(pokračuje Jan Bartošek)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 774/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Prosím vás, pane ministře, abyste se ujal slova. (Silný hluk v sále.)

Ještě předtím vás vyzývám, kolegyně, kolegové - a to jak v pravé, tak v levé části sálu - v pravé i v levé části sálu - o ztišení! Kolegyně v levé části sálu...

Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, krásné dopoledne. Dovolte, abych ve druhém čtení sněmovního tisku 774, tedy návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tady krátce okomentoval obsah tohoto zákona, abychom si ho ve druhém čtení připomněli. Krátce bych okomentoval - i když to je potom na samotných předkladatelích - některé pozměňovací návrhy.

Tato norma tedy obsahuje primárně - já budu v tomhletom velmi stručný - legislativně technické úpravy vyplývající ze zkušeností z aplikační praxe regulátora. Dále pak řeší problematiku rozhodování takzvaných účastníků sporů a peněžitá plnění. Dále pak problematiku úhrady nákladů na uchování a poskytování takzvaných provozních a lokalizačních údajů. Tato norma také řeší sankce za porušení povinnosti... (Stále silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře.

Ale kolegyně, kolegové, chcete-li diskutovat, diskutujte prosím v předsálí.

Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Děkuji za zjednání pořádku. Dále tato norma řeší sankce za porušení povinnosti v případě regulace v takzvaných mezinárodních voláních v rámci Evropské unie.

Hospodářský výbor projednal tuto normu 10. října 2024 a výbor garanční doporučil Poslanecké sněmovně jeho schválení ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Nebudu hodnotit asi všechny jednotlivé pozměňovací návrhy, tudíž dovolte, abych se možná i spíše obecně - pak se můžu v rozpravě přihlásit ke konkrétním připomínkám - vyjádřil k některým z nich. Osobně si myslím, že řada těch návrhů je velmi kvalitních a nutných právě pro taková témata, jako je zrychlení povolovacích procesů. To je jeden komentář.

Další komentář je například úprava legislativně technických změn, které přináší pozitivní návrhy do výkladu tohoto zákona. Kolega Havránek řeší problematiku spoofingu. To je také věc, která je v současné době aktuální. Dále otázku veřejného zájmu a povolování hlavně digitální infrastruktury ve veřejném zájmu. Viděli jsme to v řadě situací nedávné doby, kdy Česká republika má stále řadu takzvaně bílých míst s nepokrytím signálu mobilních operátorů a rychlého internetu. To znamená, jak osobně čtu a mohu krátce okomentovat pozměňovací návrhy, které do systému prozatím byly nahrány, tak jsou určitě ku prospěchu věci.

Na závěr dovolte jenom ještě mé stručné poděkování členům hospodářského výboru, výboru pro ochranu spotřebitele a výboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku za konstruktivní přístup během projednávání návrhu zákona. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 774/1 a 2.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru, poslanec Marek Novák, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. (Poslanci stále hlasitě diskutují.)

Kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že jsem vás již dvakrát upozorňoval o ztišení v sále, nezbyde, než abych ty, kteří to nerespektují, začal jmenovat, proto vás skutečně žádám, chcete-li diskutovat, abyste diskutovali v předsálí.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem čekal, že bude konečně po dlouhé době použit zvoneček a ono nic.

Kolegyně, kolegové, dovolte mi jenom, abych vás seznámil s průběhem a následně odkázal na usnesení hospodářského výboru, který se konal dne 10. října 2024, kde se projednal návrh zákona o elektronických komunikacích a o změně souvisejících zákonů. Pan ministr, dá se říct, to okomentoval velmi kvalitně. Na výboru bylo přijato 6 pozměňovacích návrhů, které se týkaly především marketingu, vedle toho digitálního rádia, ale hlavně podpory výstavby elektronických komunikací, což považujeme za zásadní.

Nesmím ale také opomenout návrh zákona, který je aktuálně nosičem pozměňovací návrhů, ke kterým se někteří, včetně mě, budete dnes hlásit. Ten návrh zákona právě vyšel na popud poslance Patrika Nachera a jeho komunikace s ČTÚ a Ministerstvem průmyslu a obchodu a byl primárně zaměřený na ochranu spotřebitele. Následně pozměňovací návrhy, které byly přijaty výborem, jsou primárně zase zaměřeny jak na ochranu spotřebitele, tak na dostupnost služby pro spotřebitele. To je ten rozvoj a podpora výstavby.

Jsem rád, že na základě mnoha jednání jsme se shodli na tom, jakým způsobem k tomuto zákonu přistoupíme, a že jsme se skutečně dokázali - napříč - dohodnout. Odkážu na sněmovní tisk 774/2, což je usnesení hospodářského výboru číslo 279. Tímto se, pane místopředsedo, hlásím s přednostním právem do obecné i podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vaši přihlášku si poznamenám.

Otevírám obecnou rozpravu a v tom případě vám rovnou uděluji slovo, pane zpravodaji. (Zpravodaj nereaguje.) Pane zpravodaji, otevřel jsem obecnou rozpravu, jste přihlášen s přednostním právem. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji. Děkuji za slovo. A já teď vlastně navážu na tu zpravodajskou zprávu a připomenu tento zákon, zákon o elektronických komunikacích, byl předložen primárně na základě podpory ochrany spotřebitele a dále jsme se napříč dohodli na tom, že v rámci tohoto zákona podpoříme také výstavbu sítí elektronické komunikace. A tuhle dohodu napříč a velmi, velmi pracně vyjednanou jsme drželi až do včerejšího večera. Protože ty křehké dohody, které byly právě ohledně výstavby, právě ohledně marketingu a právě ohledně ochrany spotřebitele, byly komunikovány na několika fórech, vedle toho velmi intenzivně se komunikovalo pokrytí nákladů na policejní odposlechy, tam byly také velké diskuse. A proč do včerejšího večera? Protože včera večer na poslední chvíli se nám tam objevil takový zajímavý pozměňovací návrh, který je naprosto, ale naprosto dokonalým přílepkem, a navíc nás zase rozdělil na dvě strany. My jsme tady dneska se mohli dohodnout, mohli jsme se bavit o spotřebiteli, mohli jsme se bavit o podpoře, mohli jsme tady načíst pozměňovací návrhy a tato novela by byla jen a pouze technická a zaměřená právě na podporu toho spotřebitele, tedy občana České republiky. Jenže on se nám tam na poslední chvíli objevil pozměňovací návrh, který se vztahuje na zákon o právu na digitální služby a který tento zákon mění, zákon na digitální služby pamatujete, v minulém volebním období zákon roku? A ten zákon tady tehdy také prošel na základě dohody napříč. A dá se říct, že všichni do jednoho jej tady podporovali a přijali. No, a co se stalo včera večer? Tak včera večer se nám tam objevil pozměňovací návrh, který tento zákon o digitálních službách tak trošku posouvá v účinnosti, to je jedna věc. A ta druhá věc tak trošku omezuje. Takže my jsme chtěli a tehdy jsme se i dohodli, že lidem dáme právo na digitální službu. No, a teď se někteří z koalice rozhodli, že to právo posunou trošku dál, asi o dva roky, jedna věc.

A na druhou stranu, že to právo v některých, a pokud jsem se správně díval, tak v tom pozměňovacím návrhu to není ani přesně specifikováno, je to spíše obecně vágně specifikováno, tak v některých případech toto právo ani nebude aplikováno. Já tomu rozumím, ale nerozumím tomu, proč tento návrh je nahrán k návrhu k zákonu o elektronických komunikacích. Já to nechápu. A škoda, škoda, že tady nemáme pana Šalomouna, protože bych se ho na to rád zeptal, jak se on tváří na takové přílepky.

Já jsem si, když jsem to poprvé přečetl, vzpomněl na takový ten hezký pohádkový seriál Bořek stavitel a v tomto případě bych předkladatele nazval dokonalými bořiteli, bořiteli dohod, bořiteli toho, co se tady dohodlo. Hrozně mě to mrzí, ale jak jsem říkal, ten zákon ve druhém čtení jsme tady mohli mít za půl hodiny, za půl hodiny vyřešený a mohl jít do třetího čtení. A takhle tady bude vystupovat jedna, dvě, tři, čtyři zatím poslanci, možná i víc, kteří stoprocentně budou hovořit také o této věci, kterým se to nelíbí, kterým se nelíbí, že do technické novely dáváme takovýto přílepek, že opět zase něco takhle křivíme a že tady někteří koaliční poslanci a dokonce i členové vlády tyhle dohody naprosto boří.

Já v první řadě musím poděkovat všem z Ministerstva průmyslu, všem ředitelům, náměstkům a i novému panu ministru Vlčkovi za to, že jsme byli schopni se dohodnout. Musím poděkovat Českému telekomunikačnímu úřadu, musím poděkovat Policii České republiky, musím poděkovat všem organizacím ze sektoru, které se podělily na všech těch diskusích a nebyly ty diskuse jednoduché.

A tímto taky z tohoto místa vyzývám ty, kterých se týká tento přílepek, aby se k němu dneska nehlásili, protože jestliže se k němu přihlásí, tak nevyvolají nic jiného než rozpor, nevyvolají nic jiného než to, že tato novela získá své odpůrce, kteří budou usilovat o to, aby ten zákon tak, jak je s tímto přílepkem prostě neprošel. A to je hrozná škoda, je to hrozná škoda pro všechny, pro které chceme dostupný mobilní signál. Je to velká škoda pro všechny, kteří chtějí rychlé data, pevné připojení, je to velká škoda pro všechny, kteří chtějí jednoduché řešení sporů v oblasti telekomunikací, a dokonce je to velká škoda i pro pana ministra vnitra, který bude mít problém se svým budgetem, protože v rámci tohoto se řeší i jeho budget na úhradu nákladů odposlechů. Tak už si to prosím, kolegové, kteří jste tento pozměňovací návrh nahráli do systému, uvědomte a prosím, nehlaste se k němu.

V další části mého vystoupení se přihlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům, oba dva jsou legislativně technické změny. Ten první je čistě legislativní změna, kterou najdete pod sněmovním dokumentem 5157, a jde pouze o opravu, kde se v novelizačním bodu 99 číslo10 nahrazuje číslem 11 tak, aby byla správně dodržena posloupnost, takže velmi jednoduchý legislativně technický.

Ten druhý návrh legislativně technické změny, ke kterému se přihlásím, je pod sněmovním dokumentem 5158, ten se týká právě odposlechů, kde obecně takzvaný příspěvek, slovo příspěvek se v tomto případě nahrazuje slovem úhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů.

Tak, abychom nepřispívali, ale abychom z veřejných peněz prokazatelně hradili účelně a efektivně vynaložené náklady mobilních operátorů na to, aby mohli ukládat data pro policii v případě, že bude v rámci odposlechů chtít záznamy. Takže to jsou dvě velmi jednoduché změny a já se následně k nim přihlásím v podrobné rozpravě.

A ještě jednou děkuji všem těm, kteří včera večer nahráli ten nehorázný příspěvek, prosím vás, nehlaste se k němu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě v řádných přihláškách. Jako první vystoupí pan poslanec Ivan Bartoš, připraví se pan poslanec Michal Zuna a případně další. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající. Já bych se chtěl taktéž vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který byl nahrán do systému, sněmovní tisk 774, který pochází od pana poslance - pana ministra Mariana Jurečky, Marka Bendy, Jana Jakoba a Josefa Cogana. Ono se o tomto pozměňovacím návrhu, respektive o blížícím se termínu plné účinnosti zákona - právo občana na digitální službu - hovoří už i v médiích několik dní, možná i týdnů a pravděpodobně tento pozměňovací návrh byl očekáván jako jakési řešení, jako jakási cesta, dovolím si říct, z bryndy.

Tady byl zmíněn samotný zákon - právo občana na digitální službu, který se také nazývá slangově digitální ústava. A v minulém volebním období se podařilo - iniciováno ze strany opozice, ale následně adoptováno i vládním hnutím ANO i třeba sociální demokracií, byť myslím, že ta práce přesvědčit předsedu sociální demokracie, tenkrát ministra vnitra, o tom, aby tento zákon prošel, byla velmi náročná, nakonec se podařilo zákon schválit a začalo se na něm pracovat. Já chci jenom zdůraznit, že je to pět let.

Ten zákon - právo občana na digitální službu - nabyl tedy účinnosti 1. února 2020, dostal ocenění zákon roku a i přes nelibost některých ministerstev nebo vůbec chápání státní správy se najednou řeklo, že občan ne že má povinnost, ale má vůči státu na něco právo. Já jsem to připodobňoval trošku k zákonu č. 106, kdy se občan může zeptat na nějaké informace, má právo na to, aby mu bylo odpovězeno, a vlastně dost to měnilo paradigma.

Schválil se zákon, ale možná i to myšlení se stále tak trochu úplně nezměnilo, protože aby ten zákon byl naplněný, tak ty úřady musí vyjít tomu občanovi vstříc, aby to své právo on mohl pohodlně uplatnit. Ten zákon vlastně dává vymahatelná práva klienta veřejné správy na opakované využití již jednou poskytnutých údajů, na technologickou neutralitu, právo na osvědčení o provedeném úkonu nebo právě jednat vůči státu digitální formou.

Vy si občas můžete říci, že máme datové schránky nebo máme i e-maily a v některých případech už i služby jdou řešit přes e-maily, máme Portál občana, že vlastně občan má spoustu nástrojů, jak neposílat doporučený dopis doručenkou přes poštu na úřad, ale jak vlastně ten úřad může kontaktovat skrze třeba ty datové schránky. Bohužel datové schránky nejsou řešením tohoto zákona.

Ten zákon předpokládal a na jeho základě vznikl i katalog služeb. To je seznam, ve kterém jsou vypsány všechny dostupné služby veřejné správy nebo měly by být a na něj navazují interaktivní formuláře s možností načtení těch dat, které už jste státu jednou dali. A když se podíváte na to, na co je ten zákon, z čeho je skládán, já nebudu říkat ta čísla paragrafů, ale jde to za sebou od § 4 - právo činit úkon digitálně, právo na osvědčení digitálního úkonu, právo na využívání údajů, právo na zápis práva, povinností nebo právní skutečnosti, právo na prokázání právní skutečnosti a právo na zápis kontaktního údaje.

Vzhledem k tomu, že občan komunikuje ne se státem jako s nějakou entitou, ale řeší agendu, kterou po něm vyžadují jednotlivé zákony, tudíž agendu, která je gesčně příslušná jednotlivým ministerstvům, jsou to právě ministerstva a úřady, které jsou ve svém vývoji, ve svých technických systémech povinny nebo zodpovědny to digitální poskytování služeb v jejich působnosti těm občanům nabídnout. Ta působnost rezortů, tedy i ty jednotlivé agendy jsou dány kompetenčním zákonem. Tak, jak ten zákon nabíhal - a já si myslím, že tohleto je velmi důležité zejména z pohledu na to, jakým stát historicky i dnes ten zákon naplňoval.

Když to zjednoduším, tak každý povinný úřad, ministerstvo, muselo provést pět kroků. Prvním krokem k realizaci je evidence všech služeb v základním registru práv a povinností, služby, které poskytuje a které pak občan může žádat.

Druhým krokem je pak vytvoření katalogu služeb, kde každý úřad, který je povinný, ministerstva, ústřední správní úřady, zaevidují svoji agendu a řeknou, přes jaké kanály tuto agendu mohou obsluhovat. Jenom dám příklad. Pokud je to nějaká věc, která skutečně vyžaduje fyzický kontakt s tím úřadem, například dáváte biometrii při občanském průkazu, nebo je tam ta nutnost někde něco takto ověřit, tak samozřejmě ten kanál je fyzický a ta konkrétní služba třeba v danou chvíli zdigitalizovat nejde, což zmíním, proč je toto důležité.

Třetím krokem bylo, že každý úřad musí definovat popis služby tak, aby bylo naprosto srozumitelné, co ta uvedená služba představuje a co vlastně občanovi poskytuje. Proč je toto důležité? Když se podíváte třeba na Anglii, která samozřejmě tou cestou gov.uk šla výrazně dříve než Česká republika, tak oni pochopili, že úřednické - a já to nemyslím nijak zle, ostatně všichni jsme v tom i v politickém prostředí načuchli tou hantýrkou politickou, kterou zde používáme, když se bavíme o legislativě, takže popsat srozumitelně ty služby, co dělají, co je jejich výsledkem.

A teď přichází ta důležitá část, kde vzniká ten problém a proč tady máme tento, řekl bych, až velmi velkorysý pozměňovací návrh vůči státu od stran vládní koalice. Čtvrtý krok je totiž vytvoření interaktivního formuláře a ten znáte určitě z Portálu občana u některých služeb, který sám načítá data, která už jste státu jednou dali. Takže to říká ne, ne, ne, není to datová schránka, ale je to formulář v aplikaci nebo formulář na stránkách ministerstva, který, když už ten úřad ví nějaké informace, ne pouze ty, které jsou uloženy v základních registrech, tedy ty základní, jméno, příjmení, datum narození, bydliště, tak je do tohoto formuláře načte.

A pátým krokem je vytvoření ideálně portálu, přes který občan ke službám přistupuje a kde jsou veškeré ty informace, včetně služeb těch formulářů. A celé je to ještě zabalené takovou důležitou věcí, a to je to, že občan nemá obíhat úřady, ale mají je obíhat data, to vše musí být podloženo těmi sdílenými daty.

To je to, co se mělo stát, to, co se mělo dít od 1. 2. 2020 do 1. 2. 2025. Tedy k naplnění těchto kroků měla úkoly již vláda minulá a postupovala s nimi i vláda současná. Tedy k datu 1. 2. 2025, což je bratru za tři měsíce, by měl mít občan všechny služby státu v digitalizované podobě, ten zákon má začít platit absolutně a ten občan se vyřízení své služby digitálně může domáhat. Ten zákon taky definuje to, že když už jste ta data jednou tomu státu dali, tak už je nemá chtít znova.

Tady si odskočím, jestli jste vyplňovali v poslední době něco na Portálu občana nebo nějakou rezortní agendu nějakého ministra, ministerstva, tak už se vás to zeptá, jestli chcete ty údaje, které jste tam zadali, uložit, uložit pro ten jeden případ, nebo uložit trvale. Samozřejmě pokud dáte pro ten jeden případ, tak když do té stejné služby vlezete později, tak se vám neobjeví, protože jste nedali svolení k těm doplňujícím údajům. Ale takto by to mělo fungovat.

Ještě jeden z problémů je, že pokud ten občan takto obsloužen není, tak se může právně domáhat toho, že tak obsloužen být chce, anebo to může udělat trochu na punk, jak bych řekl, a poslat to jakoukoliv formou, takže třeba e-mailem. No, nechci si představit, jak by fungovala komplexní agenda úřadu, kdyby věci nechodily ani datovkou, ani přes portál v nestrukturované podobě, ale žádosti by chodily ve volném textu ještě s laickou interpretací, co od toho státu chci nebo co mu sděluji e-mailem. To by došlo k naprostému kolapsu.

Ta vláda minulá, v jejímž období se schválil tento zákon, si definovala nějaké úkoly, které se týkaly evidence agend v základním registru práv a povinností a vytvoření katalogu služeb. Tyhlety úkoly nebyly tedy naplněny a ani ty termíny, které byly dány, nebyly splněny k danému datu. Podle mě to je důležité, protože tam, kde minulá vláda skončila, současná vláda navázala.

Vznikl tedy katalog služeb, jak již jsem říkal, obsahuje ta dostupná data veřejné správy a ty kanály s popisem služeb. Ten katalog služeb je definován zákonem, podobně tak jako další prvky. Zákon o základních registrech například stanovil, že katalog služeb veřejné správy vzniká v Registru práv a povinností.

Bylo nutné upravit ten agendový systém RPP působností, tedy evidenční systém pro práva a povinnosti. Byl vytvořen i agendový systém Správa katalogů AISK, to je jakýsi redakční systém, kde pak jednotlivé rezorty a zodpovědní lidé vytvářejí ty služby a ty popisy.

Minulá vláda pak schválila 1. 2. 2021, což byl ten rok volební, kde vlastně zbývalo x měsíců do voleb, svým usnesením 84 postup prací, kdy byl stav, a teď tohle to je důležité říci, podklady ke katalogu služeb veřejné správy dodalo 277 agend, to je zhruba 74 procent, nicméně pouze 135 agend, tedy 131 z 374 bylo schváleno, tedy vlastně splňovalo tu metodiku, jakým způsobem se mají popisovat ty služby. A pouze tyto schválené služby, takže jsme na 30 procentech zanesených agend, ne na 30 procentech všech agend, se staly jakýmsi podkladem pro plán digitalizace.

Celkem 146 agend čekalo na schválení v katalogu služeb nebo upravovalo podklady pro katalog služeb, 16 agend podklady ke katalogu služeb teprve se připravovalo. A minulá vláda si stanovila právě k nápravě stavu zpočátku roku 2021 nápravu. Vzhledem k tomu, že katalog služeb nebyl k uvedenému datu kompletní, uložila vláda České republiky Ministerstvu vnitra předložit aktualizaci materiálu do 15. 9., tedy vlastně na konec minulého volebního období. A pak 20. 9. vláda Andreje Babiše schválila plán digitalizace svým usnesením 826, kdy podklady ke katalogu služeb dodali ohlašovatelé, tedy pro 377 agend 90 procent, schváleno bylo 84.

Když se podívám na tedy úplný konec, tak byla splněna ta část jedna a dva pro tu evidenci a pro ten popis, tak v danou chvíli byla naplněna z nižších procent a zároveň veškeré plány, které s tím souvisely, mířily právě až na ty poslední roky či roky následující. Když jsme ten zákon ve Sněmovně schvalovali, a byl zde ještě třeba vládní zmocněnec kolega Dzurilla...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu. Poprosím o chvíli strpení.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte mi, abych na galerii pro hosty přivítal delegaci Poslanecké sněmovny parlamentu Itálie. (Poslanci v celém sále povstávají a tleskají.)

Prosím, pane poslanče, pokračujte ve svém projevu.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Pak i zde ve Sněmovně, i když ten zákon sbíral ta ocenění, tak jsme velmi často vystupovali, že mít zákon je hezká věc, mít dané termíny je také hezká věc, ale teď se jako musí odpracovat ten vývoj. A jestli jsme před něčím varovali, a to myslím, že zaznívalo i tenkrát ze stran bývalé vládní koalice, tak jako hlavně to nenechávejme na ten poslední rok, protože poslední rok zjistíme, nebo neodkládejme to na to finále, protože zjistíme, že se to nestíhá, vletí vám do toho třeba nějaký rozklad k výběrovému řízení na dodání systému nebo dodavatele, a prostě najednou budeme ve skluzu, což ta minulá vláda, zejména když se podíváme na projekty Digitálního Česka, což je jakýsi seznam, což je strategie pro rozvoj digitálních služeb České republiky, ale zároveň jsou na ni navázány jednotlivé projekty rezortů, čím se tato strategie naplní, tak již z tohoto katalogu projektů, kde jsou ty projekty v různé fázi přípravy, schválení, soutěžení, realizace, upgrade, tak jí z toho bylo patrno, že ty služby, které mají být dodány právě tím portálovým řešením, míří za hranici roku 2024, i výrazně dále. Ostatně pokud se bavíme o tom, že nějaký klíčový systém bude dodán v roce 2025, 2026, 2027 a přinese teprve v portálovém řešení ty formuláře, tak již teď je jasné, že ten zákon prostě naplněný být nemůže.

Když jsme tedy tu agendu přebírali, tak ona byla samozřejmě příslušná Ministerstvu vnitra. Už jsem říkal, že ačkoliv ta role koordinační, ať už byla na vnitru, nebo následně na DIA, může být vnímána jako to místo, od kterého se programuje, od kterého se realizuje, od kterého se soutěží, tak je nutné říci, že nejen podle kompetenčního zákona, ale i dle toho, komu přísluší rozpočet na vývoj nových systémů, tak je to vždycky daný rezort, který tu digitální službu s pomocí, pod vedením, s určením metodologie musí dodat, je zodpovědný za to ji zajistit. To nikdo z nikoho nesejme.

Když se podíváme, za mnou sedí pan ministr Jurečka, tak ho pochválím. Ale když chcete vyřešit nějakou třeba sociální dávku přes klientskou zónu Jenda, tak ji asi za vás nebude programovat nebo řešit Ministerstvo vnitra nebo kdokoliv jiný. Je to rezort, jeho IT, jeho IT oddělení, jeho projekty, jeho agenda. Pokud se podaří potom tu službu zpropagovat na Portál občana, kde těch služeb je asi 600, některé napřímo, některé odkazem, tak je to ještě značka ideál. Ale nikdo neříká, že na federalizovaných portálech, dopravce, stavební správy prostě ty služby jsou špatně, mají tam být, jsou tam příslušné.

A role koordinátora tedy mělo svěřeno Ministerstvo vnitra a od 1. 4. 2023 koordinační role přešla na Digitální a informační agenturu. To bylo tedy k uvedenému datu. A k datu 1. 4. 2023 byl stav následující: evidence v katalogu služeb již byla naplněna více jak na 90 procent. To znamená, že tam je ta služba napsaná, že existuje, například výplata příspěvku na bydlení. Ovšem popis jednotlivých evidovaných služeb v katalogu služeb byl přibližně na 70. Tak u příspěvku na bydlení je občanovi poměrně jasné, co ta služba dělá, ale u jiných služeb, které jsou třeba složitější, tam prostě ten popis zcela chyběl. Služby poskytované skrze řádně zveřejněný interaktivní formulář bylo méně než 6 procent. A poslední údaj: samoobslužné portály, což je jakoby ta Mekka práva občana na digitální službu, byly pokryty z méně než 13 procent.

My jsme průběžně, i já ze své funkce vicepremiéra pro digitalizaci skrze Digitální a informační agenturu i skrze tým na Úřadu vlády, jsme tedy průběžně předkládali update toho, jak tyto práce postupují. A myslím si, když bych potom šel těmi jednotlivými kroky, ať už to byly semináře, projednávání na Radě vlády pro informační společnost, konference eGovernmentu i jednotlivé třeba spolupráce s digitálními zmocněnci, tak vlastně bylo jasné, že pokud to chceme stihnout v nějaké míře, tak se musí kromě běžné agendy, která často souvisela s novými úkoly, prostě přidat, byť jsme řešili třeba evidenční systémy v rámci pomoci lidem, kteří sem uprchli před válkou, před ruskou válkou z Ukrajiny. Nicméně to, že tato povinnost tady je, i ta intenzita byla mnohokráte připomínána a vlastně i to zapojení lidí podle mě bylo maximální dané možné.

Digitální a informační agentura poté, co přijala z Ministerstva vnitra tuto agendu, připravila implementační doporučení, školení k interaktivním formulářům, ke katalogu služeb, ke sdílení údajů, uspořádala řadu jednání s jednotlivými digitálními zmocněnci, což je takový envoy digitalizace na daném úřadě, může to být náměstek, který je zodpovědný za ty projekty, ale člověk, který vlastně pobírá i ty věci z centrální digitalizační linky, za což tedy ten zákon považuji, že je jaksi nadrezortní ve své povaze, byť jeho realizace spadá na ty rezorty, vytvořila průvodce připojením k datovému fondu, metodickou pomoc, a přesto ty výsledky, zejména k 27. 9., nebyly uspokojivé.

A skutečně je zde značné riziko nenaplnění zákona, právo občana na digitální službu, což když se podíváme na délku třeba plánování, řešení nějakých projektů v oblasti financí nebo zdravotnictví, tak často i zákony, které potom předpokládají nějakou cestu digitální, schvalujeme zde ve Sněmovně nyní. Těžko tedy očekávat, že zdravotnictví jako systém funkční vymlaskne za tři měsíce a vlastně třeba naplní tu část.

Diskusí s jednotlivými rezorty v souvislosti s vypracováním jakéhosi akčního plánu, protože nestačí mít strategii strategií, máme asi 270 v této republice, ale potřebujete mít akční plán a k tomu i patřičné zdroje, ať už lidské, nebo finanční, tak v rámci tohohle akčního plánu bylo zjištěno, že většina rezortů v současné době, zejména v portálovém pohledu, je ve výstavbě řešení, ať už se jedná o nějaký velký agendový portál, rozšíření stávajícího portálového řešení či jejich uvedení do souladu s požadavky či zjednodušené formulářové řešení, které je vhodné pro nějaké obecnější podání a naplnilo by to ZoPDS, tak termíny jsou těsně před 1. 2. 2025, anebo jsou - já to slovo nemám rád, ale použiji ho - namyšleny nebo projektovány až v průběhu roku 2025. My jsme jakýsi mezistav reportovali na vládě už, myslím, že v květnu, v květnu tohoto roku. Pak to byl zářijový termín, tedy 27. 9., kdy k tomuto byl samostatný materiál. A samozřejmě, a to si myslím, že je taky důležitá věc, a to se můžete podívat vy nebo kdo to sleduje, nemusí to být jen odborná veřejnost, tak vznikl i dashboard, jakýsi portál, který z pohledu jednotlivých rezortů nebo jejich služeb měří naplněnost katalogu až do poslední úrovně, která znamená, že někde v katalogu je odkaz na konkrétní webovou stránku, kde naleznete konkrétní formulář. Někdy formulář i existuje, leč není doplněn v katalogu, takže z pohledu vlastně centrální autority koordinační, DIA, je v danou chvíli neviditelný.

On se výsledek může směrem k 1. 2. ještě výrazně posunout ve prospěch občanů, ale představa, že 1. 2. bude naplněno právo občana na digitální službu ve všech paragrafech, (§) 4 až 10, které jsem zmínil, evidentně není realistická. Já jsem proto i v tom materiálu, ale následně i v interpelaci na pana premiéra, kterou jsem podával písemně posledního minulého měsíce, apeloval na to - a občas od ministra financí, byť je to možná v souvislosti s jinými než digitálními reformami, zaznívá, že teď už žádné velké věci, žádné velké reformy se dít nebudou - tak já jsem v této věci apeloval na pana premiéra, aby třeba i na vládní úrovni opět a znovu zdůraznil, že toto je velký závazek, že to je služba občanům, že pokud občan může věci jako možnost vyřídit digitálně, tak to šetří čas, nejen občana, který si nemusí brát dovolenou, když jde na úřad, a nemusí nějak speciálně někde pohybovat, něco někam nosit, ale i na straně státu je tato digitální cesta lepší, aby spíše než říci si, že nebudou žádné velké pohyby do konce tohoto volebního období - a já furt vnímám, že rok 2025 má 12 měsíců, nemá to jenom to období do voleb, kdy my jsme převzali tento úkol kontinuálně, abychom na něm pracovali, tak, aby na jednotlivých rezortech došlo k akceleraci, nejen formálního vyplnění či nedostatku, pokud je potřeba něco opravit, ale i k posunu v rámci realizace jednotlivých chytrých formulářů.

A zároveň jsem tedy přesvědčen, že velkorysý odklad, který jaksi míří o další dva roky, je tam prodloužení z pěti na sedm let, což zase odsouvá digitalizaci služeb do nevidím, možná na příští vládu, možná to znamená úplné zamrazení, není správný a že současná vláda, pokud to (?) nějakém způsobu zdědila a byly vytvořeny podmínky věci dotáhnout, byť sám můžu říct, že to není jednoduchá věc, by se měla maximálně soustředit, ať už k datu, (které bylo předpokládáno?), tak v rámci svého volebního období, k dodání digitálních služeb v maximální míře.

Proto bych očekával, když už byl navrhovaný odklad - a to jsem, myslím, že i psal ve své interpelaci panu premiérovi, ať toto je na dobu nezbytně nutnou, třeba do konce volebního období působení vlády koalice SPOLU a Starostů. Proč? Protože když dáte velkorysé datum, bude se opakovat to samé. Sundáte nohu z plynu, vždycky přijde nějaká důležitá věc, kterou je potřeba řešit, ať už to jsou povodně, ať je to krize způsobená válkou na Ukrajině, a prostě jakmile sundáte nohu z plynu - hezky o tom hovořil pan Mojmír Hampl - tak se věci neposouvají a nerealizují. To si myslím, že je důležité.

Zároveň - a děkuji, zaznělo to od mého předřečníka i v úvodním slově - já bych byl velmi opatrný v té, řekněme, vágní definici, kterou tam předkladatelé použili. Já bych ji mohl i - nevím, jestli vy jste ji tady citoval - já bych ji tady i možná lehce odcitoval, protože samozřejmě každý vývoj nějaké služby něco stojí. A službu, kterou použijí čtyři občané za rok - a já si často vybírám, ale nejsem si jist, jestli vůbec ta služba existuje, jako příklad registrace expedice na Antarktidě. Já nevím, jestli Antarktida je teď nějaký cool place, kam jezdí moc lidí, ale myslím si, že když jsme to používali jako příklad, tak to se děje jednou nebo nulakrát za rok. Tak vynaložit úsilí, čas na složitou digitalizaci služby, která je takto unikátní, si myslím, že by to bylo plýtvání peněz - ostatně, ale dá se to vyřešit nějakým univerzálním formulářem podání, takže aspoň částečně se ta věc dá naplnit. A objeví se vám tam jméno, když se identifikujete přes nějakou identitu občana v online prostředí. Ale ta definice hovoří o tom, že může skrze Digitální informační agenturu rezort - a když může, tak věřte tomu, že to využije - se z toho jaksi vyvázat tím, že službu definuje nějakým způsobem - ne, že nejde digitalizovat, ale ta služba je příliš velká, odhadované náklady a přínosy k očekávánému přínosu uživatele a služeb by nebyly odpovídající, či implementace by ze své povahy byla příliš nákladná.

Já si myslím, že tohle je takový pohodový opt-out, na který se - nehledě na to, kdo bude v příští vládě, protože to neurve ani premiér, ani vicepremiér pro digitalizaci, ani vládní zmocněnec, to musí být akcentováno na každém jednom rezortu, který vyvíjí své digitální služby, tak pokud dojde k takhle dlouhému odkladu, já si myslím, že spousta věcí opět dodána nebude a Digitální informační agentura se v roce 2026 - nebo, kam se to posouvá, pokud ji pan Králíček tedy nezruší, jak to vykládá všude, ale (ANO?) se tím nějakým způsobem netají, tak bude zavalena žádostmi z jednotlivých úřadů, aby v Katalogu služeb identifikoval, že tyto služby jsou příliš nákladné na digitalizaci, nedávají smysl, nevyužité či v nich není přidaná hodnota.

Samozřejmě bylo by super, kdyby se legislativní povinnosti zmenšily, pak by služeb a interakcí se státem bylo méně, kdyby třeba Ministerstvo financí, které vám napíše, že vám opravilo daně, které jste si špatně vyplnil, takže tedy asi ví, že daně mají vypadat tak a tak, rovnou poslalo, že takto by daně měly vypadat, a vy byste nemusel čekat na nějaký portál Moje daně, až se tam něco vyvine, nebo to tam zadávat. To je samozřejmě možná nějaký finský, dánský vzor, hudba daleké budoucnosti, ale takto široce definovaná možnost opt-outu ze zákonné povinnosti, podle mě výrazně, zavádění fakticky univerzální výjimky - protože podle čeho se to měří? Podle nákladů rozpočtu, kolik služba stojí ve fyzickém zpracování. No, v řadě úřadů vůbec nevíme, kolik stojí papírová cesta. Takže efektivita digitalizace, která má znamenat úspory - nemáme s čím ji srovnávat. Kolik stojí jedno razítko? Kolik stojí jedno vyplnění, jedno vytištění? Toto bychom měli vědět. A pokud toto nevíme, tak porovnávání efektivity digitalizace služby bude opět na tom resortu a já se bojím, že to bude poplatné tomu, zda stíhá, nestíhá, chce se mu, je tam vůle nebo jsou v daném roce finance na to realizovat nějaký digitální projekt.

V ideálním případě tedy chytrý formulář či samotný portál. Portály máme, ne každé ministerstvo je má a je důležité tedy na to tlačit, spíše než tu nohu z plynu dávat. Já prostě nechci, aby se ta digitalizace zasekla. A na předkladatele bych se chtěl obrátit tedy s tím, že asi chápu důvod, proč je toto předloženo, můžeme spekulovat o přílepku či nepřílepku. Tak tam je slovo elektronické, tady je slovo digitální. Možná tam nějaký lingvista najde, najde nějakou...

Já to říkám ze žertu, pane poslanče (Mluví ke zpravodaji.), prostřednictvím pana předsedajícího, ale ta velkorysost toho posunu je podle mě špatně. Znamená to, že to pouštíme k ledu a tam možnost širokého vyvázání se z této povinnosti, která je služba občanům, to je klientsky orientovaná státní správa, tak vlastně umožní to, aby se ty věci nestaly.

Takže toliko k zákonu, na jehož přípravě jsme se podíleli. Myslím si, že jsme na tom odpracovali i z opozice, s dalšími stranami poměrně hodně, a teď je potřeba ten zákon naplnit, což si myslím, že je ohroženo právě přijetím tohoto pozměňovacího návrhu, zejména v této formě.

A možná nakonec. I pokud bude tento zákon přijat v této formě, což předpokládám, pochází-li z pera koalice, vládních poslanců, tak koalice na to ty hlasy asi bude mít, včetně ODS, kdy jistou část ODS chápu jako jedny z autorů tohoto zákona, ale prosím vás, ať to neznamená, a i tak míří ta interpelace ode mě na Petra Fialu, že ten pedál (noha?) z toho plynu jako sundá, jakmile se to schválí. To si myslím, že je špatně. My bychom měli, nehledě na to, že zákonná povinnost někomu vznikne o dva roky později, tak bychom měli pořád mířit na ta data, která jsou spíše dřívější - pro to, aby občan tu službu dostal. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jsou zde tři faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Marek Novák, potom pan poslanec Jiří Havránek a pan poslanec Karel Haas. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Já jenom velmi krátce. Vystoupil vlastně bývalý ministr, který měl částečně tuto agendu na starosti, a o čem mluvil? Mluvil o zákonu o elektronických komunikacích, o kterém se máme dneska bavit? O tom, kde se řeší ochrana spotřebitele, řešení spotřebitelských sporů, výstavba sítí elektronických komunikací? To, co do toho zákona patří? Ani jedno slovo o tom zákonu tady nepadlo! Ten přílepek je tak zásadní, že je potřeba otevřít zákon o digitálních službách jako takový, protože si to zaslouží širokou debatu, a ne debatu jako narychlo předložený pozměňovací návrh. Takže znovu, prosím vás, vážení předkladatelé, nepřihlašujte se k tomu, pojďte tady na mikrofon říct, my si to protáhneme, my si to ve vládě dohodneme tak, aby se ten zákon otevřel samostatně, a budeme ho tady řešit samostatně. A prosím, nekazte práci svým kolegům, kteří vyjednávali tu současnou podobu zákona o elektronických komunikacích. A už vůbec to nekazte těm občanům, kteří čekají na to, až konečně budou mít signál. A už vůbec to nekažte těm složkám, které v rámci povodní neměly mobilní signál. Díky moc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Havránek, připraví se pan poslanec Karel Haas - faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásný den i ode mne. Pane bývalý vicepremiére pro digitalizaci, prostřednictvím pana předsedajícího, nalijme si čistého vína, byť vím, že vy jste abstinent. Nicméně mně to nedá. Když jsem poslouchal vaše vystoupení, tak jsem měl z něj takový pocit, že vaší snahou, a vy jste určitě odborník na tento zákon, jste také jeden z jeho předkladatelů a otců a popsal jste vlastně všechny jeho výhody, co se týče zákona o právu občana na digitální službu, takže vy jste se v podstatě snažil vyvinit z něčeho, co ale poslední dva roky běželo, kdy vlastně ve vaší gesci bylo právě naplňování zákona o právu občana na digitální službu. A víte, že jsme o tom vedli spolu diskusi, naposledy myslím někdy 28. 6., kdy já jsem vám říkal: tohle má být přece primární snaha DIA pro to, aby došlo k naplnění toho zákona. Dokonce, a přestože já souhlasím, že je správně, že tady máme eDoklady, dokonce si myslím, že to je daleko důležitější prvek, který DIA měla řešit, a DIA, pokud se nepletu, byla pod vaším vedením, respektive samozřejmě pod vedením pana Mesršmída, ale v rámci vaší gesce.

Také mě trošku trápí, a omlouvám se za to, že tady ta čísla řeknu, v podstatě vy jste tu mluvil o rezortech, ale nezmínil jste rezort, který vy jste vedl. A určitě si pamatujete, že právě toho 28. 6., když jsme spolu na toto téma hovořili, váš rezort Ministerstva pro místní rozvoj byl na naplněnosti, pardon (Hledá v mobilním telefonu.), 38 procent a 8 procent rozpracovanosti. Dnes je ta situace lepší. Chápu, že se do toho propsala pravděpodobně zřejmě digitalizace stavebního řízení, o které můžeme vést jiné diskuse, a je to na nějakých 70 procentech, nicméně stále ani ta rozpracovanost nemíří k těm stům procentům. A přece jenom dva a půl roku vaší práce by na tom měly být vidět.

V posledních deseti vteřinách řeknu ještě poslední věc. Co se týče možných úprav katalogu služeb, k těm mělo dojít, ale zase už během těch vašich dvou let. A měly se vyřadit jak Antarktidy, tak třeba i chov kytovců a další věci, které tam dost možná jsou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Karel Haas, připraví se pan poslanec Ivan Bartoš - faktické poznámky.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. My jsme se s kolegou Jiřím Havránkem, vaším prostřednictvím, nijak nedomlouvali na té faktické.

Pane exministře Bartoši, prostřednictvím pana předsedajícího, já si vás lidsky opravdu vážím, ale nemám ani v životě, ani v práci rád pokrytectví. A vy jste tady z pozice hodné opozice obvinil tedy koalici, které jste byl členem, z toho - to zaznělo několikrát ve vašem příspěvku - že sundáváme nohu z plynu v digitalizaci. Když tohle řekne člověk, a to jsou ty dva důvody, proč jsem si to slovo pokrytectví tady dovolil říct, který z těch čtyř let - to přechodné ustanovení v digitální ústavě není, že rezorty měly pět let na digitalizaci. Dvanáct měsíců tam bylo, aby vláda stanovila harmonogram, a čtyři měsíce na implementaci. Takhle to je v digitální ústavě a z těch čtyř let jste vy bez tří měsíců tři roky za tu digitalizaci odpovídal ze tří pozic: za a) z pozice vicepremiéra pro digitalizaci, za b) z pohledu předsedy Rady vlády pro informační společnost a za c) z pozice gesčního ministra pro DIA, která má v digitální ústavě v § 2 svoji koordinační roli na starosti nebo ve své působnosti. Tak to je první poznámka k tomu pokrytectví.

A druhá poznámka. Vaší vlajkovou lodí, na které jsme se věcně střetávali, ne osobně, je zákon o podpoře bydlení. Znáte jeho přechodné ustanovení v § 137? A to se nezměnilo tady ve Sněmovně, to přišlo od vás. Víte, jaké jste si tam dal přechodné období na digitalizaci jedné agendy podpory bydlení? Do 31. prosince 2029 ve vaší vlajkové lodi jako vicepremiér pro digitalizaci! Já myslím, že opravdu ta míra pokrytectví ve vašem příspěvku a v obviňování, že tady někdo sundává nohu z plynu, tak to zvedlo i invalidy ze židle! Děkuju. (Pobavení a potlesk koaličních poslanců. Poslanec Haas odchází za opory francouzských holí.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak opatrně. Děkuji. A nyní pan poslanec Ivan Bartoš.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Zareaguji. Zareaguji velmi rychle. Pan Haas sportoval, my jsme to řešili, tak kdo poslouchá jenom zvuk, tak přišel o berlích. Díky, že jste sem došel. Tak.

Já zareaguju možná na kolegu Havránka i na pana Haase najednou, prostřednictvím pana předsedajícího. Digitální informační agentura, a já mám pět stránek kroků, které byly udělány, ať už to je - má koordinační roli. Skutečně představa, že Bartoš někde realizuje digitální projekt u Mariana Jurečky, jednak by mě tam nepustil, ale je zodpovědný za to, zda daný rezort v danou chvíli zdigitalizuje, sežene si prostředky, je iluzorní. Já jsem čekal, že to takhle bude trochu hráno, dokonce už se mě novináři ptali, že Bartoš navrhuje odklad. Byla nějaká snídaně s novináři.

Takže my jsme se snažili vytvořit maximální prostředí na to, aby se to stalo. V realizaci akčních plánů i od jednotlivých rezortů zaznělo: od toho přece máme DIA. Ale DIA nebude dělat věcný záměr digitalizace formulářů, neřeší ani tu agendu. Ona může pomoci, jaké jsou standardy, připravit ty projekty, ale přináší to projekty. A já si myslím, a to bylo důležité, že na tu vládu jsem pravidelně přinášel ten stav. Ministrům jsem dával knížky vytištěné, nebo i digitální o tom, co je potřeba udělat, ať to přenesou na tu náměstkovskou úroveň.

A ohledně toho zákona. Tak kdybych nebyl kvůli tomu, že protlačit tenhle zákon i jako člen vlády, je takto problematické, a nevěděl jsem, že spadne do realizace, pokud se schválí až někdy v polovině příštího roku, mimo jiné schválit by se měl, je na něj navázán Národní plán obnovy, je to důležitý milník, za který Česká republika má dostat i prostředky na ty další kroky, tak bych samozřejmě to stanovoval velkoryse. Ale poučili jsme se. Nemůžete začít investovat do systému vývoje či přípravy jakékoliv prostředky, pokud nemáte aspoň nějakou jistotu, že ta legislativní změna, která vyvolá tu potřebu po tom vzniku toho systému, nastane. (Předsedající: Čas.) To je vždycky problematické.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Jako další jsou dvě faktické poznámky, jako první pan poslanec Jiří Havránek, potom pan poslanec Robert Stržínek.

Já vám udělím slovo a předám řízení schůze. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Milý pane poslanče Bartoši, milý Ivane, jak vyvíjel tedy vicepremiér - (Předsedající: Prostřednictvím předsedajícího.) prostřednictvím předsedajícího - jak vyvíjel vicepremiér pro digitalizaci tlak na ministra pro místní rozvoj, aby se něco změnilo a nebylo to na těch 70 procentech, které jsou aktuální? Jak toto se mohlo stát? A opravdu, kolega Karel Haas použil zde, prostřednictvím pana předsedajícího, slovo pokrytectví. Za mě osobně - já bych tak ostrého výrazu zřejmě nepoužil - ale v něčem má velkou pravdu. Není to jenom o tom, o čem já tu mluvím, o té roli, jak se vám to dařilo naplňovat na Ministerstvu pro místní rozvoj, ale má taky pravdu v tom, že vy - jakožto znalec tohoto zákona - musel jste si být vědom - jakožto vicepremiér pro digitalizaci - toho, že byste sám s tím odkladem pravděpodobně musel přijít - anebo je to nepochopení čísel, protože pokud se opravdu podíváte na aktuální plnění tohoto milníku na jednotlivých ministerstvech a na jednotlivých úřadech - já vím, že třeba ÚOHS je na 100 procentech, Ministerstvo dopravy tuším na 99 - a (to?) jedno procento rozpracovanosti se nedařilo naplňovat ani na DIA. Ani na DIA, která to má v gesci, tam se počítá s plnou rozpracovaností, nicméně pokud se nepletu, v tuto chvíli jsou zhruba na 50 procentech naplnění. Opravdu to pokrytectví tam bohužel je a myslím si, že vy sám moc dobře víte, že byste zde, bohužel - a mě to netěší, nemám radost ani z tohoto pozměňovacího návrhu, přestože ho podpořím, protože nám nic jiného nezbývá - byste musel přijít s jakousi formou odkladu tohoto zákona o právu občana na digitální službu. A věřte - víte o tom, že jsem byl u těch jednání od samého začátku - že z toho radost ani trochu nemám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Stržínek nejdříve. Takže pane poslanče, prosím, posečkejte, pak ještě pan ministr Jurečka.

Přeji hezké odpoledne.

Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Pane bývalý ministře Bartoši, prostřednictvím paní předsedkyně, já obdivuji vaši odvahu a možná i drzost tady vystupovat tímto způsobem a kritizovat některé procesy v rámci digitalizace veřejné správy. Vy jste tři roky seděl ve vládě, za ty tři roky vy jste měl být tím tahounem, který posune tuto digitalizaci výrazně dopředu, místo toho jste rok ztratil založením Digitální a informační agentury, kterou - my se netajíme, že opravdu, pokud budeme mít tu možnost - okamžitě zrušíme. Další prostředky a čas jste promrhal eDokladovkou, o které nám ředitel DIA na podvýboru sám řekl, že to je slepá větev a že tenhle ten projekt bude muset být ukončen, protože není kompatibilní s evropským projektem iValet digitální peněženky. A ve světle toho, že se teď čerstvě objevily v médiích informace, že MMR dostalo milionovou pokutu - a je to pravomocné rozhodnutí - za špatný postup v rámci jednotného řízení bez uveřejnění u digitalizace stavebního řízení. Pane bývalý ministře, prostřednictvím paní předsedkyně, měl byste zpytovat své svědomí a upřímně říct, že jste udělal tolik chyb, že nemáte právo tady kritizovat ostatní, nezlobte se na mě. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Bartoš, protože pan Jurečka se vzdal faktické. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já jsem teda... Nevím, jestli, jestli to byla nějaká ostrá kritika z mé strany. Mně se líbí, jak kolega Havránek, prostřednictvím paní předsedající, hovoří o tom MMR, který ale v tom pelotonu je v té horní části, nebo nevím, teď asi v rozpracovanosti, ale rozhodně bych nemíchal rozpracovanost a jednotlivé části, jako je katalog popisu, formuláře včetně portálu a další kroky. DIA toto měla na starost až od doby svého vzniku, což jsem uvedl i v té úvodní řeči, a možná se dotknu toho - i ten materiál, který šel vypracovaný právě od Digitální a informační agentury na vládu, hovořil o dvou věcech - buď se maximálně akceleruje akční plán, nebo bude nutný odklad. Není tam ani dané žádné datum. Z logiky věci, pokud bych stále byl členem této vlády, horoval bych za to, aby ten odklad nebyl takto dlouhý a aby se dále na tom pracovalo. Jiným způsobem, jak donutit jiný rezort, aby něco dodal, nemá ani vicepremiér (nesrozumitelné?) digitalizaci. A můžu říct z vlastní zkušenosti, že často ani ten ministr. Velký opt-in těch služeb obslužných - a my máme pod sebou SFPI, který je (?) žádosti plně digitální, jsou tam evropské dotace s digitální obsluhou, je tam ten portál, přes který tedy občan nebo stavitel věci řeší, je tam samozřejmě agenda průvodcovství a další, kde to naplnění ještě není. Je otázka, zda do budoucna vůbec bude realizován ten projekt, byť také je součástí Národního plánu obnovy pro ty regulace - a registr Airbnb. Ano, takže každý rezort nějakým způsobem postupuje dle svých možností. Já jsem taky nebyl extrémně kritický a nejmenoval jsem - možná tady Ministerstvo práce a sociálních věcí pro příklad služeb v klientské zóně Jenda - někoho konkrétního, protože vím, že ta cesta je obtížná a jinak to rozhodnutí antimonopolního úřadu...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Čas. Budete se muset přihlásit ještě jednou. Faktická poznámka pana poslance Nováka. (Ministr Vlček se hlásí.)

Já vím, ale ještě faktické. (Ministr Vlček opět gestikuluje.) Ale faktická je přednost, pane ministře. Prosím. (Poslanec Novák přichází k pultíku a gestikuluje ke stolku zpravodajů.)

Ne, ne, máte přednost, faktická, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: A my si umíme dát někdy přednost. Já jenom v rychlosti. Všichni vidíte, co se tady děje. Kolegyně, kolegové, místo toho, abychom skutečně řešili zákon, který byl předložen, řešíme úplně jiný zákon. Říkám to tady dneska už potřetí - úplně jiný zákon.

Pane ministře Jurečko - a ve vší úctě, dokonce i prostřednictvím paní předsedkyně, i když nemusím - já vás moc prosím, zkuste si to teď chvíli nechat projít hlavou a pojďte za ty předkladatele vystoupit a říct: my se k tomu pozměňováku nepřihlásíme. Tím pádem ukončíte tady tu debatu přestřelek, jak vypadala vláda pětikoalice, jak si teď vracíte účty, co se děje, kdo co udělal, neudělal. My vám tady u těch debat můžeme klidně svítit, docela se u toho jako opozice i bavíme, ale my skutečně - lidi, kteří na tom návrhu zákona - primárním návrhu zákona o elektronických komunikacích - pracovali, pro nás je to nedůstojné, tady ta debata, my se chceme skutečně věnovat tomu, na čem jsme pracovali a ne řešení neschopnosti tehdejší pětikoaliční vlády. To si vyříkejte jinde. Mě vůbec nezajímá, jak ta vaše vláda vypadá. Fakt ne. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak od faktických se vracíme do rozpravy a přednostní právo chce využít pan ministr Vlček. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Tak děkuji za slovo, paní předsedající. Já nebudu asi opakovat to, co tady řekli někteří moji kolegové, kteří šli okolo stolku, tak viděli, že věci, které tady padaly, tak jsem si já napsal, ještě než padly - věci o pokrytectví, věci o tom, že bychom neměli plést normy mezi sebou, měli bychom se věnovat té věci, která je předložena. Není důvodem, abychom každé vystoupení využívali k tomu a obhajovali anebo vyviňovali se z některých věcí, to si myslím, že není smyslem některých vystoupení. Já jsem člověk, který vždycky se snažil, aby za něj hovořili spíše činy než slova. Ano, máme mnoho strategií, mnoho akčních plánů, ale spíše se opravdu pojďme bavit o tom, co zajímá občany této země, a to jsou reálné výsledky. Já osobně si nemyslím, že by tady měli padat slova jako sundání nohy z pedálu, věci, jako že by se něco zaseklo, to v žádném případě ne, a pokud se podívám jenom na ty výsledky těch předchozích let, nebo respektive toho, co nás ještě čeká, tak si myslím, že posun za této vlády bude opravdu významný - ať je to v otázce novely liniového zákona, změny stavebních norem, které náš rezort aktuálně dokončuje po několika letech příprav, ale i BIMu, Building Information Managementu, který bude putovat do Sněmovny, anebo právě této normy, která tady byla již několikrát zmíněna, že je na ní opravdu velká shoda, a Ministerstvo průmyslu a další jeho navazující organizace na tom odvedli velký objem práce, tak abychom i tuto normu, která mnoho věcí, hlavně pak třeba z pohledu povolování digitální infrastruktury, která je opravdu velmi důležitá pro českou ekonomiku, české hospodářství, abychom posunuli kupředu.

Já sám dopoledne jsem teď absolvoval další debatu, tentokrát na Pražském hradě i za účasti zástupců opozice, kolega Havlíček tam byl, ministr dopravy, a vedli jsme debatu, jakým způsobem můžeme české ekonomice, českému hospodářství pomoci. A já tedy apeluji na všechny kolegy, abychom se vrátili do toho původního tématu. Nemáme už mnoho času s ohledem na jednání Sněmovny, máme ještě 50 minut, abychom se vrátili k tématu, abychom pro občany této země opravdu něco udělali a nevystupovali (nevstupovali?) do témat, která tady nepřísluší. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan poslanec Zuna, následuje pan poslanec Stržínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vystoupil k pozměňovacímu návrhu, který byl do systému nahrán pod číslem 5154 a týká se vzniku seznamu marketingových preferencí. Jedná se o pozměňovací návrh, který se bohužel nese v určitém nesouladu mezi interpretací a skutečnou vůlí zákonodárců právě k tomuto vzniku seznamu marketingových preferencí. Takže já v první části mého příspěvku nejprve vysvětlím ten záměr, co by tento pozměňovací návrh měl řešit, a v druhé části příspěvku budu informovat o postupu, tak jak jsme se společně se spolupředkladateli domluvili.

Co se týče toho záměru, s ohledem na situaci, která v telekomunikacích a v souvislosti s nevyžádanými hovory, které se valí na spotřebitele, která je, když my evidujeme opravdu raketový nárůst stížností, které eviduje Český telekomunikační úřad na opravdu tisíce nevyžádaných hovorů, které naši spotřebitelé musí nějakým způsobem absolvovat, tak jsme iniciovali právě vznik seznamu marketingových preferencí jakožto jednotného místa, kde by bylo možné nejenom shromažďovat, ale zároveň se i informovat, případně odvolávat poskytnuté souhlasy jednotlivým podnikatelským subjektům. To znamená, jednalo by se o změnu principu opt-out na opt-in. A právě proto, že dnes všichni spotřebitelé, kteří průběžně při svém spotřebitelském chování udělují nejrůznější souhlasy, tak v průběhu času ztrácejí přehled o tom, komu jaký souhlas udělili, tak právě toto místo by to mělo řešit. Jedná se tedy o návrh, který je výrazně prospotřebitelský, který by zajistil výrazně méně nevyžádaných hovorů, kterými dnešní spotřebitelský svět je zaplaven, a to právě tím vznikem jednotného místa pro správu udělených souhlasů.

Ale teď v té další části tak se budeme bavit, o jakých souhlasech se vlastně bavíme. To znamená, spotřebitel by měl možnost seznámit se s udělenými souhlasy, měl by možnost případně odvolat takové souhlasy, a to samozřejmě zcela bezplatně. Ten návrh by byl i propodnikatelský, protože ti podnikatelé, kteří interpretaci GDPR zákona používají tak, jak by se měl interpretovat, to znamená, nevyužívají zbytečně mnoho nadbytečných souhlasů, tak by se jich prakticky nedotkl, a to právě z toho důvodu, že ten záměr by řešil zejména ty souhlasy, které udělujeme takzvaně třetím osobám, které se potom řeší u potenciálních zákazníků, nikoliv ty souhlasy, které jsou součástí klientské databáze.

A tady si dovolím na chvilku odbočit, což je potom samostatná problematika, kdy celá řada podnikatelských subjektů právě tyto souhlasy, které sbírá z nějaké opatrnosti pro to, aby mohla kontaktovat své vlastní klienty - tak je nadbytečný a zbytečně si podnikatelé zvyšují administrativní zátěž a zároveň i tím matou klienty, protože těch požadavků na udělení souhlasů už je tolik, že vlastní spotřebitelé se v tom ztrácí a jen automaticky odklikávají, že souhlasí, ale vlastně ani nevědí, s čím souhlasí.

Takže ještě jednou. Klientské databáze by se tento seznam marketingových preferencí netýkal. Netýkal by se tedy volání na základě oprávněného zájmu podle GDPR zákona. Týkal by se tedy těch souhlasů, které jsou uděleny pro kontaktování ať už třetích osob, nebo pro řekněme i zobchodování takového kontaktu, kdy potom někde na třicáté stránce Všeobecných obchodních podmínek spotřebitel odklikne, že vlastně s tímto souhlasí, a vlastně ani neví, co odkliknul.

Co je další důležitá součást, čeho by se tento seznam marketingových preferencí netýkal, tak je B2B sektor, tedy kontaktování podnikatelů mezi sebou, což tím, že se nebavíme o spotřebitelích, tak by bylo v tomto případě zbytečné.

Pak je tady celá řada dalších záležitostí, které je potřeba upřesnit, a to je vlastně, kdo by byl nosičem tohoto seznamu marketingových preferencí. My jsme po debatě napříč orgány, ať už to je Český telekomunikační úřad, Hospodářská komora nebo i další, tak zvolili právě Hospodářskou komoru s tím ale, že Český telekomunikační úřad jakožto regulátor v oblasti telekomunikací, tak by ve svém výkladovém stanovisku upřesnil, za jakých podmínek by právě Hospodářská komora tento seznam evidovala.

Mě velmi mrzí, že tím, že nebyl prostor toto nějakým způsobem objasnit, vyjasnit, tak do této doby vznikla celá řada mediálních zkratek, a to i v úplně absurdní rovině, kdy jsme viděli i titulky, že zkasírujeme i prostý lid za jeho kontakty a podobně. Ono by stačilo, kdybychom všichni četli důvodové zprávy, anebo případně i počkali na odůvodnění ve smyslu vůle zákonodárce.

Vzhledem k tomu, že tedy panuje celá řada výkladových nejasností, tak já bych vás rád seznámil s dalším postupem, jak je předestřeno i z toho, že nejsem přihlášen do podrobné rozpravy. Tak já ani nikdo z mých spolupředkladatelů se k tomuto pozměňovacímu návrhu nepřihlásíme, ale budeme postupovat tak, že ve spolupráci se všemi dotčenými orgány, ať už je to Hospodářská komora, Český telekomunikační úřad, určitě ministerstvo, ty subjekty z byznysu, z ICT a další, kteří budou mít zájem se zapojit do té debaty, tak sedneme ještě jednou ke kulatému stolu a to, co jsem tady řekl na mikrofon, tak doplníme, objasníme, aby nedocházelo k nějakým dezinterpretacím záměru tohoto pozměňovacího návrhu. Mě to mrzí, myslím si, že spotřebitelé mohli mít již brzo řekněme větší pokoj od nevyžádaných hovorů, ale tím, že vlastně se to dostalo do téhle situace, tak si budou muset ještě chvilku počkat.

Ale věřím, že společně najdeme takové řešení a i s ohledem na to, že zákon o elektronických komunikacích, jestli se dobře pamatuju, za poslední dva roky máme otevřen potřetí, tak nebude problém potom tento upravený pozměňovací návrh opět nahrát, nebo na nějaký vhodný nosič, kde se nebudeme obviňovat, že to je přílepek. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. S faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Novák.

Nevím, jestli jste si, pane poslanče Zuno, nezapomněl nějaký nápoj na pultíku. (Poslanec Zuna se vrací pro nápoj.)

Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já, vaším prostřednictvím, panu kolegovi Zunovi moc děkuju za to, že se k tomuto návrhu nepřihlásí, protože ta primární myšlenka je super. A to jsme se i shodli na tom, že tohle řešit samozřejmě chceme. Chceme řešit nevyžádanou reklamu, chceme řešit, aby lidé nebyli obtěžováni, a zároveň bychom byli moc rádi, kdyby každý jednoduše zjistil, kde všude se zaregistroval - ať už záměrně, nebo omylem - k odběru jakýchkoliv marketingových sdělení. To je všechno perfektní, až po sem vlastně s tím návrhem souhlasím.

Ale samozřejmě jsme tam narazili na spoustu věcí. On svým způsobem ten návrh vlastně byl vágní, protože tam nebylo popsáno to finální provedení. Ono totiž, aby se občan dostal na nějaký portál nebo firma dostala na nějaký portál, tak v první řadě ten portál musí existovat, v řadě druhé musí být navázaný na nějaké registry, no a ve třetí řadě to musí taky odpovídat všem dalším normám a například GDPR.

A tady právě jsme říkali, že je přece potřeba zapojit odborníky z oblasti digitalizace, protože tam bychom narazili. A v tom návrhu zákona vlastně svým způsobem ani nebyla účinnost, když to vezmu, tam nebyla účinnost, odkdy by to stoprocentně platilo. Což k takovým závazkům je úplně zbytečné tady dělat nějaké zákony, protože by to těm lidem neposloužilo. Takže nabízím opravdu, ať už v rámci podvýboru pro ICT, abychom se k tomu sešli, nebo v rámci podvýboru pro ochranu spotřebitele, a pojďme spolupracovat a udělejme to pořádně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Stržínek a následuje paní poslankyně Mádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, téměř potají a nenápadně se nám tady vkrádá pozměňovací návrh nebo spíše přílepek, který odkládá digitalizaci v této zemi o dva roky, a co víc, s odkazem na neefektivnost, nehospodárnost, neúčelnost nebo nepřiměřenou ekonomickou náročnost se bude toto gumové pravidlo dát využít v libovolném počtu případů a já se obávám, že s odkazem na špatnou ekonomickou situaci půjde nakonec odmítnout budování systémové architektury pro celou řadu digitálních úkonů.

Vlajková loď Pirátů a později celé vládní pětikoalice nazvaná digitalizace jde ke dnu jako Titanic. Posunutí účinnosti práva na digitální služby o dva roky a zároveň rozhodnutí, že nebudou všechny služby digitalizovány, je nepřijatelným krokem, který jasně ukazuje na absolutní selhání současné vlády v oblasti modernizace státní správy. Tento krok není jen o odkladu, je to přiznání neschopnosti realizovat klíčovou reformu, která měla občanům přinést dostupnější a efektivnější služby. Je třeba připomenout, že zákon o právu na digitální služby byl předkládán skupinou poslanců napříč politickým spektrem včetně tehdejšího opozičního poslance Ivana Bartoše. Jako poslanec byl jedním z hlavních propagátorů tohoto zákona a sliboval občanům skutečnou digitalizaci veřejné správy. Dnes, kdy je jeho realizace na dosah, se koalice rozhodla reformu zpomalit a podkopat její rozsah. Tento posun je přímým selháním vlády, která nedokáže dostát nejen svým vlastním slibům, ale ani závazkům, které si předsevzala během svého působení v opozici.

Stejně tak se ukazuje, že Digitální a informační agentura, která měla být nositelem této reformy, od svého vzniku selhává. Od počátku jsme upozorňovali na její problematickou koncepci a nedostatečné vedení. Místo efektivního nástroje pro digitalizaci se DIA stává symbolem byrokratické neefektivity a promarněné šance, jak modernizovat veřejnou správu. Odklad účinnosti o dva roky je výmluvou a ukazuje na to, že vládě chybí vize, ochota a schopnost přivést Českou republiku do digitální éry. Zatímco jiné státy Evropské unie dělají z digitalizace svou prioritu a investují do moderních systémů, které občanům šetří čas i peníze, naše vláda místo pokroku volí stagnaci.

Tento krok má vážné dopady nejen na důvěru občanů, ale také na konkurenceschopnost naší země. Občané mají právo na moderní, funkční a dostupné služby a vláda je povinna jim je zajistit. Jakékoliv další zdržování a odmítání plné digitalizace je neakceptovatelné a musí být jasně odsouzeno.

Nyní si, prosím, shrňme smutná fakta. Veřejná správa nabízí zhruba 9 000 služeb, přičemž všechny měly být digitalizovány do února příštího roku. Zástupci vlády ale navrhují dvouletý odklad. Navíc již teď koalice deklaruje, že zdaleka ne všechny služby se budou digitalizovat. Skulinou nám tak uteče samotný smysl zákona o právu na digitální služby, totiž právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony a konečně povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony. To je nesmysl už ze samé podstaty. To můžete rovnou navrhnout zrušení tohoto zákona.

Připomenu, že zákon vyhrál v anketě zákon roku a fotili jste se u něj všichni napříč politickým spektrem, i Piráti, i dnešní ministři vlády. Kde jsou vaše silná vládní prohlášení, že ve veřejné správě mají obíhat elektronické dokumenty, a ne lidé? Já vám řeknu, kde jsou. Jsou v čudu. To je, omlouvám se, jediné slušné slovo, které mě v tuto chvíli napadá.

Tato vláda dovede perfektně snižovat důchody, zvyšovat daně, ale zamakat na digitalizaci nedovede. Proč? Protože by s tím bylo moc práce. A hlavně digitalizace stavebního řízení ukázala, že to prostě neumíte. Jasným důkazem vaší neschopnosti je čerstvá informace o milionové pokutě, kterou dostalo Ministerstvo pro místní rozvoj od Antimonopolního úřadu za špatné zadání v rámci JŘBU u digitalizace stavebního řízení. Je to ostuda Ivana Bartoše, ale také premiéra Petra Fialy, který toto počínání dlouhodobě kryl a toleroval. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní bude tedy vystupovat paní poslankyně Mádlová a následuje pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já bych nějak v krátkosti shrnula to, co tady zaznělo od pana kolegy Bartoše, vaším prostřednictvím, a i co se týče tedy toho nového přílepku, bohužel, jak bývá zvykem u Pirátů, tak nás tady vždycky sepsují. Hodí vinu na všechny okolo a odejdou. A tak tomu je i teď, protože přestože se probírá jejich vlajková loď, tak zde není ani jeden ze čtyř poslanců. Bohužel.

Váš problém, pane poslanče Bartoši, vaším prostřednictvím, je ten, že opravdu pořád hledáte viníky jinde, v jiných řadách. Děláte ze sebe oběť. To jste dneska ukázal úplně bravurně. Hodil jste to na všechny okolo, na všechny okolo, ale neslyšeli jsme jedinou sebereflexi, co se vám povedlo a nepovedlo, tedy spíše nepovedlo. Proboha, už dospějte, byl jste vicepremiér pro digitalizaci. Chovejte se jako chlap a přiznejte, že se vám to prostě nepovedlo!

No, protože se vám to nepovedlo, tak to prostě je, vidí to všichni, vidí to občané, firmy, vidí to hospodářské komory, vidí to úplně všichni. A vy pořád strkáte hlavu do písku, anebo to shazujete na někoho jiného. Digitalizace byla vaše vlajková loď a je pravdou, že kdybyste se možná věnoval více digitalizaci než například zavádění cenzury informací do zákona o České televizi, tak možná, že by ty vaše výsledky byly lepší. Je to otázka jenom, jaké priority si stanovíte, a to vy prostě evidentně neumíte.

My jsme vás upozorňovali soustavně na problémy. Co se týče digitalizace stavebního řízení, tak já sama jsem vás interpelovala už v lednu, kdy opravdu jsem měla s kolegy velké obavy, že bude problém stihnout spuštění digitalizace stavebního řízení, ale ve funkčním režimu, nikoliv v tom, v jakém jste to nakonec tehdy spustili. Na moji interpelaci jste mi odpověděl, že děláte vše pro to, abyste harmonogram digitalizace služeb zvládl, že ho ve stanoveném termínu stihnete a odklad v žádném případě neplánujete. No, a teď jsme svědky toho, jak to dopadlo, celá digitalizace stavebního řízení. K tomu se vracet nebudu, protože vy víte nejlépe sám, že to je hrůza a že jste velmi dobře paralyzoval stavebnictví v České republice. Do toho je ta milionová pokuta. Uvidíme, jestli nepřijdou žaloby, a doufejme, že nepřijdou, protože nikdo z nás v této Sněmovně si to nepřeje. Možná už byste mohl šetřit peníze na splacení té pokuty.

No, a na čí hlavu padá odpovědnost? Samozřejmě, že na vás, pane poslanče Bartoši, vaším prostřednictvím, protože vy jste byl za to zodpovědný. Vy jste si vydupal Digitální a informační agenturu, která skutečně nemá žádné výsledky, není o ní vidu ani slechu, a to ani na výboru pro regionální rozvoj, ale samozřejmě rozpočet této DIA stoupá. Koneckonců v rozpočtu jsou na ní 3 miliardy. Na co, jaké jsou výsledky DIA? Věřte, že pokud budeme u vlády, tak ji skutečně zrušíme. To už tady zaznělo od mého kolegy.

Co se týče působení v oblasti digitalizace, tak opravdu ve vaší režii to má velmi smutný konec pro všechny: pro občany, obce, podnikatele, pro firmy, prostě na koho se podíváte. I vaše eDoklady, které jste spustil, mají velké problémy, protože nebudou kompatibilní s evropskými aplikacemi a na naši občanku se bude moci cestovat jen v tuzemsku. Tak to zatím vypadá. No, a jaká je bezpečnost digitální občanky? To se také úplně opomíjí. Její použití v mobilu nemělo podle autorů aplikace zanechávat elektronickou stopu, přesto se však děje a data končí na serverech v zahraničí. Expert na kyberbezpečnost to označil za skutečně velký průšvih. Upozornil, že informace o každém z nás může mít v podstatě kdokoliv. Vaše ministerstvo přitom opakovaně ujišťovalo občany, že používání digitálních dokladů je zcela bezpečné. Takže to je výsledek vaší vlajkové lodi. O těch číslech, která tady zazněla, co jste udělal procentuálně, tak to opakovat nebudu.

Dovolím si také ještě připomenout, že jste byl otcem toho zákona o digitalizaci. To znamená, že ho velmi dobře znáte, čili se očekávalo, že podniknete veškeré kroky k tomu, abyste s tou digitalizací pohnul, což se tedy bohužel nepodařilo. Nicméně musím ale říct, že viníka vidím i v osobě pana premiéra, protože jestliže je toto vlajková loď, jestliže se chceme posunout směrem k inovacím, k vyspělým zemím, tak bez digitalizace to pochopitelně nepůjde. Vedle toho samozřejmě je velkou výhodou, pokud se budou moci veřejné služby řešit elektronickou formou, čili že tam se podaří také digitalizace. Na to se těšíme my všichni občané.

To znamená, že viníka vidím i v panu premiérovi, který pravděpodobně podcenil celou situaci s digitalizací, protože je to ohromný projekt, ohromný úkol, a za něj se musí postavit premiér České republiky. Je to velká reforma a bohužel v tomto směru pan premiér srká hlavu do písku, nekomunikuje, mluví za něj náměstci, jiné osoby a podobně. Čili v tomto vidím také velký problém. Je to velká škoda, protože to potom vypadá, že vlastně pro vládu digitalizace není prioritou.

Co se týče Katalogu služeb veřejné správy, tak si dovolím citaci z vašeho programového prohlášení: "Dokončíme realizaci zákona o právu na digitální služby. Zejména důsledně naplníme Katalog služeb veřejné správy a plán jejich postupné digitalizace nejpozději k 1. 2. 2025. Důsledně budeme vymáhat, aby mezi úřady obíhala data, nikoliv občan. Pokud občan státu data jednou poskytne, už je po něm stát nesmí znovu vyžadovat. Z toho důvodu budeme rozvíjet a stabilně financovat centrálně sdílené informační systémy, zejména projekt základních registrů." Výsledek vidíme, bohužel. Kdo za to nese odpovědnost? Jednoznačně vy, pane poslanče Bartoši, a samozřejmě i určitým dílem pan premiér, který si nedostatečně ověřil, v jaké je to fázi.

No, a skutečnost, že to odložení účinnosti o dva roky sem posílá pan ministr Jurečka formou přílepku, neponechám bez komentáře, a to i přesto, že se to stalo vaším zvykem a opět tím jen popíráte své tvrzení o kvalitním legislativním procesu, který jste měli také v programovém prohlášení. Takže my už to považujeme za takové last minute z vaší strany, protože je to v podstatě na denní bázi, když zasedá Poslanecká sněmovna. Musím ještě posmutněle sdělit, že tato změna o odložení účinnosti tak nebyla avizovaná ani na našem výboru pro regionální rozvoj, což považuji za velmi nešťastné a chybné. To jsou mé poznámky k tomuto pozměňovacímu návrhu, který lze skutečně označit jako přílepek. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan ministr Jurečka, následuje pan poslanec Teleky.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, přeji dobré poledne nebo brzké odpoledne. Já si dovolím tady v obecné rozpravě velmi stručně okomentovat pozměňovací návrh, který předkládáme se skupinou poslanců, kolegů, Marka Bendy, Jana Jakoba, Josefa Cogana. Ten pozměňovací návrh řeší dvě oblasti. Sice první oblast, která se týká eSbírky a toho, abychom byli schopni reagovat pružněji v situacích stavu ohrožení státu, válečného stavu, nouzového stavu, operativně tak, abychom byli schopni legislativu zpracovávat. Následně pak i nejenom v rámci legislativy, ale i v eSbírce ji případně moci operativně realizovat, protože v některých situacích je ta nutnost třeba v řádu hodin. Takže to je jedna část tohoto pozměňovacího návrhu, která je tímto řešena.

Druhá se týká tématu, který tady byl už opakovaně několikrát zmíněn. Já jsem jedním z těch, kteří také podporovali takzvanou lidově řečeno digitální ústavu, neboli zákon o právu na digitální službu pro občany.

Zároveň také chci říci, že jsou tady racionální důvody z hlediska efektivity, protože když jsme tehdy ten zákon tady v druhé polovině minulého období předkládali, tak jsme si jako předkladatelé z opozičních lavic nebyli schopni uvědomit úplně všechny detailní konsekvence. Ten zákon, jak byl napsán, de facto říkal: Považujeme to absolutní právo ve všech agendách, ve všech důsledcích. To se tehdy opravdu nedopromyslelo. To znamená, máme agendy, které jsou využívány naprostým minimem jednotlivců. Dokonce některé třeba nejsou využity ani jednou ročně. Přesto zákon vlastně říká, že je povinnost ministerstva udělat plnou digitalizaci, včetně toho, aby tady ty formuláře byly interaktivní. Řešením do budoucna je nabídnout to i v portálovém řešení. Já si myslím, že tady se máme všichni zamyslet nad tím, abychom dělali věci efektivně a smysluplně, aby ta tři e platila i v této oblasti.

Pak chci podotknout ještě druhou věc. To je věc, se kterou jsem se potkal na svém rezortu za poslední tři roky. Mohu některá řešení doručit k 1. 2., ale budou opravdu tomu občanu přinášet pouze to, že se mu přepíší ty údaje. Ale pokud chci udělat portálové řešení opravdu na principu třeba klientské zóny v rámci revize sociálních dávek, kdy klientská zóna Jenda je příkladem toho, že to můžeme povýšit ještě na úplně jiný level, že se nebavíme jenom o spolupráci rezortů, výměně dat, které má stát, ale bavíme se o tom, že do toho zahrnujeme i třetí subjekty - pojišťovny, zdravotní pojišťovny. Zahrnujeme do toho třeba dodavatele energií, zahrnujeme do toho i ostatní subjekty, u kterých nás to popravdě asi v roce 2020 úplně nenapadlo.

Takže jestli máme ty věci dělat efektivně, ale zároveň také opravdu velmi kvalitně pro ty občany, tak si myslím, že určitý odklad je tady namístě. Já se nechci přít tady s Ivanem Bartošem, vlastně on je ve svém materiálu, který předkládal na vládu na konci září tohoto roku, tak v tom samotném závěru to tam dokonce zmiňuje, on tam uváděl dokonce jako jednu z variant termín 1. 1. 2026.

Ale co chci tady říci? To není rezignace na digitalizaci ani na to, aby lidé měli maximální komfort. Naprostá většina agend za ty nejvíce tři využívané rezorty z pohledu občanů, což je MPSV, což je vnitro, což je Ministerstvo dopravy, a vlastně částečně ještě Ministerstvo financí, tak vlastně bude v tom prostředí těch interaktivních formulářů, my k tomu třeba od 1. 7. přidáváme i to portálové řešení s klientskou zónou Jenda, kde je to i o tom, že doručujeme ty dokumenty, doručujeme rozhodnutí, ale je to opravdu o tom, aby ty rezorty smysluplně a efektivně si ten domácí úkol správně dopracovaly. A ještě tam měníme i jednu věc, že to nebude jenom ping-pong mezi rezortem a DIA, ale vlastně říkáme, že to posouzení o tom, jestli ta služba má být takto plně digitalizovaná, tak aby prošlo ještě i vládou, aby to nebylo jenom, že si to vymění rezort s DIA a řekne, tak my jsme vyhodnotili, že to teda dělat nemusíme, protože je to málo využívané, dáváme tam ještě ten stupeň té vlády.

Tolik za mě okomentování toho smyslu, proč to ten pozměňovací návrh tady načítám, proto, abychom opravdu po prvním, druhým nebyli v situaci, že bude odeslán email, a ten rezort vlastně bude v situaci, kdy reálně může to být opravdu ve specifických situacích, ale může to způsobit i různé dopady včetně teoretických škod, které mohou být potom řešeny v různých dalších i soudních sporech. Takže to je ten smysl, je to popsáno v tom odůvodnění. Já jsem považoval za nutné, to tady přijít ještě dovysvětlit i v kontextu těch funkcionalit, které když to uděláme dobře, nejenom na bázi portálového řešení, ale opravdu kvalitní klientské zóny, tak to tomu občanovi přináší potom úplně jiný rozměr kvality té služby z pohledu státu. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Na průběh rozpravy chce reagovat faktickou poznámkou pan předseda Michálek a následně pan poslanec Novák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem sledoval tu rozpravu z kanceláře a mě to opravdu velmi překvapilo, protože to je přece zásadní návrh na odklad toho zákona kvůli tomu, že jednotlivé rezorty a každý rezort různě - MPSV má docela dobrá čísla, Ivan Bartoš měl docela dobrá čísla, digitální agentura má docela dobrá čísla, ale ty ostatní jsou tam na nule nebo na 1 procentu, Ministerstvo vnitra tam má v tabulce digitalizační agentury nula, Ministerstvo kultury a MŠMT tam mají 1 procento v tom, co už zdigitalizovali.

Tak já když si vzpomenu na to, kolikrát jsme tady projednávali stavební řízení, jakou sodu dostal Ivan Bartoš za to, že se to snažil v těch těžkých podmínkách dotáhnout do konce a že to nerozložil. A teď tady tak jako mimochodem řekneme: Sorry, my jsme zaspali a na dva roky to odložíme. Stejným vlastně způsobem, jako se odložila digitalizace. Já to považuju za velmi nešťastný krok a já bych opravdu chtěl, abychom dostali jako Poslanecká sněmovna informaci o tom, co se na těch rezortech děje, protože není přece možný, aby Ivan Bartoš jako vicepremiér posílal neustále na ty rezorty zprávy, tak už to máte, tak už na tom pracujete?

A oni tam jako spali, tak jak říká pan Trpkoš, to nejsou moje slova, to je váš člověk zodpovědný za digitalizaci, prostřednictvím paní předsedající, který říká, že se tam spalo na těch rezortech. Takže já bych tady chtěl opravdu zprávu za všechny ty rezorty, ať víme, proč tam vznikl tento problém, proč se znovu odkládá digitalizace a proč nebudou mít občané ty služby k dispozici? Proč to musí být dva roky? Proč to nemůže být do konce funkčního období této vlády, aby tato vláda nesla odpovědnost. Všichni ti ministři, aby nesli odpovědnost za to, co tam spískali nebo jak tam spali. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Novák, následuje pan poslanec Zlínský. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji. Děkuji za slovo. No, já jsem chtěl původně reagovat na pana ministra Jurečku...

Ale pane Michálku, vy jste mě totálně dostal teda. (Předsedající: Prostřednictvím.) Prostřednictvím paní předsedající, jste mě totálně dostal. Takže vy jste tři roky měli vicepremiéra pro digitalizaci - já v rámci klidu tady na té půdě jsem na něj ani nereagoval, když popisoval ty problémy - ale vy přijdete a opět pokrytecky to házíte na všechny ostatní? Vždyť vy jste u toho, prosím vás, byli. Kdy konečně tu odpovědnost přijmete? Tři roky jste u toho byli. To, že vás premiér nekontroloval, to je jeho problém, samozřejmě že má na tom svou vinu, ale vedle toho vy jste byli přímo zodpovědní, vy jste měli vicepremiéra za digitalizaci, vy jste si tady vyšlapali a vydupali DIA za nemalé peníze, která to měla všechno koordinovat, a teďka tady budete házet na jednotlivá ministerstva, jak jsou neschopné? Vždyť vy jste u toho svítili, vy jste měli koordinovat, vážení Piráti, jako nezlobte se na mě, ale to, že pan premiér rok váhal s tím, že si vás nějak vyřeší, až to došlo tak daleko, že začalo kolabovat stavební řízení, tak to přece neznamená, že najednou jste ze dne na den se zbavili veškeré odpovědnosti za věci, u kterých jste tři roky svítili? Fakt už tu odpovědnost přiznejte a přestaňte se tady pokrytecky hájit a házet to na jiné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Zlínský, následuje pan předseda Michálek. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já bych měl dotaz na pana exministra Bartoše nebo na pana poslance Bartoše, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Mě by zajímalo, kde jsou fyzicky uložený informace z digitálních registrů, teda informace o českých občanech, které se vlastně zpracovávají, kde jsou fyzicky uloženy, jestli jsou uloženy na serverech na českém území, nebo jsou uloženy někde, a jestli vůbec víme, kde jsou uloženy, kde jsou distribuovány.

A pak bych měl ještě jednu poznámku, kdy tady zaznívají samé oslavné řeči o digitalizaci, jak to bude skvělé, jak je to moderní. Já to nepopírám, že kdyby ta digitalizace fungovala tak, jak je nám předkládáno, že by to mohlo být pro uživatele užitečné, ale samozřejmě to přináší i svá rizika. Já si myslím, že to zvyšuje křehkost naší společnosti, protože v případě výpadku těchto technologií, tak prostě to bude mít katastrofální následky, pokud budeme na nich závislí.

A pak bych ještě zmínil další věc, k čemu to směřuje, že ten sběr těch informací masivní a jejich zpracování prostředky její umělé inteligence, prostě povede k tomu, že se zvýší centralizace řízení, že prostě bude sledována a vyhodnocována každá naše činnost v té společnosti, tak k tomu ta modernost podle mě směřuje, takže na jednu stranu, ano, je to moderní, je to něco, co by občanům mohlo přinést zkvalitnění života, ale na druhou stranu to může přinést vážné následky pro naši svobodu do budoucna. Tak se i nad tímto zamýšlejme. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan předseda Michálek s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Bartoš. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Prosím, respektujme tady zákony. Agenda digitalizace na každém rezortu je pod daným rezortem a neřídí jí jeden člověk. Bylo to tak za všech vlád a je to tak ve všech státech, které mají vyspělou digitalizaci. Jeďte se podívat do Estonska, já jsem se tam byl podívat, prošel jsem si ty jednotlivé agentury, každé ministerstvo má pod sebou agentury, které dělají pro něj digitalizaci, a máme to tak úplně stejně. Takže když se tady logicky ptáme, v jakém stavu je digitalizace na jednotlivých rezortech, kde za to zodpovídá ten ministr, a já jsem tady uvedl na MPSV mají plnění formulářů podle toho, co je veřejně přístupné na stránkách digitální agentury zopds.dia.gov.cz, každý si to může zobrazit.

Na MPSV mají 27, na MMR 25, to jsou relativně dobrá čísla, ale na rezortech, jako je Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak mají 11 procent, na Ministerstvu obrany 5 procent, na Ministerstvu spravedlnosti ještě daleko nižší čísla, na Ministerstvu kultury mají 1 procento, na MŠMT mají 1 procento a na dalších rezortech mají čistou nulu.

Takže prosím, vyjadřujme se kompetentně k té záležitosti, k digitalizaci na rezortu, za to má zodpovědnost ten daný ministr. A Ivan Bartoš opakovaně urgoval ty ministry, opakovaně s nimi měl schůzky, byly tam výzvy od Digitalizační agentury, ale on nemůže převzít řízení jejich ministerstva. Proto když tady vláda přichází s návrhem, aby se o dva roky posunul ten zákon, který upravuje digitalizaci, tak je zcela logický dotaz, abychom tady dostali jako Poslanecká sněmovna informaci o tom, proč dochází na těch rezortech ke zpoždění, protože to není odpovědnost Ivana Bartoše, to je odpovědnost všech těch jednotlivých (Předsedající: Čas.) ministrů.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Bartoš, následuje paní poslankyně Mádlová.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuju za slovo. Já bych chtěl jenom, prostřednictvím paní předsedkyně, reagovat na dvě věci. První otázka mířila k tomu, kde jsou data z centrálních registrů. Česká republika má datová centra, která jsou dvě, mají různou geolokaci, a samozřejmě centrální registry jako součást kritické infrastruktury, které jsou srdcem té digitalizace, tak jsou v tomto směru zabezpečena a ta data jsou samozřejmě na území České republiky.

Já bych pak chtěl reagovat na jedno předchozí vystoupení. Citovala se část vládního prohlášení, kde v závěru bylo - posílíme centrální registry jako srdce té digitalizace české. Tak byla to právě DIA a ředitel Mesršmíd, který když přebral zprávu základních registrů, z kterých doslova padaly šroubky, tak udělal ty první největší investice v rozpočtu z loňského roku na posílení centrálních registrů, na posílení národní identifikační autority. Proč? Protože když se spustila nějaká služba, ať už to byl Marian Jurečka s Jendou, nebo když startovaly eDoklady, tak najednou jsme zjistili, že centrum, to srdce českého governmentu tak jako kulhá, vlastně netluče.

Takže my jsme zainvestovali, já nevím, jestli to bylo 300 milionů, do hardwarového posílení základních registrů, u kterých předchozí, kdo je měl ve správě, nebudu říkat vláda nebo ministerstvo, tak ty investice tam dlouho nebyly. Tady pan Hamáček vždycky říkal: Já potřebuju aspoň 100 milionů. Ty investice neprovedli.

Takže jedna z rolí DIA bylo převzetí - rozvoj základních registrů a posílení té infrastruktury. To si myslím, že je velmi důležité. Byla to ta druhá část, která byla citována z vládního programového prohlášení.

A ještě možná, já jsem hovořil o ministerstvu, které jsem měl ve správě, o jiných ministerstvech... Ale Piráti neprogramují ty systémy, nesoutěží ty systémy a kompetenční zákon a federalizace portálu v České republice prostě to takto má. Takže vytvoříte prostředí, uděláte maximální, co pro to jde, ale ve finále ten krok musí udělat ten, kdo ten krok dělat (Předsedající: Čas.) má, kdo má k tomu prostředky (Předsedající: Čas.), kdo má k tomu týmy.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní paní poslankyně Mádlová, následuje pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Zaznívají tady opakovaně připomínky v tom, že ministerstva nekonala. Já bych chtěla poprosit pana vicepremiéra Jurečku, který byl také v určité části zodpovědný za digitalizaci, jestli by se mohl k tomuto vyjádřit, proč vlastně nedocházelo a nedochází k naplnění těch úkolů, katalogu služeb a tak dále, protože to jsou samozřejmě velmi závažné věci a my vlastně i kvůli tomu odkládáme účinnost tohoto zákona. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Michálek s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Stržínek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, já souhlasím s tou výzvou, která tady zazněla, a ještě chci doplnit jednu důležitou věc. My jsme v rámci legislativního procesu vázáni judikaturou Ústavního soudu, která stanoví určité požadavky na pozměňovací návrhy, pokud jde o jejich věcnou souvislost s projednávaným tiskem. My jsme byli na začátku tohoto měsíce na Ústavním soudu vysvětlovat Ústavnímu soudu, jaké byly podmínky schvalování jednoho pozměňovacího návrhu v této Poslanecké sněmovně. Věřte mi, bylo to velmi zevrubné, dvě hodiny mě tam Ústavní soud vyslýchal. Ústavní soud při své praxi posuzuje, jaký je vztah toho podaného pozměňovacího návrhu k projednávanému návrhu zákona. Posuzuje, jestli je tam takzvaný úzký vztah, anebo jestli to je divoký jezdec nebo takzvaný přílepek, kterým se vybočuje úplně z hranice toho původního zákona.

V té věci, kterou projednával Ústavní soud, šlo o pozměňovací návrh, který významně rozšiřoval kompetence Úřadu pro dohled nad politickými stranami, měnil ten text. A tady v tomto případě jde o změnu, kterou načítáte na poslední chvíli, která ale otevírá úplně nový zákon a úplně mění jinou problematiku, a to nikoliv problematiku elektronických komunikací, ale problematiku, která souvisí s právem na digitální službu, informační systémy, což je věc, která je jiná. To je, jako kdybychom zaměňovali kabely a zaměňovali to, co si spolu píšeme, nebo ty softwary, které na tom běží. To takhle úplně nemůžeme, že když je to digitální, tak to snese všechno. Já prosím odůvodnění (Předsedající: Čas.), zda to není přílepek.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A já prosím o dodržování času. Pan poslanec Stržínek a následuje paní poslankyně Válková. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Tady není pochyb a já si myslím, že ani nikdo z našich lidí nebude zpochybňovat to, že novela zákona o elektronických komunikacích je důležitá a že je tam spousta materiálu, který my vnímáme pozitivně a jsme připraveni pro něj zvednout ruku. Tím jádrem pudla, tím problémem, který tady dnes vyvstal, je přílepek, který přidává k tomuto sněmovnímu tisku za mě naprosto nelogicky prodloužení o dva roky digitalizace veřejné správy v naší zemi. Je to něco, co nechceme, aby bylo spojováno s touto novelou zákona o elektronických komunikacích.

A já když tady slyším slova pana Jurečky... Já rozumím tomu, že pokud některá ministerstva nejsou na digitalizaci dobře připravena, že vám nezbývá nic jiného než ten odklad nějakým způsobem protlačit. Chápu, než aby vzniklo jakési bezvládí a úplná džungle, tak musíte jít touto cestou. Ale prosím, projednejme to na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já budu žádat svého kolegu Ladislava Oklešťka, prostřednictvím paní předsedající, aby pozval všechny důležité hráče, kteří mají co do činění s digitalizací, právě na náš výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, aby řekli, proč nezvládli za tři roky digitalizaci ve svých rezortech. Pro mě to je klíčová otázka a budeme na ni chtít znát odpověď.

A opravdu, přílepek tohoto způsobu k novele zákona o elektronických komunikacích nemá co dělat. Pojďme se o něm bavit samostatně, odsud tento přílepek prostě odlepme. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Válková s faktickou poznámkou a domnívám se, že již poslední, protože následuje přerušení schůze. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Já navážu na pana (Předsedající: Prosím o ztišení.) poslance Michálka, paní místopředsedkyně - paní předsedkyně, pardon, paní předsedkyně - na pana poslance Michálka, vaším prostřednictvím. Škoda, že tady není, protože když už teda začal hovořit o průběhu projednávání té věci přílepku, jeho přílepku, který se týkal zákona o střetu zájmů, což já bych ještě posečkala, tak samozřejmě mě to inspirovalo k doporučení pro nás pro všechny, protože my jsme kromě jiného, že jsme byli opravdu, a to s ním souhlasím, velmi důkladně, já jsem tam byla asi hodinu, vyslýcháni - a nedívala jsem se teda přesně na hodinky - k celému průběhu, ke všem okolnostem i téměř k tomu, jestli někdo běžel, nebo neběžel, to jsem říkala já, jak rychle přiběhl pan poslanec Michálek k tomu pultíku, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně. Takže já bych počkala na to... Já jsem také nepřímo poprosila Ústavní soud, aby nám dal nějaká vodítka, abychom se napříště takových přílepků vyvarovali.

A pokud teď projednáváme zákon, kde je opět ohrožení, že bude nazván přílepkem, tak opravdu není nic snazšího než si počkat na to, jak rozhodne Ústavní soud.

A já z okolností, aniž bych předvídala, celého projednávání toho, jak Ústavní soud pracuje, jakou tomu dává pozornost, tak si nemyslím, že bychom čekali na jeho rozhodnutí příliš dlouho. Já odhaduji - odhaduji - že s ním budeme konfrontováni v řádu týdnů. (Předsedající: Čas.) Ale do Vánoc, věřím tomu, že ho budeme mít. Prosím, počkejme na to rozhodnutí a neriskujme znovu. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vzhledem k tomu, že na další faktickou poznámku už by nebyl dostatečný prostor, protože ve 13 hodin naše dopolední jednání přerušujeme a scházíme se odpoledne na interpelace, ještě si dovolím využít prostoru k načtení omluv.

Omlouvají se z poslanců: Bernard Josef do 11.30 z pracovních důvodů, Hájek Martin od 14.30 bez udání důvodů, Kobza Jiří od 13.39 hodin z pracovních důvodů, Munzar Vojtěch od 11.45 z pracovních důvodů, Okamura Tomio od 11.30 do 13 hodin z pracovních důvodů, Potůčková Lucie bere zpět svou omluvu, která byla do 12 hodin.

Z členů vlády se omlouvají: Bek Mikuláš od 11 do 16 a od 17 hodin z pracovních důvodů, Dvořák Martin od 14.30 z pracovních důvodů, Rakušan Vít bere zpět svou omluvu do 16 hodin, ale omlouvá se z celého jednacího dne z pracovních důvodů a Vlček Lukáš se omlouvá z pracovních důvodů od 16.25.

Nyní tedy přerušuji projednávání bodu číslo 11, sněmovního tisku 774.

Přerušuji i projednávání, nebo respektive tuto schůzi. Sejdeme se zde k odpoledním interpelacím, k ústním interpelacím ve 14.30. Pěkné odpoledne.

(Jednání přerušeno v 13.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás vítám u dalšího projednávání v dnešním dni, kdy dalším bodem našeho pořadu jsou

 

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 22. 1. 2025 v 12:36.