerozdělování těch peněz na podporu nízkopříjmovým skupinám, protože nedosáhnou na ty ceny, tak já to skutečně nepovažuju za správné. To je záležitost, která prostě opravdu jenom znevýhodňuje střední třídu, znevýhodňuje lidi, kteří samostatně pracují, žijí svůj život, mají své rodiny, mají svou práci a jenom dále jim prodražuje život. To znamená, že pokud existuje skutečně číslo, které se blíží až k 30 procentům, tak bych byl velmi rád, abychom se na toto téma pobavili buď na nějakém speciálním semináři nebo třeba na hospodářském výboru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já jsem ještě chtěla doplnit to, co jsem ve svém projevu neměla, že jsem očekávala, že když se ta EU ETS II dělala nebo když se vyjednávala, tak že se bude pamatovat na to, že by ty emisní povolenky měly držet v ruce emitenti. Jo, že by je měli držet ti, kteří opravdu, ať jsou to ty regulované sektory, nebo ať jsou to ti, kteří vypouštějí CO2, ale měli by to být pouze emitenti. A že na tu burzu by ve své podstatě neměli vstupovat právníci nebo investiční fondy nebo důchodové fondy a spekulovat s tím, že nakupují emisní povolenky a prodávají a vydělávají tvrdě na tom, protože tím oni vlastně uměle zvedají cenu emisní povolenky, která je na té burze. Bohužel k ničemu takovému nedošlo.

Dále jsem si myslela, když teda opravdu pan ministr říkal, že jde jenom o nějaké dvě, tři korunky, takže se to třeba udělá formou, já nevím, spotřební daně. Kdyby se o dvě, o tři korunky zvedla spotřební daň, tak zabráníme tomu, aby právě docházelo k těm spekulacím s těmi emisními povolenkami. Takže by se nestalo, že ta emisní povolenka nám může vystoupat do výšin třeba 150, 170 eur. Ale to se taky nestalo. Prostě oni jdou záměrně a cíleně tím, že ví, že ta emisní povolenka se stane právě tím nástrojem toho, té spekulace, toho obohacování se v uvozovkách na úkor těch, co opravdu ty emise vytvářejí. A to jsou věci, které jsem myslela, že právě budou, nebo spíš už ne...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, kolegyně, kolegové, já jsem si chtěl vypnout mikrofon a omylem jsem ho vypnul vám. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já myslela, že končíme, že je 14 hodin.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dokončete svoji řeč, máte zhruba 12 sekund ještě.

 

Poslankyně Berenika Peštová: No, tak to už nemá cenu, tak já si to řeknu příště. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Děkuju vám.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády., na základě dohody přerušuji 112. schůzi Poslanecké sněmovny do úterý 17. září 2024 do 14 hodin. Já vám děkuji a přeji vám pokud možno klidný deštivý víkend. Na shledanou.

(Jednání skončilo v 14.01 hodin.)

 

 

(Jednání zahájeno v 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 112. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve jsem vás všechny odhlásila a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Babišová Andrea z celého jednacího dne z osobních důvodů, Bauer Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bělica Josef z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bělobrádek Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bernard Josef z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Blaha Stanislav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Exner Martin do 16 hodin z pracovních důvodů, Fialová Eva od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů, Foldyna Jaroslav od 14 hodin z pracovních důvodů, Fridrich Stanislav z celého jednacího dne z osobních důvodů, Golasowská Pavla z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Heller Šimon z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hendrych Igor z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Horák Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hrnčíř Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Jílková Marie z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kasal David z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kašník Pavel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kobza Jiří z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Koten Radek z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lacina Jan do 15 hodin z pracovních důvodů, Langšádlová Helena od 16.30 z pracovních důvodů, Liška Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lochman Ondřej z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Metnar Lubomír z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Nacher Patrik od 14.30 do 17 hodin z rodinných důvodů, Naiclerová Hana z celého jednacího dne bez udání důvodu, Navrátil Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Nováková Nina do 17.35 z pracovních důvodů, Pražák David z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Sládeček Karel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Strýček Jiří z celého jednacího dne z osobních důvodů, Stržínek Robert z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Svoboda Bohuslav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Svoboda Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Šafránková Lucie z celého jednacího dne z osobních důvodů, Šimek David z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Špičák Julius z celého pracovního dne ze zdravotních důvodů, Vích Radovan z celého jednacího dne bez udání důvodu, Vlček Lukáš do 14.30 z pracovních důvodů, Vondrák Ivo z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Wenzl Milan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Zlínský Vladimír z celého jednacího dne z pracovních důvodů a Žáček Pavel z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se pak omlouvají Fiala Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bartoš Ivan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Černochová Jana z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Dvořák Martin do 16 hodin z pracovních důvodů, Hladík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Jurečka Marian z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Rakušan Vít z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Síkela Jozef z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Stanjura Zbyněk z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Šalomoun Michal od 18 hodin z pracovních důvodů a Ženíšek Marek od 18 do 20 hodin z pracovních důvodů. Ještě Výborný Marek z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, než budeme pokračovat v našem jednání, chtěla bych vás požádat, abychom nyní minutou ticha uctili památku obětí povodní, které v uplynulých dnech zasáhly a bohužel stále ještě probíhají na území České republiky. (Poslanci vstávají a drží minutu ticha.)

Nyní mi dovolte, abych vás informovala o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu.

Dnes, tedy v úterý 17. září, navrhujeme projednávat následující body z bloku Zákony - první čtení: bod 104, sněmovní tisk 162, novela transplantačního zákona; bod 44, sněmovní tisk 743, novela zákona o zaměstnanosti; bod 49, sněmovní tisk 557, novela zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; bod 45...

(Reakce poslance Bendy.) Řekla jsem něco špatně, pane předsedo? (Poslanec Benda odpovídá z místa.) 757, omlouvám se.

Nyní jsem u bodu 45, sněmovní tisk 75, novela zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech; bod 46, sněmovní tisk 751, novela zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových; bod 47, sněmovní tisk 752, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu; bod 54, sněmovní tisk 768, novela zákona o pyrotechnice; bod 5, sněmovní tisk 773, novela knihovního zákona; bod 60, sněmovní tisk 777, novela soudního řádu správního; bod 64, sněmovní tisk 781, novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní; bod 65, sněmovní tisk 782, vládní návrh cizineckého zákona; bod 66, sněmovní tisk 783, novela zákona o účetnictví; bod 67, sněmovní tisk 784, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky.

Zítra, tedy ve středu 18. září, navrhujeme jako první bod projednat bod 200, sněmovní tisk 725, novela zákona o distribuci pojištění a zajištění, třetí čtení. Dále navrhujeme projednávat následující body z bloku Zákony - druhé čtení: bod 33, sněmovní tisk 724, novela zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory; bod 40, sněmovní tisk 630, novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení; bod 18, sněmovní tisk 692, vládní návrh zákona o digitalizaci finančního trhu; bod 19, sněmovní tisk 694, vládní návrh zákona o digitalizaci finančního trhu - související; bod 29, sněmovní tisk 710, novela veterinárního zákona; bod 10, sněmovní tisk 660, novela zákona o vysokých školách; bod 36, sněmovní tisk 727, vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Ve 12.50 hodin navrhujeme pevně zařadit volební body 207 až 210. Následně by byla vyhlášena polední pauza, a to do 14.30, s tím že ve 13 hodin by se sešel organizační výbor. Ve 14.30 navrhujeme pevně zařadit bod 55, sněmovní tisk 770, novela zákona o zajišťování obrany České republiky, první čtení. Poté bychom projednávali následující body z bloku Zákony - první čtení, nejdříve však v 15.30. Jedná se o body 57, sněmovní tisk 774, novela zákona o elektronických komunikacích; 59, sněmovní tisk 776, vládní návrh zákona o digitální ekonomice; 53, sněmovní tisk 767, vládní návrh zákona o obecné bezpečnosti výrobků. Dále bychom případně pokračovali v projednávání nedoprojednaných bodů z bloku Zákony - druhé a první čtení. Dle dohody z grémia by byla 112. schůze Poslanecké sněmovny ve středu 18. září 2024 ukončena.

To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou.

Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou a nyní je tedy možnost vystoupit na změnu pořadu. Mám tady několik přihlášených. Nejdříve pan předseda Benda, paní předsedkyně Schillerová, pan předseda Okamura, pan předseda Radim Fiala, následují poslanci Karla Maříková, Marie Pošarová, Jan Síla a Radek Vondráček. Mám špatně pořadí, Radek Vondráček a Jan Síla, ať jsem přesná. Nyní tedy vystoupí se svými návrhy pan předseda Benda, a vás prosím, kolegyně a kolegové, o ztišení.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já přečtu ty návrhy, které jsme dnes přednášeli na grémiu a kde od některé z opozičních stran zaznělo, že nemají zaznít z grémia, takže zaznívají z mých úst.

Za prvé, abychom dnes za bod 104, to je návrh paní kolegyně Adámkové, zařadili body 50 a 51 sněmovní tisky 759 a 760, kybernetická bezpečnost a související. Pokud toto bude schváleno, tak abychom za ně zařadili body 61 a 62 sněmovní tisky 778 a 779 volební kampaně a související. Dále abychom za bod 47 tak, jak byl navržen z grémia, zařadili bod 48, sněmovní tisk 755, občanský zákoník. A poslední do bloku prvních čtení, abychom nakonec toho bloku prvních čtení za bod 67 zařadili bod 52, sněmovní tisk 761, o některých podmínkách podnikání a výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. To jsou změny do dnešního dne v případě těch navazujících.

Dále zítra ráno po projednání třetího čtení bodu 200, sněmovního tisku 725, abychom zařadili bod 22, podmínky obchodování s povolenkami a emise skleníkových plynů, sněmovní tisk 697, který jsme tady dělali v pátek, dále za tento bod bod 37, podnikání na kapitálovém trhu, sněmovní tisk 731.

 A poslední, ne, ještě předposlední změna, kterou navrhnu, abychom zítra za pevně zařazený bod ve 14.30, bod 55, zařadili bod 63 sněmovní tisk 780, ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, první čtení, podle § 90 odst. 2 s tím, že tyto dva body by se doprojednaly a teprve pak by následovaly ty zařazené tisky 774, 776 a 767. 

A poslední návrh, abychom zítra na konec našeho jednání, nejpozději však v 19 hodin, zařadili bod 217 odvolání člena Rady České televize Luboše Xavera Veselého, sněmovní tisk dokument 4516. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji za přednesené návrhy. Nyní je tedy přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně.

Vážené dámy, vážení pánové, hasiči, policisté, záchranáři a nově také vojáci. Nikdo z nás běžných lidí si neumí představit nasazení, které v těchto dnech podstupují hasiči, ať už dobrovolní, nebo profesionální. Do pěti minut od povelu vyráží v plné výstroji z garáží hasičáren xkrát za noc, xkrát za den. Stojí v první linii, když ostatní hledají úkryt. Riskují vlastní životy, aby ochránili nás všechny.

To, co dělají, není jen práce, je to poslání a za jejich naprostou profesionalitu patří a je na místě nyní smeknout a poděkovat jim. (Potlesk.) Děkuji.

A proto nemůže být vhodnější okamžik než dnes, abych připomněla to, čemu tady dlouhodobě není dopřáváno slechu. Je tomu přesně měsíc, co se vláda rozhodla, že odklopí zrak od zaměstnanců státu a k 1. září nepřidá ani korunu. Tehdy naše stínová vláda uspořádala tiskovou konferenci, kde jsme mimo jiné upozornili, že jedněmi z nejpodfinancovanějších skupin jsou hasiči. Bez sebemenšího zájmu vlády jsem tam konstatovala suchý fakt, že hasiči za této vlády přišli o 22 % svých reálných platů, že nástupní plat hasiče, člověka, který v zaměstnání riskuje svůj život, je 31 000 korun hrubého.

Dovolte mi, abych vám přečetla SMS zprávu od jednoho neznámého hasiče ze Slezska, kterou mi poslal o víkendu. On se tedy představil, ale požádal mě, abych jeho jméno neuváděla, a dovolil mi vás s obsahem seznámit. Cituji: "Dnes ráno, chlapi, bude potřeba postavit třetí výjezd. Z města přijde velká povodňová vlna. Vím, končí vám šichta, je sobota, musíme postavit na výjezd ještě Tatru. Potřebuju tři chlapy. Chlapi, díky, už je vás šest. O peníze na výplatu se rvát moc neumíme. To za nás musí udělat politici, ale když jde do tuhého, nezradíme. Děkujeme." Konec citace. (Potlesk.)

Já vím, že teď musíme řešit akutně vybílenou rozpočtovou rezervu, humanitární pomoc, pitnou vodu, energie, vysoušeče. Ale taky vím, že tento okamžik nesmí zůstat promarněn, co se týče apelu na ostudnou platovou politiku vlády směrem ke svým zaměstnancům. Jak vidíte, stát potřebujeme. Potřebujeme ho, když je nám nejhůře, potřebujeme ho, aby ochránil naše zdraví, životy, náš majetek, aby nejen vybudoval, ale i ochránil infrastrukturu, kterou každodenně využíváme. A zaměstnanci státu si zaslouží, aby k nim bylo přistupováno slušně a férově, a taky aby jejich reálné mzdy třetí rok po sobě neklesaly.

A ještě bych byla velice ráda, abychom dnešní situaci využili k tomu, že si definitivně vyjasníme některé pojmy, abychom si dobře rozuměli, protože o skutečných prioritách tady žádný politický spor být nemůže. Těmi prioritami je za mě impuls k rychlému dokončení strategických protipovodňových investic typu Nové Heřminovy, posilování drobných protipovodňových opatření, záchrana a následná obnova území.

To všechno je důležitější než rozpočtová odpovědnost, nejsou-li v rozpočtu dostatečné rezervy, případně byly-li v průběhu roku využity na běžné výdaje.

A teď k těm pojmům, které je čas si vyjasnit. Obracím se zejména na pana ministra financí Stanjuru. Pane ministře, ani zadržování vody v krajině, ani podpora spolkové činnosti dobrovolných hasičů, ani podpora integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva a krizového řízení, ani podpora akceschopnosti vodní záchranné služby českého Červeného kříže, nic z toho není národní dotační byznys. Nechci a nebudu dále rozviřovat politické sváry, ale pan ministr velmi dobře ví, o čem mluvím.

Ten dokument se jmenuje Úsporná opatření, dotace 2024, konsolidační balíček a je od září minulého roku dostupný na webových stránkách Ministerstva financí. A rovnou říkám, že ani výdaje státního rozpočtu na příští rok v tomto ohledu rozhodně nejsou v pořádku a s největší pravděpodobností by znamenaly omezení nebo zastavení protipovodňových investic. Na ochranu přírody a krajiny hodláte v roce 2025 uvolnit 1,7 miliardy korun, což je, vážená vládo, zhruba třetina alokace v roce 2021, s přihlédnutím k inflaci pak sotva čtvrtina.

Prosím berte tuto informaci velmi vážně, protože vím, že v těchto dnech bude vláda finalizovat návrh rozpočtu na příští rok a dost možná novelizovat i ten letošní.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy s přednostním právem přihlášený pan předseda Okamura. Pan předseda Fiala stáhl svoji přihlášku, ale naopak se přihlásil s přednostním právem pan místopředseda Havlíček, takže ten bude následně po panu Okamurovi vystupovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi jménem hnutí SPD vyslovit velké poděkování hasičům, vojákům, policistům, záchranářům i všem ostatním, kteří se zásadním způsobem podílejí na zmírnění dopadů aktuálních povodní. Fialova vláda jim ale dlouhodobě odmítá kompenzovat propad jejich reálných platů. Velké poděkování samozřejmě platí také všem dobrovolníkům. Zásadní na zvládání celé situace jsou také fungující pravidla krizového řízení, která byla legislativně přijata již v minulosti jako reakce na povodně v roce 1997. Vláda Petra Fialy bohužel odmítla zvýšit platy hasičům, policistům a vojákům od 1. října o 10 procent, přestože jim to slíbila, a nyní se jejich prací chlubí. To je velice pokrytecké. Podle názoru SPD musí být veškeré rezervy státního rozpočtu nyní použity výhradně na pomoc českým občanům postiženým povodněmi.

Zároveň je potřeba pomáhat našim lidem, kteří přišli v důsledku povodní o svůj majetek, a nikoliv dále podporovat Ukrajinu. Protože jak jsme se dozvěděli z vyjádření Ministerstva financí, konkrétně ministra financí Stanjury z ODS, tak z 11miliardové rozpočtové rezervy, co měla vláda na letošní rok, zbývá na naše občany miliarda, protože vláda použila rozpočtovou rezervu mimo jiné na ukrajinské imigranty.

Takže to je opravdu tristní stav v situaci, že vláda vládní rozpočtovou rezervu použila na cizí lidi a nyní v této situaci na naše občany vyhlašují humanitární organizace, například organizace ADRA nebo Červený kříž, sbírku. To znamená, vláda na naše občany nemá a poslala to cizincům, Ukrajincům. A na naše občany, kteří teďka jsou v nouzi a potřebují peníze, tak humanitární organizace vyhlašují sbírku. To je opravdu tristní výsledek politiky Fialovy vládní pětikoalice. Takže zase se mají na všechno lidé skládat sami, zatímco Fialova vláda poslala na Ukrajinu a Ukrajincům 124 miliard a teď Fialova vláda nenajde peníze na to, aby opravila nebo postavila lidem nové domy. Připomínám, že za posledních deset let se výdaje státního rozpočtu navýšily o bilion korun a o stejnou částku za tři roky této vlády také státní dluh. Peněz tedy mají dost, ale vláda s těmi penězi neumí hospodařit.

My budeme dále vytvářet politický tlak na vládu za to, aby se pomoc dostala k těm nejzranitelnějším a k těm potřebným a aby se na nikoho nezapomnělo, protože Fialova vládní koalice, tahleta politika je opravdu tristní, a to zvláště v situaci, že za necelé tři roky fungování Fialovy vlády se lidem znehodnotily úspory téměř o třetinu. Srpnová inflace totiž přesáhla odhady ekonomů i České národní banky a byla vyšší, než se očekávalo. Meziročně dosáhla úrovně 2,2 procenta, přičemž za necelé tři roky fungování Fialovy vlády je téměř na hranici 30 procent, což mimo jiné znamená třetinové znehodnocení úspor českých občanů a dramatický propad jejich reálných příjmů, mezd a platů, který se v mnoha případech například u státních zaměstnanců, pohybuje okolo 20 procent.

Varující je průměrný meziroční růst cen služeb o 5 procent. Meziměsíčně opět značně rostly ceny mnoha druhů potravin, zejména uzenin, ovoce, mléka, másla, které pak meziročně zdražilo o 22 procent. Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu už tradičně největší vliv ceny bydlení. Nájemné zdražilo o 6,6 procenta, vodné o 10,9 procenta, stočné o 13,4 procenta, elektřina o 8,2 procenta. Všechny tyto údaje jsou údaje Českého statistického úřadu a jasně ukazují, že premiér Fiala a další ministři nemluví pravdu, když hovoří o zvládnuté inflaci, o poklesu cen potravin a podobně. Jsou to zase jenom jejich lži. Růst cen základních životních potřeb během funkčního období Fialovy vlády je katastrofální a ničí životní úroveň širokých vrstev občanů včetně všech pracujících. Vláda Petra "Drahoty" na boj proti inflaci vědomě a záměrně rezignovala. Naopak její růst ohromnými deficity státního rozpočtu a zvyšováním nepřímých daní podporuje.

Závěrem v rámci navržení tohoto bodu na program schůze, bod bude mít název Za fungování Fialovy vlády se lidem znehodnotily úspory téměř o třetinu a ještě k tomu dodám druhou větu v rámci názvu: Pětikoalice ničí životní úroveň širokých vrstev občanů, tak já bych ještě jednou chtěl poděkovat složkám integrovaného záchranného systému a všem lidem, kteří pomáhají překonat obtížnou situaci v místech zasažených povodní. Přeji všem lidem, kteří jsou zasaženi nebo se museli evakuovat, aby se co nejrychleji mohli vrátit do svých domovů.

Takže já bych jako bod číslo 1 na schůzi dnešní Poslanecké sněmovny chtěl navrhnout bod s názvem Za necelé tři roky fungování Fialovy vlády se lidem znehodnotily úspory téměř o třetinu. Pětikoalice ničí životní úroveň širokých vrstev občanů.

Jako bod 2 na schůzi dnešní Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout velice aktuální bod, protože České republice hrozí, že nelegální imigranti zůstanou v České republice na náklady našeho státu. Německo totiž zavádí od 16. září kontroly na všech svých pozemních hranicích. Proto hrozí, a je to zároveň i název mého bodu, hrozí, že nelegální imigranti zůstanou v České republice na náklady našeho státu. Německá vláda tímto opatřením, to znamená, že zavádí kontroly na všech svých pozemních hranicích, de facto přiznává zásadní nebezpečí a nezvládnutí současné vlny nelegální migrace do států Evropské unie, kterou v období vlády kancléřky Merkelové v roce 2015 samo nastartovalo a eskalovalo.

Za hnutí SPD znovu opakuji, že požadujeme trvalou kontrolu českých státních hranic a nulovou toleranci nelegální migrace. Nelegální migrace do států Evropské unie z islámských a afrických zemí je bezesporu největším současným evropským bezpečnostním rizikem, a to i z hlediska České republiky. Fialova vláda a ministr Rakušan na boj proti této migraci fakticky rezignovali, protože permanentní kontroly na hranicích při vstupu do České republiky neprobíhají. Reálně tedy hrozí, že nelegální migranti zachycení na česko-německých hranicích budou muset zůstat v České republice na naše náklady.

A z čeho tyto obavy pramení? Podle německých statistik podali cizinci v Německu od začátku letošního roku do konce července zhruba 153 tisíc žádostí o azyl. Do konce roku by to mohlo být až 263 tisíc. V loňském roce to bylo 352 tisíc žádostí cizinců o azyl, tedy přes 600 tisíc migrantů za dva roky. Německý přístup k masové migraci je navíc pochybný a nevěrohodný, protože v minulých dnech uzavřel německý kancléř Olaf Scholz s prezidentem africké Keni Williamem Rutem dohodu o příchodu 250 tisíc migrantů, tedy čtvrt milionu migrantů z této africké země, do Německa.

 

 

V zájmu bezpečnosti našeho státu a našich občanů požadujeme trvalou kontrolu českých státních hranic a nulovou toleranci nelegální migrace. Odmítáme se podřídit migračním kvótám Evropské unie. Opět zdůrazním, že pakliže by bylo SPD po příštích volbách ve vládě, tak nebudeme respektovat migrační pakt EU, který tady odsouhlasila Fialova vláda. Chtěl bych se zeptat v rámci tohoto bodu - proto to navrhuji jako bod číslo 2 na schůzi dnešní Poslanecké sněmovny - právě zástupců Fialovy vlády, jak to chtějí řešit? Když tedy Němci zavedli od včerejška kontroly na všech svých pozemních hranicích a Česká republika ty kontroly zavedeny nemá, tak jak se tahleta situace bude tedy v České republice řešit a co má vláda v plánu? Takže tohleto je druhý bod.

V rámci prvního bodu mě samozřejmě zajímá, jakým způsobem, odkud a jak bude Fialova vláda tedy financovat nebo finančně pomáhat, co teda hodlá dělat při pomoci občanům zasaženým povodněmi? Protože to, co jsme zatím slyšeli včera, bylo, že Fialova vláda zoufale přiznala, že peníze z té rozpočtové rezervy prošustrovala na jiné účely a na české občany, na jejich pomoc, tedy na pomoc českým občanům, nemá peníze. Tu druhou informaci už jsem tady říkal, že v reakci na to české humanitární organizace vyhlašují sbírky pro naše občany, aby jim vůbec mohly pomoci. Takže to je opravdu mimořádně tristní a ostudný stav. Chtěl bych se tedy zeptat - protože to je aktuální věc a občané se nás na to také ptají - jakým způsobem, v jaké finanční výši a jak to tedy bude vlastně probíhat, co má Fialova vláda v plánu v tom, aby finančně pomohla českým občanům, které postihla tato živelná katastrofa? Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí s přednostním právem pan místopředseda Havlíček, následují řádně přihlášení poslanci, paní poslankyně Maříková, následuje paní poslankyně Pošarová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři, kteří nejsou v Moravskoslezském kraji - jsou zde dva - já se ještě vrátím ke stavebnímu řízení, ke stavebnímu zákonu. Protože kolaps stavebního řízení a doslova a do písmene blamáž vyplývající z digitalizace nabývá právě ve vztahu s povodněmi dalšího rozměru. Pojďme se podívat, v jakém stavu je dneska stavební zákon opět po několika dnech a poté, co to může znamenat pro postižené oblasti.

Zásadní sdělení, které zde padlo už mnohokrát. Zničili jste, co fungovalo, a zavedli jste, co nefunguje. 79. den je za námi, kdy v ostrém provozu nefunguje ani Portál stavebníka, nefunguje ani Informační systém stavebního řízení pro úřady a nefunguje ani geoportál. Sečteno a podtrženo, ani jeden ze zásadních pilířů stavebního řízení v novém režimu nefunguje. Podotýkám v novém režimu, který jste si vy sami nadesignovali, vy sami jste si ho prosadili, vy jste shodili náš stavební zákon. Je třeba opakovat - protože byl připraven - že jste zrušili všechny soutěžní dialogy pro digitální řešení. Já to připomínám proto, protože vy jste převzali komplet odpovědnost za stavební řízení.

Výsledkem toho je, že - opakuji - po 79 dnech jsou stále zásadně omezeni stavebníci, investoři, developeři, projektanti, architekti a tak dále. Zcela jste paralyzovali dotčené obce, zcela jste destabilizovali dotčené stavební úřady. Vznikají miliardové škody, které každým dnem narůstají, a ještě jenom podotýkám, že vám expiruje smlouva s dodavatelem digitálního řešení. Ona expiruje, protože vám ÚOHS sebral možnost s ním dále spolupracovat čistě jednoduše proto, protože jste to netransparentně vysoutěžili. Více se na tom už zkazit nedalo.

Můžeme dlouze řešit a diskutovat, co bylo tou příčinou. Ale faktem je to - teď budu citovat platformu pro zdraví, stavební zákon, která tvrdí, že systém nebyl včas připraven, nebyl dostatečně otestován, nebyl zkoordinován s novým stavebním zákonem, a to navzdory varování odborné veřejnosti. Toto jenom připomínám, říkali jsme si to zde minule. Odborná veřejnost rovná se drtivá většina profesních svazů, spolků, asociací zaměřených na projektování, zaměřených na developerství nebo na stavební činnost. Za 79 dní jste nezvládli nic zásadního. Ten projekt nedokážete manažersky řídit a vaše politické ambice - a to vám vyčítám nejvíc - jste povýšili nad to, co máte činit, a to je služba veřejnosti, služba vůči firmám, služba vůči drobným stavebníkům nebo domácnostem. Co hůře, absolutně nereflektujete ani v této kritické chvíli ve smyslu stavebního zákona zpětnou vazbu od odborné veřejnosti.

Teď se pojďme podívat, co to znamená pro dotčené obce nebo postižené oblasti. Představte si, že v této chvíli jsme v situaci, kdy, ad jedna, jsou stavební úřady - pochopitelně v těch postižených oblastech - zavalené žádostmi, které se nakumulovaly k 30. 6., protože jste všechny vyzvali, když už jste věděli, že to nebude fungovat, ať rychle začínají podávat žádosti o stavební povolení. Takže jsou totálně zahlcené. K tomu nejsou schopni řádně zadministrovávat to, co už jede od 1. 7, čili v režimu nového stavebního zákona, v režimu té zpackané digitalizace. To, co se dělalo dříve 10 minut, se nyní dělá 3 hodiny, a to ještě často s výsledkem, který neuspokojí. Do toho všeho si představte, že jim začnou padat žádosti o rekonstrukci, novou stavbu a tak dále, všech zničených objektů.

Takže v tuto chvíli máme jednu jedinou prioritu - to je na vás, členové pětikoalice - abyste už konečně přestali strkat hlavu do písku. Velmi dobře víte - s výjimkou Pirátů, kteří se nějakým způsobem staví za svého předsedu - že je ta situace katastrofální. Nechápu, proč to neustále omlouváte. Přece i vy musíte být vystaveni obrovským tlakům ve vašich regionech. Ale dobře, je to vaše odpovědnost, premiér nebyl schopen si zjednat pořádek, nebyli jste schopni vymyslet jiné řešení než to, že to neustále před sebou posouváte. Budiž, je to tedy zcela za vámi, ale přesto alespoň v tuto chvíli přestaňme, opakovaně říkám, strkat hlavu do písku a pojďme se snažit pomoci alespoň těm lidem, kteří přišli o střechu nad hlavou a budou potřebovat rychlé stavební řízení. Čili pojďme společně najít řešení, které umožní okamžitou pomoc a obnovu, přičemž je třeba u toho sdělit jednu důležitou věc.

Opět vůbec nechápu, proč ministr pro místní rozvoj toto ještě nekomunikuje. Já jsem čekal bláhově, že na té včerejší šílené tiskové konferenci, kde místo toho, abyste řekli, co nastane, co mají lidé dělat, tak jste tam tři čtvrtě hodiny hovořili o tom, co všechno nastalo v těch posledních 34 dnech, což si ti lidé buď dohledají, nebo to vědí, opakovali jste to, co všichni už dávno znají. Tak jste měli říct, na co se ti lidé mají připravit. Čekal jsem, že když dostal slovo ministr pro místní rozvoj, že jeho největší průšvih, který je spojený s nefungujícím stavebním řízením, tak pro lidi, kteří si budou muset o to stavební řízení nějakým způsobem žádat, anebo budou do něj namočeni, tak že jim vysvětlí, co mají dělat. Ani slovo k tomu nepadlo. To opravdu nechápu. Nemá jinou agendu, nemá důležitější agendu, nemá tady větší průšvih než toto. On k tomu neřekl ani popel, ačkoliv velmi dobře věděl, že ti lidé čekají na to, jakým způsobem si mají v novém nebo starém režimu žádat o to, aby si postavili nebo zrekonstruovali garáž, plot nebo celý domek.

Proč to říkám? Protože do stavebního zákona dala v minulosti vláda hnutí ANO jedno ustanovení, a to je zásadní věc. Je to o tom, že během živelných pohrom - například jako jsou tedy povodně - mohou lidé zničenou stavbu obnovit - dobře poslouchejme - podle původního povolení nebo podle původní dokumentace. Jinými slovy, úřad jim má povinnost kopie dokumentace vydat, kdyby ji třeba neměli, někde uplavala nebo shořela nebo nevím, cokoliv jiného. To jsme tam vložili my. Zaplaťpánbůh, že se to tam vložilo. Teď je možné to zaktivovat.

A my se domníváme, ale nejsme si tím jisti, a to musí sdělit v tuhletu chvíli ministr, že v těchto krizových případech není potřeba využívat digitalizace stavebního řízení, jinými slovy ten nefungující systém. A proto tedy žádáme ministra nebo kohokoliv z vlády, kdo je schopen se vyjádřit, aby poté tedy, co se vrátí ze své slavné cesty do Moravskoslezského kraje, kde jich dneska je devět a zdržují tam úplně všechny, místo toho, aby řešili tyhlety zásadní věci, tak aby se vyjádřili a případně potvrdili, že není nutné ten portál stavebníka, případně teda celý ten systém toho stavebního řízení digitální využívat, aby tak uklidnil ty dotčené domácnosti a firmy. Protože jestliže píší mně, a to s tím nejsem bezprostředně spjat, je mi jasné, že logicky musí psát přece i na ten resort, anebo alespoň na nějaké úřady, a ty to předávají tomu rezortu místního rozvoje.

Za další vyzýváme, aby ministr nebo kdokoliv z vlády vydal pokyn stavebnímu úřadu, aby v případě chybějící dokumentace, což může nastat, jim uplavala nebo něco, neuplatňovali pokutu, která je v zákoně, a to je až do výše 400 000 korun. To je váš zákon, který jste si tam dali. Opět. Lidé se ptají, nenašel jsem dokumentaci, mám jet podle nového systému a budu muset platit 400 000 pokutu? Já předpokládám, že nikoliv. Myslím, že jsme všichni natolik gramotní, že pokud by to zákon vyžadoval, tak ho dokážeme snad rychle změnit, ale musíte se k tomu vyjádřit. Nebo na co čekáte? Ti lidé nemají střechu nad hlavou v tuhletu chvíli, tohle máte řešit. To jsou praktické věci. To jsou věci spojené s tím, co od vás lidé očekávají. Já rozumím tomu, že komunikujete, já i rozumím tomu, že se někde vyfotíte, budiž, nerozumím tomu, proč vás tam jelo devět dneska. Myslím, že kdyby tam jel premiér s jedním, dvěma ministry, takže by to stačilo, ale budiž.

Řešte hlavně věci, na které ti lidé čekají, tím jim pomůžete. Takže uvědomte si, že ti lidé mohli přijít o počítač, mohli přijít o projektovou dokumentaci, a vy byste jim měli dát naprostou jistotu, že tedy nemusí využívat ten nový digitální systém. Musíte jim dát jednoduchý návod, jasný návod, který jim dá jistotu, jak tedy psychologickou, tak ale tu právní jistotu, protože pravděpodobně se bude muset upravit zákon v tomto, a proto potřebujeme a chceme jeho rychlou změnu. Já myslím, že to snad je normální někde jinde to řešit než na půdě Sněmovny, ale to jste měli vyřešit, vy už jste měli za námi přijít a říct prosím vás, tohle potřebujeme rychle během dneška změnit. Vůbec nechápu, proč s tím ministr nepřišel.

Vaše mediální prohlášení jsou nezávazná, navíc ještě jste žádné k tomu ani nevydali. Lidé potřebují mít jistotu, že nebudou platit pokutu. Takže my jsme připraveni podpořit vyhlášení stavu legislativní nouze v této situaci, abychom v tom zrychleném procesu byli schopni přijmout změnu stavebního zákona, a proto vyzýváme všechny napříč Sněmovnou, aby tedy v této mimořádné situaci přestali chvíli řešit politiku a nadcházející volby o víkendu a zaměřili se pokud možno na rychlé a hlavně věcné řešení.

My jsme už na tom začali pracovat v rámci hnutí ANO, pracujeme na tom s odbornou obcí, jsme v kontaktu s tou platformou pro zdraví. Stavební zákon, který sdružuje většinu těch svazů, asociací a komor, které jste nekompromisním způsobem odrazili, protože jste se s ním vůbec nebavili, a když oni řekli svůj názor, tak jste se jim vysmáli. Nicméně věřím, že snad to aspoň v čase uznáte, že bez té odborné obce to nedáte nikdy, nikdy dohromady. Takže pracujeme na tom a jsme přesvědčeni, že se to uhrát dá. Pozor, i když bude v tuto chvíli vámi potvrzeno, že se dá podávat v tom mimořádném režimu, to znamená, ne jaksi tady s nutností té digitalizace, a musíte to potvrdit, ještě jednou opakuji, vy, pane ministře, tak stejně na to bude už poté navazovat standardní proces. A tam jsme, kde jsme byli před pár dny. To znamená, jsme v situaci, kdy v současném znění zákona se neobejdeme bez toho digitálního řešení.

Takže opakovaně vyzýváme vládu, aby urychleně přijala legislativní opatření, které umožní alternativní podání a vyřízení, tedy žádosti stavební úřady, a pochopitelně všemi procesy s tím spojenými, jako je rozhodnutí dotčených orgánů a tak dále. Protože je nepřípustné, aby v současné době zdlouhavé nebo nefunkční vůbec ty digitální systémy, které jste zpackali, tak aby bránily nejenom běžné výstavbě, ale zejména dneska rychlé obnově v těch postižených oblastech.

Takže poprosím o mimořádný bod, který by se nazýval Digitalizace stavebního řízení, anebo jinak Stavební řízení v postižených oblastech a byl by to bod, který by byl hned první. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí se svým příspěvkem, návrhem paní poslankyně Maříková a následuje paní poslankyně Pošarová. Upozorňuji, že teď už se tedy týká vystupujících pětiminutový limit. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes bych se zaměřila při navrhování nového bodu na velmi závažné téma, které ovlivňuje každého z nás - zadlužování naší země pod vedením vlády Petra Fialy. Během svého působení vláda Petra Fialy přijala několik rozhodnutí, které mají dalekosáhlé důsledky pro naši ekonomiku a budoucnost našich dětí. Začněme fakty od nástupu této vlády do funkce jsme svědky neustálého nárůstu státního dluhu, přestože vláda slibovala fiskální odpovědnost, skutečnost je jiná, státní dluh překročil historická maxima a tento trend nevypadá, že by se měl zastavit. Jak je možné, že vláda, která se prezentovala jako zodpovědný správce veřejných financí, nás dostala do této situace? Je důležité si uvědomit, že každé nové zadlužení bude muset být jednou splaceno, a kdo to bude platit? My všichni, naše děti a vnuci budou muset nést tíhu těchto dluhů, které se nahromadily kvůli neodpovědným rozhodnutím současné vlády.

Jedním z hlavních problémů je absence dlouhodobé strategie na snižování deficitu. Vláda se zaměřuje na krátkodobé populistické kroky, které mohou krátkodobě zlepšit jejich popularitu, ale dlouhodobě vedou k neudržitelnému růstu dluhu. Například neustálé zvyšování sociálních výdajů bez odpovídajících příjmů je cestou do ekonomické katastrofy. Kde je podpora pro rodinné politiky, aby se rodilo více dětí, aby mladí lidé měli naději na lepší budoucnost, chtěli založit vlastní rodiny. Bohužel realita je taková, že mnoho lidí se obává nejen nákladů na bydlení a energie, ale i toho, zda budou schopni uživit své rodiny. A nejsou to jen mladí, kteří se obávají budoucnosti. Nedostatečná podpora seniorů a dalších zranitelných skupin ukazuje, jak málo si vláda váží svých občanů. Namísto efektivních sociálních programů jsme svědky byrokratického aparátu, který komplikuje život těm, kteří potřebují skutečně pomoc.

Dalším kritickým bodem je neefektivní správa veřejných prostředků. Miliardy korun se vynakládají na projekty, které nepřinášejí očekávané výsledky. Korupce a nehospodárnost jsou stále běžnými jevy. Jak můžeme věřit vládě, která nedokáže efektivně spravovat naše finance? Je třeba také zmínit nedostatečná investice do klíčových oblastí, jako je vzdělání, zdravotnictví a infrastruktura. Zadlužujeme se, ale tyto peníze neinvestujeme do oblastí, které by mohly přinést dlouhodobý ekonomický růst. Místo toho se peníze často rozplynou v neefektivních a zbytečných projektech. Nesmíme zapomenout ani na mezinárodní kontext. Vysoká úroveň zadlužení může ohrozit naši schopnost reagovat na budoucí ekonomické krize. Snížená důvěra investorů a vyšší úrokové sazby mohou vést ještě k větším problémům.

Tato vláda není schopna přijmout odpovědnost za své činy a není schopna jednat v zájmu nás všech. Potřebujeme zodpovědnou fiskální politiku, která zajistí udržitelný ekonomický růst a nezatíží budoucí generace neúnosnými dluhy. Je čas přestat s populistickými kroky a zaměřit se na dlouhodobou stabilitu a prosperitu naší země. Je načase říci, a dost Fialově vládě. Potřebujeme zvláště v této těžké době vedení země, které bude skutečně hájit naše zájmy, podporovat naše podniky, zlepšovat zdravotnictví a vzdělání a chránit životní prostředí a poskytovat účinnou sociální podporu. Tento bod bych chtěla navrhnout po pevně zařazených. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tady je s názvem A dost Fialově vládě, jestli jsem to správně vyrozuměla. Děkuji. Nyní tedy vystoupí se svým návrhem paní poslankyně Pošarová, následuje pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, profesionální hasiči měli dostat přidáno od září 10 procent, a vy jste jim přidali nulu, rovnou nulu. Nemyslíte, že jim toto přidání dlužíte? Co se týká dobrovolných hasičů, ti kteří jsou v režimu výjezdové jednotky, jsou placeni obcí, když musí jet k zásahu a nemohou vykonávat práci ve firmách. Ale co ostatní dobrovolní hasiči, mimo ty, kteří nejsou v pohotovosti nedostanou od státu ani korunu, a to vidím jako velké selhání tohoto státu, této vlády.

Dobrovolní hasiči zdarma ve svém volném čase v Plzeňském kraji dávali písek do pytlů pro postižené kraje, a přesto dostávají dobrovolní hasiči méně a méně peněz na své vybavení. Ti lidé, pokud mohou, jdou po dlouhých hodinách po zásahu opět do práce, spí minimálně hodin a po práci opět pomáhají. Ty stát nijak neodmění. A já se ptám, kde je armáda? Kde je pomoc armády?

Ráda bych tento bod zařadila jako první bod k projednání, a to: Dobrovolní hasiči a profesionální hasiči a jejich plat. Díky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji. Eviduji váš návrh. Nyní tedy vystoupí se svým návrhem pan poslanec Vondráček. Následuje paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento můj návrh vychází z jednání poslaneckého klubu hnutí ANO. Vláda České republiky rozhodla na svém posledním zasedání, že se uskuteční volby do krajů a části Senátu tento víkend. My jsme ve fázi, kdy jsme ještě snad mohli podle Ústavního zákona o bezpečnosti státu tyto volby odložit. Nicméně rozhodnutí padlo. My jako opozice ho respektujeme.

Pouze žádáme, abychom toto téma mohli projednat i na půdě parlamentu, protože se jedná o tak závažnou věc, jako jsou svobodné, regulérní volby. Jestliže vláda řekla, že se volby uskuteční, což má nějaké ústavní, zákonné a racionální důvody, které dokážu pochopit, pak tedy ale chceme slyšet tvrdá data. Chtěli bychom vědět, kterých volebních okrsků se vlastně týkají kalamita, povodně, kolik občanů vlastně bylo zasaženo, voličů, kolik bylo zasaženo povodněmi a mají teď ztíženou možnost jít volit.

Jsou to vlastně dvě kategorie, jednak okrsky, kde skutečně reálně proběhly povodně a už neexistují ani ty volební místnosti, respektive nejsou v provozu a bude potřeba volit v náhradních prostorech, a pak jsou to osoby a pak jsou to voliči, kteří mají ztížený přístup k volbám, kteří měli zatopené nemovitosti a mají trochu i jiné starosti než volby. Což by byla škoda, protože opravdu tady to slyšíme často: volby jsou svátkem demokracie.

Takže chtěli bychom slyšet analýzu, kolika občanů a okrsků se to týká? Chtěli bychom vědět, jak bude pomoženo seniorům, osobám se zdravotním postižením, jak budou naplněny volební okrskové komise? Protože já si těžko umím představit, že když je někdo zatopený, že stráví dva dny tím, že bude sedět někde u komise. Samozřejmě bude doma a bude uklízet a bude se snažit odstraňovat škody. To je život, to je realita.

To, po čem volal pan primátor Opavy pan Navrátil, aby došlo od odložení těch voleb, to bylo autentické, to bylo reálné přání z praxe, kdy viděl, že to město v podstatě není samo schopno zajistit průběh voleb. To znamená, jestliže už vláda rozhodla, že nebudou odloženy, dobrá, ale musí mít tedy už nějaký plán. A já myslím, že Poslanecká sněmovna je skutečně to místo, kde bychom měli být s tímto plánem seznámeni, měli bychom být schopni na něho třeba i my z opozice reagovat, měl by to být možná trošku i takový brainstorming a hlavně bychom měli dojít k nějakému konsenzu, k nějakému společnému řešení.

Je to vysoce politická otázka, ale měla by to být nadstranická otázka, protože všem nám jde o to, aby byla zajištěna zhruba stejná volební účast, aby ti lidé měli možnost k volbám jít, aby byly naplněny okrskové komise, aby byly zajištěny prostory... A tak bych mohl pokračovat.

Já to navrhuji jako nový bod, který by se jmenoval Zajištění voleb. A já ještě nebudu navrhovat jeho pevné zařazení. Já vím, že tady dnes pan ministr vnitra Vít Rakušan není, že je v Ostravě, že by nemohl reagovat v debatě. Já jsem s ním telefonoval už v pátek. Já jsem se ho na to ptal už v pátek, jak budeme řešit případně volby?

Nakonec ta situace v Jeseníku, v Krnově, v Opavě je možná ještě horší, než jsme si představovali, a těžko si představit tam regulérní průběh voleb. Ale musí tam proběhnout. Už to asi nestihneme. Jinak to nejde. A je tedy samozřejmě na státu, aby těm obcím, těm lidem na úřadech, kteří jsou teď vyčerpaní, byli vyčerpáni i tenkrát, zažil jsem to v roce 1997, a aby nepropadli opravdu už vyloženě zoufalství, co si to na ně vymýšlíme, tak jim musíme nějak pomoct. Slyšel jsem o nějakém zapojení hasičů. Slyšel jsem různé návrhy. Ale jestli by to někdo měl slyšet, tak jsme to my, poslanci v Poslanecké sněmovně. A určitě tady nebudou nějaké politické projevy. Bude to věcná debata, která by nemusela trvat dlouho. Předpokládám, že bychom ten bod po dohodě všech zařadili zítra třeba jako první. Ale navrhneme to až zítra. Teď chci jenom nový bod. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano. Děkuji za dodržení času. Nyní tedy vystoupí se svým návrhem na změnu pořadu schůze paní poslankyně Mračková Vildumetzová a jako poslední je po ní přihlášený pan poslanec Síla. Prosím, máte slovo. A ještě prosím o ztišení.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, i já bych ráda z tohoto místa chtěla poděkovat všem složkám integrovaného záchranného systému za jejich obětavost, nasazení a především příkladný přístup v krizové situaci, která nás postihla. Já jsem včera velmi bedlivě, asi jako další občané, poslouchala tiskovou konferenci po jednání vlády. Nejdříve vystoupil pan premiér Petr Fiala. Co nám řekl? Hasiči a složky integrovaného záchranného systému si zaslouží obrovský respekt, poděkování, podporu. Pomáhají nám. Je to velmi náročné fyzicky a psychicky. Poté vystoupil ministr vnitra Vít Rakušan. A co nám řekl? Hasiči jak dobrovolní, tak profesionální mají ročně v průměru 170 000 zásahů. Teď v této krizové situaci, za těchto pár dní už těch zásahů měli přes 20 000.

Vážení kolegové a vážené kolegyně, vy víte, že my neustále vyzýváme k tomu, aby prioritou této vlády byla vnitřní bezpečnost a aby tato vláda dávala finanční prostředky do vnitřní bezpečnosti. A není možné, aby se na rok 2024 vzaly 2,2 miliardy právě těm, kteří nám v těchto dnech pomáhají, a to jsou hasiči a policisté. Chtěla bych vás opravdu požádat, zda byste nezvážili zařazení dnešního bodu na jednání Sněmovny s názvem Poděkování složkám integrovaného záchranného systému, kde by došlo ke shodě napříč všemi politickými kluby, kdy bychom poděkovali za jejich práci, a zároveň bychom se tady shodli na tom, že si opravdu zaslouží to poděkování i formou buď navýšení platu, nebo nějaké finanční odměny.

Řada z vás může v tuto chvíli říct, že od příštího roku, tak jak jsme se dozvěděli, to navýšení a tak, jak se teď dozvídáme, má být u někoho 3 %, u někoho 5 %. Já vám mohu říct, že na mě se obrací řada hasičů a řada policistů a opravdu oni jsou rozhodnuti, že ty bezpečnostní sbory opustí. Jenom v Karlovarském kraji dnes chybí 269 policistů. A už nám začínají chybět i hasiči.

Jste tady, prosím, ze všech krajů. A já si myslím, že řada z vás si uvědomuje, že bezpečnost je jedna z nejdůležitějších oblastí a že pokud ty hasiče a policisty nebudeme mít - a oni to řeknou jasně, že ten důvod je opravdu finanční - nástupní plat policisty dnes činí 30 100 korun. A ti policisté a ti hasiči, ti, kteří mají třeba již nárok na výsluhu, neodchází, ale jsou to ti, kteří jsou tam pět, šest let, říkají jasně, že jim prostě ty finanční prostředky, které v současné chvíli dostávají, nestačí na zaplacení všech věcí, které zaplatit musí.

Žádám vás z tohoto místa a prosím vás, abyste opravdu takto důležitý bod dnes podpořili. A já věřím -mám už připravený i návrh na usnesení, že se napříč politickými kluby shodneme a že tento návrh usnesení, který zní, že poděkujeme za jejich práci a zároveň vyzveme vládu České republiky, aby navýšila platy v rámci hasičů a policistů, popřípadě je za jejich práci nějakým způsobem odměnila. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se ještě z místa přihlásil s přednostním právem pan předseda Babiš, takže pana poslance Sílu prosím o strpení. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení spoluobčané. V pátek nás čekají krajské a senátní volby a kdyby nebylo těch povodní, tak bych tady mluvil minimálně tři hodiny o tom, jak tato vláda devastuje naši zemi. A tahle katastrofa, která se děje, ji poprvé přinutila k tomu, aby se skutečně snažili pomoct. A jak to bude vypadat, to uvidíme samozřejmě v rychlosti té pomoci a v rozsahu té pomoci.

Mohl bych tady mluvit o tom, jak české předsednictví šlo na ruku Ursule von der Leyen, jak jsme byli servilní, jak jsme všechno akceptovali, jak Ursula byla tady u nás na Globsecu a jak vlastně pan premiér nepochopil, že bruselská chobotnice funguje úplně jinak, že slabé kusy nejsou úspěšné. A pro nás je velké štěstí, že pan Síkela, který tři roky devastuje naši zemi nejvyššími cenami energií, naštěstí už nebude mít na starosti ani Českou republiku, ani Evropu, a bude se starat o Afriku. Takže jsme rádi a držíme mu palce. (Potlesk poslanců ANO.)

Já dneska chci tady mluvit, paní předsedkyně, a možná budete překvapena, o tom, jak chodím tady do Besedy na čočku na kyselo. Já jsem se na ni těšil a pan kuchař mi řekl, že už nikdy nebude. A víte proč? Nevím, jestli vy víte vůbec, jaká je situace v gastru tady ve Sněmovně? A jako bývalý podnikatel a toho času politik, bohužel politik, vím, že to nejcennější, co je, jsou zaměstnanci, jsou lidé tady, jak jsme o tom mluvili, ti hasiči, na které jste zapomněli, ti vojáci, policisté, ti úředníci na úřadech práce, kteří dneska sami žádají o příspěvek na bydlení.

Já jsem vás chtěl poprosit. Prosím vás, v té Besedě je skvělý kuchař. A ten kuchař nemá pomocnou sílu. Víte vůbec, kolik vy nabízíte jako pomocnou sílu? Údajně 18 - 21 000 korun čistého. A za poslední období tady odešlo 10 lidí z gastra. Ten kuchař už nevaří, ten kuchař dneska je vlastně servírka a nemůže vařit, protože nemá tu sílu, a proto mu tam nosí jídlo z jiné restaurace. Může to být směšné, můžete se všichni tady smát. Ale prosím vás, když už jste teda několikrát přečerpala o desítky milionů rozpočet, jestli byste nemohli zaplatit lidi v tom gastru. (Potlesk poslanců ANO.) Protože v centru Prahy kuchař nejde pod 80 000. A já předpokládám, že vy neplatíte lidi tady cash - jak to tam dělají, když jste tady zavedli tu šedou ekonomiku a EET jste zrušili, nikdo neplatí daně v těchto zařízeních. Tak chci vás poprosit, jestli byste se na to nepodívala, jestli byste ty lidi nemohla pořádně zaplatit, když už teda máte neschopného kancléře, který to neřeší. Údajně o tom jednali odboráři, řeší se to rok. Údajně jste teda vydala pokyn šetřit, to já kvituju, ale prosím vás, můžete ušetřit na zahraničních cestách, zkuste snížit rozpočet poslancům nebo jiné cesty a zkuste tyhle lidi zaplatit, protože považuju skutečně za skandální, že tady, co jsme teda ta elita národa, jak se někteří tváří, tito lidé berou - ten kuchař údajně bere 30 000, to je neuvěřitelné. A ty pomocné síly 21 - 26 000, tak to je skutečně skandální. A skandální je i to, že ta čočka na kyselo stojí 77 korun.

Takže chci vás poprosit, zkuste s tím něco udělat, protože se stydím za nás všechny, když ti lidi nás obsluhují a když ten kuchař říká - nemůžu vařit, protože nemám tu pomocnou sílu. Já vám za to děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: I mě je potřeba oslovovat prostřednictvím, byť to je zvláštní možná pro někoho. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Síla se svým návrhem jakožto poslední vystupující. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Páni poslanci, vládo, dovolte, abych se taky vyjádřil a poděkoval Integrovanému záchrannému systému, který v Moravskoslezském kraji dělá první a poslední pro lidi, pro které je to katastrofální situace. Já jsem zažil povodně v roce 1997 velmi aktivně v Olomouci, když jsem pomáhal osobně, kdy moji rodiče přišli naprosto o všecko, i o svatební fotky. A dneska je tatáž situace na severu Moravskoslezského kraje, Krnovsko, kam já jezdím jeden den operovat, nemocnice je úplně prakticky paralyzovaná a bude minimálně týden, mám zprávy, že mám zrušit operační programy, nic nefunguje, všichni dělají, co mohou.

Nicméně já bych právě proto chtěl poděkovat ještě zvlášť zdravotníkům jako takovým, kteří teď tam pracují velmi intenzivně, a v této souvislosti bych se chtěl zmínit o hospodářství privátních, přímo řízených a ostatních veřejnoprávních nemocnic.

V současné době se snaží vláda stabilizovat finanční systém veřejného zdravotního pojištění, soukromé nebo přímo řízené nemocnice přitom v posledních letech vykazují kladné hospodářské výsledky a zisky, zatímco celková bilance veřejného zdravotního pojištění je opakovaně v deficitu. Navíc Senát současně schválil novelu zákona 592/1992, o pojistném na zdravotním pojištění, kde došlo k zásadní změně, jež se má týkat pojištěnců, kteří jsou vojáky v činné službě, a studentů vojenských škol. Tato novela má připravit zdravotní pojišťovny všechny beze zbytku o zhruba další 2 miliardy korun. Jde o naprosto nesystémovou a iracionální změnu, protože vojenská zdravotní pojišťovna má v této době 1,6 miliardy korun rezervu. Pokud jsou někteří poskytovatelé zdravotních služeb schopni vytvořit z příjmů zdravotních pojišťoven takový zisk, že z něho dokonce platí státu daně, divím se nebo ptám se, proč potřebujeme shánět další nové zdroje do zdravotnictví typu reforma, restrukturalizace, prakticky likvidace regionálních malých nemocnic.

Svědčí to o jednoznačném faktu, že peníze ze zdravotní pojišťovny nejsou alokovány účelně, ale spíš účelově. Děkuji za pozornost. Jinak ten bod bych chtěl zařadit za pevné body a je to Hospodaření privátních, přímo řízených a ostatních veřejnoprávních nemocnic.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji - za pevně zařazené body. Nyní tedy už není nikdo další přihlášený k změně pořadu? Ještě ano, ještě pan předseda Benda se hlásí. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já jenom naprosto ve stručnosti chci zareagovat na návrhy, které zde zazněly. Podpoříme jako vládní koalice návrh pana kolegy Vondráčka, aby zítra zazněla informace o rozhodnutí, proč neodložit volby. A budeme se nějak bavit s opozicí o tom, jaký časový horizont na to zítra vyčleníme. Současně bych chtěl říct, že já doporučuji svým kolegům, abychom se v případě návrhu paní kolegyně Vildumetzové zdrželi hlasování. Poděkování složkám integrovaného záchranného systému zaznělo na každé tiskové konferenci vlády, v každém vystoupení hejtmana - dnes zaznělo od paní předsedkyně Schillerové, celá tato Sněmovna jí zatleskala. Všechno ostatní už pokládám jenom za snahu vytvořit z toho nějaký politický příběh, která mi připadá opravdu v tuto chvíli neadekvátní situaci.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy budeme - paní předsedkyně Schillerová se ještě hlásí.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Nedělejme z toho politiku, pane předsedo Bendo, prostřednictvím paní předsedkyně. Tam byla konkrétní výzva - bude se jednat o rozpočtu, nemáte v platech, v rozpočtu, váš ministr financí, ani korunu - tam byla jasná výzva, jak od mé ctěné kolegyně Jany Mračkové Vildumetzové, tak ode mě, tak od dalších. Nic jiného v tom není. Řekněte na rovinu, jestli (se) tomu budete věnovat, že se jejich platy prostě zvýšíte, že budete apelovat na svého ministra financí a na svého premiéra, aby to (vyřešili?) - a nemáme co řešit, když jim tady všichni tak děkujeme.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní bychom tedy měli hlasovat o navržených změnách. Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Ještě vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Přečtu došlé omluvy. Paní poslankyně Němečková Crkvenjaš Zdeňka se omlouvá z celého jednacího dne z pracovních důvodů. A ministři Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kupka Martin z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů a ministr Ženíšek bere zpět svou omluvu.

 

Nyní bychom tedy se vypořádali s návrhy z grémia. Je zájem, abych je znovu četla? Pokud není, vidím, že není, tak jedním hlasováním, pokud není námitek, bychom se vypořádali se všemi návrhy tak, jak jsem je v úvodu dnešního jednání načetla.

Zahajuji tedy hlasování a ptám se, kdo je pro návrhy z grémia? Kdo je proti?

V hlasování číslo 88 hlasování je přihlášeno 134 přítomných, pro 134, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy budu číst návrhy tak, jak byly předneseny v daném pořadí.

 

Pan předseda Benda navrhuje bod číslo 50, tedy sněmovní tisk 759, kybernetická bezpečnost, zařadit pevně za bod číslo 104.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 89 je přihlášeno 136 přítomných, pro 123, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Následující návrh je bod číslo 51, tedy sněmovní tisk 76, kybernetická bezpečnost související, zařadit za bod 50.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 90 je přihlášeno 136 přítomných, pro 123, proti 11. I tento návrh byl přijat.

 

Pan předseda Benda dále navrhuje bod číslo 61, tedy tisk 778, volební kampaně, zařadit za bod 51.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 91, je přihlášeno 136 přítomných, pro 125, proti 11. Návrh byl taktéž přijat.

 

Bod číslo 62, tedy sněmovní tisk 779, volební kampaně související, zařadit za bod číslo 61.

Zahájila jsem hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 92 je přihlášeno 137 přítomných, pro 125, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Další bod je bod číslo 48, tedy tisk 755, občanský zákoník, zařadit za bod číslo 47.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 93 je přihlášeno 137 přítomných, pro 76, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Dále bod 52, sněmovní tisk 761, cestovní ruch, zařadit za bod 67.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 94 je přihlášeno 137 přítomných, pro 125, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Bod číslo 22, sněmovní tisk 697, obchod s povolenkami, zařadit za bod 200 - je další návrh.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 95 je přihlášeno 137 přítomných, pro 74, proti 60. Návrh byl přijat.

 

Dále bod 37, sněmovní tisk 731, podnikání EU, zařadit za bod 22.

Zahájila jsem hlasování a ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 96 je přihlášeno 138 přítomných, pro 74, proti 62. Návrh byl přijat.

 

Dále bod číslo 63, sněmovní tisk 780, ozdravné postupy, zařadit za bod 55.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 97 je přihlášeno 138 přítomných, pro 124, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslední návrh pana předsedy Bendy je návrh na zařazení bodu číslo 217, tedy sněmovního dokumentu 4516, odvolání Lubomíra Veselého, na středu 18. 9. na konec jednání, nejpozději však v 19 hodin.

Zahájila jsem hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 98 přihlášeno 138 přítomných, pro 75, proti 62. Návrh byl přijat.

Nyní několik návrhů od pana předsedy Okamury. Je to zařazení nového bodu s názvem Za tři roky Fialovy vlády se lidem znehodnotily úspory o téměř jednu třetinu. Pětikoalice ničí životní úroveň našich spoluobčanů.

Zahájila jsem hlasování, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 99 je přihlášeno 139 přítomných, pro 64, proti 71. Návrh byl zamítnut.

 

Dále pan Okamura navrhuje nový bod s názvem Hrozí, že nelegální imigranti zůstanou na naše náklady na území našeho státu.

Zahájila jsem hlasování o zařazení nového bodu a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 100 je přihlášeno 139 přítomných, pro 59, proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Pan místopředseda Havlíček navrhuje nový bod pod názvem Stavební řízení v postižených oblastech.

Zahájila jsem hlasování o zařazení nového bodu a ptám se, kdo jste pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 101 je přihlášeno 139 přítomných, pro 61, proti 65. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Maříková navrhuje nový bod, a to pod názvem A dost Fialově vládě. Zahájila jsem hlasování o zařazení nového bodu. Ptám se, kdo je pro.

Hlasování číslo 102, je přihlášeno 139 přítomných, pro 63, proti 69. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Pošarová navrhuje nový bod Dobrovolní hasiči a profesionální hasiči a jejich plat.

Zahajuji hlasování o zařazení nového bodu. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V  hlasování číslo 103 je přihlášeno 139 přítomných, pro 63, proti 29. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Vondráček navrhuje nový bod Zajištění voleb.

Zahájila jsem hlasování o zařazení nového bodu a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 104 je přihlášeno 139 přítomných, pro 131, proti 4. Návrh byl přijat. Pevné zařazení bodu pan poslanec zatím nenavrhuje.

 

Nyní tedy k dalšímu návrhu. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová navrhla nový bod Poděkování složkám IZS. Zahájila jsem hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 105 je přihlášeno 138 přítomných, pro 59, proti 9. Návrh byl zamítnut.

 

A konečně návrh pana poslance Síly na zařazení nového bodu pod názvem Hospodaření privátních, přímo řízených a ostatních veřejnoprávních nemocnic.

Zahájila jsem hlasování, ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu, Kdo je proti?

V hlasování číslo 106 je přihlášeno 139 přítomných, pro 60, proti 51. Návrh byl zamítnut. Pokud se nemýlím, tak jsme se vypořádali se všemi navrženými body, máme tedy schválené změny pořadu schůze.

 

Nyní otevírám projednávání bodu číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 5. 5. 2025 v 15:36.