(pokračuje Aleš Juchelka)

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 743/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý večer, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Pěkně jste přečetl celý ten dlouhý název jednotlivých zákonů, včetně toho sněmovního tisku 743. Jsme ve druhém čtení. Já si dovolím tedy navázat a říci to podstatné, co přináší tato změna.

My se snažíme touto změnou udělat kroky, které povedou k tomu, abychom zpřehlednili celý systém zaměstnávání osob v rámci takzvaného chráněného trhu práce, a to zpřehlednění tedy v oblasti uznávání dalších nákladů zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, stanovení takzvaného stropu maximální částky pro zvýšení příspěvku na další náklady zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tedy strop pro zvýšení příspěvku bude vztažen k částce mzdového příspěvku za všechny zaměstnance zaměstnavatele, konkrétně půjde o 0,8násobek čtvrtletní částky náležejícího mzdového příspěvku.

Dále upravujeme zakotvení postupu Úřadu práce v případě zahájení trestního řízení proti zaměstnavateli osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo členů jeho statutárního orgánu, a to v souvislosti s poskytováním příspěvku na zaměstnávání těchto osob.

Dále upravujeme diferenciaci výše odvodů prostředků do státního rozpočtu. V případě neplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením oproti dosavadnímu 2,5násobku průměrné mzdy se navrhuje odstupňování odvodů v závislosti na plnění formou přímého zaměstnávání osoby se zdravotním postižením, a to na 1násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň ze 3 % přímým zaměstnáváním, dvounásobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň z 1 % přímým zaměstnáváním, 3,5násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl méně než jedním procentem přímým zaměstnáváním.

Dále v oblasti kontroly a postihování nelegálního a zastřeného zaměstnávání se navrhuje v zákoně o inspekci práce zavést možnost orgánu inspekce práce ukládat správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku, spočívající v umožnění nelegální práce a zastřeném zprostředkování zaměstnávání na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku. Právo orgánů inspekce práce v určitých případech pořizovat zvukové, obrazové a zvukově obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob a dále možnost inspekčních orgánů ve stanovených případech nezahájit přestupkové řízení, ačkoliv jsou naplněny formální znaky přestupku.

Účinnost je navrhována od 1. ledna 2025.

Dovolím si tedy stručně shrnout. Chceme zpřehlednit systém chráněného trhu práce, nastavit transparentnější pravidla a také zároveň i administrativně přijatelná pro podporu těchto zaměstnavatelů a zároveň také udělat kroky, které povedou k lepší činnosti inspektorátu práce a zároveň také i k lepším možnostem při vymáhání přestupků, které případně jsou realizovány tak, aby inspektorát práce měl možnost získat lépe důkazy a zároveň také mohl objektivně přistupovat k různým situacím a nemusel se třeba zabývat některými naprosto banálními zjištěními, pokud u té kontrolované osoby byla zjištění daleko závažnější. Tak tolik asi stručně okomentování těch návrhů. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednávání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 743/1 až 3.

A já nyní poprosím zpravodajku výboru pro sociální politiku, paní poslankyni Janu Bačíkovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Bačíková: Já tedy děkuju za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já tedy shrnu ten proces. To první čtení proběhlo na 112. schůzi 17. 9. Jak už bylo řečeno, garančním výborem se stal výbor pro sociální politiku. Byla zkrácena lhůta na 30 dnů. Výbor pro sociální politiku na své 53. schůzi projednávání přerušil, aby následně tento bod doprojednal na své další schůzi 9. 10. 2024, kde byly schváleny čtyři pozměňovací návrhy usnesením číslo 202. To usnesení vám bylo doručeno, a já se teda na něj odkazuji. Možná ještě připomenu, že tento tisk projednával i hospodářský výbor.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, je to tak. A já poprosím zpravodaje hospodářského výboru, pana poslance Ivana Adamce, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru. A vidím, že byla tady změna a byl požádán pan poslanec Vojtěch Munzar, tak já poprosím, aby nás seznámil s tím, jak to probíhalo v hospodářském výboru a seznámil nás případnými pozměňovacími návrhy a také je odůvodnil. Prosím.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já si dovolím zastoupit omluveného předsedu výboru Ivana Adamce, který byl zpravodajem.

My jsme na hospodářském výboru tento tisk projednali, zabývali jsme se tam zejména dopadem na zaměstnavatele, změn, které předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí, nicméně na výboru nebyl vznesen žádný pozměňovací návrh, proto jsme se žádným pozměňovacím návrhem konkrétním nezabývali a nakonec jsme přijali usnesení, které znáte. Je klasické, že hospodářský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 743 ve znění předloženého vládního návrhu zákona. Hospodářský výbor zmocnil zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážený pane poslanče Munzare, děkuji vám taktéž za přednesenou zprávu.

V tuto chvíli tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Martin Dlouhý. Pane poslanče, mikrofon je váš. Prosím.

Poslanec Martin Dlouhý: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, můj pozměňovací návrh najdete pod číslem 5260 a týká se regulace účtování příspěvků, kdy pan ministr tady již řekl, že navrhovaný koeficient 0,8 zvýšení příspěvků vůči mzdové složce je již obsažen v tom sněmovním tisku. To omezuje celkovou částku, kterou mohou ti zaměstnavatelé vyčerpat, ale nezamezí to úplně určitému zneužívání, protože vlastně neříkáme, jak je tato částka vyčerpána. Zaměstnanci z Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce nás na jedné schůzce doslova šokovali, když jsme se ptali, kolik se teda vlastně účtuje. Často je to někde kolem 80 či 90 % průměrné mzdy. Ale objevily se i příklady, kdy jsou takový rekordmani, kteří vykázali hodinový náklad ve výši 8 000 korun, což si myslím, že je trošku nehoráznost, protože když si propočítáte 8 000 krát osm hodin, krát dejme tomu 20 dní, tak zjistíte, že celá diskuze o poslaneckých platech, kterou jsme si tady vytrpěli, je zcela zbytečná.

Takže navrhuji spolu s kolegy, s paní kolegyní poslankyní Bačíkovou, s panem Navrátilem a Pavlou Pivoňkou Vaňkovou regulaci, že ten příspěvek může být maximálně do výše průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, za který je o příspěvek žádáno. Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je zabránit jistým nehoráznostem, které se dějí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane poslanče, já taktéž děkuji. V tuto chvíli pan poslanec Igor Hendrych je další, který je připraven do krátké rozpravy. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Igor Hendrych: Dobrý večer. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já si dovolím představit dva pozměňovací návrhy již v obecné rozpravě, následně se k nim přihlásím v rozpravě podrobné.

První pozměňovací návrh poslanců Aleše Juchelky, Andrey Babišové, Lenky Dražilové, Jany Hanzlíkové, Igora Hendrycha, Renáty Oulehlové, Jany Pastuchové a Miroslava Samaše. Přečtu tu úpravu, kterou navrhujeme. V § 78b odst. 1 písm. a) se na konci bodu číslo 1 doplňuje text: "maximálně však do výše 1,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku k předcházejícímu roku, za který je o příspěvek žádáno, navýšené o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění".

A nyní stručné odůvodnění. Prostřednictvím zaměstnavatelů poskytujících zaměstnání zdravotně postižených osob stát plní své veřejné úkoly a nemůže se, nevyplývá-li to přímo ze zákonné úpravy, zprostit své odpovědnosti. Při zpracovávání novelizace zákonné úpravy zákona o zaměstnanosti je třeba si uvědomit, že zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poskytování sociální péče o zdravotně postižené, to znamená veřejný úkol. Stát by měl podporovat zaměstnavatele, kteří poskytují pracovní uplatnění osobám se zdravotním postižením, kdy tato pomoc je definována jako jeden z hlavních pilířů sociální pomoci Evropské unie. Výše mzdového ohodnocení pracovních asistentů, respektive pracovníků v sociálních službách, není příliš dobrá a zajistit kvalitního asistenta za mzdu ve výši návrhu cca 37 000 včetně odvodů je nemyslitelné. Z toho důvodu navrhujeme navýšit minimálně na částku 1,5násobku průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku k předcházejícímu roku, za který je o tento příspěvek žádáno, a dále navýšené o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Nyní představím druhý pozměňovací návrh rovněž poslanců Aleše Juchelky, Andrey Babišové, Lenky Dražilové, Jany Hanzlíkové, Igora Hendrycha, Renaty Oulehlové, Jany Pastuchové a Miroslava Samaše. Bude to několik bodů: v § 78a odst. 5 se vypouští první souvětí, v § 78b odst. 1 písm. a) se za slova "přímé" doplňují slova "nebo nahodilé" a v závorce za slovo "asistent" se doplňují slova "a provozní pracovník". Dalším bodem je, že v § 78b odst. 1 písm. a), bod 2 se v první větě za slovo "asistenta" doplňuji slova "nebo provozního pracovníka". V dalším bodě v § 78b odst. 1 písm. a) v bodě 2 se za poslední větu doplňuje ustanovení: "Provozní pracovník se na přímou pomoc osobám se zdravotním postižením primárně nezaměřuje, v průběhu pracovní doby nahodile, opakovaně či nepřímo vykonává činnosti, které svým cílením pomáhají osobám se zdravotním postižením vykonávat práci". Pátým bodem - páté ustanovení, které by se mělo měnit, takže v § 78b odst. 4 se za slova "asistent" doplňují slova "a provozního pracovníka" a v § 78b odst. 5 se v první větě za slovo "asistenta" doplňují slova "nebo provozního pracovníka".

Nyní stručné odůvodnění. Navrhovaná novelizace zákona o zaměstnanosti nově v § 78a odst. 5 obsahuje ustanovení, které zní: "Součet všech zvýšení z příspěvku podle odst. 4 nesmí u zaměstnavatele v kalendářním čtvrtletí přesáhnout 0,8násobku součtu příspěvku podle odst. 2, které za toto kalendářní čtvrtletí náleží." Toto ustanovení nově obsahuje maximální výši zvýšeného příspěvku, které se nám jeví jako nadbytečné a naprosto zbytečné. Navrhované omezení podstatně znevýhodňuje osoby s těžším zdravotním postižením, které vzhledem ke svému postižení mohou být zaměstnány na krátké pracovní úvazky. Tyto osoby vyžadují maximální pomoc, a to přímou i nepřímou, kdy je nutné dbát zvýšené bezpečnosti opatření při výkonu práce a je nutné vždy nastavit speciální pracovní postupy. Přijetí tohoto omezení poskytování příspěvku by z osob s těžším zdravotním postižením učinilo osoby nezaměstnatelné.

Nyní ještě k úpravám § 78b a zařazení provozního pracovníka do novely zákona. Současné znění zákona o zaměstnanosti umožňuje poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením, a to prostřednictvím poskytování zvýšeného příspěvku pro osobu pracovního asistenta a provozního zaměstnance. Navrhovaná novelizace zákona vypouští pozice provozního zaměstnance, jehož cílená činnost v podobě poskytnutí pomoci osobám se zdravotním postižením je však zásadní a velmi významná. Pomoc při výkonu práce osobám se zdravotním postižením je nutno chápat nejen jako pomoc fyzickou osobní, ale i pomoc administrativní nebo sociální. K tomuto závěru nás vede neustále se vyvíjející společnost, například progresivní digitalizace státní správy, kdy mnoho osob je tímto způsobem diskriminováno a vyčleňováno na okraj společnosti.

Současně je ve společnosti kladen velký důraz na kvalitu provádění práce. Je nutno dodržovat při výrobě mnoho výrobních postupů a pravidel, kdy je velmi obtížné nastavit výrobní proces osobám zdravotně postiženým tak, aby byly všechny tyto předpisy dodrženy. Provozní pracovník je klíčovou osobou při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tato pracovní pozice zajišťuje materiál, prostředky, stroje, nastavuje kvalitu, výrobní postup a tak dál osobám se zdravotním postižením. Jeho činnost nespočívá pouze v poskytnutí činnosti, kterou sám zaměstnanec se zdravotním postižením není schopen vykonat, ale poskytuje mnoho jiných činností, bez nichž se zaměstnanec neobejde, a které jsou nutné proto, aby vůbec měl zajištěnou činnost. Tolik můj příspěvek v obecné rozpravě. Jak už jsem avizoval, přihlásím se k těmto pozměňovacím návrhům vzápětí v rozpravě podrobné. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji taktéž. Vojtěch Munzar je přihlášen další do obecné rozpravy. Prosím.

Poslanec Vojtěch Munzar: Ještě jednou děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, já vás chci upozornit na jeden pozměňovací návrh, který se ale netýká té novely, kterou dává MPSV, respektive těch dotyčných paragrafů, ale týká se něčeho jiného, na co jsme byli upozorněni těmi zaměstnavateli z chráněného trhu práce, naposledy minulý týden na kulatém stole, a týká se to rizika dvojí sankce, vlastně dvojího sankčního přístupu státu v případě porušení BOZP.

Konkrétně pokud takový zaměstnavatel dostane pokutu, která je vyšší než 50 000, tak je na zvážení toho úředníka. Může být takovému zaměstnavateli odebrán ten příspěvek. Což skutečně já tam vidím dvě nebezpečí; jedno je riziko dvojí sankce, dvojího trestu, které může být ve svém důsledku pro ty zaměstnavatele likvidační, a to druhé riziko je samozřejmě úplně nejednoznačné a subjektivní rozhodování toho úředníka, zda k tomu přistoupí nebo ne.

Já to beru tak, že tímto pozměňovacím návrhem chci o tomto problému otevřít diskusi. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli je z místa ještě před vámi, pane ministře, paní poslankyně Bačíková, přihlášená po obecné rozpravě. (Ministr Jurečka a poslankyně Bačíková se domlouvají, v jakém pořadí vystoupí. Ministr Jurečka mimo mikrofon: Já do obecné.) Paní Bačíková také do obecné a byla před vámi, jestli vám to nevadí. Ale můžete se domluvit mezi sebou. Paní poslankyně, prosím, máte slovo. (Domlouvají se.) Tak nakonec pan ministr. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: My jsme se nakonec ještě dohodli tady s paní kolegyní. Tak já si dovolím ještě tady v obecné rozpravě využít to, co je nahráno v systému, abych okomentoval dva pozměňovací návrhy. Ten jeden pozměňovací návrh pod číslem 5294, ke kterému se v podrobné rozpravě ještě přihlásím, se týká takzvaných zdravotních a sociálních benefitů.

To znamená to, abychom upravili osvobození od daně zdravotních benefitů, které by měly zůstat osvobozené stejně jako do konce roku 2023. Tento krok byl projednáván se zaměstnavateli i odborovými svazy, má jednoznačnou podporu. Byl projednán i s kolegy z Ministerstva financí a tato navrhovaná právní úprava by měla nabýt účinnosti od (nesrozumitelné) 2025.

Tak, a potom mám také ještě druhý pozměňovací návrh, který se týká tématu dohod o provedení práce, kdy s tímto pozměňovací návrhem se ruší úpravy týkající se dohod o provedení práce provedené zákonem č. 163/2024 Sb, které měly nabýt účinnosti dnem právě 1. ledna 2025, tedy ruší se takzvaný režim oznámené dohody.

V zákoně o nemocenském pojištění se dále navrhuje odvozovat každoročně hranicí příjmů pro účast na nemocenském pojištění u DPP od průměrné mzdy. To je to, aby tady tato částka nebyla dlouhé roky fixně stanovena zákonem, ale aby byla svázána právě s průměrnou mzdou. V roce 2025 by činila tato hranice odvozená od 25 % průměrné mzdy 11 500 korun. Současná hranice příjmů pro vznik účasti na nemocenském pojištění u DPP je fixní a nereflektuje růst mezd v ekonomice. Přitom se příjmy zaměstnanců každoročně zvyšují, proto se navrhuje tuto hranici odvozovat od průměrné mzdy.

Navrhuje se úprava § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů tak, aby toto ustanovení bylo s účinností od 1. (ledna?) 2025 v souladu se zněním § 7h (?) zákona o nemocenském pojištění, upravujícím nemocenské pojištění osob činných na základě DPP. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a v tuto chvíli paní zpravodajka Jana Bačíková. Ještě pořád se nacházíme v obecné rozpravě. Prosím.

Poslankyně Jana Bačíková: Já si dovolím, kolegyně, kolegové, vás ještě trošku zdržet, protože bych ráda přidala nějaké své neformální osobní shrnutí k tomuto tisku. Já už jsem ve svém prvním čtení vlastně avizovala, že ta navrhovaná opatření na tom chráněném trhu práce opravdu nepovažuji za marginální a od začátku jsem upozorňovala, že je opravdu potřeba se této oblasti věnovat a věnovat se tomu dostatečně. Proto jsem také ráda, že vlastně vedle standardního projednávání na výborech, a to jak na sociálním, tak na hospodářském, proběhnul kulatý stůl, který byl za účasti řady zaměstnavatelů, zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí a ta debata byla opravdu velmi přínosná a přinesla nám řadu poznatků z praxe a z terénu.

Ta novela zákona o zaměstnanosti je určitě vedena dobrou vůli, o tom není v žádném případě pochyb, a já chápu, že ministerstvo některými návrhy reaguje na příklady jednotlivých excesů, kdy dochází k zneužívání nebo chcete-li, k nadužívání příspěvků a já jsem připravena tato opatření určitě podpořit, ale současně musím říct, že se jedná o opatření plošná, která dopadnou drtivě na většinu dobře fungujících firem. Nejsou to opatření koncepční a taková, která by dokázala pokrýt individuální potřeby jednotlivých chráněných dílen a jejich zaměstnanců, například i v závislosti na míře jejich postižení a schopnosti pracovat. Naším zájmem musí být, aby každý člověk navzdory svému postižení dostal šanci zařadit se do pracovního života, i když s omezením. No a k tomu potřebujeme samozřejmě stabilní chráněné dílny a firmy, které umí tato místa vytvářet. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli nevidím nikoho, kdo by se ještě hlásil do obecné rozpravy. Tak já ji v tuto chvíli končím.

Zeptám se ještě na závěrečná slova pana ministra, zdali chce? Ne, paní zpravodajka taktéž ne.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. V tuto chvíli tedy poprosím pana poslance Dlouhého, který je přihlášen jako první do podrobné rozpravy, aby se přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům. Prosím.

Poslanec Martin Dlouhý: Dobrý den, děkuji za slovo. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu 5260, který se týká omezení na výši, na hodinovou sazbu pracovního asistenta, a odůvodnění, aby nedocházelo k určitým excesům, jsem již uvedl v obecné rozpravě.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, pane poslanče. Igor Hendrych je další, kdo se hlásí se svými pozměňovacími návrhy do podrobné rozpravy, prosím, pane poslanče.

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jak jsem již avizoval v obecné rozpravě, přihlašuji se ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem zde v obecné rozpravě již odůvodnil, myslím si, že poměrně podrobně, a jsou evidovány pod sněmovním tiskem. Ta první 5392 a ta druhá pod sněmovním tiskem 5391. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Vojtěch Munzar je dalším poslancem, který se přihlásí ke svým tiskům v podrobné rozpravě.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, já se přihlašuji k jednomu tisku pod sněmovním dokumentem 5430, stručně jsem ho tady osvětlil v obecné rozpravě a bližší zdůvodnění najdete právě v tomto tisku. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuju. A posledním do podrobné rozpravě je přihlášen, tak předposledním, pan poslanec Vít Kaňkovský a po něm ještě pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer, vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5394 jde o pozměňovací návrh, který podávám společně s kolegou Martinem Dlouhým, kolegyní Janou Bačíkovou a kolegyní Pavlou Pivoňka Vaňkovou a týká se digitalizace žádostí. Zejména se jedná o úplnou digitalizaci podávání žádosti o zprostředkování zaměstnání a žádosti o podporu v nezaměstnanosti, a to prostřednictvím informačního systému v oblasti zaměstnanosti, a to buď přímo klientem nebo formou asistovaného podání žádostí u Úřadu práce. Dále jde o částečnou digitalizaci podávání ostatních podání a dalších úkonů vůči Úřadu práce. Vedle již uvedených možností je také možno použít datovou schránku nebo listinnou podobu a ještě některé další, už spíše technicistní úpravy. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, jak jsem avizoval, v obecné rozpravě jsem odůvodnil pozměňovací návrhy, které jsou v systému už nějaký ten den a jsou pod sněmovními dokumenty číslo 5293, 5294. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. A ještě se přihlásil s přednostním právem do podrobné rozpravy... Ano, Marek Benda.

Poslanec Marek Benda: Vůbec ne s přednostním právem, jako drobný poslanec zcela běžného charakteru. (Předsedající: Určitě.) Omlouvám se, nemám návrh nahraný v systému, to znamená, že na něj nemohu odkázat. Už se to tady stalo dneska několikrát, ale je to opravdu tím, jak jsme měnili program a čekali jsme, že některé věci budou dříve, některé později.

Já mám jednu drobnou změnu, která byla řešena už v usnesení příslušného výboru, a to v zákoně o zaměstnanosti v § 98. Na konci písmene u) byla doplněna slova, která měla řešit státy, nebo jurisdikce, které nepokládáme tak úplně za státy. Jedná se samozřejmě převážně o Tchaj-wan. Asi všichni víte, že tohle je moje srdeční záležitost. Myslím, že znění, které tam bylo doplněno na výboru, není zcela nejpřesnější a navrhuji, aby tam bylo jiné znění. A to tak, že v § 98 na konci písmene u) se doplňují slova: "je-li to v zájmu České republiky, za stát se považuje také jiná samostatná jurisdikce a za občana také fyzická osoba, která je za občana samostatné jurisdikce považována podle právních předpisů této samostatné jurisdikce". Je jasné, že by to nadále zůstalo na rozhodování vlády, která obecně vyhlašuje, že by tam zároveň musela zohlednit tento zájem České republiky, ale výslovně by se neříkalo, že to není stát. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli nevidím, že by se do podrobné rozpravy hlásil někdo z lavic poslaneckých, takže já končím podrobnou rozpravu.

Je zájem o případná závěrečná slova? Pane ministře? Není taktéž.

Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

Než otevřu další bod, přečtu omluvy. Od 18 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Andrej Babiš, Richard Brabec celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jaroslav Dvořák od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů, od 17 hodin poté ze zdravotních důvodů. Ivana Mádlová bere zpět svou omluvu od 14 do 16 hodin ze zdravotních důvodů. Je tady přítomna. Zdenka Němečková Crkvenjaš je omluvená celý jednací den z rodinných důvodů, Jan Síla od 16.45 ze zdravotních důvodů, Pavel Svoboda od 19 hodin z pracovních důvodů, Helena Válková od 19.15 z osobních důvodů.

Z členů vlády je omluven Marek Výborný, a to od 15.40 do 17 hodin, a to z pracovních důvodů.

Já otevírám sněmovní tisk číslo 716. Je to

Aktualizováno 14. 11. 2024 v 18:06.