(pokračuje Aleš Juchelka)

227.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00 hodin. Na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

V tuto chvíli ještě přečtu a načtu omluvy: omlouvá se od 14.30 z pracovních důvodů pan poslanec Jan Berki a od 14.30 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jan Síla.

Nyní dávám slovo poslanci Tomiu Okamurovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu - kterého tady srdečně vítám, dobrý den - a připraví se paní poslankyně Taťána Malá. Vážený pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, podal jsem na vás písemnou interpelaci s názvem Mladíci z Ukrajiny bojují každý víkend v pražských ulicích a lidé mají strach. Situace je podobná po celé České republice, na Plzeňsku, na Tachovsku, a tak dále. Titulky v médiích: Policie bezradná, občané na víkendy raději jezdí pryč, hromadné rvačky před ukrajinským klubem na Žižkově, dobíjení na zemi, dále: Nemůžeme spát, kdo mohl, ten se odstěhoval. No a já jsem se vás v té interpelaci ptal, že vás žádám o konkrétní odpověď, jaké kroky konkrétně a kdy učiníte, aby k těmto situacím nedocházelo. A vaše odpověď je úplně neuvěřitelná. Vy jste mi nedal, pane premiére, ani jeden váš návrh, jak to chcete řešit tu zhoršující se kriminalitu a jenom jste mi dal výčet policejních zásahů na té Praze 3 u toho klubu Orion. Vy si snad děláte legraci ze mě, to snad není možný. Proto se vás znova ptám, co konkrétně chcete udělat pro české občany, aby k těmto situacím po republice nedocházelo, jak je chcete ochránit a jaké máte řešení. Připomenu vám, že podle oficiální statistiky Ministerstva vnitra je nárůst kriminality cizích státních příslušníků za vaší vlády meziročně o 18,3 procenta a dokonce nárůst Ukrajinců, kriminality Ukrajinců, je podle statistiky Ministerstva vnitra o 45 procent. Já řešení za SPD mám. My navrhujeme, aby kdokoliv z cizinců tady spáchá nějaký trestný čin, případně přestupek, tak aby mu bylo ukončeno povolení k pobytu v České republice. Ti cizinci musí vědět, co je čeká, když se tady nebudou chovat adekvátně, a musíme chránit české občany. To je názor SPD. Vy jste mi žádné řešení na můj dotaz nenabídl, takže se vás ptám, jak chcete řešit tuto situaci, konkrétní odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času a v tuto chvíli, prosím, pana předsedu vlády Petra Fialu o odpověď. Pane premiére, máte slovo, vašich pět minut, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, občané, vážení občané, kteří nás sledujete při pravidelných interpelacích, jsem rád, že dnes opět se můžeme věnovat otázkám poslanců a mým odpovědím.

Budu teď reagovat na vystoupení pana předsedy Tomia Okamury, ale abychom mohli opravdu poskytovat kvalifikovanou nebo správnou odpověď na otázku, kterou vznesl, tak musíme nejprve vidět, co se opravdu děje a jaká ta situace je A já jsem panu předsedovi odpověděl v písemné podobě na jeho interpelaci a řekl jsem mu, že situaci na pražském Žižkově, a to je pravda, to je realita, a to je konkrétní krok, a tak to má vlastně být, řeší policisté Místního oddělení Žižkov a Obvodního oddělení Prahy 3 a samozřejmě řešením problémů se taky zabývá Městská část Praha 3 a takto také je v pořádku. To, co by mohlo vzniknout z poněkud emotivního vystoupení pana předsedy Okamury, by byl dojem, že na tu problematiku nikdo nereaguje, že někdo ignoruje, ale ten, kdo to má v popisu práce a kdo má k tomu legitimní nástroje, to je policie, a ta se tou situací zabývá. Tak co se tedy děje od ledna 2024. Od ledna do srpna policisté reagovali na čtyři desítky oznámení na linku 157, které se týkaly Prahy 3, tedy Řehořovy ulice, v loňském roce bylo učiněno 56 oznámení, z nichž některé vykazovaly znaky, byly řešeny jako podezření ze spáchání přestupku, některé ze spáchání trestného činu.

Jak jistě víte, pane předsedo, tak polovinu učiněných oznámení v tomto roce tvoří oznámení klientů klubu, kteří často pod vlivem alkoholu mezi sebou řeší různé rozepře, neshody, schválnosti, nepravdivá obvinění, vyhrožování nebo podobné hrubé jednání a druhou polovinu tvoří opravdu oznámení občanů - narušení nočního klidu a tato oznámení se zpravidla objevují mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní. Těch zdrojů hluku a problémů je tam samozřejmě víc a po příjezdu policie, která tam pravidelně reaguje na tato oznámení, tak se situace zpravidla zklidní, agresoři odejdou nebo se vrátí zpátky do klubu. To není ale všechno, že tam přijede policie. Za účelem zklidnění situace bylo na Úřadu městské části Praha 3 za přítomnosti starostů a členů úřadu, zástupců policie, městské policie realizováno několik jednání s majitelem tohoto klubu a majitel se zavázal, že ta dohodnutá pravidla, nastavená pravidla, která směřují k zvýšení klidu, zejména v nočních hodinách, a dalších věcech, které s tím souvisejí, že je bude dodržovat. To okolí toho klubu je hodnoceno jako problematické, proto je tady pravidelně prováděna hlídková činnost a spolupracuje tady Policie České republiky i ty příslušné její složky, i s cizineckou policií, která zde provádí bytovou kontrolu. Rovněž Městská policie Prahy 3 se situaci intenzivně věnuje a provádějí se i preventivní akce spočívající ve zvýšeném bezpečí občanů, jejich majetku, ochranu veřejného pořádku, snížení kriminality před provozovnou klubu, tady tuto prevenci představují i městské kamerové systémy, které tady byly v nedávné době nainstalovány. Ta situace se zklidnila, nicméně policie bude v těch přijatých opatřeních dále pokračovat a jsou samozřejmě řešeny všechny přestupky tak, jak mají v souladu s naším právním řádem být. Nemohu souhlasit s vaším tvrzením, že se zhoršuje bezpečnostní situaci v České republice, nezhoršuje se, naopak na konkrétních číslech bych vám mohl doložit, že je lepší.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu předsedovi vlády. Táži se pana poslance, zdali chce položit doplňující dotaz, a ano, chce, prosím máte minutu.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak potvrdilo se mi, že žádné řešení nemáte a vaše řešení je pořád dokola posílat po celé republice policii. Statistiky Ministerstva vnitra o zhoršující se kriminalitě cizinců jsem vám přečetl. Můj názor je ten, že pakliže tito Ukrajinci v bojeschopném věku, kteří tady jsou - to jsou vlastně dezertéři, protože podle ukrajinských zákonů mají bojovat na frontě, tak by měli kdyžtak se vybíjet tam a nikoliv bojovat v pražských ulicích. Ale mám ještě jeden dotaz. A jinak, co se týče policie - titulky: odchody policistů, je jich málo, slíbili jste jim nárůst platů o 10 procent, nesplnili jste. To je vaše destrukce policie a bezpečnostní situace. Ale mám ještě jeden dotaz: proč pořád lžete, že Ukrajinci, které jste sem v rámci migrační vlny přijali, přinesli do pokladny 5,7 miliardy korun, tedy více, než bylo vyplaceno. Realita je přece jiná. Ukrajincům vaše vláda vyplatila na sociálních dávkách a ubytování 52 miliard, celkově 122 miliard. Proč lžete? (Předsedající: Čas.) Proč lžete? A na jakých analýzách tato čísla se zakládají? (Předsedající: Čas, pane předsedo.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V tuto chvíli vám pan předseda vlády má zájem odpovědět, předpokládám. A prosím, naše dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já myslím, že to, že policie pracuje, chrání občany, je v ulicích, že to je správné a že taková situace má být. Žádná destabilizace policie tady není, když se podíváme na statistiku trestných činů a srovnáme ji třeba za uplynulé dva roky, tak zjistíme, že tady je pokles trestných činů. Můžeme to rozebírat u těch jednotlivých oblastí: majetková, násilná a jiná trestná činnost. I u té násilné trestné činnosti zaznamenáváme meziroční pokles a největší pokles, a to je zajímavé, největší meziroční pokles násilné kriminality byl zaznamenán právě v Praze. Tak to jenom k těm číslům, které jste tady, pane předsedo, uváděl, abychom nevytvářeli ve veřejnosti falešný dojem, že - doufám, že to není váš úmysl - že naše země se proměňuje v nějakou nebezpečnou nebo něco podobného. Není to pravda, není to pravda ani v Praze, jak jasně dokládají čísla, které si každý může ověřit. Naopak patříme mezi nejbezpečnější země, a to je důležité.

Nevím, proč pořád tak útočíte na Ukrajince. Čísla, která uvádíme my, to znamená, že v současné době je situace taková, že ukrajinští uprchlíci odvádějí do státního rozpočtu výrazně více peněz, než kolik představuje pomoc našeho státu Ukrajincům. Ta čísla jsou jasná a jsou pravdivá. Vy jste něco ukazoval, já tady mohu ukázat zcela jednoznačnou tabulku - model celkové bilance, kde samozřejmě od té původní situace, kdy jsme museli hodně pomáhat ukrajinským uprchlíkům - bylo to tak správné - tak tady je vidět, jak se postupně ten trend mění a jak do státního rozpočtu Ukrajinci přinášejí více peněz - díky tomu, že jsou zaměstnaní, že jsme zvládli tu integraci - než kolik jim poskytujeme. Omlouvám se za překročení času.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Taťána Malá, která byla vylosována na druhém místě, po ní se připraví pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Taťána Malá: Hezké odpoledne, děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, jenom navážu na tu vaši předchozí interpelaci a dovolím si konstatovat, že pocit bezpečí je něco jiného než statistika, ale když už jsme u těch čísel, tak podle nového výzkumu společnosti SANEP se 57 procent lidí domnívá, že se do České republiky pod vaší vládou vrací cenzura a je omezována svoboda slova. Podle mého názoru je to dost vysoké číslo a nepochybně to souvisí i s osobou Otakara Foltýna, kterému jste svěřil na Úřadu vlády funkci vedoucího strategické komunikace. A samozřejmě i z tohoto pohledu za jeho kroky vede ta odpovědnost plně na vás. A mě by zajímalo v této souvislosti především, jakým exaktním způsobem vyhodnocujete efektivitu jeho práce, jaká konkrétní kritéria sledujete, měříte v souvislosti s tou jeho pracovní činností a jak v průběhu té práce změnila? Zároveň bych velmi ráda věděla, kolik lidí je v tom jeho týmu a zda bude někdy dostupný seznam lidí, kteří v současné době - ať už na hlavní pracovní poměr, nebo jinou formou - s ním spolupracují s ohledem na to, že jsou placeni z veřejných peněz, tak bych tento postup považovala za správný. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za otázku. A pan premiér určitě odpoví. Na odpověď máte pět minut, pane premiére. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Já bych reagoval na tu interpelaci nejprve tím, že si musíme srovnat hodnotu různých údajů a čísel. A je potřeba toto opakovat, protože někteří politici a bohužel i někdy komentátoři se snaží trošku míchat hrušky s jablkama. Když já tady uvádím policejní statistiky a uvádím ověřená čísla, která vycházejí z reality, tak ta čísla mají jinou hodnotu než různé průzkumy, které - v závislosti na kvalitě metody, s kterou pracuji, vzorku, reprezentativnosti vzorku, způsobu vyhodnocení a tak dál - přinášejí nějaká čísla do veřejného prostoru a myslím, že ještě hodně záleží na tom, která agentura to dělá, proč to dělá a co tím sleduje. Takže průzkumy nejsou nic, na čem bychom mohli stavět, zato tvrdá data a čísla, to opravdu něco skutečně vyjadřuje a s tím skutečně můžeme pracovat. A tak to dělá každý nejenom seriózní politik, ale každý manažer, který chce něčeho rozumného dosáhnout. Tolik k číslům a průzkumům.

Co se týká strategické komunikace. No, tak strategická komunikace není nic, co bychom si vymysleli v České republice. Nevím, kdo má jaký pocit cenzury, ale možná ho má, protože vytváříte ve veřejnosti dojem, že tady nějaká cenzura existuje, ale pokud někdo má pocit cenzury, tak ať se na mě obrátí, řekne mně, kde stát něco cenzuroval. Já jsem přesvědčen, že nic takového nikdo nenajde, a pokud to někdo najde, tak to jistě napravíme. Je to nesmysl, odmítám tato tvrzení, žádná cenzura v České republice neexistuje. Jsem na to hrdý a byl bych první, kdo by s ní bojoval, jako jsem s ní bojoval před rokem 1989. Tolik k cenzuře.

A teď k té strategické komunikaci. Strategická komunikace je věc, kterou používá celá řada zemí. Na rozdíl od České republiky se jí věnuje velké množství lidí a je na ní dáváno velké množství peněz. Což náš příklad není. Tím příkladem, takovým nejvzornějším je Velká Británie a samozřejmě strategická komunikace se používá v řadě jiných zemí. Je důležitá v krizových situacích. Kdyby existovala i za minulé vlády, tak bychom jistě měli lepší informace o covidu a neměli by občané tak chaotické informace, jaké dostávali. Je to věc, která vyžaduje synchronizaci aktivit jednotlivých státních subjektů tak, aby potom občané dostávali v koherentní podobě a aby byly tady naplňovány strategické cíle státu. Mimochodem i za předcházející vlády bychom našli dokumenty, které o strategické komunikaci mluví. Základem strategické komunikace, a to je i to jedno z kritérií, je Ústava České republiky. A na tu skládají slib samozřejmě všichni, včetně nás, a ta je základnou pro - základní hodnotovým rámcem, ze kterého jakákoliv strategická komunikace vychází. Strategická komunikace není strategickou komunikaci vlády nebo politických stran, které tvoří vládu, ale je strategickou komunikaci státu a jejím cílem je občany spojovat, komunikovat pozitivní hodnoty, a to je i cílem odboru strategické komunikace státu, který máme na Úřadu vlády. Když se podíváte na kampaně, které ten úřad uskutečňuje - nebo ten odbor uskutečňuje, tak jsou to kampaně jako Můj 68 - kampaň k výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy naší země, kampaň Moje vlajka v souvislosti s vznikem Československa, kampaň, která se týká povodňové obnovy a podobně. To jsou, myslím příklady kampaní, které ukazují, že to je opravdu ve prospěch státu v souladu s ústavou a že jsou to kampaně zaměřené na posilování základních hodnot, na kterých naše společnost stojí. Abych vám nezůstal dlužen i tu personální stránku nebo tu část vaší otázky, která se týkala personálií, v současné době má odbor 15 zaměstnanců, ale to není 15 úvazků, některá ta systemizovaná místa jsou rozdělena na poloviční úvazky, 4 zaměstnanci jsou na vedlejší pracovní poměr (Předsedající: Čas.) a jsou odměňováni podle platných platových tabulek.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji a táži se paní poslankyně, zdali bude mít zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo. Pane premiére, mě mrzí, že jste mi úplně neodpověděl. Ale věřím, že tak učiníte ještě po mém doplňujícím dotazu. Opravdu by mě zajímalo, kolik je tam těch zaměstnanců na tom Odboru strategické komunikace. Dále by mě zajímalo, jestli byste mohl uvést seznam agentur nebo firem, které se podílejí na hodnocení práce pana Foltýna a tohoto odboru, a jaká jsou vlastně ta hodnotící kritéria a jak posuzujete tu jejich úspěšnost.

Mám ještě chvilku času, tak si dovolím konstatovat, že mě skutečně velmi mrzí, že jste odtržen od reality a nevnímáte to, jak se cítí občané v České republice. Myslím si, že nejenom ten průzkum SANEPu, ale i krátká debata skutečně mezi normálními lidmi vás přesvědčí o tom, že tady úplně tak všechno v pořádku není a že skutečně lidé se bojí čím dál víc projevovat svoje názory, a to z různých důvodů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji a pan premiér má zájem o své dvě minuty, aby odpověděl na doplňující dotazy paní poslankyni Taťáně Malé. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já si myslím, že si občané, se kterými se setkávám já, a není jich málo, nezaslouží, abyste je nazývala nenormálními lidmi. Kdybych chtěl být nezdvořilý nebo nekorektní, tak bych takovouto zkratku vašeho výroku mohl provést.

Samozřejmě, že všichni mluvíme s lidmi, všichni se setkáváme s různými skupinami lidí. Nikdo z nás nepodceňuje to, když se někdo necítí bezpečně. A myslím si, že jeden ze základních úkolů státu je právě bezpečnost zajistit. Na to jsem odpovídal při té předcházející interpelaci. Tam, kde třeba máme místo, kde se občané opravdu cítí rušeni, necítí se bezpečně, je potřeba, abychom použili všechny nástroje, které stát má v souladu s naším právním řádem, a to také děláme. Já jsem vám tady ukázal příklady některých věcí nebo těch klíčových věcí, který dělá relativně nový Odbor strategické komunikace. Já nezpochybňuji to, že jsme trošku hledali, ne úplně na začátku úspěšně, ten správný model a správné lidi, kteří by se strategické komunikaci státu věnovali, takže to trvalo déle, než bych si já sám třeba představoval. A je v tuto chvíli myslím velmi dobře nastaven ten rámec toho. Všichni jsme si ujasnili, co má strategická komunikace státu být, co nemá být. Rozlišil bych ji od úplně jiné otázky, což je boj s dezinformacemi. Někdy se to míchalo v té veřejné debatě, což si myslím, že ublížilo tomu správnému vnímání strategické komunikace.

Na počet zaměstnanců jsem vám také odpověděl, hodnocení zaměstnanců Úřadu vlády také probíhá podle standardních kritérií a jsem přesvědčen, že jsem vám na všechny vaše otázky odpověděl vyčerpávajícím způsobem.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli máme před sebou další interpelaci. Tentokráte na téma volebních slibů bude interpelovat pana premiéra pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane premiére, před nějakou dobou jste se nechal slyšet, že vaše vláda míří ke splnění více než 90 procent slibů uvedených v programovém prohlášení vlády z roku 2021. Já si myslím, že jste zbytečně skromný. Myslím, že jste Čechům splnili výrazně více, než jste vůbec slibovali v programovém prohlášení. Když se ohlédnu za třemi lety úřadování vaší vlády, tak vidím téměř třicetiprocentní kumulovanou inflaci, vidím zvýšení daní, které jste rozhodně neslibovali a díky kterým jste vybrali stovky miliard korun navíc, a zároveň rekordní zadlužení, které bude o více než 300 miliard horší, než měla předchozí vláda, ovšem tam to bylo za doby covidu. V programovém prohlášení jste neslibovali, že oberete důchodce a sami si budete chtít přidat 14 procent a až po silném tlaku veřejnosti a s ohledem na blížící se volby se tak trochu jakoby chytíte za nos a najednou je to pouhých 7 procent. Neslibovali jste, že vláda jmenuje vrchního cenzora, který bude část občanů, z jejichž daní je placen, nazývat sviněmi. V programovém prohlášení není nic o tom, že po 35 letech od sametové revoluce opět nastolíte atmosféru, kdy si lidé dávají pozor na to, aby něco neřekli, aby za to nebyli popotahováni médii nebo přímo policií. A mohl bych dlouze pokračovat.

Upřímně, když vidím, co všechno jste již udělali, tak se nemohu nezeptat: Co jste proboha ještě nestihli a na co se ve zbývajícím necelém roce občané mohou v uvozovkách těšit, když si tedy odmyslíme ty německé platy za další volební období? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji za dodržení času. Pan premiér v tuto chvíli bude odpovídat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já myslím, pane poslanče, že vy určitě nejste popotahován médii, ani nikým jiným za to, co řeknete.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Mým prostřednictvím, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ne, já jako člen vlády mohu oslovovat poslance přímo. Omlouvám se, ale jsem také poslanec, tak mohl bych i prostřednictvím, ale ztráceli bychom čas u té interpelace.

Určitě nejste popotahován médii, protože také vaše názory možná tolik jako nikoho nezajímají. Já popotahován médií jsem, protože moje názory média zajímají a je to tak dobře. Mně to vůbec nevadí, protože jsme v demokracii, tak to má být a to je správné. Ale nesnažte se tady vytvářet dojem, že to je nějaká cenzura, že se někdo bojí něco říct. Proboha, čtete sociální sítě, díváte se do médií, žijete mezi lidmi? Tak proboha, na co si to tady hrajeme? V téhle zemi může každý říct, co chce a je to tak dobře. A první, kdo to bude hájit, budu já, i když často musím poslouchat kritiku, která prostě třeba není založena na úplném pochopení reality nebo správném vnímání reality. Ale to je v pořádku. Občas to zažívám i tady na interpelacích. Nestěžuji si, jsem bojovník za parlamentní demokracii, mám to rád, baví mě to a doufám, že to je na mně vidět, že mě to baví.

A konkrétně k plnění volebního programu. No, tak v programovém prohlášení vlády, když se na ně dobře podíváte, tak tam najdete 11 hlavních cílů vlády. Je tam spousta dalších dílčích, a já opravdu tvrdím, že 90 procent i přes všechny krize určitě dodržíme. Ale z těch 11 nejzásadnějších plníme všechny.

Stabilizace veřejných financí, pokles deficitu z 5 procent na 2,3 k HDP, jasné plnění tohoto závazku. Orientace na EU a NATO, jasné plnění tohoto závazku, například tím, že dáváme 2 procenta HDP na obranu. Respekt v zahraničí, správné postoje v těch klíčových otázkách. Penzijní reforma, zavázali jsme se k tomu, schváleno Poslaneckou sněmovnou. Věřím, že brzy vstoupí v platnost. Vzdělávání, nové rámcové vzdělávací programy, redukce počtu středoškolských oborů, všeobecná lycea, plus 50 miliard, plus 50 miliard na vzdělávání od nástupu naší vlády, 130 procent průměrné mzdy pro učitele, digitální přijímačky a další, další věci. Podpora svobodného trhu. Ano, naše vláda přišla s tím, že skončí zaklekávání na podnikatele, konec, to je omezování dotací těm, kteří je nepotřebují, těm velkým. Jasnější investiční pobídky, další bod, který z těch klíčových plníme. Životní prostředí. V prohlášení stojí: Budeme hledat realistická řešení, a to vše s vědomím odpovědnosti za prosperitu naší země. Přesně to děláme a ještě to přenášíme na evropskou rovinu a máme úspěchy. Euro 7, výrazné zlepšení, jádro v taxonomii - a tak bych mohl pokračovat. Bydlení. Ano, to je velký problém, ten ještě není vyřešen. Ale za Babišovy vlády se průměrně zahájila stavba 11 000 bytů ročně, za mé vlády 15 000 bytů ročně. Za Babišovy vlády se průměrně každý rok dokončilo 35 000 bytů, za mé vlády 39 000 bytů. Takže i tady plníme programové prohlášení.

Digitalizace. No tak o tom se tady snad nemusí mluvit. Podívejte se do mobilu: občanka v mobilu, on-line přijímačky, důchody a sociální dávky on-line, převod osobního auta on-line, očkovací průkaz v mobilu, aplikace Portál občana se spoustou služeb. Jasně, ne všechno se daří. Komu se všechno daří, tak tomu blahopřeji. Normální člověk to ze života nezná (zná?), občas se něco nepovede. Digitalizace stavebního řízení se nám moc nepovedla, ale v řadě dalších oblastí digitalizace naprosto jednoznačně úspěšná. Věda a výzkum, další priorita, reforma transferu znalostí, rekordní výdaje 43 miliard korun na výzkum, vývoj, investice, zvýšení institucionálního financování 58 procent.

Ani to nestihnu všechno, co jsme všechno udělali - moderní státní správa, digitalizace úřadů a státní správy, třeba sociálního zabezpečení, digitalizace dopravních agend, pokles úředníků, (Důrazně.) pokles úředníků o 5 000 proti roku 2018 - to je výrazné zefektivnění činnosti státu - odpovědnost vůči voličům a politická kultura - to funguje leckde, v Poslanecké sněmovně moc ne, ale to se sám chytněte za nos. Takže z těch dílčích cílů - tady jsme u hlavních cílů - (Předsedající: Čas.) plníme 90 procent už teď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji a táži se pana poslance Kettnera, zdali chce položit doplňující dotaz? A vidím, že ano. Vaše minuta, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Pane premiére, vy jste to tady pronesl s takovým obrovským nadšením a s takovou energií, že bych vám to skoro až uvěřil, ale co se týká třeba cenzury, tak třeba dvojí metr: jak mi vysvětlíte, že řadový, obyčejný občan za příspěvek na sociální síti "Fuck off Ukrajina" - což je normální, legitimní názor, ne každý musí mít rád nějaký konkrétní stát, neříkám, jestli s tím souhlasím nebo nesouhlasím - dostane 30 000 pokuty a podmínku. A váš stranický kolega za výzvu k podřezávání a vyhánění rodin českých z bytů a tak dál - a vlastně se nic neděje. To vám přijde normální? Já si myslím, že pak se nemůžeme divit, když je průzkum, že občané naší republiky nevěří v instituce. Dokud tady bude dvojí metr, dokud se nebude měřit každému padni komu padni, tak prostě se ta čísla budou naopak ještě zhoršovat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. A, prosím, pane premiére, vidím, že máte zájem odpovědět. Vaše dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já už jsem se těšil, že řeknete, že mně to věříte a že budu mít i váš hlas. To by se nám hodilo, (protože?) pro mě 30 procent v příštích volbách je málo. (Smích zleva.) Ale vy jste tam řekl to "skoro", tak se ještě úplně netěším, jo, na to. Ale tak přemýšlejte nad tím, protože ta fakta jsou jasná.

Souhlasím s vámi v jedné věci - musí se měřit všem stejně, musí všechny instituce postupovat v souladu s právním řádem. Já věřím, že to dělají, a máme dost kontrolních mechanismů na všechny represivní složky státu, ale také na soudní systém sám v sobě tak, aby docházelo k tomu, že skutečně výkon spravedlnosti je takový, že občané mohou věřit ve spravedlivý stát. Mně to dost leží na srdci. Doufám, že tento náš cíl je společný, ale ono se to nemůže řídit tím, jestli se vám jeden výrok víc líbí a druhý výrok se vám zdá méně vhodný, a jeden vám připadá, že je vyjádření svobodného názoru, a u jiného cítíte, že se tím někoho dotýkáte. To fakt není na nás, ani na mně, ani na vás, abychom to posuzovali, na to máme vytvořeny nezávislé orgány, které to posuzují, a je to spousta kontrolních mechanismů, které se tomu můžou věnovat.

Ano, pocit spravedlnosti, aby měli lidé, je důležitý. Je důležité, aby měli i pocit, že se domohou spravedlnosti v dohledném čase, proto jsme také udělali to, co máme v rukách a co jsme mohli pro to, aby docházelo ke zkracování třeba soudních řízení, aby se rychleji dospělo k rozhodnutí, abychom žili v zemi, kde lidé skutečně mají pocit, že stát se chová spravedlivě. A mimochodem, proto jsme také udělali takové věci, jako je fikce souhlasu, aby stát neměl ani ve lhůtách výhodu proti občanovi, ale aby občan byl (Předsedající: Čas, pane premiére.) na stejné úrovni se státem.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V tuto chvíli je další na řadě se svou interpelací můj ctěný kolega Tomáš Kohoutek a jeho interpelace má název Rozpočet. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane premiére, v těchto dnech projednává Poslanecká sněmovna návrh státního rozpočtu na rok 2025, konkrétně v tomto týdnu proběhlo jeho druhé čtení. Vaše vláda se prezentuje jako vláda rozpočtové odpovědnosti založené na transparentnosti veřejných financí. Vámi předložený rozpočet na rok 2025 však v žádném případě není transparentní, dle mého názoru je dokonce lživý, založený na nepravdivých číslech.

Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku uvádí, že: Příjmy jsou uměle navýšeny o 15 miliard korun, na výdajové straně rozpočtu Ministerstvo financí v uvozovkách zapomnělo na zhruba 30 miliard korun. Největší dopad na straně výdajů zřejmě bude mít financování obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou na tyto provozní dotace vyhradilo v rozpočtu pouhých 8,5 miliardy korun, i když reálné náklady nejspíš přesáhnou 30 miliard korun. Za problematické Národní rozpočtová rada považuje příjmy z prodeje emisních povolenek, které Ministerstvo financí odhadlo na 30 miliard korun. Cituji: K naplnění příjmů uvedených v návrhu ve státním rozpočtu pro rok 2025 by tak průměrná cena emisní povolenky musela být zhruba 104 eur, což je vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné, až nerealistické. Národní rozpočtová rada dodává, že příjem státu je nadhodnocený o zhruba 10 miliard korun.

Další nesoulad rozpočtu s realitou Hamplův tým nalezl v důchodovém pojištění. Aktuální propočty Národní rozpočtové rady naznačují, že objem letos vyplacených prostředků na důchody bude opět až 7 miliard korun vyšší, než předpokládá rozpočet. Na základě výše uvedeného Národní rozpočtová rada konstatuje, že návrh rozpočtu nerespektuje v některých položkách principy reálnosti a úplnosti.

Otázka tedy zní: pane premiére, považujete za seriózní chování vaší vlády předkládat návrh státního rozpočtu, který je již v době jeho předložení lživý o více než 45 miliard korun, a to dle vyjádření nezávislé a všemi respektované autority, tedy Národní rozpočtovou radou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za danou interpelaci. A odpověď na vaši otázku pravděpodobně uslyšíte v tuto chvíli. Prosím, pane premiére, máte pět minut.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Opravdu je Národní rozpočtová rada všemi respektovaná autorita? Respektujete ji, pane poslanče, třeba v tom, že rozpočet ve většině parametrů považuje za naprosto přiměřený a dobrý? Na to si odpovězte sám. Já jenom říkám s plnou odpovědností, že rozpočet je sestavený dobře, že rozpočet je sestavený odpovědně, že rozpočet - a to z toho mám radost - obsahuje rekordní peníze v historii České republiky, které jdou do investic, což je naprosto správně, a že rozpočet je i realistický. A to, že je realistický, to nemusím dokazovat na tomto rozpočtu, který je vždycky, jak víme, jenom nějakým odhadem příjmů a nějakým plánem, ale mohu to dokázat na tom, že nám vyšly rozpočty v minulých letech, a to ve velmi krizových letech, a že se ukázalo, že čísla, která v těch rozpočtech předpokládal pan ministr financí Zbyněk Stanjura a které vláda schválila, tak odpovídají realitě. Kéž by to mohly říct o svých rozpočtech některé předcházející vlády.

A teď ke kritice Národní rozpočtové rady. Ono obecně by se dalo říct, že připomínky Národní rozpočtové rady jsou ve srovnání s připomínkami, které uplatňovala - a je to její práce poukazovat na problémy, které tam vidí - v minulých letech, tak ty připomínky jsou vlastně mírné. Neříkám velmi mírné, i když i to by někteří řekli, ale jsou mírné. Ale chápu, že je předvolební rok, takže každá připomínka Národní rozpočtové rady je hodně tematizovaná, medializovaná a pojímaná jako zásadní.

Když se podíváme na to, čeho se ty připomínky týkají, tak se v podstatě týkají jednotek procent, spíš 1 procento maximálně toho rozpočtu. A když uvážíme, že rozpočet je sestaven vždycky na základě odhadů příjmů, tak je to opravdu velmi málo. To, že je Národní rozpočtová rada ve svých odhadech konzervativní, bych řekl, že vyplývá z povahy té instituce. No a Ministerstvo financí vychází ze zkušenosti, vychází z reálnějších odhadů, a to je taky správné. Zapomněl jste zmínit - a já to tady znovu připomenu - ještě také výbor pro rozpočtové prognózy, který tentokrát posuzoval celé příjmy, celé příjmy a v závěru srpna je označil za realistické.

A co se týká sporných bodů, tak příjem z emisních povolenek - ty jsou rozpočtovány v částce, která byla dodána Ministerstvu financí na základě gesčně příslušného Ministerstva životního prostředí, tedy jeho odhadu, které si za tímto svým odhadem stojí. Jasné je - to nepopírám - že se jedná o odhad nebo o příjem, který je závislý na tržních cenách, takže to může měnit optiku pohledu na ten odhad v čase, ale máme tu gesční ministerstvo, které přišlo s tímto odhadem.

V případě nesouladu mezi návrhem státního rozpočtu a pokrytím dotace na obnovitelné zdroje já i další členové vlády jsme řekli: Ano, tady je předpokládáno, že se uplatní soubor opatření, kterým tato částka, která by měla být na obnovitelné zdroje potřebná, takže se sníží.

A také jsme řekli, že pokud se to nepodaří, tak že tyto peníze budeme muset v průběhu roku doplatit. Nikdo neříká a nikdo nezpochybňuje to a nikdo nepředstírá, že tam ty peníze jsou. Ne, otevřeně říkáme, chceme provést úpravu, protože ji považujeme za spravedlivou. To, co ale říkáme taky a co můžeme garantovat, je, že ty platby za POZE se nezvýší pro fyzické osoby ani pro firmy v příštím roce vůči letošním roku. Pokud ten soubor opatření nepřijmeme nebo se ho nepodaří nějak v rozumné podobě schválit, tak prostě budeme muset ty peníze doplatit. Ale to jsou opravdu z hlediska toho celkového rozpočtu maličkosti. Rozpočet je sestavený realisticky, dobře a myslím, že slovo lživý je opravdu hodně, hodně přehnané a nepřípadné.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já se ptám pana poslance Kohoutka, zdali má zájem položit doplňující dotaz. A má, prosím, máte minutu.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Pane premiére, vy tak skvěle predikujete a odhadujete příjmy státního rozpočtu, že na windfall tax jste měli plánováno, že na windfall tax z bankovní daně vyberete 33 miliard, vybrali jste 700 milionů, takže jediné, na čem jste vybrali windfall tax, byly příjmy z ČEZu, takže jste obrali nejenom akcionáře ČEZu, ale i všechny uživatele elektrické energie v této republice, kteří odebírají elektřinu od ČEZu.

Jak mi tedy ale vysvětlíte, pokud je podle vás tak skvělý návrh státního rozpočtu, že v rámci projednávání jednotlivých kapitol státního rozpočtu neprošel státní rozpočet ani na zahraničním výboru, ani na ústavněprávním výboru, ani na výboru pro veřejnou správu. Ve všech těchto výborech má vaše vládní koalice většinu a přesto neprošel. Jaké jsou tedy dvě možnosti řešení, respektive odpovědi? Buď vaši poslanci nevěří vládnímu návrhu státního rozpočtu, nebo zkrátka nechodí do práce. Za mě oboje špatně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za doplňující dotaz a za dodržení času a pan premiér bude odpovídat v rozsahu dvou minut. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já bych snad znovu zopakoval to, co asi ví každý, kdo se zabývá nějakými rozpočty. Odhad příjmů je vždycky jenom odhad, protože budoucnost neznáme. Můžeme si naplánovat a napočítat výdaje, to jistě můžeme, pak se stane ale třeba to, že přijde energetická krize nebo povodně a musíme prostě, pokud jsme odpovědní politici a rozumní lidé, tak musíme ten rozpočet upravit a ne na něm dogmaticky trvat.

Přesto, když se podíváte na naše rozpočty, tak zjistíte, že vycházejí a vycházejí nám i ta celková čísla třeba z hlediska deficitu. A na rozdíl od vaší vlády jsme dokázali výrazným způsobem snížit deficity, výrazným způsobem jsme zlepšili deficit veřejných financí vůči HDP, a to z 5 procent na 2,3 (procenta), tedy pod ta 3 procenta maastrichtských kritérií, což nepochybně ukazuje na to, že dobře hospodaříme.

Mimochodem, kdybychom poslechli vaše rady a postupovali podle vašeho doporučení, jak sestavovat státní rozpočet, tak by deficit nebyl 241 miliard, ale nějakých 500 miliard, protože na jedné straně navrhujete dát peníze do různých oblastí, přidejte tam, přidejte, jinde, přidejte na sport, důchodcům, státním zaměstnancům, školníkům, učitelům, miliardy navíc na investice a na druhé straně říkáte, že máme příliš vysoké daně, tak to opravdu nejde dohromady.

Kdybychom si to přepočítali, tak bychom dospěli k tomu, že ten váš deficit by byl nejméně 500 miliard korun, tak mi tady nic neříkejte o nějakém odpovědném hospodaření a odpovědné politice a realistických rozpočtech. Vy jste měli deficity veřejných financí přes 5 procent, my máme kolem něco nad 2 procenta, to jsou jasná čísla, mezinárodně srovnatelná kritéria. To mluví za všechno.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za odpověď. V tuto chvíli je s další interpelací připraven pan poslanec Jiří Mašek, hned po něm se připraví pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane premiére, název té interpelace je Vláda nezvládá zlepšit obranyschopnost České republiky v reálném čase. Vy jste jako vláda přijali novou obrannou strategii. My jsme společně s vámi prohlasovali 2 procenta ze státního rozpočtu právě na úkol, na obranu České republiky. V té strategii jsou úkoly posílit obranné kapacity České republiky, odstrašit nepřítele a zapojit obranný průmysl České republiky. Konkrétně je důraz kladen na systém mechanizovaných brigád. Tady chci podotknout, to je starý úkol, ten tam je dlouhodobě a v současnosti dokupujeme staré Leopardy z roku 1980. Je otázka, jak posílí tu obranyschopnost. Potom tam je další úkol zvýšit kapacity protivzdušné obrany. Vidíme, že dneska jsou to skutečně drony a rakety, a tady jsme neudělali téměř nic, naše kapacity jsou tady mizivé. Potom víceúčelové nadzvukové letouny a ty jsou v rámci odstrašení nepřítele. To se nám sice možná podaří, ale při dodávce po roce 2035 to neřeší naše reálné potřeby nyní. Potom víceúčelový nadzvukový letoun, ten bude pro dálkové převozy posádek, vojáků, respektive techniky. Zase to nemá s obranyschopností nic společného, to je letecká taktická přeprava. Potom informační a psychologické operace, operace v kyberprostoru, to jsou všechno věci, které nijak nezvyšují obranyschopnost. A mělo by to vyústit v efektivní ochranu našeho teritoria. Tak snad jedině v rámci NATO a naše účast je tam zvláštní. My prostě neumíme zvyšovat obranyschopnost České republiky v reálném čase a já bych vás chtěl vyzvat, abyste nechal udělat audit schopností Armády České republiky bránit území a občany České republiky v reálném čase. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za položený dotaz. A v tuto chvíli vám odpoví pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak za prvé děkuju za to, že souhlasíte s tím navýšením prostředků na obranu ve výši 2 procent HDP. Myslím si, že to je důležité, že tady existuje nějaká shoda napříč opozicí a koalicí. Za druhé, úplně do detailu není možné tady veřejně na plénu Poslanecké sněmovny rozebírat stav obranyschopnosti naší země, protože řada těch informací je v utajeném režimu nebo je obsažena v utajovaných dokumentech, což je normální a je to tak v pořádku. Ale tyto záležitosti jsou pravidelně předmětem jednání výboru pro obranu, který je primárním kontrolním orgánem Poslanecké sněmovny směrem k Ministerstvu obrany, a tam je možné se ptát řekněme podrobněji.

Nicméně obecně lze říct, že stav naší obranyschopnosti se zlepšuje. Bohužel, když mluvíme o reálném čase, tak v minulosti hnutí ANO neinvestovalo do armády, nebyla plněna 2 procenta HDP, odkládaly se potřebné investice do modernizace armády. A to byl stav, který jsme zdědili a my jsme změnili, radikálně jsme ho změnili, předložili jsme zákon o financování obrany, který garantuje, že na obranu půjdou 2 procenta HDP ročně, což je důležité. A to už děláme v letošním roce a plánujeme to i na příští rok. A zahájili jsme největší modernizaci Armády České republiky v historii. A všude tam, kde pro to máme vaši podporu, tak za to děkuji a jsem za to rád.

Uzavřeli jsme smlouvu na letouny F-35. To je dlouhodobé řešení pro zajištění našeho vzdušného prostoru. Ale rozhýbali jsme celou řadu dalších modernizačních projektů; doplňování kolové techniky, nákup munice, modernizace infrastruktury a doháníme vysokým tempem to, co tady bylo zanedbáno. A přitom samozřejmě reflektujeme i ty současné trendy, protože něco se přece jenom mění, třeba v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo v souvislosti s rozvojem moderních technologií.

Já se tady nebudu vracet k minulosti, mohl bych tady připomínat to, jak se Andrej Babiš nechal vydírat komunisty, kteří ho podporovali, a bral armádě peníze, a to teď fakt nechci tady říct. Podívejte se třeba na bojová vozidla pěchoty, když nás tak kritizujete.

Ministři obrany za ANO nebyli schopni vyřešit za mnoho let tendr na bojová vozidla pěchoty 2018. Paní ministryně Černochová to zvládla ani ne za rok. Zrušila zakázku na pásová bojová vozidla pěchoty, vyjednala a podepsala smlouvu se Švédy na pořízení 246 kusů této páteřní těžké techniky pro naše vojáky. Vyjednali jsme s Německem to, že nám darovali tři desítky tanků za pomoc Ukrajině. Budeme disponovat 42 tanky Leopard 2A4 a dvěma vyprošťovacími stroji. Jsou to nejrozšířenější tanky v rámci NATO, což nám také umožní dobrou spolupráci s našimi spojenci, sdílení kapacit, snazší dostupnost náhradních dílů.

Vy to, prosím pěkně, pane poslanče, musíte také vědět.

Výhodou je i sjednocení ráže munice. Ty tanky se mohou dále modernizovat. Zároveň probíhají jednání o nákupu až 77 kusů nejmodernějších tanků Leopard 2A8. To není žádný tank z roku 1980. To je přece nejnovější verze německého tanku Leopard. Je to jeden z nejmodernějších tanků na světě.

Co je na tom jednání zajímavé a co je důležité, že to, že se připojíme k německé rámcové dohodě, České republice umožní, abychom hlavní bojové tanky získali za stejných podmínek jako německá armáda. Jednotková cena potom závisí na celkovém počtu tanků, které jsou na základě této dohody pořízeny. Takže nejenom že kupujeme nejmodernější techniku, ale snažíme se to dělat tak, abychom tuto techniku také pořizovali co možná nejvýhodněji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Vidím pana poslance Maška, který má zájem o doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Pane premiére, děkuji za ten přehled, který jste nám tady řekl, který vám připravili. Já mám pro vás ještě jeden dotaz. Máme skutečně ty 2 procenta k dispozici, zvedli jsme pro to ruku, ale vy je neumíte smysluplně využít. Využíváte je procentuálně, podobně jako je využívala vláda Andreje Babiše, čili nedostali jste se na ta 2 procenta. Teď děláte takovou zvláštní fintu. Nevím, proč k tomu přistoupil strážce státní pokladny pan Stanjura, nicméně tam máte naplánováno proti původním splátkám za F-35, které ještě nikdo neviděl ani nezačal vyrábět, tak tam byla smlouva, že ročně se bude splácet 8,5 až 10 miliard korun. Vy tam máte namalovaných 16 miliard, v době, kdy to nikdo po vás nepožadoval, neodpovídá to smlouvě. Vy prostě neumíte smysluplně ty peníze utratit. Držíte tady paní Černochovou - to je zřejmě ten důvod - a ve smyslu státního rozpočtu, když jsme na tom tak, jak jsme, tak dáváme někomu 8 miliard navíc, když je nechtěl. No, to se divím. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: I vaše doplňující otázka bude zodpovězena. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já samozřejmě využívám podklady a nijak to netajím. To, že mně to někdo napsal, tak úplně není, protože řadu těch jednání jsem vedl já osobně. Jinak bychom některé věci prostě neměli k dispozici. Takže si myslím, že z vás trošku i vůbec z těch výroků mluví stud za to, že vaše vláda nebyla schopna se starat o obranyschopnost naší země. Vy jste to extrémně podcenili, že jste si nepřipustili, že by se mohlo vůbec někde něco dít. Teď samozřejmě vidíte, že prostě obranu je potřeba posilovat, tak hledáte, kde byste se mohli opřít do nás v nějaké kritice. Nechte toho a pojďte spolupracovat na modernizaci armády. Nebudu vám připomínat, co jste tady v minulosti zanedbali a vy se soustřeďte na to, aby naše armáda měla všechno, co potřebuje.

O F-35, které teď kritizujete, prostě víte, že to je nejmodernější letoun, že to je systém obrany, který nám zajistí bezpečnost na další desítky let, a že to je správná věc. Stejně jako ty tanky, stejně jako bojová vozidla pěchoty, stejně jako spousta dalších věcí, které prostě děláme, které paní ministryně Černochová dělá. Ano, s velkým nadšením, s velkou vehemencí, ale také samozřejmě úspěšně. Prosím vás, nesrovnávejte vládu, která dává 2 procenta HDP na obranu, s vládou, která dávala něco přes 1 procento. Neříkejte, že to je stejné. To prostě není stejné.

Jak se ta 2 procenta počítají? No, tak ta se počítají podle metodiky Severoatlantické aliance. Tam si nemůžete vymyslet, že si něco někde postavíte nebo koupíte a že to jsou výdaje na obranu. Tak to vůbec není. Pane poslanče, já vás tedy nepodezřívám, že byste toto nevěděl. Takže my, když dáváme 2 procenta na obranu - není to někdy úplně jednoduché se do té metodiky trefit, protože se to také musíme učit - tak dáváme 2 procenta na obranu a já jsem na to hrdý, protože to garantuje bezpečnost našich občanů.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Radek Rozvoral se svou interpelaci, připraví se Karel Sládeček. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, jak informovala ČTK, před třemi týdny jste se vyjádřil, že vláda velmi pravděpodobně splní přes 90 procent ze svého programového prohlášení. Podíváme-li se na současný stav české ekonomiky, stav státních financí, a budeme-li respektovat výstupy z validních průzkumů spokojenosti občanů, je vaše tvrzení nepravdivé. O svém vládním prohlášení uvádíte, že jde o konkrétní řešení, jež mají naplnit několik životně důležitých cílů.

Nyní si z programového prohlášení vlády k prioritním cílům dovolím citovat: "Chceme stát, který nežije na dluh. Mottem pro působení vlády v oblasti veřejných financí proto je šetřit na státu, ne na lidech. Je načase, aby se občan coby daňový poplatník stal pro stát partnerem. Úkolem pro státní správu je podporovat podnikání a vytvářet příznivé podmínky pro ty, kteří svou aktivitou financují chod země a vytvářejí pracovní příležitosti. Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže. Chceme být vládou, která hájí zájmy všech občanů České republiky." Konec citátu.

Nyní se podívejme, jaká je skutečnost. Žádný z těchto prioritních cílů nenaplňujete. O tom, že nehájíte zájmy všech našich občanů, svědčí to, že stále přibývá občanů, kteří se pohybují na hranici sociálního vyloučení, a i když pracují, tak jsou odkázáni na různé sociální dávky, čímž se jim výrazně zhoršila kvalita života.

Z toho vyplývá i moje otázka. Představte prosím konkrétní formy pomoci daňových úlev pro občany a firmy, kterým vláda přijetím konsolidačního balíčku daně navýšila, což je v rozporu s tím, co deklarujete v programovém prohlášení vlády.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak za prvé bych komentoval váš název interpelace. Je to silný název, ale bohužel postrádá oporu v realitě. Programové prohlášení určitě není cárem papíru. Je to závazek, který vláda plní a který do konce volebního období také plnit bude. Máme konkrétní výsledky a už jsem tady v předcházející interpelaci některé z nich jmenoval. Kdybych to řekl velmi stručně, zavázali jsme se ke zlepšení energetické soběstačnosti. Vidíte konkrétní kroky, investice, které děláme v této oblasti. Zbavení se závislosti na Rusku, tendr na Dukovany a tak dál a tak dál. Mohl bych rozebírat takhle jednotlivé věci, ke kterým jsme se zavázali a které také děláme.

Ano, odpovědný přístup k veřejným financím mezi tyto závazky patří také. Je to nezbytné, pokud nechceme budoucí generace nechat zadlužené, a to jsou věci, které také děláme. Abych byl konkrétní, a nebudu se teď dotýkat toho, co nabízí vaše politická strana, váš předseda Tomio Okamura, mistr slibů. To mu nikdo neupírá, že je mistr slibů, ale sliby, které nabízí, tak se nedají splnit a vy máte výhodu, že je nikdy plnit nebudete muset. Třeba vystoupení z Evropské unie, referendum o NATO. Jasně, to jsou sliby, které vzbuzují emoce, ale nepřinášejí žádné řešení a jsou nebezpečné a nerealistické.

Ale já se chci dostat k té podstatě. Podívejte se, srovnejme si naši situaci a odpovědné hospodaření s tím, jak je to třeba v okolních zemích.

Podívejte se třeba na odhad růstu HDP, ekonomickou prognózu, využívám ekonomickou prognózu Evropské unie. Česká republika letos odhad 1 procento, celá EU poroste o 0,9 procenta, jsme nad průměrem mírně, ale jsme nad průměrem Evropské unie. Můžete nad tím mávnout rukou, ale tohle přece je důležité, to je důležité pro občany, proto, jaké budou mít platy, mzdy, to je prostě důležité pro firmy, to je důležité pro každého, tak to je přece důležitá věc.

Slyším, jsme ekonomicky závislí na Německu, Německo půjde dolů a vy půjdete taky dolů? No, tak, ale ono to tak úplně není. Česká republika jednoprocentní růst, já nepopírám silné propojení ekonomik, Česká republika jednoprocentní růst, Německo 0,1procentní pokles, odhad. Rakousko, sousední země, pokles 0,6 procenta. Klesnout by třeba mělo i Finsko 0,3 procenta, méně, než Česká republika poroste třeba i Itálie 0,7 procenta. To je realita a to je srovnání naší situace a naší politiky.

Pokud se podíváme na predikce na příští rok, Českou republiku čeká růst 2,4 procenta, Německo 0,7 procenta, v Rakousku 1 procento, celou evropskou sedmadvacítku 1,5 procenta HDP.

Zase tady vidíte realitu, ve které jsme, výsledky naší politiky, sílu naší ekonomiky, to, jak jsou důležité ty kroky, které děláme třeba v tom, aby stát lépe hospodařil, abychom dostali pod kontrolu deficity veřejných financí.

Já samozřejmě, i když jsme na tom z tohoto hlediska relativně dobře, tak spokojený nejsem. Já bych chtěl, aby ten růst byl vyšší, abychom si od toho mohli dovolit víc. Ale i v té situaci, ve které jsme, a to je zase odpověď na vaši otázku, tak rekordně investujeme do infrastruktury, do silnic, do energetiky, do změn ve školství, měníme pracovní právo, děláme věci, z kterých mají prospěch občané. No, prosím vás, kdo jiný by z toho měl prospěch, a proč bychom to jinak nedělali.

A při tom všem, při rekordních investicích, rekordních v historii České republiky, tak se nám daří, jak už jsem tady před chvílí říkal, snižovat z těch Babišových 5 procent HDP deficit veřejných financí na 2,3 procenta HDP. A když se podíváte, jaký je to výsledek, zase ve srovnání s jinými zeměmi, celá eurozóna 3,1 procenta, Polsko 5,7 (procenta), Francie 6,1. Prostě my na tom z tohoto hlediska... (Předsedající: Čas.) vůbec nejsme špatně.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já vidím, že pan poslanec Rozvoral má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Ano, děkuji. Pane premiére, já jsem chtěl, abyste představil konkrétní formy pomoci daňových úlev pro občany a firmy, což jste neučinil, a neodpověděl jste mi. Já to ještě rozšířím. V programovém prohlášení vlády též jako prioritu pro budoucnost a stabilizaci veřejných financí uvádíte, že budete bojovat proti daňovým únikům a šedé ekonomice. Podle renomovaných odborníků částka, která proteče šedou ekonomikou v České republice, představuje přibližně 14 procent hrubého domácího produktu.

Podle zveřejněných dat Eurostatu a České národní banky se objem šedé ekonomiky od roku 2019 zvýšil ze 757 miliard korun na více jak 1 bilion korun. Na tomto všem je vidět, že programové prohlášení vlády neplníte a že je pouze nereálným cárem papíru. Nebo mi představíte konkrétní kroky, pomocí kterých chcete zabránit daňovým únikům, jak jste si stanovili v programovém prohlášení vlády?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. A pan premiér má zájem vám také ještě doodpovědět vaši otázku. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak volební program, se kterým jsme šli do voleb, mluví o hospodářské a daňové politice v několika částech. A mohu z volebního programu koalice SPOLU, na základě kterého jsme získali ve volbách vítězství, mohu citovat: "V zájmu zdraví veřejných financí se zavazujeme k co nejrychlejšímu splnění fiskálních maastrichtských kritérií." No a co se stalo? Ačkoliv to vypadalo skoro nemožně vzhledem k těm více než 5 procentům předcházející vlády, tak my nejenom, že jsme tento závazek splnili, ale jsme pod 3 procenty HDP na 2,3 procenta HDP.

A zmínil jste tu konsolidační ozdravný balíček. A když se podíváte na to, co jsme slibovali, tak jsme slibovali, že velké daňové změny provedeme jen jednou za celé, cituji: "za celé volební období, aby se na ně všichni mohli dobře připravit a věděli, co je čeká". A to jsme taky udělali. Ano, v důsledku krizí, které tu byly, válka na Ukrajině, energetická krize, inflační krize, migrační krize, tak jsme museli upravovat daně trošku jinak, než bych si já třeba na začátku volebního období představoval, ale udělali jsme to tak, abychom nezatížili žádnou sociální skupinu. A výrazně abychom je nezatížili, neohrozili nikoho.

A když se podíváte třeba na DPH, tak tam došlo k celkovému snížení a ještě jsme zjednodušili daňový systém, což je určitě pro občany a podnikatele dobře, a ze tří sazeb jsme vytvořili dvě sazby. Tak tady i na těchto příkladech je vidět, že náš volební program rozhodně plníme a plníme to, co jsme slíbili občanům.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Karel Sládeček, připraví se Marek Novák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, v nedělních Otázkách Václava Moravce jste řekl, že k tomu, aby se občané České republiky měli stejně dobře jako sousední Němci nebo Rakušané, potřebujete ještě další čtyři roky. Dovolím si zmínit, že co se týče vašeho premiérského platu, tak jste Německo, německého nebo rakouského kancléře dokonce předehnal, to ano. Nebo například jste dokázal svým vládnutím vyhnat cenu másla na úroveň německých a rakouských cen. Každopádně na sítích kolují různé rady, jak dohnat Německo. Například že by se nám podařilo dohnat Německo, pokud byste tam šel na čtyři roky vládnout. Ale teď vážně: pane premiére, velmi by mě zajímalo, jakými kroky byste chtěl dokázat během čtyř let více než zdvojnásobit průměrnou mzdu v České republice? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já děkuji za položený dotaz a pan premiér vám rozhodně odpoví a máte pět minut, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já si myslím, že to je pěkný cíl a správný cíl mít platy jako v Německu, Rakousku, v těch nejvyspělejších zemích Evropy, a jsem rád, že ten můj oznámený cíl, za který si stojím a na který budu dál ve své politice mířit, rozvířil veřejnou debatu o tom, zda a jak a kdy je to dosažitelné. A já vítám všechny diskuse, které říkají toto. No, tak za ty čtyři roky to asi tak nepůjde, možná za šest, za sedm, ale musíte udělat toto, toto, toto a toto vám ještě chybí. To je dobrá, racionální debata. A to já vítám.

To, co se ale také objevuje, a toho nikdy nedosáhneme, on pan premiér se zbláznil. Co to je, jak bychom my mohli mít plat jako v Německu, Rakousku? To je přesně ta nálada a ta atmosféra a ten přístup, se kterým chci bojovat, protože pokud nebudeme dostatečně sebevědomí a pokud si nebudeme dávat cíle, které jsou namístě, tak toho samozřejmě nikdy nedosáhneme.

Ta otázka, co musíme udělat pro to, abychom se k německým mzdám co nejvíce přiblížili, ta je namístě. Opozice říká nic. Nejde to. Češi si německé platy nezaslouží bez ohledu na to, jak tvrdě pracují. A já říkám, že naši lidé nepracují o nic hůře než občané Německa, naše firmy, mnohé jsou stejně dobré jako ty německé. Vidím to na každé své zahraniční cestě, kde se naše firmy prosazují na zahraničních trzích, a nejenom exportem, ale už taky investicemi. A to je důležité i pro ty vysoké platy. A naším úkolem je zajistit, aby v České republice, v naší zemi zůstala větší přidaná hodnota z výrobků a služeb, které tady vznikají. A to je krok, který je potřeba udělat, a cest k tomu vede celá řada.

Tak věděli jste například, že když, a to jsou zase reálná čísla, člověk změní práci, tak se jeho plat průměrně zvedne o 12 procent? A Česko je jednou ze zemí, kde lidé mění práci nejméně za život z různých důvodů, ale jednou z překážek toho je rigidní pracovní trh, nevhodný systém sociálních dávek. Obě ty věci měníme, jak rigidní pracovní trh, tak nevhodný systém sociálních dávek. Flexibilní novela zákoníku práce je ve Sněmovně, revize dávek je také v běhu.

Nebo oblast vzdělávání. Vyšší mzdy mají vysokoškoláci a Česká republika je třetí nejhorší zemí v poměru vysokoškolsky vzdělané populace k celku, třetí nejhorší zemí v Evropské unii. U nás činí 26 procent osob vysokoškoláci ve věku 25 až 64 let, hůře je na tom pouze Rumunsko a Itálie. Průměr OECD je 40 procent. A to jsou obrovské rezervy a jsou to rezervy, které nám brání, abychom rychleji doháněli západní země ve mzdách.

Klíčem pro růst ekonomiky je dopravní infrastruktura. Letos investujeme rekordně a rekordně investujeme do dopravní infrastruktury už tři roky po sobě a za volební období otevřeme 207 kilometrů nových dálnic a významně posuneme i další stavby.

Lákáme zahraniční investice, to je taky cesta k tomu, aby tady byly vysoké mzdy, pokud lákáme zahraniční investice v těch top placených oborech, a to děláme - čipy, rozvoj jaderné energetiky a tak dál, a tak dál.

Já se nechci moc bavit o detailech. Důležité je, co děláme, jaký je ten cíl, ale přece jenom nějaká čísla řeknu. Mezi lety 2016 a 2023 rostla průměrná hrubá mzda v České republice o 81 procent, v Německu o 24 procent, v Rakousku o 26 procent, průměr Evropské unie byl 25 procent. Tak si neříkejme, že nedoháníme a že to je nemožné. A mzdy u nás rostou rychleji i v posledních letech. Od roku 2020 - nemám dál čísla - do roku 2023 se průměrná mzda zvedla o 27 procent, ve zbytku Evropské unie jenom o 11 procent. To jsou taky fakta. A ještě rychleji probíhá tento proces přibližování v reálných mzdách - v České republice za stejnou dobu 80 procent, inflace se zvýšila (Předsedající: Čas, pane premiére.) o 47,5 procenta. Takže tady vidíte jasná čísla a taky to, že to není nemožné.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já prosím za dodržování času. Pan poslanec Sládeček již nemá zájem o doplňující dotaz.

Tím pádem máme na řadě pana poslance Marka Nováka, který v tuto chvíli má dvě minuty na přednesení své interpelace na premiéra Petra Fialu. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Pane premiére, obracím se na vás ve věci bezpečnosti občanů České republiky. Stav a počty policistů a reálná schopnost státu zajistit bezpečnost občanů měst a obcí je totiž dalším nesplněným slibem, kterých se vaše vláda dopustila. V mnoha městech, a to zejména tam, kde jsou umístěny montovny, již dávno vznikly no-go zóny, roste kriminalita, šíření drog, krádeže a podobně. Jednotlivá města se vesměs snaží tuto situaci řešit pomocí svých městských strážníků, ale ti nemohou zabránit tomuto stavu.

Váš ministr vnitra Rakušan v rámci své již nastartované předvolební kampaně hnutí STAN válcuje sociální sítě nepravdami o tom, že všichni policisté dostanou příští rok přidáno 5 procent. Pravda byla, že s pětiprocentním zvýšením lze počítat pouze u první až čtvrté tarifní třídy, kde se nachází například jen čtvrtina policistů, v páté až osmé třídě platy vzrostou o 3 procenta, v deváté a desáté o 2 procenta a v nejvyšší jedenácté vůbec. Teď se nově slibuje každému policistovi zvednout plat o 2 500 korun, ale samozřejmě opět si počkáme, jaký háček to nakonec bude mít.

Nicméně zpět k bezpečnosti. O potřebnosti těchto lidí jste se naposledy mohl osobně přesvědčit na svých cestách po zatopených obcích na severní Moravě. Dívali se tam na vás lidé ze složek, kteří si musejí brát pomalu druhé zaměstnání, aby mohli vést jakžtakž důstojný život a zároveň naplňovat svoje poslání policisty, hasiče, záchranáře. To vše viděno optikou urputné snahy pětikoalice zvednout si zde ve Sněmovně platy, co to dá.

Jak tedy, pane premiére, zajistíte, aby v ulicích měst a obcí bylo dostatek státních policistů, aby neodcházeli ze služeb státu, aby nemuseli protestovat? Bezpečnost není pouze věcí ministra Rakušana, ale odpovědností vlády jako celku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a pan premiér je již připraven se svou odpovědí. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Bezpečnostní situace je určitě důležitá věc a já už jsem tady při té jedné z předcházejících interpelací zmiňoval, že v České republice nijak neroste násilí, ani se nikdo nemusí cítit méně bezpečně, než se cítil v minulosti. Když se podívám na čísla, a to je vždycky důležité, za rok 2023 bylo zaregistrováno zhruba 181 000 trestných činů. Je tam pokles, mírný pokles ve srovnání s rokem 2022. To, co je pozitivní - a to svědčí o dobré práci policie - vzrostla objasněnost o 2,5 procenta na úroveň přes 55 procent. Samozřejmě jsme všichni do jisté míry pod dojmem, a to nemůže být jinak, toho bezprecedentního útoku na Filozofické fakultě, tragického, ale když ten teď odmyslíme, tak bezpečnostní situaci je možné považovat za stabilní a bez výrazných výkyvů ve všech těch dlouhodobě sledovaných kategoriích.

To, co bych chtěl zdůraznit a co svědčí opravdu o výborné práci policie i v těch nových oblastech, je zastavení nárůstu kyberkriminality, který byl opravdu dynamický, ale díky dobré práci policie se tady podařilo také dosáhnout srovnatelných čísel.

Vláda je si vědoma významu policie, ať už v boji s kriminalitou, jejímu předcházení a ve všech těch dalších činnostech, některé jste tady zmínil, a snažíme se vytvářet podmínky pro to, aby uplatnění a taky odměňování lidí u policie bylo takové, že práce u policie bude atraktivní. A nemyslím, že by se nám to nedařilo, zase to ukazují čísla. Policie loni přijala 2 334 lidí. To je číslo. Ale tohle číslo znamená, že to je nejvyšší počet dosud přijatých policistů. A meziročně byl ten počet policistů vyšší o 300 lidí. A když se podíváme na ta čísla tak, že odečteme skončené služební poměry, tak loni po dvou letech poklesů se řady policistů rozšířily skoro o 1 000 lidí. Samozřejmě že nejsme ještě u cíle, protože jsme schválili systemizaci policie s 46 000 příslušníky, ve skutečnosti se pohybujeme těsně nad 40 000, ale jak ukazují tato čísla, tak je tu nárůst a daří se nám tu atraktivitu práce minimálně zachovávat a spíš zvyšovat.

Ano, na základě koaličních a mezinárodních (nesrozumitelné?) jednání bylo domluveno, že každému příslušníku bezpečnostního sboru bude navýšen v roce 2025 služební příjem v tarifní složce platu o 1 500 korun a zároveň u každého příslušníka dojde k navýšení stabilizačního příspěvku o 1 000 korun. To znamená, že každému příslušníkovi bezpečnostního sboru bude navýšen služební příjem o 2 500 korun s tím, že když je tam směnný provoz, tak ta částka bude 2 650 korun. A zároveň aby to mělo nějaký stabilizační efekt, tak bylo domluveno, že toto navýšení bude potom zachováno i pro roky 2026 a 2027. Takže už jenom z těchto čísel se zvyšuje přijímání nových lidí do policejního sboru, dosáhli jsme rekordního počtu v jednom roce, meziročního navýšení, i přes odchody dosahujeme vyššího počtu policistů, garantujeme nebo snažíme se vytvořit i odpovídající mzdové podmínky, reagujeme i na požadavky o tom, jak mají ty peníze být distribuovány mezi jednotlivé kategorie příslušníků policie. Děláme všechno pro to, aby práce u policie byla atraktivní a dobře hodnocena.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan poslanec Novák má zájem o doplňující dotaz. Prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji. Moc děkuju za ta čísla. Bylo by dobré se podívat na ty počty v rámci toho, kam ti lidé jdou, jestli jdou do ulic, nebo do kanceláří. Ale to je druhá věc.

První otázka, pane premiére. Skutečně jste přesvědčen o tom, že se lidé dnes cítí bezpečněji než například před dvěma, třemi lety? A konkrétně stačí jenom ano, ne.

A druhá věc. Víte o tom, že v čím dál větší míře supluje městská policie tu státní a že si o to mnohdy státní říká, protože to nezvládá? Co s tímto konkrétně hodláte dělat? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. Pan premiér odpoví v tuto chvíli v rozsahu dvou minut. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já už jsem tady říkal některá čísla, která se týkají bezpečnostní situace, ať už jako množství spáchaných trestných činů i jejich objasněnosti. Říkal jsem to v předcházející interpelaci, říkal jsem to i při odpovědi na vaši otázku. Tak to tady opakovat nebudu, ale myslím, ta čísla jsou velmi jasně vypovídající o tom, že bezpečnostní situace je stabilní a v některých oblastech se i spíše zlepšuje, než zhoršuje. Samozřejmě policie také pracuje s nějakými prioritami, kterým se věnuje, tak aby se občané cítili bezpečněji. Pro tento rok byly stanoveny třeba pro kriminální policii v oblasti trestné činnosti priority, jako je trestná činnost v internetovém prostoru, nelegální migrace, majetková kriminalita. To myslím, že může zlepšit pocit bezpečí občanů. Nebudu tady dál vyjmenovávat ty priority, to možná není tak důležité.

Chtěl bych se ještě vrátit k těm platovým podmínkám, abychom věděli, jak to dneska je. Tak Policie České republiky nabízí následující platové podmínky: pokud je policista bez praxe se středním vzděláním, s maturitou, pobírá po prvním roce školy hrubý služební příjem od 30 000 korun, po třech letech služby je jeho příjem 43 000 korun, o něco výš. A průměrný plat u policie za rok 2023 - samozřejmě za rok 2024 ještě nemáme čísla - je někde nad 56 000. Samozřejmě existují rozdíly v regionech a podle typu práce.

Vy jste narazil na věc, která je k debatě a je důležitá, a to je počet policistů, kteří jsou v ulicích, a těch, kteří dělají jiný typ práce. A musíme se skutečně třeba bavit do budoucna o tom, jaká ta struktura má být a jestli všechno musí dělat uniformovaný policista (Předsedající: Čas.), a rádi tu debatu povedeme i s opozicí.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Prosím o dodržení času vždy.

Pan poslanec Radek Koten je ten, který v dnešním dni bude mít poslední interpelaci s názvem, zdali doženeme Německo. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Pane premiére, já bych se vás skutečně rád zeptal, jakým způsobem chcete dohnat německou ekonomiku, i když tedy možná vidíte trošku dopředu a počítáte s tím, a teďka řeknu hlášku z jednoho filmu, zda tedy soudruzi z NDR neudělají nějakou chybu, protože i v tom Německu, tam momentálně padla vláda a budou tam poměrně velké brutální protesty lidí, kteří jsou zaměstnáni v automobilovém průmyslu, protože takový gigant, a my tady máme tedy Škodu Auto, která je přímo navázaná jako dcera právě na koncern Volkswagen, tak bude propouštět téměř 350 000 lidí. A to se samozřejmě dotkne i občanů tady v České republice.

Já bych řekl, že když jsem tady poslouchal ty vaše odpovědi na poměrně podobné dotazy ohledně tedy toho navýšení platů v České republice, tak na mě dýchl takový závan těch časů ještě před rokem 1989, a to v souvislosti s projevem Miloše Jakeše na Hrádečku. Když jsem se tedy díval na otázky Václava Moravce, já to moc nesleduju, nicméně v tomto případě jsem udělal v rámci výročí 17. listopadu výjimku, tak jsem byl skutečně velmi, velmi překvapen prognózami, které jste tam měl, a právě ten projev na Hrádečku se mi v té chvíli opravdu poměrně živě vybavil, protože jste mi ho připomněl.

Ještě se vrátím k tomu, jak tady říkáte, že ti lidé se tady nechávají rigidně zaměstnávat pouze u jednoho zaměstnavatele a nejsou si schopni najít poté práci. No, ano, ono se dříve říkalo: deset řemesel a jedenáctá bída. Takže já bych byl rád, kdybyste mně ještě odpověděl, jak toho dosáhnete? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak prosím, pane premiére, máte pět minut.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Člověk, který je si sám sebou nejistý, nebo člověk, který nemá argumenty, tak zpravidla reaguje dvěma způsoby, buďto agresivně, anebo zesměšňuje. A oba tyto typy reakcí hodně vypovídají o tom, kdo je uplatňuje, nikoliv o tom, kterého chtějí zesměšnit nebo zatlačit nějakou agresivní rétorikou. Tak mně nevadí, když se tomu někdo vysmívá nebo říká, že to je nemožné, nebo říká, že jsem se zbláznil, nebo že jsem si vzal drogy. To nejsou výroky, které vypovídají cokoliv o mně, ale vypovídají o těch, kteří je říkají.

Já nabízím občanům České republiky velmi srozumitelnou a jasnou vizi a také kroky, kterými ji dosáhneme. A já říkám českým občanům: Vážně si myslíte, že jste horší než lidé v Německu, Rakousku, Nizozemsku? Nenechte si to namluvit! Nenechme si brát národní sebevědomí! My jsme národ, který je velmi schopný, máme kvalitní hospodářství, máme čím dál lepší firmy. Pojďme pracovat na tom, abychom měli i stejnou životní úroveň a byli stejně odměňováni, jako jsou lidé na západ od nás. A já se chci měřit se zeměmi, jako je Rakousko, jako je Bavorsko v Německu, jako je Nizozemsko, jako je Dánsko, a nechci se měřit se zeměmi na východ od nás. A to je jediná správná cesta a jediná správná vize pro Českou republiku!

Jak toho dosáhneme, jsem říkal opakovaně. A myslím, že když jsme devátá největší země v Evropské unii, pokud jde o počet obyvatel. Mimochodem, i když toto řeknu, tak spousta lidí, i vysokoškolsky vzdělaných, to slyší poprvé, a spíš si myslí, že jsme někde v poslední třetině svou velikostí. Ale o čem to svědčí? O tom, že máme nedostatek sebevědomí, že musíme o sobě smýšlet realističtěji a pak budeme také dosahovat lepších výsledků. Já když jezdím po světě, tak jsem překvapen, jak - já nejsem překvapen, ale byli by lidé u nás překvapeni - jak velkou úctu a respekt má Česká republika. Nás považují za součást západní Evropy, ne východní, ani ne už střední. Za součást západní, za průmyslovou, bohatou zemi. Za zemi, která má respekt v zahraničí, který jsme mimochodem České republice vrátili my, naše vláda, se kterou stojí za to dělat obchody a která prostě má všechny parametry pro to, aby byla třeba pro zahraniční investory a zahraniční země zajímavá. Já teď nebudu jmenovat toho, kdo mi to řekl, ale jeden zahraniční prezident mi nedávno řekl, Česká republika nemusí dělat to, co my. Vy jste v celém světě známí jako úspěšná země. My ne. A když to někomu řeknu u nás, tak se na mě dívá, jako bych se zbláznil.

Tak, dámy a pánové, vážené občanky, vážení občané, já jsem se nezbláznil. Česká republika je úspěšná země. Má na to být ještě úspěšnější. Dělejme správné kroky, investujme, měňme vzdělávání, zefektivňujme stát, přitahujme zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou, spravme dopravní infrastrukturu. Dělejme, co víme, že máme. To není žádná věda. Pokračujme v tom, co se tu nedělalo předtím, ale co tady prosazuje a dělá a uskutečňuje moje vláda. A pak se dostaneme i k tomu, že budeme mít stejnou životní úroveň a stejnou stabilitu a stejné platy, jako mají lidé v zemích nedaleko od nás.

A není to nic utopického. Ta debata mě těší, ale měla by být vedena tak: Pane premiére, ještě byste měli udělat toto, ještě tady přidejme a budeme to mít. A ne: To nejde, to je utopie, vy jste se zbláznil. Nezbláznil! Zbláznili se ti, kteří nevěří České republice, nevěří českým lidem, neznají naši historii, neznají infrastrukturu, kterou tady máme, a myslí si, že jsme nějací lúzři, kteří nemají na to, aby měli tady lepší život a patřili mezi nejúspěšnější země v Evropě a na světě.

Čísla o tom, že se přibližujeme v té mzdě, jsem už tady uvedl. Mohu uvádět i další, mohu tady citovat i ekonomy, kteří říkají, že ve skutečnosti česká mzda vyjádřená v eurech poskočila za poslední tři roky jako nikdy předtím. Mohl bych tady uvádět další čísla, ale dělat to nebudu. Podstatná je ta vize a ty kroky, které děláme pro to, aby se naplnila. Můžete se jí smát, můžete ji považovat za nehoráznou. (Předsedající: Čas.) Já jsem přesvědčen, že realistická, a budeme k ní směřovat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já ještě poprosím, pokud je zájem, o doplňující dotaz v tuto chvíli. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: samozřejmě tady se nikdo nesměje, ono to je spíše k pláči. Ale můžeme být samozřejmě sebevědomí, to bychom mohli být, pokud bychom tady vlastnili nějaké firmy, nicméně kromě těch pár malých soukromých firem, které zde máme, a toho středního podnikání, tak ty velké firmy, ať to jsou rafinérie a další věci, ty se rozprodaly za minulých vlád, kterým jste byli mimochodem také přítomni. Takže zde máme montovny, které dovolují vysávat ten kapitál z České republiky, a pak tedy se nemůže dostávat na ty české zaměstnance. To je naprosto evidentní. Já si myslím, že na naše lidi ty peníze moc nezbývají, a co se týká těch platů, tak samozřejmě platy jsou tady velmi dobré - v Poslanecké sněmovně a na Úřadu vlády. Tam jsou platy opravdu bezvadné. Ale já bych to řekl takovým českým pořekadlem: sytý hladovému nevěří.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan premiér má zájem o své poslední dvě minuty v dnešních interpelacích. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale já tedy na rozdíl od vás, pane poslanče, nechci vlastnit žádné firmy. Vy jste říkal: My ty firmy nemáme. Tak jeden politik je má a tam tedy zrovna v těch jeho firmách platy jako v Německu nejsou, takže tohle není cesta, kterou bychom měli jít. Já jasně popisuji to, co musíme dělat. A pokud prostě nezměníme strukturu vzdělávání, pokud někdo zastaví investice, které za mé vlády jsou naprosto rekordní, pokud se přestaneme starat o to, abychom vytvářeli podmínky a lákali zahraniční investory, a jasně, že to je práce! Myslíte si, že firma Onsemi sem přijde tak, že se podívá na mapu a řekne si, tam může být hezky? No to ani náhodou! To jsou všechno věci, které je potřeba tvrdě odpracovat a které můžete dělat jenom tehdy, když máte strategii, když máte vizi. A to je přesně to, co já lidem nabízím a co, když budeme mít šanci, abychom pokračovali v naší úspěšné politice, tak lidé v České republice také dostanou a dostanou to, že si to zaslouží.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu premiérovi. V tuto chvíli upozorňuji, že je po 16. hodině, a uplynul tedy čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na pana předsedu vlády.

Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Já poprosím pana poslance Romana Kubíčka, aby přednesl interpelaci na ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a zahájil tak blok odpovědi členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová.

A já mezitím, než pan poslanec tu svou interpelaci na pana ministra Vlčka přednese, tak my se vystřídáme s panem kolegou Skopečkem v řízení této ctěné Poslanecké sněmovny. Hezký den.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já bych panu ministrovi položil otázku, protože blíží se nám veliká energetická změna, která ovlivní životy všech lidí v České republice a všech firem a budeme přecházet na ekologické zdroje elektrické energie, ale budeme tady mít takzvané přechodové období, kdy budeme nezbytně potřebovat rychlé zdroje, které nám pomůžou toto období překonat. Máme naplánovánu výstavbu jaderných elektráren. To je velmi dobrá zpráva, nicméně ta časová osa říká, že by ta jaderná elektrárna měla být teprve v roce 2036. Bude se budovat fotovoltaika, budou se budovat větrné elektrárny, ale na tu dobu budeme potřebovat výstavbu několika plynových elektráren, které mají výhodu rychlého náběhu výroby a stabilizace energetické soustavy. My je zatím nemáme a potřebujeme je stavět. Pokud bychom je začali stavět při současných povolovacích procesech, obávám se, že pomoc těchto plynových elektráren by přišla velmi pozdě.

Chci panu ministrovi položit otázku, jakým způsobem připravuje akceleraci výstavby těchto elektráren, jejich podporu a zapojení do energetického systému České republiky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní poprosím pana ministra průmyslu a obchodu, aby odpověděl. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové poslanci. Já to vezmu trošičku zeširoka. On ten dotaz je velmi na místě. Já i navážu na tu debatu, kterou spolu a s vašimi kolegy vedeme právě ve vztahu nad čísly, která máme fyzicky k dispozici. My jsme se před pár týdny sešli na prezentaci, kterou jsem organizoval k tématu MAFu. Tu prezentaci vedl především pan předseda Martin Durčák, předseda České energetické přenosové soustavy, a právě obsahem té prezentace bylo, abychom si právě modelovali situace, co může nastat v české energetice v budoucích letech.

Ten MAF jako takový má opravdu mnoho scénářů, on má mnoho modelových situací, zhruba tuším, že až 40 různých modelových situací. Musí počítat s takovými fenomény, jako je počasí, ale hlavně jako je tedy samotný vývoj zdrojové přiměřenosti v České republice, která zároveň, stejně tak jako jiné evropské státy, hovoří o tom, a podíváme se do programového prohlášení vlády, které hovoří o tom, že v roce 2033 bychom chtěli odejít od uhlí, tak si musíme přesně pokládat tyto legitimní otázky, jakým způsobem zajistit situaci, aby se nestalo - nestalo, že by 365 dní v roce, 24 hodin denně nebyl dostatek elektrické energie v České republice. To je prostě věc, která je nemyslitelná. Nemyslitelná, a proto je nutné, abychom tedy dali na stůl patřičná čísla, abychom se podívali, jakým způsobem se energetika vyvíjí, a to není jenom otázka i zmiňované jaderné energetiky, která v tom českém energetickém mixu do budoucna musí sehrávat podle mého názoru úplně zásadní, dominantní roli. To není jenom otázka tedy toho velkého jádra, jak se tak říká, tedy bloku, respektive dvou bloků v Dukovanech, ale i dalších projektů, jako je třeba projekt malých modulárních reaktorů. Jak nepochybně víte, tak Česká republika tedy skrze polostátní ČEZ, vstupuje do projektu s Rolls-Roycem, jehož smyslem právě je tedy vývoj a budoucí instalace malých modulárních reaktorů, kterých by do roku 2050 mělo vzniknout až 10 na území České republiky. Ten první by měl vzniknout právě v Temelíně.

Ale ať vám neutíkám z té otázky. Plyn jako takový v tom samotném energickém mixu bude sehrávat opravdu zásadní roli, pokud tedy chceme postupně odstavovat uhelné elektrárny. Já jsem třeba minulý týden v pátek celý den byl vlastně na Karlovarsku, kde jsem měl několik setkání. Nejenom, že jsem tedy navštívil vlastně vaši kolegyni Janu Mračkovou Vildumetzovou, hejtmanku a dneska i senátorku, tak zároveň jsem navštívil zástupce Sokolovské uhelné, byl jsem v uhelném dole, byl jsem v uhelné elektrárně, abych i s těmi praktiky vedl debatu, jak je to vůbec reálně možné. A otázka plynu opravdu bude hrát zásadní roli. My prostě musíme najít obecnou politickou shodu skrz celé politické spektrum, jakým způsobem vyřešit tu základní otázku, a já se k ní vrátím, k té otázce, nebo respektive odpovědi na tu otázku, aby se nestalo, že 365 dní v roce 24 hodin denně by neměla být Česká republika jak zásobena elektrickou energií.

To znamená, my musíme najít společnou politickou shodu na, budeme tomu říkat zrychleném povolovacím procesu, na nových paroplynových elektrárnách, které když se opět zpátky vrátím k prezentaci vlastně ČEPSu toho MAFu, tak česká energetika, pokud tedy ty scénáře půjdou cestou tak, jak byly prezentovány, tak potřebuje zhruba tři osmistovky vlastně v paroplynu, to znamená tři osmisetmegawattové elektrárny nebo bloky, jak to vezmete, technicky nepůjdu úplně do detailů, abychom mohli mít stoprocentní jistotu, že dokážeme zvládnout odchod od uhlí. V situaci, kdy opět víme, že energetika jako taková je velmi komplexní téma, když tedy budeme dále pokračovat v investicích do obnovitelných zdrojů energie, kde tedy programové prohlášení vlády jsme překročili už téměř trojnásobně v kombinaci samozřejmě s nutnými investicemi do přenosových a distribučních soustav.

Zítra, v pátek budeme dále jednat o další, teď už tedy o třetí novele energetického zákona, o lex OZE III, týkající se především otázek akumulace a agregace - opět velmi důležitého tématu z pohledu energetiky. Takže suma sumárum energetika je komplexní téma, které se musí rozvíjet rovnoměrně. Ale k vaší otázce, budeme potřebovat minimálně tři plynové elektrárny nebo tři bloky a musíme najít společnou shodu, jak připravit zrychlený povolovací proces, aby to bylo reálné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane ministře. Děkuji. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Ano, tak prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Já děkuju panu ministrovi. V tomhle asi nalézáme určitou shodu. Já v každém případě jsem na té prezentaci byl, takže znám ty požadavky, které jsou, a mě znepokojuje ten povolovací proces - to je ta zásadní věc, protože my si můžeme naplánovat cokoliv, a pokud neuděláme nějaká opatření tak, aby to bylo prioritou státu, tak víme, že bychom to v té potřebné době neměli. To je opravdu to ohrožení energetické bezpečnosti, proto vítám, že pan ministr nějakým způsobem rozjíždí tento proces. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má pan ministr chuť reagovat? Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Já na to s dovolením ještě budu reagovat. Využiju tu příležitost. Myslím si opravdu, že to je velmi důležité téma. Mé ministerstvo přijde v následující době - nechci přesně tady říkat konkrétní termín - s návrhem legislativy nebo minimálně těch základních rámců, abychom se byli schopni - skrz tedy celý, řekněme skrz subjekty zastoupené v Poslanecké sněmovně - relevantně bavit o tom, aby tato legislativa byla ještě, řekněme, v těch následujících měsících projednávána. To znamená, my přijdeme s návrhem, otevřeme širokou debatu - je důležité, aby ta debata byla široká, aby nebyla jenom na úrovni vládní koalice, ale aby i zástupci vašeho hnutí se do toho zapojili a já o to žádám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a nyní dáme slovo paní poslankyni Lence Knechtové, která byla vylosovaná na druhém místě k přednesení ústní interpelace na ministra dopravy Martina Kupku, připraví se paní poslankyně Pošarová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Pana ministra pro místní rozvoj pana Kulhánka máme na zahraniční cestě místo toho, aby se věnoval místnímu rozvoji, a proto se obracím na pana ministra Kupku, protože on měl za úkol koordinační úlohu při přípravě řešení digitalizace stavebního řízení. A jedním z reálných problémů, které jsou momentálně v praxi, je, že kolaudace staveb, které mají být financovány z dotací, nám nějak váznou. Logicky bez rozhodnutí o nabytí právní moci nelze požadovat vyplacení dotace, a tak se ptám, jestli bylo součástí vládního návrhu řešení, jak budeme v těchhletěch situacích postupovat, případně co pan ministr doporučuje žadatelům z řad měst a obcí? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za přednesení otázky. Nyní poprosím pana ministra. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod se musím zastat Petra Kulhánka, protože je na služební cestě, kde se věnuje právě rozvoji regionálnímu v České republice v debatě a v jednání s našimi zahraničními partnery a kolegy. A bylo by nefér v okamžiku, kdy je na služební cestě, soudit, že tam nepracuje ve prospěch České republiky. Pracuje. Tak to je první poznámka.

Druhá věc, která se vztahuje k digitalizaci stavebního řízení a ke kolaudacím. Kolaudace byly z těch jednodušších postupů, které i tím systémem - ne zcela funkčním - digitalizace stavebního řízení procházely snáz s ohledem na to, že se jedná o postupy jednodušší. Já jsem se i dnes spojil s šéfem Státního fondu životního prostředí, s dalšími kolegy z dotačních orgánů a ptal se na to v reakci na ten váš dotaz - jak budou postupovat a jak postupují, pokud by k něčemu takovému došlo? Samozřejmě, že logicky v tomhle případě je na místě individuální přístup a hledání také odpovědi na to, jestli skutečně je příčinou toho zdržení třeba právě problém s kolaudačním řízením způsobeným nefunkčním systémem. Zaznamenali jsme i případy, kdy ta lhůta pro samotnou kolaudaci byla mnohem delší, a to, že to spadlo do období digitalizace stavebního řízení, může působit spíš jako hledání náhradní odpovědi nebo jakéhosi náhradního řešení. Druhá věc je, že všechny ty procesy, všechny ty dotace, dotační tituly, jsou povětšinou nastavené tak, aby ta lhůta pro kolaudaci, pro celý průběh toho projektu, byla zvládnutelná - a není to často nastavené, ve většině případů to není nastavené ani na dny, ani na týdny, ani na měsíce, ale v okamžiku, kdyby mělo dojít k nějakému takovému ohrožení, tak určitě i dotační orgány jsou připravené jednat s těmi, kteří podali ty návrhy, realizují je, aby dokázali najít schůdné řešení. Řešení zákonné i v rámci debaty, kterou jsme vedli s legislativci, se příliš nenabízelo, protože v řadě případů se jedná o evropské tituly, kde ani změna české legislativy by to zhojit nedokázala, a máme za to, že v tomto směru i individuální přístup i zkušenost s těmi dosavadními postupy i v rámci digitalizovaného stavebního řízení jsou ve výsledku nakonec, na konci dne, nějakým zvládnutým případem, zvládnutým řešením.

Co se týče možných problémů, tak ty jsou tady řešitelné například i tím - a to je jedna z těch odpovědí, které je potřeba říci i starostům, i starostkám, ale i všem, kteří mimo veřejnou správu ty projekty realizují - že i na základě metodických doporučení Ministerstva pro místní rozvoj ty stavební úřady postupovaly i v případě kolaudací tak, že tu samotnou materii třeba řešily vedle ve své Vitě nebo v nástroji, který doposud používali, a jenom ty výsledky vkládaly do toho systému ISSŘ - a to je postup, který samozřejmě je legitimní a bude i z hlediska jakýchkoliv právních pochybností díky té legislativní změně, kterou jsme tady nedávno napříč Sněmovnou přijali, tak bude dokonale zhojeno. Dá právní jistotu, že i takový postup, kdy si stavební úřady vypomohly použitím nástroje, na který jsou zvyklí, takže to nemá žádný negativní dopad na ten samotný proces. Pokud na konci to rozhodnutí do informačního systému vložily. Tak v tomto směru bych vám dal rád najevo, že i ty dotační úřady jsou si toho vědomi, postupují tak, aby dokázaly vyřešit i s tím, kdo podal ten návrh, realizuje ho - ten návrh, žádost o dotaci - tak, aby to ve výsledku nenarazilo na nějaký vážnější problém a z hlediska těch postupů, tak i MMR v tom předchozím období se snažilo stavební úřady vést, aby to dokázaly vypořádat, a neznamenalo to neúnosnou zátěž i na jejich čas a na jejich schopnost se vypořádat se všemi těmi podáními.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem o dodatečnou otázku? Není tomu tak.

Potom předám slovo paní poslankyni Pošarové, která přednese ústní interpelaci na pana ministra Vlčka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Pane ministře, můj dotaz zní, proč ČEZ chce prodat polské uhelné elektrárny, když za minulý rok jejich provozní zisk, tedy Ebitdu, byl ve výši jedné miliardy korun.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Poprosím pana ministra průmyslu a obchodu, aby odpověděl. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já na začátek zmíním, že otázka obchodní strategie je spíše dotazem na samotný ČEZ, jakožto vykonavatele akcionářských práv státu. Ve společnosti ČEZ není Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí. Ale dovolím si odpovědět z mého úhlu pohledu. Podle informací, které mám k dispozici, je to tedy obchodní rozhodnutí ČEZu, které tedy v provozování uhelných elektráren v Polsku nevidí nějakou, řekněme, budoucnost i s ohledem na snižování podílu uhelných aktiv ve vztahu k naplňování takzvaných ESG kritérií. Jak jsem říkal, ta samotná obchodní strategie, podle mého názoru v tomto případě - já osobně s ní souhlasím, pokud chcete slyšet i můj názor, tak já s ní souhlasím, přece jenom ta cesta, ten pomyslný zajíc běží jiným směrem. A možná je vhodné odvětví, které nemá i velkou budoucnost - a Polsko na to kouká velmi obdobně jako my - tak je možná vhodné v určitý čas opustit. Ale berte to jako můj osobní názor. Opětovně říkám, že vykonavatelem akcionářských práv je Ministerstvo financí, a je to spíše dotaz na samotný ČEZ.

Pokud já můžu jenom tu debatu ještě krátce doplnit o to, jak vnímám i strategii samotného Polska nebo polské vlády, tak naše vlády spolu jednaly před několika týdny. Je to zhruba měsíc zpátky, kdy jsme měli mezivládní jednání mezi polskou vládou a českou vládou na Strakově akademii, kde já jsem měl proti sobě polskou ministryni průmyslu a další dva polské protějšky a ministra, a teď se omlouvám, že to neřeknu fakticky úplně správně, ale ministra pro vědu, výzkum, inovace a ministra pro strategické suroviny. A právě jsme se bavili o tom, jakým způsobem oni plánují i změnit svůj energetický mix, jakým způsobem můžeme spolu více kooperovat v některých energetických a jiných tématech, a je primárně zajímá jaderná energetika. Polsko jako takové, jak nepochybně vnímáte, tak na jádru staví i svoji energetickou budoucnost a velmi intenzivně je zajímaly samozřejmě české zkušenosti nejenom z pohledu povolovacích aktivit. Česká republika přece jenom disponuje řadou odborníků světového formátu, tím myslím například Danu Drábovou, ale samozřejmě i rozvinutým vysokým školstvím, které se právě jaderné energetice věnuje. A právě je celkem významně zajímalo nastavení spolupráce mezi našimi vládami. Pokud mám informace, tak i otázka třeba malých modulárních reaktorů, také téma, které jsem tady zmiňoval v té předchozí interpelaci, tak je pro polskou vládu téma zajímavé. No a dále jsme spolu diskutovali i taková témata, jako je větší spolupráce například v propojování přenosových soustav. Jak nepochybně vnímáte, tak Polsko se velmi intenzivně věnuje, investuje právě do rozvoje přenosových a distribučních soustav ve smyslu tedy velkých investic v obnovitelných zdrojích, vlastně hlavně při jejich přímořském prostředí, což může být i pro českou energetiku určitý potenciál nějaké budoucí spolupráce. Ale tím už trošku teď odcházím od toho dotazu, který vy jste pokládala. Ale já sám jsem zase pokládal za důležité ho doplnit i o nějaký kontext z těch mezivládních jednáních, která máme za sebou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem o doplňující dotaz? Ano, tak prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Mě to zajímá z toho důvodu, protože Polsko a Německo si vyjednalo samozřejmě výjimku, takže ty uhelné elektrárny budou moct delší dobu samozřejmě provozovat. A jelikož, pokud roční zisk je 1 miliarda korun, tak mně to přijde pro ČEZ tedy velmi nevýhodné, protože on to chce prodat exmanažerovi, vlastně Danielu Křetínskému za nějakou odpisovou cenu. A problém je i v tom, že vlastně to nevyrábí samozřejmě jenom elektřinu, ale prostě dodává to vlastně hlavně teplo do Krakova a je jeden tedy z největších dodavatelů. Takže já spíš o to - že ty obnovitelné zdroje jsou takové vrtkavé, jak víme, a to je taková jistota i pro nás, aby prostě i ty uhelné elektrárny zůstaly funkční, protože i teď podle analýzy, co dostal Petr Pavel, prezident, že uhelné elektrárny (Předsedající: Čas.) jsou vlastně jedny z nejdůležitějších.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, děkuji. A pan ministr odpoví. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Tak já to ještě doplním. Přiznám se, já neznám detail té transakce, komu to prodávají. Ani jsem se po tom nepídil. Ale zajímá mě vůbec samotná strategie ČEZu do budoucna, kterou ČEZ primárně tedy směřuje do investic na území České republiky. A já sám s tou strategií, jak říkám, mohu souhlasit, protože tato strategie, nebo pokud vnímáme i jiné projekty v oblasti energetiky, tak ta strategie ČEZu není jenom v jaderné energetice. Ale samozřejmě ČEZ je i provozovatelem části distribuční soustavy, dále pak ČEZ je provozovatelem dalších energetických zdrojů na území České republiky, které nepochybně budou potřebovat určité investice. To znamená - a nechci tady tu transakci nikterak obhajovat, to je prostě manažerské rozhodnutí ČEZu se všemi konkrétními dopady, pokud by ta transakce samozřejmě se ukázala jako třeba nějakým způsobem nevýhodná. To jejich odpovědnost. Proto tam ti manažeři jsou. Ale chápu to, že pokud Evropa obecně směřuje k odklonu od uhlí, tak chápu i nějakou motivaci se těchto aktiv zbavit s nějakým finančním přínosem, které by pak měly podle mého osobního politického názoru být primárně investovány na území České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. A nyní se dostáváme ke čtvrtému vylosovanému, což je pan poslanec Rais, který přednese ústní interpelaci na pana ministra Kulhánka. Nicméně dodávám, že pan ministr Kulhánek je omluven celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, ale pan poslanec určitě může načíst interpelaci. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Díky. Vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, vzhledem k nepřítomnosti pana ministra budu mimořádně stručný a půjdu hned k dotazům. Zajímala by mě politická odborná zodpovědnost za zpackanou digitalizaci stavebního řízení. Politická osobnost, to se vyřešilo, ale zůstává tady odborná hospodářská zodpovědnost, protože pokud by to bylo v normálním světě, tak někdo musí nést zodpovědnost za nevyužití investice. Z tisku mám informaci, že šlo o neefektivně využitých 600 milionů korun na ten informační systém, protože se musí začít znovu. Tak někdo za to nese zodpovědnost. Zda budete jako ministerstvo vyžadovat náhradu za tyto finance? Z tisku vím, že jste zadal audit. Do kdy bude hotov audit, abych mohl pokračovat ve sledování tady té kauzy?

A druhá záležitost se týká víceméně dnešní informace. Kdo zaplatí pokuty, které vašemu ministerstvo udělil ÚOHS? Z dnešních médií pan předseda Mlsna zamítl rozklad Ministerstva pro místní rozvoj a potvrdil pokutu milion korun, který rezort dostal za chybné zadání digitalizace stavebního řízení mimo tendr. A rozhodnutí je pravomocné, čili ten milion musíte zaplatit. Tak za to také nese někdo zodpovědnost, protože to byla zadaná zakázka, byla zadána v jednacím řízení bez uveřejnění, což si myslím, že každý manažer ví, že to JŘBU používat je mimořádně riskantní záležitost a v tomto případě je jasné, že udělali kolegové chybu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Samozřejmě není-li člen vlády přítomen, na interpelaci odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Já teď poprosím pana poslance Michálka, který přednese ústní interpelaci jako pátý vylosovaný na pana ministra Pavla Blažka. A jenom upozorňuji, že i pan ministr Pavel Blažek je od 14.30 hodin omluven z pracovních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře Blažku, ptám se vás, jaké kroky jste učinil k tomu, aby se nevlekla soudní řízení mnoho let. Do veřejného prostoru se dostává tato problematika pokaždé, když slyšíme nějaký exponovaný, většinou politický případ, že soudy dospěly k určitému rozhodnutí a už to přezkoumávají podruhé, potřetí, už je to pět, šest, sedm let, zkrátka ty kauzy se nepřijatelným způsobem vlečou.

V koaliční smlouvě stávající koalice SPOLU a tehdy PirSTAN, dnes už jenom STAN, jste se zavázali, že dovedete do konce odbornou debatu a předložíte ke schválení nové moderní procesní předpisy, trestní řád a občanský soudní řád, které jsou podmínkou zrychlení a efektivního řízení. Chci se tedy zeptat, kam se posunula za ty tři roky vašeho působení příprava těchto předpisů? Proč nebyly do Poslanecké sněmovny předloženy, byť možná ne celé tyto předpisy, ale aspoň klíčové změny, aby nedocházelo ke zdržování v důležitých, například v trestních kauzách, ale i třeba v civilním řízení, a co konkrétně ministerstvo v této oblasti učinilo, aby bylo rychlejší soudní řízení pro občany v České republice? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a opět doplním, že pan ministr v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů.

Dostáváme se k dalšímu vylosovanému, což je pan poslanec Koten, který přednese interpelaci na pana ministra Válka.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře. Já bych se velmi rád zeptal, zda počítáte s nějakou vyšetřovací komisí, která by nějakým způsobem zpětně, reverzně zkoumala ta opatření, která byla prováděna v České republice, tedy i včetně té takzvané vakcinace proti covidu-19, protože ve světě se již nyní objevují studie těch následků při nějakém častějším použití vakcíny (proti) covidu-19.

Jsou tam mnohdy trvalé následky a jak jsme poměrně nedávno byli svědky, nechci říkat, že to má přímou souvislost, nicméně jeden člen Senátu čtrnáct dní po vakcinaci zemřel. Takže chtěl bych se zeptat, zda počítáte s tím, že vznikne nějaká pracovní skupina, která by se touto tématikou zabývala, a zároveň, zda by bylo možné prověřit postup tedy všech dějů, které byly ohledně covidu-19, a zda tedy budete iniciovat vznik takové nějaké odborné skupiny, popřípadě nějaké vyšetřovací komise? Děkuji mnohokrát za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A i pan ministr Válek je řádně omluven celý jednací den ze zdravotních důvodů, takže odpoví podle jednacího řádu písemně.

Dalším vylosovaným je pan poslanec Wenzl, který přednese ústní interpelaci na pana ministra Vlčka, který nicméně se od 16.25 omluvil, ale samozřejmě načíst interpelaci můžete. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře průmyslu a obchodu, nejen já bych chtěl znát odpověď na otázku, jak to ve skutečnosti je s mnohokrát proklamovanými sděleními vlády, jíž jste členem, že jsme se zbavili, případně již v krátkém časovém horizontu se zbavíme závislosti na Rusku v oblasti dodávek plynu. Jsem přesvědčen, že realita je jiná. V otevřených zdrojích z poslední doby čteme titulky: Dovoz ruského plynu do Česka výrazně vzrostl. Většina ho proudí přes Slovensko a je levnější než alternativy. Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne a politici by neměli vodit lidi za nos. Česko na konci přeprodeje řetězce prodejců plynu. A tak bych mohl pokračovat.

Z přepravních statistik společnosti NET4GAS vyplývá, že v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. A tímto směrem přitom podle odborníků proudí především plyn ruský. Jen zhruba 5 procent plynu je ze západního směru, z Norska a z terminálů, které si Česká republika pronajímá za nemalé finanční prostředky a paradoxně je prakticky vůbec nevyužívá.

Podle statistik ERÚ od loňského podzimu začal podíl ruského plynu postupně stoupat, stále však byl jeho podíl menšinový. Letošní podíl přepravy z jednotlivých zdrojů se podle statistik NET4GAS celkem pravidelně den co den mění, ale v souhrnu však za většinu letošního roku platí poměr 55 procent dodávek plynu z Německa a asi 45 procent ze Slovenska. A dosavadní data za listopad jsem uvedl výše.

Moje otázka je tedy jediná: Jak je to tedy ve skutečnosti s naší nezávislostí nebo spíše závislostí na dovozu plynu z Ruska? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A jelikož je pan ministr Vlček už nepřítomen, tak v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů.

Nyní se dostáváme k osmému vylosovanému, což je pan poslanec Nacher, který by měl přednést interpelaci ústní na pana ministra Rakušana, nicméně pan poslanec Nacher se nenachází v sále, tudíž jeho interpelace propadá.

Devátou vylosovanou je paní poslankyně Kocmanová Klára, která přednese interpelaci na pana ministra Hladíka. Jenom upozorním, že pan ministr Hladík je rovněž ze zdravotních důvodů celý jednací den omluven. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře Hladíku, obracím se na vás i ve vaší nepřítomnosti ve věci schválení klíčového dokumentu Politika ochrany klimatu. Jeho aktualizace byla na vládu předložena již 17. července tohoto roku, ale k jeho projednání nedošlo a od té doby je tak nějak ticho po pěšině a nic se nestalo. A já se ptám, kdy vláda hodlá dokument Politiky ochrany klimatu projednat? Pokud ještě není jasný termín, tak prosím o sdělení, co jeho projednání brání.

Dopady změny klimatu už dnes pociťujeme všichni a já myslím, že je potřeba, aby se na to Česko mohlo připravit, aby vláda měla jasný plán, jak zajistit udržitelnou budoucnost dalším generacím. Zároveň v odborné veřejnosti se proslýchá, že vláda plánuje slevit z původních cílů. Proto se chci zeptat, zda tedy dochází k přepracování - a pokud ano, kdy bude znám výsledek? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan ministr odpoví v souladu s jednacím jednacím řádem do 30 dnů, a to písemně.

Nyní poprosím pana poslance Hendrycha Igora, který přednese ústní interpelaci na pana ministra Blažka, a připraví se pan poslanec Janulík. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, moje interpelace je na nepřítomného pana ministra Blažka a je ve věci administrativně informačního systému nazvaného NAIS. Není to tedy ale podle anglického slova, pouze foneticky, naopak to příliš pěkné není v současné době, kdy se to jmenuje NAIS - ale je to česky NAIS. A ten podle informací, které mám zevnitř z Probační a mediační služby příliš nefunguje, ačkoliv byl zaveden už v lednu letošního roku. Předtím byl údajně pilotován pouze několik týdnů a vstoupil po několika týdnech do ostrého provozu. A dodneška jsou s ním problémy a podle informací, které mám, Probační a mediační službu, respektive její zaměstnance, značně zdržuje od práce a je mnohem pomalejší a méně efektivnější než systém, který fungoval do ledna 2024.

Já vím, že jste se měl snad sejít s mnohými manažery Probační a mediační služby relativně nedávno, kde jste jim to měl nějakým způsobem údajně vysvětlit a slíbit, že se to zlepší. Nicméně já bych rád, kdybyste se k tomu vyjádřil i zde, respektive v písemné odpovědi na mou ústní interpelaci, protože to je další věc, která sužuje tuhle službu. Já jsem interpeloval i v jiných věcech některé záležitosti, které by se měly zlepšit, tak bych poprosil, abyste mi vysvětlil, jak to bude s takzvaným NAISem, takzvaným, a kdy tedy se dosáhne toho, že bude konečně plně funkční a bude rychlejší, efektivnější než systém, který mu předcházel. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. A i tady zopakuji, že pan ministr Blažek odpoví v souladu s jednacím řádem písemně, a to do 30 dnů.

A nyní poprosím pana poslance Janulíka jako jedenáctého vylosovaného, aby přednesl interpelaci ústní na pana vicepremiéra Válka. Nicméně pan kolega Janulík tady není, čili jeho interpelace propadá.

A já tedy poprosím dvanáctého vylosovaného, který je pan poslanec Metnar, aby přednesl ústní interpelaci na paní ministryni Černochovou.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážený pane předsedající, já vám děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, v roce 2022 jste nás informovala o příslibu z americké strany o daru osmi vrtulníků systému H-1. Celková cena modernizace těchto osmi darovaných vrtulníků byla vyčíslena na 3,6 miliardy, s tím, že v roce 2024 se počítá s výdaji 1,4 miliardy korun. V návaznosti na tuto informaci bych se chtěl tedy zeptat, kdy bude těchto osm darovaných vrtulníků dodáno k nám do České republiky a kdy budou provozuschopné? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Jenom doplním, že paní ministryně Černochová je celý jednací den omluvena z pracovních... (Ministryně Černochová dobíhá k pultíku se slovy: Jsem tady.) Je tady. Paní ministryně, mám špatné informace. Máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Dobrý večer, (Zadýchaně.) stihla jsem to. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, na základě předchozí dohody s ministrem obrany USA jsme dne 29. března 2022 odeslali americké straně žádost na zaslání nabídky k pořízení použitých nadpočetných vrtulníků systému H-1 od námořní pěchoty USA v takzvaném programu EDA. Jedná se o šest kusů útočných vrtulníků Viper, dva kusy přepravních vrtulníků Venom, simulátor pro vrtulník Venom, nezbytný počet doplňkového pozemního vybavení, modernizaci vrtulníku na úroveň pořizovaných vrtulníků v rámci smlouvy z roku 2019 a na pořízení dvanácti kusů včetně kamufláže.

Vlastní proces pořízení těchto vrtulníků byl zahájen po obdržení nabídky americké strany a po projednání dodatku strategického programu vzdušných sil Armády České republiky dne 15. května 2024. Smlouva, takzvaná LOA, byla podepsána s americkou stranou 14. srpna 2024. K tomuto kroku došlo po ukončení všech nezbytných administrativních procesů včetně projednání a odsouhlasení kolegiem Ministerstva obrany, informování vlády České republiky a vydání souhlasu Ministerstva financí, které stanovuje výdaje na financování této akce.

Většina nákladů na pořízení vrtulníků a dalšího materiálu bude uhrazena americkou vládou formou daru prostřednictvím kreditu. Je to takzvaný FMS jako kompenzace za vojenský materiál, který Česká republika poskytla Ukrajině, a to ve výši 300 milionů amerických dolarů. Částka hrazená rezortem obrany na pořízení a modernizaci vrtulníku činí přibližně 63,27 milionu amerických dolarů, celkem pak má Ministerstvo obrany České republiky vyčleněno na dodávku vrtulníků 3,65 miliardy korun, což kromě zmíněného doplatku technického zhodnocení zahrnuje také platbu za DPH, kurzovou rezervu, náklady s celním a licenčním řízením nebo s dopravou. V první polovině října 2024 proběhlo první jednání po podpisu smlouvy. Na toto jednání naváže počátkem prosince prvotní logistická konference, která se bude konat u 22. vrtulníkové základny Náměšť nad Oslavou. Na konferenci budou mimo jiné upřesněny specifické potřeby Armády České republiky.

Na základě prvotních informací prezentovaných americkou stranou se předpokládá, že vrtulníky budou dodány v letech 2027 až 2028. Po jejich dodání bude Armáda České republiky disponovat celkem deseti útočnými vrtulníky Viper a deseti přepravními vrtulníky Venom stejného technického standardu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, paní ministryně, a pan poslanec má zájem o dotaz? Nemá.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju. Tak a já ušetřím práci zapisovatelkám. (Předává zapisovatelce text ústní odpovědi.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A nyní poprosím paní poslankyni Hanzlíkovou Janu, která byla vylosována jako třináctá, aby přednesla ústní interpelaci na pana ministra Jurečku. Tak prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, zveřejnění seznamu poboček Úřadu práce, které mají být zrušeny v Pardubickém kraji, vyvolalo mezi obyvateli tohoto kraje zásadní nesouhlas. Konkrétně se jedná o pobočky Lanškroun, Holice a Litomyšl. Ze šetření v těchto regionech totiž vyplynulo, že to bude pro lidi znamenat výrazné omezení dostupnosti služeb.

Generální ředitelství Úřadu práce garantovalo u seznamu poboček navržených ke zrušení, že za prvé se jedná o malá kontaktní místa, kde se nedá zajistit bezpečnost pracovníků, a za druhé, že po zrušení pobočky se lidé z toho regionu dostanou na jinou jim nejbližší pobočku do 25 minut autem nebo do 45 minut veřejnou dopravou.

U těchto poboček, které jsem jmenovala, se ale nejedná o malá kontaktní místa, jsou to pobočky, které opravdu obsluhují velké oblasti kolem těchto měst, a po zrušení těch poboček se nedodrží v žádném případě ty limity, které garantovalo generální ředitelství.

Proto se chci zeptat, jak se k tomu postaví MPSV, když skutečně u některých zrušených poboček nebudou dodrženy ty limity, a navíc vzhledem k fungování veřejné dopravy to pro lidi především se zdravotním postižením bude znamenat velké problémy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní dostane slovo pan vicepremiér. Tak prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Já samozřejmě vnímám ty argumenty, které dneska zaznívají od starostů k záměru rušit některé pobočky Úřadu práce v regionech v České republice. S mnohými z těch starostů jsem také za poslední dva týdny intenzivně mluvil.

Já jsem s panem generálním ředitelem Úřadu práce tento týden jednal o té situaci, protože Úřad práce si se mnou prošel zhruba před několika měsíci záměr, s jakými parametry chceme do budoucna tu síť upravovat. A také vešel teď Úřad práce v komunikaci se starosty. Já počítám s tím, že v příštích dnech na základě i té odezvy ze strany starostů potom oznámím, jaká bude finální podoba toho rozhodnutí. Je tady potřeba brát v potaz několik aspektů. Za prvé nástup digitalizace, to znamená, já dělám všechno pro to, aby lidé třeba se zdravotním postižením, ale obecně lidé vůbec na ten úřad nemuseli jezdit, chodit, aby si tu svoji žádost, tu svoji agendu odbavili z domova digitálně, nebo prostě prostřednictvím komunikace s tím úřadem na dálku. Pokud už na tu pobočku potom musí jít, tak samozřejmě pak sledujeme otázky té časové dostupnosti, dojezdnosti kilometrů, spádovosti a tak dále.

A můj cíl bude hledat takové řešení, aby tam, kde se nakonec finálně rozhodneme, že teda ta pobočka bude zrušena, teď je otázka, ještě to může mít taky nějakou přechodovou variantu, že rušíme pobočku, ale zachováváme ještě po nějakou dobu kontaktní pracoviště, třeba v úředních dnech, kdy tam budeme zajišťovat tu obslužnost toho území s nějakým výhledem třeba tohoto roku, teda, pardon, příštího roku nebo i roku 2026 a mezitím nám bude nabíhat digitalizace včetně toho, že třeba budeme převádět dávky osob se zdravotní postižením pod Českou správu, tam to budeme také zjednodušovat, i celá agenda zaměstnanosti se bude digitalizovat, to znamená, ten výrazný podíl klientů, kteří budou schopni být obslouženi digitálně, nám naroste.

Ale zároveň také budu chtít zohlednit to, abychom v těch lokalitách byli schopni na základě vyhodnocení pilotního projektu České pošty, což bych chtěl mít na konci února, tu takzvanou, řekněme, prodlouženou podatelnu a nabídnout do toho území četnější místa, kde je možné vyřídit tu agendu tím podáním přes Českou poštu, což dneska ve třech krajích pilotně od června běží.

Takže já to vnímám tak, že ten návrh, který byl podán ze strany Úřadu práce a je projednáván v těch posledních dvou týdnech se starosty, není finální rozhodnutí. Je to věc, která je záměrem. Já jsem jasně řekl, že počítám s tím, že uděláme rozložení v čase, uděláme to i v provazbě na náběh sítě podatelen České pošty a uděláme to i v návaznosti na kroky, které budou v digitalizaci v tom příštím roce.

Takže poprosím, a to jsem neříkal jenom já těm starostům, ještě několik dnů proto, protože máme výjezdní poradu v pondělí, kde toto budu samozřejmě probírat s kolegy, tak potom bych chtěl v příštím týdnu dát finální rozhodnutí jak i po těch jednáních, která probíhala teď mezi krajskými řediteli a představiteli těch jednotlivých měst, jaké potom bude finální rozhodnutí. Takže tolik k tomu mohu říct tento okamžik.

Samozřejmě jedním z cílů je mít naše zaměstnankyně a zaměstnance Úřadu práce na takových pobočkách, kde jsme schopni garantovat také opravdu maximální bezpečnostní ochranu, protože v té síti, která dnes je, a víte, že máme pracoviště, která jsou opravdu, když to řeknu, v podmínkách propůjčených třeba tím městem, kde jsou to standardní úřední kanceláře, není možné tam prostě udělat opravdu adekvátní klientskou zónu se zabezpečením těch přepážek, s jasným snímáním audiovizuálního záznamu celého toho prostoru tak, aby i tyto věci nejenom nám mohly pomáhat dokumentovat, když se něco stane, ale především aby odrazovaly toho člověka k nějakému agresivnímu nebo násilnému jednání.

Takže to jsou ještě další cíle, které tím sledujeme. Chceme vlastně mít potom nějakou síť poboček, která je do určité míry ano více koncentrovaná, ale s jasným zajištěním kvality bezpečnosti těch zaměstnankyň a zaměstnanců. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem o doplňující otázku? Ano, je tomu tak. Prosím, vaše jedna minuta.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuju, pane ministře, za to vysvětlení, ale hlavně teda za tu možnost, že připouštíte, že ještě tedy se o tom jednat bude a že to není teda finální seznam, protože tak, jak o tom hovoříte, tak opravdu ty některé pobočky do toho nespadají, protože co se týká té bezpečnosti, tak je možné to tam prostě zajistit. A hlavně, ono, když se podíváte na ten Pardubický kraj, tak třeba například ta pobočka Lanškroun opravdu obsluhuje území, které bude z těch vesnic, to budou mít ti lidé strašně daleko.

Ale já jsem tady zmínila veřejnou dopravu a to je zrovna část Pardubického kraje, kde je poměrně problematická. Takže jenom si musíme říct, že tam nejde jenom třeba o čas dojezdu, ale také o frekvenci těch spojů. A tam je prostě naprosto nevyhovující. Lidé se dostanou ráno v podstatě do toho města a až v odpoledních hodinách zpátky, což třeba pro zdravotně postiženého nebo já nevím, seniora bude náročné. (Předsedající: Čas.) A ještě jsem chtěla apelovat na to...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Omlouvám se, čas, minuta uběhla.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Tak už nebudu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane ministře, prosím, máte možnost zareagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já si to uvědomuji. Jsem člověk z vesnice, z venkova a vím, že není úplně komfortní, když všichni lidé z venkova musí jezdit celý život vyřizovat svoji agendu do měst. Na druhou stranu je to prostě nějaká danost toho stavu, ale uvědomuji si... Já jsem s lidmi z Pardubického kraje mluvil konkrétně vyloženě o situaci na Lanškrounsku, takže jsem si toho vědom. Jenom se vlastně znovu k tomu vracím. Můj cíl kromě, řekněme, přiměřené dostupnosti poboček, na kterou se samozřejmě dívám - a to rozhodnutí podle toho bude finálně upraveno - je to, aby ti lidé opravdu na ten úřad vůbec nemuseli jezdit a chodit. To je za mě cílový stav. To znamená, opravdu tohle odbourat.

Pro mě jsou třeba zajímavé i věci, které pilotujeme na České správě sociálního zabezpečení, že tam dneska umíme díky přihlášení toho klienta vlastně obsloužit z místa kdekoliv na světě, kde má připojení na internet. To znamená, může být kdekoliv s tím úředníkem přes obrazovku face to face jedna, a ten úředník je schopen s ním po krocích odbavit jeho žádost a problém, který potřebuje vyřešit. To je jeden z modelů, který lze do budoucna do toho také doplnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času.

Nyní poprosím pana poslance Sládečka, který přednese ústní interpelaci na pana ministra Vlčka, prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, šílená a zničující zelená politika Evropské unie, takzvaný Green Deal, má na svědomí další obrovský problém. Vážně ohrožuje zaměstnanost, automobilový průmysl, nejen v Německu, ale i v České republice. Začíná masivní propouštění zaměstnanců. Hospodářská stagnace v Německu má logicky dopad i na Českou republiku, a to zejména na náš automobilový průmysl a jeho dodavatelské řetězce ve formě poklesu poptávky a ztráty pracovních míst.

Německo již vloni uzavřelo své tři poslední funkční jaderné elektrárny a v současné době se očekává uzavírání továren automobilových koncernů BMW a Volkswagen, které se potýkají s poklesem produkce z důvodu nízké poptávky po elektromobilech, rostoucími cenami energií a s masivním dovozem levnějších automobilů, zejména z Číny. Pane ministře, máte plán, jak pomoci českému automobilovému průmyslu adaptovat se na měnící se podmínky trhu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan ministr je omluven v tuto chvíli, takže podle jednacího řádu vám písemně odpoví do 30 dnů.

Poprosím patnáctou vylosovanou poslankyni a tou je paní místopředsedkyně Richterová, aby přednesla ústní interpelaci na pana ministra Jurečku, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vážený pane ministře, jsem ráda, že jste zde, vážím si toho. Interpelace je na téma, že děti u nás stále, když jsou ohrožené, propadávají systémem. Zajímalo by mě, jak pomáhat včas, aby nedocházelo k jak lidským dopadům na ně, tak ke ztrátám ekonomickým. Objasním, oč jde. Za rok 2023 zpráva o stavu péče o ohrožené děti v naší zemi ukázala, že za poslední rok o dalších 6 000 narostl počet odebíraných dětí, a to i v době, kdy porodnost celkově klesá, takže ty absolutní počty dětí se snižují. Takže ten trend je bohužel negativní. Rostou počty dětí, které jsou ohrožené zanedbáváním a musí být třeba až i odebrány z té své rodiny. Jsou tam obrovské rozdíly mezi jednotlivými kraji. Přitom ten počet odebíraných dětí souvisí samozřejmě i se sociální situací. Je tam jasná souvislost.

Tím, že se té věci dlouhodobě věnuji, tak se domnívám, že potenciál těchto dětí, potom mladých lidí, často není naplněn. Je to i ekonomicky vyčísleno. Reálně jsou ty ztráty - protože tyto děti pak často nedokončí ať už základní nebo střední vzdělání - ty celoživotní ztráty i na ekonomickém přínosu u těchto lidí, pak okolo 13 milionů korun pro veřejné rozpočty. Proto je to i téma ekonomické.

Já jenom připomenu ještě statistiku z Ústeckého a Karlovarského kraje, kde má 17 procent mladých lidí jenom základní nebo neukončené vzdělání. Je to v ostrém kontrastu třeba s Prahou, kde to je jenom 2,7 procenta. Zároveň věřím, že tyto alarmující trendy jsou i obrovskou příležitostí pro zlepšení. Tak by mě zajímalo, jaké recepty navrhujete a co už v tomto ohledu rezort pod vaším vedením podnikl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní poprosím pana vicepremiéra Jurečku, aby odpověděl na interpelaci, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tady je potřeba na úvod říct, že tohle téma je tématem, které zaslouží opravdu velmi intenzivní pozornost, protože nám nemůže být jedno, jaká situace těchto dětí a těchto rodin je. To nejenom z pohledu vyjádření, které jste zmiňovala ke konci - to znamená i ty finanční a hospodářské dopady - ale mně to osobně není jedno především z toho lidského osobního hlediska, kdy každému normálnímu člověku, každému rodiči, musí záležet na tom, aby děti měly dobré, bezpečné zázemí v rodinách a měly šanci se v životě také dobře postavit na vlastní nohy a měly dobrý start v dětství a ve svém dospívání.

Ta zodpovědnost je do určité míry sdílená, protože je potřeba říci, že tady mají svoji nezastupitelnou roli obce s rozšířenou působností, práce lidí na sociálních odborech na těchto obcích, společně s kolegyněmi a s kolegy z OSPODu. Zároveň je tady také neoddiskutovatelná role krajů, které mají zodpovědnost za plánování a fungování svých sociálních sítí. Pak je tady ta zodpovědnost našeho ministerstva, ale i dalších rezortů, jako je školství, zdravotnictví, spravedlnost, vnitro. To jsou asi ty nejhlavnější, které bych tady v tento okamžik vyjmenoval.

Snažíme se za MPSV tomuto tématu věnovat pozornost. To znamená, já jsem se zaměřil například na to, abychom na úřadech práce byli v užší spolupráci a kooperaci právě s kolegy z těch jednotlivých sociálních odborů z OSPODu. Snažíme se motivovat, aby proběhlo setkávání těchto lidí i na úrovni krajů. Tam společně i třeba se zástupci zase i soudů, protože tady je potřeba, aby se sdílela dobrá praxe v jednotlivých rozhodovacích řízeních, aby tady byl důraz na kvalitu, ale zároveň také rychlost, protože tady jde i o čas.

Zároveň se snažím také i metodicky upravovat třeba využívání mimořádných okamžitých pomocí tak, aby nám nedocházelo k odebírání dětí z rodin právě proto, že jsou tam nezabezpečené hmotné, existenční, finanční důvody nebo například ztráta bydlení. To by se prostě při fungující komunikaci a s plným využitím nástrojů, které dneska sociální systém má, v zásadě nemělo stát. Pokud se to stane, tak je potřeba se dívat na to, že někde v řetězci komunikace mezi sociálním pracovníkem na obci, mezi OSPODem, mezi Úřadem práce, ta komunikace nezafungovala nebo bylo špatné rozhodnutí. Takže na to se samozřejmě snažíme soustředit a já se snažím, abychom toto ze strany nás a Úřadu práce opravdu měnili, upravovali.

Pak je to samozřejmě o tom, zabezpečit kvalitní finanční pokrytí pro nevládní organizace, financování přes sociální služby, ať už jsou v áčkové či béčkové síti. O to se naše vláda celé tři roky snaží navyšováním finančního krytí těchto rozpočtů. Zároveň také i nevládní organizace, které jsou financované přes dotační titul Rodina. Tady ten dotační titul každý rok navyšujeme o alokaci a u některých služeb jednáme o převedení do béčkové nadregionální sítě, aby měly opravdu dlouhodobé zabezpečení svého fungování a nebyly jenom v režimu dotačního titulu, který je samozřejmě dnes funkční, ale není úplně nejideálnější.

Pak jsou tady samozřejmě věci, které souvisejí se spoluprací i na komplexní legislativní změně. Jsem rád, že jsme zrovna včera podepisovali společně memorandum za MPSV - rezort školství, rezort zdravotnictví, rezort spravedlnosti - na přípravu zákona o ochraně dětí a podpoře rodin tak, aby tento zákon opravdu vytvořil daleko lepší síť podpory, poradenství, doprovázení, tam, kde dnes my včas nejsme a přicházíme v momentech, kdy už je ta situace nějakým způsobem vyhrocena. My ale neumíme dneska v tom systému zabezpečit to, abychom tam byli včas, než vůbec ten problém vyvstane, když vidíme třeba mladého rodiče, mladou maminku, u které je předpoklad, že třeba nemá ze své předchozí rodiny dobré rodičovské a mateřské kompetence.

Tady bych chtěl, abychom třeba tuto osobní rodinnou asistenci dokázali zrealizovat ještě v novelizaci zákona č. 108, který máme teď v několika tiscích otevřen do konce tohoto volebního období, aby tento systém opravdu začal fungovat, protože ho nutně potřebujeme. Zrovna ten má třeba velký potenciál šetřit výdaje v tom středně a dlouhodobém horizontu. Takže to je jedna z konkrétních věcí, kterou také kromě té legislativní úpravy chceme dotáhnout ještě v tomhle volebním období. Tolik asi, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, zda má paní poslankyně zájem o dodatečný dotaz? Je tomu tak. Tak prosím, můžete položit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nicméně ten velký zákon, byť je velice potřebný, se určitě nestihne, takže vítám to vyjádření k těm, řekněme, terénním chůvám, dá se to tak nazvat.

Nicméně zeptala bych se ještě na související další dvě věci. Ten školní neúspěch je často spjatý i s tím, že rodiče jsou v exekuci, zadlužení, a to bude věc, která se bude řešit v zákoně o velké superdávce. Já se chci pana ministra zeptat, jestli se bude snažit přispět k tomu, abychom tak přistupovali k lidem, kteří se snaží oddlužit, aby jejich děti měly opravdu větší šanci uspět, protože to je nastavením dávek možné ovlivnit. A stejně tak, protože zákon o podpoře bydlení je další věc, která může zásadně pomoci nejen celé společnosti, ale i těmto rodinám, tak jestli souhlasíte, že i to je cesta, kterou můžeme stihnout na rozdíl od komplexního zákona o rodině a která nám může pomoci, abychom ušetřili peníze a pomohli těmto ohroženým dětem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má zájem pan vicepremiér odpovědět? Ano, je tomu tak. Pan ministr odpoví a připraví se pan místopředseda Juchelka.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak za mě určitě zákon o podpoře bydlení je zákonem, který chce, abychom dokončili a doprojednali v tomto volebním období, aby ten systém začal fungovat.

Pokud jde o zákon o ochraně dítě a podpoře rodiny, můj cíl je při realitě toho, kde dneska v tom legislativním procesu jsme, tak tento zákon projednat vládou a nechat na příští funkční období Poslanecké sněmovny. Na tom zákoně se vlastně pracuje přes dva roky, máme dneska teze, snažíme se dnes vlastně nad všemi spolupracujícími subjekty, které jsem tady zmiňoval, plus samozřejmě jsou to kraje, Svaz měst a obcí, sdružení místních samospráv, abychom to vlastně připravili a potom mohli v prvním nebo druhém roce příští Sněmovny toto schválit. Takže to jsou za mě další věci, které považuju za klíčové. Ty terénní chůvy nebo rodinnou asistenci, nazveme to jakkoliv, tak ty bych chtěl, aby se do stoosmičky dokázaly dostat a zvládnout to ještě do konce tohoto volební období. Takže to by byly další věci, které opravdu tuto problematiku posunou.

Pokud jde o insolvence a otázku oddlužení, tak už dnes vlastně v té dávce ten pracovní bonus je něčím, co vlastně nepřímo pomáhá k tomu, aby ten člověk vlastně měl tu motivaci se vrátit legálně na trh práce. Zároveň jsme rozeběhli na konci září pracovní skupinu s Ministerstvem spravedlnosti na téma, jak vlastně toto téma komplexně uchopit, protože ta diskuse třeba o výši nezabavitelného minima, tak nám tady už běží vlastně přes rok a nemáme ji dořešenou, byť je to téma, které víc přijde za rezortem spravedlnosti, tak já se mu samozřejmě nevyhýbám, ale říkám, neočekáváme, že tohle téma vyřešíme jenom superdávkou, to prostě musí být provázáno na nastavení v rámci exekučního řádu, na insolvenční novelu.

Takže snažíme se tady tyto věci posunout, řešit. Pro mě ta motivace nebo pro mě to, aby ti lidé měli motivaci se oddlužit, je něčím, co rozhodně jako beru za důležitou věc a chci, abychom k tomu našli nějakou podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne, vyměnili jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat v interpelacích.

Jako další vystoupí pan místopředseda Aleš Juchelka s interpelací na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, pane místopředsedo. Já mám tady, vážený pane ministře, interpelaci, kterou jsme řešili už před několika lety i na výboru pro sociální politiku, poněvadž váš nový návrh novelizace nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě vede k nerovnému ohodnocení zaměstnanců OSPODu na trojkové úrovni. Mají mít minimálně o 6 000 korun méně než běžní sociální pracovníci v sociálních službách. Dle mého názoru je to diskriminační, pracovníci OSPODu například slouží na úřadech v pohotovosti, věnují se intenzivní práci s dětmi a s rodinami v terénu. Jsou celá léta podhodnoceni a vaše ministerstvo dlouhodobě neřeší odliv těchto pracovníků do jiných sektorů, kde jsou samozřejmě ohodnoceni lépe.

Vážený pane ministře, jste si vědom toho, že váš návrh tabulkových platů popírá tedy rovnost práv zaměstnanců, princip rovného odměňování za stejnou práci, a je tudíž diskriminační?

Jak tedy chcete odůvodnit rozdílnost v základních parametrech nárokových složek platu tak, aby nezakládala zřejmou diskriminaci pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí? Nestálo by za to zvážit, přijmout takovou právní úpravu, která by takové situaci předešla? Já mám rovnou i návrh řešení, to je snadné. Nabízí se, a to je totiž sjednotit tabulky v přílohách jedna a dva pro sociální pracovníky jako jednotnou profesi bez rozdílů zaměstnavatele. Předejdete ta kolapsu činnosti důležitých státních orgánů, které mají za úkol chránit děti a samozřejmě mají před sebou určitě i další výzvy, jako například práci s rodinami a tak dále.

Víme, jaké jsou platy u zaměstnanců sociálně-právní ochrany dětí. Není to nic moc. Někteří odtamtud hned po škole, když tam přijdou a uvidí tu praxi, odcházejí. A myslím si, že by stálo za to tady tuto nerovnost skutečně napravit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče. Já se přiznám, že vlastně vnímám tu situaci do určité míry podobně jako vy s tím, že pokud se nepletu, příloha nařízení vlády číslo dvě vznikla za mé předchůdkyně, nepletu-li se, Jany Maláčové. Nevím, jestli to tedy bylo za vaší koaliční vlády, ale každopádně dneska, kdybychom chtěli ty věci naprosto systémově narovnat, tak by to znamenalo vlastně celou přílohu jedna povýšit na úroveň toho, co máme v příloze dva. To by bylo vlastně jediné správné řešení, protože si neumím představit, že bychom lidem, kteří jsou dneska odměňováni podle té přílohy dva, řekli vám to snížíme zhruba o těch 20 procent a budete nově fungovat podle přílohy jedna.

Ten krok by znamenal výdaje, já nevím teďka, myslím, že zhruba plus 16 miliard korun, kdybychom celou tu část lidí, těch je zhruba 300 000, chtěli takto srovnat na úroveň té přílohy nařízení vlády číslo dva.

Tolik jenom věcný popis problému, aniž bych chtěl teď utíkat před tím řešením, to řešení já dneska vidím naprosto jednoznačně v tom, že pokud jde o platové tarify, to není maximální část, co může město a obec vyplácet, to je minimum. A je na každém tajemníku a na každém zastupitelstvu obce, kolik dají do rozpočtu na výplaty svých lidí na těch úřadech.

My jsme na žádost tajemníků měst a obcí navýšili možnost osobního ohodnocení z 50 procent vůči tarifu na 100 procent, to znamená, že dneska ten tajemník, starosta, vedení města, pokud chce, potřebuje ty lidi kvalitní zaplatit, udržet je, motivovat je, tak vlastně není vázáno dneska reálně nějakým stropem. Ano, on tam je, ale v realitě, abyste využil plný tarif, příplatky za vedení a 100 procent osob, a nestačilo vám to, tak si nemyslím, že na tohle někde narazíme.

Takže já všem kolegům z komunální úrovně říkám tabulka tarifní včetně dopočítaných stupňů, to je to minimum, co dát musíte, ale vy vždycky kdykoliv můžete jít nad to, abyste ve vašem regionu ty lidi udrželi podle toho, jaká je úroveň toho pracovního trhu, a ta je různá, něco jiného bude asi dělat tajemník na magistrátu v Praze nebo v Brně s těmi možnostmi a s těmi úrovněmi toho trhu práce v těchto lokalitách a něco jiného bude asi například na Jesenicku nebo na Bruntálsku.

Takže je tady ta možná variabilita s tím, aby takto ten tajemník s ním pracoval, jaký ten člověk je, jak je kvalitní, jaký má výkon, protože to k tomu odměňování patří a je mu to nutné do toho zahrnout, takže v tento okamžik, my jsme od 1. září letošního roku umožnili tu míru flexibility pro ty tajemníky a pro odměňování na obcích a městech v tom, že je možné daleko více využívat toho osobního ohodnocení až do té výše sta procent, a nemusí tady někdo stát a čekat a říkat, až mně zvýšíte tarif, ať už ho budete valorizovat, nebo uděláte nějakou změnu v té tarifní tabulkové struktuře. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan místopředseda bude mít doplňující otázku. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Samozřejmě ty tarify jsou důležité a chápu to samozřejmě, že ty municipality mají to právo rozhodovat o tom, kolik jako těm třeba ospoďákům dají. Nicméně my víme, že nikdo nedá, když má 30 000 v tarifu, 30 000 osobní ohodnocení, a myslím si, že taky MPSV je takovým jakýmsi lakmusovým papírkem pro všechny ty municipality a obce, jakým způsobem by se měly stavět k sociální práci, včetně toho, když se někdo stará o ohrožené děti.

A ty tabulky, které tady jsou, ta příloha jedna a příloha dvě, jsou prostě rozdílné. Domnívám se, že ti, kteří mají stejné vzdělání, stejnou praxi, ale pracují jako sociální pracovník někde v sociálních službách a jako třeba sociální pracovník nebo ospoďák v sociálně-právní ochraně dětí, by měli mít stejnou výši těch tarifů i u těch příloh. Takže to jenom takový můj podnět, protože to záleží i na MPSV. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chcete reagovat, pane ministře? Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak já bych tady nechtěl úplně polemizovat, ale jednu věc musím říct. Já nesouhlasím s tím, že to záleží jenom na MPSV. Znovu se vracím k tomu, že když se podíváme do toho odměňování v celé té veřejné správě, tak vidíme, že pokud ta instituce opravdu potřebuje toho kvalitního člověka udržet nebo ho potřebuje z toho pracovního trhu získat, tak holt se musí vyrovnat tomu konkurenčnímu tržnímu prostředí a pak má ty nástroje, které jsem zmiňoval. Dneska využívají možnosti i na úrovni té expertní činnosti těch lidí, což nám také zákoník umožňuje, takže je to opravdu dáno tím - potřebuji-li toho člověka, tak jsem schopen samozřejmě najít peníze v rozpočtu.

Když se podívám dneska na rozpočty měst a obcí, tak si myslím, že tam dneska ty příjmy, tak jak rostly v posledních letech, dávají prostor k tomu, aby si to vedení obcí a měst řeklo - potřebujeme tady kvalitní lidi a jsme schopni je zaplatit nad základní tarifní strukturu. Navíc na rovinu, většina těch lidí má ty osobní příplatky, nejsou odkázáni jenom na to minimum, co dává ta tarifní tabulka.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat dál. Jako další interpelující je paní poslankyně Lenka Dražilová a i v tomto případě interpeluje pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Dobrý večer, pane ministře. Myslím si, že moje interpelace je velice jednoduchá. Vy často hovoříte o digitalizaci ministerstva. A řekla bych, že je škoda, že se ta digitalizace nepropisuje i ve všech reportech a analýzách agend vaší práce. Já se v poslední době setkávám s celou řadou lidí, kteří právě proto, aby si mohli udržet svůj životní standard nebo aby měli na zaplacení účtů anebo třeba dost peněz na to, aby mohli platit studia svých dětí, tak musí vedle stávající práce si brát práci další nebo různé brigády, a to má samozřejmě vliv nejenom na jejich fyzické, ale taky psychické zdraví.

V tomto kontextu bych vás tedy chtěla požádat, možná že to nebude záležitost jedné odpovědi, ale spíš nějakého písemného materiálu, o údaje, které jsem nikde nedohledala. Mě by zajímalo, kolik lidí v současné době má dva anebo více pracovních poměrů, jak se tento trend druhého zaměstnání projevuje v čase a hlavně jak to s tímto trendem vypadá v jednotlivých regionech? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš prostor na odpověď, pane ministře. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý večer, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, já si dovolím odpovědět. Vzhledem k tomu, že takovýto dotaz vlastně byl položen v rámci interpelace dnes dopoledne, tak ani pro mě není úplně jednoduché vám tady ta data sdělit, protože ta datová základna v tomto případě je v situaci, kdy například data za rok 2024 budu mít, až se uzavře rok 2024. Ano, díky digitalizaci v okamžiku, kdy rozjedeme jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, což pilotně začneme v polovině příštího roku a naplno to bude od 1. ledna 2026, tak MPSV bude schopno tato data dávat fakticky měsíčně a budeme moci vidět i ty trendy a budeme tam vlastně vidět nejenom data u těch lidí, kteří jsou zaměstnaní na hlavní pracovní poměr či částečně úvazky, ale budeme tam vidět i ty dohodáře.

V tento okamžik v té časové limitaci, ve které dnes jsme, za dnešní den já vám mohu maximálně říct, že k 31. 12. 2022 bylo evidováno 3 904 836 zaměstnanců, za které bylo odváděno pojistné na sociální zabezpečení, ke stejnému datu pak pouze u 104 609 zaměstnanců odváděli pojistné alespoň dva různí zaměstnavatelé a u 178 918 zaměstnanců pak evidujeme dva pojistné vztahy, buď u různých zaměstnavatelů, nebo u stejného zaměstnavatele. To znamená, nad to předchozí číslo 104 000 máme číslo vyšší proto, protože tam máme to, že tam je ten odvod u stejného zaměstnavatele, ale za případné dva různé pracovněprávní vztahy, respektive může tam být ten souběh třeba právě té dohody a tak dále.

Pro rok 2023 ta data v tento okamžik už bychom měli mít k dispozici, ale nebyl jsem schopen, respektive můj tým, je dodat k dnešnímu dni. Já poprosím, abychom vám to odeslali jako doplnění této ústní interpelace i za ten rok 2023 a zkusíme trendově se podívat i zpětně, abychom viděli třeba aspoň dva, tři, čtyři roky, mě to samotného zajímá. A potom se budu těšit na to, až ta data uvidíme měsíčně, protože to bude zase daleko zajímavější vidět ten trend, jak nám běží.

Chápu, že je potřeba se dívat na to optikou, jestli tedy v tom trendu vidíme, že lidé mají složitou sociální situaci, proto hledají více zdrojů financování, třeba u vícero zaměstnavatelů nebo na víc úvazků a tak dále, to samozřejmě myslím, že ten stát by měl vědět bez ohledu na to, jaká je zrovna hospodářská situace, ale měl by to sledovat dlouhodobě. Takže já to beru i jako podnět od vás a děkuju za něj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chcete doplňující otázku? (Poslankyně Dražilová nemá zájem.) Stačí, dobře. Děkuji.

Já děkuji i vám, pane ministře, za odpověď.

A budeme pokračovat podle dalšího vylosovaného pořadí. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Adámková, která má interpelovat pana ministra Mikuláše Beka, ten je tedy od 17 hodin omluven. Paní poslankyni zde nikde nevidím. (Není v sále.) Jestliže není přítomna, tak budeme pokračovat dál.

Jako další je v pořadí paní poslankyně Monika Oborná, která interpeluje pana ministra Marka Výborného. (Poslankyně Oborná vbíhá do sálu a hlásí se, že je zde.) Já vás vidím, paní poslankyně, jak spěcháte, abyste přečetla svoji interpelaci. Já jenom pro pořádek řeknu, že pan ministr je omluven. Máte dvě minuty na načtení své interpelace a on vám odpoví písemně.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak vážený pane ministře zemědělství, jak jinak, aktuální téma: máslo, máslo, máslo. Ceny másla raketově stoupají a veřejnost kromě toho, že je musí nejenom platit, poněkud tápe v tom, čím je to vlastně způsobeno. Jedni tvrdí, že za to můžou řetězce, jiní obviňují zpracovatele, podle dalších za vše mohou krávy, protože letos v létě méně žraly. Slyšela jsem také, že ceny másla rostou v celé Evropě, přičemž cena u nás je srovnatelná s ostatními trhy, což je poněkud v rozporu s tím, co naši občané vidí v blízkém pohraničí.

Takže já bych jsem se chtěla, pane ministře, zeptat. My už jsme si zvykli, že vaše vláda se v těchto situacích vyznačuje vyvíjením tlaku namísto skutečných řešení. Pokud ale ani nevíte, na koho ten tlak vyvinout, nemůžete dělat ani to. Jediné, co od vás slyšíme, je, že obchody a mlékárny zneužívají situace. Není to pro spotřebitele trochu málo? Podle pana premiéra za drahé máslo, jak jinak, může také samozřejmě Babiš, jako ostatně i za slabou úrodu švestek nebo zpomalení Golfského proudu.

Takže ještě jednou, pane ministře. Pokud je máslo u nás skoro nejdražší v Evropě, je to selhání trhu a já se vás ptám, co s tím hodláte krom vypouštění další slovní mlhy udělat? Pokud možno do Vánoc. A jestli tak trochu nemáte také máslo na hlavě vy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak já vám děkuji. Bude vám odpovězeno písemně. Jako další je pan poslanec Zdeněk Kettner, interpeluje pana ministra Mikuláše Beka, ten je od 17 hodin omluven. Prosím. Ještě jedna věc - připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane ministře, vy už berete jako hotovou věc, že financování nepedagogických pracovníků přejde na zřizovatele, to znamená na obce a na kraje, což je neskutečně radikální změna již zavedeného systému. Oprostím se od toho, že s tím vůbec nesouhlasím. Ty argumenty si myslím, že jsou liché. Každopádně vezmu to jenom z věcně technického pohledu.

Od příštího roku se počítá s tím, že nepedagogické pracovníky bude skutečně financovat zřizovatel. Ale v RUDu a tak dále není zajištěno financování. Je sice hezké, že je nějaký jakýsi příslib, nějaké slovo, že ty finance se dostanou. Ale sliby se slibují, blázni se radují. Dokud to není přesně ošetřeno a zajištěno, myslím si, že to děláme ve špatném pořadí. Přece pokud chci udělat takovou změnu, nejdřív zajistím to financování, aby to zřizovatele nějakým způsobem nepostihlo, a pak teprve provedu tu změnu jako takovou. Myslím si, jestli by nechtělo to pořadí obrátit: nejdříve zajistit finance a pak teprve udělat takový radikální zásah. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy je přihlášený pan poslanec Hubert Lang, kterého nevidím v sále. Jestliže není přítomen, v tom případě budeme pokračovat dál.

Požádám, aby svoji interpelaci přednesl pan poslanec Jiří Strýček na pana ministra Vlčka, který je od půl páté omluven. Připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Mám tady svoji interpelaci na pana ministra Vlčka, který bohužel je nepřítomen, a týká se jednoho jeho prohlášení na sociálních sítích, kde doslova říká: Daří se nám dělat správné kroky, protože ceny energií klesají. Což tvrdí pan ministr průmyslu. A já bych chtěl právě znát od něho to vyjádření, protože dle mého názoru toto je zavádějící vyjádření až nepravdivé. Mohl by nám tedy vysvětlit, jaké konkrétní kroky s dopadem na snížení cen energií vláda podniká? Vláda totiž nemá vůbec žádný přímý vliv na ceny energií. Ten možná měla, když špatně zastropovala ceny v roce 2023 na v podstatě nejvyšších úrovních v rámci Evropské unie, a neudělala to u výrobců, jak doporučovalo naše hnutí, což by samozřejmě mělo daleko příznivější dopad na ceny energií.

Budeme-li se bavit například i o elektřině, ceny na trhu jsou už na výrazně nižších hodnotách, než z jakých je nyní obchodníci zlevňují. Proto pro jejich zákazníky to není taky žádná výhra. Také je nutno počítat s tím, že ceny elektřiny i plynu i přes zlevňování jsou a nadále budou několikanásobně vyšší, než byly před rokem 2020. Ano, ceny pro rok 2025 se sice spotřebitelům zlevní o desítky procent, ale fígl je v tom, že z nesmyslných úrovní. Například cena silové energie už je na trhu přes rok na úrovni hluboko pod 2,3 koruny za kilowatthodinu a dodavatelé teď teprve zlevňují ze 4,5 nebo 3,5 na úroveň lehce pod 3. Současně je potřeba dodat, že ceny elektřiny i plynu klesají k úrovním, které jsou a zůstanou tří- až čtyřnásobné proti roku 2018 až 2019.

Už to asi nestihnu celé tady načíst. Ale jenom bych chtěl tedy opravdu to vyjádření, pane premiére, protože to vaše vyjádření je v podstatě stejné jako vyjádření o závislosti na ruském plynu a stávající inflaci. Takže opět stavíte Potěmkinovy vesnice a klamete veřejnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní je interpelace pana poslance Jiřího Maška na pana ministra financí. Ale pana poslance zde nikde nevidím. V tom případě se připraví pan poslanec Milan Feranec s interpelací na pana ministra Mikuláše Beka. Ten je od 17 hodin omluven. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Jiří Mašek není přítomen, jeho interpelace padá. A interpelaci přednese pan poslanec Milan Feranec. (Jmenovaný stahuje interpelaci kvůli nepřítomnosti ministra.) On zde není přítomen. Takže vzhledem k tomu, že zde není pan ministr, tak i vy stahujete svoji interpelaci? Dobře, rozumím, děkuji.

Nyní pan poslanec Hubert Lang s interpelací na pana ministra Víta Rakušana. Ani v tomto případě není pan poslanec přítomen. V tom případě interpelace padá.

Jako další je interpelace pana poslance Jakuba Michálka na pana ministra Petra Kulhánka. Pan poslanec Jakub Michálek není přítomen, tak v tom případě i jeho interpelace padá.

Jako další je v pořadí pan poslanec Igor Hendrych, který interpeluje pana ministra Marka Výborného, a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Jenom pro pořádek, pan ministr Výborný je z důvodu zahraniční cesty omluven a bude vám zaslána odpověď písemně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Beru to samozřejmě na vědomí a zároveň konstatuji, že to je velká škoda, protože by bylo fajn, kdyby tady k té věci, o které chci hovořit, promluvil. Není to nic složitého. Já pevně věřím, že pan ministr Výborný se intenzivně stará o to, aby přehrada Nové Heřminovy se jaksi v jakémsi harmonogramu dostala do své finální fáze.

A mě by strašně zajímalo, jak to momentálně probíhá, co všechno se okolo toho teďka děje a aby nám v podstatě nějakým způsobem aktualizoval harmonogram stavby této přehrady. Já jsem z Opavy, která byla postižená velkými záplavami. To se všeobecně ví. Bylo to už v roce 1997. Zažil jsem tudíž dvě povodně. A podle vyjádření odborníků i podle ředitele Povodí Odry, kdyby ty Nové Heřminovy stály, tak by škody buď nebyly, anebo byly podstatně méně dramatické. Takže jsem v tom nějakým způsobem osobně zainteresován a samozřejmě i prostřednictvím svých voličů, které to velmi zajímá.

Takže zopakuji stručně, poprosím pana ministra, aby v písemné odpovědi v podstatě nastínil současnou jakousi chronologii harmonogramu a případně nějakých potíží, pokud jsou, nebo nejsou, s tím postupem, aby ta přehrada stála. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Patrik Nacher, který není v sále. Připraví se pan poslanec Karel Rais. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Patrik Nacher není přítomen, jeho interpelace padá.

Poprosím o interpelaci pana poslance Karla Raise na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Pan premiér Fiala v nedělní diskusi na ČT prohlásil, že (nesrozumitelné?) osm let a budeme mít platy jako v Německu a budeme mít univerzity ve špičce a špičkové firmy a už nebudeme žádná montovna. Toto tvrzení nejenom mne, ale mnoho dalších lidí zaujalo. Měl bych několik dotazů tímto směrem. Pokud tady není, tak je potřeba jenom ty dotazy.

Jak si vláda představuje, abychom v průběhu čtyř až osmi let se dostali na špičku světového hodnocení univerzit, když nejlepší univerzita se letos umístila na 246. místě a alma mater premiéra si zhoršila pozici v mezinárodním žebříčku asi o 40 míst? Umístění univerzit je silně ovlivněno mzdovou politikou a finanční krytí univerzity je zase ovlivněno prostředky, které univerzita dostává od státu. Čili mám dotaz, jak s tímto poddimenzovaným finančním tokem, o kterém se hovořilo třeba včera při projednávání státního rozpočtu, chcete zajistit dohnání světových univerzit českými univerzitami? Jak chcete zajistit dohnání světových univerzit?

Pak by mě zajímalo - předpokládám, že má vláda nějaký realistický plán, když toto oficiálně hovoří ven - tak by mě zajímalo, jak ten plán vypadá, který by podpořil tezi o srovnání platů v Německu a u nás v průběhu uvedených osmi let. Pokud ano, tak můžete mi alespoň některé základní informace ohledně této strategie uvést? Protože předpokládám, že existuje strategie, když pan premiér v podstatě prezentoval toto veřejně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan ministr je přítomen, takže vám může odpovědět. (Pan poslanec je překvapen přítomností ministra, protože ministr Stanjura sedí v lavici u dveří, nikoli ve vládní lavici.) Ne, ne, ne. Já vždycky, když není ministr přítomen, říkám to dopředu před interpelací, aby věděli, že bude odpovězeno písemně, ale v případě pana ministra, ten je přítomen. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Jsem trošku překvapený. V interpelaci jsou otázky pro pana premiéra a interpelován je ministr financí. Ale tak proč ne? Začnu možná tím, co říkal pan poslanec Rais. Taky mě to jako překvapilo. Pokud si dobře pamatuju, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, jste bývalý rektor. A pokud se budeme bavit o úrovni vysokých škol, tak je to především otázka na rektory. A to není nic útočného. Myslím si, že je to na místě. Možná bychom si mohli zopakovat nástroje, které používáme jakoby v rámci státu, kdybychom to podporovali, to si myslím, že můžeme o tom debatovat.

Takže možná bychom mohli začít s tím, nevím, jestli ta otázka zněla, pouze špičkové firmy, nebo pouze univerzity. Já myslím, že to je provázáno. (Poslanec Rais: Univerzity, nikoli firmy.) Myslím si, že v té debatě odborníci poukazují na důležitost provázanosti jak aplikovaného výzkumu a dejme tomu špičkových firem, firem s vysokou přidanou hodnotou, tak špičkových pracovišť našich vysokých škol. Zejména si myslím, že tu debatu, kterou vedeme v Poslanecké sněmovně, bychom měli směřovat směrem k veřejným vysokým školám, protože tam existuje nějaký závazek státu.

První věc, která je evidentní, a zase to není, že bych chtěl ukazovat na minulé vlády, řekněme si, že v posledních letech stát mnohem více procentuálně podporoval regionální školství než vysoké školství. Já to nepovažuju za šťastné. Myslím si, že nikdo z nás nepochybuje o tom, že je třeba do oblasti vzdělávání alokovat nemalé finanční zdroje, ale myslím, že je nešťastné, pokud je stát alokuje pouze do jedné části a v druhé části ty zdroje stagnují. Pak samozřejmě ta část, která nemá tak dynamický nárůst výdajů ze státního rozpočtu, logicky trpí.

My jsme se snažili v návrhu na státní rozpočet tuto stagnaci překonat a v této chvíli jsme navrhli zvýšení výdajů pro vysoké školy o 4 miliardy korun proti roku 2024. Vím, co chtěla konference rektorů, nicméně v tak napjaté rozpočtové situaci já to považuji za slušný výsledek vlády. Není to - já nechci přijímat tu optiku, že ministr je úspěšný díky tomu, jestli jeho kapitola roste, nebo ne. Je to zodpovědnost celé vlády a já jako ministr financí se hlásím k rozpočtu všech kapitol. Teď pominu své osobní názory, ale myslím, že je na místě hájit ten rozpočet jako celek, že nejprve jsme jmenováni členem vlády a pak teprve nám je svěřen konkrétní rezort. Takže já ty 4 miliardy plus považuju za slušný výsledek.

Že si někteří představují, že by to mohlo být vyšší, to je pravda, ale jenom připomenu, že jsme na limitu deficitu státního rozpočtu podle zákona. V okamžiku, kdy bychom ty 4 miliardy chtěli navýšit, tak logicky musí znít otázka, odkud je vzít. Vím, že padaly tímto směrem pozměňovací návrhy, a k tomu se Poslanecká sněmovna postaví přespříští týden, až bude probíhat třetí čtení. Problém je v tom, že bezesporu kapitola, kam jsou směřovány peníze, je pro, ale bylo by dobré, kdybychom přesvědčili tu kapitolu, odkud bereme peníze, že s tím bude také souhlasit.

Já osobně nevnímám ten rozpor, který často je v tom veřejném prostoru mezi výzkumem na vysokých školách, univerzitách, Akademii věd a firmami tak ostře. Myslím si, že to máme posuzovat v komplexu a nemáme říkat, že stát se zaměří jenom jinou nebo druhou oblast. Někdy ty názory jsou velmi extrémní, které vlastně chtějí úplně pominout základní výzkum a podobně, a nemyslím si, že to je šťastné řešení, aniž bych sám sebe označoval za odborníka na vědu, výzkum a inovace.

My se snažíme jako vláda sem přilákat firmy, které mohou přinést vysokou přidanou hodnotu. Já jenom připomenu Onsemi, aniž bych říkal další podrobnosti, které jsou veřejně známy. Myslím, že to je typický příklad dobrého projektu, který má samozřejmě pozitivní dopad i na vysoké školy. Nejenom na ten konkrétní region, kde je ta škola, protože vím, že ten investor a jeho český management intenzivně jedná s vysokými školami, mimo jiné s Vysokým učením technickým v Brně. To je moje alma mater. Takže i tohle. Je to spíš shoda okolností, ale určitě to podporuji.

A já jsem příznivec toho, abychom se zaměřili na to kontraktové financování vysokých škol, aby si stát objednával ty profese, které má, a byl bych rád, aby to byly dlouhodobé kontrakty, a věřím, že v tom najdeme společnou řeč i s opozicí, protože to je věc ku prospěchu České republiky a budoucí prosperity, protože když investujete do vzdělání a do těch profesí, které odhadujete, že bude český průmysl a česká ekonomika potřebovat, tak se vám na to vrátí. (Předsedající: Čas.) Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: To je v pořádku. Pane poslanče, prosím, doplňující otázka.

 

Poslanec Karel Rais: Já se v prvé řadě pokusím vysvětlit, proč jsem se obrátil na vás, protože tam hovoří o tom, že chcete posunout univerzity na světovou úroveň. To je ovlivněno mzdovou politikou. Pokud bychom měli nositele Nobelovy ceny, tak samozřejmě se dostanete na špičku snadněji než za dnešní situace. A to je prostě o penězích. Tak jak jsem říkal včera, 90 procent zaměstnanců vysokých škol je dokonce pod celorepublikovým platovým průměrem sféry pracovníků vysokých škol, vzdělání v celé republice. To je prostě realita. Proto jsme tam také dali ten doplňující pozměňovací návrh na zvýšení mzdových prostředků o ty 2 miliardy, aby aspoň jednou byl splněna tedy ta žádost rektorů. Jsem si samozřejmě vědom toho, že od roku 2021, kdy jste nastoupili, byla celková, kumulovaná inflace přes 30 procent, takže těch 6 miliard v roce... (Předsedající: Čas.) Pardon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Chcete reagovat, pane ministře? Prostor pro vaši odpověď.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Asi mohu, ale tím, že vypršel čas, tak pan poslanec nestačil položit ten dotaz. Já jsem realisticky popsal rok 2025. Určitě se můžeme bavit o rozpočtových výhledech a o tom, co bude v letech následujících. Nevím, já si přesně nevzpomínám v tom moři pozměňovacích návrhů - a to není kritika - odkud ty peníze berete. Já si pamatuju, kam je dáváte. A bude nás čekat debata, co ta kapitola, odkud to berete, zda je to realistické, nebo není.

Ale obecně. My máme velmi nezávislé univerzity, to je třeba říct, a současně slyším volání po větší angažovanosti státu. Já teď nic nenavrhuji. Jenom říkám, že to musíme vyvážit, ty dva principy. Já myslím, že i ze zkušeností bývalého člena správní rady, že ty principy se musí nějak vyvážit, protože logicky: čím větší nezávislost, tím by měla být menší i finanční vazba na státní rozpočet a naopak. A mnohdy v té debatě slyšíme jenom volání po tom prvém bez toho, jaké kroky v té oblasti druhé. A není to tak, že bych chtěl svazovat a nějaké, aby stát rozhodoval, ale v okamžiku, kdy tam má stát dejme tomu razantním způsobem zvýšit finanční prostředky, tak je na místě debata s konferencí rektorů, s reprezentací vysokých škol o tom, jak vyvážit ty dva principy: nezávislost a současně závislost na finančním plnění ze strany státu. A ta debata není jednoduchá. Ona se tady vede mnoho let. Myslím si, že pan poslanec i ze své bývalé akademické funkce to moc dobře ví, jak je složité v tom - já se omlouvám za to vyjádření - z mého pohledu konzervativním pohledu akademické sféry na tohle učinit nějakou dohodu a nějaký posun tím žádoucím směrem. Já patří k nim, říkám, umím si to představit, ale současně se bavme o tom, jak zvýšit ne pravomoci, ale roli státu, protože absolutní nezávislost znamená, po státu nic nechci, dělám to, jak potřebuji. Já jako jeden krok vidím to kontraktové financování, protože to je objednávka ze strany státu, to je v pořádku, a když si něco objednávám, to známe všichni, tak také platím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní tedy interpelace pana poslance Lubomíra Wenzla na pana ministra Lukáše Vlčka, který je dnes omluven. Máte, prosím, dvě minuty.

Ještě jednou, pardon, omlouvám se. Připraví se pan poslanec Radek Koten.

Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, nejen já bych chtěl znát odpověď na otázku, proč cena elektřiny, kterou platí koneční spotřebitelé v České republice, je čtvrtá největší v Evropě. Za námi je již pouze Německo, Irsko a Dánsko, kde za kilowatthodinu platí o několik centů víc.

Jistě se shodneme na tom, že kupní síla v těchto zemích je úplně jiná než v České republice. Vzhledem k tomuto vychází, že v České republice pro spotřebitele je cena elektřiny nejdražší. Zásadním faktorem je, že od roku 2024 si už české domácnosti hradí cenu elektřiny plně samy. Ze srovnání jednotlivých položek celkové ceny za elektřinu vyplývá, že právě různé poplatky, jako například za POZe a také daně, jsou v případě České republiky vyšší, což koncovou cenu zvyšuje. Poplatky za obnovitelné zdroje mají odběratelé i nadále odpuštěny například v Německu, v Maďarsku, Slovensku, Polsku, Itálii a Slovensku, i letos pokračuje dotování cen elektřiny ze státních rozpočtů. V Polsku měli v prvním pololetí ještě nastavenu vratku pro chudší domácnosti. Řada států v Evropě, například Belgie, ponechala nižší, šestiprocentní sazbu daně z přidané hodnoty.

Chtěl bych, pane ministře, tedy znát odpověď na otázku, jak vy jako ministr a vláda, jejímž jste členem, chcete řešit otázku prakticky nejvyšších cen elektrické energie v Evropě pro koncové spotřebitele v České republice. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za vaši interpelaci.

Nyní je v pořadí pan poslanec Radek Koten, kterého zde nevidím, připraví se tedy paní poslankyně Lenka Knechtová. Pan poslanec Koten není přítomen, jeho interpelace propadá.

Jako další je paní poslankyně Lenka Knechtová a připraví se pan poslanec Lubomír Metnar. Ani poslankyně Lenku Knechtovou nevidím přítomnou v sále, její interpelace tedy také propadá.

A jako další je interpelace pana poslance Lubomíra Metnara, připraví se pan poslanec Zdeněk Ketner. (Ministryně Černochová: Jsem zde.)

To je od vás hezké, paní poslankyně, ale musíme počkat na pana poslance, aby přišel interpelovat. Nebude-li přítomen, tak jeho interpelace propadá.

Pana poslance Metnara nevidím, to znamená, jeho interpelace propadá.

Jako další je pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se paní poslankyně Monika Oborná. (Poslanec Metnar vešel do jednacího sálu. Ministryně Černochová: Je tady. Oba tady jsme.)

Nebude-li dán rozpor s mým... (Poslanec Metnar se hlásí o slovo.) Ne, ne, ne, opatrně s tím. Nebyl jste v sále, když jsem vás vyzval k interpelaci. Nebude-li rozpor s mým postupem, slovo vám udělím, ale pro pořádek, prostě není-li poslanec přítomen v sále, jeho interpelace propadá. To znamená, nikdo nerozporuje můj postup, v tom případě pojďte, já vám udělím slovo, ale propříště, pane poslanče, si pořadí hlídejte. Nemusí být ze strany řídícího taková vstřícnost. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážený pane předsedající, já vám děkuji za slovo a za vaši shovívavost, protože opravdu jsem dělal maximum - z jednání než jsem sem doběhl, ale nechci zdržovat.

Vážená paní ministryně, mám řekněme jednoduchý dotaz - jenom bych připomněl, co se týče kapitolního sešitu rozpočtu Ministerstva obrany, čerpání přidělených finančních rozpočtů Ministerstva obrany v roce 2022 vůči HDP 1,34 (procenta), v roce 2023 1,37 procenta. Můj dotaz směřuje (k tomu,) jaký je aktuální stav čerpání rozpočtu rezortu Ministerstva obrany a jaký vidíte výhled, nebo jaký máte odhad do konce letošního roku? Děkuji předem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju za tu vstřícnost. Ono jak hodně interpelací propadá, tak to člověk špatně odhaduje, takže děkujeme, že tady můžeme vystoupit.

V současné době je z konečného rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany, který činí 161,4 miliardy, vyčerpáno 97 miliard, což odpovídá (hodnotě) nad 60 procenty. Je nutné říct, že to je obvyklý trend, že zdroje jsou čerpány především v druhé polovině roku, je to tedy standardní a logické. V průběhu roku se realizují zakázky, vypisují se tendry, schvalují se na kolegiu, uzavírají se smlouvy a k samotnému čerpání finančních prostředků dochází zejména ke konci roku. V čerpání do konce roku se tedy ještě zásadnějším způsobem promítnou pravidelné měsíční platby v oblasti mandatorních výdajů, a to zejména čerpání akvizičních výdajů. Zároveň si samozřejmě uvědomujeme náš závazek realizovat výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP a předpokládáme, že čerpání výdajů na obranu bude velmi blízko této hodnotě. Vy víte, že vývoj HDP je proměnlivý a že opravdu tady nikdo z nás nemá věšteckou kouli, abychom byli schopni to odhadnout s přesností. Já bych si tak přála, aby příští rok, rok 2025 a další roky to bylo samozřejmě víc než 2 procenta. Vy, pane předsedo výboru Metnare, také víte, že nám do rozpočtu Ministerstva obrany dali i položky z jiných rezortů. Já bohužel jako ministryně obrany neovlivním čerpání rozpočtu hmotných rezerv, neovlivním čerpání rozpočtu NÚKIBu. A já samozřejmě v těchto dnech žádám, prostřednictvím paní vrchní ředitelky Cupákové, představené těchto úřadů, aby nám sdělily, jaké čerpání jejich rozpočtů bude ve vazbě právě na to naše čerpání, protože je velmi vlastně nestandardní, že my potom poneseme odpovědnost za nečerpání, propadnutí některých akvizic z jiných rozpočtů a že to bude mít ten vliv na ta 2 procenta HDP. Děláme, co můžeme, abychom i některé záležitosti vyřešili včas. Takže průběžně na poradách máme informace od paní ředitelky Cupákové. Když se některé položky dají převést, dostali jsme nabídku - vy jste to také někde zmiňoval - od americké strany, že bychom mohli dva letouny F-35 obdržet v dřívějším čase. Za to, že je dostaneme v dřívějším čase, tak jim poskytneme vyšší zálohu - ne vyšší částku. Ta částka, kterou jsme sjednali, je stejná, tady pouze dochází k nějaké v uvozovkách dřívější platbě za něco, co dostaneme dřív. A je to tedy snad takto. Aspoň jsem byla ubezpečená i v souladu s kazuistikou enkáúčka. Takže tady si myslím, že to není opravdu nic nestandardního. To, že třeba někde dochází k většímu čerpání rámcových smluv - to se dělo za vás, bude se to dít za kohokoliv, kdo na tom rezortu bude sedět, protože to není jako opravdu v rukách toho ministerstva. Děje se to, že máte třeba povodně, předtím byla válka nebo je válka v Izraeli. Řadu zakázek, akvizic máme právě z této země a my máme sjednané smlouvy, máme mít nějaké čerpání a to čerpání není, protože oni nám napíší dopis, že k tomu čerpání nemůže dojít z důvodů právě třeba tehdy to bylo covidu nebo válečného konfliktu. My proti tomu nemůžeme vyplatit zálohu, kterou v tom rozpočtu máme a se kterou počítáme, a ty peníze tam pak zbudou. A to jsou samozřejmě položky, které já budu mít na konci školního roku, na konci rozpočtového roku je budu mít velmi precizně položku po položce připravenou na argumentaci tak, abych opravdu vám všem ukázala, že to, co v tom rozpočtu zbude - a nikdo z nás nesestaví rozpočet, tak aby tam nic nezbylo, vždycky tam něco zbude, protože prostě nevíme, jaké budou soutěže, jaké částky budou. Takže jestli můžu, takhle, je to dostatečné snad, ano?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, doplňující otázka.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji opět za slovo. Dovolte mi doplňující otázku.

Paní ministryně, odpověděla jste mi správně. Ano, 160 miliard včetně těch započítaných rozpočtů, těch dalších institucí, ale když odečtu ty instituce, tak je to 150 plus minus jedna miliarda, a když se podívám do pokladní správy, tak tam máme... myslím, že k září tam máme vyčerpáno necelých 80 miliard korun. Tak ano, budou teď, tak jak jste říkala, větší platby ke konci roku, ale přece jenom, když dobře počítám, i kdybychom zůstali jenom u rozpočtu Ministerstva obrany, je před vámi ještě 70 miliard načerpání. Takže jestli tohle je reálné stihnout dočerpat v té nominální hodnotě? Teď se nebavím o procentech a nezapočítávám rozpočty těch dalších státních institucí a to je opravdu (Předsedající: Čas.) informace z pokladní správy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím o odpověď, paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Já samozřejmě nevím úplně přesně teď z hlavy ty položky, řeknu dvě velké akvizice, které rozhodně budou čerpány ještě v letošním roce: nákup letounů K-390 Millennium (KC-390), takzvaný Embraer, tam bude čerpání v letošním roce, stejně tak tam bude čerpání za tanky, které jsme jako vláda schválili včera, jsou to Leopardy 2a4. To jsou všechno velké položky, ale jak jsem říkala, je normální, že vlastně ten proces, a pan bývalý ministr ví, že ten proces je zahajován prostě nějakým programovým financováním, které musí být odsouhlaseno Ministerstvem financí, aby se vůbec ty věci daly spustit. Trvá to dlouho. Já jsem zkrátila vlastně procesy třeba na kolegiu, abychom si alespoň v něčem ten čas ušetřili, což si myslím, že se ukazuje, že je efektivní, ale opravdu není možné někdy ovlivnit dodavatele těch akvizic, kteří, a jak jsem říkala, třeba je to zrovna Izrael. Víte o MADRech, víte o některých jiných zakázkách, které ještě byly i z vaší éry, kdy prostě jsou to problematické věci a my nemůžeme jim platit víc finančních prostředků, než za ně dostaneme plnění. To by nás opravdu zase někdo kritizoval, že někoho předplácíme za něco, co nemá protihodnotu. Takže já myslím, že mi budete držet palce a celému rezortu, abychom se k těm dvěma procentům blížili. My pro to děláme opravdu maximum a všechny ty položky, nespotřebované výdaje, které nebudeme moci z objektivního důvodu utratit, tak ty odůvodníme do posledního haléře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tím jsme vyčerpali tuto interpelaci.

Jako další v pořadí je pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se paní poslankyně Monika Oborná.

Pan poslanec Kettner není v sále, v tom případě jeho interpelace padá.

Jako další je paní poslankyně Monika Oborná, připraví se paní poslankyně Lenka Dražilová. Paní poslankyně Oborná není přítomna v sále, v tom případě poprosím paní poslankyni Lenku Dražilovou s interpelací na pana ministra Víta Rakušana. Bude odpovězeno písemně. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Vážený pane ministře, já bych od vás chtěla vědět, jak se stavíte k jedné konkrétní situaci. Mladý muž má vystudovanou střední školu, obor bezpečnostně právní činnost, kde lákají studenty na to, cituji: "Uplatníš se na nejrůznějších pozicích, zejména v oblasti bezpečnosti, můžeš se stát příslušníkem Policie České republiky nebo městským policistou, příslušníkem Armády ČR, pracovat u Celní správy, Vězeňské služby, Hasičského záchranného sboru nebo v některé z bezpečnostních agentur." Konec citace z téhle školy. Dotyčný mladý muž měl dlouhodobý zájem o práci u státní policie, naprosto luxusně zvládl fyzické testy, bohužel neuspěl u psychologických testů. Dostal odpověď, že nepůsobí dostatečně represivně. On si teď našel práci úplně mimo obor, zřejmě za ty dva roky bude mít víc, než je nástupní plat u policie a už se tam nevrátí. Je to konkrétně příklad z mého bydliště.

Takže by se ráda zeptala, jestli si nemyslíte, že by bylo vhodné, aby pracoval například pod dohledem, abychom neztráceli tady tyto mladé muže, nebo jestli už nenastal čas, aby psychologické testy byly zmírněny. Když jsem se o to zajímala, tak mi bylo odpovězeno, že konkrétně z pěti uchazečů tři těmito testy neprojdou. Takže děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za vaši interpelaci.

Jako další je v pořadí pan poslanec Jakub Michálek, připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Pan poslanec Michálek není přítomen v sále, tudíž... Pardon, omlouvám se, teď přišel. Prosím, pane poslanče, načtěte svou interpelaci.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já se chci zeptat pana ministra vnitra, v jakém stavu je příprava spuštění... (Předsedající: Ne, pardon, prosím pokračujte. Omlouvám se.) V jakém stavu je příprava systému eLegislativa a příprava toho digitálního řešení korespondenční volby, tak abychom měli jistotu, že oba dva systémy budou spuštěny tak, jak bylo řádně připraveno. Ten systém eLegislativa už se několikrát odkládal a už by bylo skutečně dobré, aby příští Poslanecká sněmovna měla systém, který funguje a dokáže připravovat legislativu v digitální podobě. V případě té korespondenční volby bude potřeba spolupráce několika rezortů, mimo jiné Ministerstva zahraničí, Ministerstva vnitra, možná digitalizační agentury tak, aby naši občané v zahraničí měli možnost využít formulář na to, aby učinili jednoduchým způsobem na jednom místě, jedním kliknutím všechny ty úkony, které je potřeba podle změněného volebního zákona udělat, aby člověk mohl volit korespondenčně. To znamená, jednak se nechat zapsat do zvláštního seznamu, jednak požádat o vydání obálek a případně tam uvést, kdy ten pobyt bude končit, tak aby byl občan zase po návratu do vlasti ze zvláštního seznamu vyškrtnut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, bude vám odpovězeno písemně.

Nyní požádám o interpelaci pana poslance Lubomíra Wenzla, který interpeluje pana poslance Lukáše Vlčka, a bude také odpovězeno písemně. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovoz ruského plynu do České republiky. Dovoz plynu z Ruska v posledních týdnech do České republiky výrazně vzrostl. Zatímco po podstatnou část letošního roku většina plynu do Česka přitekla z Německa, v listopadu tvoří víc než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. V této souvislosti bych chtěl uvést, že dle oficiálních dat v letošním roce zhruba 55 procent k nám je dodáván plyn z Německa, asi 45 procent ze Slovenska, kdy podle odborníků by se mělo jednat převážně o plyn původem z Ruska. Je otázka i původu toho plynu, který nám proudí z Německa, neboť zase vycházím z otevřených zdrojů, kdy jsem se dověděl, že Francie letos dováží historicky rekordní množství ruského zkapalněného plynu. Množství dovozu je dokonce citelně vyšší než kdykoliv před invazí Ruska na Ukrajinu. Následně Francie zkapalněný plyn převádí zpět do plynného skupenství a jeho část plynovodní sítí posílá do zemí východní Evropy, zřejmě včetně Česka. Nelze tak vyloučit, že alespoň část plynu, který Česko odebírá takzvanou západní cestou, má svůj původ v Rusku.

Ptám se tedy a chtěl bych znát odpověď na otázku, jak to tedy ve skutečnosti je, zda pomalu, anebo částečně i skrytě nedochází k tomu, že ruský plyn i přes proklamace naší vlády, jak se zbavíme závislosti na ruském plynu, zde nebude pomalu časem převažovat opravdu nad plynem ze západu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další je přihlášen s interpelací pan poslanec Hubert Lang. Přítomen v sále není.

Jako další je přihlášen s interpelací pan poslanec Radek Koten. Také není přítomen v sále.

Máme 17.55, kdy může být položena poslední interpelace na člena vlády.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, vážený pane místopředsedo. To jsem skoro nečekal, ale jsem rád, že jsem se dostal na řadu a že je přítomen i pan ministr Jurečka. Moje otázka je navázána na to, co jsem se dozvěděl včera na výjezdním jednání podvýboru pro IT dávkové systémy a problematiku Úřadu práce, kdy jsme hovořili na Úřadu práce v Praze 9 přímo s generálním ředitelem panem Danielem Krištofem a ten nám řekl - a já předpokládám, že to bude i v zápise z toho včerejšího jednání - že humanitární dávka je nejvíce zneužívanou dávkou vůbec jako ze všech, které jsou v České republice aktuálně vypláceny. To nám řekl. Zároveň řekl i pár příkladů. Řekl, že to může být třeba tak, že prostě občan Ukrajiny přijede, požádá o dávku a následně se vrátí na Ukrajinu, respektive přijede a na tu Ukrajinu zpátky pošle své děti a myslím, že tam byly uvedeny ještě nějaké další příklady. Já jsem se ho přímo na místě ptal, jestli má v ruce nějaké statistiky, konkrétně u kolika případů se to děje, respektive kolik případů bylo jaksi zachyceno Úřadem práce. Na to mi nebyl schopný odpovědět. Ptal jsem se ho třeba, jestli to má nějaký vývoj, jestli se to nějakým způsobem zlepšuje nebo zhoršuje, a tu odpověď jsem nedostal. Zřejmě ty informace v danou chvíli neměl po ruce.

Proto tedy interpeluji vás, abyste nám k tomu něco řekl, jak to vlastně s humanitární dávkou (je) a zejména jakými potenciálními možnostmi... respektive jaké reálné dopady v případném zneužívání momentálně jsou? Děkuju vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím pana ministra, aby odpověděl.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak nebyl jsem na podvýboru, neumím hodnotit diskusi ze včerejšího nebo předvčerejšího podvýboru, ale samozřejmě to téma jsme diskutovali opakovaně jak na poradě vedení, tak na komisi, kterou máme pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků. Snažíme se co nejvíce úzce spolupracovat s kolegy z rezortu Ministerstva vnitra a tedy přímo využívat to, když osoba s dočasnou ochranou - ten mechanismus funguje tak, že když osoba s dočasnou ochranou není nalezena na uvedené adrese, což se dělá kontinuálně tohle prověřování, tak v ten okamžik je nám tato osoba automaticky zařazena na takzvanou ohlašovnu a my v této databázi tyto lidi automaticky vygenerováváme k tomu, aby se museli osobně dostavit na úřady práce.

To je jeden mechanismus. Pak také se snažíme dělat to, že u osob, u kterých vidíme, že to je osoba, která pobírá humanitární dávku, především tam, kde jsou osoby v produktivním věku a nejsou zároveň ty osoby aktivní pracovně, tak i tady si je sami my vygenerováváme k tomu, aby na úřad práce přišli, abychom samozřejmě měli možnost vidět, že tady se pohybují na území České republiky, a také samozřejmě případně s nimi řešit to, pokud nejsou v rámci evidence uchazečů o zaměstnání vedeni k nějaké rekvalifikaci, tak, abychom tento posun s nimi dělali.

Takže v tom systému, kdy tím, že nejsme schopni sledovat každodenní překročení hranic České republiky, logicky, u naší hranice to není možné, nejsme schopni dostávat detailní zpravodajství nebo informace o překročení ukrajinské hranice, tak se snažíme využívat veškeré kanály a indicie k tomu v okamžiku, kdy nastane nějaké podezření, že občan nebyl nalezen na své adrese, nepracuje, patří do nějaké skupiny osob, u kterých to riziko, že můžeme si dovozovat, že by dávka mohla být zneužívána, takovýhle člověk tady není, tak se snažíme vygenerovávat tyto lidi a předvolávat k osobnímu jednání na pobočce Úřadu práce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mí doplňující otázku, pane poslanče? Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak to bude velice stručně a panu ministrovi děkuji. Já mám celkem pochopení, že ta čísla nemá teď v rukávu, na která jsem se ptal. Takže v podstatě jenom jakási glosa, že se tedy po tom budu pídit oficiální cestou dál, abych tu odpověď dostal přímo z Úřadu práce, v podstatě kolik takových případů aktuálně je, respektive v nedávné minulosti bylo. Myslím si, že je to důležité s konkrétními čísly pracovat, eventuálně se potom radit, respektive nastavovat nějaký další mechanismus, eventuálně kontroly a tak dále, a určitě mě to bude zajímat. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře. Je 18 hodin. Jestli chcete velmi krátce odpovědět, prosím, a pak přerušíme interpelace.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Už úplně velmi krátkou reakci. My vlastně v podobné situaci jsme i u českých občanů - tady také vlastně musíme spoléhat na část kontrol, které děláme na místě přímo u občanů doma, kdy zjišťujeme skutečnosti, jestli třeba opravdu to, co nám deklarovali, že jsou třeba v domácnosti v takovém a takovém počtu osob. Děláme to u uživatelů dávek hmotné nouze velmi pravidelně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Je 18 hodin a já končím dnešní interpelace.

Přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do zítřejších 9 hodin ráno.

Já vám přeji pěkný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

Aktualizováno 22. 2. 2025 v 22:51.