(pokračuje Věra Kovářová)

152.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 /sněmovní tisk 805/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr financí Zbyněk Stanjura a zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Josef Bernard.

Pozměňovací návrhy spolu s návrhem usnesení vám byly doručeny jako sněmovní tisk 805/4. Připomínám, že projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se řídí podle § 101 až 106 našeho jednacího řádu.

Návrh zákona se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání. Dříve než otevřu rozpravu, žádám zpravodaje rozpočtového výboru Josefa Bernarda, aby uvedl soubor pozměňovacích návrhů a přednesl návrh postupu při hlasování.

Ale okamžíček. Prosím o strpení. (Krátká konzultace s organizačním odborem.)

Já se omlouvám, jenom mám dotaz s přednostními právy, paní předsedkyně se... Jenom se chci zeptat, hlásíte se do rozpravy poté? (Konzultace s poslankyní Schillerovou.) Ano. A už dobrá, využijete, až budete chtít, ano?

A Tomio Okamura, pan předseda? Po otevření rozpravy a Radim Fiala také.

Nyní tedy pan ministr chce vystoupit s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Bude to velmi krátké vystoupení. Jenom shrnu fakta, upozorním na to, co nás čeká během hlasovací procedury.

Jenom připomenu, že jsme základní parametry rozpočtu schválili v prvém čtení, to znamená, celkové příjmy 2 086,1 miliardy a celkové výdaje 2 327,1 miliardy, deficit 241 miliard. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti může být nejvyšší deficit pro příští rok 231 miliard, ale evropská i česká pravidla umožňují, aby v případě živelné katastrofy byl tento limit překročen, a to pouze za účelem využití peněz na tyto účely. A my jsme navrhli - a je to takhle označeno ve Všeobecné pokladní správě - 10 miliard na odstraňování následků škod a obnovu území po těch ničivých povodních v září letošního roku.

V rámci druhého čtení bylo načteno více než 100 pozměňovacích návrhů. Pokud mám dobré informace, budeme hlasovat v pořadí, v jakém byly načteny 1 až 102. Rozpočtový výbor před druhým čtením projednal pozměňovací návrhy, doporučil Poslanecké sněmovně schválit čtyři. Až budeme o nich hlasovat, u třech dám souhlasné stanovisko, jeden pozměňovací návrh je načten, technicky upraven a je v tom balíku pozměňovacích návrhů, které padly na plénu, takže to není můj nesouhlas vzhledem k tomu účelu, ale ten návrh je lépe technicky zpracovaný, myslím, že ho načetl pan poslanec Munzar, ale týká se stejné kapitoly a stejné částky.

Jenom připomenu, že podle zákona o rozpočtových pravidlech musíme mít ve schváleném návrhu zákona o státním rozpočtu minimální zákonnou výši vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 procenta celkových výdajů státního rozpočtu. Nehlasovatelné potom v průběhu hlasování budou takové návrhy, které tuto zákonnou minimální výši nedodrží. Připomenu, že aktuální výše v návrhu je 8 miliard drobných, minimální výše podle zákona o rozpočtových pravidel je 6 981 248 957 korun českých, takže teoreticky lze v průběhu hlasování u pozměňovacích návrhů snížit vládní rozpočtovou rezervu o něco více než 1 018 milionů korun.

A teď jenom krátký komentář k těm 102 pozměňovacím návrhům, aniž bych je identifikoval. Pouze minimum pozměňovacích návrhů snižuje výdaje neboli přesouvá výdaje z jiných než nemandatorních výdajů. V okamžiku, kdy je navržen přesun z mandatorních výdajů, přestože se to tváří jako rozpočtově neutrální, znamená to logicky, že se zvyšuje schodek, protože stát musí platit mandatorní výdaje. Tam bohužel směřuje mnoho pozměňovacích návrhů, které opravdu snižují mandatorní výdaje.

A pak je jedna věc, kterou nemáme zcela úplně vyjasněnou, ale chtěl bych ji tady formulovat. Jsou tam některé pozměňovací návrhy, které z té 10miliardové rezervy na povodně ty peníze berou a alokují jinam. Bez té mašličky, že to je na odstranění škod a obnovy území. To si myslím, že je v zásadě nehlasovatelné. Nechci se o tom úplně přít, ale tím, že to, co je nad ten zákon, mělo být 231 miliard, může být použito podle zákona pouze na odstraňování škod a obnovu území po živelné katastrofě. Takže bych poprosil ty, kteří to navrhují, aby to ještě jednou zvážili, protože fakt se nechci přijít, jestli to hlasovatelné je, nebo ne, určitě nebudu bránit hlasování, ale pak bychom mohli být obviněni, že těch 10 miliard jsme nepoužili. A ty dva, minimálně dva pozměňovací návrhy - a není to zanedbatelná výše, myslím, že to je 2,8 miliardy, směřují mimo toto určení přesně na odstraňování škod a obnovu území po těch povodních. Takže poprosím - určitě navrhovatelé ví, o koho se jedná - ať to ještě do ukončení rozpravy zváží, zda je vhodné takhle hlasovat. Já se domnívám, že úplně ne, ale nechci se o tom přít a mít tady procedurální souboj, jestli ano, nebo ne, takže určitě nebudu navrhovat, abychom to nehlasovali, ale je to podle mě na samé hraně, možná za hranou zákona o rozpočtové odpovědnosti. Tím nehodnotím účel těch pozměňovacích návrhů, snad si rozumíme. Jenom hodnotím, že by se nám mohlo stát, že schválíme deficit 241 miliard, na ty povodňové škody by bylo, pokud by oba dva pozměňovací prošly, 7,2 (miliardy), to znamená, na ten zbytek by byl deficit 233,8 (miliardy), a ne 231 miliard.

Děkuji za slovo. To bylo opravdu spíš jenom připomenutí základních parametrů, upozornění, jak velkou vládní rozpočtovou rezervu máme k dispozici. Tím, že se hlasuje v pořadí, v jakém byly pozměňovací návrhy podány, mně to přijde spravedlivé, protože nikdo nemůže říct - tento pozměňovací návrh byl předřazen, a tím pádem můj už byl případně nehlasovatelný. A upozorňuji na ty dva pozměňovací návrhy, které berou z té povodňové rezervy, jestli bych to tak mohl nazvat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Dříve než otevřu rozpravu, žádám zpravodaje rozpočtového výboru poslance Josefa Bernarda, aby uvedl soubor pozměňovacích návrhů a přednesl návrh postupu při hlasování. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já budu velmi stručný. Ono tady spousta věcí už zazněla. Přesně těch pozměňovacích návrhů je 107 - 4 z rozpočtového výboru, 103 z pléna.

Teď krátce k proceduře. Nejprve bychom hlasovali o opravě legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb, jestliže budou načteny. Poté budeme hlasovat o návrzích rozpočtového výboru na změny v číselných položkách, ve znění schválených pozměňovacích návrhů v příloze A sněmovního tisku 805/4 po částech neboli jednotlivě po jednotlivých pozměňovacích návrzích. A dále bude následovat hlasování o pozměňovacích návrzích z rozpravy ve druhém čtení opět jednotlivě, tak jak to bylo v tom předchozím bodě. Všechny návrhy jsou zpracovány v příloze B sněmovního tisku 805/4 a máte je, předpokládám, všichni k dispozici. No a následně budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. Toť za mě vše, děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám rozpravu ve třetím čtení k navrženému postupu.

Paní předsedkyně tedy stáhla svoji přihlášku s přednostním právem (Poslankyně Schillerová z místa souhlasí.).

Nyní je přihlášen po otevření rozpravy pan předseda Tomio Okamura, poté pan předseda poslaneckého klubu Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tak tady máme před sebou další Fialův špatný vtip. Vláda Petra Fialy navrhuje rozpočet s deklarovaným obřím deficitem ve výši 241 miliard korun.

Přestože vláda dala návrh státního rozpočtu na rok 2025 po velkém utajování na stůl až na poslední legálně možnou chvíli, přece jen se jí nepodařilo zabránit veřejné debatě. Odborníci se shodují v mnohém s opozicí, tedy s námi. Rozpočet je nezodpovědný, naprosto nevěrohodný a zčásti dokonce vylhaný. Porušuje základní principy veřejného rozpočtování, jako je úplnost, pravdivost a věrohodnost. Žádný slušný a soudný člověk by ho takto neschválil. Premiér Fiala zase veřejně lže, že rozpočet je prý sestavený odpovědně a je prý prorůstový a investiční. Ekonomové, a to i z provládního tábora, včetně vašich nedávných spolupachatelů ve vládě, říkají, že nesedí čísla o desítky miliard. Poradce prezidenta Pavla ekonom David Marek mu nedoporučuje podepsat rozpočet na rok 2025, protože i podle něj jsou v návrhu - diplomaticky velmi jemně řečeno - nevyjasněné položky.

Navíc váš návrh počítá s neuvěřitelným schodkem 241 miliard korun. Ano, je prorůstový, rostou v uvozovkách investice například na Ukrajinu a na zahraniční zbrojaře.

Rozpočet je v prvé řadě výsostně politická věc a říká, jaké jsou priority vedení státu, tedy současné vlády. Nedáváte nic na skutečnou funkční obranu, ale investujete do útočných zbraní a do ukrajinského korupčního systému a do zamrzlého konfliktu, který nemá vojenské řešení a kde už ani sami Ukrajinci nechtějí bojovat a téměř milion z nich dezertovalo do Evropy a vyhýbají se službě v armádě. Pokračuje také vaše podpora nesmyslného a pro nás ekonomicky zničujícího Green Dealu. To vše samozřejmě na úkor českých občanů a českých firem.

Proto poslanci SPD navrhli 35 pozměňovacích návrhů, celkem za 140 miliard korun, abychom v rozpočtu přesměrovali peníze směrem k našim občanům. Českým občanům a českým firmám totiž zvyšujete daně a životní a provozní náklady. Rozdáváte cizím z našeho, a to v situaci, kdy příští rok nám hrozí recese. Rozdáváte v čase, kdy už dnes víme, že zdravotnictví budou chybět miliardy na základní péči. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich varoval, že pokud porostou výdaje za péči dál stejným tempem, za dva roky budou zůstatky na účtech pojišťoven čítat minus 46 miliard korun. Podle Friedricha to může vyústit ve finanční katastrofu na přelomu roku 2025 a 2026, tedy po příštích volbách do Poslanecké sněmovny. A vy za sebou chcete nechat spálenou zem.

Tím, že vláda zkrátila valorizace u plateb za státní pojištěnce, tak de facto ukradla peníze pojišťovnám, tedy našim občanům na zdravotní péči a připravila je o téměř všechny rezervy. Některé pojišťovny jsou už dnes kvůli tomu v minusu. Vojenská zdravotní pojišťovna má podle médií už dnes faktury po splatnosti za zhruba 1,4 miliardy korun.

Vážené kolegyně a kolegové, proč o tom mluvím? Našim občanům a našim firmám skutečně budou peníze, které vláda vyhazuje za cizí, chybět. Přesněji: to, co vláda ukradla občanům a z rozpočtu, chybí už dnes a bude hůř. A v takovém čase přichází Fialova vláda s rozpočtem, který je, co se týče příjmů, vylhaný, který vyhazuje peníze naprosto zbytečně a kde naopak chybí peníze na základní funkce státu, tedy na podporu našich seniorů, zdravotně postižených občanů, pracujících rodin, dětí a samozřejmě zdravotnického systému.

Věřím, že mnozí z vás si tu péči dali a debatu kolem rozpočtu sledovali a argumenty, které zde říkám, dobře znáte. Jsou to fakta. Rozpočet se prý nelíbí ani panu prezidentovi. Ale o něm si nedělám iluze. Jak řekla paní Pekarová Adamová, pan prezident má i jiné poradce. Takže jako obvykle pan prezident maximálně řekne, nesouhlasím, ale podepíšu.

My v SPD říkáme, nesouhlasíme a rozhodně nepodepisujeme. Nelze zvednout ruku pro něco, co je vylhané a škodí české zemi, českým občanům a českým firmám. Nelze zdvihnout ruku pro rozpočet, který ve skutečnosti tuneluje příjmy České republiky ve prospěch cizích mocností, ve prospěch cizích zemí. Takovému protinárodnímu rozpočtu říkáme jasné ne. Poslanci hnutí SPD budou hlasovat proti tomuto státnímu rozpočtu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan předseda Radim Fiala, poté pan poslanec Jan Hrnčíř se stanoviskem klubu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi shrnujícím způsobem se vyjádřit a prezentovat stanoviska hnutí SPD k vládnímu návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Asi nebudu nikoho z přítomných příliš šokovat tím, když hned na úvod řeknu, že tento návrh svými hlasy nepodpoříme. A pokusím se konkrétně, nikoliv pouze ideologicky a aktivisticky, vysvětlit proč.

Tím hlavním obecným důvodem, jakýmsi společným jmenovatelem, je to, že rozpočtová politika vlády Petra Fialy je dlouhodobě krajně nezodpovědná a neustále prohlubuje zadlužení naší země. O opravdovou konsolidaci veřejných financí se tato vláda vlastně nikdy reálně ani nepokusila. Pouze plošně a bezmyšlenkovitě zvedla od letošního roku téměř všechny daně a odvody, čímž zásadně podsekla hospodářský výkon země, zatímco výdajovou stranu rozpočtu vláda téměř vůbec neřeší a nezaměřuje se na ty zbytné, často nesmyslné, nepovinné rozpočtové výdaje, které neslouží českým občanům a České republice. Ale k tomu se dostanu ještě podrobněji.

Vláda ani nijak zvláště usilovně nebojuje proti stamiliardovým daňovým únikům na dividendách a transferových platbách zahraničních korporací podnikajících a vytvářejících zisk v České republice. Totéž platí o vymáhání daňových nedoplatků, které jen za loňský rok činily dle státního závěrečného účtu a zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu 110 miliard korun. Vláda Petra Fialy za čtyři roky svého působení, pokud tedy dovládne do konce řádného volebního období, vytvoří v absolutních číslech minimálně o 360 miliard vyšší dluh než ta vláda předchozí za stejně dlouhé období. A k tomu je ještě třeba připojit tu skutečnost, že Fialova vláda rovněž část výdajů státu vyvedla do speciálních fondů mimo státní rozpočet, hlavně do Státního fondu dopravní infrastruktury, takže dluh, který celkově vytvořila, směřuje ke 400 miliardám korun. Dluh kumulativní. Dluh, který je o 400 miliard korun vyšší než minulá vláda. Nic na tomto faktu nezmění ani výmluvy této vlády na vysokou inflaci, kterou mimochodem také sama do velké míry způsobila a nedokáže proti ní efektivně bojovat.

I když tedy souhrnný deficit Fialovy vlády očistíme o vliv inflace a budeme je počítat například ve stálých cenách roku 2014, bude to celkem 790 miliard korun. A celkový deficit předchozí vlády Andreje Babiše očištěný o inflaci pak bude na hodnotě 710 miliard korun. Takže současná vláda zadlužila naši zemi nejvíce ze všech polistopadových vlád nejen absolutně, ale i relativně zcela jednoznačně. A dodejme, že předchozí vláda za aktivní podpory hnutí SPD daně významně snížila, čili dobrovolně se vzdala značných daňových příjmů, zatímco vláda Petra Fialy konsolidačním balíčkem téměř všechny daně a odvody plošně zvýšila.

Za dobu dosavadního působení této vlády vzrostlo celkové zadlužení České republiky vůči HDP o 7 procentních bodů, což je prakticky nejvíce ze všech členských zemí Evropské unie. Smutnou pozici této vlády, tedy pozici evropských dluhových a deficitních rekordmanů, podtrhují však i další skutečnosti. Tato vláda rekordně navýšila náš státní dluh i přesto, že měla rekordní rozpočtové příjmy, které v příštím roce dle předloženého návrhu rozpočtu překročí již hranici 2 bilionů korun. Není divu, že tato vláda v naprostém rozporu se svými předvolebními sliby, jak jsem už uvedl, zvýšila veškeré přímé i nepřímé daně a povinné pojistné odvody a k tomu zavedla dokonce i daně nové, například velmi pochybnou a kontraproduktivní windfall tax, a na rozdíl od předchozích vlád disponovala i dalšími mimořádně vysokými příjmy, mimo jiné rekordními dividendami společnosti ČEZ. Mimochodem takzvaně windfall tax za loňský rok přinesla státu cirka 39 miliard korun, přičemž energetické firmy odvedly 34,4 miliardy korun a nejvíc z nich právě polostátní či dominantně státní společnost ČEZ.

Pamatujete si, když se tady hlasovalo o windfall tax, jaké byly ambice této vlády? Že windfall tax přinese z energetiky 100 miliard, z bank 30 miliard, a já nevím odkud, ještě dalších 5 miliard. Společnost ČEZ v roce 2023 na odvodech dohromady zaplatila 40 miliard korun, z toho 30 miliard na windfall tax a 10 miliard na odvodech z nadměrných tržeb pro výrobce elektřiny, jejichž celkový výnos byl 18,5 miliardy korun. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun, z toho ČEZ na zálohách za první dvě čtvrtletí zaplatily 15 miliard korun a za další půlrok plánuje zaplatit stejnou částku. Takže co to vlastně je ve skutečnosti windfall tax? Jakási ČEZ daň, respektive je to přehazování příjmů a peněz státu z jedné kapsy do druhé, navíc s obrovským rizikem úspěšných žalob minoritních akcionářů.

To je skutečně povedený kousek v uvozovkách a my jsme na to upozorňovali hned na začátku. Vláda Petra Fialy přes všechny tyto rekordní a mimořádné příjmy vyrobila toto rekordní astronomické zadlužení. Mimochodem, často v souvislosti se státním rozpočtem a s jeho deficitem se hovoří o takzvaných mandatorních výdajích, tedy o výdajích, které jsou povinné ze zákona, a dalších právních norem. Klasicky jde o nejrůznější sociální transfery typu důchodů, nemocenské, podpory v nezaměstnanosti a podobně. Často slyšíme a čteme, že tyto výdaje eskalovaly do nebetyčných výšin, a je třeba je snížit a omezit například zvyšováním věku odchodu do důchodu či snížením poměru důchodu vůči předchozí mzdě seniorů, což zde vládní poslanci proti nám nedávno schválili.

Ovšem pozor, například v roce 2014 byl poměr těchto mandatorních výdajů vůči hrubému domácímu produktu 21 procent. A jak tomu bylo v loňském roce? Úplně stejně, poměr mandatorních výdajů vůči celkovému objemu našeho hrubého domácího produktu byl i v roce 2023 21 procent, mimochodem to samé platí pro poměr objemu výdajů na důchody vůči HDP. Stále je to po celých posledních 10 let cirka 9 procent. Skutečným tedy problémem je tudíž eskalace nemandatorních, tedy zbytných rozpočtových, výdajů typu nejrůznějších plateb do zahraničí, a dotačních transferů, takzvané dotační ekonomiky, tedy hlavně neinvestičních dotací privátním subjektům, ať už jde o byznysové aktéry nebo takzvané neziskové organizace s politickou agendou a tedy s politickým vlivem v České republice, právě těch, kteří je platí. Zase to ještě později více rozvedu v konkrétních číslech.

Problémem ještě větším a podstatnějším, především ze střednědobého a dlouhodobého hlediska, je pak stagnace a pokles našeho hospodářského výkonu, který je i podle guvernéra České národní banky hluboko pod svým potenciálem. Příčin tohoto stavu je více a všechny lze postupně odstranit a budeme je muset odstranit, pokud se nechceme propadnout do pozice ekonomicky rozvojové země s vysokým podílem občanů v příjmové chudobě, kam ale také pomalu směřujeme, možná už ani ne pomalu. Ano, mluvím hlavně o regulacích ekonomiky, podnikání a energetiky, nařízeními a směrnicemi Evropské unie. Je to zhouba, je to zhouba pro náš průmysl a pro naši budoucnost. Typickým příkladem je škodlivá společenská energetická politika Evropské unie, opřená o likvidaci některých levných energetických zdrojů skrze zločinný spekulativní systém emisních povolenek. O obchodování elektřiny a plynu přes komoditní burzy a o další šílená opatření Green Dealu, pro která zástupci Fialovy vlády hlasuji v orgánech Evropské unie jako na běžícím pásu. My jsme zde nebo já jsem zde před tímto bodem navrhoval mimořádný bod, aby Česká republika odstoupila od Klimatické dohody v Paříži, od Pařížské dohody o klimatu a vystoupila z toho systému obchodování s emisními povolenkami, protože je to obrovský proinflační tlak, všechno to zdražuje, zdražuje to energii a přispívá to k deindustrializaci České republiky a ke zničení zemědělství a hospodářství České republice. Ale pojďme dál. Zákaz výroby aut se spalovacími motory, emisní povolenky na motorová paliva a na vytápění domácností, které nás čekají, povinné zateplování budov a další věci, to jsou skutečné zdroje propadu české ekonomiky. A bude ještě hůř a jsem přesvědčen, že to nesmíme dopustit. Zbavme se této zátěže a obnovíme tak ekonomický růst České republiky a prosperitu a zvýšíme příjmy státního rozpočtu bez jakéhokoliv zvyšování daní.

Ještě krátce k těm neinvestičním dotacím, cituji z loňské výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, tedy podle mě nejvyšší kontrolní autority v zemi. Skutečný smysl rozpočtových dotací nahradil formalismus, ministerstva v drtivé většině případů podporují neúčelné a neefektivní projekty. Dotace na průmyslový výzkum činily v roce 2022 10 miliard korun, příslušné projekty ale ve většině kontrolovaných případů nevedly k naplnění jejich deklarovaných ekonomických přínosů v praxi. To znamená - dali jsme 10 miliard na vědu, výzkum, inovace a nepřinesly ani korunu, ani korunu, neprojevilo se to prostě v ekonomice. U prověřovaných projektů byly po třech letech od jejich ukončení skutečné tržby na desetině plánovaných hodnot.

A to je pouze jedna dotační položka nebo dotační titul, jak se moderně říká. My prostě začínáme dávat peníze na ideologii, na něco, co nám nepřinese ani korunu zpátky. Nikdo to nekontroluje a je to obrovská chyba, která se nám samozřejmě v budoucnu vymstí, ale pojďme dále ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu a k dotační ekonomice. Cituji dále: "Dotace jsou často ze státního rozpočtu poskytovány na projekty, které nemají absolutně žádný pozitivní dopad a přínos pro společnost." To neříkám já, to říká Nejvyšší kontrolní úřad. "Systém dotací je rozsáhlý, nepřehledný, neřiditelný a administrativně náročný." Taky zase do toho vstoupím, do té citace, víte, kolik je státních úředníků, kteří přerovnávají dotace zleva doprava, zprava doleva, kontrolují, administrují? 30 000 minimálně, to znamená 30 miliard korun, které na ně každý rok vynakládáme.

Ale pojďme zpátky ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu. Již opakovaně ve veřejné diskusi o tomto návrhu státního rozpočtu zaznělo, že je sestaven nepravdivě, pardon, tak to už je po citaci. Již opakovaně ve veřejné diskusi o tomto návrhu státního rozpočtu zaznělo, že je sestaven nepravdivě, protože výrazně nadhodnocuje některé rozpočtové příjmy a současně nezohledňuje mnohé povinné veřejné výdaje. Obojí v součtu v řádu vyšších desítek miliard korun, uvádí to Národní rozpočtová rada vlády, ekonomičtí poradci prezidenta republiky a vůbec drtivá většina nezávislých ekonomů. Tak, co k tomu návrhu rozpočtu ještě víc říct, než když se k tomu takhle vyjádří NKÚ, když se k tomu vyjádří Národní rozpočtová rada vlády, a všichni říkají, že velmi diplomaticky, že je to nereálný rozpočet a říkají to prostě proto, že je to pravda. Navíc reálně hrozí i to, že skutečný růst české ekonomiky bude nižší, než jaký vláda při sestavování rozpočtu předpokládala, což bude znamenat další razantní propad veřejných příjmů. I Česká národní banka před pár dny revidovala svoji predikci vývoje české ekonomiky na příští rok směrem dolů, skutečný schodek rozpočtu na příští rok tak může klidně překročit i 300 miliard korun. Ještě k těm příjmům, u toho rozpočtu jsou predikovány příjmy ve výši 2,7 procentního bodu HDP. Já jsem přesvědčen, že toho Česká republika bohužel, a znovu říkám, bohužel, nemůže nikdy dosáhnout.

Letošní rok byl predikován růst HDP o 2,4 procentního bodu, jsme na nula... 2,4 procentního bodu... jsme na, pane ministře, na kolika jsme? Na 0,7 nebo 0,6 (Stanjura mluví mimo mikrofon.), byl predikován 1,1? No, bude celá jedna a teď jsme 0,7. Tak uvidíme, ale v každém případě rozpočet na rok 2025, predikce 2,7 procentního bodu, a nejenom z důvodu České republiky, ale také z důvodu geopolitického, protože Německo se potýká s obrovskými ekonomickými problémy poklesu růstu ekonomiky a my jsme prostě na Německo maximálně navázáni, nehledáme žádné jiné trhy, na to vláda rezignovala. A jestliže bude klesat Německo, a bohužel zatím klesá, tak se to musí bohužel projevit i v české ekonomice.

Přičemž dle údajů Ministerstva financí ke konci letošního čtvrtletí dosáhl náš státní dluh rekordní výše 3,334 bilionu korun. Na každého českého občana tak připadá poměrný dluh ve výši 306 460 korun. Pamatujete si Kalouskovy poukázky, na šeky, jak každému vypsal? Tam na té složence bylo asi, že každý by měl zaplatit 170? Tak kdyby to Miroslav Kalousek udělal dneska znovu, tak na té složence bude 306 460 korun - pro každého.

Fialova vláda bude rovněž historicky první vládou v dějinách našeho státu, za jejíhož působení vzroste státní dluh o více než 1 bilion korun. Za čtyři roky, co vládne tato vláda, se zvedne státní dluh o více než 1 bilion korun - to se v historii ještě žádné vládě díky bohu nepodařilo. Jsou to vítězství a rekordy, kterými není radno se příliš chlubit.

A jedním z velice konkrétních dopadů tohoto trendu jsou expandující výdaje na takzvanou obsluhu dluhu, dluhovou službu. Víte, jaký je objem této rozpočtové položky na příští rok? Jinými slovy - víte, kolik zaplatíme na úrocích příští rok? 100 miliard korun. To je neskutečné číslo. Tedy zhruba 40 procent celkového deficitu. Kdybychom neměli dluhy, tak máme o 40 procent menší deficit.

Národní rozpočtová rada k nepravdivosti vládního návrhu rozpočtu uvádí, že předpokládaný odhad příjmů z prodeje emisních povolenek 30 miliard korun nebere v potaz stažení emisních povolenek do rezervy tržní stability, které bylo schváleno na konci května roku 2024. Očekávaný příjem z prodeje povolenek je tak nadhodnocen zhruba o 10 miliard korun. Jako problematické vnímá tento odborný orgán také vládou očekávané příjmy z odvodů organizací vlastněných státem ve výši 8 miliard korun. Jeví se jako velmi nepravděpodobné, že by letošní zisk těchto organizací dosáhl výše předpokládaných odvodů, pravděpodobnější je příjem na úrovni 3 miliard korun. To je komentář Národní rozpočtové rady k této věci. Čili tento údaj je vládou nadhodnocený více než dvojnásobně.

U rozpočtových a plánovaných dotací na podporu obnovitelných zdrojů energie podle Národní rozpočtové rady vláda počítá se změnou legislativy, na základě které budou pro toto vyplácení platit nová pravidla. Návrh rozpočtu by však měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá. To znamená, že my dnes hlasujeme... nebo budeme hlasovat o rozpočtu, a přitom nejsou splněna všechna zákonná legislativní kritéria pro to, aby rozpočet mohl být takto napsán.

A není to první a jediný případ, kdy tato vláda Petra Fialy při sestavování rozpočtu to udělala tak jako teď. To samé totiž platí i o převodu (povinnosti?) financovat platy nepedagogických pracovníků krajských a obecních škol jejich zřizovateli od příštího školního roku. Neexistuje k tomu platná a účinná legislativa a obce a kraje na to dosud nedostaly od státu peníze. A možná ani nedostanou.

Ministerstvo financí původně navrhlo rozpočet na rok 2025 se schodkem 230 miliard korun. Při jeho projednávání ve vládě se plánovaný deficit zvýšil o 1 miliardu korun pro vysoké školy a o 10 miliard korun na odstranění škod po povodních. Co se týče povodní, to je samozřejmá věc. Ale já jsem doufal, že (se?) těch 10 miliard korun (vezme?) z rozpočtové rezervy, kde ty peníze měly být - bohužel už tam dávno nebyly. Ale co se týče těch 10 miliard korun, těm lidem na severní Moravě se prostě musí pomoct, protože ta věc je katastrofická.

Národní rozpočtová rada vlády rovněž kritizovala to, že těchto 10 miliard na povodně není v návrhu rozpočtu účelově vázáno. Ale já jsem o tom mluvil s panem ministrem v televizi a pan ministr potvrdil, že je - tak to je dobrá zpráva. Cituji: "Nepřiřazením účelovosti hrozí použití těchto prostředků pro krytí jiných, s povodněmi nesouvisejících výdajů a ohrožení plnění limitu strukturálního salda." Tak to doufám, že neplatí, protože pan ministr potvrdil, že je to účelově vázáno, a já z toho mám radost, protože se ty peníze dostanou lidem, kteří byli povodněmi nejvíc postiženi, a to je určitě dobře.

Dále v rozpočtu chybí peníze na důchody. Podle Národní rozpočtové rady jde až o 7 miliard korun. Už letos půjde na důchody zhruba o 5 miliard korun více, než předpokládá rozpočet na rok 2024. Plánovaný meziroční nárůst výdajů na důchody o 1,2 miliardy korun je mírně nižší než objem dodatečných prostředků vyplývající ze zákonné valorizace, který byl ze strany Ministerstva práce zveřejněn, a má činit 12,2 miliardy korun. Zároveň však aktuální propočty Národní rozpočtové rady ukazují, že objem letos vyplacených prostředků na důchody bude asi o 5 miliard vyšší, než předpokládá rozpočet. Pan ministr tady kynul, že to tak není, ale já říkám, na co jsme se dívali my a co také potvrzuje Národní rozpočtová rada.

Skutečný meziroční nárůst objemu prostředků tak pokryje dodatečné výdaje související s valorizací méně než z poloviny, a rozpočtovaná částka na rok 2025 je tedy podhodnocena v rozsahu 5 až 7 miliard korun. Národní rozpočtová rada tedy konstatuje, že návrh rozpočtu nerespektuje v některých položkách principy reálnosti a úplnosti. To má negativní dopady na kvalitu rozpočtového procesu, transparentnost, srozumitelnost veřejných financí a zejména pak na pravděpodobnost dodržení zákonem stanoveného limitu strukturálního salda. To jsou vážná slova.

Vláda rovněž neříkala pravdu, když tvrdila, že bude snižovat strukturální deficit o 1 procentní bod HDP ročně. To by znamenalo zhruba minimálně o 70 miliard ročně, a to bychom teď byli v situaci, kdy bychom schvalovali deficit státního rozpočtu, který by byl 280 miliard - a nikoliv 350. Nyní vláda tento svůj veřejný závazek a slib popírá. Prý: My jsme to nikdy vlastně neříkali. Ale říkali to i v různých televizích - tak asi si to vymysleli stejně jako my - nebo nevím. 30. března 2023 řekl premiér Petr Fiala na tiskové konferenci toto, cituji: "Připravujeme taková opatření, abychom snižovali strukturální deficit o 1 procentní bod HDP ročně." Tak posuďme, kdo říká pravdu a kdo ne. Ve skutečnosti ovšem tempo snižování strukturálního salda nebude ani půl procenta. A když od celkových příjmů rozpočtu odečteme příjmy z windfall tax, kterou jako mimořádný příjem nelze do strukturálního deficitu počítat, bude se rozsah takzvané konsolidace, která podle mého názoru žádnou konsolidací veřejných financí není, v podání této vlády limitně blížit nule.

A jdeme do finále. Ministerstvo financí očekává, že ceny příští rok porostou v průměru o 2,3 procenta. Očekávané příjmy rozpočtu z daní ale stoupají násobně rychleji. A není to tím, že by se čekal prudší růst ekonomiky, který by přinesl vyšší mzdy, vyšší firemní zisky - a nich samozřejmě i vyšší výběr daní, to by přece bylo ideální. Důvod je jiný: velmi razantní růst daní. Stoupne například sazba daně z příjmů firem, zvyšují se znovu povinné odvody živnostníkům - to je ten bod, jak Petr Fiala říkal to, co se jim povedlo, že se jim povedla ta podpora podnikání, že to, co slíbili, dodrželi - tak to jsou ty znovu zvýšené povinné odvody živnostníkům. Ruší se osvobození od daně z příjmu při prodeji podílu ve firmách. A navzdory tomu, že už stát nemá žádné mimořádné výdaje na kompenzace cen energií, pokračuje daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, pro největší firmy v energetice, financích a petrochemii, tedy de facto daň pro ČEZ, takzvaná ČEZ daň.

Celkové příjmy se v příštím roce mají zvednout z 1,94 na 2,086 miliardy korun, což je proti bilionu korun, což je proti letošnímu roku vzestup o 7,5 procenta. To je skoro třikrát rychlejší růst, než kolik mají stoupnout ceny, než kolik bude inflace. Důvodem je markantní růst daní z rozhodnutí této vlády. A čísla mluví jasně: inkaso daně z příjmů fyzických osob má stoupnout o téměř 19 procent, u daně z příjmu právnických osob o 13,5 procenta, u DPH o 7 procent. Deficit rozpočtu se nesnižuje proto, že by vláda omezovala výdaje a šetřila, tak jak to sama říkala před tím, než se dostala k moci a než se stala vládou. Ty naopak proti letošnímu roku stoupají o 126 miliard korun. Výdaje stoupají o 126 miliard korun, tedy o 5,7 procenta. Téměř dvakrát rychleji rychleji, než má být očekávaný růst cen.

Ani takto však vláda neplní svůj slib, že bude meziročně snižovat deficit o 1 procentní bod HDP ročně. Kdyby ho dodržela, musel by schodek klesnout minimálně o 70 miliard. Skutečnost není ani na třetině této sumy. Výdaje na důchody a sociální dávky se zvedají meziročně o 3 procenta, tedy jen mírně rychleji, než má činit očekávaný vzestup cen, tedy inflace. Jsou velmi podobné. To zvyšování důchodů je velmi podobné jako inflace. Koneckonců dneska se zvyšuje a dosahuje podle mě někde hodnoty okolo 2,4 procenta.

Výdaje na platy rostou o 2,2 procenta, tedy ani tolik jako inflace. Kde tedy rostou výdaje nejrychleji? No, hádejte! Ano, hádáte správně, v oblasti neinvestičních transferů, tedy dotací. O 35 procent například v segmentu dotací neziskovým a podobným osobám. Neziskovým osobám - těch, které tady uplatňují vliv i jiných zemí, jiných států a jiných organizací. Z 19,7 miliardy na 26,7 miliardy korun neziskovky. Téměř 30 miliard v příštím roce. O 72 procent rostou výdaje na dotace podnikatelům z loňských 7,5 miliardy na 13 miliard korun.

Dámy a pánové, vláda slibovala snižování rozpočtového deficitu a strukturálního salda, slibovala nám všem nezvyšování daní a slibovala konec dotačního byznysu. Návrh státního rozpočtu na rok 2025 jde ve všech těchto ukazatelích přesně opačným směrem. Bohužel ke škodě České republiky. Proto poslanci hnutí SPD tento návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nemohou podpořit a budeme hlasovat proti tomuto návrhu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Jan Hrnčíř, který vystoupí se stanoviskem poslaneckého klubu hnutí SPD. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi říci pár slov k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025. Je toho více, co mu vyčítám, ovšem nejvíce a zásadně fakt, že postrádá úplnost, pravdivost a věrohodnost. Návrh rozpočtu se absolutně neopírá o reálná čísla a o platnou legislativu, což jej samozřejmě automaticky diskvalifikuje z možnosti úvahy o jeho podpoře. Podle mého názoru tento návrh rozpočtu schválit nelze, neboť i když je rozpočet sám o sobě dle definice plán, musí se ten plán opírat o reálná data a účinnou legislativu, a to se v tomto případě neděje.

Vláda hodlá protlačit jakýsi nástřel, kde jsou výrazným způsobem nadhodnoceny příjmy a na druhé straně zase podhodnoceny výdaje. Je to tedy nikoliv plán, ale pouhé přání, které nemá oporu v realitě, ale ve zbožných modlitbách Petra Fialy a Zbyňka Stanjury. Věrohodné je to asi stejně, jako když pan premiér sliboval nejdéle do pěti let zajistit pro naše občany stejné platy, jako mají v Německu. Jaká je realita? Propast mezi platy v České republice a v Německu se v posledních letech zvětšuje. Pan premiér se zjevně řídí heslem, že nikdo nemůže občanům naší republiky dát tolik, kolik on jim může slíbit. A velmi podobně je na tom i dnes projednávaný návrh rozpočtu, tedy nereálný a nevěrohodný.

Jeho problematičnost koneckonců namítá i Národní rozpočtová rada, která jej doslova rozcupovala. Jen připomenu, že Národní rozpočtovou radu tvoří ekonomové, kteří jsou určeni pomáhat vládě v ekonomických otázkách a při přípravě rozpočtu. Jejich názor a varování je tedy nutné vzít velice vážně. Že tak vláda neučinila, je přinejmenším alarmující.

Dalším ekonomy namítaným faktem je, že takto nevěrohodně sestavený rozpočet může poškodit vnímání České republiky na finančních trzích. Ani tento velice závažný argument vláda nevzala v potaz. Toto je hlavní a pro mne nepřekonatelný důvod, proč vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025 nelze podpořit.

Dále je to skutečnost, že i přes přijetí takzvaného konsolidačního balíčku, který z kapes daňových poplatníků jen v tomto a příštím roce vytáhne dohromady cirka 150 miliard korun navíc, nedochází v tomto poměru ke slibované konsolidaci veřejných financí. Stále se počítá s daní z mimořádných zisků, aniž by docházelo ke kompenzaci mimořádných nákladů za energie pro spotřebitele. Vláda peníze lidem doslova sebere a pak je utratí. To je neuvěřitelná podlost a výsměch občanům této země.

Dluh České republiky za čtyři roky vládnutí této hrůzovlády se navýší o těžko uvěřitelný 1 bilion a 150 miliard korun. To je absolutní rekord v české historii a v kontextu slíbeného efektu takzvaného konsolidačního balíčku, vládních škrtů, takzvané důchodové reformy a dalších vládních zásahů nepřijatelné, hanebné a ostudné. Je ostudné, že vláda, která odírá daňové poplatníky, zároveň bezprecedentně navyšuje naprosto zbytné výdaje na Úřad vlády a zároveň snižuje naopak vysoce potřebné výdaje na investice a výdaje na vědu a výzkum.

Dalším ostudným navýšením je vládní návrh na zvýšení platů politiků. Vláda, která ožebračila důchodce takzvanou důchodovou reformou, která zvedla věkovou hranici odchodu do důchodu, a zároveň změnila vzorec, podle kterého se budou vypočítávat důchody tak, že dojde k jejich snížení, vláda, která likviduje podnikatele zvyšováním daní, živnostníky zvyšováním povinných odvodů a pracující lidi škrty v odečitatelných položkách, má tu neuvěřitelnou drzost si sama sobě navrhnout zvýšení platů. Za co? Za to, že reálné mzdy poklesly, ekonomika se potácí daleko pod očekáváním a lidé se mají stále hůř? Je pravdou to, co říkají lidé, že vláda skutečně prosadí platy, jako mají v Německu, ovšem jen a pouze sama pro sebe.

Já i hnutí SPD trváme na zmrazení platů politiků, protože toto je jediná možná cesta. Pokud tvrdíte, že je nutné šetřit, pokud nutíte občany netopit, nosit dva svetry a péci kuře napůl se sousedy, pokud prosazujete konsolidační balíčky a důchodové deformy, tak přece nemůžete myslet vážně toto navýšení svých vlastních platů. Ukažte občanům, že úspory myslíte vážně, a začnete u sebe. Zejména když i tak původně vysoký schodek rozpočtu musel být ještě navýšen kvůli schválené pomoci oblastem zasaženým povodněmi, což je naopak výdaj, který je samozřejmě oprávněný a potřebný. Nicméně i kvůli tomuto navýšení se nyní bavíme o plánovaném schodku ve výši astronomických 241 miliard korun. Navíc se jedná o schodek, který je výsledkem velmi špatně, neúplně, nepravdivě a nevěrohodně sestaveného rozpočtu. Mně tedy nezbývá nic jiného, a stejně tak i klubu SPD, tento návrh nepodpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě, která je otevřena, a jako první vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Robert Králíček, paní poslankyně Margita Balaštíková a další řádně přihlášení. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já jsem šel pomalu k tomu mikrofonu, protože jsem myslel, že třeba ještě dojdou nějací ministři nebo premiér třeba. Ne. (Ministr Baxa gestikuluje, že je přítomen.) Tak nevím, jestli pan ministr kultury je premiér nebo ministr financí. Já bych mu to přál, ale zatím není. No, já to tady zdůrazňuju proto, že projednávání zákona o státním rozpočtu, to se říká, že to je zákon roku. Tady vidím pana primátora, my budeme to samé mít o rozpočtu pro Prahu příští čtvrtek na zastupitelstvu. Tak to je nejdůležitější zákon roku. My jako opozice to projednávání nijak nezdržujeme, to doufám, že uznají všichni. A přesto, že je tady přihlášeno pouze 12 poslanců, to je dokonce méně, než je počet ministrů, to jest i počet stínových ministrů, kteří by měli reagovat v těch jednotlivých rezortech, je nás tady přihlášeno 12, takže to bude fakt velmi rychlé. A přesto je tady jenom ministr kultury, není tady premiér, nevidím tady ministra financí, byť tady předtím byl, to zas musím říct. Ale z ministrů a z vlády je tady jenom jeden ministr a slovy čtyři, osm koaličních poslanců a jeden řídící schůze, to je devět. To se na mě nezlobte, říkám to tady, abych zanechal elektronickou stopu, úplně záměrně, aby vy pak, až se to někdy otočí a třeba to bude po příštích volbách, třeba někdy v budoucnu, mně to je jedno. Ale vy hrozně na tohleto hřešíte. Jak se budete dívat vy, až budete jednou v opozici, že při třetím čtení rozpočtu je tady jeden ministr, devět koaličních poslanců i přesto, že je přihlášeno jenom 12 poslanců. Jdeme fakt rychle. Začali jsme ve dvě, byl tam ještě předtím nějaký další bod. Není tam 50 přihlášených. Mně to přijde úplně jako neuvěřitelné, jako neuvěřitelná neúcta k Poslanecké sněmovně. To se na mě nezlobte. Pak vy se budete rozčilovat, už na to nebudete mít právo. To je to, co já říkám konzistentně v televizi a budu to opakovat až do voleb. Jakékoliv vaše rozčilování kdykoliv v budoucnu, nebudete mít na to právo, protože teďka to tady vypadá takhle.

Já jsem mluvil ve druhém čtení jenom k tomu svému pozměňovacímu návrhu, který jsem načetl, o kterém dneska budeme hlasovat, teď si dovolím takový politický příspěvek ke státnímu rozpočtu. Ono to začalo už přes prázdniny, kdy vláda vlastně poprvé v historii v zásadě utajila tu fázi, kdy ministři chodí na Ministerstvo financí a vlastně v uvozovkách lobbují za ty svoje rezorty, což je přirozená věc, a je dobře, že je na to vidět. Je dobře, že opozice to vidí, novináři to vidí. Oni říkali, že není důvod, aby se před kamerami handrkovali a hádali. (Ministr Baxa odchází ze sálu.) Tak nevím, aby mě pak pan místopředseda nepřerušil, že odchází i ten jediný ministr, protože bez ministra nemůžeme jednat. Mám pokračovat?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte pravdu, pane poslanče. Máme-li postupovat v souladu s jednacím řádem, pan ministr požádal o technickou, že si potřebuje odskočit, hygienickou pauzu. To znamená, abych naplnil jednací řád, protože není přítomen žádný ministr. V tom případě požádám o strpení a přeruším na tři minuty do přítomnosti pana ministra. (Poslanec Králíček z místa: To je škandál!) Já postupuju pouze podle jednacího řádu. (Nesrozumitelné poznámky z pléna. Čekání na příchod ministra Baxy.)

 

Poslanec Patrik Nacher: To můžu, ale já vás neznám všechny jménem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mikrofony jsou zapnuté, pane poslanče. (Pobavení v sále.) Já je vypnu. (Ministr Baxa přichází do sálu.) Pane poslanče, podmínky pro jednání Poslanecké sněmovny jsou naplněny a čas na přestávku vypršel. Já vás požádám, abyste pokračoval ve svém projevu.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji, pane místopředsedo. No, ono to není o ministru kultury, který si potřeboval odskočit, to je samozřejmě v pořádku. Tam jde o to, že jestli ten zbytek, těch 17 ministrů si také odskočilo a doposud se nevrátilo (pobavení v levé části sálu), tak pro ně pošlete na toaletu, jestli se tam zapomněli, anebo jsou někde jinde. Já se omlouvám. Nevím, já už skoro nemám jakoby energii se nad tím rozčilovat. Ale my jsme tady fakt ve třetím čtení a my jsme závislí na přítomnosti ministra kultury, který když si odskočí, tak se přeruší jednání o státním rozpočtu na příští rok. Nevím, já se asi rozčilovat nebudu. Dneska mi psal nějaký volič, dokonce váš vládní, že jako zdraví máme jenom jedno. Tak já se tím asi budu řídit. A já mám pocit, ti lidé to vidí, já umístím pak to video i s tou pauzou. To se na mě nezlobte. Tady dokonce koaliční poslanci si z toho dělají srandu, abych jmenoval těch pár, co tady je. Já to klidně rád udělám, to mě znáte. Vidím tady pana primátora Svobodu, Karla Haase, pana poslance Kuchaře, Balaše, pan kolega Berki, tuším, pan Bernard, no, ten tady být musí, protože je zpravodaj, kolega Nový a paní poslankyně, já nechci poplést vaše jméno, tak když mi ho pak tady zašeptáte, tak já ho řeknu na mikrofon. (Pobavení v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, vždycky (oslovujte) všechny poslance mým prostřednictvím prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já jsem je jenom vyjmenoval, že jsou tady, na jejich vlastní žádost, prosím pěkně. (Do vládní lavice přichází ministr Stanjura.)

No, tak já se vrátím k tomu - ono už to prostě začalo tím projednáváním o prázdninách, kdy se vlastně jakoby to dojednávání utajovalo a říkalo se, doposud to probíhalo tak, a říkal vám to i předchozí ministr Miroslav Kalousek, to určitě není příznivec...

Aha, kolega Janda ještě je tady. Ano, pardon, toho jsem zapomněl, protože se dal do hovoru s našimi poslanci, tak jsem ho považoval za...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, prosím, držte se projednávaného tématu.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já se toho držím, pane místopředsedo. Jak jinak komentovat tuhletu situaci, kdy tady se musí vzít tříminutová pauza, abychom mohli pokračovat, aby tady byl přítomen aspoň jeden ministr. Takže jinak, než že si z toho budu dělat srandu, tak na to jiná reakce není. To se na mě jako nezlobte. Takže tady... (Ministr Stanjura něco poznamenal mimo mikrofon.) ... za mě, já nevím, pan ministr teďka tady na mě něco pokřikuje, já jsem neslyšel vůbec.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je-li tomu tak, tak v tom případě prosím, pane ministře, nechte pana poslance... (Ministr Stanjura: V žádném případě jsem nepokřikoval.) Nepokřikoval, dobře. (Ministr Stanjura: Kdybych pokřikoval, tak byste to slyšel.)

Tak, vrátíme se k projednávanému bodu. Prosím, pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Patrik Nacher: Přidanou hodnotou toho projednávání, já bych skoro řekl v utajení, mělo být, že tady bude návrh státního rozpočtu, který bude perfektní, bezchybný a koaličně dojednaný, a že právě nedojde k těm hádkám před kamerami.

Tak tahle ta přidaná hodnota za mě prostě neplatí. Neplatí, protože takový rozpočet my tady při veškeré možné úctě fakt nemáme. Kdybych to rozdělil na dvě základní části, tak ta jedna je, že ten navržený rozpočet je nepravdivý, řeknu konkrétně v čem, a ta druhá že počítá se změnou zákona, která ještě není přijata někde jinde. Vy byste byli první, komu by to vadilo, kdybychom my přišli s rozpočtem, u kterého ta čísla budou platit v momentě, kdy se musí schválit ještě nějaký jiný zákon. A ten schválen prostě není.

Takže když začnu těmi nepravdivými nebo nepřesnými, abych tady nebyl obviněn, informacemi. Rozpočet počítá s ekonomickým růstem 2,7 procenta. Podle České národní banky je předpoklad 2,4. I ten benchmark se neshoduje na tom, že by příští rok měl být ekonomický růst 2,7 procenta. Mě pak teda bude zajímat, jak se s tím popasuje, až se ten rozpočet tudíž z této logiky věci nenaplní. Ta druhá věc se týká nadhodnocených - a to tady prostě evidentně je - nadhodnocené příjmy z emisních povolenek o 10 miliard korun. Opět, ano, je tam nějaký rámec, řekl to ministr životního prostředí, já vím, a vy tam dáte přesně tu horní hranici.

A pak jsou tady dva momenty, které tam jsou, ale pro které je potřeba něco jiného udělat, změnit zákon nebo něco jiného zajistit. Jednak jsou to ty obnovitelné zdroje, a to já pak budu citovat, co říkají ekonomové, to neříkáme jenom my, kde chybí 23 miliard.

K tomu jsou pozměňovací návrhy k energetickému zákonu, který je v plánu, tuším, na pátek, teď si nejsem jist. Tam je asi osmdesát pozměňovacích návrhů, z toho čtyři jsou z dílny Ministerstva financí, které se této problematiky týkají. Takže vidíte, že to není, jsou tam čtyři, dokonce si pamatuju, že to je, tuším, D16, D17, D18, D19, jsme to udělali jako pozměňovací návrhy. Roman Kubíček, jestli je přihlášen, tak mě doplní. Ani jeden z těch čtyř neprošel v hospodářském výboru, což je gesční výbor, to je zcela evidentní. Pak tam chybí peníze na nepedagogické pracovníky, což by mělo přejít na kraje. Ale k tomu zase potřebujete změnit nějaký jiný zákon, a pokud vím, tak to se bude zase řešit zítra odpoledne.

Nebo jsem někde četl citaci, že peníze na pedagogické pracovníky jsou do konce srpna příštího roku. A od toho září tak fajn, tak od toho je tady mikrofon, tak to řekněte, od září to teda se bude platit jak? Z rozpočtu, nebo to přejde na ty kraje, kde ty kraje na to vezmou peníze? Anebo to takhle není a je na to celý rok? Ale pak v té chvíli tam těch peněz je nedostatek.

To jsou čtyři konkrétní věci, to znamená ekonomický růst, emisní povolenky, obnovitelné zdroje, peníze na nepedagogické pracovníky. Vy jste říkali, že ten rozpočet je realistický, vyvážený, proinvestiční, zodpovědný a extrémně prorůstový. Ekonomové, a to i ti, kteří nás bytostně nemusí a vás co chvíli chválí, tak říkají, že to je nerealistické, rezignující na konsolidaci, nevěrohodné, nejasné, netransparentní, neúplné, nadhodnocené. A dokonce i nezákonné.

Miroslav Kalousek napsal na Xku slova jako švindl a manipulace. Vidíte, takhle drsný já tedy nejsem tady na mikrofon.

Vy jste měli ve vládním prohlášení větu: "Ozdravení veřejných financí a obnovení důvěry občanů ve spravedlivý, férový stát jsou dva klíčové úkoly, které stojí před vládou České republiky v oblasti ekonomiky." Já se chci zeptat, jak to jde do souladu s tím, co jsem před chvilkou říkal. To znamená, úplně prokazatelně je tam jedna položka na příjmech nadhodnocena, dvě, obecně ten celý vlastně ten příjem z hlediska toho ekonomického růstu. A jsou tam položky ve výdajích, které jsou podhodnoceny. To teďka vůbec nemluvím třeba například o takových věcech, jako je valorizace důchodů a podobně. Abyste mě nemohli nařknout, že to přeháním, protože vy to vždycky dělíte a takhle to komunikujete občanům, že to je spor klasický, koalice, opozice, my to kritizujeme, vy to hájíte. Tak jsem tentokrát poprvé, poprvé, to je čtvrtý rozpočet a já jsem teďka poprvé si dal tu práci a nachystal si pár názorů, které pokrývají skoro celé politické spektrum různých ekonomů, kde vy je nemůžete podezírat z toho, že by měli v lásce hnutí ANO.

Tak pokud jde o pohled Českomoravské konfederaci odborových svazů, dobře, odboráři ti asi vždycky budou nějakým způsobem v konfliktu s vládou, oni říkají sociální partneři, především odbory, byli fakticky okamžitě vyloučení z procesu přípravy a vyjednávání o návrhu státního rozpočtu na rok 2023. Jak se následně ukázalo, stejně je tomu tak i v případě vyjednávání rozpočtu na rok 2024, 2025. A teďka tady jdeme v rychlém sledu.

Pan premiér řekl: Příští rok investujeme rekordních 250 miliard korun, překonáváme všechny předchozí vlády. Jo, to jsem zapomněl, vy se vždycky ještě navíc k tomu pochlubíte, jak jste lepší než všechny předchozí vlády. No tak tento výrok označil Demagog.cz - a to opravdu webová stránka, která by nám nějakým způsobem nadržovala - za zavádějící, já bych řekl za manipulativní. Jak píše Demagog dál, jedná se o historicky nejvyšší nominální částku. No, logicky, jak jde inflace, tak vždycky ty částky budou nominálně nebo zpravidla nominálně nejvyšší, zvlášť když ta inflace za poslední tři roky je v souhrnu nějakých 30 procent. Při zohlednění inflace ale byly výdaje vyšší v roce 2015. To neříkáme my, to říká Demagog. To znamená, v době, kdy byl ministr financí Andrej Babiš, byly ty výdaje vyšší. Takže to není pravda, že ty investice jsou v té reálné hodnotě nejvyšší. V té absolutní ano, to se s váma nikdo nepře.

No a teďka co na to říkají ekonomové? No protože já už nevím, jaký úhel pohledu nabídnout, aby to nespadlo do té zploštělé debaty. Opozice má kritizovat, koalice se brání zuby nehty a občané v tom tápou a záleží, s kým sympatizují, tomu dají jako za pravdu. Ale tady to prostě nějaká objektivní pravda. Helena Horská, to je poradkyně pana premiéra. Na místě prezidenta by chtěla diskutovat s ministrem financí o otázkách, které nad rozpočtem visí. Chtěla bych slyšet závazek, že další schvalování bude mnohem transparentnější a srozumitelnější. Poradkyně premiéra. Tak to dokonce, to není jakoby ekonom úplně nezávislý, ten je na vaší straně. Je třeba znovu nastavit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Rozpočet, který je klíčovým zákonem roku, by měl být sestavován velmi obezřetně, neměl by být obětí snížené legislativní kultury. Tím naráží pravděpodobně, že má-li ten rozpočet být na konci pravdivý, tak je potřeba změnit ještě jiné zákony, které jsou tady v běhu.

Daniel Münich: "Mrzí mě nižší transparentnost a realističnost rozpočtu. Je to nový fenomén, který jsme tady ještě neměli. Je to nový fenomén, který jsme tady ještě neměli." To neříkám já, to říká člen NERVu a ekonom.

Pokud by ministr financí Zbyněk Stanjura do návrhu státního rozpočtu nezapočítal některé nadhodnocené příjmy a naopak tam dal všechny výdaje tak, jak je popsala nezávislá Národní rozpočtová rada, nepodařilo by se mu snížit schodek hospodaření mezi lety 2024 až 2025 tak, jak je to naplánováno. Říká to kdo? Já? Ne. Říká to Mojmír Hampl. Tohle není klasický spor. Ten rozpočet je dneska v podobě, že to není klasický spor opozice versus koalice.

Současná legislativa podle původního materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu vyžaduje, aby tam bylo alokováno 31 miliard korun. To jsou ty obnovitelné zdroje. Rozpočet počítá s 8,5 miliardy a je to podloženo zatím jen velmi obecným konstatováním a úpravami, u kterých nejsou kvantifikovány celkové dopady. Jestli se to nepovede, respektive dopady té změny nebudou takové, tak je pak otázka, co vláda bude dělat? 20 miliard nejsou úplně malé peníze, aby se tam daly jen tak najít, podotkl člen rady Jan Pavel. Takže buď Národní rozpočtová rada, nebo ekonomové z NERV konstatují to, co tady říkám. Na základě výše uvedeného Národní rozpočtová rada konstatuje, že návrh rozpočtu nerespektuje v některých položkách principy reálnosti a úplnosti. To jsem mimochodem říkal v prvním čtení. To má negativní dopady na kvalitu rozpočtového procesu, transparentnost a srozumitelnost veřejných financí, a zejména pak na pravděpodobnost dodržení zákonem stanovených limitů strukturálního salda, který je ze zákona hlavním indikátorem zdraví veřejných financí.

Takže až budete prosím pěkně někdo reagovat - možná pan poslanec Nový, ten vždycky vystupuje k rozpočtu, nebo pan ministr - tak už se nebudete přít se mnou, protože dneska jsem to pojal trochu jinak, ale s ekonomy, kteří tohleto říkají. Já to tady čtu, to jsou citáty. Jinak víte, že to normálně nečtu.

David Marek, poradce prezidenta Petra Pavla: "Je to snaha lakovat si situaci narůžovo, opticky snižovat schodek, který ve skutečnosti bude jiný. Samozřejmě asi každá vláda bez ohledu na to, kdo zrovna tu vládu sestavuje, se snaží sestavit rozpočet co nejpříznivěji. Nicméně měli bychom se snažit dosahovat výsledků v rozpočtu takovým způsobem, který je poctivý a transparentní. To znamená, pokud nemáme vyjasněné položky v řádu 40 až možná 50 miliard, je rozpočet s deficitem 240 miliard v podstatě rozpočtem s deficitem 280 až 290 miliard. To už kvalitativně mění hodnocení postoje fiskální politiky, respektive návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zásadně to proměňuje, jak k takovému rozpočtu postavit," řekl David Marek. Zase, to neříkám já. (Ministr Stanjura k němu hovoří.)

Pan ministr se mě zeptal, jak dlouho budu mluvit. No, až to dokončím, tak to dokončím. Miroslav Kalousek: "Nemůžeme mít různé názory na to, jestli v tom rozpočtu mají být ty položky pravdivé, jestli se tam mají nebo nemají psát vědomě nereálná čísla. K tomu bohužel došlo. Ten rozpočet je postaven v některých položkách na zcela nereálných číslech. Rozpočtová rada na to upozorňovala Ministerstvo financí, že ta čísla jsou jiná. Oni tam přesto napsali nepravdivá čísla. To je blízko podvodu." Zase to nejsou moje slova, to napsal Miroslav Kalousek.

Vím, že se to blbě poslouchá, ale je to tak. Vy prostě aby ten rozpočet vypadal v době, kdy bude volební kampaň a volby do Poslanecké sněmovny, lepší, tak jste si to vymysleli na obou dvou stranách. Za mě něco úplně neuvěřitelného. To znamená úplně od začátku - od netransparentnosti při projednávání, kdy jste to zveřejnili o dva měsíce později a přidaná hodnota nepřišla, až po tenhleten závěr - je tohleto naprosto neakceptovatelný rozpočet, který vám kritizují i ekonomové, kteří mají blíž spíše k vám než k nám. S vámi to vůbec ani nehne a vy si jedete furt svoje.

Budiž pozitivní moment - abych jenom nekritizoval - líbí se mi přístup nového pana ministra průmyslu Vlčka, který na rozdíl od svého předchůdce vidí i některé jiné priority, které on neviděl, které nejsou tak velké v tom rozsahu. Mám tím na mysli ve věci týkající se spotřebitelského práva, spotřebitelských organizací. To mě potěšilo. Takže to jenom, abych to tady vyvážil, že nebudu jenom kritizovat. Tam, kde to stojí za ocenění, tak to rád udělám.

Ve výsledku jedinou obranou, kterou jsem doposud slyšel z koaličních řad, je, že těch 20 miliard - nebo včera v televizi 30 miliard - je 1,5 procenta, že to jsou vlastně drobné, že ze stovky je to 1,50 koruny a že vlastně o nic nejde. Tak když o nic nejde, tak proč je takový problém potom schválit opozici některé pozměňovací návrhy, které zdaleka - říkám některé, ne všechny - nedosahují této výše? Ale tam najednou tohle pravidlo hraní si na promile procenta neplatí.

Kdyby tady byl pan premiér, tak bych mu řekl jakožto nejlepšímu fotbalovému střelci české politiky, že ten rozpočet je nepravdivý, manipulativní, pokrytecký a v tom fotbalovém žargonu jde o debakl a o blamáž. Kdyby tady byl pan ministr financí, který byl netrpělivý a měl pocit, že když přijde, tak hned skončím, aby mi mohl odpovědět, tak bych mu řekl, že minulý rok jsem říkal, že je takový David Copperfield, který čaruje s těmi čísly tak, aby to vyšlo, kouzlí s nimi, a letos s nimi kouzlí ještě víc než vloni. To znamená, na tom nemám co měnit. Dokonce to vlastně poprvé neříkám už jenom já o tom kouzlení s čísly, ale říkají to i ostatní. Suma sumárum, ten rozpočet prostě není pravdivý. Je to Potěmkinova vesnice a je vaše generální odpovědnost, že si ho v takové podobě schválíte. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Robert Králíček, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková, pan poslanec Robert Stržínek a další. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem tu chtěl mluvit o mé žádosti na podporu mých dvou pozměňovacích návrhů, které se týkaly vnitřní bezpečnosti, protože jsem opravdu přesvědčen, že vnitřní bezpečnost tato vláda podceňuje. Často slýcháme i na výboru, že klíčové instituce mají příslib premiéra, že jim rozpočet v průběhu roku dorovná. Ale myslím si, že takto klíčové instituce, které mají na starosti vnitřní bezpečnost, jako je například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost či Bezpečnostní informační služba, nemohou přece fungovat. Tyto klíčové instituce, které chrání Českou republiku, by měly mít rozpočet jasný a hlavně by ho měly mít naplněný.

Nám bylo sděleno, že těmto klíčovým institucím chybí peníze. Na výboru pro bezpečnost se našla politická shoda, protože se domnívám se, že debatovat o vnitřní bezpečnosti není politické. Ale opravdu mi přijde až nedůstojné, abychom tady konstruktivně žádali o podporu pozměňovacích návrhů opozice - byť opozice - na kterých byla shoda na výboru pro bezpečnost, protože jinak by se nedostaly do oficiálních usnesení před nějakými sedmi lidmi z koalice. Mně to opravdu přijde nedůstojné. Kdybych tu chtěl obstruovat nebo četl cokoliv jiného, ale tady je sedm lidí z koalice.

Já mám tři dcery. Každý máme děti a přece chceme, aby vnitřní bezpečnost fungovala, aby policie měla plné stavy, aby byla akceschopná. Chceme přece, aby i tajné služby byly akceschopné, aby měly moderní vybavení a byly v trendu nebo stačily těm, kteří zrovna chtějí něco nekalého činit. Stejně tak Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. Všichni jsme svědky denních útoků v kyberprostoru a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nemá dostatek peněz na svůj provoz. Nemá, přátelé.

Ano, ten druhý pozměňovací návrh, který se týká BIS, bere peníze z vládní rozpočtové rezervy, ale jak říkám, byla na něm i politická shoda na výboru pro bezpečnost, proto tam prošel. Ale ke komu mám teď hovořit? Mně přijde, že to téma prostě je klíčové, je důležité. A měli bychom prostě ty peníze tam dát. Nemělo by to být tak, že možná je premiér dá, možná je premiér nedá.

Tyto instituce by měly mít ty peníze, my tady investujeme do obrany a je to dobře, já to nezpochybňuji, ale neměli bychom podceňovat i tu vnitřní bezpečnost. Vezměte si, jaké byly protesty policistů kvůli jejich platu. Pak se k nějakému navýšení dobereme, ale i to je sporné. Dává se tam 1 000 korun, do té proměnlivé složky, nedává se to do tarifu. A jak dlouho se o tom hovořilo? Je to jenom proto, že ministr vnitra podle mě ztratil důvěru těch policistů, protože jim slibuje od 10 procent a skončí někde možná na pěti, nemluvě o tom, že některé peníze bude muset vrátit do provozu, takže je to zase sporné. A tyto instituce mají mít na starosti vnitřní bezpečnost! Vezměte si, jak se vyvíjí bezpečnostní situace na Ukrajině, jak se vyvíjí ve světě, my budeme mít vyspělou armádu, ale vnitřní bezpečnost prostě pokulhává.

Proto vás ještě jednou prosím, abyste ty pozměňovací návrhy podpořili, abychom těmto klíčovým institucím dali jistotu, potřebnou jistotu, se kterou mohou celý rok plánovat. Mohou plánovat hlavně provoz, mohou nabírat lidi. A samozřejmě u tajných služeb i další věci, které jsou klíčové pro jejich fungování. Myslím, že nás příští rok čekají opravdu některé důležité okamžiky.

Mrzí mě, opravdu mě mrzí, a nechci opakovat to, co řekl tady Patrik Nacher, ale mrzí mě, že to nemám komu říct, neberu svůj projev jako obstrukční, opravdu jsem chtěl požádat o tu podporu, ale ne sedm poslanců. Nebo dnes, teď už možná osm. Ne, sedm koaličních poslanců a jednoho pana ministra, nebo dva ministry. Myslím, že je to opravdu nedůstojné tomu, o čem tu hovoříme, a jak klíčová bezpečnost nás všech je. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další v pořadí vystoupí paní poslankyně Margita Balaštíková, připraví se pan poslanec Robert Stržínek. Paní poslankyni nevidím, v tom případě pan poslanec Robert Stržínek vystoupí a připraví se paní poslankyně Jana Berkovcová, potom pan poslanec Lubomír Brož. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu relativně stručný. Nás po projednání a po skončení této rozpravy čeká hlasování, ve kterém to obvykle probíhá tak, že pozměňovací návrhy koalice v drtivé většině projdou a pozměňovací návrhy opozice naopak nikoliv. Málokdy. Málokdy se stane, že některý z nich projde.

My jsme dnes na klubu projednávali všech více než těch 100 pozměňovacích návrhů, ať už ty, které jsou z pera našich poslanců, tak i všechny ostatní, a já bych se osobně zastavil u jednoho z nich. Konkrétně se jedná o pozměňovací návrh s číslem 5641 ctěného kolegy Pavla Staňka, prostřednictvím vás, pane předsedající. Jedná se o přesun v rozpočtu v částce 45 milionů korun, který souvisí s Českou tiskovou kanceláří.

Česká tisková kancelář může své služby totiž poskytovat pouze za úplatu, protože jí to ukládá zákon, a protože nepobírá žádné veřejné prostředky na svou činnost, tak je opravdu odkázána jen a pouze na předplatitele svého zpravodajství. A tento pozměňovací návrh se zabývá tím, že máme v České republice více než 6 000 měst a obcí - a krát 12 měsíců v roce, krát paušál 600 korun, právě to nám dá to číslo 45 milionů, které se v tomto návrhu doporučuje dát k dispozici městům a obcím, které si toto zpravodajství koupí.

My považujeme zpravodajství ČTK za důvěryhodné, za objektivní a myslíme si, že to je rozumná forma podpory této zpravodajské organizace. Ono je to takovým selským rozumem řečeno: chcete-li podpořit automobilku, kupte si její auto, chcete-li podpořit gobelínku, kupte si její gobelín, a pokud chcete podpořit nezávislou českou tiskovou agenturu, kupte si její zpravodajství. Proto chci říct za sebe, a nejenom za sebe, byť patřím k opozičním poslancům, že tento návrh z pera Pavla Staňka z ODS drtivá většina mých kolegů podpoří. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. První faktická poznámka je pana poslance Stanislava Berkovce a potom pan ministr s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážený pane předsedající. Příjemný podvečer, vážené dámy kolegyně, vážení páni kolegové, já bych rád navázal na svého váženého kolegu pana poslance Stržínka. Jednak v tom, že ten pozměňovací návrh, návrh, o kterém mluvil, je určitou podporou obcí. Podporou obcí, které by si nemohly dovolit ten zpravodajský servis, takže to obohatí jaksi jejich život. A já také spoléhám na to, že vlastně zpětnou vazbou dojde k tomu, že začnou komunikovat více s Českou tiskovou kanceláří, a že se obohatí tím pádem i regionální zpravodajství, respektive zpravodajství z regionů.

Jenom pro informaci, Česká tisková kancelář se vždycky o sebe uměla postarat. Byla založena 28. října 1918, potom nově podle nového zákona v roce 1992 a od roku 1996 není financována, nepožaduje žádné prostředky od státu. Vždycky se o sebe postarala, přestože to je veřejnoprávní médium, velmi důvěryhodné. Prodělala nedávno také přestavbu, kterou dokázala sama zafinancovat. A já jsem velmi rád, že v minulém volebním období zcela nepatrně, ale dost zásadně podpořila Sněmovna prostřednictvím tehdejšího volebního výboru, tedy mediálního, také digitalizaci jejího archivu přes Národní knihovnu. Takže já podporuji tento návrh pod heslem Podporujte svého šerifa, tedy ředitele ČTK. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana ministra. Vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: K panu poslanci Stržínkovi nemůžu dát souhlasné stanovisko, tak jak je to napsáno, ty peníze se nedají poslat. Takhle to prostě je. Pokud se shodneme na tom, že stát má kupovat zpravodajství Četky obcím a městům, proč ne, ale nedá se to udělat prostřednictvím tohoto pozměňovacího návrhu. To je stanovisko mé, respektive sekce, že se to nedá udělat. Asi existuje jednodušší cesta než ta, která je navržena, jak je to technicky vyřešeno. My jsme bohužel nebyli požádáni o technickou konzultaci jako Ministerstvo financí před podáním pozměňovacího návrhu. To není povinnost, to nikomu nevyčítám, takže tak, jak je to navrženo, já dám nesouhlasné stanovisko, protože kdybychom ho schválili, tak ty peníze nejsme schopni doručit tam, kam autoři pozměňovacího návrhu si myslí, že by ty peníze mohly doputovat. A není to tak, jak jste říkal, pane poslanče, že si obce mají něco kupovat, tohle je návrh, aby stát to obcím kupoval. Říkám, proč ne, když se na tom shodneme, ale musíme být schopni to zúřadovat, aby to bylo, a jsou určitě jednodušší cesty, jak se to dá vyřešit. Já jsem o tom s Pavlem Staňkem mluvil, on tomu rozumí, takže moje doporučení bude nesouhlas, ne proti tomu obsahu, ale proti té technice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další řádně přihlášená je paní poslankyně Jana Berkovcová, připraví se pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy a vážení pánové, dnešní rozprava nad návrhem státního rozpočtu na rok 2025 je zásadní nejen pro nás tady v Poslanecké sněmovně, ale především pro každého občana této země. Státní rozpočet není jenom soubor čísel a tabulek, je to plán, jak budou rozdělovány naše společné zdroje, a je to přímý odkaz priorit vlády. Vláda Petra Fialy označuje tento návrh za rozpočet odpovědný a prorůstový. Pokud bychom však měli rozpočet posuzovat optikou kapitoly školství, slova jako odpovědnost a růst by byly na místě jen tehdy, pokud mluvíme o odpovědnosti za krizi a za růst problémů. Tento návrh rozpočtu je jasným důkazem, že školství není pro vládu prioritou, a to i přesto, že vzdělávání je tím nejdůležitějším, co můžeme dětem a mladým lidem nabídnout.

Začněme o jedné z nejzákladnějších věcí platů učitelů. V programovém prohlášení vlády se píše, že platy učitelů dosáhnou 130 procent průměrné mzdy. Tento slib byl prezentován jako zásadní krok ke zvýšení atraktivity pedagogické profese. A realita? Platy učitelů dnes dosahují pouze 113 procent průměrné mzdy, což je hluboko pod slíbenou hranicí. Pro představu, průměrný plat učitele činí přibližně 48 000 korun hrubého a jejich platy rychle ztrácejí krok s jinými vysokoškolsky vzdělanými profesemi. Podle jedné z ekonomických studií byl mezi platy učitelů a ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejmenší rozdíl v roce 2021, kdy učitelé dosahovali 80 procent jejich průměru, dnes je to však pouhých 72 procent, což nás opět řadí mezi země OECD s nejnižšími relativními platy učitelů. Tato situace není udržitelná, pokud platy neupravíme nejenže odradíme mladé lidi od vstupu do této profese, ale riskujeme také odchody stávajících učitelů.

Vláda neplní své sliby, které učitelům dala, zapomněla i na ostatní pedagogické pracovníky, chce se zbavit odpovědnosti za nepedagogické pracovníky a jako by vláda doufala, že si toho učitelé a další pracovníci nevšimnou, ale oni si toho všimli, a stejně tak si toho možná všimnou i děti, které možná jednoho dne zjistí, že jejich oblíbený učitel už ve škole není, že v kuchyni chybí paní kuchařka. A proč? Protože odešli pracovat tam, kde si jich budou vážit.

Platy, a to nejenom učitelů, nejsou jen otázkou čísel, ale otázkou priorit a respektu. Návrh rozpočtu kapitoly školství pro rok 2025 je unikátní i v tom, že není rozpočtován na základě platné legislativy, tedy je v rozporu se zákony České republiky. A to už je opravdu vrchol. Potvrzuje to i Národní rozpočtová rada, která pochybuje o reálnosti několika položek v návrhu státního rozpočtu a týká se to hlavně financí v kapitole Ministerstva školství na platy nepedagogických pracovníků, kde chybí finanční zajištění práce nepedagogů od září do prosince roku 2025. Vláda počítá s převodem nepedagogických pracovníků na pořizovatele, ale této změně by však měla předcházet úprava rozpočtového určení daní.

Ministerstvo tedy postupuje procesně zcela nesprávně. Rozpočet musí sestavovat v souladu s aktuálně platnými zákony, a to se však nyní neděje, protože převod části nepedagogických činností na zřizovatele plánovaný od září 2025 dosud nebyl legislativně schválený. Ředitelé škol upozorňují, že bez jasných pravidel a zajištěných financí nebude možné nepedagogické pracovníky ve školách udržet, a to ohrožuje nejen samotné školy, ale i kvalitu vzdělávání, protože nedostatek personálu přenese další zátěž i na pedagogy, přesto rozpočet nepočítá s financováním nepedagogických pracovníků od září do prosince 2025, tedy téměř polovinu školního roku. Tento přístup je zcela neodpovědný a ohrožuje základní fungování škol. Za hnutí ANO jsme podali pozměňovací návrh na zachování financování nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu po celý rok 2025. A zároveň požaduji, aby jakékoliv změny byly provedeny až po schválení potřebné legislativy a zajištění dostatečných finančních prostředků.

Dalším klíčovým bodem mé kritiky je dlouhodobé podfinancování položky ONIV, tedy ostatních neinvestičních výdajů. Tato položka zahrnuje financování učebnic, pomůcek pro žáky, dopravy na plavání či školy v přírodě, ale také další vzdělávání pedagogických pracovníků. Bez těchto prostředků nemohou školy fungovat na potřebné úrovni. Školy jsou tak nuceny šetřit na základních věcech, což ohrožuje kvalitu výuky i samotný chod škol. Co je však naprosto nepřijatelné, je avizovaný krok ministra školství, který chce rovněž financování těchto výdajů převést na zřizovatele.

Milí kolegové, představte si, že máte dům a vláda vám nejdřív vezme střechu, pak okna, dveře a nakonec vám nechá jen základy. Přesně takhle teď vypadá naše školství. S kolegy navrhujeme dorovnání položky ONIV v rozpočtu na úroveň roku 2021. Tento krok je minimálním opatřením, které zajistí, že školy budou mít prostředky na zajištění základních potřeb pro své žáky a pedagogy.

Dalším alarmujícím problémem je financování školních psychologů. Podle nedávných výzkumů až 30 procent žáků druhého stupně základních a středních škol vážně uvažovalo o sebevraždě. A to nejsou jen čísla, to jsou děti a školní psycholog je často jejich jediná záchranná brzda a tato vláda ukončí financování psychologů a speciálních pedagogů na začátku příštího roku. V návrhu rozpočtu totiž nejsou pokryty absolutně klíčové činnosti psychologů a speciálních pedagogů v roce 2025, kteří byli dosud financování z evropských zdrojů. Pokud nezajistíme další prostředky, mnozí z nich budou muset odejít, což bude mít katastrofální důsledky pro duševní zdraví našich dětí. Proto jsem podala pozměňovací návrh na vyčlenění prostředků na financování stávajících školních psychologů a jejich rozšíření. Tento krok je nezbytný pro zajištění dostupnosti odborné pomoci v době, kdy je krize duševního zdraví našich dětí na svém historickém vrcholu.

Dámy a pánové, já vás žádám a naléhám, ukažte, že vám záleží na našich dětech, na našich školách, na naší budoucnosti. Rozpočet, který odmítá investovat do vzdělávání, není rozpočet ani prorůstový, ani odpovědný, je to rozpočet krátkozrakosti. Podpořte prosím naše návrhy, protože pokud nezměníme přístup k našemu školství dnes, budeme za to draze platit zítra. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Je zde jedna faktická poznámka, pan poslanec Robert Stržínek. A připraví se pan poslanec Lubomír Brož. Prosím.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím v krátkosti doplnit svoji ctěnou kolegyni Janu Berkovcovou, vaším prostřednictvím. A problém, který dneska rezonuje ve společnosti, a jmenuje se financování nepedagogických pracovníků uvést do jasných mantinelů.

Valašské Meziříčí, město, kde jsem starostou, jedenadvacetitisícové město. Máme pět základních škol a sedm mateřských škol, jsme tedy zřizovatelé těchto školských zařízení a celoroční náklady na nepedagogy včetně školních jídelen činí víc jak 46 milionů korun. Pokud se bavíme tedy o tom období, které není finančně pokryto, září až prosinec 2025, mám tady přesně spočítáno z našeho odboru školství, že se jedná o částku 15,5 milionu korun. To nejsou malé peníze. Já chci jenom, abyste si uvědomili vy ostatní, když se mluví o financování nepedagogických pracovníků, že se bavíme často o desítkách milionů korun. Já vím, že pan ministr to chce řešit změnou rozpočtového určení daní. O téhleté operaci se mluví. Měla by být předmětem snad lednového nějakého pozměňovacího zákonu, ale pochopte prosím, že my starostové jsme nervózní, protože jedno, co víme bezpečně, je, že tyto peníze nedostaneme, a druhé, co bezpečně nevíme, je, že by nám měly být doručeny nějakou jinou formou, a já doufám, že ta forma bude dostatečně kompenzovat ty částky, které máme spočítané, že na tyto nepedagogy potřebujeme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktická poznámka pana ministra, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak já bych chtěl zbavit tu debatu mýtů. Tady jsou pronášeny některé věty, které se zdají být pravdivé, ale nejsou.

Tak za prvé, převod financování na samosprávy ve svých dlouhodobých materiálech měla už minulá vláda. Žádná novinka. A druhá věc ještě jednodušší - buď to bude financovat státní rozpočet, když žádná změna neprojde, žádných 10 miliard tam nechybí, nevím, kde se to vzalo, tohle číslo nechybí, a pokud změníme rozpočtové určení daní, tak s kompetencemi půjdou i peníze, spravedlivé peníze. Takhle je to jednoduché.

My v této chvíli se školstvím zpracováváme, za posledních pět let kolik šlo ze státního rozpočtu, aby samosprávy viděly, že na tom nechceme nic vydělat. A buď to projde, nebo neprojde. Ale financování je zajištěno v každém případě. Tak si tady neříkejme, že chybí 10 miliard. Nechybí. Buď budou ze státního rozpočtu, když nebude změna zákona, žádnou změnu zákona v tom rozpočtu v téhle oblasti nepředpokládáme. Nepředpokládáme. A pokud přijde změna zákona, tak se změní rozpočtové určení daní. Mně to přijde logické. Přenáším kompetence, musím k tomu vzít peníze. Nevím, co je na tom tak složitého.

Jsou pravděpodobné oba dva scénáře. Já bych preferoval to systémové řešení, to převedení včetně peněz do rozpočtového určení daní, konkrétně do toho ukazatele Počet žáků, protože to nemohou dostat všechny obce. Říkám, to není nový nápad, už to bylo v minulém volebním období, ale bude to částka, která odpovídá penězům, které vynakládá stát. Nikdo na tom neprodělá. Jediné, co je tam výhoda, že když na tom ušetří, tak dneska, když se ušetří v té obci, že je efektivnější, tak ušetří státní rozpočet, a ne ten obecní. To je malá motivace podle mě. A v okamžiku, kdy to bude součástí rozpočtového určení daní a obec to udělá efektivněji než dneska, možná to jde, možná to nejde, to já nebudu posuzovat, tak ale uspoří ve svém, ty peníze jí zůstanou. Takhle je to jednoduché. Takže vůbec nechápu, že tam někde chybí peníze (Předsedající: Čas.) nechybí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Následují další dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí paní poslankyně Jana Berkovcová, připraví se pan poslanec David Pražák s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. A já to vezmu od začátku. Vy jste zmínil, pane ministře, že s tímto opatřením převést nepedagogy pod zřizovatele přišla naše předchozí vláda. Ano, je zmínka ve strategickém záměru, ve Strategii 2030, kde se uvádí, že do budoucna se počítá s převodem některých, některých (S důrazem.) nepedagogických činností pod zřizovatele, ale rozhodně se nepočítalo s tím, že to bude legislativně neukotvené. Tady to je na vodě, není k tomu žádný zákon.

A vy říkáte, jak je to jednoduché, že peníze nechybí? No tak to vysvětlujte těm starostům a těm lidem v krajích, těm zřizovatelům, kteří absolutně nevědí, jaké je čekají povinnosti. Nevědí. A nevědí, zda dostanou přesně tu částku, kterou nyní vynakládají na nepedagogy. Třeba středně velký kraj, konkrétně Královéhradecký, spíš menší kraj, potřebuje na provoz nepedagogů na celý rok pro své krajské školy 600 milionů. Dostanou 600 milionů? Vy říkáte ano, ale my všichni víme, že slibům vaší vlády se nedá věřit. Takže to říkáte vy. Možná je dostanou, možná ne. Ale ti starostové, zřizovatelé mají oprávněné, oprávněné obavy. A navíc ty rozpočty obcí a krajů vznikají teď, teď jsou hotové rozpočty, a oni netuší, s jakou částkou mohou počítat do toho svého rozpočtu v průběhu příštího roku. Je to i dost nešťastné takové změny dělat v průběhu kalendářního roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec David Pražák s faktickou poznámkou a potom pan ministr s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Děkuju. Pane ministře, já se chci jenom zeptat, kde tam ty peníze v tom státním rozpočtu máte připravené, když nedojde k tomu rozpočtovému určení daní, k té změně? Říkáte, že je tam máte, protože sám pan ministr školství tady říkal: Peníze mám já v rezortu školství do prázdnin nebo do září. Tak já se ptám jenom, kde je tam máte, když říkáte, že tam jsou? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, nyní pan ministr.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak to není v průběhu kalendářního roku, ale k začátku nového školního roku. Tady dlouhodobě máme problém, ať už zřizovatel, nebo státní rozpočet, máte rozpočtový rok a školní rok. A to jsou dvě různé kategorie. Takže nám přijde rozumné tu změnu udělat k novému školnímu roku. To není v průběhu kalendářního roku, to je k 1. září, to je začátek nového školního roku.

No a jako kde máte tu jistotu? Tak buď bude změna rozpočtového daní, kde bude ta částka, která se dnes vynechá ze státního rozpočtu, přepočtena zpátky na podíl na sdílených daních. To si může každý zkontrolovat. Že to nebude automaticky na každou školu, stejně jako dneska, to je pravda, protože dneska se používají normativy, my to vlastně posíláme naslepo. Přece stát neplatí osmi tisícům školám, základním školám, přesně tu částku, kterou oni mají na nepedagogické pracovníky. Tam se požívají normativy. Právě ta změna je k tomu, abychom se těch normativů zbavili, aby ten zřizovatel si to nastavil sám.

Takže buď půjdou kompetence a peníze, nebo nepůjdou kompetence a nebudou peníze. V tomhle státním rozpočtu nic takového nepředpokládáme. To samé se nedá předpokládat v této chvíli u těch obecních nebo krajských rozpočtů. Pokud se shodneme jako Sněmovna a Senát, no tak k tomu půjde změna rozpočtového daní od 1. 9. A to zas není tak složité, to je vlastně souvztažné rozpočtové opatření na úrovni každého krajského nebo obecního rozpočtu. Přijdou peníze navíc, navíc nebudou mít mašličku, takže bude záležet na tom krajském či obecním zastupitelstvu, zda to skutečně použije tam, kde stát by chtěl. Podle mě je to v pořádku, nemáme mašličkovat peníze, ta samospráva si tohle rozhodne sama.

Já tady vidím, já bych řekl, zbytečné obavy, ta debata je zbytečně vyhrocená či nepřesná. My jsme schopni přinést čísla za posledních pět let, kolik stát tam dával, každý si je může zkontrolovat a umí si spočítat jednu třetinu z toho, co je roční výdaj pro rok 2025 (Předsedající: Čas.), anebo dvanáct dvanáctin pro rok 2026. Děkuju, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Opět další dvě faktické poznámky, paní poslankyně Jana Berkovcová, pan poslanec David Pražák. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Pane ministře, odcházíte, ale já si tu poznámku neodpustím. (Odcházející ministr Stanjura zůstává nakonec stát u dveří a poté se vrací zpět do sálu.) Přece ale vám nemusím připomínat, že školy mají účetní rok kalendářní. To znamená, že pro ně začátek školního roku je v polovině nebo v průběhu kalendářního účetního roku. Takže je to pro ně komplikace, ne že ne. A ty rozpočty obcí, rozpočty krajů vznikají právě teď. A oni nevědí dopředu, s jakou částkou mají počítat od září, od začátku školního roku, jak říkáte, ale to je polovina jejich účetního roku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec David Pražák s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Já jsem právě chtěl, pane ministře, jestli byste mi mohl odpovědět, kde ty peníze tam máte. Vy jste odpovídal kolegyni na to rozpočtové určení daní, tomu rozumíme, ale kde máte ty peníze schované v případě, že to rozpočtové určení daní projednávat nebudete jako vláda. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, chcete faktickou poznámku? (Ministr už je u řečnického pultu.) Vypadá to, že jo. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: V kapitole 333, nejsou schované, jsou tam. A ti sami ředitelé ví, kolik budou mít žáků od příštího roku, od 1. 9.? Ví, kolik budou mít pedagogů a nepedagogů od 1. 9.? To je úplně stejná logika. Neví a nemohou to vědět. Neví, kolik budou mít žáků, neví, kolik přijmou do prvního ročníku, neví, kolik budou potřebovat úvazků a stejně ten rozpočet sestavují. Tak já vlastně nevidím problém. Kdyby všechno ostatní věděli už teď... Ale jak může některý ředitel školy vědět, kolik bude mít žáků příští školní rok od 1. září? Jak může vědět, kolik úvazků bude mít? Jak zkušené nebo začínající? Kolik pedagogů bude mít v které platové třídě a stupni k 1. září? Tak to je takové, kdo chce psa býti, tak si hůl najde. Jsou tam nejistoty. V této chvíli mají vycházet ze stávající legislativy tak, jak z toho vychází návrh státního rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Jana Berkovcová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Pane ministře, já se ještě vrátím k tomu, jak jste říkal, že nevíte, jak jsme přišli na to, že v rozpočtu chybí 10 miliard korun. To samozřejmě jsem nepočítala já, já nejsem ekonom, ale na ekonomy jsem se spolehla, na ekonomy školských odborů a ti došli k tomuto číslu. To je částka, která chybí zhruba od září do konce roku - 10 miliard na nepedagogické pracovníky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Budu rád, jestli je písemný podklad, ať mi ho ti odboráři pošlou, ať můžeme debatovat nad konkrétními čísly. 10 miliard je jedna třetina ročních výdajů, to je něco jiného, než když to chybí. Přibližně. Zaokrouhleně je to 30 miliard přibližně, není to úplně přesně, jedna třetina je 10 miliard. Kdybychom to dělali od 1. května, tak v té logice by chybělo 20 miliard, ale nechybí. To je jenom podíl toho časového úseku, 10 miliard, jedna třetina roku, a zhruba jsou ty roční výdaje 30 miliard. Není to úplně přesně, ale pro tu debatu to podle mě stačí.

Takže jedna věc, kolik je potřeba, aby ti zřizovatelé dostali, a druhá otázka, jestli to chybí. A to jsou dvě úplně jiné otázky a dvě úplné jiné odpovědi. Těch 10 miliard je, ano, podíl na jedné třetině roku. To sedí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Žádnou další faktickou poznámku nevidím, v tom případě vystoupí trpělivě čekající pan poslanec Lubomír Brož a připraví se paní poslankyně Martina Ochodnická. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu opravdu stručný. Chci se vyjádřit ke kapitole Ministerstva kultury. Hodně věcí jsme si řekli v minulých čteních. Chtěl bych k rozpočtu Ministerstva kultury na jednu stranu ocenit, že on velmi narostl, na druhou stranu ten jeho nárůst je ukázka i toho, o čem tady mluví kolegové, že často je to takový nějaký fígl, protože on mohl narůst díky tomu, že v loňském roce klesl o 11 procent, tak teď byl navýšený. Kdyby to tempo bylo nějaké stabilní, tak to bude nějakých 8 procent. Ale co mě víc trápí, že to navýšení nebylo použito víc ke mzdám.

Odměny pracovníků v kultuře v příspěvkových organizacích patří opravdu k jedněm z nejnižších. Je to opravdu takzvaná popelka. A byť bylo navýšení zhruba o 5 procent, jestli jsem dobře četl v rozpočtu, tak navržená mzda dosahuje pouze 38 175 korun za měsíc a v meziročním srovnání téměř tedy stagnuje. Ono je to, musel by se člověk podívat trošičku do historie, protože až do roku 2014 byly mzdy nebo platy pracovníků v kultuře velmi pod průměrem vůbec těch dalších pracovníků příspěvkových organizací v dalších oblastech. Potom se to začalo zvedat a od roku 2022 opět tam dochází ke stagnaci a v roce 2004 (2024?) byl propad, takže teď se zase něco zlepšuje, co dávno mělo běžet normálně.

A jenom pro vaši informaci, protože ono si to hodně lidí neuvědomuje. Když tady mám graf, když průměrný plat je 38 175, tak průměrný plat zaměstnanců veřejné správy je 48 512 korun. To je o 20 procent míň. To znamená, že pracovníci v kultuře opravdu jsou na tom biti a opravdu jsou na tom chvostu srovnání. Takže to je moje připomínka k tomu.

A druhou je taková další věc, která zase spíš mluví o tom, jak je ten rozpočet sestavován. Dovolím si odcitovat, aby nebylo to jinak, z kapitoly B Výdaje, celkové výdaje kapitoly budou v roce 2025 činit 21,523 miliardy korun, což je částka vyšší o 4,930 miliardy korun oproti schválenému rozpočtu roku 2024. V této částce se výrazně projevuje jednorázové navýšení o 2,5 miliardy korun související s prodejem nemovitostí. Toto navýšení se promítá do různých ukazatelů kapitoly. To znamená, jedná se o nějaký prodej, o tom jsme mluvili. Ten majetek už byl, myslím, převeden z Ministerstva kultury. Ale já si třeba myslím, že takovou hodnotu ani nemá. A pak další věc je, že tady se tedy říká, jestli tomu dobře rozumím, že teď prodáme majetek jako Ministerstvo kultury a díky tomu můžeme o 2,5 miliardy ten rozpočet navýšit. Ale pozor, pozor! Za rok už si tohle nemůžeme dovolit, protože vlastně tohle je něco navíc.

A ještě to souvisí s další věcí, a to zase, když se bavíme o těch kulišárničkách s tím spojených, tak právě že výnos z pronájmu těchto nemovitostí, které se prodávají, tvořily výraznou část z příjmů ze Státního fondu kultury. Ve chvíli, kdy se ten majetek prodá, tak Státní fond kultury nemá tento přínos. Ministerstvo nebo pan ministr se to snaží vyřešit tím způsobem, že v novém zákonu o České televizi vlastně část výdělků České televize z prodeje reklamy a nějakých částí bude financovat tento Státní fond kultury.

Samo o sobě je to úplně šílené, protože chceme zvedat občanům poplatky za Českou televizi, aby tedy Česká televize mohla platit Státní fond kultury, a nemuselo to jít ze státního rozpočtu. Samo o sobě mi to nepřijde moc smyslné (smysluplné?). A další věc je, že když se ten majetek prodá, nebo neprodá, tak co s tím Státním fondem kultury? Nebo takhle, když ten zákon o České televizi není ještě schválen, a pokud nebude schválen, tak Státní fond kultury bude bez příjmu? Nebo se to bude řešit nějak dodatečně? Rozumíte?

Chtěl jsem jenom ukázat, že i na takovém rozpočtu, jako je Ministerstvo kultury, byť jak říkám, je vyšší, a rozhodně podporuju a podpořil bych mnohem víc peněz do kultury, tak jsou tam takovéhle nejasnosti a zvláštní otazníky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Je připraven pan ministr s faktickou poznámku. Máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Já abych nezdržoval, tak jsem opravdu už čekal před pultíkem.

Vážený pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, já oceňuju vaše slova o tom, že skutečně rozpočet Ministerstva kultury je navýšený. A dovolím si komentovat tu část, která se týká Státního fondu kultury, přenos je veřejný, tak aby to nevzbudilo nějaké nesrovnalosti. Státní fond kultury je dlouhodobě financovaný ze dvou základních zdrojů. Tím prvním je výnos z reklamy na kanálu ČT2, což je v zákoně o České televizi. A tou druhou částí jsou výnosy z pronájmu majetku, což donedávna byl Národní dům na Vinohradech, Divadlo Hybernia a stále je Dům U Černé Matky Boží. Ano, výnosy z tohoto majetku představují částku, kterou fond využíval, podle mého názoru, ale dlouhodobě se jednalo o takovou jako pomyslnou časovanou bombu, protože ty nemovitosti prostě potřebují vysoké investice. Udržovaly se v nějakém provozuschopném stavu. Ale pokud by mělo dojít v blízké době k tomu, aby došlo k investicím v řádu stovek milionů korun, tak státní fond ani ministerstvo těmi penězi nedisponuje. Proto pro udržitelnost fondu jsme volili podle mého názoru prozíravější cestu, to znamená to, že tyto nemovitosti předáme Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, nikoliv že je prodá ministerstvo. A ve velké mediální novele je tedy zakotveno to, že část výnosů ze sponzoringu bude směřovat právě na podporu Státního fondu kultury. Považuju to za vyvážený návrh. A jenom chci ujistit poslankyně a poslance, stejně jako veřejnost, která přenos sleduje a má o tom informace, že v přechodném období budeme kompenzovat výnosy, chybějící výnosy Státnímu fondu kultury tak, aby nebylo ohroženo poskytování dotací.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Žádná další faktická poznámka není. Poprosím tedy paní poslankyni Martinu Ochodnickou a připraví se pan poslanec Jiří Horák. Prosím.

 

Poslankyně Martina Ochodnická: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych na tomto místě chtěla poděkovat všem spolupředkladatelům pozměňovacích návrhů číslo 5475, 5621 a 5646, které se týkají navýšení rozpočtu v oblasti financování prevence závislostí. Je to Zdenka Němečková Crkvenjaš, Michaela Šebelová, Tom Philipp, Renáta Zajíčková, Jan Berki, Barbora Urbanová, Marie Jílková, Josef Flek a Lucie Potůčková. Děkuji jim na tomto místě za dlouhodobou práci v této oblasti důsledků chybějící nebo zanedbané prevence. Stejně tak bych na tomto místě ráda poděkovala panu místopředsedovi, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo Bartošku, který se dlouhodobě adiktologii věnuje a také řešil dlouhodobě navyšování rozpočtu právě v této oblasti. Jmenovaní poslanci byli a jsou průběžně u legislativy, která dlouhé roky čekala na projednání a schválení a která zásadně pomůže při řešení následků.

Po volebních obdobích, kdy se tato témata vůbec neřešila, nebo se nepodařilo dotáhnout je do zdárného konce, je tahle vláda dokončila. Ať už se jedná o redefinici znásilnění, regulaci nikotinových sáčků nebo psychomodulačních látek, mezi něž patří třeba kratom nebo HHC. Jsem vděčná, že mohu být součástí koalice, která mnohem více chrání ty nejkřehčí a které se po tolika letech podařilo tato těžká témata uchopit, projednat a schválit. Ráda bych na tomto místě také poděkovala odboru protidrogové politiky Úřadu vlády, Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu spravedlnosti, se kterými dlouhodobě na příslušných zákonech pracujeme a jsou nám velkou oporou. Stejně tak všem neziskovým organizacím, které se prevenci závislosti věnují a šetří tak státnímu rozpočtu nemalé finance.

Bohužel nikdo z nás předkladatelů není v pozici ani ve funkci, která by zajistila naši přítomnost u vyjednávání státního rozpočtu. Věnovali jsme proto mnoho času a energie na to, abychom kolegy a kolegyně přesvědčili o důležitosti předloženého pozměňovacího návrhu a děkujeme Vám všem, kteří jste nás vyslechli, ptali se a nutili nás argumentovat a dodávat další podklady. Děkujeme i Vám všem, kteří byste rádi náš pozměňovací návrh podpořili.

I když důsledkem dnes pravděpodobně nebude podpora závislostí ve finanční rovině, jsem ráda, že jsme snad s předkladateli pomohli alespoň té rovině teoretické. Prevence totiž nejsou dálnice, nestříhají se u ní pásky, a proto se i na tiskových konferencích a v médiích objevuje sporadicky. Lidé, kteří ji potřebují, nejsou ti, kteří by vystupovali a chlubili se tím, že jsou závislí nebo že potřebují pomoc. Přesto se některá ze závislostí týká každé širší rodiny, a tak si na tomhle místě dovolím trochu osvěty, která je nedílnou součástí prevence a budu vděčná, když se dostane i k veřejnosti.

Realizace preventivních opatření je čtyřikrát levnější než řešení následků. Dlouhodobě na oblast prevence závislostí vynakládají pouze 3 procenta celkových výdajů na protidrogovou politiku. Výdaje na adiktologické služby jsou aktuálně ve výši 315 milionů korun, zatímco na zdrojových produktech jako je alkohol, nikotinové produkty nebo gambling se vybere 80 miliard. V rámci loňského konsolidačního balíčku se navýšil výběr z těchto daní z neřesti o dalších přibližně 7 až 8 miliard korun. Dalšími zdroji financování prevence jsou také prostředky z MPSV, obcí, krajů, VZP, Ministerstva zdravotnictví.

90 procent odhadovaných problémových uživatelů nelegálních návykových látek je v kontaktu s pomáhajícími službami. Zatímco tomu jsou jenom 4 procenta u rizikových uživatelů alkoholu, 3 procenta u hráčů hazardních her a pouze půl procenta lidí užívajících psychoaktivní látky, tabák či lidí nebo mládeže v riziku digitálních závislostí. Problémových a závislých uživatelů tvrdých drog, převážně injekčních, máme v České republice přibližně 45 000, v případě alkoholu na 600 000 denních uživatelů vysokého množství alkoholu, přibližně 2 miliony denních kuřáků tabákových výrobků, patologických hráčů je v České republice 80 až 120 000. Společenské náklady užívání legálních i nelegálních návykových látek činí podle vědeckých studií až neuvěřitelných 175 miliard korun, u alkoholu 50 miliard, u nelegálních drog 10 miliard. Společenské náklady spojené s hazardním hraním se odhadují na dalších 15 miliard korun.

Epidemie digitálních závislostí, zejména u dětí a dospívajících, se stává celospolečenským problémem a hlavním problémem v oblasti závislostí a také s velkými dopady na duševní zdraví. Bez prevence a rozsáhlé ambulantní léčby závislosti na alkoholu a návykových látkách se nedá řešit rozsáhlé domácí násilí na ženách a dětech. Rozsáhlý alkoholismus je spolu s narůstajícími digitálními závislostmi a propadem u duševního zdraví u dětí a mladistvých hlavním problémem v oblasti závislostí. Nedostupnost léčby, která by byla kompatibilní se zaměstnáním a rodinou, je jedním z hlavních důvodů vysokého počtu neléčených alkoholiků. Na finance by mohly dosáhnout i organizace věnující se specificky násilí na ženách.

Na závěr bych chtěla říci, že ač jsme tuto bitvu zřejmě prohráli, bojovat za prevenci každý z nás bude dál až do konce volebního období a doufáme, že nás kolegové tentokrát podpoří, protože v Poslanecké sněmovně již máme další důležité zákony, které v mnohém pomohou a na které se tu roky kašlalo, jako je například regulace energetických nápojů do 15 let, dětský certifikát, který zamezí osobám s trestní minulostí pracovat s dětmi, nepřijatelnost fyzických trestů ve výchově, dekriminalizace konopí, vyhlášky regulující prodej kratomu a HHC do 18 let, vyhláška týkající se školního stravování, povinné vzdělávání soudců v oblasti sexuálního násilí.

Prevence závislosti je pro mnohé těžko představitelná, ale význam má naprosto srovnatelný s protipovodňovými opatřeními. Když je nikdo neuskuteční, následky jsou potom mnohem závažnější a hlavně dražší pro životy poškozených často devastační a mnohdy nevratné. Budeme se společně s předkladateli i nadále snažit, aby našel pomoc každý, kdo ji bude hledat a kdo o ni bude stát. Ačkoliv se nám nepodařilo přesvědčit koaliční většinu o důležitosti systémových kroků, které by měly dlouhodobý pozitivní dopad do prevence závislostí, jsme rádi, že se podařilo tuhle součást životů mnoha z nás dostat třeba i do úvodní reportáže Událostí a do dalších médií.

Zároveň je alespoň drobnou náplastí příslib pana ministra financí, že rozpočtovým opatřením hned na počátku roku 2025 uvolní 100 milionů korun na protidrogovou prevenci.

Kolegyně, kolegové, děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Milana Brázdila, poté je přihlášený řádně pan poslanec Jiří Horák, prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, pěkně jste to řekla, vykreslila jste to tak, jak to je. Prostě prohráváme a závislosti a já nevím, užívání drog a všechno, co se tady jmenovala, prohráváme. Peníze na to nejsou a víte, kdo to potom, dokonce ani pan ministr, váš koaliční vlastně, na Vás neslyšel, kdo to potom bude řešit? Víte, kdo to řeší?

Mimochodem, mají to zdravotnictví, jde do kytek a jedna ze složek tam stejně nakonec zůstane a ta nemůže ani stávkovat, a to je zdravotnická záchranná služba.

A představte si, já si chci taky postěžovat. Víte, tento rozpočet přidá (nesrozumitelné) snažíme se to narovnat hasičům, policajtům, ale my ani nemůžeme pomoct ani té záchrance, ono totiž záchranka není státní. Záchranka nepatří ani pod ministerstvo, je to krajská organizace, tak moc rád bych Vám všem kolegům ze záchranky pomohl a předložil nějaký pozměňovák, ale ono to nejde (Směje se.) prostě, protože vy tam žádnou položku nemáte, vy to máte prostě pod krajem a my to máme pod krajem a každý ten kraj to má jinak, takže škoda, že vás pan ministr nevyslyšel a rozhodně to problém je a asi i bude. No a to je tak asi všechno, ale co k tomu já můžu říct.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Horák, připraví se pan poslanec Kamal Farhan, prosím.

 

Poslanec Jiří Horák: Děkuji, krásný dobrý večer. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl v souvislosti se státním rozpočtem krátce promluvit o problému, který mnohé z nás trápí a mnozí z nás se s ním setkávají, já například jakožto starosta óerpéčkového města, a tím problémem, hovořili o něm někteří kolegové z opozice, je samozřejmě nedostupné bydlení.

Když se podíváme na statistiky, tak za posledních 10 let stouply ceny nájmů asi o 100 procent a stejně tak ceny vlastnického bydlení a skutečně v České republice jsou ceny bydlení nejméně dostupné v celé Evropské unii. Na průměrný byt u nás šetří člověk asi 14 průměrných celoročních platů, v Rakousku je to asi 10 a v některých státech Evropské unie to ještě méně. Já nechci tady kritizovat, jestli za to můžou předchozí vlády, současné vlády, opozice, koalice, pravice nebo levice, ale chci říci, že je to problém celospolečenský a je to problém celé politické reprezentace.

Někteří by možná řekli, že zrychlením stavebního řízení se tento problém vyřeší, já se to nedomnívám, já si myslím, že se částečně může zlepšit, ale ten problém souvisí s tím, že velká část nebo část populace zkrátka investuje do bydlení, do bytu jakožto do investičního produktu, různé korporace skupují nemovitosti, bohaté rodiny a tak dále. Čím se ty ceny ještě zvyšují.

Víme z různých šetření v Evropě, že tento problém je možné nějakým způsobem řešit, a je to podpora výstavby dostupného nájemního bydlení. A proč o tom hovořím? V současné době, v říjnu, na začátku října Ministerstvo místního rozvoje spustilo program dostupného nájemního bydlení a tam je pro roky 2025 a 2026 alokováno 7 miliard: 4,5 miliardy na výhodné úvěry a 2,5 miliardy dotace na výstavbu dostupného nájemního bydlení pro normální lidi, pro střední třídu.

A já bych tady chtěl apelovat na vládu a její závazek koaliční, že v případě vyčerpání těchto prostředků bude vláda tyto prostředky rozpočtovými opatřeními doplňovat tak, aby tento program mohl dále běžet, aby se nezastavil, aby neskončil a aby se z něho stal program trvalý tak, aby se dostupné nájemní byty nestavěly jenom teď v těch dvou letech, ale aby se stavěly dlouhodobě, protože jenom tak se dle mého názoru může něco změnit a zlepšit v této problematice. Děkuju za pozornost. (Poslanec Králíček volá z lavice: Přesně!)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Kamal Farhan a připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vláda dnes předkládá Parlamentu návrh rozpočtu pro poslední rok svého vládnutí. Opět je to rozpočet výrazně deficitní, přestože strany vládní koalice slibovaly všem, nejen svým voličům, že s deficitem a deficity zametou. Místo toho jdou do posledního roku svého vládnutí s veřejným dluhem a deficitem, který z mého pohledu děsí všechny občany. Lepší důkaz manažerské, ekonomické i politické neschopnosti by se hledal těžko. Nebudu se už tady věnovat makroekonomickým dopadům vládní rozpočtové politiky, i když spíše místo slova "politika" použil bych slova "vládní rozpočtová improvizace".

Podívejme se na dopady vládní rozpočtové improvizace na zdravotnictví. Babišova vláda odevzdala systém veřejného zdravotního pojištění a financování zdravotnictví v dobré finanční kondici, systém veřejného pojištění byl v plusu, platby za státní pojištěnce kryly potřeby zdravotní péče a dramaticky se zvedla dostupnost nejmodernější zdravotní péče a moderních terapií. A jaký je výsledek vládní rozpočtové improvizace po třech letech? Systém veřejného zdravotního pojištění se propadl do deficitu a vláda neví, co s ním.

Jedna zdravotní pojišťovna za nezájmu celé vlády a ministra zdravotnictví v podstatě v přímém přenosu krachuje. Sám pan ministr na to upozorňoval už ve své důvodové zprávě k pojišťovnám na začátku letošního roku. Závazky po lhůtě splatnosti nyní dosahují - a teď budu citovat z veřejného prostoru - více než miliardu korun. Co bude za půl roku? Jak to vláda bude řešit? Ostatní bilancují na hraně. Největší zdravotní pojišťovna prohlubuje svůj deficit a ministr Válek chce politickými dohodami zabránit protestům lékařů. Ministr Válek za TOP 09 spolu s ministrem financí v prvním roce vlády sebrali rozpočtu tenkrát 14 miliard korun, jestli si vzpomínáte, byly to platby za státní pojištěnce. V další fázi při tvorbě valorizačního mechanismu nebyla zohledněna ani inflace. To jsou peníze, které dneska chybí lékařům, které chybí pacientům, které chybí českému zdravotnictví.

Tito dva pánové zničili finanční stabilitu systému veřejného zdravotního pojištění. Důsledky jsou jasné: propadající se hospodaření zdravotních pojišťoven, přímý krach v přímém přenosu, nedostatečné rozpočty na moderní léčbu, včasnou diagnostiku, nedostatek lékařů, nedostatek sester, omezená dostupnost péče, prodlužování čekacích lhůt - státní zdravotnictví je bez jakékoliv vize, zamrzlá digitalizace, která je odložena až na rok 2026, a hledání modelu pro vyšší efektivitu, alokace současných personálních finančních zdrojů ve zdravotnictví.

Největším odkazem ministra Válka a této vlády bude bezpochyby finanční destrukce a destabilizace zdravotních pojišťoven - a tu jste, kolegyně a kolegové z vládní koalice, způsobili svým hlasováním, jak o státním rozpočtu v minulých letech, tak pokud budete i pro tento rozpočet. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Igor Hendrych, připraví se pan poslanec Koten.

Načtu čtyři omluvy - a ještě vás zdravím, vystřídali jsme se v řízení schůze, přeji vám hezký podvečer - omlouvá se pan poslanec Benešík Ondřej od 16 hodin do 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kobza od 19 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Špičák celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Kulhánek od 18 hodin do 21 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím, máte to slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuju vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře a paní ministryně - měl jsem to říct naopak, omlouvám, se. Já jsem tady velice krátce s apelem k tomu, abychom se ještě jednou zamysleli nad mým pozměňovacím návrhem, který jsem podal s kolegy, poslankyní Helenou Válkovou, poslancem Radkem Vondráčkem a poslancem Josefem Bělicou, který je evidován jako sněmovní dokument 5597 a týká se navýšení rozpočtu pro Probační a mediační službu. (Otáčí se k ministerským lavicím vpravo.)

Já jsem rád, že tady vidím osobně i pana ministra Blažka, kterého se to týká.

V zásadě je to velice jednoduché: je to vazba na to, že se ve velice krátké době, předpokládám někdy na jaře, schválí novela trestního zákoníku. A ta předpokládá nižší počet odsouzených ve výkonu trestu a zároveň se předpokládá, že budou udělovány tresty alternativní, které má ve své gesci Probační a mediační služba, která patří do téhož rezortu, a lze očekávat, že tato služba, velmi důležitá služba, bude mít mnohem více práce, (přibírají?) mnohem více agendy. A bohužel v rámci celého rozpočtu není počítáno s tím - což mě trošku překvapilo - na straně se předpokládá přijetí novely trestního zákoníku, na druhé straně se vůbec nepředpokládá, že by se mělo do té služby přijmout více lidí, než je, protože dlouhodobě jejich stav je opravdu nízký. Aktuálně se počítá s 533 úředníky a asistenty Probační (a mediační) služby, což (byl?) za poslední roky v podstatě konstantní stav, a už teďka mají zhruba nějakých 90 až 100 případů na jednoho úředníka, asistenta, což je i podle služby samotné, a dokonce i podle jednoho náměstka ministra spravedlnosti, počet enormní už nyní a vlastně se bude ještě navyšovat.

Takže já bych chtěl ještě jednou apelovat na tuhle ctěnou Sněmovnu, na pana ministra, aby se zamyslela nad mým pozměňovacím návrhem, protože si myslím, že pokud se počet zaměstnanců PMF nenavýší v příštím roce, tak ta služba bude opravdu čelit jakoby vysokému přetížení - a už teďka jsou tam jiné problémy, o tom nechci teďka v tomhle svém vystoupení hovořit, a už teď tam panuje určitá nespokojenost, pan ministr o ní určitě ví, a myslím si, že by skutečně se měla posílit, jedná se o 60... cca nějakých 65 milionů korun, které by umožnily přijmout 100 nových úředníků a asistentů případně, Probační a mediační služby. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Koten. Pan poslanec Koten zřejmě není přítomen, poprosím tedy pana poslance Zborovského.

 

Poslanec Miroslav Zborovský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, deficit veřejných financí se neměří v miliardách, ale v procentech, proto deficit 241 miliard, který někteří předchozí řečníci označovali jako málo úspěšný, dostává úplně jiný rozměr, pokud deficit vyjádříme k (v?) poměru k HDP. Naše vláda dokázala snížit deficity veřejných financí z 5,1 k HDP, který byl v roce 2021, na 2,1 procenta k HDP, který plánuje v roce 2025. Do letošního roku klesal deficit veřejných financí tempem zhruba 1 procento ročně.

Dovolte mi uvést pro srovnání situaci v sousedních zemích. Na Slovensku to příští rok bude 4,7 procenta, Polsko 5,6, Maďarsko 4,6. Evropská komise s těmito třemi a dalšími zeměmi letos zahájila řízení kvůli překročení stanoveného deficitu veřejných financí, zatímco letos v Česku zlepšila agentura Fitch (?) výhled úvěrového ratingu. Hranice pro zahájení vyšetřování jsou 3 procenta k HDP a po tuto hranici jsme se dokázali dostat a dokázali jsme se také vyšetřování vyhnout.

Navrhovaný rozpočet myslí nejen na umazávání dluhů minulosti, ale i na budoucnost. Fungující ekonomika potřebuje efektivní investice, které do budoucna zajistí i rostoucí příjmy. Celkové investice dosáhnou příští rok rekordních 249 miliard, tedy nárůst o 65 miliard, zejména díky nárůstu investic do dopravní infrastruktury a jen samotné investice z národních zdrojů se příští rok zvýší o 30 procent. Rozestavěno je v tuto chvíli 42 úseků dálnic a v příštím roce se zahájí výstavba dalších více než 100 kilometrů. Meziročně zvyšujeme investice do vědy a výzkumu o 7,7 procenta. Tedy pokud to shrnu, rekordně investujeme, a dokonce zvládáme současně snižovat schodek. To předchozí vlády nedokázaly ani v době bezprecedentního hospodářského růstu.

Jsem osobně rád, že se současná vláda soustředí i na zvýšení příjmů rozpočtu. Již nyní můžeme konstatovat, že mzdy občanů reálně rostou a bohatí občané rovná se bohatý stát. Při zohlednění inflace vzrostly mzdy ve druhém čtvrtletí o 3,9 procenta a dle odborníků bude růst pokračovat v tomto i v příštím roce. Pro růst mezd je nezbytné nutně rozhýbat trh práce a nikdo neudělal v této oblasti za posledních několik volebních období víc než ministr Marian Jurečka. Konkrétně mluvím o reformě systému dávek, kterou již schválila vláda a která projde Sněmovnou v nejbližších měsících. Cílí nejen na osekávání dávek těm, kteří se práci systematicky vyhýbají, hlavně ale podpoří ty, kteří chtějí práci změnit, a proto se krátkodobě ocitnou na Úřadu práce. Tito lidé potřebují od státu podporu, aby překlenuli období, kdy přecházejí z jedné práce do druhé, a data říkají, že pokud si člověk najde jinou práci, zpravidla mu vzroste plat. Na to je navázáno také obrovské zlepšení rekvalifikačních kurzů pro zaměstnance. Budou dostupnější a kvalitnější.

Jako lidovecký poslanec jsem velmi rád, že se podařilo najít shodu na návrhu přesunout 30 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy a přidat je na organizace pracující s mládeží, jako je třeba Skaut, protože spolky, jako je Skaut, Sokol nebo Orel, ale třeba i dobrovolní hasiči, dělají v místních komunitách obrovský kus skvělé práce a stát by je měl v tomto podpořit. Lidovci vždy podporovali spolky, které pracují pro komunity a pro rodiny, protože podpora spolků, které se věnují dětem, je jednoznačně prorodinné opatření. Jsem rád, že se tato naše priorita propíše i do rozpočtu pro příští rok. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuju a nyní vystoupí paní poslankyně Balaštíková. Tu nevidím v sále, tak dalším přihlášeným je pan poslanec Metnar. Také není. Pan poslanec Koten. Pan poslanec Koten není přítomen. Pan poslanec Kolovratník. Pan poslanec Kolovratník není přítomen. Dostáváme se tedy znovu k tomu kolečku. Paní poslankyně Balaštíková, pokud není, tak ji musím odmazat. A pan poslanec Metnar.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi se vyjádřit k mému pozměňovacímu návrhu, který navrhuje přesun finančních prostředků v rámci kapitoly 307 Ministerstvo obrany ze zálohových plateb na letouny F-35 na platy vojáků.

Minulý týden zaznělo na velitelském shromáždění to, na co upozorňuji dlouhodobě. Jedná se o přímo katastrofální stav v náborech vojáků z povolání a aktivních záloh. Dostali jsme se do stavu, kdy náčelník generálního štábu tento stav označil za strategický problém. Koncepce výstavby Armády České republiky hovoří o požadovaných stavech do roku 2030, a to 30 000 vojáků z povolání a 10 000 vojáků aktivních záloh. Dle odhadů se s příchodem nových aliančních strategických cílů výstavby armády v roce 2025, takzvaných CT, bude cíl počtu vojáků z povolání násobně zvyšovat, odhaduje se až na 37,5 tisíce vojáků z povolání.

Teď se pojďme podívat na reálná čísla. V roce 2022 byl čistý přírůstek vojáků z povolání 219, v roce 2023 byl čistý přírůstek 461 vojáků z povolání a v roce 2024 odhaduje náčelník generálního štábu přibližně 380 vojáků z povolání jako čistý přírůstek. Toto je za tři roky současné vlády tedy přibližně 1 060 vojáků z povolání. Pro představu, za našeho předchozího působení, za vlády Andreje Babiše od roku 2018 do roku 2021 byl čistý přírůstek 3 242 vojáků z povolání. Toto jsou opravdu alarmující čísla a výsledek současné vlády, vlády Petra Fialy, která zrušila některé výhody vojákům, školkovné, FKSP, zvedla daně z nemovitostí a způsobila nekontrolovatelnou inflaci, která se odrazila na platech vojáků. Z průzkumů, co jsme se dále dozvěděli? Z průzkumu dokonce vychází, že 34 procent v armádě má problém zaplatit neočekávaný výdaj a u mužstva je to dokonce 40 procent. U mužstva má jedna čtvrtina domácností problém vycházet s příjmy. Toto jsou reálná čísla.

Náčelník generálního štábu se dokonce vyjádřil tak, že vojáci na nižších pozicích mají problém dosáhnout průměrné mzdy a je pro ně výhodnější pracovat například v Kauflandu. Tak současná vláda posílá tyto potenciální uchazeče o armádu radši do obchodních řetězců. Já tedy svým pozměňovacím návrhem navrhuji přidat vojákům o dalších 5 procent výše, než je navrhováno v současném návrhu státního rozpočtu Ministerstva obrany. Zejména by pak mělo navýšení cílit na nejnižší hodnosti.

Máme před sebou strategický problém, který současná vláda neřeší a raději navyšuje splátky na F-35, což značí jediné: má přidělené finanční prostředky, ale nemá připraveny projekty. Tyto peníze musíme investovat efektivněji, jinak nebude mít v budoucnu kdo moderní techniku obsluhovat. Žádám vás tedy o podporu mého pozměňovacího návrhu a přesun v rámci kapitoly Ministerstva obrany prostředky z plateb na F-35 na platy vojáků. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou se přihlásila paní ministryně Černochová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Vážené kolegyně, kolegové, byť rozumím předloženému návrhu kolegy pana předsedy výboru Metnara, také jsem v minulém volebním období jako členka opozice předkládala podobné návrhy, ale já si tedy nemůžu nepoložit otázku, proč jste to neudělali, když jste na rezortu Ministerstva obrany seděli osm let? Proč jste ty platy těm vojákům nezvedli? Proč jste neotevřeli zákon č. 221, který dává nějaké parametry toho, jaké ty platy vojáků mohou být? Protože víme, že pro řadu z nás téma zákona č. 221 - otevření zákona a výsluhových nároků a věcí s tím spojených - bylo vždycky tabu, každý se toho bál, každý ministr se toho bál, já se toho teďka nebojím.

Já vás tady prosím, pane předsedo Metnare, prostřednictvím pana místopředsedy, abyste podpořil návrh na změnu zákona č. 221. Celý ten návrh, tak jak vám ho odprezentoval pan státní tajemník, a tak, jak jsme se o tom bavili spolu, tak je právě podpůrný pro příslušníky armády, jsou tam různé benefity v podobě stabilizačních příspěvků, jsou tam různé benefity v podobě některých dalších výhod, bez kterých, ano, víme, že se nehneme z místa, nebudeme moct realizovat nábory.

Ten zákon máme napsaný, ten zákon se teďka vypořádává v rámci mezirezortů. Když všichni uděláme maximum pro to, aby ten zákon byl schválený, tak může opravdu platit teoreticky od pololetí příštího roku. S těmi navýšenými finančními prostředky podle zákona č. 221 počítáme v rozpočtu pro rok 2025, takže berte to jako moji prosbu, podpořte zákon č. 221.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. K další faktické poznámce je přihlášená paní poslankyně Pastuchová, ale to se pan poslanec pravděpodobně přehmátl, co se týče lavice. Tak pan poslanec Metnar s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Omlouvám se. Vážený pane předsedající, omlouvám se, jestli jsem se překlikl, jak jsem přicházel k sobě, doufám, že to byl opravdu jenom omyl. Stalo se mi to poprvé.

Ale přicházím s obdobnou prosbou. Víte, že to není jenom aspekt finanční, že je tam celá řada těch aspektů, aby se ty nábory, paní ministryně, zlepšily. Já o tom mluvím poměrně často, že to je i o systému náborů, že je to o té individualizaci těch požadavků, aby ti lidé neodcházeli, aby přicházeli do té armády, takže uvidíme. A moje prosba je, podpořme tedy jeden z těch aspektů, kterým je ten plat, v podobě mého pozměňovacího návrhu. To je jedna věc.

A jenom pro připomenutí, za ty tři roky, nebo od roku 2018 do roku 2021, z nějakých třiceti pěti nebo šesti (tisíc) průměrného platu vojáků z povolání vzrostl k nějakým čtyřiceti třem tisícům, jestli si to správně pamatuju. Takže jsme se snažili jim v rámci možností ty finanční prostředky a platy navyšovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za dodržení času. Paní ministryně s faktickou poznámkou.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Jak jsem řekla, ten pozměňovací návrh, já mu rozumím, nemůžu ho podpořit z důvodů, které jsem tady také řekla. Když bude přijatý zákon č. 221, bude se více finančních prostředků pro vojáky dávat automaticky, stanou se z toho samozřejmě mandatorní výdaje a bude to něco, co tady bude platit. Vy víte, pane kolego, že když vlastně jste měl poslední rok svého období na Ministerstvu obrany, že jste bojoval v rámci rozpočtu o 10 miliard, které vám byly na počátku rozpočtu odebrány, což vy jste logicky jako správný hospodář musel pozastavit některé projekty. A vy jste právě pozastavil některé projekty, které se týkaly těch náborů. Takže vlastně ty výsledky, které byly v těch následujících letech, jsou odrazem toho, že když se pozastaví nábory, tak se do toho vlaku pak nějakou chvíli složitěji nastupuje. Do toho samozřejmě pod vlivem války na Ukrajině, tak i v té společnosti bylo méně ochoty možná sloužit tomuhletomu státu v uniformě. A to jsou všechno faktory, které hrají roli.

Ale také víte, že se snažíme a děláme pro to maximum, včetně třeba změny zdravotní vyhlášky, abychom některé ty procesy v rámci přijímání urychlili. Dva a půl roku jsem usilovala o změnu vyhlášky a můžu zvolat třikrát hurá, podařilo se. Stejně tak se snažíme v těch nemocnicích urychlit ty procesy, abychom rozvázali ruce některým vlastně posudkovým lékařům a mohli se věnovat té agendě, které se věnovat mají. Tohle všechno jsou důležité faktory pro to, aby bylo dostatek třeba i toho zdravotního personálu na to, aby mohly vlastně fungovat nábory. A nesmí nám jít pouze o ty nové, budoucí vojáky, ale my se musíme starat i o ty stávající. A o tom je ta dvě stě dvacet jednička, kterou pevně věřím, že mi podpoříte.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju a bude reagovat pan poslanec Metnar s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Já přece jenom ještě jednou děkuju, pane předsedající, za slovo. Tak jsem se nepřeklikl. Tam jsem neměl přihlašovací kartu, jenom abych to uvedl na pravou míru.

Ale jenom ještě chci zareagovat na ta data, která tady jsou.

Paní ministryně, já vycházím z dat, které projdou vládou, a jsou to vaše data z kapitolního sešitu. I když jsme tenkrát, a máte pravdu, z hlediska nedostatku finančních prostředků snížili finanční prostředky na ty nábory, furt jsme byli na dvojnásobku počtově toho, a to jsou vaše data, a takto jsme byli řekněme stále jednou v takových počtech, než se to vám spíše nedaří. Takže to jenom za mě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. (Ministryně Černochová a poslanec Metnar spolu hovoří před řečnickým pultíkem.) Tak asi už si to vyřeší kolegové mezi sebou sami.

Tak další byl s faktickou poznámku přihlášen pan poslanec Wenzl.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. K paní ministryni: Já rozumím, jak jste řekla, rozjede se vlak, chvilku trvá, než se do něho naskočí a tak dále, chvíli to trvá. Ale vy, paní ministryně, jste ve funkci tři roky, pan náčelník generálního štábu dva roky a mně trošku přišlo překvapivé minulý týden, když bylo to velitelské shromáždění, vlastně jak tam říká, co se týče náboru osob, personál, nemáme vojáky z povolání, nedaří se plně (?) nábor, problém, nemáme záložáky, problém. Tak mně to připadne opravdu velice divné a pak bych se mohl ptát, co tedy pan náčelník generálního štábu pro to udělal za ty dva roky, co je ve funkci? Co jste pro to udělala vy za tři roky ve funkci jako paní ministryně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: děkuju za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Hendrych, který je přihlášen, pak v pořadí paní ministryně. Tak prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuju za slovo. Jenom stručně na doplnění toho, co říkal můj předřečník. Já jsem to velitelské shromáždění taky sledoval a překvapilo mě, když náčelník generálního štábu řekl, že nábory trvají osm měsíců průměrně a že to je strašně dlouhá doba. To bezesporu je.

Ale mám úplně stejný podnět v podstatě jako můj kolega, pan poslanec Wenzl, prostřednictvím pana místopředsedy, co pro to pan náčelník generálního štábu, potažmo Ministerstvo obrany udělalo. To už je opravdu věc, která... vy jste u vlády už tři roky, pan generál Řehka už je také nějakou delší dobu náčelník generálního štábu a mně to připadalo, že si v podstatě stěžuje sám na sebe, protože on už pro to něco mohl udělat dříve. A nepochopil jsem to. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Nyní paní ministryně s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Agentura personální je v přímé podřízenosti náčelníka generálního štábu, to pan bývalý ministr také ví. Takže co může dělat ministr, je zřejmé. Ministr může měnit legislativu, může se snažit i v rámci třeba některých podzákonných norem tak upravovat věci, které život komplikují, což se snažím činit. Zmiňovala jsem zdravotní vyhlášku, stejně tak jsme posilovali posudkové lékaře nejenom v Ústřední vojenské nemocnici, ale ve všech našich vojenských nemocnicích. To jsou kroky, které jsme reálně na ministerstvu jako civilní část učinili.

A co se týče těch náborů, tak ano, míváme od pana náčelníka generálního štábu a jeho podřízených, pana generála Studeného, nějaké brífinky o tom, kde se snaží zlepšit některé ty procesy, víme o tom, že na tom pracují. To, že na rezortu Ministerstva obrany ty procesy, než se uvedou v život, trvají dlouho, to také vím, to je fakt. A bohužel některé kroky, které se dějí ze strany příslušníků armády, já nejsem schopná reálně ovlivnit v tom, abych některé jejich lhůty dokázala zkracovat bez té změny legislativy. Ale na té změně legislativy jsme pracovali a už tam celá řada těch změn platí, takže k tomu zlepšení by dojít mělo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a nyní by měl vystoupit pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já bych se rád vyjádřil ke státnímu rozpočtu na příští rok, co se týká bezpečnostních sborů. Ona tady probíhá poměrně zásadní debata a jsem rád, že i paní ministryně se tady do ní zapojila a nějakým způsobem tady vysvětlila některé věci. To, že dáváme peníze armádě, to je samozřejmě chvályhodné a měli bychom nějakým způsobem posouvat tu naši obranyschopnost k lepším zítřkům a děkuji za to.

Na druhou stranu, co se týká vnitřní bezpečnosti, tak bohužel kapitola Ministerstva vnitra je podfinancovaná a samozřejmě se to propisuje tedy i do platů příslušníků bezpečnostních sborů. A to samozřejmě není dobré, protože to, že budeme mít velmi dobrou armádu pro obranu území České republiky, to je samozřejmě v pořádku. Na druhou stranu nemůžeme rezignovat na vnitřní bezpečnost a jak se téměř denně dozvídáme, tak bezpečnostní situace uvnitř České republiky se úplně rapidně nezlepšuje. Bohužel roste i kriminalita cizinců na území České republiky, zejména tedy v souvislosti s tou migrační vlnou, která k nám přišla z Ukrajiny a i z toho důvodu, že ti lidé nebyli žádným způsobem prověřováni. A jak upozorňují i některé tajné služby, s tím ukončením konfliktu se může stát to, že sem přijdou i lidé, kteří budou mít poněkud posunutý ten práh toho, co je možné dělat a co není možné dělat, protože když je někdo nasazen v tom válečném konfliktu, tak se tam zřejmě i psychologicky značně posouvá ta hranice mezi životem a smrtí a co je tedy možné dělat.

A samozřejmě i to, že se sem můžou pohybovat zbraně z toho konfliktu zpátky do České republiky, ať už se jedná o zbraně, které jsme dodávali my, ruční zbraně, ruční granáty a tak dále, tak i zejména zbraně zahraniční provenience. A bohužel, pokud nebudeme mít dobře financovanou Policii České republiky, tak nebudeme schopni zabránit případným excesům, které se tady promítly i po ukončení války v bývalé Jugoslávii, kdy se sem přesunuly různé gangy, které tady pak provozovaly racketeering, výpalné a podobně.

Takže já si myslím, že ty pozměňovací návrhy, které jsme podali, já jsem podával pozměňovací návrh, aby minimálně v té kapitole Ministerstva vnitra se přesunuly peníze z určitých měkkých projektů právě jak pro Policii, tak pro Hasičský záchranný sbor, protože to byly dvě stěžejní složky, které v podstatě byly schopny obsloužit tak obrovský počet, samozřejmě včetně cizinecké policie, žadatelů o dočasnou ochranu tady v České republice. Za to jim patří obrovský dík, ale v dnešní době, kdy je potřebné platit složenky, je potřeba platit bydlení a všechny ostatní věci, tak to "děkuji" právě pro příslušníky bezpečnostních sborů bohužel nemůže stačit, protože mají také své životní náklady. A proto prosím i koaliční poslance, zda by tedy můj pozměňovací návrh na přesunutí těch finančních prostředků, které jsou v kapitole Ministerstvo vnitra, právě na platy bezpečnostních sborů, protože ukázaly to i nedávno proběhlé povodně, a když se podíváme na výplatní pásky těch příslušníků, kteří zasahovali při těch povodních, tak zjistíme, že ta mimořádná odměna byla v řádu stokorun. A to si myslím, že skutečně není důstojné. Takže prosím o podporu mých pozměňovacích návrhů, co se týká kapitoly 314 Ministerstvo vnitra. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní by měla vystoupit paní poslankyně Balaštíková. Nepřítomna. Pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v podstatě by se mé vystoupení dalo zvládnout v rozsahu faktické poznámky, ale chtěl jsem dodržet ustanovení jednacího řádu.

Já k rozpočtu kapitoly Ministerstva spravedlnosti mám jenom dvě připomínky. Jsem 11 let poslancem Parlamentu České republiky a ještě nikdy, co si pamatuju, jsme na ústavně-právním výboru neprojednávali rozpočet Ministerstva spravedlnosti tak dlouho a tak bouřlivě, jako tomu bylo právě v letošním roce. Vystoupila i veřejnost, vystoupili zástupci odborů, vysvětlili jsme si různé nesrovnalosti. A co se nestalo za dobu mé přítomnosti v této Poslanecké sněmovně, poprvé nedošlo ke schválení rozpočtu na jednání výboru.

Já už se k tomu nechci vracet. My jsme měli tady debatu s panem ministrem spravedlnosti a s panem ministrem financí v rámci druhého čtení. Doteď si pamatuju, že to bylo 0.20 až 0.40 v noci, kdy jsem vystupoval, a tam jsme došli k závěru, že zřejmě dojde k nějaké úspoře finančních prostředků, které byly původně rozpočtovány na platy ústavních činitelů, soudců, státních zástupců, a že tyto tenkrát přislíbil pan ministr financí, že budou ponechány v rezortu a budou rozděleny v rámci odměňování zaměstnanců justice, Vězeňské služby a také o ministerstvu byla řeč.

Teď tedy jsem v pozici, kdy vlastně budu podporovat návrh, který byl podán koaličními poslanci. Hnutí ANO podpoří pozměňovací návrh, kterým se ta uspořená libra, jestli to tak můžu říct, převede na odměny v justici a ve vězeňství. Jednu věc ale opravdu nechápu. Proč se to teda musí dělat takovýmto, s prominutím účetním trikem, proč se to dělá takovým způsobem? Proč to zase nebylo uděláno korektně? Na ústavně-právním výboru, ten pozměňovací návrh řádně načten nebyl, takže nakonec se projednával na výboru pro bezpečnost a na výboru rozpočtovém. Na výboru rozpočtovém ten samý pozměňovací návrh, tam byl vysloven nesouhlas, protože byl identický s pozměňovacím návrhem pana poslance Pavla Blažka, který byl předložen na výboru pro bezpečnost. A aby toho nebylo málo, tak následně byl podán ještě třetí pozměňovací návrh, pod kterým je podepsaný v systému pan poslanec Vojtěch Munzar, který mluví o jiné částce a rozděluje ty prostředky v podstatě podobným způsobem s jedním rozdílem, že 25 milionů, které měly být určeny na to, že se trochu zlepší situace v odměňováni na Ministerstvu spravedlnosti, tak tyto byly převedeny do justice, jestli se nemýlím.

Za situace, kdy jsme pár dní poté, co si myslím zase historicky poprvé, došlo k protestu zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti, které je dlouhodobě podhodnocené a kde jsou dlouhodobě menší, nižší příjmy než na jiných ministerstvech za srovnatelnou činnost, pak nechápu, proč byl podán tento další pozměňovací návrh. Jestli je to tak strašně nepopulární, že by se mělo přidávat úředníkům na Ministerstvu spravedlnosti, když se má přidávat úředníkům v justici? Já bych jenom chtěl připomenout, že ti samí úředníci potom třeba dohlíží na to, co produkuje justice, že provádí nebo starají se o náhradu škody za průtahy řízení, starají se o náhrady škody za náhradu za nezákonnou vazbu, a tak bych mohl pokračovat. Mají dozor nad činnosti exekutorů a jsou dlouhodobě podhodnocení. Tak proč nakonec je podán další pozměňovací návrh, kterým se těmto lidem bere 25 milionů a dává se to jinam, když to bylo nějakým způsobem spravedlivě rozděleno?

Byl bych možná rád, kdyby mi na tu otázku někdo odpověděl. Nám by se potom lépe v hnutí ANO podpořil jeden nebo druhý pozměňovací návrh. Nehledě na to, že u jednoho se uvádí částka 533 milionů, u druhého se uvádí částka 718 milionů. Museli jsme se až doplňujícími dotazy pídit po tom, že se jedná pouze o změny v ukazatelích, nikoliv o změny v částkách. Myslím si, že tímto způsobem se rozpočet České republiky opravdu tvořit nemá. A nedivím se potom tomu, když někdo říká, včetně mě, že se jedná o netransparentní státní rozpočet, a má proti němu výhrady i prezident České republiky. Děkuji za případnou odpověď na to, který z těch pozměňovacích návrhů je tedy preferovaný koalicí a z jakého důvodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní by měl vystoupit pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, děkuji za slovo. Já se ve svém vystoupení krátce vrátím k rezortu dopravy a navážu na to, co už jsem říkal při projednávání státního rozpočtu v těch předchozích čteních. Já mám připravené, nebo my s kolegy máme připravené dva pozměňovací návrhy. Začnu tím prvním, který považuji za zásadní, je to návrh s číslem 5598 a týká se příspěvku nebo podpory ze strany státu, státního rozpočtu krajům, krajským samosprávám na silnice II. a III. třídy.

A tady, vážené dámy a vážení pánové z vládní koalice, připomenu to, co vy stále říkáte, že držíte sliby, že plníte svoje vládní prohlášení na těch 93 nebo kolik to bylo procent a tak dále, a tak dále.

Jeden z vašich slibů také byl, že občany v tom nenecháte, že budete pokračovat v rozvoji dopravní infrastruktury. Připomenu, program, který není nikde v legislativě, je nastaven - v tuto chvíli už mohu použít slovo historicky - a je to o tom, že stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury - bude to koneckonců pak jeden z dalších sněmovních tisků provázaný se státním rozpočtem - přispívá krajům na ty takzvané dvojky a trojky.

Připomenu tady pro občany České republiky, pro voliče, že tady ten program zahájilo hnutí ANO v roce 2015. My jsme v tom prvním roce naší vládní odpovědnosti, v roce 2014, poprvé vydiskutovali velmi pečlivě se všemi kraji, se zástupci všech krajů, s dopravní komisí Asociace krajů to, jak ten systém nastavit, aby to bylo spravedlivé. On byl ten vzorec, ten nástroj, velmi jednoduchý. Použili jsme rozdělení podle délky silniční sítě těch dvojek a trojek. Opravdu je to veřejně dohledatelné a ověřitelné od roku 2015, že ať byla vláda v jakékoliv sestavě, ať byly kraje v jakékoliv sestavě, vždycky každý rok tady historický dluh, který mířil ještě někdy k roku 2000, 2001, 2002, když kraje vznikly, tak stát ty kraje podpořil právě konkrétní částkou na historickou opravu, údržbu a zlepšení silnic dvojek a trojek. Všichni se shodneme, že je to v naší zemi vidět v dojezdu v obcích, ve vesnicích, že vidíme, že stav těch silnic se opravdu zlepšil.

Teď budu korektní, nehraji debatu o tehdejší koalici a opozici, o té současné. Vždycky to byly nějaké čtyři miliardy, někdy tři, za vaší vlády. To nemám problém ocenit, že v jednom případě to bylo dokonce šest miliard, takže velká částka. Vždycky každý kraj takovou částku získal podle spravedlivého rozdělení a hlavně během těch let se povedlo domluvit a odpracovat, že kraje to věděly relativně dopředu, většinou už v tomto období, kdy si tvoří své rozpočty krajské samosprávy, kdy je schvalují, tak vědí, s čím mohou počítat.

No, a světe, div se, vládní sliby této koalice najednou vzaly za své a dneska v tuto chvíli v tomto návrhu tohoto rozpočtu je pro kraje nula, čistá nula. Je to přesně jeden z příběhů, o kterém mluvíme už několik týdnů my, opozice, komentátoři, novináři, Národní rozpočtová rada, NERV, všichni ekonomové, kteří se rozpočtem zabývají a zpochybňují jeho serióznost, stabilitu a dávají argumenty, které nemá cenu, abych tady opakoval. Jeden z dalších argumentů je to, že vy jste je v tom kraji nechali, dali jste jim tam nulu a váš argument, argument ministra financí Zbyňka Stanjury a vás dalších, je ten, že přece to bude v RUD. Opět se tedy odvoláváte na zákon, který není schválený, který dokonce nemá hotové ani první čtení.

Nemohu předjímat, jak to dopadne. Mohu snad jen naznačit, že když jsme tuhle věc nepoliticky, jak jsme na to dlouhodobě zvyklí v hospodářském výboru, debatovali i s koaličními poslanci, tak vaši kolegové v hospodářském výboru připustili, že tady ten zákon, ta změna rozpočtového určení daní, prostě není jistý, že vůbec není rozhodnuto o tom, že dopadne. Vy jste se odvolali blahosklonně na to, že kraje to dostanou změnou tohoto zákona. Nemáte hotové první čtení a krajům posíláte absolutní nulu.

Vím, jaká je ta "varianta brod", jaká je cesta B, že teoreticky můžete - mrzí mě, že tady pan ministr Kupka není, aby na mě korektně reagoval - v průběhu příštího roku navýšit úvěrový rámec u Evropské investiční banky, opět si půjčit, zvýšit půjčku a těm krajům to poslat, doposlat. Snad mohu věřit, že to před volbami nebudete chtít zazdít, že se to nakonec stane. Ale za jakou cenu?

Opět navýšíte půjčku, pane ministře Stanjuro, prostřednictvím tady pana předsedajícího, jednoho z hlavních ekonomů ODS, pana místopředsedy Skopečka. Opět navýšíte zadlužení a půjčku. Nevím, jestli to zase uděláte takovým tím mimorozpočtovým vyváděním, nějakým tím trikem a slovíčkem přepůjčka na Státní fond dopravní infrastruktury, nebo ne. To se my v opozici můžeme pouze domnívat. Ale má to zkrátka dva minusy. Budete zvyšovat zadlužení a hlavně pro ty kraje je to ohromná nejistota.

I vaši straničtí kolegové, ať je to hejtman Martin Kuba z jižních Čech, ať je to kolega Valtr, náměstek pro dopravu za ODS u nás v Pardubickém kraji, ale i další, říkají - OK, my budeme rádi, ale prostě je to špatně. Jak si máme dneska jako kraje nastavit svůj rozpočet, když nevíme, na čem jsme, a když se to možná dozvíme v únoru, v březnu nebo v dubnu příštího roku? Proto jenom nekritizujeme, ale přicházíme s řešením, které věřím, že by mohlo být obhajitelné, když ne pro pana ministra Stanjuru, tak alespoň pro některé koaliční poslance, kteří budou skládat účty svým občanům, voličům ve svých krajích. Přicházíme s poslaneckým návrhem, který navrhuje zvýšit kapitolu 327 Ministerstva dopravy v souhrnném ukazateli Výdaje celkem a ve specifickém ukazateli Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury přesně o tu částku, která je běžná v posledních letech, a to o čtyři miliardy korun. Jedna miliarda na úkor vládní rozpočtové rezervy, tři miliardy na úkor obsluhy státního dluhu.

Tady chci povědět, vážení občané, že spoluautory tohoto pozměňovacího návrhu jsou naši hejtmani, kteří jsou zároveň zde v Poslanecké sněmovně a bojují za vás - Richard Brabec, Ladislav Okleštěk, kolega Josef Bělica, Martin Kukla. Ale společně se mnou se nakonec vedle hejtmanů pod ten návrh podepsali vždy po jednom Kamal Farhan - nesmím na něj zapomenout - vždy po jednom také zástupci všech ostatních krajů. Takže tenhle pozměňovací návrh my jako hnutí ANO podáváme vždy po jednom zástupci z každého kraje České republiky a se vší vážností říkáme, že pokud své sliby myslí tato vládní koalice upřímně, pokud svá prohlášení myslí upřímně i ministr Zbyněk Stanjura, který se navíc věnoval dopravě a zná dopravu, tak věřím, že tenhle pozměňovací návrh podpoříte a že pomůžete krajům v tom, aby dnes, v těchto dnech, měly jistotu a mohly seriózně plánovat opravu, rekonstrukci a údržbu silnic II. a III. třídy.

Druhý pozměňovací návrh. Já jsem s ním chodím každý podzim. Budu za něj bojovat a mohu vám občanům, studentům a seniorům slíbit, že i když teď nebudu úspěšný, že to my jako hnutí ANO připravíme, opět za rok s tím přijdeme a bude to i v našem předvolebním programovém prohlášení. To je navrácení slev na jízdné ve veřejné dopravě z 50 procent na 75 procent výše jízdného pro studenty a pro seniory. Ta částka není malá, to uznávám. Je to navýšení údaje Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu o 2 750 milionů korun.

Jsme ale hluboce přesvědčeni o tom, když vidíme, jak dopadá politika této vlády na všechny občany - nebudu tady opakovat argumenty, které zazněly tisíckrát, jak rostou ceny, jak se snižuje reálná hodnota mezd a tak dál, a tak dál - že minimálně to, abychom podpořili tyto věkové skupiny, jak tedy studenty, tak seniory, v tom, aby měli vyšší mobilitu, aby nemuseli používat individuální automobilovou dopravu, ale mohli používat ekologickou veřejnou moderní železniční dopravu, tak že tohle by byl krok, který by měl smysl a měl by své odůvodnění. Je to sněmovní dokument, ke kterému se samozřejmě pak přihlásím - 5595 - a je to navýšení podpory ve veřejné dopravě na 75 procent.

Tam vím, jaká je realita, ale pane ministře - opět se vší vážností se na vás dívám a vracím se k těm silnicím II. a III. třídy, anebo ocením, pokud tady teď v rozpravě budete reagovat - historicky poprvé od roku 2015, kdy tenhle program existuje, nezávisle na tom, jaká byla vláda, jaká byla sestava Asociace krajů a jednotlivých krajů, vždycky kraje ty rozpočtové prostředky dostaly. Vy tam dnes posíláte nulu. To je vaše ostuda, je to hanba, je to nezodpovědnost, a říkám se vší vážností za hnutí ANO, že za kraje České republiky my budeme vždycky bojovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já nebudu používat tak silné výrazy, ale když už mluví Martin Kolovratník k voličům, tak pominu, co říká - my nechceme platit úroky z našich půjček - to navrhuje Martin Kolovratník a šest poslanců a hejtmanů - protože berou tři miliardy z toho, co musíme platit úroky. Takže co vám radí šest poslanců hejtmanů a Martin Kolovratník? Neplaťte úroky ze svých dluhů, protože my to navrhovali, tak to dělal stát.

Ano, o miliardě, to je legitimní debata, z vládní rozpočtové rezervy, tam neříkám nic, ale 3 miliardy navrhují kolegové vzít z obsluhy státního dluhu, neboli navrhují, aby Česká republika neplatila úroky ze svých dluhů. A to se na mě nezlobte, pro takový návrh opravdu hlasovat nemohu. U toho druhého pan poslanec Kolovratník neřekl, odkud bere zdroje. Doufám, že to také není z úroků. Pokud ano, tak vlastně nedělá nic jiného, než zvyšuje deficit, i když to neříká, protože úroky zaplatit musíme, to znamená, když jako teoreticky od tam uberu, stejně to stát zaplatit musí, jako každý občan, každá firma musí zaplatit úroky ze svých půjček.

Takže co to je? To je prohloubení deficitu, nic jiného to není. A ještě cestou, že vzkazujeme občanům, že stát nemusí platit své dluhy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kolovratník, přihlásila se paní poslankyně Schillerová, tak nejprve pan poslanec Kolovratník, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: No, já věřím, že ctěná kolegyně Alena Schillerová naváže na moji obranu a na obranu mé argumentace, protože logicky je ve větším detailu než já, stínový ministr dopravy, který má primárně na starost dopravu. Ale moje reakce na pana ministra je taková, že to je demagogie, že to je uhýbání stranou.

Pane ministře, tak to prosím tady řekněte na mikrofon, že pokud ubereme 3 miliardy z té položky na splácení dluhu, že to bude chybět. Tak vy tam nemáte rezervu? Vy jste tu položku nepočítali nebo nenastavovali, neplánovali s nějakou rezervou? S nějakou benevolencí? Já jsem přesvědčen, že ano, a pokud ne, tak jste podle mého názoru plánovali špatně, ale prosím, pojďte to říct sem na mikrofon. Řekněte, že 3 miliardy z obsluhy vládního dluhu by způsobily, že nebudeme schopni splácet. To je věta, která podle mě má naprosto zásadní význam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času, a nyní vystoupí s faktickou poznámku paní poslankyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já v tom krátkém limitu nebudu opakovat, co řekl Martin Kolovratník. On už byl vázán tím, že byl schválen rozpočet v prvním čtení, nebudu opakovat argumenty, které proti tomu mám, takže samozřejmě vycházel z nějakých možností, které mám. Vždycky je rezerva ze státního dluhu. Nebo vždycky byla, pokud si vzpomínám, protože to nikdy netrefíte úplně na miliardu přesně, ale spíš prostě pojďme se podívat na tu podstatu. To znamená, vždycky, tak jak řekl můj ctěný kolega, se dávalo do SFDI na dvojky, trojky, to je přece ta podstata, ty 4 miliardy, a teď tam není vůbec nic.

Když jsme to otevřeli v rámci prvního čtení, tak jste říkal, že to bude předmětem úpravy RUDu, to jste nakonec řekl teď i mé ctěné kolegyni Janě Berkovcové stran nepedagogických pracovníků. A jakého RUDu, pane ministře? Jakého RUDu? Nebo nás zase čeká nějaké překvápko formou pozměňovacího návrhu přilípnutého kdoví k čemu a kdoví kdy? Pojďte nám to tedy znovu prosím říct.

Ano, vy tady polemizujete s tím, že Martin Kolovratník nemá sahat do státního dluhu. Já polemizuju s tím, že tam určitě nějaká rezerva bude, vždycky byla, protože se to nedá trefit přesně, a nevěřím, že snad byste hazardoval tak, že to tam máte nějak podhodnocené, tomu nevěřím, věřím, že to kolegové dělali prostě obdobně, jak to vždycky dělávají. Ale spíš nám tedy řekněte, proč tam ty peníze nejsou a kde se vezmou. To znamená, že vlastně na ty dvojky, trojky nepůjde těm krajům vůbec nic? To je přece ta podstata.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí opět pan poslanec Kolovratník.

Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: A já navážu na tu myšlenku Aleny Schillerové. Ano, je to proslov a je to vystoupení vůči voličům, občanům, kteří naši debatu sledují a ptají se, jak se stát chová, jak se vládní koalice chová i ke krajským samosprávám. Jaký má vztah nejenom k dopravní infrastruktuře ve smyslu Správy železnic, ŘSD, koneckonců o tom budeme mluvit o nějaké tři body dále, ale lidé se ptají, jak to bude s těmi dvojkami a trojkami. A já tu otázku upřesním a budu naprosto konkrétní.

Takže ptám se pana ministra, prostřednictvím předsedajícího schůze... V tuto chvíli vládní koalice poprvé v historii krajům posílá nula korun českých na silnice druhých a třetích tříd. Hnutí ANO podalo pozměňovací návrh a já prosím o odpověď a žádám odpověď, jestli koalice podpoří, nebo nepodpoří tento návrh. A pokud ne, tak se ptám, ať to tady zazní na mikrofon, co uděláte v příštím roce? Zůstane to v roce 2025 nula, nebo máte nějaké jiné řešení? A jaké? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tím jsme vyčerpali faktické poznámky, vracíme se do rozpravy a vystoupí pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Pavel Svoboda: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zde stáhnul svůj pozměňovací návrh, který je v systému nahrán pod číslem 5637. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Je tu další faktická poznámka pana poslance Kolovratníka. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já ty faktické nechci nadužívat, je už poslední, ale ještě se vracím k tomu předchozímu bodu. Takže registruji a zaznamenávám, že ministr Stanjura mlčí, že nereagoval na můj dotaz, ale vidím tady taky kolegy z hnutí STAN, a velmi dobře si pamatuji z předchozích volebních období, jak právě hnutí STAN v opozici velmi intenzivně a velmi hlasitě bojovalo za to, aby tehdejší vláda za odpovědnosti hnutí ANO na kraje nezapomněla, aby tam ty peníze každý rok byly. Hnutí STAN apelovalo, že na jaře je to pozdě, že je to potřeba vědět dopředu. Zástupci hnutí STAN jsou zde v sále přítomni, je tady například předseda rozpočtového výboru pan poslanec Bernard, a mlčí. Jsou v koalici a mlčí. Vážení občané, voliči, tohle si prosím pamatujte, to je vše. (Potlesk z řad ANO,)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vracíme se do obecné rozpravy. Paní poslankyně Balaštíková... není přítomna, pan poslanec Haas. (Poslanec Haas došel k řečnickému pultu. Poslankyně Balaštíková vchází do sálu.)

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Já, prosím vás, tu rozpravu využiju ke dvěma věcem. Nejprve k určitému věcnému komentáři, k argumentaci k návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a k vyvrácení některých tezí, které k návrhu státního rozpočtu na rok 2025 v tom veřejném prostoru - já to beru jako politický souboj - úplně v pohodě jede naše opozice.

Ty příběhy, které chci aspoň částečně na faktech vyvrátit, jsou v zásadě dva. Jeden příběh, který souvisí se stanoviskem Národní rozpočtové rady, které samozřejmě znám, k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tak ten příběh, který se kolem toho stanoviska Národní rozpočtové rady... Tento nezávislý orgán jsme si zřídili kvůli tomu, aby hlídal jakoukoliv vládu, proto to stanovisko naprosto respektuju, bylo mnohokrát probíráno. Tak já nechci mluvit o tom stanovisku samotném, ale o tom příběhu, který se kolem toho stanoviska rozehrál, jako by teprve v návrhu státního rozpočtu na rok 2025 Národní rozpočtová rada, jako ta nezávislá instituce, která má rozpočtový proces hlídat, poprvé shledala nějaké chyby. Dokonce dnes - jsem musel být na vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě - Patrik Nacher tady kritizoval vládu za to, že návrh státního rozpočtu na rok 2025 stojí mimo jiné na neschválené legislativě.

Tak prosím vás, já jsem si vytahal všechna stanoviska Národní rozpočtové rady - jsou veřejně dostupná, takže můžete má slova kontrolovat - od roku 2018, kdy se Národní rozpočtová rada vyjadřovala ke státním rozpočtům této země. Vezmu to chronologicky a dám několik citací, které jsou opravdu... Nebo ty citace budou naprosto doslovné pro naprostou objektivitu a sami můžete posoudit, kdo konkrétně, ať už z pohledu, nebo z pozice ministra či ministryně financí, nebo politicky, z pohledu subjektu, který, řeknu, byl nejsilnější v té dané vládě, ten daný rozpočet, ke kterému se Národní rozpočtová rada vyjadřovala, tak kdo ho sestavoval.

Tak stanovisko Národní rozpočtové rady, i zase pro úplnost a pro objektivitu a pro vaše dohledání, ze 17. 9. 2018, číslo 3/2018: "Z hlediska nastavení parametrů a struktury státního rozpočtu na rok 2019 Národní rozpočtová rada upozorňuje, že řada navrhovaných opatření zvyšuje mandatorní a kvazi mandatorní výdaje, což v budoucnu sníží manévrovací prostor vlády pro aktivní použití fiskální politiky v případě makroekonomických problémů."

Pokračuju: "Národní rozpočtová rada proto doporučuje vládě České republiky a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby třetí odrážka ze tří znovu zvážila potřebnost, efektivnost a zejména dlouhodobou udržitelnost všech navrhovaných výdajových opatření." To bylo stanovisko z roku 2018.

Řekl bych, že ještě tvrdší stanovisko Národní rozpočtová rada prezentovala 4. 12. 2019 ve stanovisku 8/2019: "Národní rozpočtová rada také považuje za nutné poukázat na problematické aspekty při schvalování státního rozpočtu na rok 2020, kdy návrh zákona o státním rozpočtu počítá s některými příjmy, jejichž realizace je vázána na schválení jiných zákonů, takzvaný daňový balíček. Ty však nejsou v době projednávání státního rozpočtu ještě schváleny a vzhledem k délce legislativního procesu existuje riziko, že nenabydou účinnosti od 1. ledna 2020. Státní rozpočet tak může být schválen s příjmy, které nebudou inkasovány, neboť příslušné zákony nemusí být vůbec schváleny, či dojde během jejich projednávání ke změnám se záporným dopadem na očekávané inkaso."

Třetí ze stanovisek Národní rozpočtové rady, které jsem tady chtěl citovat, ze 4. 3. 2020 číslo 1/2020: "Na příjmovou stranu státního rozpočtu bude v letošním roce negativně působit také pravděpodobný výpadek příjmů z digitální daně cca dvě miliardy korun, jejíž podoba a datum zahájení výběru se bude pravděpodobně lišit od předpokladů, které vstupovaly do parametrů státního rozpočtu. Potvrzuje se tak potřebnost dodržování principu, že návrh rozpočtu má respektovat pouze platné zákony. Další výpadek příjmů státního rozpočtu, a to v rozsahu kolem sedmi miliard korun, může přinést i posunutí termínu aukcí kmitočtů k sítím 5G."

Poslední ze stanovisek Národní rozpočtové rady - číslo 8/2020 - která chci citovat - ze 2. prosince 2020: "Kvalita rozpočtového procesu, to je pravděpodobně z mého pohledu osobního nejdrsnější ze stanovisek Národní rozpočtové rady, kvalita rozpočtového procesu byla v letošním roce významně narušena nerespektováním základních zásad, především pak zásady úplnosti a reálnosti rozpočtové dokumentace."

Znovu opakuju, já nijak nerozporuju, vůbec nijak nerozporuju, mnohokrát se k nim vyjadřoval pan ministr financí, letošní stanovisko Národní rozpočtové rady. Já zásadně rozporuju ten příběh, rozumím tomu, že každá z politických stran nebo stran politického spektra, v tomto případě opozice, se snaží jakékoliv příběhy rozehrát, to je legitimní součást politického boje, ale ten příběh o tom, že teprve v letošním roce a pouze tato vláda neumí sestavit rozpočet a Národní rozpočtová rada to objevila, naprosto neodpovídá realitě, viz citace, které jsem tady měl.

A druhý takový podobný příběh bylo to, že vláda návrh státního rozpočtu postavila, tak to dneska tady uváděl kolega Patrik Nacher, prostřednictvím pana předsedajícího, na jakési naprosto nereálné, nebo z těch slov jsem vyrozuměl, jak kdyby vláda ohýbala makroekonomické prognózy, které jsou klíčové pro sestavení státního rozpočtu.

A tak řeknu, na tenhleten příběh, který naprosto neodpovídá realitě, si dovolím, řeknu uvést, na jakých prognózách, na jakých všech prognózách je návrh státního rozpočtu sestaven, kým byl stvrzen a v jaké malé odchylce od těch prognóz se návrh státního rozpočtu pohybuje. Návrh státního rozpočtu byl sestaven na základě prognóz sedmi tuzemských - Česká bankovní asociace, Česká národní banka, Ministerstvo práce a sociálních věcí a další domácí banky a čtyř zahraničních institucí, Evropská komise, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci, rozvoj a The Economist. Od těchto prognóz se a od jejich průměru se návrh státního rozpočtu v těch parametrech, které se odvíjejí zcela logicky od prognózovaného vývoje ekonomiky, nijak neodchyluje. To chci tady, aby s plnou vážností zaznělo, protože opravdu příběh o tom, že by návrh státního rozpočtu v číslech, která závisí na vývoji české ekonomiky, neodpovídal prognózám respektovaných tuzemských nebo zahraničních institucí, neodpovídá realitě tento vytvářený příběh.

To byla ta věcná část k rozpočtu a chtěl jsem opravdu jenom tyto dva příběhy vyvrátit nějakými konkrétními argumenty a fakty. A pak ta procedurální záležitost. Využiju to na závěr svého vystoupení, abych tu debatu nějak nevětvil.

Beru zpět na základě, a to je také legitimní politické dohody v koalici, pozměňovací návrh evidovaný pod číslem sněmovního dokumentu 5644, který jsem podal společně s kolegy Pavlem Svobodou a Renátou Zajíčkovou. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji pěkně. Nyní vystoupí paní poslankyně Balaštíková. Pan poslanec Zlínský ruší omluvu na dnešní den. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak dobrý den, kolegyně a kolegové. Já tady zrovna nemám rezortního ministra, kterému jsem chtěla vytýkat některé věci ohledně rozpočtu Ministerstva zemědělství. Já ani tak nevyčítám ministerstvu výši toho rozpočtu jako jeho strukturu a ta je opravdu z pohledu rezortu děsivá, neakcentuje priority a výzvy, které přináší současná doba pro rezort zemědělství a teď bych chtěla hovořit o tom, co mi z toho vlastně vadí a jak z toho zemědělského prostoru přichází vlastně požadavky.

Takže je tam nedostatečná podpora citlivých sektorů, jako je například mléko a další. Co se týká zpracovatelského potravinářského průmyslu, takže tady pan ministr absolutně nepochopil multifunkční efekt zpracovatelského průmyslu pro celé naše české hospodářství. V sektorech, kde jsme soběstační a máme i nadbytek určitých komodit, tak místo abychom je zpracovali a přidanou hodnotu nechali u nás, tak my tuhletu surovinu vyvážíme jako rozvojová země a jediné, co pana ministra zajímá, jsou samozřejmě spotřebitelé, nikoliv rezort sám.

No a tady pan ministr dal nulu a bohužel ani pozměňovací návrh, který byl podán na zemědělském výboru, ho neoslovil a nepřipojil se k němu. A já opravdu nemám pocit, že to je rezortní ministr, který za ten rezort jakýmsi způsobem bojuje. A vůbec se o něho chce starat, tak jak tomu rezortu náleží.

Lesní hospodářství, další tragédie, která se ukazuje. Pan ministr bere z tohoto rezortu 7 miliard. To je historicky nejvíce, kdy opravdu musely Lesy ČR odevzdat takovou částku, vždycky to bylo nejvíce tři, 3,5 miliardy, přestože jsou české lesy po kůrovcové kalamitě, přestože vodní toky v lesním hospodářství, ty lesní bystřiny zasáhla povodeň, je potřeba je spravit, tak pan ministr na to nedbá a samozřejmě je mu to, nevím, jestli mu to nepřirostlo k srdci, ale zkrátka lesní hospodářství pro něj taky není prioritou.

Co se týká vodního hospodářství, tak tam je to úplně stejné, protože vlastně tam si nechal pouze 1,82 miliardy, přitom optimum by v dnešní době byly nějaké 4 miliardy a je to zase historicky nejmenší rozpočet, kterého jsme se v tomto rezortu dočkali. A já marně hledám, co teda pana ministra oslovuje, kromě toho, že chce řešit ceny pro spotřebitele, nikoliv řešit nákladovost a potřeby jednotlivých sekcí Ministerstva zemědělství tak, jak jim náleží. Já jsem se s panem ministrem utkala minulý týden na panelové diskusi, kdy zemědělci bohužel dávali zapravdu spíše mně, než mu. Soudím tak samozřejmě z potlesku a z těch výkřiků, které k ministrovi měli.

Pan ministr mi sdělil, že on samozřejmě má poradce z řad Agrární komory, ze Zemědělského svazu a z Asociace soukromého zemědělství. Ale já mu musím říct, že asi je neposlouchá, protože kdyby tak činil a bral vážně jejich připomínky k tomu, jak by měl vypadat rozpočet Ministerstva zemědělství, pak by opravdu nemohl mít proti sobě tu zemědělskou veřejnost postavenu. Má na svém kontě i ústavní žalobu, protože se mu opravdu podařilo zasáhnout střední podniky a udělat velký rozkol mezi tou zemědělskou odbornou částí, kdy on, místo aby se zabýval produkčním zemědělstvím a neřešil velikost těch podniků, tak poukazuje pouze na určitý segment. A já se ptám, zda má ekonomické podklady, jak mu tento segment naplní část do státní pokladny, protože já bych se po tom určitě pídila a jako obhajobu u ministra financí bych pak používala právě ta čísla, která jsem přinesla do státní pokladny a chtěla bych je do toho rezortu vrátit. Takže jestliže on takové podklady nemá, pak to nejjednodušší, co může ministr financí udělat, že mu ten rozpočet seškrtá.

A já jsem panu ministrovi minule přednášela čísla. On samozřejmě ta čísla neakceptoval, snažil se tvrdit, že tomu nerozumím. Já jsem mu na té panelové diskusi nabídla: Pane ministře, vezměte svá čísla, vyzdrojujte si ty zdroje, odkud ta čísla berete, já tak učiním taktéž a za zavřenými dveřmi se prosím nad tím rozpočtem a nad výdaji Ministerstva zemědělství setkejme se svými poradci a ekonomickými poradci, abychom se bavili o stejných číslech, protože vy jednou vezmete čísla ze statistiky, podruhé je vezmete z ÚZEI, a já vám říkám pořád, že vy musíte brát pouze čísla, která podalo Ministerstvo zemědělství formou závěrečného účtu, a tato čísla odevzdali do státní pokladny, na základě kterého byla zanesena u Ministerstva financí. Já vás k tomu vyzývám, protože jinak budu věčným kritikem vašich rozpočtů a věčným kritikem toho, co vy tady říkáte, protože já ty podklady mám. Mám možná stejné doporučovatele, jak by se měl zemědělec chovat, aspoň ten, který chce být ministrem zemědělství. Já je na rozdíl od vás, pane ministře, poslouchám, já vím, jaké mají potřeby. A to, že vy navštěvujete malé farmy, necháte se plácat po ramenou, ale k těm velkým, k těm nejdete, protože byste se mohl setkat opravdu s těmi ekonomickými odborníky, kteří by vám řekli, že to neděláte dobře.

Můj zájem je, aby ten rezort byl vedený dobře. Nikdy mně nešlo o politiku, protože, pane ministře, mě zajímá, aby tady naše zemědělství bylo nadále. My jsme velmi šikovní, jsme krásná země a zemědělci sem patří, protože jsou to hospodáři, kteří pečují opravdu o krajinu.

A neřeším já velké, střední a malé. To vy jste si udělal svoje kategorie. Já nevím, z čeho jste vyšel, protože kategorizace je daná na celém území EU. Vy jste si udělal svoji kategorii, nevím, z čeho jste vyšel, a ani na to nemáte právo. Samozřejmě rozhodne o tom Ústavní soud, zda jste se choval správně, či nikoliv. Já jsem vám řekla, že vám zašlu ustanovení z Evropské komise... (Velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní kolegyně, já vás přeruším.

Poprosím kolegy a kolegyně, aby přestali v sále diskutovat, i ten hlouček u dveří poprosím, aby se přesunul případně do foyer. Paní místopředsedkyně, děkuju. (Obrací se vpravo.)

Paní poslankyně, pokračujte.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Že vám vyzdrojuju, kde jsem vzala ta ustanovení, že vy máte sice povinnost implementovat do našeho právního řádu některé požadavky, ale máte implementovat s ohledem na potřeby našeho hospodářství a tak, aby nedocházelo k poškozování žádného segmentu. Tak se má chovat každý ministr, i vy, a nezlobte se na mě, vy se tak nechováte.

Já musím kritizovat tento rozpočet, protože vy jste pro něj neudělal nic. Pro vás spotřebitel rovná se volič a to je jediné, co vás, pane ministře, zajímá. A to je z pohledu rozpočtu Ministerstva zemědělství strašně málo. Nedivte se, že vás ti jednotliví zástupci, které vy všechny máte pod svými křídly, kritizují a kritizují vás, pane ministře, právem. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení přivolalo jednu faktickou poznámku, pan poslanec Kott. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl zareagovat na slova paní kolegyně a v podstatě i na to, co tady hovořil pan ministr.

Já se domnívám, že mimoprodukční funkce rybníků a revírů, tak jak jsme připravovali pozměňovací návrh ve vztahu k tomu, o čem se mluví ve vztahu k povodňovým škodám, tak že jsou to záležitosti, na které je Česká republika notifikována, ať už jsou to mimoprodukční funkce rybníků, kde máme notifikaci na 84 milionů, a Ministerstvo zemědělství tam dává 50, tak na mimoprodukční funkce revírů, kde je možnost čerpat až 13 milionů, a ministerstvo tam dává 8. Já jsem se domníval, že tyhlety finanční prostředky, byť jsou malé, tak jsou možné do jisté míry do rozpočtu hned finalizovat. O to víc mě mrzí, že v podstatě doprovodným usnesením zemědělského výboru jsme byli ujištěni, že ty finanční prostředky se v prvním pololetí snad těm uživatelům dostanou a budou je moci využít. Takže já jsem chtěl pouze vysvětlit to, co nás vedlo k tomu, abychom finanční prostředky do toho základního rozpočtu Ministerstva zemědělství dali, protože samozřejmě ty práce, které se plánují dlouhodobě dopředu, tak se dají za půl roku stihnout, ale určitě lépe, když se ti jednotliví žadatelé můžou připravit rok dopředu.

A druhá záležitost, o které tady hovořila kolegyně. Jestliže finanční prostředky jsme vždy byli zvyklí z Lesů České republiky dávat do obnovy lesů, jak státních, tak obecních, tak se domníváme, že ty finanční prostředky by tam měly přijít zpátky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Ochodnická.

 

Poslankyně Martina Ochodnická: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení členové, členky vlády, kolegyně, kolegové, já bych ráda jménem poslanců předkladatelů Martiny Ochodnické, Zdeňky Němečkové Crkvenjaš, Michaely Šebelové, Toma Philippa, Renáty Zajíčkové, Jana Berkiho, Barbory Urbanové, Marie Jílkové, Josefa Fleka a Lucie Potůčkové stáhla číslo sněmovního dokumentu 5621. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí pan místopředseda Havlíček, který se hlásí do rozpravy.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy nebo vážené poslankyně, vážení poslanci, já už budu mluvit velmi, velmi krátce.

A nevezmu to, pane ministře, nijak konfrontačně teď. Jenom vezměte, prosím, v patrnost ten problém, který tam vzniknul, a pojďme se zkusit pobavit o tom, jak ho vyřešit. Hovořím samozřejmě o těch 20 až 25 miliardách, které chybí na obnovitelné zdroje energie. Já už se nechci vracet k tomu, proč to tak vzniklo, jak se komunikovalo, nekomunikovalo, prostě mléko je rozlité a v tuhle chvíli se pojďme snažit vyřešit ten průšvih, protože víte sám velmi dobře, že těch řešení není zas až tak mnoho, jakým způsobem se s tím dá poradit.

Ano, první, které, věřím, že se shodneme, že není možné aplikovat, je zvýšení cen pro podniky. To je nereálné. A musím korektně uznat i to, že nemíříte tímhletím způsobem nebo touhletou cestou.

Druhá varianta je ta, že se to nějakým způsobem bude řešit s investory do obnovitelných zdrojů, tedy do nových technologií. Já bych před tímhletím chtěl opravdu varovat. Už si s tím, prosím, dále nehrajeme. Víte, jak to bylo velmi náročné, pane ministře, před třemi lety, kdy jsme se společně dokonce pokoušeli to dát celé dohromady. Víte, že v roce 2021 jsme za tím udělali konečně tlustou čáru. Ta tlustá čára znamenala tehdy to, že jsme jim zvýšili solární daň na 10 procent. Znamenalo to, že jsme se definitivně domluvili, jaké bude takzvané obchodní rozpětí, to je to vnitřní výnosové procento. Bylo to po velkých kompromisech, nebylo to jednoduché, každý jsme na to měli průběžně jiné názory.

Ale to, co je podstatné. Tehdy jsme se jako koalice a opozice shodli na tom, že to bude v nějakém finálním režimu. Ten finální režim jsme si nastavili osm čtyři až deset šest (8,4 až 10,6?), určitě víte, a tu 10procentní daň. A tehdy jsme slíbili všem investorům, a velmi dobře víte, že to bylo vyvážené, protože už se zdaleka nejedná o ty, kteří u toho byli někdy v roce 2009 nebo 2010, je to mnohokrát přeprodané, nebo několikrát přeprodané. Tehdy jsme udělali nějakou finální dohodu, že už jim to nebudeme dále měnit.

Pokud si budeme zahrávat s tím, že budeme opakovaně, vždycky, když se to někomu bude či nebude hodit v rámci rozpočtu, to opět celé revokovat a měnit, staneme se nedůvěryhodnou zemí. Věřte tomu, že to doběhne nakonec nás všechny. Vás to dneska doběhne, protože pochopitelně oni budou velmi agresivní. Nás to doběhne, pokud tady budeme v příští vládě, nebo kdokoliv, kdo tady bude. To znamená, já nejsem toho názoru, že bychom to měli řešit tak, jak navrhujete v tomto týdnu, a teď nechci předbíhat, řešíme rozpočet, máte tam několik variant, jakým způsobem vlastně to takzvaně utnout, nebo minimálně zredukovat.

Moje doporučení je, protože rozumím tomu, že nám nevezmete náš pozměňovací návrh, abyste to dneska stáhl někde z rozpočtu a snažil se těch 20, 25 miliard korun vyřídit v tuto chvíli v rámci rozpočtových opatření, tak pak je tady už jenom poslední možnost: nechme investory investory, neměňme nic ani podnikatelům a pojďme se férově dohodnout na tom, že se to nechá do příštího roku, a vy se budete snažit v průběhu toho roku, tak jak bude vycházet cena elektrické energie, tak jak bude vycházet nezbytně nutná dotace, to dohrát nějakým přiměřeným způsobem.

Já myslím, že to není konfrontační, já myslím, že to není teď nějak extra politický, já myslím, že to je docela snad férový, normální návrh, kterým nevylijeme s vaničkou i dítě, uklidníme celý ten sektor, současně nezvýšíme ceny a v příštím roce, neříkám, že to je ideální, to já netvrdím, že je, ale v příštím roce to pojďme dohrát tak, že uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Já se přiznám, že už jinou variantu nevidím. Ano, pak je tady ta varianta, kterou navrhujete v rámci toho lex OZE v tomto týdnu, a k tomu se dostaneme, a to já nechci předbíhat, netýká se to teď tohohle bodu, teď se to týká rozpočtu.

A já bych jenom poprosil, jestli byste k tomu ještě mohl vystoupit a v pár minutách říct váš postoj k téhleté velmi citlivé záležitosti. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Nyní se hlásí pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěl během tak deseti, maximálně patnácti minut zdůvodnit, proč Piráti nepodpoří tento návrh státního rozpočtu. My, už když jsme byli ve vládě, tak jsme se zdrželi a nepodpořili jsme návrh státního rozpočtu. A tento náš postoj aktuálně trvá. (Velký hluk v sále.) Jedny důvody jsou na straně toho, že ty položky tam jsou postavené na zákonech.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, pane předsedo.

Poprosím kolegy, aby v případě, že chtějí odejít ze sálu, tak odešli, případně se ztišili a dodrželi klid, který umožní panu předsedovi Michálkovi pokračovat v projevu.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju, pane místopředsedo. Za prvé jsou tam položky, které jsou pochybné, a za druhé nesouhlasíme s tím směrem, kterým jde současná vláda z hlediska výdajů. Domníváme se, že ty výdaje by měly směřovat na potřebnější oblasti. A pokusím se vysvětlit, proč a jak. Není to nesouhlas takový, že bychom byli zcela principiálně... že bychom tady navrhovali nějaké desítky miliard korun přesuny. Ty naše přesuny jsou relativně racionální, rozumné, ve výši kolem 6,5 miliardy korun. Ale přesto se domníváme, že předkládají lepší vizi budoucnosti pro Českou republiku.

Nejprve tedy k těm problematickým položkám, které tady vlastně posloucháme už potřetí stále dokolečka. Máme tady problematiku obnovitelných zdrojů, ta stojí v podstatě na vodě, na zákoně, který možná bude schválen. Je tam několik pozměňovacích návrhů z hlediska obnovitelných zdrojů energie. Teď se bavíme o tom, že by dva z nich mohly být schváleny, jeden neschválen. Ale v podstatě se domnívám, že v obou dvou případech, jak v případě ODS, tak v případě ANO, tady máme návrh, jakým způsobem ty chybějící peníze budou nakonec pokryty z jiných kapitol. A obávám se, že to nakonec skončí tím, že ty peníze budeme stejně jako v minulosti čerpat z rozpočtu armády, což nepovažuju za správný směr.

Stejně tak to snižování peněz na obnovitelné zdroje energie je problematické z hlediska arbitráží, protože Česká republika už prohrála jednu arbitráž se společností, tuším, že to byla Natland, a samozřejmě že toto bude stát Českou republiku, takováto arbitráž a případně další arbitráže v budoucnu stovky milionů korun. A my si musíme uvědomit, že z hlediska tempa investic v obnovitelných zdrojích energie bychom potřebovali to tempo zvýšit, nikoliv tyto investice zpomalovat a investory v zahraničí znejišťovat. (Velký hluk v sále přetrvává.)

V další bodech, jsou to už zmíněné povolenky, chybný odhad důchodu. Jedna věc, kterou zde doplním, je i neudržitelné...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, opět vás přeruším.

Poprosím kolegy a kolegyně opětovně, aby se ztišili, případně přenesli své diskuse do předsálí. Prosím, kolegyně, kolegové, ještě jednou vás prosím o ztišení, aby pan předseda mohl pokračovat.

Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju, pane místopředsedo. Chtěl jsem promluvit ještě o problematice platů soudců, protože ten návrh tak, jak je připraven, je velmi pravděpodobně protiústavní. My už jsme jednou čelili situaci, kdy návrh změny zákona zasahující do platů soudců byl zrušen jako protiústavní - vznikla z toho pěkná šlamastika - a teď se vlastně ta situace má opakovat. Součástí projednávání je koaliční návrh, který snižuje peníze u soudců, převádí je do justičního personálu. To je myšlenka, která je rozumná, z mého pohledu i správná, a proto jsem ji podpořil na výboru, ale v této podobě, pokud skutečně rozpočet nabude účinnosti, tak v praxi povede k tomu, že ten dopad bude protiústavní, bude se to tam muset doplnit patrně z jiné kapitoly, a pokud je záměrem vlády snížit platy soudců nebo zpomalit jejich budoucí valorizaci, tak je potřeba to udělat v souladu s těmi kritérii, která vymezil Ústavní soud ve své judikatuře. (Předsedající zvoní na zvonek, aby se sál ztišil.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Kolegyně, kolegové, já téměř pana poslance, který vystupuje, neslyším. Tak vás znovu žádám - prvně v životě jsem použil zvoneček - myslím to opravdu vážně, poprosím, ztište se, případně přeneste své rozhovory mimo sál, ať... Projednáme zákon o státním rozpočtu, důležitou normu, tak tomu prosím věnujme patřičnou pozornost. Děkuju.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju, pane místopředsedo. Takže ještě jednou, chtěl jsem upozornit na to, že ten přístup, jak je připraven ve státním rozpočtu a v novele zákona o platech, může být velmi problematický vůči soudcům a že ta právní norma může být zrušena a my to nakonec budeme všechno platit znovu a samozřejmě ještě s úroky. A to jsou výdaje, které dneska v tom rozpočtu nevidíme. To jsou výdaje, které vzniknou teprve v budoucnu, ale velmi rychle k nim spějeme a ty parametry rozpočtu nám poněkud zkreslují. Takže to je poslední důvod, kde se domnívám, že ten rozpočet neodpovídá realitě, neodpovídá řekněme tomu, aby byl postaven na pevných, ne pochybných, základech, a kde hrozí problém i se současným výkladem ústavy, pokud nebude přijata změna ústavy, což neočekávám.

Nyní k těm obsahovým problémům, ty začínají samozřejmě tím, že vláda z našeho pohledu příliš mnoho uhnula od toho, co sama slibovala v programovém prohlášení. V programovém prohlášení, na kterém jsme se sami podíleli. Když se podíváme na dluh, tak ten dosahuje částky 241 miliard korun. My jsme navrhovali jako Piráti dluh o 10 miliard korun nižší. Domnívám se, že kdyby se provedlo proškrtání těch dotačních titulů, ať už jsou to dotace v oblasti Ministerstva průmyslu a obchodu, ať už jsou to výdaje, které sice nejsou přímo v rozpočtu, ale které jsou v modernizačním fondu, a kdyby se místo toho ze státního rozpočtu ty investice, které jsou dneska ve státním rozpočtu, platily z modfondu a tam se vynechaly některé zase nesmyslné, nesmyslná podpora dotační ekonomiky, tak tam bychom tyto peníze dokázali ušetřit. To jsou miliardové kontrakty dohromady, které jsou úplně zbytečné, a místo toho, abychom mohli tyto peníze použít na reálné změny, které by zlepšily životy lidí.

Proto navrhujeme přesměrovat ty peníze z dotační ekonomiky na životní úroveň rodin, zejména rodičovský příspěvek pro ty rodiny, které jsou nejvíce vystaveny riziku chudoby a dopadu veškerého toho zdražování. Tam zastáváme jednoduchý princip, který prezentovala moje kolegyně Olga Richterová, že peníze na rodičovský příspěvek se mají odvíjet stejným tempem jako peníze na důchody pro naše seniory.

Dále navrhujeme v celkové sumě 6,5 miliardy korun přesměrovat peníze z dotační ekonomiky na výstavbu školek, škol a výstavbu bytů, protože dneska je rekordní problém s nedostupností bydlení, s drahým bydlením a tak dále. Stále se domnívám, že ta částka je velmi nízká, že by měla být výrazně vyšší, ale opět vycházeli jsme z toho, co je ve státním rozpočtu reálné, nejsou to hausnumera, jsou to částky, které se skutečně, ty investice, dají dokončit. Domnívám se, že si nemůžeme jako stát dovolit dotovat rekordní zisky dotačních podnikatelů a různých oligarchů, když nejsme schopni zajistit ani místa ve školách, ve školkách a v dětských skupinách.

Ta druhá oblast, u které se týkají ty dotace, tak je potom zemědělský agrokomplex, kde vláda nedostatečně využila tu příležitost zajistit spravedlnost mezi menšími a středními podniky a těmi největšími agrokomplexy, které optimalizují na velikost a samozřejmě dostávají obrovské množství dotací. To je tedy náš první návrh za 6,5 miliardy korun a potom máme ještě druhý návrh, který se týká přesunu prostředků na činnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to do systému vzdělávání, ze kterého by částečně byly placeny i hygienické pomůcky na školách a taky by z toho byl placen odbor boje proti korupci, protože jsme tady schválili důležité změny zákonů, mimo jiné ochrana lidí, kteří upozorní na korupci a na zneužívání peněz z veřejných rozpočtů, to jsou ti takzvaní whistlebloweři.

Dále máme tady zákon o lobbování, který nabude účinnosti a domnívám se, že pokud nedáme peníze na to, aby tyto instituce mohly fungovat a v rámci vlády už historicky byly slíbeny úvazky na činnost těchto pracovníků, tak boj proti korupci zůstane pouze v zákonech, zůstane pouze na papíře, ale v reálu nebude v tomto státě úředník, který by se mu věnoval. Takže když tady poslouchám, jak nám rostou čísla úředníků, kteří jsou pod vládou (Hluk v sále.), že se nedaří plnit ten slib snížit počet úředníků o 10 procent, který si vláda vetkla do svého programového prohlášení, a jediná oblast, kde se snižuje tento počet nebo udržuje se velmi nízký, je problematika boje proti korupci, kde mají být lidé, kteří kontrolují, že třeba lobbisti dělají všechno tak, jak mají, a že lobbing je transparentní, tak se domnívám, že to není správná cesta.

Já bych jako poslanec klubu Pirátů, zodpovědný za oblast justice, mohl hovořit i déle o oblasti justice, ale vypíchnu jednu věc. Zaměstnanci rezortu spravedlnosti stávkovali za vyšší platy, takže to jsou ty německé platy, které tady jsou slibovány, tak v praxi je naplňuje naše vláda v rezortu Ministerstva spravedlnosti tím, že nám ti zaměstnanci stávkují a že dokonce uvádí, že od roku 2018 se jim nezvýšilo osobní ohodnocení. Takže tolik potom k úvahám o tom, jakým způsobem tedy dosahujeme takzvaných německých platů.

Já bych ještě připomněl jednu důležitou věc, která je velmi důležitá, abychom ji znovu opakovali při každém schvalování rozpočtu, že v státním rozpočtu máme strukturální deficit, ze kterého větší část vznikla zrušením superhrubé mzdy, to se nám naakumulovalo, a když se podíváme na projekci na příští rok, tak akumulovaný deficit bude přes 600 miliard korun, to bylo zrušení superhrubé mzdy, které odhlasovalo ANO, ODS a SPD, a domnívám se, že z velké části to bylo nezodpovědné z toho důvodu, že to nebylo kryto žádnými dalšími změnami a že to bylo skutečně čistě na dluh a přispělo to k astronomickému tempu zvyšování dluhu. Problém České republiky není výše dluhu jako taková, která je v evropském srovnání nepříliš vybočující, ale musíme to srovnávat s tím, že Česká republika platí vlastní korunou, takže máme méně výhodné úrokové sazby, nemůžeme si dovolit tak vysoké dluhy, protože bychom potom neunesli splátky, protože nemáme tak výhodné úroky jako v eurozóně, a akumulovaný dluh, který se tady vytvořil, tak je skutečně z tohoto pohledu neospravedlnitelný, proto my jako Piráti jsme tehdy podpořili pouze jednu část, a to zvýšení slevy na poplatníka.

Ostatně dneska, když PAQ Research publikoval svoji novou analýzu k tomu, jak zavést právě spravedlivější zdanění, tak uvádí, že spravedlivější cestou, ze které by benefitovalo nejvíce lidí, která by pomohla vyrovnat rozdíly v příjmech mezi občany tak, aby se nepropadali do chudoby, tak je právě zvýšení slevy na poplatníka. Domnívám se, že to je dobrá cesta do budoucnosti i z hlediska toho, pokud budeme chtít občanům vracet část peněz, které stát vybere na nových emisních povolenkách tak, aby se nemuseli bát, že budou platit více za oblast dopravy a topení na plyn, aniž by jim stát ty peníze nějakým způsobem vracel.

Takže to jsou důvody, proč Pirátská strana nemůže podpořit připravený rozpočet, proč navrhujeme naše dva pozměňovací návrhy a vedle toho podpoříme i některé další pozměňovací návrhy, které navrhují jiné strany, ať už z koalice, tak už z opozice, které nám dávají smysl, nicméně nebudeme podporovat řadu návrhů, které jsou rozpočtově mimo, takže by šly čistě na obsluhu státního dluhu, i když znějí bohulibě. Pouze v některých případech symbolicky podpoříme návrhy, u kterých víme, že nemají šanci projít. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, přeji pěkný večer. Vystřídali jsme se při řízení schůze.

Toto byla zatím poslední přihláška do rozpravy, takže pokud se již nikdo nehlásí a já skutečně již nikoho nevidím, tak rozpravu končím.

Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Nyní tedy se závěrečným slovem vystoupí pan ministr financí, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, děkuji za tu proběhlou debatu a relativně krátké závěrečné slovo. Pokud si vzpomenete, co jsem říkal, když jsem ten materiál uváděl v prvém čtení, tak musím říct, že na svých slovech trvám a že ten popis rozpočtu tak, jak to prezentuje vláda, odpovídá realitě.

Někdy jsem měl pocit déjà vu, protože jsem tady poslouchal v roce 2022, i v roce 2023, jak ten rozpočet je nerealistický, jak nemůže vyjít, jak tam chybí to či ono, jak tam přebývá to co ono a vždycky jsem říkal: Leden ukáže. Tak si zkusme připomenout, jaký byl schválený deficit a jak to dopadlo. Pro rok 2022, schválený minus 375, skutečnost minus 360,4, lepší zhruba o 15 miliard korun, pro rok 2023, v kterém se mnozí komentátoři i mnozí opoziční politici předháněli, kdo dá větší cifru, jestli deficit skončí 400, 450, 470, mám to tady, nebudu to citovat, mohl bych to citovat, kdo takhle tipoval. Schválený deficit 295 miliard, výsledek 288,5.

Lepší o necelých 7 miliard. Pro letošní rok po novele je schválen rozpočet minus 282, včera jsme publikovali výsledek za prvních 11 měsíců minus 259 (miliard). Zodpovědně mohu prohlásit, že deficit bude nižší, než je schválený deficit. Takže nic nenasvědčuje tomu, že by v roce 2025 u toho státního rozpočtu platilo něco jiného než u státního rozpočtu 2022, 2023 a za měsíc budeme mít přesné výsledky za rok 2024.

A možná bych mohl připomenout zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ano, máme Národní rozpočtovou radu. Je to instituce, která má hlídat každou vládu. Já jsem rád, že ji máme, přestože občas se s ní přu o interpretaci. Nicméně letos ta debata jako by pominula důležitý orgán Národní rozpočtové rady. Národní rozpočtová rada má ze zákona nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy, jehož úkolem je posuzovat, zda makroekonomická predikce v srpnu každého roku, z níž se odvozuje návrh státního rozpočtu, je realistická neboli odpovídá skutečnostem známým v srpnu konkrétního roku, nebo je optimistická, jinými slovy, že maluje ten vývoj v lepším světle, než jsou známé skutečnosti v daném srpnu, anebo pesimistická a je to přesně naopak.

Výbor pro rozpočtové prognózy všemi hlasy, je to nezávislý orgán, označil makroprognózu Ministerstva financí, na které je postaven návrh státního rozpočtu, jako realistickou.

Druhou věc, kterou posuzuje tento nezávislý orgán Národní rozpočtové rady, je realističnost příjmů státního rozpočtu, to znamená příjmovou stranu, protože výdajová je především politické rozhodnutí. Samozřejmě propočtou se mandatorní výdaje a pak je to o politické debatě. A tady ne jednomyslně, ale většinou hlasů, označil příjmy státního rozpočtu za realistické. K mému překvapení interpretace stanoviska Národní rozpočtové rady je, jako by tento nezávislý orgán řekl, že ty příjmy realistické nejsou. Neodpovídá to skutečnosti. Každý, kdo bude chtít, si to usnesení najde a dohledá.

Dneska nechci být konfrontační, tak to znamená, na straně příjmů máme stanovisko nezávislého výboru pro rozpočtové prognózy, že příjmy státního rozpočtu jsou realistické. Na straně výdajů se debatují asi tři věci, o každé se vyjádřím a popíšu, jaká jsou rizika.

Nejprve se debatuje, zda je dostatek peněz na penze. Tak jsem si prošel předcovidové roky a často se stávalo, že realita byla zhruba o procento vyšší, než byla schválena částka na penze v tom daném kalendářním roce. V té době to byly zhruba 4 až 4,5 miliardy, v té době před covidem se dávalo na penze zhruba 420 miliard. Ta chyba byla někdy 4, někdy 4,5 miliardy. Za mě není velká procentuálně. Nikdo z nás neví, jak přesně se bude systém penzí vyvíjet, kolik lidí půjde do předčasného důchodu, jaké budou vyměřovací základy nových penzistů, a přesto jsme schopni mnozí v otevřené debatě tvrdit, že tam vidí chybu 4 až 5 miliard, což je procentuálně méně než v těch letech 2018 a 2019, kdy už fungovala Národní rozpočtová rada. I kdyby se ukázalo, že to je pravda, a já to nemohu vyloučit, tak je to 1 procento. A opravdu nikdo z nás - ani MPSV, ani Ministerstvo financí, ani vláda jako celek - nemá podrobnou analýzu a není to schopen dopočítat na 1 procento. Pokud se nám to povede na těch 99 procent jako v té předcovidové době, tak já to považuju jako v té době jako dobrý výsledek a nikdy bych nikomu nevyčítal, že se na penze dalo o 1 procento víc, než se odhadovalo v srpnu či září předchozího roku.

Na výdajové straně se teďka mluví - peníze za obnovitelné zdroje. To je druhá položka. Já se k tomu vyjádřím ve třetím čtení mnohem podrobněji, nicméně my jsme jako Ministerstvo financí připravili tři pozměňovací návrhy, které nemění pravidla, jenom zvyšují kontrolní systém. Co se dá proti tomu namítat? Jediné, co si chceme ověřit, a mělo by to být naším společným zájmem, že peníze daňových poplatníků dostávají ti, kteří podle evropských a českých pravidel na to mají nárok. Nikdo nenavrhuje zpětně se dívat na vyplacené kontroly, nikdo nenavrhuje změnit ta procenta, o kterých mluvil Karel Havlíček. Žádný takový návrh není, přitom dostávám plno dopisů, co jsme si dovolili toto navrhnout. To tam fakt není, ale nechám to na tu debatu.

Proč o tom mluvím? Debata je, že teoreticky, když se nezmění nic, tam může chybět 18 až 23 miliard. Tak se pojďme podívat například na celkové výdaje roku 2018 a roku 2019, co se týče plánu rozpočtu nebo schváleného rozpočtu a reality. V roce 2018 byly výdaje státního rozpočtu vyšší zhruba o tři procentní body. V té době to bylo 36 miliard. To je zhruba tři procentní body, což v dnešním rozpočtu je 70 miliard. V roce 2019, omlouvám se, já se jenom přepnu do druhého slajdu, to bylo velmi podobné. Rozdíl byl opět o necelé tři procentní body. Tehdy to bylo 45 miliard, když celkové výdaje byly 1 500. Opět v rozpočtu 2025 by to představovalo zhruba 70 miliard. Když řeknu, že těch 18 až 20 miliard představuje 1 procento výdajů a že si s tím státní rozpočet poradí, to dokumentují ta čísla za rok 2022, 2023 a 2024. Nedá se odhadnout každá položka rozpočtu, že je to přesně 100 procent.

Když někdo říká: měli jste zvýšit deficit na 281 miliard, protože tam máte 40 miliard nejasností nebo rizik - nezná zákon. Nemůže být návrh rozpočtu 281 miliard, protože by porušoval zákon o rozpočtové odpovědnosti. Jinými slovy, pokud bude muset platit některou výdajovou položku více, než dneska přemýšlíme, než co je v návrhu rozpočtu, v jiné musíme ubrat. To je jediné správné řešení. Dělali jsme to v roce 2022, v roce 2023, děláme to letos a budeme to dělat příští rok znovu, když bude potřeba.

Takže aniž bych snižoval a bagatelizoval ta rizika, tak jenom říkám, že jsou v takovém rozsahu, že se prostě zvládnout dají, a není to už přání, za naší vládou je výsledek za tři rozpočtové roky. A pokud budete mít zájem, tak se podívejte do obecné i podrobné rozpravy k rozpočtu na roky 2022, 2023, 2024. Uslyšíte podobná slova, podobná varování, ale výsledek mluví ve prospěch vlády.

Nikdy jsem neřekl a nikdo z členů vlády neřekl, že každá položka rozpočtu skončí přesně, jak jsme odhadovali na konci srpna nebo na konci září. Těch nejistot je opravdu hodně, ať už vnitřních, ale zejména externích. Ale deficit dodržet musíme. To znamená, pokud vyčerpáme 10 miliard na povodňové škody, to se uvidí, zda je budeme schopni příští rok proinvestovat, tak maximální deficit musí být 241 miliard. Tak je to správně, takhle jsme si to schválili v konsolidačním balíčku. My jsme mimochodem změnili i zákon o rozpočtové odpovědnosti, kde také snižujeme to strukturální saldo tempem 0,5 procentního bodu ročně.

To mezinárodní srovnání je fakt důležité. Často v těch debatách na to zapomínají mnozí - nejenom politici, ale i mnozí publicisté či komentátoři. Určitě jsme neřekli, jak tady někdo říkal, že jsme nejlepší. To určitě nejsme, ale není pravda, že za roky 2024 nebo 2025 nebudeme ani na průměru Evropské unie. To prostě není pravda.

Podívejte se, co jiné vlády i na západ od nás, nejenom na východ nebo na sever nebo na jih, jak představují své konsolidace. Jedna nejmenovaná velká země, že za tři roky by se chtěla dostat na minus 5 procent HDP schodku veřejných financí za rok - minus 5 procent - a bude mít problém to prosadit, aspoň z toho, co čteme v médiích.

Takže když to shrnu, rozpočet je investičně nejlepší v historii nejenom v absolutních číslech, ale i v relativních číslech. Ano, já jsem si dělal statistiku od roku 2017. Nevylučuji rok 2015, přiznávám, to jsem nepočítal, ale pozor, my přece víme, čím byl výjimečný rok 2015: konec programovacího období, velmi malý podíl národních zdrojů a masivní podíl evropských zemí. To si ještě dopočtu, to skutečně nevím, ale byla to mimořádná situace daná tím, že končilo programovací období. Pro příští rok je rekordní částka pro investice z národních zdrojů i v absolutním čísle, i v relativním čísle a proti roku 2015 jsem si naprosto jistý, že je mnohem vyšší v relativním, samozřejmě v absolutním, ale v relativním vyjádření vůči výdajům.

Druhá priorita, kterou tam máme, zvyšujeme výdaje do vzdělávání a ne, že ne! Zvyšujeme výdaje do školství, na vysoké školy, vědu, výzkum, inovace. Ano, mnozí z nás by si představovali rychlejší růst, ale pokud chcete rekordně investovat a současně snižovat deficity, tak máte nějaké omezené možnosti.

Víte, co je rizikem rozpočtu, o kterém se fakt nemluví? A to riziko prostě existuje. Musíme plnit naše spojenecké závazky 2 procenta výdajů vůči HDP na obranné výdaje. A my rozpočtujeme přesně 2 procenta. A to je velké riziko toho rozpočtu. Já jsem si toho vědom. Stačí malá věc, objektivní věc a najednou nebudeme v černých číslech těch členských států, které plní, ale budeme v těch červených číslech, které neplní. A je jedno, jestli to je 1,97, nebo 1,96 (procenta). Určitě budu pro rok 2026 doporučovat, abychom rozpočtovali 2,2 procenta, protože něco určitě odpadne. Neznám žádnou instituci, která například všechny veřejné zakázky, které naplánuje v tom daném konkrétním roce, je schopna ukončit, protože to nemá v rukou. Nevíte, jak se budou chovat uchazeči, nevíte, jak dlouho bude probíhat například odvolání a podobně. To je bezesporu riziko rozpočtu, o kterém se příliš nemluví, ale uděláme všechno pro to, abychom byli mezi těmi zeměmi, které jsou v tom černém seznamu těch, kteří plní své spojenecké závazky.

My pozítří odešleme žádost do Evropské komise do Fondu solidarity. Mohou říct, že to číslo máme vyčíslené. Škody z povodní jsou takřka 70 miliard, z toho 45 miliard na veřejném majetku a 25 miliard na soukromém majetku. A jsem přesvědčen, že těch 40 miliard v těch dvou rozpočtech bude stačit na účast státu na odstraňování škod a na obnově území. A je to priorita jak v rozpočtu roku 2024, tak rozpočtu roku 2025.

Já jsem v krátkosti zmínil hlavní priority. Priority se vždycky poznají v rozpočtu, ne jenom ve vystoupeních tady za řečnickým pultem a úplně na závěr vás chci jménem vlády České republiky požádat, až projdeme všechna hlasování o pozměňovacích návrzích, abyste podpořili a schválili rozpočet na rok 2025. Je to opravdu dobrý rozpočet. Děkuji. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já jsem se ještě ubezpečila s panem zpravodajem, že ten nyní nemá zájem o závěrečné slovo, jestli jsem správně pochopila signál. (Zpravodaj: Ano.)

Než se odhlásíme, tak ještě vnímám s přednostním právem žádost o vystoupení paní předsedkyně Aleny Schillerové. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Počkám, až se tady uklidní ruch. Pane ministře financí, i já mám déjà vu a mám ho už hodně dlouho, to déjà vu. Vzpomínám si na ten první rok, kdy jsme se tady střetli kolem způsobu, jakým vy stanovujete rozpočet a popíráte po všech těch letech a dvanácti vašich předchůdcích to poctivé rozpočtové řemeslo. Bylo to tehdy, když jste škrtnul veřejnému zdravotního pojištění tuším 14,5 miliardy, a pak jste měnil za pochodu zákon a tam jste prostě to upravoval tak, aby vám to vyšlo.

Další, mnohem silnější déjà vu mám, když jste nedal na mimořádnou valorizaci důchodů 20 miliard a když jste úplně stejnými slovy jako dnes nebo jako v prvním čtení, jenom jste je opakoval, řekl tehdy při pokladním plnění na tiskové konferenci na Ministerstvu financí, že to je 20 miliard a že s tím si rozpočet lehce poradí. Jak si poradil, jsme všichni viděli. Nemusím to opakovat, skončili jsme u Ústavního soudu.

Jsme tam zase, pane ministře. Vy jste si vybral tady položku důchodů. Já spíš považuju za ostudu, že jste se neshodli v té částce s druhým rezortem Ministerstva práce a sociálních věcí, byť oni jsou za to zodpovědní, a Ministerstvo financí to verifikuje, ale přece tady je úplně jiná podstata. A že jste ten rozpočet nakonec zvládnul, respektive zvládnul to, že vám vyšel ten schodek... Ona je otázka, jestli se to dá považovat za slovo "zvládnul". Je spousta různých věcí, které vám hrály do karet, ale které vás dřív nebo později doženou, jako třeba inkaso daně z příjmů právnických osob, kde se ukazuje, že včerejší pokladní plnění jste na 77,3 procentech plánu, a měl jste být na 90. Jeden procentní bod - 3 miliardy, ale o tom teď mluvit nechci.

Vy jste naprosto rezignoval na pojmy, jako je reálnost, pravdivost a úplnost rozpočtu. Vy prostě porušujete rok co rok tato pravidla, abyste prostě získal tu mantru, nějaký vymodelovaný schodek za každou cenu. Ale ten rozpočet... Rozpočet má být cesta, to nemá být cíl, a my máme přesně vědět, na čem jsme, co odpovídá pravdě. Jak je možné - a my se o podstatě toho problému budeme přít zítra, až se tady otevře energetický zákon, takže teď to sem dávat nebudu na plénum - že dáte do rozpočtu 8,5 miliardy na obnovitelné zdroje, když se experti shodují, včetně Ministerstva průmyslu a obchodu, na tom, že tam má být 30? Jak je možné, že k tomu nemáte schválenu legislativu? Vždyť to se opakuje rok co rok! To si nikdo nedovolil! A prosím, jestli mně sem hodláte jít připomenout 2 miliardy digitální daně, tak znovu připomínám, byla jsem po prvním čtení a 2 miliardy jsou skutečně pod rozlišovací schopnost rozpočtu. Tyto částky už ne.

Jak je to s těmi nepedagogy tedy? Máte tam ty peníze, nebo je tam nemáte v tom rozpočtu? Shodují se experti, které citovala tady moje ctěná kolegyně Jana Berkovcová, že je tam nemáte. Byla jsem na Svazu měst a obcí na konferenci. Také to tam zaznívalo. Takže jsou tam, nebo tam nejsou ty peníze? To znamená, vy tam máte zabezpečeny na celý rok peníze na nepedagogy, aniž byste potřeboval legislativní úpravu? Nebo nás čeká nějaké překvapení, až se začne projednávat školský zákon, že tam najednou spadne z nebe nějaký pozměňovací návrh, jako se stalo pravidlem už této vládní koalice? A tak bych mohla pokračovat. Tak bych mohla pokračovat!

Co příjmová stránka? Co emisní povolenky? A samozřejmě o daňových otázkách se budu bavit, až pokladní plnění bude za námi. Myslím tohoto roku.

Pane ministře, vy jste tady zmínil, že zapomínáme, že existuje výbor pro rozpočtové prognózy. Vůbec ne. Vůbec ne! My máme dva nezávislé orgány, které byly do zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vloženy legislativou, tuším účinnou někdy od roku 2018.

Je to Národní rozpočtová rada, která vám vyčítá úplně to stejné, co já, úplně to stejné, co celá řada renomovaných ekonomických pracovišť. To se málokdy stane, že se tak shodneme, málokdy. Vyčítají vám to poradci Hradu. Dokonce denně čteme, že nedoporučuje pan hlavní poradce ekonomický, pan Marek, aby prezident podepsal ten rozpočet. Takže my všichni jsme hloupí a jenom vy jediný jste tady chytrý, pane ministře? To myslíte vážně? Dokonce vaši poradci z Národní ekonomické rady vlády přišli s návrhem, to mě tedy úplně šokovalo, včera mě s tím konfrontovali novináři, zda by se neměla přijmout legislativa, aby se zabránilo příštím ministrům financí dělat tady tyto různé postupy, které vy děláte. A já jsem na to odpověděla, proč bychom na to přijímali legislativu? Tu legislativu máme. Stačí ji jenom dodržovat. Stačí, aby rozpočet byl reálný, pravdivý a úplný, což vy porušujete.

Ještě k Výboru pro rozpočtové prognózy. Ano, máte pravdu, že Výbor pro rozpočtové prognózy - mně chvilku trvalo, než jsem si našla to stanovisko - Výbor pro rozpočtové prognózy uznal, pět ze sedmi členů uvedlo, že považuje predikci příjmů sektoru vládních institucí za realistickou, dva členové ji považovali za optimistickou, to znamená, optimistická znamená nadhodnocenou. (Před řečnickým pultíkem debatuje skupina poslanců.) Ale všichni členové se shodli, že se ve svém hodnocení zaměřili především na prognózu výnosů z tradičních daňových příjmů úzce navázaných na makroekonomický vývoj. "U zbylých typů příjmů pociťovali..."

Prosím, teď je to důležité, prosím tedy, jestli by bylo možné tady, aby byl klid v předních lavicích, protože je to důležité.

Protože pan ministr financí se odkazoval na Výbor pro rozpočtové prognózy, tak já cituji z jejich zprávy: "U zbylých typů příjmů považovali nedostatek podrobnějších a konkrétnějších informací, v jehož důsledku bylo hodnocení prognózy příjmů celku zatíženo velkou nejistotou," řekl ten druhý orgán, ten Výbor pro rozpočtové prognózy.

My o něm víme. My to čteme, pane ministře. Tento problém se týkal především inkasa daně z neočekávaných zisků, příjmů z emisních povolenek, ejhle, to je z těch emisních povolenek, kde řekla Národní rozpočtová rada, že je tam nadhodnoceno o 10 miliard, tedy dvou objemově rozhodně nikoliv zanedbatelných položek. Členové proto vyjádřili silnou potřebu hledat společně s Ministerstvem financí způsob, jak tento problém v nejbližší budoucnosti řešit. Tak.

Národní rozpočtová rada - nebudu opakovat - ekonomové, poradci už vlastního i NERVu vlády, poradci pana prezidenta, ale i ten Výbor pro rozpočtové prognózy měl velkou míru nejistoty právě díky tomu, že měl nedostatečné informace, takže tak to asi nějak je, pane ministře.

Tak bych mohla pokračovat i s tou vaší konsolidací, která není půl procentního bodu HDP, ale 0,37 procenta HDP a tak dále a tak dále. Bohužel je mi to líto a je mi hrozně líto, že jste vy, vládní poslanci, v prvním čtení, nehlasovali pro můj návrh vrátit rozpočet k přepracování v souladu s Národní rozpočtovou radou. Já jsem nechtěla žádnou politiku, já jsem chtěla respektovat expertní stanovisko nezávislého orgánu. Teď nás to dobíhá. Děkuju. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. My tedy můžeme již téměř přikročit k hlasování, ale já nejprve požádám o nastavení časového limitu na 12 sekund, jak jsme se dohodli na grémiu.

Tímto jste byli všichni automaticky odhlášeni, takže poprosím, abyste se všichni opět přihlásili svými identifikačními kartami. Ještě přivolám kolegyně, kolegy z předsálí. Až nám naběhnou počty, tak požádám také pana zpravodaje, aby přistoupil k pultíku, protože nejprve budeme hlasovat o navrženém postupu při hlasování o tomto návrhu zákona. Ale od toho nás už dělí poměrně značný časový úsek, tak myslím, že bude vhodné to připomenout. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Nejenom, že připomenu, ale já ji trošku upravím. Procedura bude následovná: za prvé budeme hlasovat o návrzích na zpětvzetí některých pozměňovacích návrhů - byly celkem tři - potom budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích z rozpočtového výboru - ty jsou na formuláři A - následně budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích z pléna na formuláři B a poté budeme hlasovat o návrhu státního rozpočtu jako celku. Toto je návrh procedury.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nepředpokládám to, ale táži se pro pořádek, zda je nějaký protinávrh? Není tomu tak. Takže toto by byl návrh procedury.

Počty se nám ustálily a já zahajuji hlasování. Kdo je pro takto navrženou proceduru? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je případně proti proceduře?

V hlasování 150 se účastnilo 187, pro 185, proti 0. Takže procedura byla přijata.

 

My jsme si i vyzkoušeli to rychlejší hlasování. Já vás nyní poprosím, abychom přikročili tedy k těm stažením.

 

Poslanec Josef Bernard: Takže první stažení je pozměňovací návrh 5637. Je na formuláři B, vedený pod pořadovým číslem 84, stručně řečeno: školská infrastruktura za 600 milionů korun.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a já tedy zahajuji hlasování o stažení. Kdo je pro stažení tohoto návrhu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 151 se účastnilo 188 hlasujících, pro 102, proti 1. Tento návrh na stažení byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Stažení pozměňovacího návrhu 5644, který je vedený pod pořadovým číslem 102, opět školská infrastruktura, tentokrát za 400 milionů korun.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a já zahajuji hlasování o tomto stažení. Kdo je pro toto stažení pozměňovacího návrhu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 152. se účastnilo 188 poslankyň a poslanců, pro 101, proti 0. I tento návrh byl stažen. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Pozměňovací návrh, návrh na stažení 5621, je pod pořadovým číslem 100, protidrogová politika, 673 milionů korun.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já jsem opět zahájila hlasování. Kdo je pro stažení tohoto návrhu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 153. se účastnilo 188 hlasujících, pro 98, proti 0. I tento návrh byl stažen.

 

To jsme se vypořádali se všemi zpětvzetími, pane zpravodaji? (Zpravodaj: Ano.) Výborně. Přistoupíme k hlasováním podle schváleného postupu. Já vás tedy poprosím, abyste přednášel ty jednotlivé pozměňovací návrhy. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Jedná se o pozměňovací návrhy z rozpočtového výboru a je to formulář A.

 

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu číslo 1. Týká se kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, ve stručnosti řečeno: 10 milionů korun na podporu spolkové činnosti spolků působících na úseku požární ochrany. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 154 se účastnilo 188 hlasujících, pro 187, proti 0. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Pozměňovací návrh číslo 2, kapitola 336 Ministerstvo spravedlnosti, platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců služebních na služebních místech, o částku 507 milionů a platy zaměstnanců služebních na služebních místech - to je zákon o státní službě - částka 25 745 000.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Děkuji. Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 155 (bylo) 188 hlasujících, pro 91, proti 95. Tento návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 3, kapitola 329 Ministerstvo zemědělství, Podpora vodního hospodářství, částka 700 milionů korun. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 156 (bylo) 188 hlasujících, pro 184, proti 0. Přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 4, kapitola 333 a 398 Ministerstvo školství a mládeže, Podpora činnosti v oblasti mládeže, částka 30 milionů korun. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 157 (bylo) 188 hlasujících, pro 187, proti 0. Přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Nyní půjdeme na formulář B, což jsou pozměňovací návrhy z pléna.

Pořadové číslo 1, kapitola 362, 304, zvýšení výdajů Národní sportovní agentury (o) 400 milionů korun, poslankyně Schillerová, poslanec Babiš. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 158 (bylo) 188 hlasujících, pro 85, proti 87. Tento návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 2, kapitoly 329, 398, zvýšení výdajů Podpory vodního hospodářství o částku 800 milionů korun, poslanec Tureček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 159 se účastnilo 188 hlasujících, pro 90, proti 97. Nebylo přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 3, kapitoly 329, 398, Podpora vodního hospodářství, částka 2 miliardy korun, pan poslanec Tureček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 160 se účastnilo 188 hlasujících, pro 89, proti 95. Nebylo přijato.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 4, kapitoly 329, 398, Podpora lesního hospodářství, miliarda korun, pan Tureček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 161 se účastnilo 188 hlasujících, pro 89, proti 97. Nebylo přijato.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 5, kapitoly 329, 398, Podpora lesního hospodářství, miliarda korun, poslanec Tureček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 162 (bylo) 188 hlasujících, pro 86, proti 97. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 6, kapitoly 329, 398, výzkumná činnost, o částku 100 milionů korun, poslanec Tureček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 163 se účastnilo 188 hlasujících, pro 86, proti 95. Nebylo přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 7, kapitoly 329, 398, podpora Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, o částku 60 milionů korun, poslanec Tureček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 164 se účastnilo 188 hlasujících, pro 86, proti 96. Nebylo přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 8, kapitoly 329, 398, Státní zemědělský intervenční fond, částka 24 milionů korun, poslanec Tureček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 165 se účastnilo 188 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 99. Usnesení nebylo přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 9, kapitoly 329, 398, podpora odborných periodik, spolek myslivců, poslanec Tureček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 166 se účastnilo 188 hlasujících, pro 86, proti 97. Nebylo přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 10, kapitoly 329, 398, tentokrát odborné periodikum spolku rybářů, 3 miliony korun, poslanec Tureček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 167 (bylo) 188 hlasujících, pro 85, proti 97. Bylo to zamítnuto. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 11, kapitoly 329, 398, tentokrát odborné periodikum včelařů, 5 milionů korun. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Prosím, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 168 (bylo) 188 hlasujících, pro 86, proti 89. Tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 12, kapitoly 329, 398, odborné periodikum zahrádkářů. (Hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.) Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 169 se účastnilo 188 hlasujících, pro 85, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Ale za velkého hluku v sále! A opravdu poprosím, kolegyně, kolegové!

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 13, kapitola 334 Ministerstvo kultury, výkupy předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu, částka 34 milionů korun, poslanec a ministr Baxa. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 170 se účastnilo 188 poslankyní a poslanců, pro 165, proti 5. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 14, kapitola 334 - opět - Ministerstvo kultury, spolufinancování evropských projektů, 20 milionů korun, ministr Baxa. (Ministr: Je to 40 milionů korun, souhlas.) Ano, 40 milionů korun.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, všem je to jasné.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 171 se účastnilo 188 hlasujících, pro 167, proti 1. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 15, kapitoly 333, 398, Školní a vysokoškolský sport, částka 300 milionů korun. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 172 (bylo) 188 hlasujících, pro 85, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 16, kapitola 314, 398, Program sociální prevence a prevence kriminality, 15 milionů korun, poslanec Novák. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 173 (bylo) 188 hlasujících, pro 90, proti 93. Nebylo přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 17, kapitoly 334 a 398, ochotnické divadlo, spolky udržující lidové tradice, 300 milionů korun, poslanec Novák a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 174 přihlášeno 188 hlasujících, pro 86, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 18, kapitoly 317 a 322, podpora dostupnosti bydlení, částka 8 miliard 500 milionů korun, poslankyně Pošarová. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 175 se účastnilo 188 hlasujících, pro 24, proti 150. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 19, kapitoly 317 a 322, podpora dostupnosti bydlení - opět - tentokrát částka 5 miliard korun, poslankyně Pošarová. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 176 přihlášeno 188 hlasujících, pro 24, proti 144. Nebylo přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 20, kapitoly 317 a 333, Podpora regionálního rozvoje, horská služba, částka 5 miliard korun.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Nesouhlas.) Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 177 přihlášeno 188 hlasujících, pro 18, proti 95. Konstatuji, že nebylo přijato. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 21, kapitoly 317 a 333, Podpora regionálního rozvoje (a) cestovního ruchu, v tom horská služba, 3 miliardy korun. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 178 se účastnilo 188 hlasujících, pro 18, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 22, kapitoly 398 a 333, Rezerva na řešení krizových situací, 3 miliardy korun, poslankyně Pošarová. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 179 přihlášeno 188 hlasujících, pro 18, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 23, kapitoly 398 a 333, Rezerva na řešení krizových situací, 2 miliardy korun, poslankyně Pošarová.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.) Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 180 přihlášeno 188 hlasujících, pro 18, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 24, kapitoly 321 a 398, Výdaje na výzkum, vývoj a inovace, částka 481 300 000, poslanec Špičák a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 181 přihlášeno 188 hlasujících, pro 88, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 25, kapitoly 361 a 398, Infrastruktura výzkumu, částka 795 243 264 korun, poslanec Špičák a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 182 přihlášeno 188 hlasujících, pro 86, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 26, kapitoly 377 a 398, Technologická agentura, dotace jiným subjektům, částka 659 582 707 korun. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 183 přihlášeno 188 hlasujících, pro 89, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 27, kapitoly 333, 398 a 396, Vysoké školy, dokrytí reálného poklesu platů, částka 2 miliardy korun, poslanec Rais. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 184 bylo přihlášeno 188 hlasujících, pro 90, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 28, kapitoly 333, 398 a 396, specifický výzkum, podpora vědy, výzkumu a inovací, studenti doktorského studia, 2 miliardy korun, poslanec Rais. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 185 se účastnilo 188 hlasujících, pro 90, proti 86. Nebylo přijato.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 29, kapitoly 333, 398 a 396, Ostatní neinvestiční výdaje, částka 1 143 076 658 korun, poslanec Rais a kolektiv. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 186 přihlášeno 188 hlasujících, pro 90, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 30, kapitoly 333, 398 a 396, podpora soukromého školství včetně soukromých mateřských škol, částka 2 miliardy 400 milionů korun, poslanec Rais. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 187 přihlášeno 188 hlasujících, pro 90, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 31, kapitoly 334 a 306, program na Záchranu a obnovu kulturních památek, 500 milionů korun, poslankyně Maříková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 188 přihlášeno 188 hlasujících, pro 20, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 32, kapitoly 335 a 398, Výzkum a vývoj ve zdravotnictví, částka 800 milionů korun, poslankyně Maříková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 189 přihlášeno 188 hlasujících, pro 18, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 33, kapitoly 314 a 398, zlepšení bezpečnostní situace ČR, 900 milionů korun, poslankyně Maříková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 190 se účastnilo 188 hlasujících, pro 20, proti 97. Nebylo přijato.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 34, kapitoly 313 a 398, Dávky důchodového pojištění, částka 5 miliard 300 milionů korun, poslankyně Maříková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 191 se účastnilo 188 hlasujících, pro 18, proti 94. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 35, kapitola 313 (a) 398, Dávky osobám se zdravotním postižením, miliarda 800 milionů korun, poslankyně Maříková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 192 se účastnilo 188 hlasujících, pro 23, proti 94. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 36, kapitoly 314 (a) 398, Výdaje Hasičského záchranného sboru České republiky, miliarda 900 milionů, poslankyně Maříková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 193 se účastnilo 188 hlasujících, pro 20, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 37, kapitola 336 (a) 398, Výdaje vězeňská část, 210 milionů korun, poslanec Sádovský a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 194, 188 hlasujících, pro 86, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Pozměňovací návrh 38 - tady je více těch pozměňovacích návrhů skryto pod tímto číslem - takže napřed kapitola 317, Podpora bydlení, částka 4 miliardy korun; kapitola 313, opět Dávky státní sociální podpory, pěstounská péče, 865 milionů korun; kapitola 333, Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací, částka miliarda 650 milionů korun; kapitola 304, prevence závislosti a strategická komunikace, 140 milionů korun; kapitola 336, odbor střetu zájmů a boje proti korupci, částka 6 milionů korun, poslanec Michálek a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování číslo 195,188 hlasujících, pro 7, proti 169. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 39, kapitola 336, 333 a 353, Výdaje justiční části, o částku 8 357 538 korun; dále pak v kapitole 333, kvalifikační program NPI - Lídr školy, částka 18 milionů korun, to je všechno z tohoto pozměňovacího návrhu. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 196, 188 hlasujících, pro 5, proti 110. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 40, kapitola 307 (a) 307, doplnění potřebné výzbroje, techniky a materiálu, částka 15 814 418 755 korun, poslanec Vích. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 197 se účastnilo 188 hlasujících, pro 85, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 41, kapitola 334 (a) 398, Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí, částka 10 milionů korun, poslanec Brož a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 198 se účastnilo 188 hlasujících, pro 85, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 42, kapitola 306 a 398, provoz informačních systémů na ústředí a na zastupitelských úřadech, částka 398 401 537 (korun), poslanec Strýček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 199 se účastnilo 188 hlasujících, pro 89, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 43, kapitola 306 (a) 398, podpora ekonomické a vědecké diplomacie, částka 178 478 588 korun, poslanec Strýček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 200 se účastnilo 188 hlasujících, pro 88, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 44, kapitola 306 (a) 398, podpora Ústavu mezinárodních vztahů, částka 3 740 299 korun, poslanec Strýček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 201 se účastnilo 188 hlasujících, pro 88, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 45, kapitoly 322 (a) 398, Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, částka 39 milionů korun, poslanec Strýček. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 202, 188 hlasujících, pro 88, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 46, kapitola 322 (a) 398, podpora nevládních neziskových organizací v oblasti ochrany spotřebitele, částka 15 milionů korun, poslanec Nacher a ministr Vlček. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 203 se účastnilo 188 hlasujících, pro 181, proti 2. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 47, kapitola 336 (a) 398, Probační a mediační služby, částka 65 852 159 korun, poslanec Hendrych a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 204, 188 hlasujících, pro 90, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 48, kapitola 317 (a) 307, Podpora bydlení, částka 1 miliarda korun, poslanec Wenzl. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 205, 188 hlasujících, pro 68, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 49, kapitola 333 (a) 398, odměny mentorům ve zdravotnických zařízeních, 445 milionů korun, poslankyně Mádlová a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 206, 188 hlasujících, pro 89, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 50, kapitola 314, Výdaje Hasičského záchranného sboru, Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek, Výdaje na sportovní reprezentaci, celková částka 1 77 801 622 korun. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 207, 188 hlasujících, pro 183, proti 2. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 51, kapitola 398, zpravodajský modul ČTK, 45 milionů korun, (poslanec) Letocha a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 208, pro 69 hlasujících, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 52, kapitola 333 (a) 398, olympiády a soutěže pro talentovanou mládež, částka 20 621 848 korun, (poslankyně) Knechtová a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 209 (bylo) 188 hlasujících, pro 88, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 53 - opět dva podnávrhy - kapitola 314, Výdaje Hasičského záchranného sboru, částka 191 573 397 korun; potom v kapitole 314, Výdaje Policie ČR, o částku 775 385 736 korun, poslanec Ryba a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 210. (bylo) 188 hlasujících, pro 86, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 54, kapitola 313 (a) 322, podpora provozu dětských skupin, částka 3 miliardy korun, poslankyně Šafránková.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Nesouhlas.) Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 211 (bylo) 188 hlasujících, pro 22, proti 145. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 55, kapitola 313 (a) 322, valorizace příspěvku na mobilitu, částka 2 miliardy korun, poslankyně Šafránková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 212, 188 hlasujících, pro 23, proti 142. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 56, kapitola 313 (a) 398, Dávky důchodového pojištění, částka 20 miliard korun, poslankyně Šafránková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 213 se účastnilo 188 hlasujících, pro 19, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 57, kapitola 313 (a) 333, Příspěvek na péči, částka 5 miliard korun, poslankyně Šafránková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 214, v kterém se účastnilo 188 hlasujících, pro 18, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 58, kapitola 313 (a) 304, Dávky státní sociální podpory, pěstounská péče, 300 milionů korun, poslankyně Šafránková.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Stanovisko? (Ministr: Pozměňovací návrh 58, ano, pane zpravodaji? Omlouvám se.) (Zpravodaj: 58.) (Ministr: Nesouhlas.) Děkuji pěkně.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 215 se účastnilo 188 hlasujících, pro 84, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 59, kapitola 313 (a) 306, platy pracovníků v sociálních službách, 600 milionů korun, poslankyně Šafránková a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 216 (bylo) 188 hlasujících, pro 86, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 60, kapitola 313 (a) 364, Dávky státní sociální podpory, 2 miliardy korun, poslankyně Šafránková. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 217 se účastnilo 188 hlasujících, pro 18, proti 96. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 61, kapitola 398 - pouze 398 - neziskové a podobné organizace, Český svaz bojovníků za svobodu, Československá obec legionářská, 10 milionů korun, poslanec Kobza. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 218 (bylo) 188 hlasujících, pro 19, proti 101. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 62, kapitola 398 (a) 306, Rezerva na řešení krizových situací, miliarda 500 milionů korun, poslanec Kobza. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 219 (bylo) 188 hlasujících, pro 86, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 63, kapitola 398 (a) 306, Vládní rozpočtová rezerva, 500 milionů korun, poslanec Kobza. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 220 (bylo) 188 hlasujících, pro 83, proti 99. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 64, kapitola 398 (a) 306, Rezerva na mimořádné výdaje, částka 100 milionů korun, poslanec Kobza. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 221 (bylo) 188 hlasujících, pro 85, proti 99. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 65, kapitola 362 (a) 327, Rozvoj a podpora sportu, částka 2 miliardy korun, poslanec Richter a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 222 (bylo) 188 hlasujících, 86 pro, 91 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 66, kapitola 329 (a) 398, stabilita venkovského prostoru, 1 miliarda korun, poslankyně Balaštíková a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 223 (bylo) 188 hlasujících, pro 86, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 67, kapitola 329 (a) 398, podpora konkurenceschopnosti zemědělsko-potravinářského průmyslu, 450 milionů korun, poslankyně Balaštíková další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 224 (bylo) 188 hlasujících, pro 85, proti 99. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 68, kapitola 335 (a) 306, Výzkum a vývoj ve zdravotnictví, 200 milionů korun, poslankyně Štefanová. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 225 (bylo) 188 hlasujících, pro 84, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 69, kapitola 335 (a) 306, Výzkum a vývoj ve zdravotnictví, 300 milionů korun, poslankyně Štefanová. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 226 (bylo) 188 hlasujících, pro 85, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 70, kapitola 335 (a) 306, praktický výzkum v oblasti léků, 400 milionů korun, poslankyně Štefanová. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 227 (bylo) 188 hlasujících, pro 81, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 71, kapitola 336 Ministerstvo spravedlnosti, Platy zaměstnanců v pracovním poměru, částka 533 361 352 korun, poslanec Munzar. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 228, 188 hlasujících, pro 183, proti 3. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 72, kapitola 333 (a) 398, financování školních psychologů, 1 miliarda korun, poslankyně Berkovcová.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím opět o ztišení. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování 229, 188 hlasujících, pro 90, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 73, kapitola 333 a 398, dotace na výchovně-vzdělávací a volnočasové aktivity dětí a mládeže, 7 milionů korun, poslankyně Berkovcová a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování 230, 188 hlasujících, pro 89, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 74, kapitola 333, 396 (a) 398, nepedagogičtí pracovníci, 10 miliard korun, poslankyně Berkovcová. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 231, zúčastnilo se 188 hlasujících, pro 87, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: 75, kapitola 398, kompenzace POZE, 35 miliard korun, poslanec Hrnčíř. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 232, 188 hlasujících, pro 18, proti 102. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 76, kapitola 314, Výdaje Policie ČR a Výdaje Hasičského záchranného sboru, 187 milionů korun, poslanec Koten. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 233, zúčastnilo se 188 hlasujících, pro 86, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 77, kapitola 398, prevence a řešení krizových situací, 5 miliard korun, (poslanec) Zlínský a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 234, 188 hlasujících, pro 18, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 78, kapitola 307, navýšení platů vojáků, 1 050 113 000 korun, poslanec Metnar. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 235, 188 hlasujících, pro 87, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 79, kapitola 329 (a) 398, Platy a ostatní platby za provedenou práci, Státní pozemkový úřad, částka 67 133 393 korun, poslanec Smetana a další. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování 236, 188 hlasujících, pro 96, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 80, kapitola 333 (a) 398, financování poboček vysokých škol v Karlovarském kraji, 15 milionů korun, poslankyně Oulehlová a další.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím pana ministra? (Ministr: Nesouhlas.) Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování 237, 188 hlasujících, pro 87, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 81, kapitola 305 (a) 398, rozpočet pro zvýšení vnitřní bezpečnosti státu, 250 milionů korun, poslanec Králíček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 238, 188 hlasujících, pro 68, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 82, kapitola 378 (a) 364, kybernetická (a) informační bezpečnost, částka 35 milionů korun, poslanec Králíček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 239, 188 hlasujících, pro 87, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 83, kapitola 333 a 398, školská infrastruktura, 400 milionů korun, poslanec Svoboda a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 240, 188 hlasujících, pro 92, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 85, kapitola 333, speciální školství, částka 6 miliard korun, poslanec Sládeček a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 241, 188 hlasujících, pro 18, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 86, Národní program řešení problematiky HIV/AIDS, 5 milionů korun, poslanec Turek a další. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 242, 188 hlasujících, pro 110, proti 9. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 87, kapitola 329 (a) 306, obnova holin po kůrovcové kalamitě, 500 milionů korun, poslanec Rozvoral a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 243, účastnilo se 188 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 88, kapitola 329 (a) 306, podpora chovatelů drůbeže, 200 milionů korun, poslanec Rozvoral a další. (Ministr: Já neslyším.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím pana ministra o stanovisko.

A ostatní o ztišení, včetně kolegů v lavicích. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 244, 188 účastníků, pro 84, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 89, kapitola 329 (a) 301, podpora včelařství, 50 milionů korun, poslanec Rozvoral a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 245, 188 účastníků, pro 83, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 90, kapitola 322, podpora průmyslových zón v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji, dále Smart Parks for the Future, 464 milionů korun, poslanec Müller. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 246, 188 hlasujících, pro 156, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 91, kapitola 322, neziskové organizace v oblasti ochrany spotřebitele, 15 milionů korun, poslanec Müller. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 247, 188 hlasujících, pro 68, proti 90. Tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 92, kapitola 327, 398 (a) 396, oprava II. a III. třídy, částka 4 miliardy korun, poslanec Kolovratník a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 248, 188 hlasujících, pro 86, proti 93. Nebylo přijato.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 93, kapitola 327, 398 (a) 396, zvýšení slevy ve veřejné dopravě, částka 2 miliardy 750 milionů korun, poslanec Kolovratník. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 249, 188 hlasujících, pro 86, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 94, kapitola 315 (a) 398, Program péče o krajinu, částka 50 milionů korun, poslanec Brabec. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 250, účastnilo se 188 hlasujících, pro 87, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 95, kapitola 333 (a) 398, platy nepedagogických pracovníků, 10 miliard korun, poslanec Kettner. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 251, 188 hlasujících, pro 22, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 96, kapitola 333 (a) 398, Ostatní neinvestiční výdaje, učebnice, pomůcky, 1 miliarda korun, poslanec Kettner. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 252, 188 účastníků, pro 86, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 97, kapitola 309 (a) 398, platy zaměstnanců v pracovním poměru, Kancelář veřejného ochránce práv, poslankyně Válková a další, částka 5 791 879 korun. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 253, 188 účastníků, pro 88, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 98, kapitola 314 (a) 306, platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil, částka 500 milionů korun, poslanec Dědeček. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 254, 188 hlasujících, pro 86, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 99, kapitola 309 (a) 398, Kancelář veřejného ochránce práv, navýšení platů zaměstnanců, částka 5 791 000, poslankyně Jílková a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 255, 188 hlasujících, pro 90, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 101, kapitola 304 (a) 398, Program protidrogové politiky, částka 350 milionů korun, poslankyně Ochodnická a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 256, účastnilo se 188 hlasujících, pro 6, proti 111. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Číslo 103, kapitola 322, 307, 397 (a) 396, Dotace na obnovitelné zdroje energie, částka 22 miliard 700 milionů korun, poslankyně Schillerová a další. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 257, účastnilo se 188 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 96. Tento návrh nebyl přijat.

 

My jsme se tímto vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy, takže přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2025, včetně návrhu rozpočtu všech jeho kapitol, podle sněmovního tisku 805, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou, podle přílohy tohoto usnesení."

Zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 258, účastnilo se 188 poslankyň a poslanců, pro 97, proti 90.

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Protože jsme projednali bod 152, tedy státní rozpočet na rok 2025, poprosím o vrácení časové dotace při hlasování na 20 sekund, což znamená, že budete opět odhlášeni, takže vás žádám, abyste se po přenastavení znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

Než tento bod bude ukončen, tak s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Gratuluji poslancům vládní čtyřkoalice k překonání další hranice úpadku vládnutí. (Potlesk vládních poslanců.) A to jsem si myslela, že už mě tady nepřekvapí vůbec nic. Ano, zatleskejte si, to je určitě na místě. Ale že bez mrknutí oka schválíte státní rozpočet, že schválíte zákon roku, který je v evidentním rozporu se zákony této země, to se ještě v novodobých dějinách České republiky opravdu nestalo.

Možná si myslíte, jak jste to s těmi rozpočtovými triky 40 miliard hezky vymysleli. Ve skutečnosti už ale vašim číslům nevěří ani vaši vlastní ekonomičtí poradci, ani prezident, a buďte si jistí, že ani občané. A do dějin vstupujete jako zákonodárci, kteří schválili zákon roku v rozporu se zákonem. Definitivně jste si tím zpečetili vlastní politickou důvěryhodnost. Historie na vás nezapomene. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana předsedu Fialu.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Jsem přesvědčen, že schválením tohoto návrhu rozpočtu jste potvrdili jako vládní koalice, že nejste rozpočtově odpovědná vláda, protože dál a dál zadlužujete naši zemi. (Potlesk z lavic hnutí SPD.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Přihlásil se ještě pan poslanec Jirout.

 

Poslanec Radim Jirout: Jenom pro účely stenozáznamu: v posledním hlasování jsem hlasoval pro, na sjetině mám "zdržel se". Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, nezpochybňujete hlasování, čímž můžeme tento bod definitivně ukončit. Já vám děkuji za spolupráci.

Pojďme k dalšímu bodu a to je bod

Aktualizováno 22. 1. 2025 v 12:51.