(pokračuje Olga Richterová)

226.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 119. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 22 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance a poslankyně na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní následovně: není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

A nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na jednotlivé písemné interpelace. Jde o interpelaci na ministryni obrany Janu Černochovou a ta odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky, interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 591. Projednávání této odpovědi bylo opakovaně přerušeno, naposledy 31. října 2024, a to do přítomnosti paní ministryně obrany - a jelikož paní ministryně není přítomna, tak tato podmínka nadále trvá a my o interpelaci jednat nemůžeme.

Dále ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci poškozování české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 620. Projednávání této odpovědi bylo taktéž opakovaně přerušeno, naposledy 31. října 2024 do přítomnosti paní ministryně obrany. Opět paní ministryně není přítomna, podmínka nebyla naplněna, nemůžeme se vyjádřit k této interpelaci.

V následující odpovědi předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci hospodářské stagnace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 677. Projednávání této odpovědi bylo taktéž opakovaně přerušeno, naposledy 31. října 2024, a sice do přítomnosti předsedy vlády. Ten přítomen není - opět o interpelaci se nejedná.

Dále předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci rušení daně z neočekávaných zisků v roce 2025. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 678. Její projednávání bylo taktéž opakovaně přerušeno, naposledy 31. října. 2024 do přítomnosti předsedy vlády. Opět tato podmínka není naplněna, tudíž o interpelaci se nejedná.

I v další interpelaci předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci inkasa daně z neočekávaných zisků za rok 2023. Tato interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 679. Projednávání této odpovědi bylo opakovaně přerušeno, naposledy 31. října 2024, opět do přítomnosti předsedy vlády, což není naplněno, čili o této interpelaci taktéž jednat nemůžeme a nebudeme.

V další písemné interpelaci předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci dezinformace europoslance Vondry. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 683. Projednávání této odpovědi bylo opakovaně přerušeno, naposledy 31. října 2024, opět do podmínky přítomnosti předsedy vlády, která dnes není naplněna, čili o interpelaci nejednáme.

Následující odpověď na interpelaci je, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslankyně Ivety Štefanové ve věci postupu samosoudkyně Okresního soudu v Ostravě. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 712 a projednávání této odpovědi bylo přerušeno taktéž opakovaně, naposledy 31. října 2024, do přítomnosti ministra spravedlnosti. A ten zatím přítomen není, čili nyní se o této interpelaci taktéž nejedná.

Ještě korekce omluvy pana ministra Vlčka, který se omlouvá z dnešního jednání z pracovních důvodů od 9 do 11 hodin. Dále se omlouvá pan poslanec Milan Vencl od 11 do 12 hodin ze zdravotních důvodů.

A my můžeme přistoupit k další odpovědi na interpelaci, kdy paní ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Pavla Růžičky ve věci kurzu pro příslušníky AČR - navedení dronu na pohyblivý cíl. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 740. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 31. října 2024, a sice opět do přítomnosti ministryně obrany. Tudíž jelikož tato podmínka není naplněna, se o interpelaci dále nejedná.

Nyní, protože máme v sále pana ministra Kupku, přistupujeme k interpelaci, o níž se jednat může, nicméně - ministr dopravy Martin Kupka odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci zvláštní okolnosti okolo pronájmu brněnského nádraží firmě Brno New Station Development, ve které má významný podíl bývalý náměstek za ODS Ivo Vrzal. Tato interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 745 a projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 31. října 2024, do přítomnosti ministra dopravy, přičemž tato podmínka naplněna je. Pan ministr je přítomen, ale kdo je omluven řádně, je pan poslanec Kolovratník. A jak jsem upozorňovala v úvodu na ten § 112 odst. 6, tak není-li interpelující poslanec přítomen, tak se nekoná ani rozprava, ani nemůže se dál o té interpelaci jednat. Čili tímto končím projednávání této interpelace.

Další interpelace míří na ministra financí Zbyňka Stanjuru. Ten odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci čerpání prostředků z kapitoly státního rozpočtu pro Národní sportovní agenturu formou dotací Autoklubu České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 762. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 31. října 2024 do přítomnosti ministra financí. Ten přítomen není, čili ani o této interpelaci nemůžeme jednat.

Dále ministr životního prostředí Petr Hladík odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci neúplné transpozice směrnice ve vztahu k ETS 2. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 763. Projednávání této odpovědi bylo taktéž opakovaně přerušeno, naposledy 31. října 2024, a sice do přítomnosti ministra životního prostředí. Ten není přítomen, čili o interpelaci nebudeme jednat.

V následující odpovědi předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci utajování informací státního rozpočtu na rok 2025. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 787. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 31. října 2024, a sice do přítomnosti předsedy vlády. Opět podmínka nebyla naplněna, čili o interpelaci se nejedná.

Ještě dorazila další omluva: omlouvá se pan poslanec Ondřej Benešík do 11 hodin z pracovních důvodů.

V následující odpovědi předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka na vládu České republiky ve věci zavedení jednotného inkasního místa. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 826. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 31. října 2024, a sice do přítomnosti předsedy vlády nebo ministra financí nebo ministra práce a sociálních věcí. Nicméně ani jeden z těchto ministrů či ani předseda vlády nejsou přítomni, čili tato podmínka nebyla naplněna a my i tuto interpelaci dnes nemůžeme projednat.

Vítám pana ministra spravedlnosti, který právě přišel, protože v následující odpovědi právě ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci opakovaného vracení věcí k dalšímu řízení v závažných trestních kauzách a prošetření odpovědnosti, postupu a průtahů soudů ze strany Ministerstva spravedlnosti. Tato interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 827. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 31. října 2024, a právě do přítomnosti ministra spravedlnosti, který zde je v sále, a my tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Táži se pana poslance... Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já doufám, respektive cítím se trošku nepříjemně, že přede mnou byli kolegové, kteří měli také - nebo paní kolegyně Štefanová, která měla interpelaci na pana ministra Blažka. Tak to zrovna tak vyšlo. Klidně bych jí dal přednost, kdyby to bylo možné, protože se na to nedostalo, protože pan ministr se dostavil až teď. Ale budu tedy pokračovat se svojí interpelací a doufejme, že se k tomu dostane někdy jindy.

Moje interpelace se týká informace, kterou jsem si vyžádal z Vrchního státního zastupitelství v Praze, kde jsem požádal Vrchní státní zastupitelství v Praze, aby mě informovalo o tom, jak dochází k opakovanému rušení nezákonných rozhodnutí soudu. Vrchní státní zastupitelství v Praze mě informovalo, že v celkem 11 věcech bylo nejméně dvakrát odvolacím soudem rozhodnuto o vrácení soudu prvního stupně, to jest soudy obou stupňů rozhodovaly nebo ještě budou rozhodovat nejméně třikrát. V celkem třech věcech bylo nejméně třikrát odvolacím soudem rozhodnuto o vrácení soudu prvního stupně, čili soudy rozhodovaly v dané věci čtyřikrát, a Nejvyšší soud v celkem jedné věci rozhodl dvakrát o vrácení soudu nižšího stupně k projednání a v jedné věci rozhodl jednou soud prvního stupně a následně dosud nejméně osmkrát rozhodoval Vrchní soud v Praze jako soud druhého stupně poté, co bylo proti jeho rozhodnutím postupně podáno Nejvyšším správním zastupitelství sedm dovolání, na jejichž základě mu byla věc Nejvyšším soudem šestkrát vrácena k novému rozhodnutí, a o posledním, sedmém dovolání dosud nebylo rozhodnuto.

Jde o nějakých 16 trestních věcí, ve kterých zcela evidentně dochází k průtahům, dochází k tomu, že je porušován trestní řád, není respektováno rozhodnutí odvolacího nebo dovolacího soudu dokonce a v tom posledním zmiňovaném případě je zjevné, že soud nižšího stupně odmítá respektovat rozhodnutí soudu vyššího stupně a není v dané věci evidentně cesty, snad s výjimkou kárné žaloby, jak s takovouto výjimečnou situací naložit. Čili moje dotazy. Tam probíhala ještě nějaká další korespondence, ministerstvo mě požádalo, abych ty věci upřesnil, já jsem potom mluvil s panem náměstkem Vilémem Anzenbachrem a domluvili jsme se, že ministerstvo si to samostatně vyžádá z Vrchního státního zastupitelství, protože já nemám informace o tom, o jaké případy jde, ale vzhledem k tomu, že se domnívám, že všichni máme zájem na tom, aby soudnictví a justice fungovaly řádně, nedocházelo k protahování těchto věcí, a já podotýkám, že věci, nad kterými dohlíží Vrchní státní zastupitelství v Praze, patří mezi ty nejzávažnější případy organizované zločinecké činnosti, tak bych chtěl vědět, o jaké kauzy jde, jaké jsou příčiny těch průtahů nebo opakovaného vracení a jakým způsobem ministerstvo případně posuzovalo kroky, které učinit k nápravě včetně případného zvážení kárných opatření, návrhu kárné žaloby nebo náhrady škody či zadostiučinění podle zákona č. 82/1998 Sb., o nesprávném úředním postupu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A vnímám zájem pana ministra nyní zareagovat. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Omlouvám se, pardon. Dobrý den přeji, vážený pane poslanče, k interpelaci ve věci opakovaného vracení věcí k dalšímu řízení v závažných trestních kauzách a prošetření odpovědnosti, postupu a průtahů soudů ze strany Ministerstva spravedlnosti jste byl přípisem ze dne 17. 9. informován, že ve věci je prováděno šetření. Vámi požadované informace k interpelaci však byly natolik obecné, že bylo třeba vás nejprve vyzvat k doplnění. Panu náměstku Dvořákovi jste pak ústně sdělil, že jinými údaji nedisponujete, proto bylo vyžádáno vyjádření vrchní státní zástupkyně v Praze doktorky Lenky Bradáčové. Ta jednotlivé věci specifikovala, popsala úkony v konkrétních řízeních a rovněž stručně nastínila dle jejího názoru žádoucí změnu právní úpravy. Teprve po obdržení vyjádření vrchní státní zástupkyně, která jednotlivá řízení specifikovala, bylo možné vyžádat další podklady, konkrétně vyjádření k údajným průtahům od předsedů a předsedkyň Krajského soudu v Ústí nad Labem, Městského soudu v Praze, Krajského soudu v Hradci Králové, Obvodního soudu pro Prahu 1, Obvodního soudu pro Prahu 4, Okresního soudu v Mělníku, Okresního soudu Praha-západ, Obvodního soudu pro Prahu 8 a Vrchního soudu v Praze.

Zároveň byli požádáni o poskytnutí relevantních rozhodnutí v jednotlivých věcech. S ohledem na vyjádření vrchní státní zástupkyně bylo dále vyžádáno vyjádření legislativního odboru k možné změně právní úpravy k problematice limitů kasačního principu v právní úpravě odvolacího řízení trestního. Dále bylo vyžádáno vyjádření odboru odškodňování, zda v souvislosti s uvedenými řízeními evidují žádosti o odškodnění. Aktuálně jsou podklady ministerstvu zasílány, šetření tudíž není dosud skončeno. Poté co budou vyhodnoceny a zpracovány, bude vám, pane poslanče, poskytnuta finální odpověď. Děkuji za pozornost a omlouvám se kolegyni Štefanové, ale ono to dneska šlo nějak příliš rychle a já jsem omluven do půl desáté, a to jsem bohužel nestihl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já ještě procesně zkonstatuji, že když doprojednáme ty ostatní body, tak se můžeme opět dostat k bodu paní kolegyně Štefanové a vnímám opět zájem o reakci pana předsedy Michálka, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Ona byla celkem obecná, tak minimálně já bych poprosil, jestli by bylo možné specifikovat, vzhledem k tomu, že některé informace už jste obdržel, tak tu asi kauzu, která nejvíce bije do očí, to znamená, kde rozhodoval osmkrát Vrchní soud v Praze jako soud druhého stupně poté, co proti jeho rozhodnutí bylo postupně sedmkrát podáno dovolání Nejvyšším státním zastupitelstvím a následně byla věc Nejvyšším soudem šestkrát vrácena k novému rozhodnutí, o posledním, sedmém dovolání, dosud nebylo rozhodnuto v té době, kdy jsem podával interpelaci 3. 9. 2024. To si myslím, že je natolik do očí bijící situace, že by skutečně bylo žádoucí učinit nějaké aktivnější kroky. A chtěl jsem se zeptat, kdy mohu očekávat vyjádření a jestli vy se ztotožňujete s tím názorem legislativního odboru, že se tato záležitost má řešit pouze v rovině legislativní, čili změny zákona, a nikoliv uplatněním stávajících nástrojů, které má ministerstvo k dispozici.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a do rozpravy se opět hlásí pan ministr spravedlnosti, prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Z nástrojů vůči moci soudní to je složité, ono oni v podstatě de facto žádné nejsou, pokud jde ze strany výkonné moci, pokud jde o podávání nějakých kárných návrhů, tam jsou prostě tak krátké promlčecí doby, že v momentě, kdy probíhá ten takzvaný ping pong, jak se tomu říká, tak uběhne možnost zabývat se tím nějakým způsobem v kárném řízení. Takže s tím názorem odborů já v zásadě souhlasím, chtělo by to asi změnu zákona, ovšem ta se diskutuje dlouho a i ta by měla určitá svá úskalí. A snad ještě tolik. My vždycky mluvíme o nějakých jednotlivých kauzách, ale oni probíhají tisíce soudních řízení a tenhle ping-pong neprobíhá vždycky. Chápu, že v některých případech, které jsou potom třeba v médiích nebo v té vaší otázce, to bije do očí, ale to neznamená, že tak se děje vždycky a všude.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Rozprava pokračuje, pan předseda Michálek, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane ministře, novelu kárných řízení jsme tady, pokud se nepletu, schvalovali nedávno (Ministr Blažek odpovídá mimo mikrofon.), takže mohu z toho vašeho vyjádření chápat, že postupně spějete k závěru, že bychom znovu novelizovali tu úpravu kárných řízení, kterou jsme teď schválili nebo že to bude nějakým, že pomohou ty změny, které jsme prosadili v rámci toho, protože já vím, že se tam prodlužovalo, prodlužovala se lhůta pro uplatnění kárných opatření, řešilo se tam stavení té doby, pokud probíhá nějaké související řízení, ale samozřejmě je na místě otázka, jestli tato přijatá legislativní opatření adresují přesně problémy v těchto závažných trestních případech.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A pan ministr spravedlnosti.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Měl jsem na mysli spíš trestní řád, to znamená, ten takzvaný ping pong, odstraní, pokud jde o ta kárná řízení, ano, to jsme schválili, ale oba víme, že účinnost je od určitého data, a bavíme se o minulých případech, v tom je ten problém, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A pan předseda, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Takže já si jenom chci ověřit, pokud teď skončíme to projednávání, jakmile obdržím ty další informace, tak případně je možné to znovu zařadit na program schůze Sněmovny k písemným interpelacím a nebo podám případně další žádost o zařazení s novou interpelací, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, Já to vnímám tak, že tedy končím rozpravu a že ani není navrženo usnesení k hlasování. Děkuji a tím končím i projednávání této odpovědi na interpelaci.

Přistoupíme k další. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka na vládu České republiky ve věci zpronevěřování advokátních úschov, kauza Suková. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 828. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 31. 10. 2024, a sice do přítomnosti předsedy vlády nebo ministra spravedlnosti, a ten je přítomen, my tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě a já opět dávám slovo panu předsedovi Michálkovi jakožto interpelujícímu poslanci, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jenom připomenu, že ta interpelace mířila tedy na vládu České republiky, a to z toho důvodu, že v takovýchto případech, které jsou problémové, často dochází k tomu, že ten případ je na pomezí mezi několika rezorty a je potřeba jejich spolupráce k jejich vyřízení. To znamená, aby nedocházelo k tomu, že jeden rezort se vymlouvá na druhý, tak v takovém případě je typicky interpelovaná vláda. Jsem rád, že pan ministr spravedlnosti je přítomen a je připraven osvětlit tuto situaci.

Určitě začnu svoji interpelaci poděkováním za spolupráci, která proběhla při schvalování novely zákona o advokacii, v rámci které jsme jako Poslanecká sněmovna nebo případně zatím ve stadiu výboru dospěli ke shodě na některých změnách v problematice advokátních úschov tak, aby nemohly pokračovat ty velmi problematické úschovy, ve kterých se za posledních dvacet let ta škoda celkem vyčísluje na více než jednu miliardu korun.

Ono samozřejmě v tom časovém rozmezí někdo může namítnout, že to je dlouhá doba a že to je poměrně nízká četnost, že samozřejmě drtivá většina úschov probíhá v pořádku a není potřeba, abychom vyvolávali dojem, že to je nějaký masivní jev mezi advokáty, protože to tak není. Na druhou stranu, pokud to zasáhne konkrétní rodinu, která do úschovy dala celé rodinné úspory a používá úschovu například při prodeji bytu, peníze má v úschově, byt prodá, takže o byt přijde, pak přijde i o peníze v úschově, tak to samozřejmě vede k tomu, že to má devastační efekt na ty rodiny, na těch několik rodin, které jsou potom obětí této trestné činnosti. Takže jenom jsem chtěl na začátek vyjasnit, že jsem velmi rád, že se podařilo najít legislativní řešení tohoto problému a děkuji za to.

Současně se domnívám, že by bylo žádoucí probrat i konkrétní kauzu paní doktorky Sukové, která tedy tak, jak vyplývá z korespondence, kterou máme od celé řady poškozených lidí, připravila ty lidi o jejich celoživotní úspory. Je evidentní, že v dané věci - byť tedy byl samozřejmě spáchán trestný čin, který se vyšetřuje - je otázka, jestli vůbec policie získá peníze, které byly vyvedeny. Ale je evidentní, že v dané věci došlo k pochybení na straně České advokátní komory, že ta kontrola, která měla zajistit, že nedochází k machinaci s prostředky v úschovách, byla bezzubá, nefungovala.

Mě by zajímalo, jakým způsobem tedy komora toto vůbec kontrolovala, byť si uvědomuji, že Ministerstvo spravedlnosti podle současné legislativy má velmi omezené možnosti, jak v této agendě dohlížet nad veřejnou správou, kterou vykonává Česká advokátní komora. Já se domnívám, že pokud je České advokátní komoře svěřena státní správa v určité oblasti, že by měly existovat mechanismy, jak může stát zasahovat v případech, kdy není tato státní správa vykonávána v souladu se zákonem. Což je přesně i tento případ, který potom dopadne na jednotlivé rodiny a připraví je o celoživotní úspory.

Takže otázka směřuje k tomu, jestli byste se mohl vyjádřit k té kauze a k výkonu státní správy ze strany České advokátní komory, jestli tam došlo nebo nedošlo k pochybení, jakým způsobem to pochybení je dále řešeno, jestli budou nastaveny nějaké kontrolní mechanismy nad výkonem státní správy v této oblasti, ale případně i v jiných oblastech. Byť samozřejmě vnímám, že je potřeba přitom respektovat zásady nezávislosti České advokátní komory jako stavovské organizace, která zajišťuje poslání advokátů v právním státě tak, aby nebyly v podstatě v područí státu.

Nicméně v okamžiku, kdy se stát zbaví určité své působnosti, jako jsou třeba ty úschovy a deleguje to na advokátní komoru tak, jako máme regulovány úschovy v jiných odvětvích, například u realitních makléřů, tak je logické, aby tam kontrolní mechanismy fungovaly i v případě, že ten subjekt vykonávající tuto delegovanou státní správu na to nějakým způsobem rezignuje. Protože co si budeme povídat, je to prostě instituce, která má také svoje vedení, které potom obsazuje i ty úřednické posty a může tam dojít k selhání a je žádoucí, aby stát měl nástroje nápravy, pokud dochází k porušování zákona. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji a nyní v rozpravě vystoupí ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Vážený pane poslanče, vy jste si do značné míry odpověděl sám v první části. To znamená, od té vaší interpelace uplynul nějaký čas, našla se nějaká řešení a v podstatě teď záleží na tom, jestli ta řešení Sněmovna schválí, což si myslím, že nebude problém, pokud jde o většinu při hlasování. Problém bude spíš to, kdy se to dostane na projednávání do pléna Poslanecké sněmovny. Proč jsem tak optimistický? Oba víme, že ten návrh nakonec připodepsali i zástupci opozice. To znamená, že si myslím, že by projít mohl v rámci novely zákona o advokacii.

Pokud jde o vaše další otázky. Kauza Suková je staršího data. Já jsem někdy v létě - teď už nevím přesně, kdy to bylo - přijal několik těch poškozených. Debata se vedla o tom, že oni chápou - je to smutné pochopení - že právní úprava byla taková, že pokud jde o náhradu škody za nekalá jednání, která se děla, tak ji v zásadě nemohou dostat od státu, protože s tím se nepočítalo, že by tyhle škody mohly vznikat. Je to právě i tím, že Česká advokátní komora je veřejnoprávní korporace a odpovídá samostatně. Právě proto se navrhuje ta změna, aby do budoucna byla situace lepší.

Pokud jde o kontrolní mechanismy v advokátní komoře, tak už to, že advokátní komora také souhlasí s těmi změnami, tak předpokládám, že jejich výkon bude do budoucna lepší. Protože se ukázalo, že za předchozí právní úpravy, a možná i nějakými chybami jednotlivců v advokátní komoře - to nechci posuzovat - došlo k tomu, že ty negativní případy se bohužel takzvaně neuhlídaly. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opět vystoupí pan předseda Jakub Michálek, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Děkuji za vyjádření, vážený pane ministře. Asi bych mohl parafrázovat, že se to neuhlídalo tím, že tam skutečně došlo k nějakému pochybení. Ale tím, že schválíme novou právní úpravu, tak pořád zůstává kompetence na ČAK a pořád je tady validní otázka, jestli v situaci, kdy se to bude opakovat, že to ČAK takzvaně neuhlídá, to znamená, že tam pošle nějakého kontrolora, který nebude vykonávat svoji působnost... Pokud se nepletu, tak v tomto konkrétním případě tam jsou vznesena i trestní obvinění, myslím, že v jiné kauze, ale vůči tomu kontrolorovi, který vykonával tu kontrolu, takže ten člověk je tedy znovu stíhán za nějaké trestné činy, myslím, že dokonce korupčního charakteru.

Takže ta otázka pořád zůstává, jestli jste spokojen s tím, že veškerá kontrolní činnost zůstává čistě na advokátní komoře a Ministerstvo spravedlnosti nemá žádné možnosti, jak zasáhnout, i kdyby třeba v budoucnu se opět ukázalo, že kontrolní mechanismus v rámci České advokátní komory nefunguje. To pak je vlastně taková státní správa, kdy stát říká, že to sice je státní správa, ale že z hlediska odpovědnosti od toho dává ruce pryč.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě vystoupí pan ministr spravedlnosti, který se právě teď ujme slova, prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Vy jste použil slovo spokojen. To je takový subjektivní termín. Nikdo nemůže být spokojen za situace, kdy se tam děly věci, které se děly. Ale ten kontrolní mechanismus nalézt takový, aby to vlastně v podstatě vykonával stát, když je to právě veřejnoprávní korporace, není jednoduché. Oba zase víme, že teď je zákon o advokacii probírán ve Sněmovně a nikdo nenavrhl nějaké takové řešení a bylo by to hodně složité, jak rozlišit, kde jsou meze státní moci a začíná moc té korporace.

V zásadě u těch korporací se vždy - teď je jedno, jestli je to obec nebo advokátní komora - hodně spoléhá na to, že komora bude dbát na svou pověst, neboť ji to poškozuje. Já si myslím, že advokátní komora si velmi uvědomila, jak velmi to poškodilo její pověst i pověst advokátů jako takových před veřejností. Tady budu trošku optimista a myslím si, že kontrolní mechanismy budou teď vnímat mnohem a mnohem důsledněji. Nemyslím si, že je potřeba teď vymýšlet nějaký státní zásah do těch kontrolních mechanismů uvnitř komory. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A přihláška pana předsedy Jakuba Michálka. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já bych možná jenom to doplnil o to, že nejde jenom o vztah mezi státem a veřejnoprávní korporací, na kterou je přednesená část státní moci, protože to dobře známe například u obcí a u krajů, kde v obecním nebo krajském zřízení jsou zvláštní ustanovení právě pro účely jednak kontroly výkonu té přenesené působnosti, ale jsou tam... bavíme se tady vlastně o přenesené působnosti. A stejně tak jsou tam opatření, která umožňují zasahovat příslušným ministerstvům v případě, že tu přenesenou působnost vykonávají nezákonným způsobem. A tady je to vlastně odchylný případ, kdy žádný takový mechanismus státu zasáhnout v případě, že se nerespektuje zákon, neexistuje. Spoléháme se na to, že ta komora si to nějak vyřeší, a to mně přijde, že není úplně žádoucí, protože pak vlastně za to nezodpovídá nikdo, případně kdyby se ukázalo, že ta komora vůbec nevykonává tu svoji působnost nebo vykonává jí tím způsobem, že tam posílá lidi, kteří nemají patřičné předpoklady, jsou třeba trestně stíháni nebo páchají trestnou činnost, nezajišťuje to, tak pak je otázka, jestli by vlastně neměla nést jako veřejnoprávní korporace, tedy za toto svoje v uvozovkách lajdáctví odpovědnost tím, že bude nějakým způsobem hradit škodu, která v důsledku toho vznikne, ne celou škodu, ale která vznikne, až pokud prostě systematicky zanedbává ty svoje kontrolní působnosti od toho okamžiku, kdy to mohlo vyjít najevo v důsledku té kontrolní činnosti. Ale to je možná spíš taková teoretická akademická debata, případně to můžou řešit soudy, když to ti poškození uplatní vůči komoře.

Já souhlasím s tím, že do budoucna jsme udělali hodně pro to, aby se ty případy pochybných úschov neopakovaly. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Diskuse vyvolala faktickou poznámku. Hlásí se pan poslanec Michal Zuna. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Já děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem se přihlásil tady do té debaty, protože jsem chtěl vznést ještě jeden rozměr tady té problematiky, tady té kauzy, a to v jiné roli státu, v té kontrolní činnosti, že stát neselhal alespoň v podobě činnosti Finančního analytického úřadu, který v té kauze učinil mnohá fakta v tom, že upozorňoval na to, že tento způsob v podstatě okrádání klientů se děje, a upozorňoval na to Českou advokátní komoru, ale tam právě selhal ten vnitřní kontrolní mechanismus.

A já si práce Finančního analytického úřadu velmi vážím, ať už to je právě v činnostech směřujících proti praní špinavých peněz, nebo v uplatňování mezinárodních sankcí a celé řady další.

A i my tím, že tady vlastně kontrolujeme tento úřad přes komisi, tak mě potom velmi mrzí, když vlastně aktivity a činnosti Finančního analytického úřadu přijdou vniveč, protože pokud na něco přijde a upozorní na to Českou advokátní komoru, tak potom selžou vnitřní mechanismy v České advokátní komoře. A já jsem moc rád, že vlastně ta opatření, ta legislativní opatření, o kterých se bavíme, takže na nich je shoda napříč politickým spektrem, a že to je ten krok správným směrem, který tyto případy eliminuje do budoucna.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji panu poslanci i za dodržení času a s další faktickou chce reagovat na průběh rozpravy paní poslankyně Zuzana Ožanová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. V tomto případě prostě stát selhal, pane poslanče Zuno, prostřednictvím paní místopředsedkyně, selhal, je jedno, kdo selhal. Ti klienti přišli o 150 milionů. Prosím vás, není možné, aby advokátka vybírala v hotovosti a vkládala v hotovosti a bankovní sektor to nechal všechno být. Došlo k situaci, kdy kontrola a advokátní komora taky selhala, takže stát selhal. Nepoužívejte, že neselhal.

To, že jsme se shodli, a ve své podstatě jsem to byla já s paní profesorkou Válkovou, kdo inicioval změnu legislativy, a potom to dopracovalo Ministerstvo spravedlnosti tak, aby to bylo přijatelné pro všechny v rámci celého politického spektra, je pravda. Ale stát v tomto případě skutečně selhal.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní zareaguje pan předseda Jakub Michálek, poté pan poslanec Michal Zuna. Jsme ve faktických, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Tak pokud už se bavíme o tom, kdo se na tom podílel, tak si myslím, že by bylo korektní zmínit i paní senátorku Marvanovou, která se té problematice věnovala a která iniciovala, měla na to pracovní skupinu.

Ale já jsem se chtěl zeptat ještě na jednu otázku, která mi vytanula na mysli v souvislosti s projednáváním zde v Poslanecké sněmovně, na pana ministra, jestli pan ministr, prostřednictvím, vlastně teď ani nemusím prostřednictvím, tak ví, co se pokazilo v té kontrole, jestli ví, co se pokazilo, jestli má ty informace od České advokátní komory, co bylo špatně na té kontrole, kterou provedl kontrolor České advokátní komory?

Jestli to bylo tak, že byly předloženy výpisy v papírové podobě nebo v elektronické podobě, jestli to byly výpisy, nebo jenom nějaké výpisy z bankovního účtu nebo nějaké zkreslené výňatky, jestli tam byl elektronický podpis, nebo jestli to byl zkrátka nějaký sken a ten kontrolor vlastně nepožadoval žádné důvěryhodné ověření v rámci té kontroly, abychom si vyjasnili, kde přesně bylo to selhání, aby se už do budoucna nemohlo opakovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pan poslanec Zuna. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo. Já už jsem krátce na paní kolegyni. Já jsem myslel, že to z toho mého vystoupení bylo zřejmé, kdo selhal. Že jedna složka státu, Finanční analytický úřad, upozornil, našel, upozornil Českou advokátní komoru a Česká advokátní komora selhala. Takže jestli to chcete takhle pojmenovat přímo na mikrofon, myslím, že máme v tom jasno.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tím jsme vyčerpali přihlášky ve faktických a pan ministr, prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. V reakci na pana poslance Michálka. Já se teď přiznám, že těch případů bylo více, a může se stát, že se teď spletu, protože já na tak podrobnou debatu nejsem připraven, ale určitě došlo k tomu, že v nějakém případě je trestně stíhaný člen kontrolního orgánu advokátní komory, ale teď nevím, jestli to bylo u těch Sukových, myslím, že to je jiný případ. A kdyby bylo potřeba, a pokud na ministerstvu víme, tak já samozřejmě odpovím podrobněji, čím to tehdy přesně vzniklo, ale v tomto případě, o kterém mluvím já, má policie podezření, že to nebylo kontrolováno úmyslně, jak mělo, proto tam je trestní stíhání. U těch jiných případů ty informace má spíše komora než ministerstvo, ale asi by nebyl problém je sehnat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě s faktickou paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Ta bude poslední. Za prvé děkuji panu kolegovi Michálkovi, vaším prostřednictvím, za připomenutí, že se na tom samozřejmě podílela paní senátorka Kordová Marvanová, na tom pozměňovacím návrhu.

A ještě si dovolím navrhnout v rámci toho, co tu zaznělo, kdyby kolegové poslouchali, co kdybychom tento návrh zákona třeba zítra, protože je to v rámci třetího čtení, zvažte případné předřazení tohoto návrhu zákona zítra. To je můj návrh, protože se tady o tom bavíme. Je vidět, že tady jsme všichni v souladu, a možná by to stálo za to. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a vnímám, že už nikdo nechce vystoupit, tudíž rozpravu končím. Není zájem o navržení usnesení, čili děkuji za projednání této interpelace a končím její projednávání.

Než přistoupíme k další, tak já načtu omluvy. Omlouvá se do 9.20 hodin pan ministr Marian Jurečka z pracovních důvodů a do 16 hodin pan ministr Zbyněk Stanjura z pracovních důvodů.

A přistupujeme k odpovědi, kdy místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka odpověděl na interpelaci poslance Aleše Juchelky ve věci Ukrajinští uprchlíci přináší do rozpočtu miliardy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 831 a já zahajuji rozpravu. Prosím, pane poslanče, pane místopředsedo Juchelko.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, já jsem od vás obdržel na svou písemnou interpelaci odpověď. Než se dostaneme k tomu samotnému meritu věci, tak bych jenom rád předeslal - a napsal jsem to i v té své interpelaci, že není vůbec mým záměrem ani nikoho jiného dalšího zpochybňovat v grafu a v těch tiskových zprávách uvedené údaje ani žádným způsobem relativizovat přínos ukrajinských uprchlíků našemu státnímu rozpočtu, ekonomice, společnosti. Občané se však ptají právě na to, co jsem vám psal v té písemné interpelaci. Taktéž chci předeslat, že souhlasíme s veškerou podporou ukrajinským uprchlíkům, kteří sem utekli před ruskou agresí.

V tuto chvíli dojdu ale samozřejmě k těm samotným číslům. Já jsem vám psal ještě - a odpověď jsem dostal během října. 19. 11., předevčírem vyšla nová čísla. Jedná se mi pořád o ten jeden graf, který se jmenuje Aktuální podoba bilance uprchlíků z Ukrajiny, to znamená příjmy a výdaje státního rozpočtu podle čtvrtletí. A za čtvrtletí, které bylo ukončeno říjnem, jsou výdaje 11,4 miliardy, příjmy 17,1 miliardy, tím pádem se na odvodech odvedlo více, tak jak píšete, 5,7 miliardy korun. Toto, jak my říkáme, vůbec nezpochybňujeme. Nicméně já se ptám, protože jsem také dotazován, z jakých konkrétních čísel se vychází?

Vy jste mi v té interpelaci odpověděli, že do modelu vstupují příjmy, jako je výběr pojistného, zdravotního a sociálního. Já se ptám, kolik to konkrétně je? Kolik to číslo konkrétně je? Že to je daň z příjmu fyzických osob - taktéž se ptám, kolik to konkrétně je? Že to je daň z přidané hodnoty - zajímá mě taktéž, kolik to konkrétně je z těch příjmů 17,1 miliardy korun? Že to jsou spotřební daně na naftu, benzín, tabák a alkohol - taktéž mě zajímá, kolik ta spotřební daň konkrétně je? Že to je energetická daň a taktéž daň z příjmů právnických osob. A mě zajímají ty konkrétní částky, podle kterých se to počítá. Ten samotný model, který tady v tuto chvíli v té odpovědi na mou interpelaci je, tak je zjevný. Jsou to příjmy a výdaje, nicméně nemáme vůbec ty konkrétní věci a mě by zajímalo, z čeho vycházíte, že je to 5,7 miliardy za to poslední čtvrtletí.

A znovu předesílám, abychom se vyhnuli veškeré debatě o pomoci ukrajinským uprchlíkům, kdy my jsme úplně na stejné lodi, my jsme podpořili veškeré programy, které tady v Poslanecké sněmovně vláda předložila, veškeré finanční pomoci, sami jsme finančně pomáhali, i hnutí ANO pomáhalo svými 10 miliony korun. Tak já moc poprosím, abychom nesklouzli tady k této debatě, ale abychom se bavili o těch konkrétních číslech. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A vnímám zájem pana ministra a vicepremiéra Jurečky nyní vystoupit. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý den, dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já si také dovolím zahájit tu odpověď trošku šířeji i ve světle té debaty, která zde bohužel probíhala včera. Říkám bohužel, protože mě překvapily některé výroky, které tady zazněly od vašeho pana předsedy. Myslím si, že říkat tady výroky typu - česká vláda se stará víc o ukrajinské uprchlíky než o české občany, je věc, která není pravdivá - když to někdo řekne, ať to doloží v konkrétních faktech a číslech.

Já jsem tady včera jasně říkal, že když se podíváme na výdaje, především MPSV, výdaje, které jdou na sociální oblast, na důchodovou oblast, tak výdaje za ty poslední tři roky za naší vlády rostou a rostou nad inflaci. Žádná pomoc, která se týká českých občanů, nebyla krácena, nebyla snížena. Naopak, když se díváme na ty konkrétní míry podpor, tak jsme je rozšířili, zvýšili, upravili jsme například i ta stropová čísla, ty normativy u lidí, kteří potřebují pomoc s úhradou nákladů na bydlení, ta pomoc výrazně vzrostla, navýšila se, rozšířila se a tak dále. Tak to chci vyvrátit první tvrzení, které zde včera zaznělo a dostalo se také i do titulků či perexů článků, stejně jako definice. A mně opravdu vadí, když tady ve Sněmovně zaznívají slova jako odrbali a bordel, pardon, cituju pana premiéra Babiše ze včerejška, bývalého premiéra, předsedu hnutí ANO. Říkat tady, že někdo někde dělá jeho slovy bordel, tak já myslím, že to zase je něco, co tady vytváří náladu v té společnosti, která spíše podporuje tu nějakou míru nenávisti. Mně to opravdu vadí a chci se tady z tohoto místa vůči tomu znovu ohradit, protože si myslím, že to, co zaznělo v té včerejší diskusi k tomuto tématu, bylo nefér, bylo za hranou.

Protože když se podíváme na obecná čísla, tak Česká republika za ty poslední tři roky čelila v té své víc jak stoleté historii největšímu příchodu uprchlíků. Přišlo za tři roky víc jak 600 000 lidí na území České republiky. Naše společnost, občané, instituce, stát jako celek tu situaci nebývale dobře zvládl. Před čtyřmi roky, kdybychom tady byli a někdo by řekl, že takové číslo lidí sem přijde, tak by asi nikdo nevěřil tomu, že se to zvládnout dá. Notabene ani scénáře, které byly připraveny za předchozích vlád na takovouto migrační vlnu, nikdy nepočítaly s takovým objemem lidí. Přesto ti lidé přicházeli, byli velmi rychle odbaveni, zaregistrováni, zapojeni do oblasti veřejného pojištění, zapojeni do toho, aby si velmi rychle našli práci, vlastní bydlení a tak dále, a tak dále.

Když se podíváme dál v té situaci právě třeba na míru té podpory, tak dneska je to tak, že pouze 92 000 lidí z těch současných zhruba 380 000 dostává tu takzvanou humanitární dávku. A z těchto 92 000 sedm z deseti osob jsou lidé zranitelní, a to především děti.

Podíváme-li se na data nezaměstnanosti, máme tady přes 10 000 lidí, kteří jsou nezaměstnaní s dočasnou ochranou. Když se na to podíváme z pohledu trhu práce, jak jsem to říkal včera z dat ČSSZ, víc jak 150 000 lidí pracuje. Když se na to podíváme v mezinárodním srovnání, v žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémně vysoký podíl lidí, kteří přišli z Ukrajiny za poslední tři roky a byli v takové míře zapojení do trhu práce. Česká ekonomika i podíl na HDP je dnes také i ovlivňován tím, jak jsou tito lidé zapojeni na trhu práce. Máme sektory - a jsem rád, že tady to včera uznal i Andrej Babiš, které by měly velký problém, kdyby ti lidé zde dneska nebyli a nepracovali. Tak bych byl rád, kdybychom si toto na začátku vyjasnili.

Já oceňuju, pane kolego Juchelko, prostřednictvím paní předsedající, že jste to tady v úvodu vy sám za sebe podtrhl a řekl, že v tomhle my nemáme spor. To oceňuju, za to jsem rád, ale když jsem poslouchal včera vašeho pana předsedu, tak jsem zdaleka ten pocit neměl, že to je názor, který je podtrhován potom i v těch činech a v těch výrocích, v těch diskusích, které zaznívají.

Já jsem vám v interpelaci odpovídal na to, jak se vyvíjí ta situace. A když to shrnu v těch obecných číslech, pak se dostanu k tomu detailu. Tak ta bilance je taková, že v roce 2022, kdy válka začala, kdy byl největší příchod těch lidí, tak jsme byli v situaci, kdy ty výdaje, do kterých počítáme vlastně všechny věci, které souvisejí opravdu s pomocí těmto lidem, ať už jsou to výdaje sociální, výdaje zdravotní, výdaje v oblasti školství, výdaje v oblasti nouzového ubytování a tak dále, tak ty výdaje byly v objemu 25 miliard korun, příjmy byly v objemu 11,1 miliardy korun.

V roce 2023 ty výdaje byly v objemu 22 miliard korun, příjmy 19,4 miliardy korun. Je to rok, kdy od poloviny roku se ten trend otočil a už třetí a čtvrtý kvartál toho roku 2023 příjmy byly větší, než byly výdaje na pomoc lidem s dočasnou ochranou. Bylo to v tom třetím kvartálu plus 0,4 miliardy korun, ve čtvrtém kvartálu loňského roku plus 1 miliarda korun. Rok 2024: doposud výdaje 11,4 miliardy korun, příjmy 17,1 miliardy korun. A když se podíváme na celkovou bilanci za ten rok 2023, na jeho druhou polovinu, za letošní rok, tak bilance v saldu je plus 7,1 miliardy korun ve prospěch příjmů státního rozpočtu a zdravotního pojištění v tomto roce a půl. Když uděláme určitý odhad ještě pro ten čtvrtý kvartál letošního roku, tak se budeme pohybovat v saldu zhruba plus 9 až 10 miliard korun za poslední rok a půl. A to nepočítám i ten dopad na to, že tito lidé zde pracují a vlastně pomáhají také zvyšovat celkový výkon ekonomiky a podíl na tvorbě HDP.

Vy jste se ptal, jak to do toho počítáme. Do modelu na straně příjmů započítáváme výběr pojistného na zdravotním i sociálním pojištění, daň z příjmu fyzických osob, podíl také na spotřebě těchto lidí, to už je potom dopočítáváno se zohledněním příjmové úrovně těchto lidí na odvodech na DPH, spotřební daně za naftu, benzín, tabák, alkohol, energetickou daň a daň z příjmu právnických osob. Nezapočítáváme do toho další věci, jako je třeba otázka příjmů zase osob, které pronajímají těmto lidem obydlí. To už se dopočítává opravdu poměrně složitě. Ale tady je evidentní, že tito lidé nebydlí ve vlastním. A tito lidé a tyto domácnosti platí zase ubytování právnickým a fyzickým osobám tuto úhradu. Takže to jsou další příjmy, které v české ekonomice také máme.

My jsme započítali do nákladů, jak jsem říkal, všechny výdaje, které můžeme přes státní pokladnu identifikovat, to znamená, nejsou to ty, které jsem jenom zmiňoval, jsou to i náklady, které se třeba právě týkají i přímé vojenské pomoci, kterou ve státní pokladně můžeme vidět.

Pokud jde o přesné hodnoty pojistné, sociální, zdravotní, celkem za roky 2022, 2023 je to 14 miliard korun. Pokud jde o daň z příjmu právnických osob, je to 0,9 miliardy korun za tyto dva uzavřené roky. Pokud jde o spotřební daně, je to 6,3 miliardy korun. Pokud jde o DPH, je to 9,3 miliardy korun. To znamená suma sumárum rok 2022, 2023: 30,5 miliardy korun. Za rok 2024 vám to můžu říct po kvartálech. Například pojistné na sociálním a zdravotním za první kvartál tohoto roku 2,95 (miliardy), druhý kvartál 2,91 (miliardy), třetí kvartál 3,32 miliardy korun. Když se podíváme na výnos daně z příjmu právnických osob, tak tady jsme na těch hodnotách, které se pohybují za tyto kvartál letošního roku 0,25 první kvartál, 0,24 (miliardy druhý kvartál), třetí kvartál 0,27 miliardy korun.

Ty položky, tak jak jsem včera slíbil i vašemu panu předsedovi, v detailu rád pošlu, abyste je měl v přehledu. Mohu vám tu tabulku tady předčítat celou, a to asi není smyslem. Chápu, že vy chcete mít ten detailní přehled, já vám ho velmi rád poskytnu, abychom o těchto věcech nemuseli vést spor, který si myslím, že když se ta debata potom posouvá do těch zkratek mediálních, tak ten spor si myslím, že není důstojný té situaci a není důstojný vůči těm lidem, o kterých my tady vedeme debatu.

Dovolím si ještě připomenout, že český systém je velmi motivační. Někdy vedeme debaty se zástupci nevládních organizací, jestli není vlastně moc přísný. Ale je velmi motivační v tom, že ti lidé si musí velmi brzy po příchodu do České republiky najít vlastní ubytování. Nouzové ubytování je dneska poskytováno pouze na prvních 90 dnů. Upravili jsme a zpřísnili ty podmínky. Takže ještě před 1. 9. tohoto roku jsme měli skoro 12 000 lidí v takzvaném nouzovém ubytování, které jsme hradili poskytovatelům. A tou změnou od 1. 9., která byla provedena, tak ten počet lidí klesl zhruba na něco přes 700 osob v nouzovém ubytování. Ti lidé vlastně dneska už využívají humanitární dávku, kde se započítávají a zohledňují náklady na bydlení, ale zároveň se také plně zohledňuje příjem těch osob z jejich pracovní aktivity a činnosti. To znamená třeba tímto opatřením jsme zase dále přistoupili k tomu, že se vlastně snižují náklady státu a veřejného rozpočtu. A tito lidé vlastně jsou nuceni opravdu být proaktivní v tom, aby si to ubytování byli schopni hledat sami.

Takže to jsou asi ta podstatná data, shrnutí k tomu, jakým způsobem probíhá celý integrační proces, zapojování lidí na trh práce. Chci podotknout, že za úřady práce se opravdu intenzivně snažíme rozšiřovat tu nabídku a také i komunikačně do té komunity vstupovat, aby ti lidé poté, co dneska mají tu základní znalost češtiny, se tu kvalifikaci v té jazykové znalosti zvyšovali, aby také byli schopni do budoucna si třeba dokončit ten proces nostrifikace tak, aby mohli fungovat a pracovat na pozicích, které jsou adekvátní jejich vzdělání, jejich předchozí kvalifikaci, protože tady jednoznačně vidíme, že potenciál těch lidí vlastně z hlediska zapojí na trhu práce by mohl být mnohem vyšší. Není naším zájmem, aby doktor se vzděláním, s praxí dělal nějaké podřadné činnosti, ale aby pokud možno se s plnými zákonnými podmínkami České republiky a s jejich splněním mohl zapojit do opravdu odborné činnosti. To stejné i v celé řadě jiných profesí, kde je předpoklad naplnění odborných kvalifikací, aby se tomu tak stalo.

To znamená, opravdu velmi intenzivně do ukrajinské komunity přes nevládní organizace společně s ambasádou dáváme ty informace o nabídce kurzů, oslovujeme konkrétní lidi, zaměstnavatele, aby tyto nabídky umožnili. A myslím si, že vlastně dneska tím největším limitem, jak tohle dělat rychleji, je to, že vlastně máme dneska nedostatek lektorů češtiny pro zahraniční osoby. Asi jsme logicky nepředpokládali, že bychom někdy takovýto počet lektorů češtiny potřebovali. Takže to je dneska jednou z věcí, které nás v tom průběhu a procesu drobet brzdí.

To jsou asi ty nejpodstatnější věci, kterými bych chtěl reagovat na vaši interpelaci. Děkuji vám za zájem o toto téma. Budu rád, když potom budete i v detailu informací, které ještě i v písemné podobě doplním, vnímat skutečnost, jakým způsobem tito lidé se podílejí na fungování naší společnosti i na příjmu do české ekonomiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A s faktickou se hlásí pan poslanec Jiří Mašek. Poté vidím přihlášku pana interpelujícího místopředsedy Juchelky. Lze i stáhnout přihlášku. (Připravený poslanec Mašek před pultíkem: Dobře, tak já ji stáhnu, abych umožnil kolegům vystoupit.) Ano, proběhla domluva. Vystoupí pan místopředseda Juchelka. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Moc děkuji. Až na ten úvod, na tu věcnou debatu, určitě velmi rád jakoby přistupuji a velmi děkuji za to, že poskytnete písemné podklady. Já bych vás požádal i o ten vzoreček, podle kterého to je, na kolik lidí to počítáte, a tak dále. Ale fakt v tom úvodu jsem se chtěl tomu vyhnout.

My jsme to tady včera probírali, že vlastně ty rozdíly, které vláda dělá, jsou například v tom, jakým způsobem budete počítat u zdravotně postižených ten příspěvek takzvaný na péči. Včera jsme se bavili o tom, že dokonce dochází k diskriminaci. Ale je to tady nechci rozvádět, protože to není předmětem té diskuse. Také se můžeme bavit o prvním stupni příspěvku na péči, který nebyl navýšen, můžeme se bavit o krácení důchodů pro seniory, který byl přes první pilíř i pro ty současné, a tak dále. Ale vůbec to nechci dávat do toho kontrapunktu k ukrajinským uprchlíkům.

Mně tady ještě chybí samozřejmě, jakým způsobem byla v té interpelaci vypočítána energetická daň - u daně z příjmu fyzických osob, tam si to dokážeme samozřejmě představit, ale kdybyste tady ještě mohl konkrétněji určit u některé tady z těchto položek příjmů, které jsou v té interpelaci uvedeny, právě vzorec nebo počet lidí, na základě čeho se to vypočítává, tak bych byl moc rád.

Jinak, jak říkám, znovu, naše podpora pro uprchlíky bude pokračovat, nezpochybňujeme ji, naopak i z hlediska ekonomiky jsou velkým přínosem samozřejmě pro nás, nicméně někdy mám pocit, že ta čísla vládou, právě z hlediska toho, aby vypadala, jak strašně jako rychle pomáhá, nejsou dostatečně vysvětlována a může to vést k tomu, že vláda to prostě všechno nějakým způsobem lakuje narůžovo, místo, aby nám řekla konkrétní data, konkrétní věci, protože všude v médiích se dočítáme jenom, jaké tam jsou plusy u toho, ale nevíme, z čeho to vypočítáno je, z jakého počtu lidí, nevíme vůbec ten vzoreček.

A pozor ještě na jednu věc, kterou tady pan ministr říkal na úvod. Ono to samozřejmě s sebou nese i celou řadu problémů, které v nákladech my nemáme. Já jsem je tady včera uváděl - například to, kdy vám volá cizinecká policie, která má v jednom bytě 30 přihlášených ukrajinských uprchlíků, kteří tam nebydlí, kteří odjeli zpátky na Ukrajinu, ale pobírají z českého sociálního systému podpory a tak dále. K tomu všemu je samozřejmě potřeba asi diskuse více rezortů, nejenom mezi námi, ale k tomu i ministr vnitra může samozřejmě něco říct, protože to je v jeho rezortu, takže neříkejme jenom kladné věci, protože to potom skutečně vypadá tak, že vláda se snaží informovat veřejnost jenom o tom, jak je to jako všechno super.

Takže děkuji moc a poprosím alespoň o rozpad jedné, dvou položek, z kolika lidí to počítáte, jak to počítáte a tak dále - protože pokud my rozpadneme číslo, které tady uvádíte, okolo 30 miliard za roky 2022 a 2023, tak k tomu i do té trojčlenky klasicky (budeme) muset říct B a C. Děkuji. (Ministr Jurečka jde kolem pultíku k lavicím ministerským.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Musím zastavit pana ministra (Ministr Jurečka mimo mikrofon: Já nikam nejdu.), protože nejdřív budou faktické, a sice Milan Feranec, Jiří Mašek, Ivana Mádlová a poté Marian Jurečka. Toto je pořadí faktických. A já poprosím o první vystoupení, reakce na průběh debaty.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, pane ministře, mě zaujalo vyčíslování příjmů a zeptám se: DPH. DPH - víme, že v zásadě platí neplatiči DPH - zjednodušme to: koneční spotřebitelé. Ten vlastně zaplatí DPH, že, v ceně zboží, služeb. A na základě čeho jste určili, že právě takový podíl připadá na Ukrajince? Na základě nějakého - my víme, jaké mají spotřebitelské chování? No, doufám, že nikdo nesleduje, kdo si co kupuje - to doufám, že ne. Tak jenom se chci zeptat, mě to trošku zaujalo. To samé platí - spotřební daň - ano, cigarety, alkohol - na základě čeho? To je nějaký průměr? Nebo - říkám, zase - neznáme to.

A potom jsem se chtěl zeptat ještě: daň z příjmu právnických osob - jaká je metodika toho? Je to podle čeho? Podle počtu zaměstnanců? Vezme se, kolik je zaměstnanců v celém sektoru a jaký je podíl - ale to nemusí být odpovídající, protože - nevím, kolik. Jedny z největších daní platí ČEZ. Já nevím, kolik tam pracuje Ukrajinců, jo? Jestli je to skutečně - mě by zajímala metodika, protože je to strašně zajímavé, a doufám tedy, že nesledujeme chování každého spotřebitele (Se smíchem.), a nevím o co jde (?). Takže jestli můžete nějak mi (to) osvětlit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, poté paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se také připojil k požadavku na detailní výpočet. Já jednoznačně tady sleduji ty pozitivní trendy. To, co jste ukázal, položky, které tam započítáváte, tak já nezpochybňuji, že tam byl na začátku deficit, jak jste říkal, výdaje 25 versus 11 příjmy na začátku, a teď že, se dostáváme do pozitivního stavu za ten rok a půl o 7,5 nebo o 7 miliard asi. Ale je to na tom, co jste si vybrali a co vy sami porovnáváte. Tady v té republice žije 11 milionů lidí, z nich je 600 000 Ukrajinců. Přitom těch 11,5 milionu bez Ukrajinců v podstatě by tady generovalo nějaký deficit státního rozpočtu na výši 280 miliard. A najednou přichází Ukrajinci a oni ho změní. Zřejmě tam úplně všechno započítáno není na stránce výdajů.

A já bych si pomohl Norskem - tady o tom byla řeč. Norsko sice není státem Evropské unie, nicméně je to stát s polovičkou obyvatel, zhruba 5,5 milionu. A oni už teď velmi zpřísnili příliv dalších Ukrajinců, protože už to ekonomicky přestávají zvládat, a další Ukrajinci, kteří by přicházeli, by už byli pro systém deficitní. Takže oni velmi dobře zvažují, z jakých oblastí ti Ukrajinci jsou, jestli jsou opravdu z oblastí, které jsou ohroženy. Takže tam to zřejmě počítají jinak.

A já bych opravdu chtěl vědět - tady to říkal kolega Juchelka - my opravdu nezpochybňujeme pomoc, ale od začátku jsme se ptali na to, jaká je naše reálná kapacita to zvládat, a v tuto chvíli se bavíme o reálné kapacitě z hlediska ekonomiky tak, aby to nebyla zátěž, další zátěž pro obyvatele České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní vystoupí se svojí reakcí na průběh rozpravy paní poslankyně Ivana Mádlová a poté je přihlášený pan ministr.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych, pane ministře, chtěla reagovat na vaši poznámku, že je nedůstojné, aby ukrajinští lékaři dělali nekvalifikované práce. Ono to není tak jednoduché, protože je potřeba splnit podmínky vzdělávání. A uvědomte si, že pacienti nejsou housky, které se, které se pečou, to znamená, že je opravdu potřeba u nich hlavně jazyk, a to je největším problémem. Samozřejmě jiná věc je podívat se na podmínky získávání kurzů a tak dále, ale není možné snižovat požadavky na kvalifikaci. (Ministr Jurečka gestikuluje z lavice.) Ale vyznělo to tak. To znamená, že je potřeba tohle zajistit, a musí mít stejné vzdělávání jako zdravotníci v České republice.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní pan ministr. (Ministr Jurečka cestou k pultíku mimo mikrofon: Můžu odpovědět mimo faktickou?) Ano, samozřejmě. Nikdo není další přihlášený, takže klidně s řádnou přihláškou. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Děkuji moc, tak zareaguji teď postupně, vlastně trošku odzadu. Vážená paní kolegyně, prostřednictvím paní předsedající, já jsem tady nehovořil o tom, že chceme něco snižovat, ani nepřímo jsem to neříkal. Naopak jsem tady říkal, že u těchto profesí je jazyková znalost na té odborné úrovni velmi důležitá. A nenaznačil jsem ani nepřímo, že bychom to chtěli nějakým způsobem nerespektovat nebo nějakým způsobem zlehčovat nebo obcházet. Takže to si opravdu jako chci ujasnit, že nic takového z mé strany tady nezaznělo. Tak prosím, aby mně nebylo toto podsouváno.

Když jsme se tady bavili o příjmech a výdajích, tak já jsem tady popisoval, že do výdajové strany opravdu započítáno úplně všechno napříč všemi rezorty, co souvisí s náklady na adaptaci, integraci bezpečnost, související s lidmi, kteří přišli z Ukrajiny. Když se podíváme i na otázku bezpečnosti, bezpečnost se v České republice nezhoršila. A nemůžeme najít jakoukoliv souvislost s tím, že bychom tady měli zhruba 380 000 lidí s dočasnou ochranou a že by nám se tady zhoršila například otázka kriminality. Nevidíme tady ani náklady, že bychom my na nějakém rezortu navyšovali počty lidí z důvodu příchozích lidí s dočasnou ochranou. To znamená, jestli někdo někam volá, komunikuje, tak jsou to standardní lidi, kteří na úřadech byli i před třemi roky a prostě v té agendě řeší třeba tuto otázku, ale nejsou to výdaje a peníze státu navíc.

Dokonce na svém rezortu, přestože mám o 30 procent víc agendy, mimochodem právě v souvislosti i s příchodem, s dočasnou ochranou, tak jsem snížil 2 000 lidí, 2 miliardy korun ročně šetřím tím, že tito lidé tady vlastně tu práci už nevykonávají, že jsme dokázali ty věci zautomatizovat, postupně to rozvíjíme a naopak ty lidi já, přestože musím obsloužit vícero klientů v rámci našeho rezortu, tak vlastně to snižujeme. To je druhá poznámka.

Pak, když se tady objevily dotazy na tu otázku, jak jsme to počítali, tak pokud jde o ta data, tak my vycházíme z údajů, které máme z ČSSD, kde nám mají povinnost zaměstnavatele hlásit, že tyto lidi zaměstnávají. Vycházíme z toho, co také máme každý měsíc z rezortu Ministerstva vnitra, pokud jde o příchody a odchody. Toto aktualizujeme.

Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, tak jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme i právě na přepočty, kolik ten český člověk, občan, domácnost v různém složení a v různé fázi svého života utrácí v rámci spotřebního koše. To znamená, jsou to data, která obecně aplikujeme ve statistických metodách, a jestliže bereme my tu jednu pětinu nejchudších českých domácností, tak si troufnu říct, že je to vlastně velmi konzervativní přístup, když tyto hodnoty aplikujeme i na tyto lidi.

Zároveň my umíme také vidět vlastně, kolik je příjem těch lidí, kteří pracují s dočasnou ochranou, protože máme také přehled o výběru pojistného. To znamená, zase v tomhle ohledu myslím si, že jsme vlastně poměrně přesní a zároveň konzervativní.

U daně z příjmu právnických osob, tady vycházíme z modelu přímo zpracovávaného pro vládu, nikoliv přímo pro MPSV, ale pro vládu v tom materiálu společnosti McKinsey v roce 2023, a v tom výpočtu jsou tyto proměnné, to jsem panu poslanci Juchelkovi uváděl i v té odpovědí, to je průměrná měsíční hrubá přidaná hodnota skrz jednotlivé sektory, průměrná mzda, průměrná mzda ukrajinských uprchlíků či průměrný, tedy vyměřovací základ ukrajinských uprchlíků, který tam zohledňujeme, poměr korporátní daně na hrubé přidané hodnotě a podíl těch zaměstnanců ve veřejném sektoru.

Snažíme se opravdu jít co vlastně nejpřesnějším modelem toho, abychom tyto věci byli schopni odhadnout. Pro dalšího kolegu, který tady vlastně zpochybňoval nebo se podíval, jestli sledujeme nějakou přímou spotřebu. Toto nesledujeme logicky ani u českých občanů, ale v tom modelu se to na základě struktury těch domácností, podílu, mám-li tam děti, mám-li tam lidi v produktivním věku, nebo mám-li společnost domácnosti seniorů, tak dneska počítáme takzvané spotřební koše a na základě toho se vlastně určuje, kolik v tom spotřebním koši je potom následný podíl toho, když já si jdu nakoupit, tak kolik v průměru typ mé domácnosti nebo vaší utrácí a kolik z toho je odvodů na DPH v základní spotřebě, kolik je v tom odvod na spotřební dani třeba z alkoholu, tabáku nebo případně dalších daní. Takže jsou to dopočty na základě vlastně obecných šetření, která se tady dělají, nikoliv že bychom sledovali toho konkrétního člověka s dočasnou ochranou a z tohoto dovozovali.

Takže to jsou vlastně asi odpovědi, které jsem chtěl zodpovědět. A jak jsem sliboval, opravdu to, co jsem tady třeba i četl, citoval vlastně z těch aktuálních dat, tak to panu poslanci a místopředsedovi Juchelkovi doplním v tom přesném výčtu. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a já bych ráda dala slovo panu místopředsedovi Juchelkovi, ale přihlásil se pan... Opět stahuje. (Faktická poznámka stažena.) Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já už budu velmi krátký, abychom to nějak táhli k závěru. Takže vlastně je to nějaký model, je to vlastně jakoby odhad. Takže já vím prostě, co na té celé diskusi těm lidem vadí. Jim na tom vadí to, že ty výsledky potom se před novináři prezentují jako fakt. To znamená, že ten přínos je - tři tečky, a ne vlastně, že se neříká prostě, že odhadujeme, že ten přínos je takový, protože vy to vlastně vždycky dáváte jako faktum k tomu, jak to prezentujete, a to si myslím, že když teď tady říkáte, že jsou to odhady u například výpočtu daně z příjmu právnických osob, že se to nedá odhadnout například co se týká spotřebních daní, protože nemáme nějaký speciální spotřebitelský koš a index spotřebitelských cen u nějaké diaspory, která tady žije v České republice, a tak dále, takže já moc prosím, abychom vždycky dávali důraz na ta slova. Vy jste na začátku tady kritizoval našeho předsedu Babiše, který občas nějakým způsobem opravdu ve svých řečech je explicitnější, tak já moc prosím, abyste zase naopak vy v těch svých řečech byli přesnější a abyste říkali, jak ty věci skutečně jsou, že to je opravdu nějaký odhad, nějaký výpočet z nějakého odhadu, a ne že to je takhle položeno a loženo a přes to prostě vlak nejede, protože potom když my se snažíme dobrat těch konkrétních čísel, o kterých vy hovoříte, že jsou fakticky takhle položena, tak nakonec z toho prostě vzejde, že to takhle není, že to jsou pouze odhady těch jednotlivých položek, které mohou být jiné. Můžou se prostě nějakým způsobem lišit.

Tak já samozřejmě tuto odpověď přijímám, nicméně apeluji na vládu, aby prostě přestala lakovat občany České republiky tím, jakým způsobem s nimi komunikuje, že něco prostě jiného je fakticky položeno a něco jiného říká nebo ty výsledky nějak jinak interpretuje. A to si myslím, že tady z této interpelace jako fakt vzešlo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní zareaguje na průběh debaty pan ministr Marian Jurečka a poté pan poslanec Hubert Lang. Oboje faktické. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Fakt nevzešlo, pane poslanče Juchelko. Ta většina čísel, která jsem prezentoval, jsou tvrdá data. Výběr pojistného na sociálním, na zdravotním a zaplacená daň z příjmu fyzických osob jsou tvrdá data. To je gros té hodnoty, kterou tady prezentujeme, a ano, já i potom říkám v těch výstupech, ten zbytek je dopočet úplně stejný, jako ho děláme u českého spotřebitele. Úplně stejný. Český statistický úřad má definované spotřební koše. Víme, a já jsem také řekl, že jsme použili ten nejkonzervativnější odhad z té nejnižší příjmové skupiny, takže to hlavní číslo - a zase, vyprošuji si posun té interpretace, to hlavní velké číslo jsou tvrdá data o konkrétních výběrech a odvodech, které český stát dostává, tak abychom si v tomhle opravdu udělali pořádek.

A druhá věc. Fakt si myslím, že si musíme říci, že omlouvání vašimi slovy výroků pana předsedy Babiše, jako že někde něco malinko emočně... Každý z nás, kdo k tomuto pultíku přijdeme, jsme si moc vědomi toho, co tady říkáme, jaké to má dopady do společnosti, jakou to má sílu. A jestliže politik - politik, který je v politice delší čas, použije výroky, jaké tady zazněly včera, tak moc dobře ví, kam se to dostane. A jestliže potom čteme titulek: Důchodce jste odrbali, Ukrajinci dělají bordel, tak myslím si, že asi i vy cítíte, že to potom není úplně férový titulek a úplně férové sdělení ve vztahu ke komunitě lidí s dočasnou ochranou, kteří tady pracují. A politik, který toto tady řekne, tak si musí být vědom síly toho výroku. A buď to dělá cíleně, anebo z blbosti. To druhé úplně panu předsedu Babišovi asi nechci podsouvat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní dvě minuty pan poslanec Hubert Lang a Jiří Mašek. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já jsem poslouchal tady tu debatu, tu závěrečnou část, která se týká samozřejmě i to mého včerejšího projevu z kanceláře. Rychle jsem se převlékl, přišel jsem sem. Pane ministře, prosím vás, očistěte ta data od těch fabulací, to, co přesně chtěl včera náš pan předseda, předložte jasná data má dáti - dal a potom se o tom budeme bavit!

A vy, který tady říkáte něco o tom, že náš pan předseda se nějakým způsobem vyjadřuje, já jsem to tady nechtěl teď otevírat, ale vy, který jste loni v prosinci tančil po Filozofické fakultě na večírku až do rána, tak vy jste se teď z toho oklepal a už začínáte opět nás moralizovat! Vy, který kdybyste měl trošku cti v těle, tak už jste dávno v politice skončil! Takže prosím vás, nemoralizujte nás tady, nebo vy se zase vracíte, říkáte, jaký vy jste politik, jaký vy jste konzistentní politik, jaký vy jste odpovědný politik. Včera jste tady předváděl takové hrátky, jako že nepřevádíte všechno na peníze, musíme pomáhat. My jsme tady od samého počátku jako hnutí ANO jasně říkali, že jsme přišli s pomocí, chceme pomoct, ale nemůže tam být dvojí metr Patrika Nachera, prostřednictvím paní předsedající. Musí tam být prostě padni komu padni. A v té společnosti začíná převládat silně názor, který vy podporujete právě těmi fabulačními prohlášeními, vy dostáváte samozřejmě daleko víc mediální prostor v různých debatách, kdy přinesete nějaké prohlášení, a teď tam řeknete: oni už nám ti Ukrajinci přináší do našeho rozpočtu daleko více, než vydávají.

Potom tady dostanete názor z druhé strany - opoziční, relevantní názor, jenom otázku ve své podstatě - a vy okamžitě na to reagujete, jak na to reagujete: že jeden politik je takový, druhý politik je makový. Prosím vás, vy nejste ten - nemáte nad sebou auru a nejste jediný, který má svoji pravdu. Přinesme ta data, sundejme tam ty věci - jak říkal náš pan předseda včera - která tam nepatří a můžeme se potom o tom bavit. My se jenom ptáme, protože my tady se snažíme pracovat s penězi českých daňových poplatníků. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Jiří Mašek, poté pan poslanec Milan Feranec. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Pane ministře, vy jste říkal, že jsou tvrdá data na straně příjmů, že to dokážete všechno v podstatě odůvodnit. Já s vámi souhlasím, je to asi na výběru sociálního, zdravotního a na dani z příjmu, tam o tom není žádná řeč - ale máte tam hodně takový předpoklad - pro mě - na vodě, kde počítáte se spotřebními daněmi na tabák, PHM, další věci s dépéháčkem. Kde máte tu jistotu, že ty peníze jsou utráceny v České republice? Dneska v podstatě prodlužujeme lex Ukrajina 7 a jednáme o tom, kde... Jednáme o prodloužení mimo jiné tím způsobem, že Ukrajinec se v březnu on-line přihlásí a vyjedná si na září - nebo do září - se dostavit a nechat si vylepit vízový štítek. Tam - úplně to nevypadá, že ti Ukrajinci tady celý rok jsou, a nezkontrolujete to kromě těch, kteří pracují, těch vašich 150 000. Takže je to podle mě docela problém a tohleto je třeba věc, která je úplně na vodě, a vy tam s tou částkou počítáte. Mimochodem, kdyby nám o tyhlety věci šlo, o dépéháčko, spotřební daň, tak by poradci pana premiéra neposílali Čechy nakupovat potraviny do Polska. Ono to je opravdu v tomhletom trošku absurdistán. Takže tady jsem přesvědčen, že tam máte jak tvrdá data, která nezpochybňuji, tak hodně měkká data, se kterými počítáte. Další věc, která tam je - je nás tady skutečně 11 milionů a všichni se podílíme nějakým způsobem na chodu tohoto státu, abychom měli kde děti nechat učit, abychom měli vozovky, a budeme je opravovat, abychom po nich měli jezdit, a každý občan do toho nějakým způsobem vlastně přispívá. Když generujeme v rozpočtu 280 miliard, tak na těch 350 000 v dočasné ochraně musíme s těmi náklady počítat také.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, děkuji. Nyní s reakcí na průběh rozpravy pan poslanec Milan Feranec a poté pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, moje replika bude krátká a závěrečná. To, co tady vysvětloval pan ministr, dává určitou logiku - včetně DPH, spotřební daně a tak dále. Já jenom si myslím, že tam musí být obrovský rozptyl. Obrovský rozptyl odhadu. Od jedné miliardy po pět, nebo - to si myslím. A za mě shrnutí k tomuto: traduje se, že Winston Churchill kdysi řekl: "Věřím jenom těm průzkumům, které jsem si sám zfalšoval." To se traduje, to asi není úplně pravda. A já vás nechci podezřívat z toho, že byste to chtěl falšovat, to určitě ne, ale parafrázuji: věřím jenom těm průzkumům a studiím, kde jsem si trošku nastavil parametry a nastavil trošku výsledek. Pro mě to je závěr této debaty. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan ministr a my se vystřídáme při řízení schůze. Takže já předám řízení. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já už jen poslední věc - zase když to budeme posuzovat nějak logicky, jestliže těch 150 000 lidí tady chodí do práce, zaměstnavatel za ně platí odvody, pojistné, tak je předpoklad, že ti lidé tady asi jsou. A na ty lidi my vidíme ve statistikách přesně navázané členy domácnosti, což jsou především jejich děti. Takže tady jenom chci upřesnit, že vlastně ono to, že tady tato čísla bereme, plus jsem říkal, že samozřejmě za ně ty tvrdé odvody vidíme ve státní pokladně, což je ta nejvýznamnější, položka podílově, ten zbytek je logický dopočet, který dělá staťák i na jiné skupiny naší domácnosti. Asi tolik bych chtěl ještě doplnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné dopoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze. Eviduji další faktickou poznámku, kterou má paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já to vrátím do té věcné roviny. Pan předseda Babiš tady včera otevřel tuto problematiku, protože chtěl, abyste doložil tvrdá data. Já připouštím - jako člověk, který strávil v rezortu financí skoro celý svůj profesní život - že můžete se dopočítat daně z příjmu, to připouštím, mohli byste teoreticky se dopočítat i té vazby na rodinu, ale nevím, jak jste spočítali dépéháčko. A to on se tady ptal - já to jenom opakuji - jak jste spočítali DPH, jak vy víte, kolik zrovna tato komunita lidí - a to není proti nim, to je věcná teď debata - kolik nakoupila, kolik spotřebovala, jak jste spočítali spotřební daně, jak jste spočítali korporátní daně - to znamená, jestli jste vyšli z toho, kolik z nich má firmy a kolik teda platí na dani? On to otevřel a ptal se, jak jste k těm číslům došli? To nebylo nic proti ničemu. A posunul to ještě dál - což já jsem tady z tohoto místa také několikrát řekla - proč to samé nám nedopočítáte u důchodců? Ti důchodci - také nemůžete zužovat to, že jsou vypláceni z vybraného pojistného, že to je jediný jakoby příjem. Oni taky spotřebovávají, taky mnozí pracují, taky utrácí v obchodech. Čili on říkal: Jak jste k tomu došli, k těm číslům? A to nám věcně, absolutně expertně, odborně řekněte - protože ta čísla určitě máte nějak verifikována s Ministerstvem financí. A pak byla druhá poloha té otázky: Proč to samé nevypočítáte pro skupinu důchodců, která není v žádném případě malá? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím. A pokud se již někdo nehlásí, tak rozpravu končím. A nyní se táži pana poslance Aleše Juchelky, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Já, protože jsme se gentlemansky s panem ministrem domluvili, že nám pošle ty výpočty, i ty vzorečky toho, jakým způsobem se ty jednotlivé položky vypočítávají, tak žádné usnesení v tuto chvíli pro Sněmovnu nenavrhuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Je-li tomu tak, já vám děkuji a tuto interpelaci končím. Budeme pokračovat podle dalších předložených interpelací. Já si přejedu na seznam omluv.

Jako další je interpelace na předsedu vlády. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci strategických důsledků vládního přístupu k financování dopravní infrastruktury na budoucí hospodářskou stabilitu České republiky. A interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 834. Pan premiér je do 14.30 z pracovních důvodů omluven, to znamená, já navrhuji hlasovat o přerušení této interpelace do přítomnosti pana premiéra. Dále i vzhledem k tomu, že zde není přítomen pan poslanec Kolovratník, tak tuto interpelaci pouze přeruším. (Předsedající se radí.). Děkuji za upřesnění. Vzhledem k tomu, že není přítomen pan poslanec Martin Kolovratník, tak tato interpelace je ukončena. (Předsedající se radí.).

Další interpelaci na ministra dopravy Martina Kupku opět předložil pan poslanec Martin Kolovratník, ale vzhledem k tomu že není přítomen, tak i tato interpelace je ukončena.

Dále je zde interpelace na bývalého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, také na interpelaci pana poslance Martina Kolovratníka, ale vzhledem k tomu, že zde není přítomen ani jeden, tak i tato interpelace je ukončena.

Dále je zde interpelace na ministra životního prostředí Petra Hladíka, kde opět interpeluje pan poslanec Martin Kolovratník ve věci znečištění ovzduší a plánované spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví. Vzhledem k jeho nepřítomnosti tato interpelace je také ukončena.

Jako další je interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka. Ten odpověděl na interpelaci paní poslankyně Jany Berkovcové ve věci dopadů podfinancování školství na budoucnost České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 842. Zahajuji rozpravu a vypadá to, že paní poslankyně chce vystoupit, a poté vystoupí pan ministr. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, nedávno jsem vás, pane ministře, interpelovala ve věci dopadů podfinancování školství na budoucnost České republiky. Předložila jsem věcné otázky týkající se klíčových aspektů vzdělávacího systému. Ptala jsem se vás, jakým způsobem budete řešit výrazný deficit ve financování školství, který zaostává za potřebami naší země i za mezinárodními standardy. Ptala jsem se, jaké konkrétní kroky plánujete podniknout, aby Česká republika dosáhla alespoň průměru zemí OECD v podílu HDP věnovaném na vzdělávání, tak jak se vláda zavázala v programovém prohlášení, a ptala jsem se, jak zajistíte, že navrhovaný rozpočet na rok 2025 bude reflektovat potřeby českého školství a umožní jeho rozvoj, nikoliv jeho další zaostávání.

Bohužel, pane ministře, na nic z toho jste mi konkrétně neodpověděl, vaše odpovědi byly velmi vyhýbavé a neobsahovaly žádné konkrétní řešení. Proto jsem se rozhodla požádat o projednání toho tématu zde na půdě Poslanecké sněmovny a vznést jasné argumenty o neplnění vládních slibů ohledně platů učitelů, o problémech s financováním nepedagogických pracovníků, o nepodpoře školních psychologů, speciálních pedagogů a dalších. Včera jsme projednávali návrh státního rozpočtu na rok 2025, který považuji za jeden z nejhorších v historii této země, a přesto se k tomu tedy právě chci dnes i vrátit a zaměřit se na konkrétní problémy, které trápí naše školství, a požádat vás o hledání okamžitých řešení.

Začnu u platů učitelů, které měly být podle vašich vládních slibů zvýšeny na 130 procent průměrné mzdy. Tento závazek splnila naše bývalá vláda a dokázala tím zvýšit atraktivitu pedagogické profese. Bohužel od té doby to jde z kopce. Já ukážu náš graf (Poslankyně Berkovcová ukazuje graf.), jak se zvyšovaly platy učitelů za předchozí vlády a jak rapidně dolů klesají platy učitelů za této vlády. Dnes jsou platy učitelů pouze na úrovni 109 až 113 procent průměrné mzdy, což je daleko za slibovanou hranicí, a rozdíl oproti ostatním vysokoškolsky vzdělaným profesím se stále prohlubuje. Premiér Fiala přitom v roce 2019 tvrdil, že 130 průměrné mzdy je málo a že učitelé by si zasloužili alespoň 150 procent. Já tady ukážu oblíbený známý plakátek s předvolebními sliby ODS (Poslankyně Berkovcová ukazuje plakátek.), kde slibovali platy učitelů 150 procent a tvrdili, cituji: že vláda podvedla učitele, rozumějte naše předchozí vláda, neplní své sliby a je vidět, že školství není pro levicovou vládu prioritou. Bez dobře placených učitelů nebude školství fungovat, proto požadujeme zvýšení platů učitelů na 150 procent. Záhy, když jste nastoupili k vládě, tak jste trochu vystřízlivěli, poté jste své sliby stáhli a slibovali jste učitelům pouze 130 procent. Ale ani toto jste nedokázali splnit. Učitelé nejenže nedostávají 130 procent průměrné mzdy, ale ještě jste nutili ředitele škol, aby z platů určených na učitele dopláceli nepedagogické pracovníky, protože na ně dostali ředitelé málo peněz. To vyvolalo mezi učiteli obrovské zklamání a mnozí z nich přemýšlí o změně profese. Podle studie think tanku IDEA CERGE byl rozdíl mezi platy učitelů a ostatních vysokoškolských vzdělaných zaměstnanců nejmenší v roce 2021, kdy učitelé dosahovali 80 procent jejich průměru. Letos je to však jen 72 procent, což nás opět řadí mezi země OECD s nejnižšími relativními platy učitelů. Pokud nedojde k zásadnímu navýšení, můžeme očekávat další pokles zájmu o tuto profesi a s ním i spojený pokles kvality vzdělávání.

Co se týká nepedagogických pracovníků, tak to je dalším kritickým bodem našeho školství. Tito zaměstnanci, školníci, kuchařky, uklízečky, IT specialisté zajišťují každodenní chod školy a jsou nepostradatelnou součástí školního života. Přesto jste se rozhodli, že od září 2025 bude financování nepedagogů převedeno na zřizovatele, tedy na obce a kraje. Tato změna je ale založena na legislativě, která dosud nebyla schválena, a proto vyvolává obrovskou nejistotu. Ředitelé škol již nyní upozorňují, že bez jasných pravidel a jasného zajištěného financování nebude možné tyto pracovníky udržet. Mnoho škol čelí riziku, že místo školníka budou muset povolat technické služby, místo kuchařek zavádět dovoz jídla a úklid nahradit externí firmou. To nejenom že ohrozí kvalitu služeb a také přinese další stres na učitele.

Co se týká rozpočtu vysokých škol, tak návrh rozpočtu na příští rok zahrnuje zvýšení prostředků pro vysoké školy o 4 miliardy, což je ale stále nedostatečné. Česká konference rektorů upozorňuje, že vysoké školy jsou dlouhodobě podfinancované o 10 až 11 miliard korun. A tento stav nejen ohrožuje kvalitu vzdělávání a výzkumu, ale také snižuje naši mezinárodní konkurenceschopnost.

Co tedy požadujeme, pane ministře? Dodržení zákonného závazku na platy učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy. Není to dodržováno, není to plněno. My musíme obnovit důvěru učitelů v to, že jejich práce je oceňována, a zabránit odchodům z profese. Dále je nutné legislativní zajištění financování nepedagogických pracovníků, školních psychologů, speciálních pedagogů. Tito lidé jsou nezbytní pro fungování škol a péči o žáky. Je nutné jim zajistit stabilitu a jasné podmínky. Dále zajištění dostatečného financování vysokých škol. Bez investic do vysokého školství riskujeme ztrátu kvality výuky a odchod talentovaných akademiků.

Pane ministře, určitě víte, že školství je základem každé země, budoucnosti každé země. A ve své písemné odpovědi jste uvedl, že jste přesvědčen, že alokací veřejných výdajů na školství v letošním rozpočtu vláda svůj závazek ke školství z programového prohlášení naplňuje a spolu s dalšími opatřeními, které do posledního roku svého mandátu připravujete, pokračující efektivní rozvoj školství ku prospěchu žáků a studentů zajistíte. Pokud tedy za svými slovy stojíte, tak prosím tady řekněte nahlas učitelům, že plníte, co jste slíbili. Řekněte nepedagogům, že plníte, co jste slíbili. Řekněte dětem, rodičům, jejichž děti mají psychické problémy, že bude psychologů dost, že se budou zabývat jejich problémy, že dostanou zaplaceno. Řekněte vysokým školám, že jejich rozpočet na příští rok je ideální. A ve výčtu bych mohla pokračovat.

Pokud budeme ignorovat potřeby učitelů, nepedagogických pracovníků, zaplatíme za to budoucími problémy ve vzdělávání, ekonomice a společnosti. Proto vás, pane ministře, vyzývám, abyste nejenom slibovali, ale skutečně začali jednat a předložil mi nějaké konkrétní odpovědi, ke kterým jsem vás vyzvala už ve své písemné interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr je připraven reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi reagovat na interpelaci paní poslankyně Berkovcové ve věci dopady podfinancování školství na budoucnost České republiky. Úvodem bych rád zmínil, že Ministerstvu školství rozhodně nechybí vámi zmiňovaných 53 miliard korun oproti roku 2020. Naopak, rozpočet se od roku 2020 zvýšil z 227 miliard korun na téměř 291 miliard korun pro rok 2025, tedy o celých 64 miliard korun. K tvrzení o údajném deficitu ve srovnání s průměrem OECD, který má činit 92 miliard, bych rád sdělil, že tato částka nemá věrohodnou oporu v dostupných datech. Pokud toto jste schopna spočítat, prosím o zaslání vašich propočtů, rád se podívám, na základě čeho jste k této částce dospěla. Rád bych zde jen podotkl, že výdaje na vzdělávání u nás zahrnují jak rozpočet ministerstva, tak i příspěvky obcí a krajů, které jsou povinny přispívat do školství ze svých prostředků, to je potřeba při počítání výdajů na vzdělávání také reflektovat.

Aktuální porovnání s průměrem zemí OECD zatím není možné provést, protože aktuální data z těchto zemí nejsou k dispozici. Jak víte, poslední dostupné údaje OECD jsou z roku 2021. Podle těchto údajů OECD byly průměrné veřejné výdaje na vzdělávání v zemích OECD v roce 2021 na úrovni 4,2 procenta HDP. Podle dat téže organizace byl v roce 2021 podíl České republiky na úrovni 4 procent HDP. Zdůrazňuji, že v tuto chvíli není známo, jaký průměrný podíl bude dosažen v zemích OECD v roce 2025 a není tak zřejmé, zda bude pozice České republiky v roce 2025 nad průměrem či pod ním. Není tedy možno v žádném případě konstatovat, že je financování českého školství v současnosti za mezinárodním standardem. Jelikož mezinárodní organizace používají odlišné metodologie pro výpočet poměru veřejných výdajů na školství vzhledem k HDP, odchyluje se také Česká republika ve srovnání různých mezinárodních organizací od průměru různě, někdy více, někdy méně.

Pro mne je dnes zásadní to, že se díky úspěšnému výsledku vyjednávání letošního rozpočtu Ministerstva školství podařilo obrátit trend poklesu veřejných výdajů na školství vzhledem k HDP, a to velmi pozitivně, mimo jiné to umožnilo dohodnout se s odbory na navýšení tarifů pedagogických pracovníků o 7 procent, tedy výrazně více, než je tomu v jiných oblastech veřejné sféry. S oživením ekonomiky v dalších letech očekávám pokračování tohoto pozitivního trendu i v dalších rozpočtových vyjednáváních. Jsem přesvědčen, že alokací veřejných výdajů na školství letos vláda naplňuje svůj závazek daný programovým prohlášením a připravujeme i další opatření, která podpoří efektivní rozvoj českého školství. Pokud jde o otázku financování vysokých škol, tam jenom konstatuji, že navýšení na rok 2025 je druhé nejvyšší v historii českého vysokého školství a že to byly právě vlády s účastí hnutí ANO, které snížily podíl financování vysokých škol na rozpočtové kapitole Ministerstva školství, snižovaly to soustavně a teprve s nástupem naší vlády byl ten pokles zastaven a v příštím roce roste rozpočet vysokých škol výrazně rychleji, než je celá kapitola a než je také růst jiných kapitol v tom rozpočtu.

Já samozřejmě jako bývalý rektor dobře vím, že bychom na vysokých školách dokázali ocenit jakékoliv další navýšení toho rozpočtu, ale je třeba vždy brát v úvahu ekonomický kontext. Když si porovnáte růst rozpočtových kapitol v našem rozpočtu od roku 2016, zjistíte, že kapitola školství až do současnosti roste nejvíce z těch velkých rozpočtových kapitol kromě Ministerstva obrany. Roste více než rozpočet kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, roste více než rozpočet Ministerstva vnitra, nominálně se ten rozpočet více než zdvojnásobil. To svědčí o tom, že pro tuto vládu je školství prioritou, ale přiznávám, je třeba vždy zhodnocovat ten vývoj také v kontextu ekonomického růstu. Předpokládat, že kapitola Ministerstva školství poroste meziročně zcela bez ohledu na to, zda se vyvíjí ekonomika pozitivním směrem, stagnuje, nebo klesá, prostě není možné.

Jsem přesvědčený o tom, že naplňujeme zákonný požadavek na 130 procent platů pro učitele, to je zcela jisté, a statistika porovnávající platy vysokoškoláků s učiteli musí vycházet z toho, že část učitelů v našich školách není vysokoškoláky, musíme porovnávat to, co je srovnatelné, a když se podíváme na vývoj platů učitelů v té sféře středních a základních škol, kde je vysokoškolská kvalifikace podmínkou, pak ta situace je podstatně příhodnější než vámi zmiňovaných 109 procent, která zahrnují i učitelky a učitele v mateřských školách bez vysokoškolské kvalifikace. Pokud si správně pamatuji to číslo, v loňském roce činil průměrný plat učitele na střední škole 122 procent aktuálního průměru, v případě základních škol to bylo 120 procent. Samozřejmě není to 130 procent, jsem si toho vědom, ten vládní závazek v zákoně se vztahuje na nápočet té rozpočtové kapitoly vycházející z dat minulého roku, takže tam samozřejmě existuje určitý rozdíl, který se ale například v příštím roce bude zmenšovat s tím, jak vycházíme z vyšší základny způsobené poměrně rychlým nárůstem průměrných mezd v minulých letech a zároveň se to tempo toho nárůstu zpomaluje, to znamená platy učitelů budou bližší tomu aktuálnímu průměru, než tomu bylo třeba v minulém roce. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Než udělím další slovo, tak pouze formálně připomínám, že v 11 hodin budou písemné interpelace přerušeny. Faktická poznámka pana poslance Karla Raise, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já rád slyším, že pan kolega taky hovoří o tom vnímat tu ekonomickou situaci jako celek, tak bych chtěl připomenout, že ty 4 miliardy, které směřují do vysokých škol, jsou v podstatě znehodnoceny inflací, která od toho roku 2021 je kolem 35 procent, takže když se na to podívám, tak samozřejmě se dostaly v podstatě ty školy v té reálné kupní síle dostaly míň, než by jim příslušelo v tom roce 2021, takže jsme na tom víceméně hůř nominálně. Čísly to vypadá krásně, ale ta realita je úplně jiná. Proto jsme taky, mimo jiné, podali ten pozměňovací návrh o to, abychom respektovali názor rektorů, že potřebují minimálně těch 6 miliard na vysoké školy ročně po dobu aspoň tří let, abychom prostě tu situaci zlepšili, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktická poznámka, paní poslankyně Lenky Knechtové, prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych také navázala na svého ctěného kolegu pana profesora Raise, vaším prostřednictvím, že to není jenom o financování vysokého školství, ale i toho regionálního školství a mě trošku mrzí, pane ministře, že vy u toho financování nezohledňujete tu šířku, v jaké to regionální školství je, protože ta proměna je opravdu jako zásadní, co se týká regionálního školství, vidíme tam vlastně ty nárůsty spojené s inkluzí, vidíme tam vlastně všechny ty věci, které se postupně zaváděly a mají vliv na finance. Takže v té debatě je potřeba zohledňovat navyšující se počty dětí, je potřeba zohledňovat ukrajinské děti a všechny ty problémy, které vlastně se nám v tom terénu dějí, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda chce pan ministr reagovat? (Ministr: Ano.) Máte slovo, pane ministře, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Jen krátce si dovolím připomenout, že vývoj žádné z kapitol státního rozpočtu nekopíruje inflační trendy. Pokud by tomu tak bylo, tak bychom museli v řadě případů dosáhnout schodků, které by byly zcela astronomické. Je pravda, že veřejná sféra do jisté míry vždycky dohání vysokou inflací s nějakým časovým zpožděním.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Vzhledem k tomu, že je 11 hodin, tak přerušuji tuto interpelaci a končím blok písemných interpelací. Budeme pokračovat dál.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazenému bodu číslo 11. Je to sněmovní tisk 774, novela zákona o elektronických komunikacích, v druhém čtení. Poté bychom pokračovali projednáváním bodů z bloku smluv ve druhém čtení 143 až 145. Jsou to sněmovní tisky 684, 764, 765. Následně bodům z bloku smlouvy v prvém čtení 147 až 151. Jsou to sněmovní tisky 791, 792, 840, 844 a 850. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 227, což jsou ústní interpelace.

Táži se, zda jsou zde přihlášky a návrhy na úpravu nebo změnu pořadu schůze? Vzhledem k tomu, že žádnou takovou přihlášku nevidím, tak vám děkuji a budeme pokračovat podle schváleného pořadu.

Ještě než začnu, načtu omluvy: od 11 do 12 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec David Pražák a dále od 11 do 11.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Martin Baxa.

Nyní tedy otevírám bod

Aktualizováno 22. 1. 2025 v 12:36.