(pokračuje Olga Richterová)

201.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny a já upozorňuji všechny poslance a poslankyně a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády. (V sále neustále zvoní mobilní telefon nepřítomného poslance.)

A ještě informace. Došlo k technické závadě, takže nebude promítán na tabuli, jak jsme zvyklí, seznam hovořících, nebudou tam ta témata ve věci, co je interpelováno, čili to budu přece jen přednášet, aby třeba ten, kdo nás sleduje na přenosu, to věděl také.

Já nyní tedy předám slovo panu poslanci Vladimíru Zlínskému, který byl vylosován na prvním místě.

Ale nejprve požádám o vyřešení tady zvonícího mobilního telefonu, který myslím v sále velmi ruší. (Krátká prodleva.) Děkuji velmi za vyřešení.

Pan poslanec Zlínský interpeluje ve věci Pokles porodnosti v České republice - pokračování. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovolte, abych navázal na naši předchozí diskusi o možných příčinách poklesu porodnosti v České republice. Jak jste správně konstatoval při odpovědi na mou poslední interpelaci, je to záležitost odborníků na tuto problematiku. Obrátil jsem se tedy na pana doktora Tomáše Fürsta působícího jako pedagog a vědecký pracovník na Katedře matematické analýzy na Palackého univerzitě v Olomouci. Pan doktor Fürst analyzoval údaje o počtu narozených dětí očkovaných a neočkovaných žen v období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2022, které získala paní senátorka Jitka Chalánková, a to z Ústavu zdravotnických informací. A já bych tady chtěl ukázat vlastně grafiku, která tuto analýzu zaznamenává, kde vidíme na ose x čas a vlastně jednotlivé měsíce a na ose y vidíme počet nových těhotenství na 1000 žen v rozmezí 18 až 39 let, a vidíme tady, že ty světlé sloupce jsou vlastně neočkované ženy a ty tmavší sloupce jsou očkované ženy. (Ukazuje.) A ve všech měsících počet dětí u neočkovaných žen přesahuje počet těch dětí očkovaných. Takže z toho vyplývá, že data z ÚZISu prokazují, že očkované dětí (ženy) mají mnohem méně dětí na 1000 žen, pochopitelně je to přepočítáno na 1000 žen, než neočkované ženy.

A na základě těchto údajů pan doktor Fürst vyslovil hypotézu, že očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti. Vážený pane premiére, z důvodu tohoto nesmírně vážného sdělení bych vás chtěl požádat (Předsedající: Čas.) o přezkoumání dotyčné analýzy pana doktora Fürsta a následné informování veřejnosti. (Předsedající: Čas, prosím.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Poprosím pěkně o dodržování těch vymezených dvou minut.

A nyní tedy má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, kteří nás sledujete, já vás všechny zdravím na dnešních interpelacích a těším se, že budeme mít tady možnost diskutovat v rámci toho interpelačního pořádku o různých věcech.

Začínáme trochu zvesela, nejdou nám tabule, neustále se tu ozývá hudba a interpelace, se kterou se na mě obrátil pan poslanec Zlínský, určitý úsměv vyvolává. Já jako člověk, který se pohybuje v akademickém prostředí, jsem sociální vědec a zabývám se vědou celý život, tak musím říct, že takováto statistika bez souvislostí, bez kontextu, provedená někým z matematické analýzy, která má interpretovat porodnost v České republice, je opravdu věc, kterou není potřeba komentovat, ale je možné se nad tím usmát. Já si dovolím jenom malou poznámku.

Samozřejmě že s určitým typem chování se pojí i třeba příslušnost k určitým sociálním skupinám, celá řada dalších návyků, zvyků, životního stylu, a prostě interpretovat to tak, že očkování proti covidu vede k tomu, že se snižuje porodnost, je myslím velmi odvážné a zajímaly by mě, pane poslanče, nějaké relevantní - relevantní studie, které by něco takového dokazovaly. To, co jste tady přinesl, to určitě není.

Nicméně kdybych se měl, a to já dělám rád a udělal jsem to při minulé interpelaci pana poslance Zlínského, na tu věc, na stejné téma podívat vážně, tak ano, máme problém nejenom v České republice, ale i v Evropě s porodností a je zde trend, který je negativní a který je dlouhodobý, znovu říkám, nejenom v České republice, ale i v Evropě. A už to, že ten trend je dlouhodobý, ukazuje, že souvislost s covidem, nebo s očkováním proti covidu je rozhodně věc, která by v jakékoliv kritické analýze nebo vědeckém zkoumání opravdu obstát nemohla.

Ten trend se dá doložit třeba v roce 2018, kdy žádné očkování proti covidu nebylo. Ten trend, jak říkám, je dlouhodobý a je bohužel pozorovatelný v celé Evropě, nejenom v České republice, dokonce průměr Evropské unie je horší, než je tomu v České republice.

Já si myslím, že není potřeba nad tím jenom lamentovat nebo hledat nějaké absurdní konspirativní, konspirační teorie, proč to tak je. Je to dáno samozřejmě životním stylem, je to dáno spoustou faktorů, které dnes ovlivňuji život společnosti. Je to dáno třeba i obavami lidí o to, zda se jim nesníží životní standard, zda budou schopni zajistit všechno, co si představují, že by měli zajistit třeba pro své děti, obavy z toho, zda se jim podaří sloučit pracovní život s rodinným životem. A tam všude - tam všude může stát pomoci, a my to také děláme.

Já jsem tady zmiňoval některá opatření - zvyšování rodičovského příspěvku o 50 tisíc, kapacita mateřských škol, snižování počtu dětí ve třídách, přitom navyšování kapacit, ten počet míst jsme zvýšili. Výrazně zlepšujeme podmínky pro péči o nejmenší děti, podmínky pro rodiče. Pětiprocentní sleva na pojistném pro zkrácené úvazky, sousedské dětské skupiny, záruka místa v dětské skupině, flexibilní zákoník práce. To jsou jenom některá opatření, která jsme udělali a která vlastně pomáhají tomu, aby se lidé nebáli zakládat rodiny. Ale upřímně řečeno, pane poslanče, žádné opatření vlády státu v tomto nic zásadního nezmění. Je to určitý společenský trend, který se můžeme snažit změnit, ale to musíme dělat všichni společně. Určitě nám nepomůže, když budeme přisuzovat tento vývoj (Předsedající: Čas, prosím.) věcem, které s tím vůbec nesouvisejí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nyní doplňující dotaz pana poslance Zlínského. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Pane premiére, chtěl bych podotknout, že pan doktor Fürst (?) je renomovaný odborník, který zpracovával údaje z Ústavu zdravotnických informací, takže asi by občany zajímalo, v čem se mýlí. Já bych byl taky rád, kdyby někdo řekl, v čem je problém v té jeho analýze.

A co se týká toho, že je to dlouhodobý trend, ten pokles porodnosti, možná částečně je to pravda, ale když se budeme bavit o plodnosti, tak plodnost nám poklesla v roce 2022 z 1,83 v roce 2021 na 1,63 a v roce 2023 na 1,42. A teďka jsme na nejlepší cestě, abychom se dostali k 1,3. Začalo to na začátku roku 2022, takže se bavme o úhrnné plodnosti, která nám vlastně lépe charakterizuje pokles porodnosti.

Takže já s vámi nesouhlasím v tom, že tam nenastal zlom. Nastal.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Má ještě pan premiér zájem o reakci? Je tomu tak.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Některá čísla, pane poslanče, spolu souvisejí jenom náhodně, nebo spolu nesouvisejí, nebo mají nějaké další příčiny, které prostě propojují a některé informace, které vypadají hrozně vědecky a odborně, nemají žádnou prostě relevanci. Čili když budu konstatovat, že mezi vysokoškolskými učiteli prakticky chybí lidé, kteří dosáhli nejvyššího vzdělání do úrovně maturity, tak je to konstatování, které je naprosto korektní, správné, ale. Jeho výpovědní hodnota je prakticky nulová.

Znovu opakuji, s příslušností k určitým sociálně ekonomicko-kulturním kategoriím se pojí určité návyky a musíme vždycky ty věci posuzovat v nějakých souvislostech. Teď mluvím hodně složitě, omlouvám se, ale vy jste tady uvedl příklad, který vydáváte za vědecký a který má s vědou společného opravdu jenom velmi málo.

Znovu říkám, ten pokles, který zaznamenáváme v populaci, je dlouhodobý, je to trend, který se neobjevil v roce 2022, nebo kdy mohlo to, co vy říkáte, začít mít vůbec nějaký vliv. Ano, ten trend má určitou dynamiku v některých letech, to je pravda, ale abychom mohli posoudit, zda ta zrychlená dynamika je dlouhodobá, tak si musíme ještě na ty výsledky počkat.

Ale nijak nezpochybňuji to, že stárnutí populace, nízká porodnost, to všechno, co zažíváme v Evropě, je prostě problém, se kterým si naše společnosti jen těžko dokáží poradit, přestože se o to snažíme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A s další interpelací vystoupí paní poslankyně Karla Maříková, ta byla vylosována jako druhá, ale prosím, posečkejte, paní poslankyně.

Já ještě potřebu načíst omluvy, které v mezičase dorazily: Omlouvá se pan poslanec Ivan Bartoš od 18 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Jiří Hájek do 11 hodin z osobních důvodů, Jan Kubík do 18 hodin z pracovních důvodů, Ladislav Okleštěk z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Michaela Opltová do 18 hodin z rodinných důvodů, Petr Vrána do 18 hodin z pracovních důvodů a z ministrů Pavel Blažek od 14.30 hodin z pracovních důvodů. To by byly tedy v mezičase dorazivší omluvy.

A já ještě uvedu, že paní poslankyně Karla Maříková bude interpelovat ve věci dvojí kvalita zdravotní péče. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Vážený pane premiére, ekonomové z Národní ekonomické rady vlády volají po tom, aby si pacienti mohli připlatit za služby, materiál nebo ošetření. Ostatní by měli hrazený plný standard. Tento krok by mohl vést k situaci, kdy by bohatí lidé měli přístup k lepší zdravotní péči, zatímco ti s nižšími příjmy by byli omezeni pouze na základní úroveň péče. Tímto krokem by se prohloubila sociální nerovnost a vedlo by to k rozdělení společnosti na ty, kteří si mohou dovolit lepší péči, a na ty, kteří nemohou.

Náš zdravotní systém je založen na solidaritě tak, aby každý měl přístup ke kvalitní péči, a to bez ohledu na jeho schopnost platit. Jsme hrdi na to, že každý občan má přístup ke kvalitní zdravotní péči bez ohledu na jeho finanční možnosti. Tento systém zajišťuje, že zdraví a život nejsou zbožím, které si lze koupit, ale základní lidské právo dostupné všem.

Zdravotní péče by měla být místem, kde se rozdíly stírají, a nikoliv prohlubují. Pane premiére, mě by zajímalo, zda schvalujete návrh NERVu, aby v České republice byl rozdíl ve zdravotní péči mezi bohatými a chudými. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji paní poslankyni i za dodržení času. A nyní s reakcí pan předseda vlády České republiky. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Já si myslím, že především je potřeba si uvědomit, v jaké je situaci, pokud jde o zdravotní péči, jsme, a co skutečně reálně ve věci dostupnosti a udržitelnosti děláme.

Pokud jde o dostupnost zdravotní péče, tak na začátku roku 2024 bylo provedeno a publikováno mezinárodní srovnávací hodnocení, kde jsme dopadli velmi dobře, byli jsme na druhém místě v Evropské unii, a pokud srovnáváme třeba i statistiky Eurostatu, co se týká prožitého věku ve zdraví, tam jsme v průměru Evropské unie.

A tak bych mohl pokračovat. Prostě v řadě těch kategorií patříme buďto minimálně do průměru, nebo zdravotní péče u nás a její dostupnost je na špičce, pokud jde i o velmi vyspělé země. Třeba úplně na špičce patříme (jsme?) v péči o předčasně narozené děti, daří se nám dlouhodobě snižovat úmrtí nově narozených, péče o kojence. Tady všude patříme úplně na špičku v počtu lékařů na počet obyvatel, dostupnost. Tak bych mohl pokračovat.

Samozřejmě, s dostupností zdravotní péče se pojí i náklady, nákladovost, a to zase souvisí s tím, že v České republice je zdravotní péče téměř plně hrazena ze zdravotního pojištění bez spoluúčasti pacientů s určitou výjimkou, kterou představují, ale zase limitovaně, léky, kde zase existují stropy na výdaje.

My se musíme starat o to, aby ten systém zdravotní péče byl stabilní a aby byl dlouhodobě udržitelný v této kvalitě.

Z programového prohlášení vlády vyplynul úkol pro Ministerstvo zdravotnictví, aby hledalo do konce volebního období možnosti, prostor pro zavedení doplňkového připojištění, které se ale nemá týkat rozdělení na standardní a nadstandardní zdravotní péči. Byla k tomuto úkolu sestavena pracovní skupina pod vedením pana senátora Krause, která se zabývá obsahovou stránkou toho doplňkového pojištění, ale zatím tam není jednoznačný postoj. Znovu říkám, ta cesta není k tomu, abychom vytvářeli dva standardy a nějaké rozdíly, ale týká se to věcí, které je možné třeba už dnes si zaplatit a spíš jde o to, jak tyto věci třeba pokrýt nějakým pojištěním.

Nicméně, když mluvím o udržitelnosti toho celého systému, a to jsou ty konkrétní věci, které děláme a které jsem schopen vysvětlovat a za které jsme jako vláda připraveni nést odpovědnost, tak připomenu, příjmy systému zdravotního pojištění se navyšují a systém veřejného zdravotního pojištění zůstává ve velmi dobré kondici. Zavedli jsme, a to je důležité, zavedli jsme automatickou valorizaci platby za státní pojištěnce, v roce 2023 byla poslední fixní platba za státní pojištěnce, od roku 2024 už je automatická platba, vyměřovací základ pojištění se zvyšuje o součet růstu cen a poloviny růstu reálné mzdy.

Zefektivňujeme zdravotní péči skrze redukci hospitalizací a rozvoj jednodenní zdravotní péče. To si myslím, že je důležité a odpovídá to i trendu v jiných zemích a posiluje to vlastně kvalitu zdravotní péče a zvyšuje to prostor i (pro) tu tolik diskutovanou dostupnost. Zavedli jsme opatření pro to, abychom zajistili dostatek léků. Provedli jsme největší změnu, největší reformu lékové legislativy za poslední roky včetně určitých povinností pro výrobce a distributory a v neposlední řadě jsme také navýšili platy lékařů a dalších zdravotnických pracovníků v nemocnicích a upravili jsme vzdělávání zdravotníků.

Protože už nemám čas pokračovat dál v těch opatřeních, tak prostě jenom řeknu, že pro dostupnost a kvalitu zdravotní péče dělá moje vláda maximum.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a paní poslankyně Maříková položí doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, pacienti si už nyní mohou zaplatit například za jednolůžkový pokoj. Předpokládám, že doplňkové pojištění na tyto věci asi lidé budou těžko využívat. To, jaký materiál - a tak to stojí v tom návrhu NERVu, že by si pacient mohl připlatit za lepší materiál - to, jaký materiál pacient dostane, by mělo být přece dáno podle diagnózy, a to by na tom základě měl rozhodnout lékař a ne podle výše jeho konta. Protože pokud začneme rozdělovat péči na základě schopnosti platit, tak riskujeme, že se základní zdravotní péče pro méně majetné vrstvy stane druhořadou a ty hranice se začnou posouvat a ta základní péče se scvrkne opravdu na jenom základní ošetření.

Takže vy jste to tak trošku, že to lidově řeknu, okecal a přímo jste mi neodpověděl. Já bych přesto chtěla znát vaši odpověď, zda ten návrh NERVu schvalujete - ano, či ne. (Malý potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s reakcí opět vystoupí předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale, paní poslankyně, já nesu odpovědnost a mohu vám odpovídat za to a na to, co dělá naše vláda a co naše vláda chystá. To jsem poctivě udělal. Připomenul jsem vám, co jsme udělali pro to, aby zdravotní péče byla dostupná, aby byla udržitelná. Jestli se někdo tady tváří tak - jedna otázka od vašeho kolegy směřuje k tomu, že nám klesá porodnost, společnost stárne a co s tím budeme dělat a v druhé mně vlastně říkáte: no, tak když budeme přemýšlet o přílivu nějakých soukromých peněz do zdravotnictví, tak(?) je to špatně.

Ale to jde proti sobě, protože prostě my musíme přemýšlet nad tím, jak učiníme zdravotní systém, jehož náklady se za poslední desetiletí zdvojnásobily, jak ho udržíme udržitelný, dostupný, kvalitní a zachováme to, co v tom systému je pozitivní. A o to se snažíme, a proto děláme ta opatření. Já tady o žádných dvou standardech a o tom, že někdo si bude platit za nějaké zdravotní služby, vůbec nemluvím. Ta debata, která existuje ve vládní koalici a mezi odborníky a jinde, ta je o tom, jakým způsobem se třeba podílet na určitých sociálních a dalších službách, na tom pomezí, které prostě už dnes lidé nějakým způsobem platí, jak tomu dát nějaký řád, nějaká pravidla, jak tam umožnit třeba nějaké formy pojištění. A to mně připadá jako legitimní, rozumná, normální debata. Ale prosím pěkně nestrašme nikoho, že se mu zhorší zdravotní péče, že se mu nedostane té pomůcky, toho prostředku, toho léku, který zrovna potřebuje. Vždyť nic takového prostě nehrozí. Máme robustní zdravotnictví, mimořádně kvalitní, také mimořádně nákladné, tak je odpovědností nás všech přemýšlet nad tím, jak ho udržíme takto kvalitní nejen tento rok a příští rok, ale třeba i za pět let. A proto musíme mít otevřenou hlavu a přemýšlet nad všemi cestami, které k takovému cíli povedou.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přistoupíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Tomáš Kohoutek ve věci situace v justici. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane premiére, ve dnech 7. až 9. října letošního roku v naší zemi nastala situace, která v moderních dějinách České republiky nemá obdoby. Tou situací byla stávka soudních pracovníků, kterou následující týden doplnili pracovníci státních zastupitelství. Tato stávka měla drtivou podporu i samotných soudců, kteří s ohledem na své postavení sami stávkovat nemohou. Důvodem pro toto stávku je katastrofální odměňování zaměstnanců v justici, kdy platy zaměstnanců v justici, tedy státních zaměstnanců, jsou dlouhodobě o několik tisíc nižší než platy ostatních státních zaměstnanců.

Podle plánovaného rozpočtu na rok 2025 se situace nijak výrazně k lepšímu nemění, kdy zaměstnancům v justici bude přidáno v intencích ostatních státních zaměstnanců, a tak rozdíl mezi platy zaměstnanců v justici oproti ostatním rezortům nebude vyřešen. Průměrný plat zaměstnanců soudu na rok 2025 má být 41 103 korun a státní zastupitelství dokonce jen 36 368 korun, a to samozřejmě včetně zaměstnanců v Praze či Brně. Malý příklad platu justičních personálů na Okresním soudě v Děčíně, který by měl být velkým varováním pro dlouhodobé fungování justice, tedy základního atributu každého demokratického právního státu: zapisovatelka, 14 let praxe včetně všech osobních příplatků a osobního ohodnocení - 26 120 korun hrubého; vedoucí kanceláře, 21 let praxe včetně všech osobních příplatků a osobního ohodnocení - 35 460 korun hrubého; soudní tajemnice, 18 let praxe celkem včetně všech příplatků a osobního ohodnocení - 34 010 korun hrubého. Přijdou vám takové platy v dnešní době a při dnešní částečně i vaší vládou způsobené drahotě adekvátní?

Otázka je tedy jednoduchá. Zamyslí se vaše vláda nad touto kritickou situací, která hrozí kolapsem justice a začne už konečně platy v justici řešit, a to nejen pouze kosmeticky, ale komplexně, změnou platových tabulek tak, jak požadují zástupci justice? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí předseda vlády Petr Fiala. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak děkuji za otázku, pane poslanče. Naše vláda je si vědoma toho, že ne všichni v justici a taky třeba ve vězeňství jsou odměňováni za svou práci stejně dobře jako třeba soudci. To je potřeba říct. Já chápu váš zápal pro to, aby tam platy byly spravedlivější, a vlastně ho sdílím. Akorát je škoda, že když jste byli ve vládě, tak jste s tím nic nedělali, protože tento problém je tu dlouhodobě a prostě se neřešil. Tak aspoň tento povzdech si dovolím.

Nicméně vám spíš řeknu, co jsme pro to udělali my. A tím se ukáže ten velký rozdíl. Tak během posledních tří let se za této vlády zvýšil průměrný plat zaměstnanců soudů průměrně o 6 000, což zdaleka neplatí o všech zaměstnancích státní správy. Pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek několikrát s vedením soudu o platech zaměstnanců v justici jednal. Jeden z těch problémů, a to myslím, že můžete také snad potvrdit, je ve způsobu, jakým jsou rozdělovány peníze mezi jednotlivými složkami justice. Ministerstvo spravedlnosti vlastně posílá peníze, ten objem prostředků na platy, z Ministerstva financí na krajské soudy a nemůže zasahovat do toho, jak předsedové soudů peníze dále rozdělí.

A tu stávku, kterou jste tady zmiňoval, stávku zaměstnanců justice, a i ti lidé, kteří prostě stávkují, to několikrát připomínali, ta je tu v důsledku několika desetiletí trvajícího nevhodného zařazení pracovníků v justici i státním zastupitelství v platových třídách.

No a teďka pojďme se podívat na rozpočet na rok 2025, kde se snažíme tuto situaci nějakým způsobem kompenzovat. Když se podíváme na to zvýšení platů, které jste tady zmínil, tak zatímco třeba u zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti bude to navýšení platů kolem 3 procent, tak u zaměstnanců soudů bude to navýšení příští rok o 9,2 procenta.Tak to je přece výrazný rozdíl. U zaměstnanců státních zastupitelství to bude 5 procent a u zaměstnanců Vězeňské služby to bude o 7 procent. A výjimkou z toho ještě nad tady ta čísla, která jdou nad to průměrné zvyšování, tak jsou příslušníci Vězeňské služby, kde to navýšení bude až o 15 procent. Ale tam to má zase svoje historické příčiny, protože Vězeňská služba byla ve srovnání s ostatními ozbrojenými složkami finančně nejméně hodnocena a jsou tam problémy. Proto tam dochází k takto výraznému nárůstu jejich platů.

Příslušníci Vězeňské služby nejsou třeba tolik viděni ve veřejném prostoru jako příslušníci jiných ozbrojených sborů, ale nesmíme na ně zapomínat a musíme i tuto situaci vyřešit.

My, jak jste si určitě všimli, protože se chcete zabývat na mimořádné schůzi návrhem na to, jak řešit rozhodnutí soudu s platy soudců, ústavních činitelů a státních zástupců. Tak víte, že my jsme přišli s řešením, které by umožnilo prostředky, které ušetříme na skokovém navýšení platů soudců a dalších, kteří spadají pod tento zákon, jak tyto vyšší stamiliony korun použít právě na platy zaměstnanců v justici, což nám připadá správné a spravedlivé. Nejde jenom o samotnou výši těch platů, ale jde samozřejmě o nějaký poměr, i o nějakou míru spravedlnosti a řekněme sociálního smíru uvnitř jedné instituce, aby se nám opravdu příliš dramaticky nerozvírali nůžky mezi třeba soudci a těmi, kteří pro ně a s nimi na soudech pracují. Toto je záměr vlády a určitě věřím, že je naším společným cílem platy na soudech a státních zastupitelství, platy zaměstnanců, zlepšit. A já jsem vám tady na konkrétních číslech ukázal, jak to děláme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám zájem o doplňující otázku pana poslance.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Pane premiére, jste tři roky ve vládě, máte tři roky pohodlnou nadpoloviční většinu v Poslanecké sněmovně, takže myslím si, že už je dost času na to, abyste se konečně přestali vymlouvat na to, co udělala naše vláda, navíc menšinová. Nařízení vlády je otázka vládního rozhodnutí a stejně tak tabulkové a platové stupně, jejich potenciální změna a změna zařazení zaměstnanců justice je na rozhodnutí vlády, takže to je vaše zodpovědnost. Jenom pro doplnění. Pane premiére, doslova úplnou popelkou v rámci justice jsou zaměstnanci Probační a mediační služby - vysokoškolsky vzdělaní lidé v magisterském studiu se speciální zkouškou pracující zejména s osobami propuštěnými ve výkonu trestu - jejich plánovaný průměrný plat na rok 2025 je pouhých 40 468 korun. Bez kvalifikovaného a dobře zaplaceného personálu se tento záměr nemůže nikdy podařit ve smyslu zvýšení aplikace alternativních trestů, pro jejichž výkon a především kontrolu je činnost probační mediační služby, naprosto nezbytná. Přijde vám ohodnocení pracovníků Probační a mediační služby důstojné jejich vzdělání, náročnosti a společenskému... (Předsedající: Čas.) významu jejich práce? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Závěrečná reakce předsedy vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vy to snad máte někde předepsané, tu větu: Nevymlouvejte se na minulost. Nikdo nic nevymlouvá, já to normálně řeším, ale zeptejte se těch lidí, běžte se jich zeptat: Vznikl ten problém za poslední tři roky? Nebo se tady kumuluje 10 let? Co vám odpoví? Víte to dobře, stejně dobře jako já. Řeknou vám, že se to tady kumuluje dlouho a že jste to prostě neřešili, to je pravda, a my se to snažíme řešit aspoň nějakým způsobem. Jestli dokonalým, nevím, ale nějakým ano. Já jsem tady říkal, o kolik zvýšíme meziročně platy u těch, kteří to zvýšení potřebují, protože ty mzdy mají opravdu nízké. No, tak se podívejte, jak se zvyšují mzdy v hospodářství, podívejte se, jak se zvyšují platy. Přes 9 procent dělá navýšení u zaměstnanců soudu. Ano, Probační a mediační služba, to jsou nepochybně lidé, kteří jsou kvalifikovaní, dělají těžkou práci a zaslouží si taky nějaké navýšení platů, takže i tady dojde k navýšení platů zhruba ve výši v průměru o 5 %. To je skupina, kterou jsem v tom, svém přehledu nárůstu platů nejmenoval, ale to, že ta situace na soudech, státních zastupitelstvích, ve vězeňství dobrá není, to je pravda, ale to, že navýšíme meziročně například příslušníkům vězeňské služby plat o více než 15 procent, je jasný důkaz toho, že to řešíme, a opravdu nechápu, kdo by mohl říct, že to je málo, nebo že to neodpovídá velkému úsilí vlády. To, co je dlouhodobý problé, s čím chceme pohnout a co tedy není tak jednoduché - a mohli byste nám s tím pomoct v případě platů ústavních činitelů - je, aby se tolik nerozvíraly nůžky mezi třeba soudci a zaměstnanci soudu. To si myslím, že by měl být náš společný cíl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Ondřej Babka. A jelikož byla technická závada opravena, tak už není třeba číst ty věci. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Dobrý den, děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, není to úplně tak dávno, co jste ještě jako pravicový politik sliboval, že nebudete zvyšovat daně. Poté jste sestavil vládu, zvýšil jste zdanění podnikatelům pracujícím, zvýšil jste daň z nemovitosti, zvýšil jste spotřební daně, bizarně jste upravil DPH a u navyšování jste neskončil a pokračoval jste vytváření daní nových. A tento modus operandi uplatňujete i v tomto roce, možná trochu méně nápadně, zvyšujete totiž televizní a rozhlasový poplatek a nově právě pro firmy, pro právnické osoby vytváříte jakousi mediální daň, kterou necháte ještě pravidelně valorizovat. Málo se tady diskutuje, že navýšení tedy nebude jen o pár korun, ale firmy si klidně připlatí i čtvrt milionu ročně.

To, že zaměstnanci, stejně tak i majitel té firmy, poplatek za sebe již dávno odvádí jako fyzická osoba, vám vůbec nevadí. To, že v nějaké fabrice vlastně žádná televize či rozhlas nejsou, tak to vám také nevadí, a už vůbec nevadí, že zaměstnanci těchto firem často ani nemohou sledovat Českou televizi v práci, protože tam se prostě pracuje, a to pravicovému politikovi, kterým jste býval, zjevně nevadí. To, že místo čtvrt milionu na Českou televizi a Český rozhlas, mohla firma raději navýšit mzdy zaměstnancům, investovat do nových technologií, výzkumu a vývoje, je jaksi zapomenuto. Navíc tento poplatek se bude de facto každé tři roky povinně valorizovat. Ne, my povinně nevalorizujeme výdaje na výzkum a vývoj, například. Nevalorizujeme výdaje na vysoké školy, ale povinně zákonem budeme mít dané, že se bude valorizovat rozpočet České televize. Pane premiére, jak vysvětlujete tuto novou daň podnikatelům? Jak jim vysvětlujete to, že budou muset platit až čtvrt milionu korun ročně za něco, co už jednou zaplatili jako fyzické osoby? A navíc v těchto pracích často ani nemohou (předsedající: Čas.) používat Českou televizi a Český rozhlas. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní se ujme slova předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já myslím, že je dobře, že debatujeme o poplatcích za užívání veřejnoprávních médií. A já bych tedy mohl využít toho, jak jste tu interpelaci pojal, a mluvit jenom o tom zvyšování či nezvyšování daní a vyhnout se odpovědi. Já to samozřejmě neudělám, neodpustím si ale poznámku, že je úsměvné, když mě levicový politik poučuje o tom, co to je pravicová politika, tak to si klidně nechte od cesty. Já bych ale chtěl připomenout, že my musíme zajistit pro média veřejné služby i odpovídající finanční podmínky. Poplatky, které tu jsou, se nezvyšovaly v případě Českého rozhlasu 19 let, v případě České televize 16 let. Novela zvyšuje poplatek o 15 korun u televize, o 10 korun u rozhlasu a stále platí to - využívám této příležitosti, abych vyvrátil fámy, lži, nepravdu - stále platí to, že za jednu domácnost je jeden poplatek bez ohledu na počet zařízení, kterým členové domácnosti disponují. Tedy, dámy a pánové, kteří se na nás díváte, prosím vás, nevěřte tomu, že budete platit za televizi, za mobil, za tablet, je to nesmysl. Budete platit jeden poplatek za domácnost. Navržený nárůst se vůbec neblíží částkám, které by ten poplatek měl nebo mohl mít, pokud bychom chtěli ponechat stejnou reálnou hodnotu toho poplatku, jak byla v době jeho zavedení.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale já se chci dotknout toho, co jste tady zmínil, a to jsou poplatky pro firmy. Chtěl bych vyvrátit vaše nařčení, že vytváříme jakousi novou daň pro firmy. To prostě není vůbec pravda. Tak za prvé, firmy tyto poplatky platí už nyní a platí dokonce za každý přístroj. Tedy pokud mají 20 služebních vozidel s rádii, tak za každý přístroj zaplatí poplatek, nikoliv jeden poplatek za firmu, jako je tomu u domácnosti. Toto je taky důležité říct veřejnosti. Domácnost platí jeden poplatek, ale u firem to tak dosud není. To jsme změnili. Nově velké firmy nebudou platit poplatek za každý přístroj, který může, byť třeba jen teoreticky, sloužit k sledování televize nebo sledování poslechu rádia, ale budou platit podle počtu zaměstnanců.

Nebude se to týkat - to je také důležité, protože pravicové je chránit především malé a střední firmy, to je pravicová politika - 260 000 malých firem, které mají do 25 zaměstnanců. Ty jsme od tohoto poplatku osvobodili úplně v tom návrhu. Tak se, prosím vás, tady nestrašme, nevytvářejme tady zdání, že jsme vytvořili nějakou novou daň. Existuje tu konsensus napříč společností od devadesátých let, že se na koncesi za veřejnoprávní média podílejí určitým způsobem všichni, tedy nejenom občané, ale podílejí se i firmy.

Poplatky tu jsou, existují i v jiných zemích, není to žádné české specifikum. Třeba v Německu platí takové poplatky všechny firmy bez ohledu na počet přístrojů, zaměstnanců nebo čehokoliv dalšího. To u nás takto není. Je to prostě věc naprosto standardní. Ale říct, že teď firmy neplatily nic, a teď jim zavádíme novou daň nebo nový poplatek, to prostě neodpovídá realitě. Stejně jako realitě neodpovídá to, že když teď se to bude vztahovat i na mobil, tak to znamená, že máte mobil a televizi a budete platit dvakrát. To je nesmysl. Nikoho to ani nenapadlo. Takže my považujeme ten nový systém platby za spravedlivý, za adekvátní současné situaci, za v podstatě umírněný.

Ještě bych chtěl říct, že to není jenom nějaký návrh vystřelený náhle Ministerstvem kultury. Ten návrh procházel rozsáhlým připomínkovým řízením, podílelo se na něm široké spektrum aktérů z celého prostředí a myslím, že i z tohoto hlediska je v mnoha směrech vyvážený.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan poslanec má zájem o položení doplňujícího dotazu, prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji. Vážený pane premiére, on to není nesmysl, že zavádíte novou daň pro některé firmy. Já jsem tady ten příklad uvedl. Když máte firmu, která má nějakou pásovou výrobu, tak ta rozhodně v tuto chvíli fakt neplatí poplatky za televizi a za rozhlas, protože ty přístroje prostě nemají. Vy v tom vašem návrhu uvalíte na tuto firmu novou mediální daň, protože ve chvíli, kdy bude mít nějaký větší počet zaměstnanců, tak ročně zaplatí na poplatcích za Český rozhlas a Českou televizi čtvrt milionu korun. To je novinka. Proto se proti tomu návrhu staví podnikatelské asociace, proto vám píší, protože prostě zavádíte pro tyto podniky, pro tyto firmy, novou mediální daň. Opravdu to není tak, že by...

Zase, mohl bych tady pokračovat i v nelogice toho, když v současné době ten přístroj máte... (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní zareaguje předseda vlády Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak jistě najdeme firmu, kde dosud nemají žádnou televizi, žádné rádio a teď mají 40 zaměstnanců, tak něco budou platit, to je určitě možné. Ale kdybych v tom vrstvení absurdních příkladů chtěl pokračovat, tak vám řeknu, že zase rušíme daň a zbavujeme firmy povinnosti platit. Takže firma, která má 20 aut s 20 rádií, tak prostě teď platí, a protože má jenom 20 zaměstnanců, nebo 23, tak nebude platit, protože jsou osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců. Takže ve stejné logice bych mohl říct, že naše vláda ruší tuto "daň".

Ale ono to je trošku jinak. Je to prostě tak, že zavádíme trošku jiný systém. To je úplně logické a je to stejně hodnotný argument, jaký použil pan poslanec. Já na tom chci jenom ukázat, že prostě zavádíme systém, který je trošku jiný, ale je spravedlivý, je vyvážený, odpovídá tomu, co se děje ve společnosti. Jasně, to je stejné u těch domácností. Kdo se dnes dívá jenom na klasickou televizi? Spousta z nás sleduje televizi prostě v mobilu, v tabletu, na počítači, spoustě jiných přístrojů. Tak to se přece musí logicky nějak zohlednit. Ale nezohledňuje se to tak, že by se za všechno platilo, ale jenom se prostě změna chování, změna způsobu konzumace médií, propisuje nějakým způsobem do zákona.

Stejně tak to děláme u firem. Je prostě racionálnější, lepší, rozumnější, postupovat podle počtu zaměstnanců, a ne podle počtu přístrojů. Připadá nám naprosto správné a naprosto pravicové - mám-li použít tuto rétoriku - od toho osvobodit spoustu firem, které dosud platily. To jsou ty malé firmy, pro které je každá koruna opravdu cenná. Takže 260 000 firem do 25 zaměstnanců nebude platit vůbec nic.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pokročíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Radek Vondráček, poté se připraví pan poslanec Strýček. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane premiére. 21. 10. tohoto roku, v pondělí, jste na síť X umístil toto své vyjádření: "Dnes oznámená naprosto neuvěřitelná politická dohoda o spolupráci Andreje Babiše s StB, kterou uzavřel se spřátelenými politiky na Slovensku, je toho nejnovějším důkazem. Rozsudek nezávislého soudu nahradil obyčejný handl. Tohle je perspektiva, kterou Andrej Babiš fakticky nabízí naší zemi."

Pane premiére, kdyby se takto vyjádřil kdokoliv, kdyby to napsal třeba Miroslav Kalousek, přejdu to, protože je to vyjádření na sociálních sítích. Ale premiér země, předseda vlády, se nemůže vyjadřovat tímto způsobem. Jestliže někoho označíte, že uzavřel politický handl, tak se ptám, kdo uzavřel politický handl? O kterém politikovi suverénní sousední země mluvíte? Co bylo obsahem tohoto handlu? To všechno musíte prokázat a doložit. V opačném případě se máte omluvit. Premiér v tomto případě už otevřeně popírá pravidla právního státu, neomaleně uráží suverénní Slovensko, dál rozděluje společnost a pro své vlastní politické cíle popírá a boří hranice slušného chování.

Samozřejmě že slovenská strana reagovala, ale díky dobrým vztahům velmi korektně. Přečtu vám vyjádření ministra vnitra: "Mrzí mě vyjádření pana Fialy. Vnímám ho nikoliv jako vyjádření premiéra České republiky, ale jako vyjádření předsedy ODS. Nedovolím, aby rozhodnutí vnitrostátních orgánů Slovenské republiky vstupovala do politických sporů. Doporučuji i panu Fialovi, aby netahal politiku do Ministerstva vnitra," řekl Šutaj Eštok novinářům. Dodal, že české bratry má nadále za kolegy, se kterými chce mít nadstandardní spolupráci. Vážený pane premiére, já vás žádám, abyste přestal cíleně poškozovat dobré vztahy naší země se Slovenskem. (Předsedající: Čas.) Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vy jste, pane poslanče Vondráčku, docela rozumný, tak bych vám doporučoval opravdu trochu víc vážit slova, trošku přemýšlet o těch souvislostech. Ale samozřejmě vám nemluvím do toho, na co se mě ptáte. To bych si nedovolil. Tak popořádku.

Vztahy se Slovenskem má Česká republika výborné a je to i zásluha naší vlády. (Smích na levé straně sálu.) Já jsem měl skvělé přátelské vztahy s několika slovenskými premiéry, které jsem měl možnost v průběhu svého úřadování zažít. S Robertem Ficem mám vztahy korektní. Nemohu říct, že třeba si tak rozumíme ve všech věcech pohledu na svět a na mezinárodní situaci, jako tomu bylo s jeho předchůdci.

Nicméně vztahy máme korektní a kontakty mezi Českou republikou a Slovenskem ve všech oblastech, které zajímají české občany, které jsou pro ně důležité, tak probíhají dobře a řekl bych i nadstandardně.

Co se týká toho, že občas mezi politickými reprezentacemi třeba nemusí panovat ve všech věcech soulad, to bych řekl, že je docela přirozené. A já nebudu třeba, nebo mohu tady citovat výroky Andreje Babiše třeba na podporu Roberta Fica vůči jiným slovenským politikům, to je zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska, Babiš dokonce doporučoval, koho mají volit ve volbách. To já bych si třeba nikdy nedovolil, já to trošku chápu, Andrej Babiš je Slovák původem, má tam prostě vazby, podniká tam, tak mu na tom třeba nějak záleží, ale v tomto já jsem třeba velice zdrženlivý, tak doporučoval bych za prvé zamést si před vlastním prahem.

Za druhé, když se tak zastáváte slovenských kolegů, a to zas přecházím já, tak se podívejte na výroky současné slovenské garnitury k českým politikům, k českým volbám, k českým prezidentským volbám. To jsou věci, které jsem já nikdy nedělal. U mě nenajdete jediný výrok, jak mají Slováci volit, koho si mají vybírat, koho je sluha, ten či onen, kdo komu volal. Nic takového u mě nenajdete.

U slovenských kolegů, ano, a u vašeho předsedy taky. Takže nejprve bych doporučoval, abyste si zametli před vlastním prahem.

Co se týká té kauzy, údajné, ne kauzy, to je kauza, že Ministerstvo vnitra rozhodlo o nějaké věci, tak já vás odkážu na... tak třeba je to jako nesmysl, ale váš předseda tady velice často cituje nějaké novinové mediální vyjádření a články, tak já mohu tady připomenout, a to jsem nevymyslel já.

Článek z HlídacíhoPsa z října roku 2023, kde se spekuluje o tom s odkazem na blízkého poradce nebo pomocníka Andreje Babiše, říjen 2023, že Ficova podpora ze strany Andreje Babiše může mít nějakou konkrétní protislužbu, a tou protislužbou by mohlo být třeba vyřešení problému, cituji: "se svým zápisem v seznamu agentů StB". To je spekulace ve veřejném prostoru z října 2023. No, člověk by nad tím mávnul rukou, i když to říká, nebo vychází to, já to nemám ověřené, ale je to tam citováno, z nějakých pracovníků nebo marketérů Andreje Babiše, tato úvaha, a hle, rok poté se to fakt stane. Není to zvláštní?

Mně to připadá zvláštní. Tak jsem to nějakým způsobem pojmenoval. Jistě to dokážete vysvětlit, samozřejmě. Pak bych doporučoval se podívat na vyjádření Ústavu paměti národa slovenského k tomuto rozhodnutí Ministerstva vnitra, které Ústav paměti národa, kdybych to měl shrnout, považuje minimálně, minimálně za překvapivé. Takže se, myslím, nelze podivovat mému výroku, který myslím nijak neohrožuje vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem. Já už jsem také na vyjádření pana ministra vnitra nijak nereagoval, stejně jako přátelsky a s podanou rukou přecházím jiné výroky slovenských politiků, které otevřeně vyjadřují podporu mým politickým soupeřům.

Ale mně záleží na československých vztazích, za mé vlády jsou výborné a budeme v těch dobrých vztazích dál pokračovat. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o položení doplňující otázky. Prosím, pan poslanec Radek Vondráček, prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já vítám komentář o vážení slov, a proto jsem tady, proto dnes podávám tuto interpelaci. Premiér země musí vážit svá slova, pes může spekulovat, hlídací nebo, ale premiér ne.

Já nedávám doplňující otázku, já dávám původní. Kdo uzavřel politický handl, s kým a co bylo jeho obsahem? A jestliže se bavíme o dobrých vztazích se Slovenskem, pane premiére, vždyť jste to byl vy, kdo zrušil společné konzultace našich vlád. Jak dlouho ještě myslíte, že vydrží trpělivost slovenské strany a bude respektovat to, že vnášíte do našich vztahů svoje politické názory, že jsme se vlastně rozkmotřili částečně kvůli podpoře války. A tak bych mohl pokračovat. Prosím, jednoduchá otázka, kdo uzavřel handl? Co bylo jeho obsahem? Jestliže nemáte žádné konkrétní hmatatelné důkazy, jenom spekulujete, nesmíte to dělat. (Předsedající: Čas.) Omluvte se.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Všechny ty výroky, které jsem vám citoval, to jako nic není, to je všechno možné, zasahovat do vnitřní politiky Slovenska, zasahovat do vnitřní politiky České republiky, to je všechno v pohodě. A jenom naše vláda, protože zrušila mezivládní konzultace, tak poškozuje dobré vztahy. Pane poslanče, to je tak absurdní, že tomu nemůžete věřit ani sám. Mezivládní konzultace jsou něco prostě nadstandardního, mimořádného, pro co prostě teď nejsou podmínky, a třeba i proto, že se lišíme, lišíme v názorech na mezinárodní situaci, na interpretaci minulosti, na spoustu věcí. Ale to neznamená, že neprobíhají jednání mezi našimi jednotlivými resorty, že neprobíhá moje pravidelná debata s Robertem Ficem, že se neshodneme na spoustě věcí, které se týkají energetiky, řešení nelegální migrace, obchodu a spousty dalších, prostě věcí, ve kterých máme zcela přirozeně společné zájmy. Tak tady se netvařte, že se strašně zhoršují vztahy se Slovenskem. Vždyť to není pravda a je to směšné. Ano, je tam politická reprezentace, která si tady přeje někoho jiného, my jsme politická reprezentace, které se zas třeba nelíbí některé mezinárodně politické postoje Slovenska. Respektujeme se, bavíme se o tom. Normálně si vyměňujeme názory, já nevím, kde hledáte prostě v tom nějaké problémy.

No, a Babišovi právníci vymysleli nějaké řešení s Ministerstvem vnitra, to na to přistoupilo, obešlo se tím rozhodování soudu, to je přece fakt, který je na stole, ten není ani potřeba vysvětlovat, a světe, div se, o takovém řešení už spekulovali Babišovi spolupracovníci před rokem. Tak není to zvláštní? Je to zvláštní. No, a jak to bylo? Na to si odpovězte sám. To už prostě není můj, není můj úkol. Ale mohu vás ujistit, že jako předseda vlády České republiky dělám všechno pro to, aby vztahy se Slovenskem byly dobré a taky dobré jsou. Tak je nezhoršujte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pokročíme k následující interpelaci, tu přednese pan poslanec Jiří Strýček, a prosím, ujměte se slova, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Strýček: Takže já děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, já jsem taky rovněž nedávno na vašem facebookovém profilu zachytil prohlášení o tom, že naše, tedy české firmy obtížně soutěží nebo soupeří s čínskými, americkými konkurenty a musíme je podpořit. To jsou vaše slova, pane premiére. Já tady po přečtení toho prohlášení jsem opravdu nevěřil, nebo se mi zdálo, jestli sním nebo bdím, anebo zda vy žijete v úplně jiné zemi. Tak neuvěřitelné toto vyjádření vaše je.

Po všech těch krocích vaší vlády, které jste tady prováděli po celé tři roky, elektrické energie, daňové zatížení, které jste tady zvedali všem, prostě nestabilní prostředí pro podnikatele. A najednou jste prostě objevili to, že naše firmy, naše firmy, a to díky vám, samozřejmě nejsou konkurenceschopné vůči čínským a americkým firmám. To je jedna stránka toho prohlášení.

Nicméně více mě zaujal ten váš závěr toho vašeho prohlášení, musíme je podpořit. Pane premiére, to zní opravdu jako plán, jo, ale když už jste řekl to a, tak byste měl říct i to b. To znamená, jak je chcete podpořit? Vy jste tady tři roky u vlády, máte rok vlastně do konce toho volebního období a v podstatě byste nám teda tady mohl říct, jaké kroky vaše vláda ještě bude podnikat k tomu, aby ty naše firmy byly konkurenceschopné vůči americkým anebo čínským nebo jiným asijským firmám. Zatím mi to připadá spíš tak, že naše firmy než s konkurencí obtížně soupeří s ekonomickou a fiskální politikou vaší vlády, která je dostává tam, kde jsou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. A nyní vystoupí předseda vlády Petr Fiala. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, já myslím, pane poslanče, že je potřeba, abyste s těmi firmami mluvil a abyste mluvil i s jinými firmami, než které patří do Agrofertu. Možná byste byl překvapen, jaké postoje má k politice naší vlády řada českých podnikatelů, a jak ji třeba hodnotí? A doporučuju, abyste si třeba poslechl to, co zaznělo na sněmu Svazu průmyslu a dopravy nebo jakým způsobem se vyjadřuje Hospodářská komora, v čem jsou kritičtí k vládě, to taky jsou kritičtí nepochybně, ale v čem kroky naší vlády oceňuje. Budete mít úplně jiný obrázek, než jaký se nám tady snažíte vylíčit. Nicméně to je samozřejmě asi vaše politická práce, tak to já jako nechci nějak zpochybňovat.

Co chci zpochybňovat, je, jak jste teda interpretoval nějaká moje slova. Já jsem k tomu napsal, myslím, docela srozumitelný text, který byl zveřejněn a kde mluvím o problémech, které mají naše firmy, nejenom české, ale i evropské, z hlediska konkurenceschopnosti a možnosti konkurovat v globální soutěži americkým a nebo asijským firmám. A mluvím tam o tom taky, proč. Mluvím tam o tom, že jsme v Evropě přijali, ale nebyl jsem to já, byl u toho váš předseda, přijali rozhodnutí, jako byl Green Deal, jako byl klimatický zákon, s parametry, které prostě snižují konkurenceschopnost českých firem a evropských firem. A mluvím o tom, že to je potřeba změnit, že prostě je potřeba přistoupit k opatřením, které třeba začnou, přestanou ohrožovat než automobilky. To je třeba přehodnocení těch parametrů, které mají pro rok 2025, to je také rychlejší přehodnocení zákazu spalovacích motorů z roku 2026 na rok 2025, ten zákaz má platit od roku 2035. To jsou třeba změny v emisních povolenkách, odklad, popřípadě zrušení emisních povolenek té druhé skupiny.

Mluvím o řadě dalších kroků a konkrétně, které musíme v Evropě udělat, abychom naše firmy učinili konkurenceschopnými. Mimochodem, nejenom že o tom mluvím, ale snažím se vytvářet pro to i potřebné koalice tak, jak to ukazujeme třeba v případě automobilového průmyslu. Byli jsme úspěšní s úpravou normy Euro 7. Byli jsme úspěšní v jiné oblasti, v energetické, s taxonomií a zařazením jádra. A měli bychom, a doufám, že budeme úspěšní i se snahou odložit nástup nového systému emisních povolenek ETS2 a s tou úpravou podmínek pro automobilový průmysl.

Ale samozřejmě těch věcí je prostě celá řada. My zaostáváme v inovacích, my jsme strašně jako Evropa nepružní, přeregulovaní, místo toho, abychom prostě vytvářeli pro podnikatele lepší prostředí. Máme patologický sklon k byrokracii, za rok vytvoříme více regulací než Spojené státy.

To všechno se také odráží třeba v Draghiho zprávě, která je tolik diskutovaná. Není to veselé čtení, ale ona nemá být jenom diskutovaná, z ní se mají vyvodit konkrétní závěry a opatření, což, doufám, budeme dělat na Evropské radě příští týden v Budapešti nebo za 14 dní v Budapešti.

A mimochodem, ten vlak nám neujíždí jenom v přeregulovanosti, v byrokracii, v nastavení špatných podmínek, ten vlak nám ujíždí také v tom, že třeba Amerika nebo Čína spouští revoluci v umělé inteligenci, v dalších oborech, jsou inovativní a my místo toho se utápíme právě v té byrokracii a regulacích. Chceme bojovat s klimatem, u toho ale ztrácíme ekonomickou sílu, takže ta naše snaha se nesetkává ani s porozuměním, ani prostě dobře nefunguje.

Tak to jsou věci, o kterých se mluvil, to jsou věci, které konkrétně měníme, jsou to naprosto konkrétní záležitosti, a jak říkám, netýká se to bohužel jenom českých firem, týká se to, a protože naše firmy se pohybují globální prostředí, tak se to týká i firem v Evropě. K tomu bych mohl připojit i to, že máme vysoké ceny energií, zase to není specifikum České republiky. V energiích nejsme schopni jako evropský kontinent konkurovat řadě dalších zemí. A tohle všechno musíme změnit, jinak českým firmám nepomůžeme. No, ale ti, kteří prostě tady zavedli Green Deal, tak když teď volají, zase ho zrušme, tak působí, nezlobte se na mě, pane poslanče, velmi nedůvěryhodně. My, kteří se to snažíme změnit, naopak důvěryhodní jsme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní s reakcí pan poslanec, prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Takže já děkuji za slovo. Vy jste opravdu pobavil, pane premiére, opět jste nezklamal. O tom Green Dealu to tady už ani nebudu říkat, kdo finální verzi toho Green Dealu potvrdil. Já se chci vyjádřit jenom k tomu v podstatě, že já samozřejmě s firmami mluvím a s firmama, které jsou v Agrofertu, jsem nikdy nemluvil, ani to nemám zapotřebí. Já jsem 25 let pracoval ve firmách v, manažerských pozicích. Na rozdíl od vás, který jste jenom politolog a o firmy jste se ani neotřel. Maximálně v Brně v roce 2023 na strojírenském veletrhu, když vás málem průmyslníci vyhnali za to, co jste tady způsobili ekonomicky těmi cenami elektrických energií a tak dále, a tak dále. Takže to je jedna věc.

Druhá věc na tom vašem vyjádření v tom Facebooku, které já jsem tady zmiňoval, o tom, co vy jste tady rozebíral, není ani slovo. Tam jsou tři řádky v podstatě, které já jsem tady ocitoval. Takže to je celé k tomuto.

Samozřejmě, vy se budete bránit, vy to nepřiznáte, že to je špatně, takže tato diskuze v podstatě s vámi vůbec nemá cenu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám, že pan premiér chce na diskusi navázat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Diskuse má cenu s tím, kdo poslouchá argumenty. Kdo také uvádí pravdivé argumenty. A ne samozřejmě s tím, kdo jenom uráží. A vy používáte - a tomu se jenom směju - argumenty vašeho předsedy, který se kasá, jak podniká a jak všichni ostatní ničemu nerozumí a nic nedělali. Já jsem řídil spoustu veřejných institucí, které měly miliardové rozpočty, musely je mít vyrovnané, a dokázal jsem u toho investovat a stavět. A řídil jsem je úspěšně. Váš šéf řídí úspěšně svoje soukromé firmy, to já nezpochybňuji, za bohatého přispění státu a jeho dotací, ale když má řídit veřejné instituce, tak v tom absolutně selhává. Což jsme všichni viděli, v tom chaosu, který byl v tomto státě.

Jistě se dařilo podnikatelům, ale jenom některým. Zatímco my se snažíme o to, abychom vytvořili stabilní, dobré, konkurenceschopné podnikatelské prostředí, aby se tady dobře žilo i malým a středním firmám. Abychom podporovali inovace, abychom dělali všechno pro to, aby naše firmy byly dlouhodobě úspěšné. Já bych na tom klidně spolupracoval s opozicí, ale mohu spolupracovat jenom s opozicí, která je racionální, která dokáže poslouchat argumenty a která má zájem něčemu pomoct. S opozicí, která má jediný cíl každého urazit a zesměšnit, jak jste to právě předvedl, se prostě spolupracovat nedá.

A ještě bych chtěl k tomu poznamenat, ty vaše urážky, které se týkají kompetence mé nebo členů vlády, jsou tak ubohé, že vlastně nejvíc uráží vás. Nás to urazit vůbec nemůže.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a my pokročíme k interpelaci pana poslance Miloslava Janulíka, poté se připraví paní poslankyně Lesenská. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Pane premiére, Česko je v dostupnosti bydlení nejhorší v celé Evropě. Praha je mezi metropolemi předposlední. To je podle srpnové zprávy Deloitte Property Indexu. Aby se Češi mohli stát majiteli nového bytu, potřebují 13,3 hrubé roční mzdy, což je stejná hodnota jako před rokem, takže žádné zlepšení, tak jak říkáte, že se ve všem zlepšujeme, tak se nezlepšujeme. Druhé místo má Slovensko, které se proti loňsku ovšem zlepšilo o 1,4 průměrného hrubého platu a potřebuje tam 12,7 hrubé mzdy. Potom následují s velkým odstupem Izrael, Irsko, Srbsko, Francie a tak dál. Nejméně dostupné metropole na bydlení jsou Amsterodam a Praha. Důležité je zmínit, že třeba v Nizozemsku mohou kupující získat hypotéku pokrývající 100 procent hodnoty nemovitosti, ne teda to, co u nás. Samozřejmě je to otázka i teda procenta, za které je člověk schopný na tu hypotéku dosáhnout. To se týká zejména mladých, mluvím, říkám to proto, že se to týká zejména mladých lidí, kteří prostě velmi těžce si obstarávají vlastní bydlení. A jde o to, jaké mají příjmy a tak dál. Souvisí to s celým ekonomickým stavem.

A právě že ty sazby hypoték se nějak nám příliš nehýbou, pořád je to pro mladé lidi velmi těžko dostupné a moje otázka zní, co teda konkrétně se stane?

Víme, že stavební zákon, ta digitalizace, se nepovedla, čili stavět nové se asi moc nebudou, ty byty, tak, jak byl plán. Za ten rok už nestihnete vlastně vůbec nic. Ale jestli máte připravenu aspoň jednu jedinou, kdybyste mně řekl, konkrétní věc, která by třeba mladým umožnila a zlepšila přístup a možnost dosáhnout na bydlení. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím, pane premiére, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za tu otázku. Asi vás překvapím, že já s vámi opravdu v mnohém souhlasím, a myslím si, že ta situace, pokud jde o dostupnost bydlení, není uspokojivá. Ale já se pokusím to dát do nějakých souvislostí. A teď prosím, když budu srovnávat to předcházející období, tak to není tak, že si myslím, že nějaká vláda staví byty a jiná vláda staví byty ještě víc - byty žádná vláda nestaví. Ale abychom viděli, jaká ta situace je, tak třeba v letech 2019, 2020, 2021 se dokončilo každý rok 34 000 bytů v České republice, ale teď se dokončuje víc, to znamená, kolem 38 000, a taky se víc zahajuje staveb.

V roce 2018 se zahájila výstavba 33 000 nových bytů a třeba v roce 2022, kde máme už konečná čísla, se zahájilo 42 000 nových bytů, tedy o 9 000 bytů víc. Schválně, vidíte, že srovnávám předcovidové roky a pocovidový rok - nebo částečně. Takže je tady výrazný nárůst. Čili není to tak, že by se v České republice nestavělo. Prosím vás, fakt, (s pousmáním) a říkám i veřejnosti, která nás sleduje: nestaví vláda, to jako v žádném případě, ani si tyhle zásluhy nepřipisuji. Ale je potřeba říct, že se prostě staví. Nestačí to. Souhlasím s vámi, že stavební řízení je dlouhé, jedno z nejdelších na světě. My jsme ho - a zvlášť, když někdo chce stavět třeba nájemní bydlení, činžovní byty - schvalovací procesy jsou prostě dlouhé. My jsme to změnili stavebním zákonem. Myslím si, že řada věcí opravdu stavební řízení zrychlí, i když třeba digitalizace - a to já nezpochybňuji - se prostě nepovedla, ale řada věcí, které tam jsou, včetně lhůt, stavební řízení zrychlí, a to tu situaci může zlepšit.

Problém, který úplně jednoduše neodstraníme, je regionální dostupnost bydlení. Prostě regionální centra lákají lidi z širokého okolí kvůli dostupnosti služeb, pracovním příležitostem a tak dál a tak dál. A prostě to se děje i v jiných zemích. Děje se to i v České republice, a to tlačí ceny bytů třeba v Praze nebo u nás v Brně do obrovských výšek. Je to otázka poptávky. S tím stát těžko, co udělá, prostě zajistit levný byt v Praze, to prostě žádná vláda asi nedokáže.

Ale co můžeme dělat? Spustili jsme nový program Dostupné nájemní bydlení, který má podpořit vznik dostupného nájemního bydlení a postupně obnovit bytový fond v obcích - tedy bytový fond, který patří obcím, který je ve vlastnictví obcí nebo dalších právnických osob. Je na to vyčleněno celkem 7 miliard korun pro obce, právnické osoby - na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy dostupných nájemních bytů. A žadatelé mohou získat podporu ve formě kombinace dotace a úvěru až do 90 % způsobilých nákladů. To jsme zvýšili, pánbůh zaplať za to, a to bydlení činí dostupným.

Maximální částka, kterou fond může jednomu žadateli přispět, je 250 milionů korun - a tady podotýkám - protože jsou to obce, to nejsou jednotlivci, čili ta částka je taková. Příjem žádostí byl zahájen 1. října. A naší snahou je taky, aby se více využívaly existující neobydlené nemovitosti, což si zase myslím, že je v zájmu toho, aby se nerozšiřovalo bydlení tam, kde je to třeba zbytečně, když se dají využít budovy, které nejsou využitelné.

Snažíme se také, aby se stát zbavil ve vnitřních prostorech měst a obcí pozemků, které nevyužívá, které jsou zbytečné a mohly (je) obce právě využít k výstavbě bydlení. Takže děláme všechny tyto kroky. Současně platí, že bytová výstavba se nezastavila, naopak, řekl bych, že má nějakou novou dynamiku, ale situace pořád není taková, jakou bychom si ji přáli mít. Já jsem ten, kterého asi nejvíc mrzí, že digitalizace stavebního řízení nejde tak dobře, jak bychom si přáli. A na druhé straně jsem rád, že jsme přijali úpravu stavební legislativy a že opravdu je tu předpoklad, že se odstraní překážky, které brání ještě větší výstavbě bytů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tato interpelace je ukončena.

A my přistoupíme k interpelaci následující, tu přednese paní poslankyně Vladimíra Lesenská. A připravit se může posléze paní poslankyně Lenka Knechtová. Upozorňuji, že je potřeba interpelace na pana předsedu vlády zahájit do 16 hodin - jenom pro informaci. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, vy jste ten, který zodpovídá za své podřízené. A určitě jako správný šéf se svými podřízenými komunikujete a řešíte jejich problémy, neřkuli průšvihy. Moje interpelace se bude týkat - nečekaně - digitalizace stavebního řízení. To, že je zpackaná, víme dlouho. Vnímali jsme připomínky a veliké obavy odborné veřejnosti, úředníků stavebních i speciálních úřadů a dotčených institucí. Byli jste to vy, vládní pětikoalice, která nám tvrdila, že je všechno naprosto v pořádku. Digitalizace běží jak na drátkách, podle harmonogramu a zkrátka je vše OK a zalité sluncem. Mnohokrát jsme to slyšeli i přímo od vás. A najednou je všechno jinak.

Piráty jste potopili, je z vás rázem čtyřkoalice a nějaká lepší opozice. Digitalizace je naprosto nefunkční a funkční bude možná od roku 2028. Vymýšlíte, jak se zachránit. Abyste svůj totální průšvih nějak vyřešili, jdete cestou přílepku k právě projednávanému zákonu. Vůbec vás nezajímá nějaké připomínkové řízení - to přece zdržuje. Jak se budete tvářit, až to celé bude zase blbě? Jaké budete vysílat signály? Jste si ve vládě vůbec vědomi, že díky vašemu přístupu a nezodpovědnosti dojde ke škodám na straně investorů, projektantů i dodavatelů? Že mnozí budou mít problém při čerpání - nejen našich národních dotací, ale i těch evropských. Kdo za tento stav ponese případnou trestněprávní odpovědnost?

A chtěla bych se pak ještě zeptat na možnost úložiště dat, dat projektů, protože naše data z eObčanek (eObčanky?) končí někde v zahraničí. Budou i tato data z projektových dokumentací končit někde mimo naši republiku? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní vystoupí předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Jak vidím, tak už i podle fungující tabule, ale i ze seznamu interpelací, jsou teď dvě interpelace v podstatě na stejné téma, tedy digitalizace stavebního řízení a finance na digitalizaci stavebního řízení. Já se pokusím teď odpovědět aspoň na část a zbytek třeba stihnu v druhé interpelaci.

Za prvé bych chtěl říct, že jsme digitalizaci - a proto mě tak mrzí, že se nepovedla digitalizace stavebního řízení, protože to vrhá špatné světlo na digitalizaci jako takovou, ale neoprávněně - my jsme digitalizaci posunuli daleko víc než v předcházejících letech a musím vám říct, že přehled, co se povedlo, je skutečně impozantní. Připomenu třeba nový Portál občana, mobilní aplikace, možnost komunikovat s úřady online, včetně takových věcí, které lidem - aspoň mně - usnadňují život, třeba, že mně připomínají konec platnosti dokladů úřady, je tam propojení s datovou schránkou, přehled bodového hodnocení a vozidel, získání výpisu z Rejstříku trestů, voličský průkaz online, žádost o nové doklady - já bych mohl pokračovat - to je obrovský posun ve službách, které stát je schopen digitálně poskytovat občanům, eDoklady, občanka mobilu, postupně se rozšiřuje počet institucí, které jí akceptují, od 1. 1. 2025 to budou prakticky všichni. Nemusíte nosit kartičku, nemusíte nosit řidičský průkaz, technická.

To jsou všechno věci, které prostě lidem usnadňují život. Nový Portál dopravy bych tady mohl zmínit, výborně provedená digitalizace v oblasti sociálních služeb, klientský systém nazývaný Jenda. Můžete si požádat o důchod, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení. Vůbec nemusíte jít na úřad. Vyřídíte to on-line. V mobilu, tady ho mám za sebou, máme zdravotní průkaz, kde máte třeba očkovací průkaz. To také jako kde to hledat, kdy jsem byl očkován? Tady to máte, ty údaje. To je zase obrovská služba občanům. Přijímací řízení na střední školy. Hrozně to zlepšilo situaci, ve které lidé jsou.

Čili to já jenom připomínám některé věci, které se fakt povedly, kde jsme se posunuli a kde ukazujeme i kompetenci v oblasti digitalizace. Ano, co se týká digitalizace stavebního řízení, tak tam jsme se dostali do velkých problémů. My jsme nečekali, až to celé špatně dopadne. My jsme se samozřejmě snažili, aby to dopadlo dobře. Na jaře jsme měli první informace, že minimálně informování o digitalizaci stavebního řízení neprobíhá dobře. Probírali jsme to opakovaně s Ivanem Bartošem. Vždycky jsme byli ujištěni, že všechno funguje. Nabízeli jsme i určitou pomoc. Já jsem prostě panu vicepremiérovi důvěřoval, že je schopen ty věci napravit a že má přehled o situaci. Možná to byla chyba, ale prostě bez důvěry vláda fungovat nemůže.

Když byla 1. července digitalizace spuštěna, tak se ukázalo, že nefunguje dobře. Znovu jsme vytvořili nějakou podporu nebo nabízeli podporu panu ministrovi, dali jsme lhůty, čas na nápravu do konce srpna, a pak když se ukázalo, že to nefunguje, tak jsem z toho vyvodil ten závěr, který je obecně známý a který nakonec, což nebyl můj úmysl, vedl k tomu, že z pětikoaliční vlády je vláda čtyřkoaliční. Ale co byl můj úmysl, bylo, abychom napravili digitalizaci stavebního řízení, a to by tím současným způsobem řízení, jak to bylo řízeno do září, to by prostě už napraveno být nemohlo.

Musím říct, že ta situace, tak jak ji známe na základě toho, co vláda projednala 16. října, poté, co jsme dostali zprávu o stavu digitalizace stavebního řízení a návrh, jak ty problémy řešit, že ta zpráva není příliš pozitivní. Tu zprávu předložil tým, který vedl pan ministr dopravy Martin Kupka. Tím jeho role skončila a řízení se ujal nově jmenovaný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. (Předsedající: Čas!) Vypršel mi čas, ale v té další interpelaci, předpokládám, že se dostanu k pokračování toho příběhu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nicméně je tady doplňující dotaz. Ten opět dá časový prostor pro reakci další. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Děkuji za vaši odpověď. Pane premiére, ano, digitalizace probíhá, probíhá v různých částech našich životů. Už jsem se vás tedy kdysi ptala nebo konstatovala jsem, že naše data, citlivá data z eObčanek končí v Dublinu. To znamená, zmiňoval jste Jendu. To jsou veškerá sociální data, zdravotní data, která jsou potřeba k jednotlivým dávkám. Končí tamtéž, nebo jsou ta úložiště tady u nás v Čechách? A já jsem se ptala vlastně, kde budou končit data z našich projektů, z projektových dokumentací, protože projektovou dokumentací každý účastník stavebního řízení má možnost k nahlédnutí. Budou přístupné. Musí se projekty dost dlouho archivovat. Takže ta úložiště jsou veliká. Každý hospodář, každý, kdo zadává jakýkoliv projekt, každý, kdo připravuje jakýkoliv projekt, tak zná a musí znát dopředu své provozní náklady. (Předsedající: Čas.) Tak se ptám, kolik provozních prostředků... (Předsedající: Čas, prosím.) ... budou muset zaplatit naši daňoví poplatníci?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Musím nicméně měřit každému stejně, takže opravdu prosím příště.

A pan premiér má zájem o reakci? Proto prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak já, pokud se týká těch úložišť, tak na to mohu jen odpovědět, že ta úložiště jsou zabezpečena v souladu se zákonem. To nijak jinak být nemůže a je tady chráněna bezpečnost těch dat a bezpečnost českých občanů. Do detailu se snad ani nedá jít a nikdo to ani neočekává, ale myšlenka, že bychom ta data poskytovali někomu, kdo by je mohli nějak využívat, to je myšlenka absurdní a určitě by byla v rozporu se zákonem a s pravidly bezpečnosti. Pokud mám správné informace, tak ta data, která se týkají stavebního řízení, ta jsou jenom na území České republiky. Ale znovu říkám, ať je to jakkoliv, a já neznám ty mechanismy toho informatického procesu, ale je úplně jasné, že ta data musejí - musejí být chráněna a jsou chráněna v souladu se zákonem, a nikdo se nemusí bát toho, že by stát vědomě nebo z nedbalosti ta data někomu poskytl. Vždyť by to bylo absurdní a nevím, proč by tak někdo jednal.

To, že ta ochrana něco stojí, to, že jsme vystaveni opakovaným kybernetickým útokům, to, že se někdy i bohužel působením cizích mocností snaží někdo poškodit nebo zmocnit dat, že jsme svědky útoků na nemocnice a na další důležité infrastrukturní instituce, to je pravda. Ale právě proto věnujeme kybernetické bezpečnosti velkou pozornost a mohu vám - aniž bych prozrazoval nějaké věci, které mají zůstat utajeny, - říct, že Česká republika je schopna řadě kybernetických útoků a pokusů o zneužití dat preventivně bránit, a to i ve spolupráci s jinými zeměmi. A myslím, že tento systém opravdu funguje velmi dobře.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my tedy přikročíme k poslední interpelaci na předsedu vlády a tu přednese paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážení pane premiére. Stále není vyřešeno fungování stavebního řízení. V září jste mi odpověděl, že byly připraveny zakázky z minulého volebního období v hodnotě 1,9 miliardy korun z roku 2021, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj vedla naše kolegyně paní Klára Dostálová, ale ty byly vyhodnoceny jako předražené, nevyhovující a musely se tedy z vaší strany zrušit.

Dalším faktorem byl vliv rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Ministerstvo pro místní rozvoj dvakrát muselo zrušit zakázky a toto si vyžádalo také určitý čas. Já bych tedy chtěla k tomu dodat, že i finanční prostředky. Sliboval jste, že budete pracovat dál na tom, aby ten systém fungoval dobře a byl hlavně jednoduchý pro uživatele. Proto však byl pro mě šok, že ministr dopravy Martin Kupka prohlásil po jednání vlády, že digitalizace stavebního řízení začne znovu a od začátku. V řešení, které se snažil rozvíjet bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, nebude vaše vláda pokračovat, neboť systém neodpovídá aktuálně platnému stavebnímu zákonu. Kdo tedy tyto tři pokusy zaplatí a kolik nás stály? Kde zůstala rozpočtová odpovědnost vaší vlády? Děkuji, pane premiére.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času a nyní předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Těch problémů je asi víc. Já se vám pokusím odpovědět na v podstatě obě otázky, které jste položila. Možná je tam víc podotázek, ale já jsem pochopil dvě.

Co se týká těch financí, tak my tam máme peníze z Národního plánu obnovy, komponenta 1.6 - zrychlení a digitalizace stavebního řízení. Vzhledem k dosavadním problémům by mohlo dojít k nějakému přezkumu plnění ze strany Evropské komise. O té situaci pan ministr pro místní rozvoj bude jednat s Evropskou komisí co nejdřív. To bych řekl, že je jeden problém.

Druhý problém - nebo to je relativně asi ne velký problém, ale druhý problém je to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Krajský soud v Brně potvrdily, že kromě technického stavu systému byl problém se zadáváním zakázky na jejich vytvoření, které se neuskutečnilo v souladu se zákonem.

A proto na základě tohoto zjištění Ministerstvo pro místní rozvoj spustí v nejbližší době forenzní audit, který posoudí naplňování smluvních vztahů. A ten audit by měl být zpracován do konce ledna 2025 nejpozději a teprve na základě toho forenzního auditu může vláda rozhodnout, jak budeme dál postupovat. Tak třeba pokud by audit zjistil, že dodavatelé systému digitalizovaného stavebního řízení neodvedli kvalitně svoji práci, mohou na základě smluv, smluvního ujednání nést následky. A za dodání softwaru, hardwaru spojeného s digitalizací stavebního řízení bylo zatím dodavatelům vyfakturováno zhruba 330 milionů.

Ale s tím souvisí ta druhá věc a odpověď na, řekněme, druhou otázku, a to je, jak jsme se rozhodli postupovat. Protože my jsme se rozhodli nakonec postupovat tak, na základě té zprávy z 16. října, že ne všechno, co se vytvořilo, bude zahozeno, ale naopak s některými těmi věcmi budeme dál pracovat. Abych to vysvětlil jednoduše. Vláda zvažovala dvě varianty, varianta A byla úplný bypass, tedy úplné vypnutí všech nových systémů a návrat ke stavu před červencem 2024, ale na základě doporučení expertů jsme tuto variantu nezvolili, zvolili jsme variantu B, což je jakýsi částečný bypass. To znamená, že je tam přechodné období s povinným elektronickým odevzdáváním dokumentace a zachováním všech systémů. To přechodné období bude trvat do spuštění všech systémů, a do té doby bude možné souběžně užívat prvky digitálního stavebního řízení, od července 2021 i stavebního řízení původního, nebo toho původního systému, který fungoval do konce června. Takže nedojde k vypnutí funkcionalit všech informačních systémů státní správy, ale k omezení některých evidenčních povinností. Takže v tuto chvíli prostě nelze říct, co to bude stát navíc, zda a k jakým škodám došlo. Musíme počkat na forenzní audit a musíme počkat na to, co z těch už provedených věcí je použitelné, nebo není použitelné, což nám pravděpodobně ukáže až nové výběrové řízení.

A je to situace, ze které prostě nemám radost, kdo by z ní měl radost, ale se kterou se musíme nějak poctivě vyrovnat a už si nemůžeme dovolit být kýmkoliv chlácholeni, že něco funguje, když to nefunguje, musíme mít naprostou jistotu. Já jsem rád, že kolegové, a byla tam spousta odborníků z jiných rezortů, odvedli skvěle svoji práci. Dnes bych řekl, že známe základní parametry toho problému do hloubky. A kdo tady říká, že to je jednoduché, že jsme to mohli vědět 30. května, no, nemohli, ono to zas tak jednoduché není, jsou to velmi složité systémy, které je potřeba propojit. Teď víme, v čem ten problém spočívá, a proto jsme také rozhodli, že prostě to stavební řízení není jednoduše opravitelné, ale pořád je možné část těch systémů použít.

Pokud půjde vše podle plánu, tak ta úplná digitalizace stavebního řízení, plně otestovaná a plně funkční, bude od 1. ledna roku 2028. Do té doby bohužel musíme mít přechodné období.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A vnímám zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já vám přidám ještě jednu starost v souvislosti s digitalizací stavebního řízení, a to jsou už ty konkrétní stavební úřady, protože my jsme v situaci v terénu, kdy prostě i ta podání, která byla elektronicky, tak jsou po lhůtách. Ty lhůty jsou ze zákona a tudíž v okamžiku, kdy prostě třeba podnikatelské subjekty půjdou do toho soudního sporu, tak jak jsem si zjišťovala, tak ty finance pak nejdou jako přímo za státem, ale půjdou za námi jako za stavebními úřady, potažmo obcemi, a my to potom budeme nějakým způsobem řešit s vámi. Takže je potřeba do těch, řeknu, i financí počítat tady tyhlety soudní situace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Má pan premiér ještě zájem o reakci? Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já vím, ale musíme si uvědomit, a prostě pořád v té debatě se nám to vrací, že to stavební řízení přece ani před tím 1. červencem nefungovalo dobře. A když tu třeba mluvíme o nějakých lhůtách, vždyť ty lhůty se nedodržovaly ani předtím, vždyť to víme. Takže toto bych nepovažoval za nejsilnější argument. Já si myslím, že opravdu tu situaci nedramatizujme víc, než sama dramatická je. My musíme spravit digitalizaci stavebního řízení, udělali jsme pro to konkrétní kroky, vytvořili jsme tím přechodným obdobím a souběžným používáním těch různých systémů a nástrojů možnost stavebním úřadům, jak se s tou situací vypořádat, tak aby prakticky nedocházelo ke škodám. Teď se musíme podívat na to, jestli byl nějakým způsobem poškozen stát, nebo byly vydány peníze, které vydány být neměly, to zjistíme na základě toho forenzního auditu a podle toho budeme postupovat. A budeme opravdu, to mohu slíbit, postupovat velmi uvážlivě, proto možná někomu ty lhůty, které jsme si dali, připadají jako dlouhé, ale vytvořit opravdu funkční systém digitalizace stavebního řízení si teď vyžádá čas, nová výběrová řízení a my už prostě nedopustíme, aby došlo k podobné havárii, jaké jsme byli svědky v těch uplynulých měsících a týdnech.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A poněvadž uplynul čas, kdy je možné podat interpelaci na předsedu vlády, tak budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

My se vystřídáme v řízení schůze. Já se s vámi loučím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak, přeji hezké odpoledne. Nejdříve dovolte, abych přečetl omluvy na členy vlády. Pan - vidíte, já zde mám pana ministra Baxu, ale tady jsem ho viděl, vidím ale od 16.45, takže zvládneme ty první interpelace - poté pan ministr Blažek od 14.30 z pracovních důvodů, paní ministryně Černochová celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Dvořák celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Lipavský celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Stanjura celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Válek od 14.30 do 18 z pracovních důvodů, pan ministr Výborný do 17 z pracovních důvodů a pan ministr Ženíšek od 17 do 18.30 z pracovních důvodů. Současně omlouvám pana poslance Králíčka od 14.30 do 18 z osobních důvodů a pana poslance Rozvorala od 16 z osobních důvodů.

Jsme nyní u interpelací na ostatní členy vlády a poprosím paní poslankyni Ivetu Štefanovou, aby přednesla interpelaci, a to na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, zahájila tak blok odpovědí vlády na interpelace poslanců. Podotýkám, že pan ministr Válek je omluven.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dnes mě velice mrzí, že tu nejste. Nicméně tu svoji interpelaci načtu. Téma mé interpelace je výroba léků v České republice. Já se toto téma opakovaně snažím otevřít už od počátku tohoto volebního období, opakovaně se snažím to téma zařadit na program schůze a jednání Sněmovny a vlastně i opakovaně interpeluji.

Vloni jste v televizní debatě, když jsme na toto téma hovořili, konečně slíbil, že podniknete kroky, aby se výroba léků v České republice obnovila. Konkrétně jsme hovořili o léku penicilin, vám jako lékaři nemusím vysvětlovat, jak důležitý je to lék a jak pro nás by bylo důležité mít minimální, byť jen částečnou soběstačnost. Omlouvám se. (Za přeřeknutí.) V tomto případě jako pomocníku - jako významnému pomocníku v boji proti infekčním onemocněním. Sliboval jste, že podniknete kroky a v podstatě už letos, že by ta výroba mohla probíhat.

Ten rok uplynul a já jsem se v médiích mezi časem dočetla, že jste změnil svůj přístup a že nadále neplánujete obnovovat výrobu léků v České republice, pouze tady udělat jakési přebalování těch léčivých přípravků. Takže se vás chci přímo zeptat, zda se někam posunul ten váš plán a ten slib, že se léky v České republice budou vyrábět, anebo zda jste od tohoto plánu už úplně tedy upustil a nic takového se dít nebude? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Jak již jsem říkal, pan ministr omluven, takže v tuto chvíli poprosím další interpelující, a to paní poslankyni Knechtovou, která bude interpelovat přítomného pana ministra Beka.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, předseda poslaneckého klubu Pirátů nás tento týden mimo jiné informoval, že v modernizačním fondu, který je mimo státní rozpočet a je v podstatě v něm disponibilní částka, a měli bychom se bavit o tom, kde máme finance, především na výstavbu mateřských škol, protože měli bychom se dle něho postarat o to, aby rodiče měli dítě kam dát do školky nebo na hlídání, ale vláda se přitom zavázala, že se postará o dětské skupiny.

Tak, pane ministře, prosím vás, jak to teda je? Proč tam, kde chybí kapacity v mateřských a základních školách, nedoporučujete výstavbu z modernizačního fondu a tam, kde je zájem zřizovat dětské skupiny a sousedské hlídání, nepokračujeme v rozšiřování nabídky? Přece musíte sám vidět a taky vědět, že pokud začnou obce zřizovat místo mateřských škol dětské skupiny, rozhodně nedojde k efektivnímu předškolnímu vzdělávání. Pokud má rodič zájem dát dítě do mateřské školy, má právo na vzdělávání v mateřské škole. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Pan ministr má zájem reagovat.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která míří k významnému tématu současných debat jak o využití evropských prostředků, tak o případných intervencích státu. Musíme ovšem na prvním místě říci, že vzdělávání je samostatnou působností obcí, nikoliv přenesenou působností, a stát tady hraje nepřímou roli, která může stimulovat budování těch kapacit, ale primární zodpovědnost byla a zůstává - a zřejmě v blízké budoucnosti se to nezmění - na obcích.

Já musím říct, že z mého pohledu je nepochybně preferovanou variantou zajistit co nejvíce míst v mateřských školách, neboť jenom tam je garantováno vzdělávání podle rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, který koneckonců teď prochází významnou inovací.

Já musím říct, že Ministerstvo školství není správce modernizačního fondu. Jsem určitě nakloněn tomu, aby byl v maximální míře využit pro tyto účely, a jsem také stále příznivcem toho, abychom dokázali v příštím či v dalších letech najít ve státním rozpočtu dodatečné prostředky na pomoc s investicemi do infrastruktury školek, zejména tam, kde prostě očividně chybí a ta demografie v těch regionech se vyvíjí, takže ta poptávka v nich roste.

Je na druhou stranu třeba říci, a já proto mám indicie i z vlastní nedávné rodičovské zkušenosti, že v řadě případů se fungování těch dětských skupin prakticky velmi blíží tomu, co se odehrává v mateřských školách a bylo by nefér říci, že ten rozdíl musí být vždycky propastný.

Je nepochybně zájmem státu, abychom co nejvíce dětí dokázali obsloužit v mateřských školách, tak, jak na to mají podle zákona nárok. Samozřejmě všichni si tady jsme vědomi toho, že se vede ne úplně jednoduchá debata o tom, zda a v jaké míře lze sankcionovat zřizovatele, kteří nesplní svoji povinnost. Musím říct, že řada zřizovatelů se ale snaží v takových případech hledat cesty, jak kompenzovat rodičům případné dodatečné náklady s řešením, které je mimo tu obec.

Já se domnívám, že součástí řešení toho problému s kapacitami mateřských školek je i to, na čem vlastně teď spolupracovali poslanci napříč politickým spektrem, a to je ten návrh, který řeší odklady nástupu do základní školy, protože je třeba vědět, že vlastně čtvrtina dětí u nás zůstává vlastně v předškolním vzdělávání o rok déle, než by bylo vlastně žádoucí, čímž se výrazně lišíme od zbytku evropských zemí, kde se to týká většinou jednotek procent. A kdybychom dokázali tenhle problém alespoň významně zmenšit, tak by se uvolnily kapacity v mateřských školách pro děti, které třeba ve třech letech takhle obtížně to místo nacházejí.

Já musím říct, že nepovažuju za úplně šťastné rozehrávat ty varianty proti sobě, protože v dohledné budoucnosti je jasné, že se nepodaří všem zřizovatelům dobudovat tu infrastrukturu školek tak, aby byla celá ta poptávka uspokojena a musíme vedle mateřských školek používat i tu flexibilnější možnost dětských skupin, která je v tuhle chvíli také podporována z evropských prostředků. To nastavení tady prostě je, ty prostředky máme k dispozici, je racionální je co nejlépe využít, ale hledejme všechny cesty k tomu, jak ten problém postupně řešit, protože samozřejmě nástup rodičů do práce je v zájmu zaměstnavatelů, trhu práce, v jejich vlastním zájmu, a ty kapacity předškolního vzdělávání u nás objektivně nestačí. Ten problém je dlouhodobý. Hledejme všechny cesty, které přispějí k řešení, včetně modernizačního fondu. Děkuju za tu otázku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem ještě doplnit dotaz?

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Pane ministře, já bych to chtěla doplnit o informaci. A určitě tak, jak chodí starostové za mnou do poslanecké kanceláře, tak si myslím, že jezdí z Brna, venkova i k vám na Ministerstvo školství, a prostě když potřebujete postavit mateřskou školu v těch - řeknu - oblastech, kde se nám stěhují mladé rodiny, tak prostě ta investice je 50 milionů z obecního rozpočtu, a to prostě činí polovinu financí našich investic. U základních škol. Je to půl miliardy, takže prostě to nejsme schopni v tom terénu zvládnout bez vaší podpory. A já si myslím, že my se určitě shodneme na tom, že vzdělávání v mateřské škole je velmi významné od těch tří let, je to velmi důležité, protože v okamžiku, kdy ty děti upíchneme - jak já říkám - do dětských skupin, a pak je najednou z té péče převedeme do toho předškolního, v podstatě posledního ročníku v mateřské škole, tak to tam prostě nedoženeme a svým způsobem ty odklady potom s tím jako souvisí, protože když se těm dětem věnují rodiče a prarodiče, pak řeknu, se jim věnujeme v mateřské škole, tak prostě... (Předsedající: Čas.) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak už není zájem, nebo už se nebude doplňovat tato reakce, tento dotaz.

Můžeme přejít k dalšímu, a to je pan poslanec Hubert Lang, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, kolegyně, kolegové, dobrý den, pane ministře. Moje interpelace je poměrně jednoduchá. Včera tady proběhla určitá diskuze. My jsme se dostali do situace, kdy jsme připomínali panu ministrovi jeho slib, který dal na své debatě Bez cenzury v Karviné, kde jaksi teď je ta interpretace, že o té češtině, je to bohatý jazyk, za to byl jenom příslib, jak říkal pan Letocha, následně, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, nebo to byl slib a prostě bylo tam nějaké reálné očekávání policistů, příslušníků bezpečnostních sborů o tom, že jejich platy by se měly v letošním roce navýšit od toho října o 10 %. Nedošlo k tomu, je tam nějaké menší navýšení v příštím roce, vy jste říkal, že garantuje navýšení o 5 % plošně, což samozřejmě nepokrývá tu inflaci. Pravděpodobně asi bude problém s další vlnou odchodovosti, znejistění těch policistů, příslušníků bezpečnostních sborů. Dělalo to poměrně velké vášně včera, dostal jsem celou řadu mailů, kdy ti policisté, pane ministře, bohužel, říkám to nerad, vám nevěří. Oni vám prostě nevěří, protože vy jste už několikrát, prostě jste takto hovořil, byť zase na druhou stranu říkáte, jak se snažíte, jak chcete pomáhat a zlepšovat tu situaci v té nelehké situaci, ale přece jenom jste první místopředseda vlády, jste předseda hnutí STAN, máte určité slovo v této vládě, ta vláda bez vás pravděpodobně by padla, protože máte velký poslanecký klub, a když prostě nedokážete ten svůj slib naplnit, těch 10 % od toho září letošního roku, tak ti policisté říkají, jak mám svoji budoucnost plánovat, jak mám prostě se připravovat na nějakou hypotéku a podobně? Je tam nějaký ten příslib střednědobý, říkáte třikrát 5 %, ale, pane ministře, příští rok jsou volby, v září, na podzim. Tam je otázka, zda to budete vy a pan Fiala bude dál premiérem, vy budete dál ministr vnitra, nebo může přijít nová vláda, může mít jiné priority, může dát více, může dát méně, může se ta situace změnit. Jak to chcete garantovat? Já potom ještě položím doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Rakušan má zájem vystoupit.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Je to vážné téma. Já si dovolím začít odlehčeně. Minulé interpelace jsem tady nebyl, byl jsem služebně v Lucemburku a přemýšlel jsem ve čtvrtek odpoledne, co mi chybí, a posléze jsem zjistil, že je to Hubert Lang. Takže dneska už zase máme svoji věčnou sérii, která tady je, a já jsem samozřejmě rád přítomen na interpelacích, protože ten počet, který mně pan poslanec dnes dal, odpovídá jeho běžným standardům.

A teď už vážně a k té odpovědi na vaši interpelaci. Já asi začnu od konce. Ten střednědobý výhled rozpočtu, to není nějaký planý příslib. Planý příslib by bylo, kdybych někde, ano, můžete říci na Debatě bez cenzury, v hospodě na kafi, na ulici, novináři řekl větu: Budeme zvyšovat platovou základnu, co se objemu platů týče, v příštích 3 letech o 5, 5 a 5 procent. Tak to je věc, kde chápu, že by byla legitimní obava - bude tento slib dodržen, nebo nebude.

V případě střednědobého výhledu rozpočtu to tak není, protože tahle vláda každopádně o tom rozpočtu, pokud se nestane něco obzvlášť mimořádného, ještě své jednání příští jaro začne. A ten závazek té vlády je vycházet z platové základny, která už pro ten rok 2026 bude, co se do objemu platů týče uniforem, to znamená policistů, hasičů, týká se to i Vězeňské služby, která není pod mým rezortem, týká se to i celníků, kteří nejsou pod mým rezortem, a ta platová základna už bude vycházet z toho stavu, že bude o 5 procent do objemu navýšena. Já si neumím představit, jak by si jakákoliv nová vláda, která nastoupí, a máme nějaké pravděpodobnosti a máme nějaké možnosti, kdo nastoupí, dovolila nedodržet závazek vyplývající ze střednědobého výhledu rozpočtu, a dokonce si ani neumím představit žádnou barvu vlády v této zemi, která by řekla, že bude ponižovat závazek té předchozí dát do objemu platů policistům alespoň 5 procent. A já znovu říkám, a schválně neříkám nahlas žádné konkrétní číslo, já schválně říkám: to je ta minimální základna, z které se pro vyjednávání rozpočtu na rok 2026 začíná. Pokud by se podařilo vyjednat ať už jakékoliv vládě více, určitě by to bylo ke spokojenosti policistů a hasičů.

S čím se nemohu ztotožnit, je právě ten váš pohled, který tady říkáte, že nedáváme policistům a hasičům žádnou jistotu předvídatelnosti. Já právě říkám, že po dlouhých 15 letech jsme první, kdo s nějakým střednědobým výhledem vývoje platů u policie a hasičů přichází. Legitimní diskuse je - je to dost, je to málo. Já říkám, že to odpovídá rozpočtovým možnostem, a říkám, že každý policista, hasič v téhle zemi teď má jistotu, že každý rok v těch nadcházejících třech jim minimálně o 5 procent, co se objemu platových prostředků týče, ta výplata naroste. A to je nějaká jistota, kterou jim žádná vláda dlouhá léta nedala.

Ano, já uznávám, že mé přání bylo, aby ten nárůst platů byl skutečně vyšší. Vycházeli jsme z nějakých rozpočtových možností. Sám vidíte, že to opravdu jednoduché není, a proto, a proto jsme právě přišli s tím, když je to 5 procent příští rok, aby byla garance i na ty roky další, to znamená i na rok 2026 a 2027, aby tady právě ta předvídatelnost a ten propočet toho, že skutečně neklesne plat policisty pod těch 120 procent průměrné mzdy, ani i když započítáme nějakou předpokládanou inflaci, spíše se dostane nad ni, tak aby toto bylo pro ty příští 3 roky zaručeno. A shodneme se, že to není ideální stav. Shodneme se, že by bylo lepší, kdybychom si ekonomicky mohli dovolit více. Ale ta jistota a míra jistoty je tady naopak mnohem větší než kdykoliv za jakékoliv vlády předtím byla. Potom záleželo na nějakém rychlém politickém rozhodnutí. Tady je předvídatelnost na 3 roky dopředu.

A vím, že situace není v policii jednoduchá, a vím, že přijdou další interpelace, které se toho týkají, od různých poslankyň a poslanců. Rád na to budu odpovídat. Ale chtěl bych nás všechny poprosit o jedno. Nevytvářejme nějakou situaci a dojem i na základě novinových článků, že teď v téhle chvíli aktuální je ta situace dramatičtější, než třeba byla dříve. Naopak, pokud se podíváme na příchody a odchody do policie, tak za letošní rok 1 616 vznik pracovních poměrů, 1 359 zánik, stav policie v současné době je 40 418 úvazků, obsazených míst.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Lang má ještě doplňující dotaz.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane ministře. Je to váš úhel pohledu na tu věc. My máme - v tom se neshodneme prostě. Kdyby to bylo tak dobře, jak říkáte vy, že jste první vláda, která po x letech prostě jakoby, tak by se nestávalo to, že je tam ta vlna té odchodovosti, že je tam ta nejistota. Dneska opravdu po dlouhé době vám hrozilo, že vám před Úřadem vlády budou stávkovat policisté. Vy jste to na poslední chvíli prostě zastavil těmi přísliby, které tam předtím vůbec nebyly.

Další věc; prostě nemůžete, opravdu nemůžete tímhle garantovat. I když to myslíte dobře, nemůžete přece mluvit za někoho, kdo tady bude v té Strakově akademii sedět za rok. Samozřejmě že nikdo neříká, že to bude jedno procento. Anebo když tedy tak vám to leží na srdci, tak nemáme jenom vnější bezpečnost, máme i vnitřní bezpečnost. Na vnější bezpečnost dáváme obrovské prostředky, které si vybojovala paní Černochová. Tak vy jste přece opravdu jakoby silný kurz (kus?) v té vládě - v uvozovkách, abych vás nějak neurazil - abyste zabojoval, abyste prostě získal větší objem finančních prostředků od pana Fialy na tu vnitřní bezpečnost a posílil tu vnitřní bezpečnost, než se to opravdu sesype. Po vás potom to bude těžko někdo napravovat (?).

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Čas, pane poslanče. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ale opravdu teď vycházejme prosím z čísel, a ne jenom z toho, jaký máme dojem. Pokud mně říkáte jako ministrovi vnitra, prostřednictvím pana místopředsedy, pane poslanče, je potřeba posílit kapitolu vnitřní bezpečnosti, tak pokud se podíváte na kapitolu vnitřní bezpečnosti, a uznávám, že je to včetně zdrojů Evropské unie, tak rozpočet této kapitoly je pro příští rok bohatší o 10,3 miliardy korun. To prostě svědčí o tom, že pro vládu tohle určitě priorita je. A teď prosím - a fakt jako řeč čísel - v roce 2021 jste ještě vládli vy a odchody, zánik služebního poměru za rok 2021 byl 2 559, za rok 2020 1 817. Za rok 2023 to bylo 1 428 lidí, to už je uzavřený rok, tam už to číslo můžeme říct definitivně, a příchody byly 2 334 lidí. Já opravdu nepodceňuju a neříkám, že ta situace je jednoduchá. Vůbec tohle nepopírám a jsem ochoten k jakékoliv diskusi, kterou jste tady vy včera nastínili. Jenom řečí čísel - v roce 2029 (správně 2019?), a pokud říkáte, to už byl covid, tak se podívejme na rok 2019. Odchod 1 840 policistů, vznik služebního poměru 1 652. Pokud se podíváme na rok 2018, tam ta bilance byla pozitivní. Takže ta pozitivní bilance se začala ukazovat v roce 2023, do té doby opravdu byla negativní, ale nebylo to covidem. Evidentně v roce 2019 máme o 200 policistů více, kterým zanikl služební poměr, než kterým vznikl. Takže prosím neříkejme, že teď je to nějak dramatičtější než dříve. (Poznámky ze sálu.) Tak si to pak řekněme na mikrofon.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Můžete pak samozřejmě mimo mikrofon.

Co se týká dalšího interpelujícího, tak poprosím pana poslance Růžičku, který bude interpelovat paní ministryni Černochovou, která je omluvena.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, vážení občané, já mám interpelaci na paní ministryni ohledně nákupu automobilu osobního, terénního, pancéřového, takzvaného vozidla SOV. Dne 2. března roku 2023 Ministerstvo financí vydalo registrační list investiční akce na pořízení minimálně 12 kusů vozidel za celkovou cenu 657 580 tisíc, tedy 54,8 milionu za jeden kus. V rozpočtu kapitolního sešitu Ministerstva obrany je na rok 2024, ale i na rok 2025 stále uvedená částka 657 580 tisíc za 12 vozidel. V konečné nabídce firmy LPP (?) je cena za 12 vozidel SupaCup 1 miliarda 476 milionů, a to je tedy 123 milionů za jeden kus.

Z původní nabídky 54,8, milionu za jedno vozidlo se to vyšplhalo na neuvěřitelných 123 milionů za jedno vozidlo, a to je nárůst o více jak 200 procent.

Podotýkám, že je to bez servisu a zajištění životního cyklu. A tato změna ceny je v rozmezí pěti měsíců. Armáda dalo do rozpočtu akvizici, kterou neměla finančně krytou a všem včetně vás lhala. Moje otázka: podepíšete tuto zpackanou zakázku? Jaké jsou možné alternativy dalšího nákupu? Přijmete nějaké personální opatření, třeba že odvoláte náčelníka generálního štábu? V obdobném případu skončil za ministra Metnara náměstek Říha. A když si to vezmu, 1 miliarda by určitě pomohla na platy policistů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jak už jsem říkal, paní ministryně je omluvena, takže poprosím další interpelující, paní poslankyni Evu Fialovou, která bude interpelovat přítomného pana ministra Kulhánka.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dnes mám tu čest jako první vás ve vaší pozici interpelovat a budu mít dotaz - i ta interpelace se tak jmenuje - podpora, nebo nepodpora? Chtěla bych se zeptat na váš osobní názor nebo vztah k tomu, jak budete podporovat a protlačovat zákon na podporu bydlení. Často se v médiích zaměňuje i za možnost dostupného bydlení, ale to samotné paragrafové znění opravdu dostupné bydlení absolutně neobsahuje, a vzhledem k tomu, že to byl pilotní projekt Pirátů a bylo prosazeno to i do programového prohlášení vlády, tak jsem se chtěla zeptat na váš osobní názor a případně jestli budete připravovat nějaké zásadní pozměňovací návrhy do druhého čtení, protože tento zákon je před druhým čtením a je přerušen ve dvou výborech. Současně provázela ta diskuze velkou kontroverzi ze samotných výborů, kam byl přidělen - jako byl rozpočtový výbor, hospodářský výbor nebo sociální. Je pouze veden záznam - to znamená, že nebyl zákon doporučen dál na projednávání - a ústavně právní výbor ho přerušil, současně i garanční výbor, jako je veřejná správa a regionální rozvoj, kde budeme mít další jednání 7. 11. A budeme dlouhosáhle diskutovat o samotných pozměňovacích návrzích.

Mě by tedy zajímalo, jaká je podpora, protože v těchto výborech máte většinu, a přesto dopadlo to hlasování tak, jak dopadlo, a tento zákon vyvolává různé otazníky, jakým způsobem se k němu postavit nebo nepostavit. My jsme často vedli diskusi o tom, že to je o nějakém filozofickém nastavení vůči tomu, jak k tomu problému přistupovat. Já sama se osobně nemůžu ztotožnit s některými ustanoveními, vysvětlovala jsem to i tady na plénu, ale mě by zajímal opravdu čistě váš názor, jak přistupovat a jak do budoucna případně řešit problematiku lidí ohrožených ztrátou bydlení? A opravdu tento zákon vzniká pro nějaké procento lidí. Skutečně je ohroženo 150 000 lidí v České republice. Potenciálně nějaký milion a půl. Ale neřeší problematiku, jak vystavět více bytů, jak se k tomu postavit a jak dostat více byt na... (Předsedající: Čas, prosím.) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o odpověď pana ministra Kulhánka.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré odpoledne. Já začnu tím, co vy jste i zmínila. Já si myslím, že filozofie toho zákona je správně. Ten zákon, který řeší ať už ohrožení bytovou nouzí, anebo už lidi, kteří v té bytové nouzi jsou - tak jak jsem měl možnost se s ním dopodrobna a seznámit - prošel de facto téměř 2,5 lety diskuzí. Vznikal zespodu a jako takový je v podstatě posazen na poměrně relevantních a tvrdých datech. Z toho také plyne můj postoj k tomu zákonu, který - jak jste správně zmínila ve druhém čtení - jsou tam některé pozměňovací návrhy, včetně těch vašich, tuším. S těmi v zásadě nemáme vůbec žádný problém. Vnímám tam postoj koaličních partnerů TOP 09 a KDU-ČSL už zcela kladný, tak jak vyplynulo z jednání K8. Tam, kde ještě bude probíhat diskuse, tak je s poslaneckým klubem ODS, které se uskuteční příští týden v úterý.

Protože mám za to, že ten zákon, který by dneska neprošel, v podstatě bude špatně ze dvou důvodů. Jednak proto, že řeší už dnes budoucí výdaje státu spojené s problematikou bytové nouze a jako takový stejně, i kdyby dneska spadl, tak se s ním bude muset zabývat jakákoliv další vláda, ale za daleko horších podmínek, protože dnes jsme napojeni na možnost čerpání prostředků z Národního plánu obnovy, což už v budoucnu nebude možné. Zároveň ten zákon tak, jak je postaven, tak ze strany klubu ODS zaznívá v podstatě jedna zásadní připomínka, a to je jeho personální dimenze, tak, jak jsou dneska plánovány. Kontaktní centra v jednotlivých ORP, zdali to odpovídá té potřebě. Já po té diskusi, kdy vlastně dříve ten původní návrh zákona byl formulován ještě v robustnější formě a po nějakých jednáních byla ta personální potřeba redukována, tak si myslím, že jsme na tom minimálním stavu, kdy ještě ten zákon může plnit tu svoji funkci, která je mu dán.

To znamená, odpověď na vaši otázku, můj osobní názor, ale nejen můj osobní, ale názor i našich koaličních partnerů TOP 09, KDU-ČSL je jednoznačně kladný a chceme ten zákon dotáhnout a chceme hledat kompromisní variantu s klubem ODS tak, aby ten zákon průchodný byl a zároveň byl zachován jeho duch.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem ještě o doplňující dotaz? Vidím, že ano. Tak prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já moc děkuju za odpověď. Nicméně od tvůrců plyne , že když bude nějaká z těch věcí vykoštěna, v uvozovkách, tak nebude naprosto funkční. Já se chci zeptat - protože já už jsem xkrát napadala to, že by to šlo řešit úpravou jiných zákonů, mně například vadí opravdu soukromé byty dávat do systému, jestli vás nenapadlo třeba kvůli asistenci upravit zákon o sociální péči nebo sociální službách, protože ta je v současné chvíli dobrovolná a tak dále, nebo případně upravit nějakými jinými zákony, protože tady opravdu vzniká nový zákon pro nějaké procento lidí. A nejsem úplně přesvědčená o tom, že tenhle princip je 100 procentní, měl by být takhle nastaven a nevznikly nějaké rešerše k tomu, jestli by to nešlo upravit v jiných zákonech, tak jestli jste se tímto zabývali?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr má ještě vidím zájem odpovědět.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Samozřejmě zabývali, ale já se vracím k tomu, že ten zákon vznikal zespoda na základě relevantních analýz, a tudíž relevantních dat. Nemyslím si, že by byl konstruován pro nezanedbatelnou nebo nevýznamnou část populace, naopak. A to, abychom teď vstupovali razantně do struktury toho zákona, tam k tomu nevidím důvod, pokud je podporován v rámci koalice a pokud hledáme finální kompromisní řešení s klubem ODS, tak budeme pokračovat v tom jednání a věřím, že dosáhneme schvalitelného řešení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a můžeme přistoupit k další interpelaci, paní poslankyně Zuzana Ožanová bude interpelovat opět pana ministra Kulhánka. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, páni ministři. Já na našeho nováčka, pana ministra pro místní rozvoj... Dozvěděla jsem se, že na Ministerstvu pro místní rozvoj připravujete systemizaci míst, já to zcela chápu a chápala bych to, kdyby to bylo spojeno s digitalizací, protože jak jsme se dočetli v tisku, potřebujete více míst, více lidí a víc hlav víc ví. Ale - jak mi vrabci vyštěbetali - netýká se to pouze zaměstnanců a pracovníků, kteří se podílejí na digitalizaci. Zajímá mě, proč, když jste tam pár dní i cestou a víte, že za rok jsou volby, proč je tak rychle nutná systemizace? Mně to připadá, a promiňte mi to, že je to... Potřebuju upíchnout někam své kamarády. Proč já to říkám? Kdybyste se podíval, jak já zpravodajuju, které tisky, tak byste zjistil, že jsem zpravodajem - už podruhé - zákona o státní službě, a sama jsem úředníkem.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: A tedy mě tyto věci velmi trápí, protože se domnívám, pokud někdo pracuje a pracuje bez ohledu na to, kdo je takzvaně u moci, dělá dobře svou práci, není třeba ho vyhazovat tím, že udělám nějakou systemizaci.

Já jenom si dovolím připomenout, že jsem zvědavá na Vaši odpověď a že si potom budu zjišťovat podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny, kterých osob, v jakém rozsahu ta systemizace potom byla udělána. Opravdu. Proč ji děláte? To by mě zajímalo. Děkuji za odpověď a doufám, že bude vyčerpávající.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr má zájem vystoupit, prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Tak ještě jednou pěkné odpoledne. Pokud mám správnou informaci, tak systemizaci k 1. 1. předkládají všechny rezorty, samozřejmě k projednání a odsouhlasení vládou. Já už jsem se několikrát v mediálním prostoru dozvěděl, že první, co jsem udělal, když jsem přišel na Ministerstvo pro místní rozvoj, že jsem odpirátizoval to ministerstvo. Neodpirátizoval, já jsem nedělal vůbec nic, protože Piráti, kteří byli spojeni s Ivanem Bartošem, ať už to bylo v rámci poradenského týmu, anebo jeho náměstka, tak ti odešli dříve, než jsem vstoupil na ministerstvo. Ta systemizace, která je připravena, cílí na jeden základní účel, a vy jste ho zmínila. V současnosti ministerstvo, které má na starost digitalizační procesy, tak má svoje IT oddělení podle potřeby nějakým historickým vývojem rozesety v rámci jednotlivých sekcí, navzájem spolu nekomunikují, provázané to není. To znamená, že ta základní změna, která přichází od 1. 1. je vytvoření IT sekce označená jako sekce osm, která bude právě koncentrovat důležité vazby a zajišťovat v rámci této jednotné sekce. Nicméně pokud se ptáte na to, jaké kamarády si mám na ministerstvo přivést, já si nikoho nepřivádím, ta systematizace je neutrální, pokud se týče míst, není to ani úbytek ani nárůst, ale to, že vznikne jednotné řešení systému řešení problematiky informačních a komunikačních technologií v rámci nové sekce, to je pravda, a myslím si, že je to jedině racionální a systémové opatření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, že je ještě zájem o doplňující dotaz, tak prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Takže říkáte, že je to převážně s digitalizací. Doufám, že máte pravdu a až podám žádost o informace a budu vědět, že to není pouze s tou digitalizací, tak vás, pane ministře, budu konfrontovat, protože já vím, že neděláte pouze věci spojené s digitalizací, a je to divné, vzhledem k tomu, jak dlouho na tom ministerstvu budete, nezdá se mi to zcela vhodné. Já se k tomu budu ještě vracet k tomuto tématu i zítra, protože budeme projednávat ve třetím čtení zákon o státní službě. Připadá mi to, že všichni chcete využít těch věcí, které se teď nově dávají do zákona o státní službě, zbavujete se lidí, kteří normálně pracují, ale také děláte restrukturalizaci tak, aby nespadali někteří lidé pod státní službu, ale pod Zákoník práce, a jsou to lidé, ne v pátých platových třídách, jak to automaticky bude ze zákona, ale ve vyšších platových třídách.

Za mě, je to divné, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Pan ministr ještě bude reagovat.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Děkuji. Já bych se vůbec nepouštěl do takových detailů, to je jistě výhradní pravomoc státní tajemnice a nejvyššího státního tajemníka, kteří samozřejmě váží vše, tak aby to bylo v rámci té struktury v pořádku. Já jsem neříkal, že vytvoření IT sekce je jedinou změnou, já říkám, že vytvoření IT sekce je jedinou zásadní změnou, samozřejmě dochází k nějakým v uvozovkách kosmetickým úpravám tak, jak si myslíme, že některé agendy jsou věcně příslušné v rámci jednotlivých sekcí, tak takto je uzpůsobujeme. Ale není to žádný převrat ani revoluce. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. A poprosím další interpelující, paní poslankyni Marii Pošarovou, která bude interpelovat pana ministra Vlčka. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře. 18. října. Jste obdržel dopis od vlastně zástupců energeticky náročných odvětví - zpracovatelského průmyslu, kteří vlastně kritizují vnitrostátní plán v oblasti klimatu a energetiky, který se odvíjí vlastně i v rámci státní energetické koncepce, kdy kritizují, že nejsou založeny na realistických možnostech Česka pro dekarbonizaci, a proto závěry těchto dokumentů nemohou být bez důkladného zhodnocení skutečných podmínek v odvětvích reálné. Kritizují, že koncepce není opřena o reálná čísla, ale pouze o modely. Dále chybí jasná studie budoucí spotřeby energie nutné k dekarbonizaci energeticky náročného průmyslu, a to včetně způsobu, jakými stabilními zdroji energie, ať již obnovitelnými, či nízkoemisními, bude pokryta. Plán v žádném případě tedy by neměl omezovat konkurenceschopnosti českého průmyslu, který je založen na průmyslu a na jeho exportu. A já se ptám, zda proběhne tedy nějaké řádné vypořádání připomínek Svazu průmyslu a dopravy a dalších subjektů zapojených do diskuse, protože pokud ministerstvo řádně nevypořádá tyto připomínky a neproběhne další diskuse nad nimi za účelem nalezení společného východiska, vláda přijímá tedy plnou zodpovědnost nad všemi důsledky takto nastaveného vnitrostátního plánu v oblasti klimatu a energetiky a dále, co podniknete v rámci vlastně cen vstupu energie nebo plynu, protože pokud se nic nezmění, tak Česká republika v rámci průmyslu bude nekonkurenceschopná a jestli tedy jim to oznámíte rovnou, že se mají odstěhovat do jiných zemí, kde ty vstupy jsou daleko levnější nebo je necháte prostě pomalu, jak se říká, zlikvidovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pět minut, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Tak hezké odpoledne a děkuji, děkuji za ten dotaz. No, POKA SEK , když to zkrátím teda, tyto dokumenty jsou dva dokumenty, které jsou spolu komplementární, (nerozumím.) my se o ně dělíme svým způsobem s Ministerstvem životního prostředí a já sám vnímám ty dotazy, které přichází od průmyslu, proto i moje první cesta od jmenování od pana prezidenta bylo právě na sněm Svazu průmyslu a dopravy, abychom právě spolu diskutovali vůbec budoucnost a samozřejmě otázka cen energií, a já osobně ji chápu jako samozřejmě věc, která je problematická, přece jenom ty turbulentní roky, které můžu říct, že už máme za sebou, a můžeme říct, že máme za sebou, a já krátce se pokusím popsat to, že proč říkám, že máme za sebou, tak si myslím, že jsme dokázali překlenout, a věřím, že nás čekají, nejenom nás jakožto nebo běžné spotřebitele na hladině nízkého napětí, ale samozřejmě na této hladině je i řada, řada podnikatelů, živnostníků, tak samozřejmě těch vyšších napěťových hladinách, opravdu dobré zprávy a ty dva dokumenty, jak vnímáte, tak prochází aktuálně i nějakou, řekněme, dalším posuzováním tak, aby přesně jsme si dokázali odpovědět na velmi důležité legitimní otázky, jakým způsobem dokáže Česká republika nejenom pro své občany, ale i pro podnikatele zajistit dostatek cenově dostupné energie. A zároveň říkám tyto dvě věci, že jsou v nějaké v souvztažnosti, protože rolí vlády a mají být podle mého názoru sledování dvou hladin, tím první z nich je hladina dostatečnosti, a to je, řekněme, hladina určité stability, kde se bavíme i o určitém, řekněme, bezpečnostním aspektu. No, a pak samozřejmě na tu věc, co se ptáte především v té druhé části otázky, tak je samozřejmě cenová dostupnost. Já teďka nechci úplně zasahovat do minulosti, jaké předchozí roky turbulentní máme za sebou. V době, řekněme, té předválečné, budu říkat, tak na baseloadu jsme byli úplně na jiných cenách než to, co jsme potom bohužel prožili v dalších letech.

Můžeme se samozřejmě pouštět i do politické debaty, jestli ta opatření vlády byla dostatečná nebo nebyla. Já osobně si myslím, že byla přiměřená tomu, co si český státní rozpočet mohl dovolit, protože samozřejmě, ano, můžete argumentovat, že některé země do podpory energie třeba vložily více, ale pak zároveň to byly i země, které měly z předchozích let určité přebytky, anebo tu podporu mnohdy i dotovaly z jiných odvětví. A pak samozřejmě legitimní otázka na to, kde ty prostředky nějakým způsobem vzít.

Takže ano, každopádně na těchto dokumentech pracujeme tak, abychom odpověděli na dotazy našich relevantních partnerů, a to není jenom Svaz průmyslu a dopravy, to je i jednání s - třeba pan prezident byl tady za mnou dva dny zpátky. Byli jsme spolu na večeři. Diskutovali jsme právě, co konkrétně tedy vláda aktuálně dělá právě pro podporu průmyslu, hlavně v cenách energií. Já sám mám v dalších dnech další naplánované schůzky jak za zástupci Hospodářské komory, ale třeba i odborů, anebo lidí z druhé ekonomické transformace a z dalších organizací. Takže sám ty názory vnímám, jelikož je to samozřejmě i v mém vlastním zájmu, abych svůj mandát vykonával s patřičnou kvalitou.

No, a co se týče toho, co můžou občané a firmy očekávat v dalším roce. Věřím, že velmi milé překvapení. Protože pokud sledujeme, jak se vyvíjí nejenom silová část ceny elektrické energie - nemá smysl teď jít úplně do detailu a přesně si designovat cenotvorbu ve všech svých aspektech - tak když vidíme jenom samotnou hodnotu vstupu silové energie, tak tam vidíme kontinuální pokles ceny, nebo respektive její ustálení se na určité hranici, i když ne na hranici předválečné. Takže tam si myslím, že můžeme očekávat dobré zprávy, zejména v situaci, když vidíme, jak se cenotvorba tvoří, že ten energický trh má vždycky nějaké zpoždění.

Potom i v těch, řekněme, regulovaných složkách se snažíme dělat taková opatření, která mají pozitivní vliv právě do samotné ceny energie. To je například velmi dobré soutěžení služeb výkonové rovnováhy, kde očekáváme celkem významnou úsporu, nebo samozřejmě určitá opatření, jako je například jednání s Energetickým regulačním úřadem. I když je to úřad nezávislý, má samozřejmě na ty věci mít nezávislý pohled, ale tady také věřím, že jsou činěny takové kroky, aby ty určité položky, které ERÚ stanovuje, z velké části zůstaly na cenových hladinách roku 2024. Takže osobně si myslím, že tady se budeme bavit o dobrých zprávách ve smyslu toho, co vás legitimně zajímá. Mě osobně to zajímá také. Takže tolik k vašemu dotazu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máte zájem ještě o doplňující dotaz?

 

Poslankyně Marie Pošarová: Já by jsem se ještě chtěla zeptat. Právě, jak jste říkal, aby to zůstalo na stejné ceně, co se týče těch regulovaných složek energie. Mně jde ale o to, že ty ceny jsou momentálně, když spočteme ať už ty systémové položky, tak ve výsledku cena energie je nekonkurenceschopná pro náš průmysl. To znamená, že to potřebujeme prostě snížit, ne udržet na té hladině, na jaké to je, ale naopak snížit. Právě tam by v rámci ERÚ mohlo dojít k nějakým změnám. Takže je třeba to snížit, protože ostatní státy tolik regulovaných složek prostě nemají, na rozdíl od nás.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Samozřejmě je to o nějakých možnostech státního rozpočtu. Ano, já sám bych si také dokázal představit, řekněme, ještě nějaké další podpory, ale zase vycházejme z toho, co si naše společnost a státní rozpočet můžou dovolit. Můžeme samozřejmě jít do další debaty ve smyslu dalšího zadlužování, ale já toho nejsem úplně zastáncem. Jsem zastáncem toho... Věřím, že až budeme skládat občanům této země po čtyřech letech vlády účty a budeme konkrétně ukazovat projekty, které máme reálně za sebou v rozvoji energetiky - tím i trochu navážu na tu dnešní debatu, škoda že jsme ji nedotáhli a že nebylo možné na ty věci reagovat - ale věřím, že se k tomu brzo vrátíme. Takže nejenom v oblasti legislativy, ale samozřejmě i nějaké naší energetické nezávislosti, ale i investic, například do přenosových a distribučních soustav, nebo například do většího propojení s našimi zahraniční partnery, větších investic do úsporných opatření, do modernizace průmyslu a nebo investic do obnovitelných zdrojů.

To jsou všechno věci, které samozřejmě mají nějaký spád, projeví se v ekonomice až, řekněme, s nějakým zpožděním, ale je nutné je dělat. Protože pokud bychom nedělali tyto kroky, neinvestovali bychom, tak pak se samozřejmě dostaneme do situace, kdy český průmysl z pohledu energetických vstupů nebude konkurenceschopný.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Poprosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat pana ministra Beka.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s problematikou týkající se výuky témat spojených s LGBT a genderovou ideologií ve školách, která vyvolává značnou pozornost a obavy mezi rodiči. Někteří rodiče se rozhodli omlouvat své děti z této výuky, protože s jejím obsahem prostě nesouhlasí. Já bych měla k tomu několik otázek.

Jakým způsobem a na základě jakých kritérií byla témata stanovena a s genderovou ideologií začleněna do školních osnov? Jaké byly hlavní důvody pro jejich zařazení a jakou roli hrály odborné a pedagogické konzultace v tomto procesu? Jaké konkrétní vzdělávací cíle se tímto zařazením sledují? Jak je zajištěno respektování práv rodičů, kteří nesouhlasí s touto výukou? Existují mechanismy pro rodiče, kteří si přejí, aby jejich děti nebyly těmto tématům vystaveny, a pokud ano, jak jsou implementovány ve školách? Jakým způsobem jsou pedagogové připravováni na výuku těchto témat? Jsou jim poskytovány specifické školení nebo metodické materiály, a pokud ano, tak kým? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která vlastně nastoluje téma, které zaznívá ve veřejném prostoru v souvislosti s revizí vzdělávacího programu pro základní školství poměrně často. Dovolte mi, abych začal malým povzdechem. Považuji to téma za legitimní, ale možná škoda, že řádově menší pozornost jsme ve veřejném prostoru věnovali takovým otázkám, jako je to, zda výstupní úroveň z matematiky, kterou máme léta v našem vzdělávacím systému, je srovnatelná s vyspělými zeměmi, nebo zda znalost cizího jazyka tak, jak je nastavena v našich školách jako výstupní, snese srovnání s vyspělými zeměmi. Ale tím nechci zlehčovat tohle téma. Jenom v tom veřejném prostoru otázka genderu zaujala tak prominentní postavení, že možná k mému politování zastiňuje některé jiné klíčové otázky toho, jak máme nastaveny požadavky na vzdělávací systém.

Teď k té otázce nebo k té sérii otázek bych chtěl říci toto. Stát v případě České republiky stanovuje rámcové vzdělávací programy, už nikoliv osnovy, které by byly závazné na úrovni jednotlivých škol. To je úkolem školních vzdělávacích programů, které jsou zpracovány v jednotlivých školách. Zodpovědnost Ministerstva školství se vztahuje primárně na rámcový vzdělávací program, který teď prochází významnou inovací, která by měla být dokončena do konce tohoto roku.

Témata spojená s otázkou genderu budou samozřejmě v přiměřené míře součástí některých vzdělávacích oblastí nového vzdělávacího programu, především oblasti, která je nazvána Člověk a společnost, a také se tyto otázky mohou objevit v souvislosti s průřezovými tématy. Z hlediska celkového množství se jedná o nepatrnou část vzdělávacího obsahu. Cílem ministerstva je, aby tento vzdělávací obsah byl podán věcně a na základě vědeckého poznání. Do škol - to je postoj ministerstva - nepatří ideologie v této oblasti. Ministerstvo vychází z teze, že je lepší podat žákovi objektivní informace k vytvoření vlastního názoru, než aby byl s touto problematikou konfrontován nevhodnou, neobjektivní a zaujatou formou, lhostejno z které strany.

O tom, že ta témata jsou relevantní, podle mě není pochyb, protože kolem témat genderu, práv menšin, se dnes polarizuje očividně ve všech vyspělých zemích politická scéna a není možné před takovými tématy úplně zavřít oči ve vzdělávacím programu, ale úkolem školy tedy není šířit kteroukoliv z ideologií. Z uvedeného důvodu ministerstvo preferuje, aby škola toto téma řešila raději svými pracovníky, kteří podají věc nezaujatě a odborně. Samozřejmě ale také je v kompetenci ředitele, že zařadí do vzdělávání kurz či workshop s nějakým externím subjektem. Tam zodpovídá za kvalitu vzdělávání samozřejmě ředitel.

Pokud jde o právo rodiče vychovávat děti, které je zakotveno v čl. 32 Listiny základních práv a svobod, to samozřejmě není školní výukou dotčeno.

Ze školského zákona i z názoru Nejvyššího správního soudu vyplývá, že filozofických či náboženských a světonázorových hodnot se ve větší či menší míře dotýká celá řada vyučovaných témat, a není proto možné čistě z tohoto důvodu zcela vylučovat žáka z obsahu vzdělávání. Nelze zaměňovat podávání objektivních informací o jakémkoliv tématu, které je v souladu s rámcovým vzdělávacím programem, za vnucování ideologie či konkrétních postojů. Škola skutečně nesmí žákům vnucovat žádnou ideologii, poskytovat návody k politickému rozhodování, zasahovat do jejich intimní sféry či sexuální orientace.

Případný nesouhlas rodičů s vyučovanými tématy tak nemá být důvodem k nedocházení do školy. Zákon stanoví povinnost školní docházky. A dovolte mi závěrem zdůraznit jeden aspekt našeho vzdělávacího systému, který není úplně běžný v evropských zemí, a to je velká možnost svobodné volby školy rodiči a máme školy zřizované různými subjekty, církvemi...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, musím vás přerušit, už nám uplynul, uplynul čas. (Ministr Bek: Dobře.) Ale určitě bude ještě možnost pokračovat, takže poprosím ještě paní poslankyni.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, možná to, proč to tak rezonuje ve společnosti, je dáno tím, že by takové otázky měly zůstat spíše v osobní rovině, v rovině rodiny než to, aby to propagovala škola, protože mnoho aspektů genderové ideologie zůstává vědecky nepodložených a školy by měly spíše stavět na faktech, nikoliv na ideologiích, a výchova k toleranci nevyžaduje přece propagaci určité ideologie.

Mě by ještě zajímalo, jakým způsobem se pak bude hodnotit efektivita a přínos takové výuky? Existuje nějaký systém zpětné vazby, který by umožnil vyhodnotit reakce jak ze strany žáků, tak rodičů, a popřípadě pak upravit obsah a metodiku té výuky?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak poprosím pana ministra ještě.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuju za tu doplňující otázku. Já vlastně musím znovu zdůraznit to, co jsem nedořekl. Máme svobodnou volbu školy, máme školy zřizované církvemi, máme školy zřizované soukromými subjekty, máme alternativní školy, školy zřizované obcemi a je zřejmé, že v té pluralitní struktuře škol se projevuje určité hodnotové zakotvení a je jasné, že budou otázky genderu asi pojímány do jisté míry jinak ve škole typu biskupského gymnázia a ve škole, která bude zřizovaná jiným zakladatelským subjektem.

Já ve všech případech ale jsem přesvědčený o tom, že škola nemá se dopouštět jakékoliv indoktrinace, že se má usilovat o objektivní vysvětlování reality, která dnes je ve společnosti polarizována i kolem těchto témat. Nelze to zamlčet, ale na druhé straně nemá jít o nějakou výchovu k ideologii. A tím orgánem, který dohlíží nad dodržováním těch pravidel, je školní inspekce, která nepochybně v šetřeních ve školách věnuje těmto otázkám pozornost a měla by také upozorňovat na případné překračování těch mantinelů, které jsou dány tím rámcovým vzdělávacím programem nebo zákony.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Nachera, který bude interpelovat pana vicepremiéra Jurečku. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem tentokrát zabrousil do vod, které nejsou přímo mojí oblastí v ochraně spotřebitele. Ale týká se to problematiky, která mi tady principiálně vadí, a to jsou, řekněme retroaktivní zásahy, neboli řeknu to ještě jinak, v tomhletom případě to takhle není, ale je to změna pravidel nebo podmínek uprostřed. Týká se to dotací na dětské skupiny a vycházím z informací, které mám od starostů, že tady MPSV vydalo nějaký program, projekt na dotace na dětské skupiny, kde ten termín je do konce, tuším, teď mě nechytejte za slovo, mně jde o tu změnovou věc, do konce října, s tím, že potom od listopadu jsou ty podmínky jiné.

No, a teď ty některé obce prostě stojí před tím rozhodnutím, jestli v těch projektech pokračovat, mimo jiné ta změna je v účtování DPH, jestli tedy v tom pokračovat, ale ony na to ty prostředky nemají, anebo to přerušit a vyhodit z okna to, co do té doby do toho vložily. Já vycházím i mimo jiné, aby to nebyla jenom kritika z opozice ve vztahu ke koalici, ale využívám tuhle interpelaci, abych odcitoval i třeba tady starostu ze STANu Matěje, starosta z Tetína, který píše právě o tom a dokonce vyzývá svoje kolegy, zda by se mohli společně obrátit zástupci z obcí a měst, kteří mají podobný problém jako oni, s dotací na dětskou skupinu a předčasným ukočením této výzvy ze strany MPSV.

Už se jich údajně sešla celá řada. On si potom v dalších těch tweetech stěžuje, že jde doslova o podraz. Takže mě to vyprovokovalo v to, protože já jsem na to i nějakým způsobem reagoval, protože vy víte, že já konzistentně jsem na tohleto reagoval... (Předsedající: Čas.) i třeba u změn u stavebního spoření a podobně, které se týkaly běžících smluv. Děkuju za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak poprosím pana vicepremiéra.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, ctěná veřejnosti. Já si dovolím na to reagovat a jsem velmi rád, že na to mohu odpovědět, protože dokonce i na tom twitterovém vláknu pana starosty Hlavatého jsem reagoval, já jsem mu následně i telefonoval, abychom tu věc probrali.

Já chci říct, že my jsme jako MPSV spustili tu výzvu, která je z Národního plánu obnovy 17. 3. 2023, 17. března 2023, a to s termínem podávání žádosti - teď prosím dávat pozor do 15. 11. 2023, do 15. 11. 2023. Tu výzvu jsme následně ještě potom prodloužili do února 2024, do června 2024 a do prosince 2024. Ta alokace výzvy byla na začátku nastavena na 1,7 miliardy korun. S tím, že u této výzvy je možné ten příjem žádostí o podporu uzavřít, pokud je v přijatých žádostech o dotaci dosaženo dvojnásobku alokace, a to bylo dosaženo 15. 9. 2024, 15. 9. 2024.

A my s ohledem na to, jsme vyčerpali veškeré naše finanční národní zdroje, které jsme vyčlenili právě na kofinancování DPH. Je to prakticky jedna ze dvou výzev vůbec ze všech resortů, které tady jsou, kdy ta výzva pokrývá 100 procent nákladů, a ještě DPH. Nenajdete v operačních programech to, aby DPH bylo uznatelným nákladem, a nějaké ministerstvo to vzalo na sebe. My jsme to udělali, ale my jsme vyčerpali tu alokaci, kterou jsme měli v našem rozpočtu MPSV na krytí toho DPH. A já nemám už další finanční zdroje a v tento okamžik to je ještě s tou druhou výzvou za sociál zhruba 700 milionů korun, které kryjeme v rámci toho DPH, kdy to bereme jako uznatelný, uznatelný náklad.

S tím, že jsme okamžitě spustili další výzvu, kterou jsme vypsali 7. 10. Dali jsme tam alokaci 1,5 miliardy korun a k dnešnímu dni, zhruba za ty dva týdny tam už máme 58 projektů v objemu 883 milionů korun, a to i ze stran i malých obcí. Já samozřejmě vnímám skutečnost, že u těch obcí, které mají 120, 150, 200 obyvatel, ta situace je specifická, náročná, také jsem panu starostovi řekl, i mnoha dalším, že ještě se snažím najít nějaké řešení, ale já jsem vlastně ve stejné situaci jako oni.

Rok a půl říkáme, že ta výzva je otevřená, rok a půl říkáme, že ta výzva má nějakou stropovou alokaci, rok a půl říkáme, že vlastně kdo dřív podá tu žádost, tak má tu jistotu, že mu bude ta alokace a ta žádost pokryta, a tedy kladně vyřízená včetně financování. Ale ani já nemám ty zdroje neomezené. Takže tolik vysvětlení, proč se to stalo. Nebylo to retroaktivně, bylo to v souladu s podmínkami a i tím, co jsme avizovali, když jsme opakovaně říkali při té kampani, podejte ty své žádosti co nejdříve, neodkládejte to, a my jsme toto promovali už od toho roku 2023, opakovaně jsme to říkali, a přestože mám naplněn v tento okamžik milník v Národním plánu obnovy, který tam byl dán na počet dětských skupin, a tu kapacitu potřebujeme vybudovat, tak jedeme v tom dál, protože mně osobně záleží na tom, abychom tu nabídku předškolní péče pro děti a jejich rodiče maximálně rozšířili.

Proto to držíme, byť bychom třeba ty peníze mohli přealokovat třeba na sociální infrastrukturu pobytových nebo i terénních služeb. Takže jenom vysvětluju, že je to z nějakých důvodů, které nastaly, které v zásadě ale v těch podmínkách byly vlastně možné, abychom to takto udělali, takto postupovali, ale přestože tahle situace teď je, tak jsem při vědomí a znám těch starostů i ve své straně celou řadu z těch nejmenších obcí, že se snažím ještě najít nějaké řešení, jak to DPH nějakým způsobem pomoci zafinancovat těmto opravdu nejmenším obcím. Já myslím, že se shodneme, že obec nad tisíc obyvatel nemá mít problém, aby ufinancoval u projektu DPH. Tak tolik asi na vysvětlenou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já děkuju panu ministrovi za tu odpověď, myslím si, že to může být i jako osvěta, když to zveřejníme, a k tomu ty interpelace mají být. Jenom jsem se chtěl zeptat tedy, jestli to správně chápu, nejsem zástupcem malé obce, protože jsem z Prahy, teď jsem přijel ze zastupitelstva, kam se budu vracet, ale jakým způsobem vlastně, a to je to, co mě tam zarazilo na tom tweetu pana starosty Hlavatého, jakým způsobem vlastně se řeší ty situace. Já jsem pochopil, že vlastně jakoby se ta podmínka změnila už pro ty, kteří byli už v nějakém režimu té žádosti. Protože rozumím tomu, že je nějaký termín, vyčerpají se ty prostředky, někdo podá žádost a už mu řeknou hele, už ty prostředky nejsou, sbal si fidlátka, měl se ozvat dřív.

A tady jsem pochopil, že ten princip je v tom, že to někomu prošlo a najednou se změnily ty podmínky poté, co už to bylo schváleno. Proto jakoby ten vztek, že se ty podmínky mění za běhu. Tak jestli je tohle to, abych já to pochopil správně a pochopili to správně i ti starostové. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Jsem rád, že k tomu interpelace mohou sloužit, abychom ty věci dokázali lépe vysvětlit a osvítit. Tady došlo k tomu, že jsme vlastně došli do stavu, kdy ta alokace byla víc jak dvojnásobně přečerpaná na hodnotu 4,1 miliardy korun, těch 206 podaných projektů. A platí to, že všechny ty projekty, které byly podány do 22. 9., tak pokud projdou kladným hodnocením, tak budou profinancovány včetně DPH.

Ta výzva, která byla vypsána následně jako pokračující, má úplně stejné podmínky s jednou jedinou změnou, že DPH už není uznatelný výdaj, který jsme schopni profinancovat. To znamená, pro ty obce to běží a já jsem slíbil jiným starostům z nejmenších obcí, že v těchto dnech bych chtěl říci řešení, zdali a jakým způsobem jsme schopni těm nejmenším obcím, a říkám znovu, těm nejmenším, pomoci řešit financování toho dépéháčka. Jinak platí to, že 100 procent těch uznatelných výdajů nadále financujeme v rámci výzvy, která byla vypsaná od 7. října tohoto roku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a nyní poprosím paní poslankyni Lesenskou, která bude interpelovat pana ministra Beka.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, vážený pane předsedající, vážení páni ministři. Novela zákona o vysokých školách. Na novelu zákona reagují vysoké školy, jejich vedení i Rada vysokých škol a Česká konference rektorů s velkými obavami. Zejména kvůli pozměňovacím návrhům, které zásadně ohrožují autonomii univerzit. Rada vysokých škol i Česká konference rektorů upozorňují na to, že předložené pozměňovací návrhy mohou vést k narušení akademických svobod a politizaci vysokého školství v naší zemi. Příkladem je návrh na přenesení části pravomoci akademických senátů na správní rady, což je zásah, který by univerzitám omezil jejich autonomii. Akademické senáty hrají klíčovou roli při správě univerzit včetně volby rektorů. Dalším takovým příkladem jsou změny v Národním akreditačním úřadu pro vysoké školství.

Můj dotaz tedy zní: Můžete nás, akademickou obec i širokou veřejnost ubezpečit, že nedojde k žádnému omezení akademických svobod, jak se obávají právě akademici? Vysoké školy v současné době čelí řadě výzev a potřebují stabilitu a jasnost ve svém právním rámci.

Jaké kroky podniknete, aby tento legislativní proces zohlednil zájmy vysokých škol a nebyl pouhým bojištěm politických zájmů? S ohledem na vážnost těchto obav očekávám vaše jednoznačné vyjádření, které akademikům poskytne jistotu, že jejich svobody a autonomie nebudou narušeny. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana ministra Beka.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která míří ke zcela aktuálnímu tématu, neboť Sněmovna je před třetím čtením, které by mohlo proběhnout zítra, případně v příštím týdnu. Připomínám, že hlavním cílem té novely, tak jak byla připravována na ministerstvu, je reforma doktorského studia a jeho financování. Ta novela je provázena poměrně čilým ruchem v oblasti pozměňovacích návrhů, kterých byla podána celá řada, a na podvýboru pro vysoké školy a na školském výboru jsme diskusi o těch pozměňovacích návrzích věnovali poměrně mimořádné množství času, tak já nechci resumovat tu debatu.

Myslím, že ty návrhy lze rozdělit do tří skupin, ty pozměňovací, které se objevily ve Sněmovně. První jsou víceméně technické návrhy. Pak je tam skupina návrhů, které se týkají struktury a řízení vysokých škol. A pak jsou tam návrhy, které se týkají vlastně nastavení akreditačních procesů k vyšším odborným školám a osamostatnění Národního akreditačního úřadu.

Já myslím, že nás o tom čeká ještě debata ve Sněmovně, tak teď nechci být příliš obšírný. Pokud jde o změny struktury a řízení vysokých škol nebo změny pravomocí orgánů, musím říct, že ta debata pro mě byla cenná i na školském výboru. Vedli jsme ji, myslím velmi férově i napříč politickým spektrem. Myslím si, že panuje relativně velká shoda o tom, že české vysoké školství potřebuje poměrně významnou změnu v nastavení těch rozhodovacích pravomocí a ve způsobu řízení. Samozřejmě nepanuje shoda o těch konkrétních návrzích.

Já řeknu teď svůj názor. Jsem přesvědčený o tom, že je správné postupně posilovat roli vnějších stakeholderů v některých rozhodovacích procesech, ať už jde o výběr rektora, nebo schvalování rozpočtu. Ale zároveň jsem přesvědčený o tom, že musíme zachovat nějakou férovou balanci těch pravomocí.

Já jsem i v diskusi s poslanci říkal, že si umím představit změnu, kdy by ten rozpočet nebyl schvalován Senátem jako dosud, protože to je evropský unikát, ale v zemích, které já znám blíže z fungování toho systému, je to většinou tak, že pokud schvaluje rozpočet univerzity správní rada nebo rada univerzity, tak ona je složena mimo jiné ze zástupců té akademické obce. Není složena také jako u nás výhradně z těch vnějších zástupců. Proto je můj postoj vůči těm pozměňovacím návrhům, které do toho zasahují, zdrženlivý. Zítra nebo v příštím týdnu budu koneckonců prezentovat ty názory u těch jednotlivých pozměňovacích návrhů.

Pokud jde o  změny akreditačních procesů, respektive jejich zakotvení v institucionální struktuře Ministerstva školství, tam je důležité, že ty návrhy nemění nic na straně vysokých škol. Ty se výhradně týkají Ministerstva školství, jehož součástí je akreditační komise pro vyšší odborné školy a Národní akreditační úřad. A ty návrhy mění vlastně pozice a funkce těch orgánů, ale vlastně se vůbec nedotýkají procesů na straně vysokých škol nebo standardů akademické kvality. Ty návrhy v té rozhodující části reflektují vlastně požadavky evropských standardů pro zajišťování kvality.

Já jsem byl účasten na straně rektorů debaty o proměně akreditací v roce 2016 kdy, došlo k velké změně, byl vytvořen Národní akreditační úřad.

Tehdy se nepodařilo dosáhnout shody o tom, aby byl rovnou zřízen jako nezávislý, samostatný právní subjekt mimo struktury Ministerstva školství, což je jedna z explicitních podmínek pro to, aby mohla vlastně naše akreditační agentura, ten úřad, vstoupit do evropského registru. Od roku 2016 je jasné, že se musí osamostatnit, a ten jeden pozměňovací návrh přináší to osamostatnění, což je z mého pohledu naplnění evropských standardů v téhle oblasti. Jsem si vědom košaté debaty, která kolem toho je, ale nedomnívám se, že by to jakkoliv ohrožovalo autonomii vysokých škol v tomto případě, a navíc ten návrh vlastně snižuje vliv ministerstva a vlády na obsazení těch pozic. Myslím si, že nás čeká debata nad konkrétními pozměňovacími návrhy ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Opět poprosím, pane ministře. A ještě poprosím paní poslankyni, jestli má zájem.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Já děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Jestli budou s touto odpovědí spokojeni akademici, nechám na jejich uvážení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Dovolte mi krátkou reakci, teď jako akademika. Žádné z těchto témat nikdy nebylo absolutně konsensuální. Vždycky tady budou různé názory, vždycky debata bude do jisté míry polarizovaná. Vždy se povede debata o míře samosprávy na univerzitách a vlivu externích subjektů, je to legitimní debata. Budeme hledat nějaký většinový konsensus. A myslím si, že to je téma, které se do příští Sněmovny vrátí v podobě rozsáhlejších návrhů, protože struktura řízení českých vysokých škol je skutečně unikátní, je to dědictví devadesátých let, poměrně extrémní reakce na předchozí centralismus. Myslím si, že nás čeká hledání nějaké rovnováhy ve struktuře těch orgánů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím paní poslankyni Richterovou, jestli by mohla přednést svoji interpelaci na pana vicepremiéra Jurečku. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Dobrý den. Děkuji, vážený pane místopředsedo. A já se obracím na pana ministra ve věci, kde se shodneme velmi na potřebě podpory míst pro děti, na podpoře dětských skupin - a za to jsem ráda. A já jsem ráda za to, že předškolní péče a péče o nejmenší děti je v jádru pozornosti. Ale co mě netěší a kvůli čemu dnes interpeluji, je porušení slibu a porušení očekávání, které bylo legitimně vzbuzené u řady obcí. Jde o věc, o které se již před chvílí mluvilo v interpelaci mého kolegy pana poslance Nachera, a technicky se samozřejmě dá vysvětlit, že to tak ministerstvo mohlo udělat, že mohlo tu výzvu ukončit. Ale věcně dochází k porušení důvěry obcí. Proč? Protože byly ujišťovány, nejenom, že pro tuto dotaci je dostatečná alokace peněz, a doslova se jim říkalo, že ty peníze není možné vyčerpat, ale současně, že mají čas do konce roku. A to je to, proč tady jsem, proč jsem nazvala interpelaci Porušení slibu obcím a proč se ptám, pane ministře, jak chcete tuto důvěru opět obnovit. Technicky jste nic neporušil, ta výzva vám to umožňuje. Chápu, že třeba kvůli povodním mohly začít v rozpočtu MPSV docházet peníze, ale věcně: nejmenší obce, pro které je to obrovský výdaj a pro které čtyři nebo pět milionů, což znamená, vlastní financování DPH je částka, která je zadluží na roky a roky dopředu, tak pro ty je pak téměř nemožné v tom projektu pokračovat. Jak to tedy vypadá s řešením ohledně alespoň bezúročných půjček? Jak to vypadá s tím, že na školeních, na mnoha a mnoha pobídkách, aby se výstavby nových dětských skupin účastnili, opravdu zaznívalo, že to není možné vyčerpat a že mají čas do konce roku, protože procesy, kdy musí vše prohnat zastupitelstvem, nemají radu, která by to schválila, jsou pro ně prostě zdlouhavější. Jak, prosím, tohle vyřešíte? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já si dovolím, přestože jsem to tady vlastně velmi podrobně vysvětloval před asi 10 minutami jinému interpretujícímu poslanci, shrnout fakta.

My jsme 17. března 2023 vypsali výzvu z Národního plánu obnovy pro dětské skupiny. Tu výzvu jsme tehdy ohraničili termínem pro podávání žádostí do 15. listopadu 2023. A následně jsme jí třikrát prodloužili, a to o únor 2024, červen 2024 a prosinec 2024. Celou dobu jsme jasně říkali, že ta výzva má alokaci do maximální výše 1,7 miliardy korun - to všichni věděli. Vědělo se také to, že ta alokace se začala naplňovat, především v průběhu května, června a letních měsíců. A došli jsme do situace, kdy ke dni 22. 9. bylo už podáno 206 projektů za 4,1 miliardy korun.

V té výzvě se také - a v těchto mechanismech - zmiňuje to, že pokud podané projekty překročí dvojnásobek alokace té výzvy, tak jí může ministerstvo uzavřít. A také jsme opakovaně říkali všem celou dobu, ať žádosti podají co nejdříve, ať neotálejí, protože tato výzva je vlastně v modelu - kdo dřív přijde, ten má jistotu, že opravdu bude mu jeho žádost proplacena a bude ji moci realizovat.

Já jsem se dostal do situace, kdy přestože jsme naprosto výjimečně udělali to, co se nikde neděje, nikde nemáte v operačních programech, že byste měl součástí podpory i kofinancování DPH,. Nikde. Nikde to není. My jsme to dépéháčko vzali na rozpočet MPSV, protože Národní plán obnovy a evropské prostředky neproplácejí DPH. Tak jsme to vzali na sebe a prostředky, které jsme na to měli alokovány, jsme vyčerpali. Já jsem musel udělat to, že pozastavil jsem - zastavil jsem 22. 9. přijímání těchto žádostí. Všechny, které byly podány do tohoto data, odbavíme. Pokud projdou hodnocení, budou proplaceny, včetně DPH. A 7. 10. jsme vypsali novou výzvu, která je úplně stejná, s jedním rozdílem, že DPH už není uznatelný náklad.

Já jsem nikdy nedal slib, který by řekl: budeme to financovat navždy včetně DPH. Tak já bych byl rád, abychom tady netvrdili něco, co nikdy nezaznělo. Ani jsem nikdy neřekl, že ty peníze jsou nevyčerpatelné. Řekl jsem, že ze začátku rozjezd byl pomalejší. Vyšli jsme vstříc v tom, abychom tu výzvu upravili tak, aby byla opravdu jako velmi dobře v praxi využitá pro dané obce. A také jsem řekl v posledních dnech po jednání se starosty opravdu těch - ale říkám - nejmenších obcí, že budeme hledat řešení, jak jim v té situaci pomoct.

Nicméně, na rovinu, obce, které mají 1 000, 1 500, 2 000 obyvatel a víc, si myslím, že bez problémů zvládnou ufinancovat i dépéháčko. Ostatně, dneska vidíme od 7. 10, že máme podáno 58 projektů za 883 milionů korun, i z řad malých obcí. Jsou tam obce i kolem 500 obyvatel, které to podaly - a s tím, že toto zvládnou.

Já, kdybych měl zdroje a mohl říct - v pohodě, jedeme tady dál, můžeme financovat DPH, tak bych ten krok neudělal, ale já jsem vlastně ve stejné situaci jako starostové, já na to peníze dál v rozpočtu nemám. Já jsem splnil plně indikátor, který nám Národní plán obnovy dává z hlediska vytvoření počtu míst. Nemusel bych v té vizi pokračovat. Pokračuji v ní, protože mně záleží na tom, abychom budovali kapacity pro děti a aby i rodiče nebyli ve složité situaci, když se potřebují vracet do práce a slaďovat osobní, rodinný a pracovní život.

Takže tento krok nebyl ani porušením slibu, my jsme opravdu opakovaně - já jsem to říkal mnohokrát na jednáních, na školeních - prosím pěkně, neotálejte a podávejte to co nejdříve. To jsem říkal od podzimu 2023. A přesto v tom dále pokračujeme, protože nám na tom záleží, chceme pomoci řešit ten problém v terénu, pomoci řešit problém pro rodiče a rodiny. A teď hledáme cestu, jak pomoci opravdu těm nejmenším obcím - a to řešení, počítám, že řeknu v řádu dnů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Paní místopředsedkyně má ještě zájem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Technicky, pane ministře, je jasné, že tak, jak jste měl tu výzvu formálně popsanou, tak jste všechno udělal technicky a formálně správně. Ale věcně se tady bavíme o důvěře obcí, kterým - a to jsou mnohé výpovědi - bylo prostě předkládáno ujišťování, že do konce roku to je zvládnutelné, protože peněz je dost.

Já si myslím, že chyba nastala v tom, že nebyla odděleně komunikována ta složka 20 % DPH, že nebyla komunikována tato věc, kterou ministerstvo udělalo, že se to může stát. Takovouhle chybu je samozřejmě možné udělat, ale je také potřeba to přiznat. Určitě když tolik obcí říká, že jim bylo říkáno, že to není možné vyčerpat a ať to podávají co nejdříve, to ano, ale když to prostě projde zastupitelstvem až v říjnu, tak to zkrátka nemohly stihnout dřív, tak stejně tak byly ujišťovány, že se to zvládne. A já jenom prosím, abyste to řešení, pane ministře, opravdu našel. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Má zájem ještě pan vicepremiér reagovat?

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já bych chtěl poprosit, aby nebylo manipulováno s výroky. Pokud někdo řekne, že bylo řečeno, že to není možné vyčerpat, tak vás poprosím, paní místopředsedkyně, tak to doložte. Já jsem nikdy nic takového neřekl. Já jsem vždycky opakovaně trpělivě říkal, prosím pěkně, neodkládejte to jednak z důvodu té výzvy, kterou, jak jsem tady říkal, jsme čtyřikrát posunovali termín, jednak i vůbec z důvodu termínu celého Národního plánu obnovy, který je ohraničen polovinou roku 2026, kdy musí být všechno hotovo, postavěno, uzavřeno. To také nelze posunovat donekonečna. To tady jasně zaznělo a my jsme vždycky také říkali, že je to jedna ze dvou situací, ještě je to u sociální infrastruktury, kdy bereme na sebe DPH. To opravdu bylo opakovaně zmiňováno, že to je opravdu krok, a to myslím, že každý starosta i ti, se kterými jsem mluvil, říká to my to víme. Nikde jinde DPH není uznatelný náklad a profinancovaná položka v rámci dotací. To všichni, kdo se pohybujeme nebo pohybovali jsme se na komunální či krajské úrovni, víme dlouhodobě. Toto byl ten krok, který opravdu měl za cíl, abychom rozpohybovali tu aktivitu, a to se podařilo. Ale znovu říkám, rok a čtvrt jsme říkali, podávejte co nejdříve. Kdo dříve přijde, má tu jistotu. Ale znovu říkám, já se snažím hledat i to řešení pro ty nejmenší, opravdu nejmenší obce.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu ministrovi. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení hosté, přeji vám dobrý den. Vystřídali jsme se na místě předsedajícího a v tuto chvíli budeme pokračovat v interpelacích. Tou další, kterou má na pana ministra Víta Rakušana, je pan poslanec Jiří Mašek. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, moje interpelace se jmenuje Policie se nehroutí pouze v Písku. Proč pouze v Písku? My jsme se tady včera bavili s panem ministrem na téma kapitola 314, budeme se o tom ještě bavit, čili kapitola Policie České republiky, respektive Ministerstvo vnitra. Hodně toho bylo o policii. Ale teď promluvil Martin Červenka. Je to člověk zevnitř Policie České republiky. Je to velitel obvodního oddělení v Písku, který je tam více než 10 let a pracoval před 10 lety s 58 policisty, teď s 28 a čeká ho práce s 22. Nedají se na to postavit služby. Stejná situace, on píše, je ale také v Chebu, Karlových Varech, Sokolově, Šluknovském výběžku, Liberci a dalších městech. Já mohu dodat z mého kraje třeba také v Jičíně nebo obvody v Krkonoších. Čili je to tragédie, pane ministře.

On také poukazuje na to, že se prodlužují doby výjezdů, často druhá posádka k dispozici, je to 20 kilometrů ze sousedství a podobně. Situace je opravdu tristní. Lidé se tam ještě navíc dělí na chovné a tažné a těch tažných kupodivu nepřibývá. Převlékají se civilisté do uniforem. Tím vám odpovídám na to, že když vy porovnáváte za doby Babišovy vlády počty policistů a teď, tak je to veliký rozdíl, pane ministře. My jsme to nedělali a letos to bylo zhruba 400 policistů. Ti nejsou použitelní na práci. Když budeme porovnávat platy, motivaci, včera jsem to říkal. Za Babiše policista a měl 13 tisíc nad průměrnou nominální mzdu, teďka má jenom 3 tisíce. Naprostá ztráta konkurenceschopnosti a občané jsou na tom ještě hůř. Jsou v současnosti právě 13 tisíc pod průměrem. Takže proto se dělají ta kouzla s policisty a takhle ta policie nemůže do budoucna fungovat, pane ministře. A my vás vyzýváme, abyste s tím opravdu něco začal dělat. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc za dodržení času. V tuto chvíli má slovo místopředseda vlády a pan ministr vnitra Vít Rakušan. Mezitím, než se dostaví, načtu omluvu. Jan Síla se omlouvá od 16.45 hodin ze zdravotních důvodů. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuju za interpelaci, pane kolego. Tak nejdříve ještě k tomu Písku jako takovému. Za prvé, ta doba sociálních sítí samozřejmě vede k tomu, že i policisté diskutují, a já v tom nevidím nic špatného. Policisté prostě mají své diskusní skupiny, kde si sdělují své informace, a samozřejmě, že ta situace, a na tom jsme se shodli už včera, určitě na některých konkrétních odděleních příznivá rozhodně není. To víme, ale jenom pojďme se podívat na ta čísla a ještě jednou je zopakuji. A nevydávejme je jako nějakou danost toho, co bylo dříve, a teď se mění.

Pokles policistů, a ono to bude napříč vládami, ano? Ono to bude napříč vládami. Pokles počtu policistů 2019 započal. To je ještě vaše vláda. 2020 byl enormní, to je ještě vaše vláda, 2021 pokračoval, pokračoval i v roce 2022 a v roce 2023 poprvé - poprvé od roku 2019 napříč vládami, a to byla ještě doba, kdy žádný covid nebyl, abychom to nesváděli na něj, to ještě bylo v té době před covidem a už začala ta čísla policistů klesat, protože jak jsme si včera řekli, nástupní plat i za vaší vlády byl 26 500. Dvacet šest tisíc pět set. Teď policisté, a já vůbec neříkám, že je to úžasné, mají 30 500, od příštího roku to bude nějakých 32 000 a není to ideální. Proto my jsme i odborům navrhovali princip, abychom ty peníze přidávali jinak. My jsme jim navrhovali princip na našem jednání, aby ty nejnižší tarifní třídy měly největší nárůst a od jedenácté tarifní třídy aby ten nárůst v příštím roce - od jedenáctky, kdo to má?, od jedenácté platové třídy byl třeba nulový. Odbory na to nepřistoupily. Odbory přistoupily na to, aby všichni policisté nezávisle na tarifní třídě dostali 1 500 korun. Já tomu úplně nerozumím, mně to nepřijde sociální, přijde mně to rovnostářské, ale to, že se snažíme pro policisty i hasiče, nerad bych na ně zapomínal, zajistit financování, které je důstojné, tak se snažíme.

Je tady nárůst platů příští rok. Za naší vlády se přidalo 10 % do tarifů v roce 2023, v první a druhé tarifní třídě dokonce o 17 %, tam jsme se ještě vychýlili výše a evidentně to i nějaký vliv na to, že v roce 2023 se poprvé zastavil pokles počtu policistů, a nesvádějte to na ty občanské zaměstnance, vznik 2 334 pracovních, pardon, služebních úvazků, 1 428 zánik. To rozhodně není kompenzováno tím, že vybraní občanští zaměstnanci, kteří mají zkušenost a byli prověřeni, skutečně byli převedeni na některá místa ve služebním poměru. Ale rozhodně se nejednalo o 900 míst, o která v roce 2023 ten počet narostl.

Takže nevykládejme prosím tady nějakou šílenou tragédii, když jsme ten loňský rok poprvé a po delší době se zase dostali nad těch 40 tisíc policistů a ty nábory byly silnější. A znovu říkám, já bych byl také radši, kdyby to bylo víc než 5 %. Budete mně říkat, jste místopředseda vlády, bojujte. Bojuju. Bojuju. 10,3 miliardy do rozpočtu vnitra navíc a ve střednědobém výhledu 5, 5, 5 slíbeno všem, kteří v uniformách jsou. To znamená, po 15 letech mají výhled, že tři roky za sebou jim platy porostou, a těch 5 % je minimum pro ten rok 2026, 2027.

A to, že pan policejní prezident si pozval i ty příslušníky, kteří píšou ty příspěvky, ne někam na kobereček, ale k diskusi, podle mých informací trvala dvě tři hodiny, to, že se zajímá, to, že zadal služebním funkcionářům na těch jednotlivých úrovních, aby zjistili, které ty informace mají nějakou věcnou relevanci a co se dá rychle dělat, to, že třeba v tom zmíněném Karlovarském kraji jsme navýšili náborový příspěvek na 110 tisíc korun, což je navýšení, které bylo, abychom tu situaci řešili, a ten pokles v tomhle kraji jsme skutečně zastavili, tak prostě neříkejme, že se tady nedělají věci pro stabilizaci. Snažíme se vytvořit nějaký platový výhled na příští tři roky dopředu. Vrátili jsme stravovací příspěvek. Příští rok stravovací příspěvek poprvé bude s trvalým vlivem v rámci státního rozpočtu. Nikdy nebyl. Za vaší vlády byl vyplácen půl roku před volbami. A to tak prostě je. Opravdu se pojďme zamyslet nad tím, jak policii spíše uklidňovat, a že pro ni děláme společně maximum, abychom právě zastavili ty negativní jevy, které já určitě nepopírám a určitě je to věc k řešení - od roku 2019.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Jiří Mašek bude chtít reagovat. Prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Pane ministře, jistě maximum neděláte, vy jste správně řekl, že 10,3 miliardy je nárůst na příští rok, je to 10,6 % v přepočtu, ale na mzdy těch policistů a občanských pracovníků a hasičů tam dáváte jenom 2 miliardy pro ty ve služebním poměru a půl miliardy pro občanské zaměstnance. Takže kdybyste dal to, co jste sliboval, dal těch 10 %, tak by to bylo teď asi o 900 milionů víc. A my se budeme snažit o to, abychom vás s pozměňovacím návrhem přesvědčili, abychom dali alespoň 6,9 %, jako si přidáváme po té redukci my politici. Myslím si, že by to bylo přiměřené, to tvoří těch 900 milionů, a já si myslím, že byste je měl hledat. A tam jsem to řekl trošku špatně, kdyby to bylo těch 10 %, tak by byla na to potřeba kolem 5 miliard. To chápu, že teď asi nedáte, ale těch 6,9 % je naprosto namístě a věřím, že to podpoříte.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji a vnímám, že pan ministr má ještě zájem odpovědět. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, ale to se nedá. Chápu, že interpelace jsou v našem jednacím řádu nastaveny tak, že má ministr vždycky výhodu. To já si samozřejmě uvědomuju, také mě to v opozici trochu rozčilovalo. Ale teď věcně k tomu, co jste říkal, a určitě to dořešíme na jiných platformách, protože tu příležitost budeme mít. Opravdu nezapomínejme ale na ten střednědobý výhled, to přece není něco, co bychom zanedbali, to je přece něco, s čím ten policista skutečně může kalkulovat. Je to minimální nárůst, ta základna pro ten rok 2026 je skutečně 5 % v minimu. Můžeme jít i výše.

Co se týká občanských zaměstnanců, máte pravdu, ti uvidí na svých výplatních páskách od ledna plus 1 400 korun. Co se týče každého policisty a každého hasiče, uvidí na svých výplatních páskách plus 1 500 korun. Znovu konstatuji, mně by se to více líbilo jinak.

No, a pak je tady ještě jedna možnost, cirka 470 milionů korun, teď mě prosím nechytejte za jednotku milionu, máme na mimotarifní složky platu. Můžeme být absolutní rovnostáři a můžeme tyhle finanční prostředky rozpouštět. A já bych to považoval za ohromnou chybu, protože každý služební funkcionář má mít možnost ocenit, jestli ten který pracovník pracuje dobře, špatně. Každý služební funkcionář má mít přehled o tom, kde je potřeba uplatnit stabilizační příplatek. A řeknu to na rovinu, každý služební funkcionář má mít i finanční prostředky na odměny, pokud to ta rozpočtová skladba umožňuje. Takže ano, my tam rezervu máme, ale ta rezerva je právě vytvořena na ty složky platu, které jsou nad tím základním tarifem, který tady je. A to, že budeme intenzivně pracovat se stabilizačním příplatkem především v té střední věkové kategorii těch nejzkušenějších policistů, to budeme. Takže ten reálný nárůst jejich odměn v příštím roce může být ještě vyšší.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministrovi. Tím pádem jsme vyčerpali tady tuto ústní interpelaci pana poslance Maška.

A na řadě je pan Lubomír Metnar, který chce interpelovat paní ministryni Černochovou. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně. Minulý týden v pátek náčelník generálního štábu generál Karel Řehka se vyjádřil tak, že nábory do armády se nedaří a letošní čísla nejsou dobrá. Z oficiálních dat rezortu historicky víme, že za rok 2022 a za rok 2023 byl čistý přírůstek vojáků z povolání 680.

V souvislosti s touto situací se chci zeptat, jaká opatření ke zlepšení této situace a zároveň ke splnění cíle Koncepce výstavby Armády České republiky 2035, ve které je cílové dosažení počtu 30 000 vojáků z povolání do roku 2030, budou učiněna. Zatím pouze víme z rozpočtu Ministerstva obrany, že plánujete pro rok 2030, pardon, pro rok  2025 nárůst prostředků na platy o miliardu korun ve vazbě na valorizaci platů, tedy navýšení objemu prostředků na platy ve výši 5 %, a nárůst prostředků na platy o 585 milionů korun v souvislosti s plánovaným meziročním nárůstem počtu vojáků z povolání, navýšení o 1 100 vojáků.

Považuji toto za nedostatečné vzhledem k tomu, že kumulovaná inflace od roku 2021 do roku 2024 byla 33 %, což znamená, že vojákům klesla reálná mzda. Tak se táži opět, co s tím bude rezort obrany dělat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, nicméně nevidím, že by byla paní ministryně Černochová přítomna, v tom případě bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno panu poslanci Metnarovi do 30 dnů písemně. Já děkuji.

Další, kdo je nachystán už na interpelaci na pana ministra Válka, je Miloslav Janulík. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Tak děkuji za slovo, pane předsedající. Není tady žádný ministr, možná jenom několik budoucích, to se uvidí.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Je tady pan ministr Jurečka vpravo od vás.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Aha, on se schovává. Škoda, že tady není kolega Válek. No, podívejte, já mám na něj.... Moje interpelace se týká platové situace ve zdravotnictví, ale ani ne tak jako v kontextu těch jednání, kdy se jedná o úhradovou vyhlášku, ze které se to odvíjí, protože platy ve zdravotnictví v nemocnicích - protože v privátu je to jinak, ale v nemocnicích, které jsou tedy vesměs státní a krajské, existují nějaké platové tabulky. Ale co mně opravdu velmi vadí, o to bych ho žádal a chci se ho zeptat, co udělá ministerstvo s tím, že se pořád v mainstreamu argumentuje, jaké mají lékaři platy a kolik měsíčně berou. Ale nikdo tam neřekne, že ten plat není za měsíc, on je vlastně za dva měsíce, že objem přesčasové práce ve zdravotnictví je tak vysoký. teď mluvím zejména o lékařích, i když sester se to týká také, že ten uváděný plat, který ti redaktoři radostně sdělují večer ve zprávách, není za jeden měsíc, ale vlastně za dva. Já jsem léta léta sloužil a vím, kolik těch hodin člověk musí odpracovat, aby dosáhl na ten plat, který proklamují, a pak si ti mladí lékaři přečtou v mainstreamu, kolik peněz vydělají řemeslníci, a nedělají pátky, svátky, soboty, neděle, Silvestr i o Štědrém večeru. Mají to za běžný fond pracovní doby. Měsíc trvá 720 hodin, když si spočítáte, kolik je nočních služeb, já vám vám to vysypu z rukávu, z hlavy. Ale já tedy bych se chtěl zeptat, co s tímto povědomím je on schopen... a co s tím udělá. Protože pořád se opakuje ta stejná lež na mainstreamu, kolik mají lékaři měsíčně. Ať tam někdo řekne, kolik mají za běžný fond pracovní doby, který činí zhruba těch 160 nebo 170 hodin podle měsíce, takže to není plat za měsíc, ale za dva měsíce. Co s tím jako ministr udělá? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan ministr Válek, stejně jako paní ministryně Černochová, je omluven, tím pádem vám bude odpovězeno do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

Další, kdo má svou interpelaci, je pan poslanec Lubomír Brož, a to na pana ministra kultury Martina Baxu ohledně významných investičních akcí. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, já mám dneska velice stručný dotaz, ale docela důležitý. Jedná se o investiční akce z oblasti kultury. Jsou to tři významné akce. Mám dotaz, jak to vypadá s depozitářem Národní galerie, protože ten vím, že je rozpracovaný, ale jaký je aktuální stav. Stejná otázka je na rekonstrukci Nové scény Národního divadla, což je jedna z nejvýznamnějších akcí v Praze a vůbec v sektoru kultury. A dále dotaz, který jsem dal již před rokem, tak bych ho chtěl aktualizovat, a to je rekonstrukce Veletržního paláce, v jakém stavu je její příprava, zda už existují nějaké studie, projekty a další věci. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, i pan ministr Martin Baxa je omluven z pracovních důvodů, tím pádem vám odpoví do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

Další, kdo bude interpelovat tentokráte pan ministra Mariana Jurečku, je paní poslankyně Lenka Dražilová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Tak já už jsem jednou interpelovala ve věci podpory zaměstnanosti starších občanů. A v kontextu toho opakovaně vycházejí výzkumy, které potvrzují, že lidé nad 55 let mají problémy při shánění nebo dokonce udržení si zaměstnání. Určitě jste viděl nový výzkum pro společnost Tenmark, že pětina populace se domnívá, že se starší zaměstnanci setkávají s bossingem, 35 % lidí tvrdí, že se tato věková skupina v práci musí vyrovnávat s tím, že je zaměstnavatel vnímá spíše jako přítěž, a dokonce 27 % lidí tvrdí, že starší zaměstnanci dostávají nižší platové ohodnocení než ostatní, samozřejmě není to myšleno tabulkové, ale dostávají nižší osobní ohodnocení nebo odměny.

Tato vláda si postavila nemalou část komunikace na tom, že chce prodloužit věk odchodu do důchodu. Zároveň řada vyjádření vládních politiků naznačuje, že starší lidé mají být v práci delší dobu, ale podle mého názoru vláda nedělá nic proto, aby se tito lidé mohli v tom pracovním poměru plnohodnotně udržet. A já se proto ptám, jaké konkrétní kroky chcete v této věci učinit, aby nedocházelo k diskriminaci starších zaměstnanců a naopak, aby byli atraktivní pro své zaměstnavatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a vidím pana ministra Mariana Jurečku, který pravděpodobně bude chtít odpovědět. Ano. Vážený pane ministře, vašich pět minut, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, pět minut je někdy hrozně krátká doba a pro některé někdy velmi dlouhá doba. Já se pokusím odpovědět, protože to téma je opravdu důležité a já děkuju za to, že ho otvíráte, protože my se té problematice snažíme věnovat v mnoha oblastech i konkrétními nástroji. Já připomenu a za to poděkuju, na začátku roku 2022, vlastně v první polovině roku 2022 jsme tady schvalovali jeden z důležitých nástrojů, který podporuje mimo jiné zkrácené úvazky tím, že motivuje firmy, aby tyto zkrácené úvazky realizovaly tím, že stát dává slevu těm firmám následně. A právě jedna část této podpory je zacílena na lidi 55 let věku plus a vidíme, že zhruba jedna třetina takto podpořených zkrácených úvazků je právě z této věkové skupiny lidí 55 let věku plus.

A my potřebujeme zkombinovat celou řadu nástrojů podpory, abychom pro firmy, pro tyto lidi, vytvářeli dobré a vstřícné prostředí. To znamená motivace toho zaměstnavatele a vytvářet prostředí, kdy třeba těm lidem už ubývají postupně síly v tom předdůchodovém věku.

Pak je to důležité v té oblasti vzdělávání, na kterou se hodně soustředíme, protože vnímáme, jak se mění ty pracovní pozice především s důrazem nejenom na robotizaci, což byl takový fenomén zmiňovaný v posledních letech, ale hodně na oblast digitalizace, digitálních dovedností a kompetencí.

Dneska Úřad práce má na to přímo zaměřenou svoji jednu část aktivní politiky zaměstnanosti v rámci projektů, kdy právě se snažíme v rámci projektu Věk není překážkou s touto skupinou osob lépe pracovat, nabízet jim lepší servis a podporu, a to nejenom u lidí, kteří ztratili práci, ale prostě lidí, kteří třeba pracují, ale chtějí si doplnit své kompetence, dovednosti.

Máme k tomu i projekt, kdy si ti lidé mohou, aniž by na Úřad práce přišli, tak přes náš e-shop je to stránka jsem v kurzu.cz vybrat právě vzdělávání v oblasti digitálu. A mohou to absolvovat z domova, někde blízko svého bydliště a vůbec na Úřad práce nemusí. Toto nám běží zhruba od konce loňského roku. Takže my děláme celou řadu kroků k tomu, abychom těmto lidem dali podporu z hlediska vzdělávání, aby ti lidé dokázali lépe čelit těm novým výzvám, které přicházejí, to znamená, že významná část pozic, a zhruba do roku 2030 to bude 90 % pozic na českém pracovním trhu, které budou vyžadovat zlepšení digitální kompetence a dovedností.

Takže na to se snažíme takto reagovat právě i u lidí, kteří, jak jsem říkal, ještě ani tu práci neztratili, ale mohli by být ohroženi ztrátou zaměstnání v budoucnu. Jsou to projekty, které jsou umožněny i pro firmy, aby to dělaly pro své zaměstnance. To znamená, není to jenom stav, člověk přišel o práci nebo člověk má práci a rozhodl se sám vzdělávat, ale je možné, aby do tohoto systému vzdělávání vstupovaly i firmy, a také se to děje.

Je strašně důležité, abychom neměli jenom ty ekonomické nástroje vzdělávací, ale abychom vlastně zvyšovali i povědomí ve společnosti. Já jsem shodou okolností dnes byl na velké konferenci pracovníků v HR, kde jsme vlastně i mimo jiné o tomto hovořili, kdy je důležité, aby si firmy uvědomovaly, že nejenom s mladými lidmi, jak se často říká, je možné pracovat, ale právě s lidmi předdůchodového věku, kteří mají zkušenosti, jsou často velmi kvalitními a spolehlivými zaměstnanci, ale potřebují doplnit některé kompetence, ale zároveň mít respekt k tomu, že třeba ti lidé třeba nemají takovou rychlost reakcí a tak dále, ale přesto pro ty firmy jsou vlastně jako velmi ceněnými pracovníky právě pro tu důvěryhodnost, spolehlivost, loajalitu.

Takže my za MPSV tento segment lidí 50 nebo 55 let věku plus bereme velmi vážně, mimo jiné třeba na ni pamatujeme i teď v rámci toho návrhu redesignu podpor v nezaměstnanosti je vlastně třeba ta nejvyšší podpůrčí doba u této skupiny osob 55 let věku plus bude tři měsíce, nikoliv dva měsíce, jako je u těch lidí toho mladšího věku.

Takže aby zase i tady byla nějaká větší ochranná situace, kdy ti lidé třeba přecházejí ze zaměstnání do zaměstnání a budou třeba na nějaký krátký čas potřebovat využít podpory v nezaměstnanosti, což je mimo jiné podpora charakteru podobná, jako je povinné ručení. Ti lidé si na to platí odvod speciálního pojistného, takže na to mají nárok.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času panu ministrovi. Paní poslankyně bude chtít doplňující dotaz. Než dorazí k mikrofonu, načtu omluvu. Michal Kučera od 18 hodin z osobních důvodů se omlouvá. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Já už asi na to ani nechci odpovědět, jenom bych chtěla poprosit pana ministra, jestli by mně mohl dát nějaká aktuální čísla, která se týkají právě těch zkrácených úvazků lidí 55 plus.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Pan ministr bude mít zájem ještě odpovědět? Děkuji. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Určitě velmi rádi, buďto přímo na vás, já si to poznačím, nebo případně i na jednání sociálního výboru můžeme dát celkový přehled za (?) zkrácené úvazky podporované ze strany státu. Takže já ještě jednou děkuju za toto téma, za tu debatu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak a toto byla poslední interpelace. Vážené kolegyně a vážení kolegové, já přerušuji 115. schůzi do pátku 25. října do 9 hodin.

116. schůze bude zahájena zhruba za pět minut v 18.01 hodin.

(Schůze přerušena v 17.56 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 12. 11. 2024 v 22:51.