(pokračuje Aleš Juchelka)

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 775/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, kterého ale v tuto chvíli vidím, že vystřídal můj ctěný kolega pan ministr financí Zbyněk Stanjura, a já ho prosím, aby se ujal slova. Prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve omluvím Mariana Jurečku, který v těchto chvílích je účasten na plenární schůzi Senátu a obhajuje tam návrh zákona o důchodové reformě. To se občas stává, že je souběh jednání Poslanecké sněmovny i Senátu, takže věřím, že ho omluvíte.

Pojďme k novele zákoníku práce, která se v politickém žargonu už několik měsíců označuje pojmem flexinovela, a vlastně tento název odkazuje na hlavní cíl této novely, a to je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů, uvolnit rigidní nastavení dosavadní právní úpravy, reagovat na aktuální potřeby trhu a reagovat na potřeby moderního trhu práce.

Zkusím v krátkosti uvést hlavní a klíčové body této navrhované novely. První se týká vzniku a skončení pracovního poměru. Navrhuje se prodloužení zkušební doby, a to tak, že u běžného zaměstnance na čtyři měsíce a u vedoucího pracovníka na osm měsíců. Toto prodloužení má vlastně výhody i rizika pro obě dvě strany, protože jak všichni dobře víte, ukončení pracovního oboru ve zkušební době je poměrně jednoduché jak ze strany zaměstnavatele, ale taky ze strany zaměstnance.

Dále se upravuje, odkdy běží výpovědní lhůta. Myslím, že přispějeme k rozumné věci, že začne běžet od prvního dne po doručení, a ne od prvního dne následujícího měsíce, a vyhneme se tomu nahánění poslední pracovní den v kalendářním měsíci. Zkracuje se výpovědní lhůta na jeden měsíc u výpovědí daných z důvodů nesplnění požadavků či předpokladů nezbytných pro výkon dané práce nebo pro porušování povinností zaměstnancem. Myslím, že není spravedlivé více než jeden měsíc požadovat po zaměstnavateli, aby platil zaměstnance, který nesplňuje předpoklady či požadavky na nezbytný výkon práce nebo porušuje své povinnosti.

Upravují se výpovědní důvody spočívající ve ztrátě dlouhodobé zdravotní způsobilosti zaměstnance způsobem, který nerozlišuje příčinu jeho pozbytí na takzvanou obecnou chorobu, pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí, díky čemuž odpadne riziko neplatnosti výpovědi v důsledku nesprávného označení výpovědního důvodu. Nahrazuje se odstupné dosud vypláceného zaměstnavatelem v případech výpovědi ze zdravotních důvodů právě pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí jednorázovou náhradou nemajetkové újmy refundované zaměstnavateli pojišťovnou. A upravuje se nárok na dovolenou při neplatném rozvázání pracovního poměru. To je vlastně reakce na ustálenou soudní judikaturu.

Dále tato úprava, tato novela přináší vyšší flexibilitu zaměstnaných rodičů. Za prvé zavádí dvouletou garanci stejného místa, ne obdobného či v obdobné mzdové hladině, stejného místa při návratu z rodičovské dovolené. A co je podle mě velmi důležité, umožňuje souběh rodičovské dovolené s dohodou o provedení práce nebo s dohodou o pracovní činnosti na stejný druh práce u téhož zaměstnavatele. Dosavadní právní úprava umožňovala, aby ti, kteří jsou na rodičovské dovolené, DPP nebo DPČ měli u jiného zaměstnavatele, ne u toho svého kmenového.

Dále se umožní letní brigády, to znamená pouze v letních měsících prázdnin - v červenci a srpnu - mladistvým od 14 let i bez ukončené povinné školní docházky za přísně stanovených podmínek. Pokud bude zájem, pak jsem schopen je vyjmenovat, případně i zahraniční zkušenosti, jak je tato možnost letních brigád u mladistvých upravena v jiných zemích.

Dále tato novela přináší efektivní změny v úpravě týkající se odměňování. Rozšiřují se případy, kdy je možné vyplácet mzdu v cizí měně, ale pouze za souhlasu obou stran - zaměstnavatele i zaměstnance. To znamená, zaměstnavatel nemůže nařídit svým zaměstnancům, že budou pobírat výplatu v jiné měně než české koruně, a stejně tak si zaměstnavatel (zaměstnanec?) nemůže vymoci na zaměstnavateli, že bude pobírat výplatu v jiné měně než české koruně. Pokud se dohodnou, tak v těch vyjmenovaných případech to možné je.

Pak přináší další změny. Z nich bych uvedl například umožnění zkrácení nepřetržitého denního odpočinku zaměstnance až na 6 hodin v případu vzniku havárie nebo jiné mimořádné situace, ne v obecném případě. Zavedení jednoznačné úpravy prokazování působení odborové organizace u zaměstnavatele. Dále tato novela přináší zrovnoprávnění partnerů, na něž budou nově v případě smrti zaměstnance přecházet mzdová či platová práva stejně jako na manžela či manželku a budou se na něm vztahovat i překážky v práci dosud vyhrazené jen pro manžele. Dále tato novela přináší podporu zaměstnávání odborníků ve veřejné správě zrušením plošného zákazu členství zaměstnanců veřejné sféry v orgánech podnikajících osob. Nově to bude možné se souhlasem zaměstnavatele. A návrhem dojde k dílčí novelizaci dalších souvisejících právních předpisů.

Návrh nemá negativní dopad na veřejné rozpočty. A vzhledem k navrhované úpravě refundace jednorázové náhrady při pracovních úrazech a nemocech z povolání se odhaduje, že částka, o kterou se sníží odvody přebytků vybraného pojistného pojišťovnami do státního rozpočtu bude zhruba 135 milionů.

Účinnost je navržena od 1. ledna, nicméně ta bude upravena ve třetím čtení podle toho, v kterém okamžiku se Poslanecká sněmovna dostane k projednávání zákona ve třetím čtení, a potom vzhledem k další legislativní lhůtě, kterou potřebuje jak horní komora Parlamentu, tak prezident republiky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji, pane ministře. V tuto chvíli je zpravodajkou tohoto tisku paní poslankyně Golasowská, nicméně místo ní se ujme jako zpravodajka tady tohoto tisku její kolegyně Pavla Pivoňka Vaňková. Ale musíme hlasovat o této změně, poněvadž se nacházíme v prvním čtení. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a budeme hlasovat změnu zpravodaje tohoto tisku. Chvíli ještě posečkáme, než se kolegové a kolegyně vrátí z předsálí na svá místa.

Jenom zopakuji, že budeme hlasovat změnu zpravodaje: za paní poslankyni Golasowskou bude zpravodajkou tohoto tisku paní poslankyně Pivoňka Vaňková.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 310, přihlášeno bylo 146 poslankyň a poslanců, pro 114, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

Proto prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, za mě již jen krátce, protože tento návrh představil zevrubně pan ministr. Já bych chtěla také zdůraznit, že hlavním cílem návrhu je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců. Zpřesňují se a zpružňují pravidla pro dání výpovědi z pracovního poměru, prodlužuje se maximální délka zkušební doby, zpružňují se pravidla pro doručování platového a mzdového výměru zaměstnanci, rozšiřují se možnosti vyplácet mzdu nebo odměnu za práci v dohodnuté cizí měně, jak zde zmínil již pan ministr, po dohodě obou stran a navrhuje se, aby mladistvým od 14 let byl umožněn výkon závislé práce v období hlavních prázdnin.

Návrh je plně slučitelný s právem Evropské unie včetně Listiny základních práv a aktuální judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Závěrem bych ráda doporučila Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona, sněmovního tisku 775 byl poslán do druhého čtení, a aby jako garančnímu výboru byl tento zákon přikázán výboru pro sociální politiku.

Ještě se přihlásím v rozpravě s návrhem na zkrácení lhůt. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně Olga Richterová. Poté budeme pokračovat řádně přihlášenými paní poslankyni Hanzlíkovou a paní poslankyní Decroix. Paní místopředsedkyně, prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já zde vystupuji za klub Pirátů s tím, že to je novela zákona, u které jsme byli, a jsme za to rádi, protože je to hrozně důležité pro naši zemi. Takže byť jsme nyní v opozici, já tady chci jasně říct, že jsme k této novele přinášeli podněty a myslíme si, že ta inspirace Dánskem na ní je poznat.

Je to země, která dřív byla zamrzlá jako my. Není to ani třicet let, kdy vykazovala jejich ekonomika podobně negativní znaky jako ta naše, a rozhodli se pro poměrně velké změny. A my jsme přesvědčeni, že rozpohybovat Česko potřebuje taky, a že to může být trošku provázeno obavami, každá změna většinou je provázená obavami, ale že to může sloužit k dobrému, pokud, a to je poslední věc, kterou si nejsem jistá, jak dopadne, a proto ji tedy rovnou řeknu na začátku této řeči - pokud se podaří také zvýšit tu diskutovanou podporu v nezaměstnanosti. To totiž v tom Dánsku udělali jako nedílnou součást reforem, a já se proto dívám směrem k panu ministrovi financí, protože bych byla velmi ráda za nějaké navázání v debatě, protože to je téma, to navýšení podpory v nezaměstnanosti, které musí být součástí, aby to opravdu fungovalo, Alespoň tak se to ukázalo v těch jiných zemích, zejména tedy v tom Dánsku, pokud ta, to rozhýbání pracovního trhu a rozhýbání rozhodování u lidí, zda změnit práci, rozhýbání těch firem, které mají největší přidanou hodnotu, nejvíc šlapou, má skutečně nastat.

A aby bylo jasné, o čem se bavíme, bavíme se o takzvané flexicurity. Bavíme se o něčem, co má dát zároveň pružnost, ale dostatečnou jistotu. Nás dneska jako Česko brzdí v řadě ohledů velmi ztuhlý, nepružný pracovní trh, definovaný i velmi ztuhlým pracovním právem, nicméně ta určitá rozvolnění, která přináší tato novela, by měla být v tom systému flexicurity doplněná i tím prvkem bezpečnosti, jistoty. A to je právě ta vyšší podpora v nezaměstnanosti na začátku, poté, co člověk dostane výpověď, poté, co se dohodne i se zaměstnavatelem. A tohle je zase další velice důležitý prvek. Dnes, když je výpověď dohodou, tak člověk na tom velmi tratí a potom při pobírání podpory v nezaměstnanosti často zapláče, že se dohodl, že chtěl odejít v dobrých vztazích, protože klesne na vlastně 45 procent, té zastropované částky, kterou může, pobírat když se to počítá z toho vyměřovacího základu. Co je důležité, jinak by měl těch procent víc, měl by vyšší podporu v nezaměstnanosti. K té pružnosti i jistotě je ještě dobré si říci, že když lidé vědí, že mají tu vyšší podporu v nezaměstnanosti alespoň první dva, popřípadě i tři měsíce, a vyšší, tím se myslí 80 procent té předchozí mzdy nebo třeba 75 opravdu prostě něco, co je poměrně značná částka, tak ti lidé se nebojí měsíc intenzivně hledat, dva měsíce intenzivně hledat. Co to znamená? Že si pak většinou sáhnou na vyšší pozici, lepší peníze, najdou takovou práci, kde maximálně uplatní svoje dovednosti, svoje schopnosti. Co to taky znamená? Prověří si tu firmu, která jim místo nabídne, prověří si, zda se jim neozve třeba někdo, že tam není spokojený, že tam není dobrá vnitřní kultura. Prověří si, jak to tam zkrátka funguje, jestli opravdu přecházejí do lepšího. A ten klíčový prvek je tedy nejenom méně regulovaný trh práce, nejenom, a to taky by bylo fajn, snadnější zakládání, rušení firem, ale taky právě vyšší podpora v těch prvních měsících nezaměstnanosti.

Mimochodem, dám příklad z jiné země, ze Spojených států. Ve Spojených státech amerických se dokonce v obdobích hospodářsky náročných v některých federálních státech uchylují k tomu, že dočasně zvýší podporu nezaměstnanosti právě proto, aby se lidé nebáli a využili ten čas podpory k hledání perspektivních firem, aby v tom čase krize firmy, co nemají budoucnost, skutečně zanikly, ale ty dobré si našly zaměstnance, které potřebují. A možná se ptáte, kdo tohle má zaplatit? Ony ty výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, to je ten oficiální název částky, kterou si lidé odvádí v takovém, dalo by se říct, pojištění na případ nezaměstnanosti, když jsou zaměstnaní, oni ty výdaje jsou dneska nižší než příjmy, takže stát dostává od zaměstnanců skrze zaměstnavatele peníze na to, aby lidi rekvalifikoval a podporoval v té době nezaměstnanosti, ale část dneska státu zůstává, rozpustí se obecně v rozpočtu.

Takže proto nám připadá naprosto fér využít princip, který - a já už to shrnu - funguje jinde, osvědčil se jinde, motivuje lidi, aby si našli co nejlepší pozici, která bude co nejlépe placená, což ve finále prospívá úplně všem, a současně, abychom díky této vyváženosti, principu pružnosti a jistoty dosáhli i toho, že se lidé nebudou bát příliš snadné výpovědi. Já bych tedy opravdu závěrem chtěla shrnout, že je potřeba, abychom nějaké změny v pracovním právu udělali, že je tam spousta drobných technikálií, co ani nezazněla, ale případně v debatě se k tomu můžeme dostat. Ale aby to doopravdy fungovalo, tak je potřeba zahrnout také ten prvek podpory v nezaměstnanosti. Budu velmi ráda, když se k tomu v debatě vyjádří pan ministr financí. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji paní poslankyni. V tuto chvíli se se stanoviskem klubu SPD s přednostním právem přihlásila paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím krátké stanovisko za náš poslanecký klub vlastně už k několikáté novele zákoníku práce. Já jsem přesvědčena, že některé z těchto změn jsou naprosto nepřijatelné, neboť výrazně zhoršují postavení zaměstnanců a posilují již tak výraznou nerovnováhu vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. My za zásadní problém považujeme například prodloužení zkušební doby po nástupu za zaměstnance do nového zaměstnání. Vládní návrh počítá s jejím prodloužením na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců dokonce až na osm měsíců, a navíc ještě umožňuje její dodatečné prodloužení. Toto opatření by zásadně zvýšilo nejistotu zaměstnanců. Ve zkušební době totiž mohou být pracovní poměry ukončeny okamžitě ze dne na den bez uvedení důvodu ze strany zaměstnavatele, samozřejmě i zaměstnance, což již samo o sobě staví zaměstnance do velice nevýhodné a nekomfortní pozice.

Už i z hlediska toho, když se zamyslíme nad tím, že někdo si najde novou práci, má třeba před tím, kdy si chce žádat o hypoteční úvěr, o úvěr na bydlení, všichni víme, jak je to tady s dostupností bydlení, tak má prakticky problém a je tady další zdržení o jeden další měsíc. Navíc s velkou nejistotou, zdali nedostane výpověď z tohoto zaměstnání. Nevidím žádný důvod k prodloužení zkušební lhůty, protože tři měsíce je dostatečně dlouhá doba na to, aby si zaměstnavatel ověřil pracovní kvality a přístup zaměstnance i jeho pracovní morálku a schopnost výkonu dané práce. Zvláště když víme, že v případě takzvané překážky na straně zaměstnance, tedy když je například zaměstnanec, který je ve zkušební době, v pracovní neschopnosti, tak se zkušební doba přerušuje a její běh pokračuje až poté, kdy daný člověk opět nastoupí do zaměstnání.

Dalším sporným bodem tohoto návrhu je změna délky a lhůt průběhu výpovědní doby. Nově má výpovědní doba začínat dnem doručení výpovědi, nikoliv až od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena zaměstnanci. Zaměstnanci mohou mít v takto krátké výpovědní lhůtě zásadní problémy s nalezením nové práce, což je v dnešní ekonomicky a sociálně nejisté době pro nás nepřijatelné. Navíc toto opatření nepochybně zvýší náklady státu na výplatu podpor v nezaměstnanosti či na nepojistné sociální dávky, jelikož řada zaměstnanců si nestihne ve zkrácené výpovědní lhůtě najít nové zaměstnání, do kterého by plynule přešli po skončení zaměstnání předchozího, jako je tomu dosud. Tento dílčí návrh rovněž jednoznačně vnímám jako krok zpět. Dále bych také chtěla upozornit na problém zavedení jednotného výpovědního důvodu z dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti. Tato úprava může být v praxi opět zneužívána k neodůvodněným výpovědím.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh obsahuje za nás určitě i některé dobré věci, které jsme v minulosti již rovněž navrhovali a které jsou určitě ku prospěchu zejména pracujících rodin s malými dětmi. Jde například o návrh, který umožňuje, aby v době, kdy zaměstnanec v pracovním poměru u zaměstnavatele čerpá rodičovskou dovolenou, mohl vykonávat na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele stejně druhově vymezené práce. Jde o požadavek, kdy zejména zaměstnankyně na rodičovské dovolené stojí o přivýdělek u svého zaměstnavatele a chtějí konat stejný druh práce, anebo také o návrh, který zaručuje návrat na stejnou práci a pracoviště i zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří se vrátí z rodičovské dovolené do práce před dovršením dvou let věku dítěte.

Ale ve svém souhrnu v projednávaném materiálu zcela převažují návrhy, které jednoznačně oslabují práva zaměstnanců k dalšímu tlaku na snižování mezd a ve svých důsledcích i na rozšiřování prostoru takzvaného šedého trhu práce, což je z hlediska státu zcela nežádoucí jev. Stejně tak jako nárůst výdajů státu na sociální dávky, který lze v souvislosti s tím, že pokud tyto změny zákona začnou být účinné, tak je možné je také očekávat. Proto podávám návrh na vrácení tohoto návrhu předkladateli k dopracování, protože vnímáme, že je nutné, aby byly tyto změny znovu zváženy a přepracovány s ohledem na rovnováhu mezi objektivními potřebami zaměstnanců a zaměstnavatelů. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Zaznamenal jsem tedy, že máte návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

V tuto chvíli se nacházíme tedy v obecné rozpravě a v ní je přihlášena jako první paní poslankyně Jana Hanzlíková, připraví se paní poslankyně Eva Decroix. Prosím.

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se také ráda vyjádřím k projednávané novele zákoníku práce za hnutí ANO a hned na začátku musím říct, že tato projednávaná novela za nás má část pozitivní a část negativní. Začnu tou pozitivní. Velmi pozitivně hodnotíme garanci místa po návratu z rodičovské dovolené, protože to samozřejmě velmi zvýší jistotu pro maminky nebo otce, kteří se budou vracet na pracovní trh. Protože nově podle této změny do věku dvou let dítěte bude umožněn návrat z rodičovské dovolené na stejné pracovní místo. Doteď to bylo pouze po mateřské dovolené, tam samozřejmě si uvědomujeme, že je to po velmi krátké době. Dále kvitujeme také, že pracovní poměr na dobu určitou právě u zástupu za mateřskou a rodičovskou umožní daleko větší volnost pro zaměstnavatele.

Ale tím jsem tedy vyčerpala pozitivní věci a musím říct, že tady velmi nesouhlasíme s prodloužením zkušební doby. Jak tady bylo řečeno, zkušební doba by nově měla být u běžných zaměstnanců prodloužena na čtyři měsíce a pro vedoucí pracovníky potom až na osm měsíců. S touto změnou nesouhlasíme, protože u zaměstnanců to prodlouží období nejistoty, v němž může ten pracovní poměr skončit v podstatě ze dne na den. Bude to mít negativní dopad na zaměstnance a bohužel samozřejmě i na ty z těch zranitelných skupin, což jsou lidi třeba 55 plus, lidi se zdravotním postižením nebo samoživitelky. Negativní dopad na zaměstnance připouští i Ministerstvo práce a sociálních věcí. "S návrhem také nesouhlasí odbory a zdůrazňují právě to, že to prodlouží nejen nejistotu zaměstnanců a bude to mít nepříznivé dopady na jejich i soukromý a rodinný život." Ale dodávají: "Navíc jsou zaměstnanci ve zkušební době často vyloučeni z nároku na benefity takzvaně stabilizační povahy, například na odměny za ekonomické výsledky, na příspěvky na doplňkové penzijní spoření, na delší dovolenou. Prodloužení zkušební doby by tak oddálilo právo zaměstnanců na ně," uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů.

Samozřejmě víme z praxe, že každý zaměstnanec má přirozený zájem, aby jistotu trvalého zaměstnání získal co nejdříve. Dá se říct, že nejlépe bez zkušební doby. V praxi ale musí akceptovat požadavek zaměstnavatele. I zaměstnavatelé uznávají, že moc zaměstnanců si kratší zkušební dobu nevyjedná. Samozřejmě že zaměstnavatelé automaticky dají delší dobu, protože to je pro ně větší jistota, uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Prodloužení zkušební doby tedy zajistí flexibilitu, ale hlavně pro zaměstnavatele. Ale oslabí pozici zaměstnanců.

Takže znovu chci říct, že k těmto sporným bodům očekávám a předpokládám, že ještě dojde k podrobné diskusi, ale jinak za ty body, které jsem uváděla na začátku, jako je ta garance místa po návratu z rodičovské dovolené, musím říct, že to vždycky byla naše priorita, protože to podpoří slaďování pracovního a rodinného života. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně paní poslankyni. My jsme se vystřídali při řízení schůze, takže přeji pěkný večer.

Jako další se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Zuna.

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já si dovolím navázat na paní poslankyni. Já se přidám k těm pochvalám a nejenom v té části, které zmínila paní poslankyně, ale i právě v těch dalších částech. Flexinovela zákoníku práce, tak za mě určitě přináší výhody na obě strany, jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance. Je pravda, že zejména malé a střední podniky tak trápí, řekněme, zakonzervovaný, ne zcela pružný pracovní trh. A ty návrhy, které flexinovela přináší, tak alespoň určitě částečně toto pomůže řešit. Ať už se jedná právě o ty zmíněné změny u zkušební doby, tak i u změn při skončení pracovního poměru, ať už jde o změnu běhu výpovědní lhůty, nebo sloučení výpovědních důvodů.

To jsou kroky, které určitě povedou ke zpružnění trhu práce. A já jsem za ten návrh určitě rád, byť uvidíme, umím si představit, že některé věci můžou být ještě pružnější, ale to nechme do budoucí debaty.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Ještě načtu omluvu a mezitím se může připravit paní poslankyně Decroix. Paní místopředsedkyně Věra Kovářová se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů.

Prosím. Zatím poslední přihlášená je paní poslankyně Eva Decroix.

Poslankyně Eva Decroix: Paní předsedkyně, já vám velmi děkuji za slovo. Já se opravdu pokusím být stručná, nicméně pro pořádek považuji za správné zde zmínit, že jsem nahrála k tomuto tisku pozměňovací návrh, A protože o tomto tématu již byla diskuse dnes ráno, otevřela ji paní profesorka Válková, tak jej chci zmínit.

Je to prosím pozměňovací návrh, kterým prodlužujeme lhůtu, na kterou nás upozorňují jak lidskoprávní organizace mezinárodní, tak lidskoprávní organizace naše národní. Dnes k tomu bylo přijato usnesení veřejného ochránce práv a Rady pro romské menšiny. Pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý co se týče jeho obsahu. Prodlužujeme lhůtu, ve které je možné žádat o odškodnění za neoprávněně provedené sterilizace. Dovolím si taktéž zmínit, že tento pozměňovací návrh byl diskutován se zapojenými ministerstvy. A vzhledem k ráno zmíněnému příspěvku paní profesorky doufám, že bude mít i podporu opozice a bude podpořen. Asi zkrátím takto.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní se hlásí paní poslankyně Pivoňka Vaňková, aktuálně zpravodajka. Prosím.

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo. Jak jsem avizovala ve svém úvodním slově, tak bych chtěla navrhnout podle § 91 jednacího řádu zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o 20 dnů, tedy z 60 na 40 dnů. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Mám to poznačeno.

Rozhlížím se, zda je ještě někdo přihlášen. Není tomu tak, takže končím obecnou rozpravu.

Nyní je prostor pro závěrečná slova? Prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak aspoň chvilku máme klasický pravolevý střet. To já myslím, že to je správné, abychom si vyjasnili to základní směřování. Než budu podrobněji komentovat proběhlou rozpravu, tak chci připomenout, že je rok 2024 a za pár dnů rok 2025, takže to znamená, že žijeme v 21. století, a občas když poslouchám naše odboráře a ty, kteří tak rádi citují odboráře, tak ti zůstali v 19. století. Neznám firmu, instituci, úspěšnou firmu, jejíž management nebo majitel mi řekne, že pro ně, co je klíčové, jsou zaměstnanci. Neznám takovou firmu a úspěšný podnik, který často vyváží, exportuje, je úspěšný na západních trzích, a jako první v našich debatách mi řekne, buď management nebo majitelé, že pro ně klíčové je mít dobré zaměstnance. A my se tady tváříme, jako když se rozbíjely stroje a že stroje braly práci dělníkům. Tak jestli mi přivedete nějaký jiný příklad jiného úspěšného podniku, který tvrdí, že pro něj nejsou klíčoví zaměstnanci, rád si takového podnikatele vyslechnu, ale já jsem na něj v posledních letech nenarazil.

Pokud vrátíme zákon k přepracování, tak vzhledem k času a délce našeho volebního období žádná novela zákoníku práce už nebude, protože se to prostě nestihne. To znamená, nemohu doporučit vrácení, nejprve z toho časového hlediska.

Teď pominu tu pochvalu, to je v pořádku, pojďme k té kritice. Paní poslankyně Šafránková to podle mě nepochopila a neřekla přesně. Ty čtyři měsíce jsou maximum. Ano, dá se prodlužovat, když mám jeden měsíc, dva měsíce, tři měsíce. Vždycky po dohodě. To období nejistoty není jenom pro zaměstnance, kde skutečně může být skončen pracovní poměr okamžitě, ale úplně stejně pro tu firmu. Někdo nastoupí, vy do něj investujete, první dva, tři, čtyři měsíce ho zaškolujete a ten člověk může odejít. Takže je to vyvážené. Ta rizika jsou stejná - i pro zaměstnavatele, i pro zaměstnance. To prodloužení neznamená automaticky, že bude vždy čtyřměsíční zkušební doba. Neznamená to.

U těch vedoucích pracovníků je ta situace ještě složitější. Tam šest až osm měsíců, podle mě je to taková minimální doba, abyste poznali, jestli ten manažer zvládá tu svoji práci, zda se adaptoval na tu firemní kulturu, která je obvyklá, a podobně. Takže to je jednoznačně opatření, podpoří flexibilitu, ale dává stejné šance oběma stranám. A není pravda, že dneska má silnější postavení zaměstnavatel v našem zákoníku práce. Proč to chceme mít flexibilnější? Proč říkáme, že máme zamrzlý pracovní trh? Protože je to nevyvážené a ten zaměstnavatel má ve skutečnosti slabší postavení.

A když se podíváme na dlouhodobé statistiky nezaměstnanosti nejenom za této vlády, tak my nemáme problém vysoké nezaměstnanosti. Co vám řekne skoro každý, s kým dneska mluvíte? A je to jedno, jestli z opozice nebo z koalice. "Já potřebuju lidi!" A my tady vystupujeme, jako bychom měli vysokou nezaměstnanost a kdyby někdo vyhazoval úspěšné lidi, kvalitní zaměstnance a už se jich bude zbavovat. Proč by to dělal? Vy to neslyšíte dnes a denně? "Nemám lidi! Kdybych měl víc lidí, tak mám větší produkci, větší zisky, větší daně pro státní rozpočet." Jsme pod možnostmi kapacity české ekonomiky, kdybychom měli více pracovních sil k dispozici.

Takže to období nejistoty, o kterém mluvila i paní poslankyně Hanzlíková, je prostě na obou stranách. Bylo to jak vystoupení mluvčí Českomoravské komory odborových svazů. Proč ne? Říkám, že to je střet pravice-levice, ale toto navržené opatření je vlastně vyvážené.

A to doručování, tak vy jste nezažili, když se někdo schovává na konci měsíce? Jeden den se někde ztratím a o měsíc získám. Já myslím, že v době... Mluvíme o digitalizaci, tak jednak měníme, ne úplně, jak bych si představoval způsob doručování, a jednak ty dva měsíce jsou fér. Vždyť je to jedno, jestli to začne 25., nebo 1. Někteří z nás museli občas rozdávat výpovědi, ať už v soukromé, nebo ve veřejné sféře. A fakt je to o nervy 29., když máte o víkendu 30., 31. a nevíte, jestli toho člověka potkáte, nebo měsíc ztratíte. Takhle ztratíte dva dny. To prostě není žádná katastrofa pro nikoho z těch stran.

Mimochodem, evropská pravidla, evropské směrnice říkají, že maximální délka zkušební doby na běžnou pracovní pozici může být 6 měsíců. Takže i potom s případném schválení jsme na dvou třetinách toho, co se považuje za maximální délku zkušebního poměru, a u těch ostatních vybraných to může být až 12 měsíců. Takže jsme zhruba zase na těch dvou třetinách - 8 z 12 měsíců.

Jenom připomenu to velmi důležité. To, že to DPP a DPČ můžete mít u téhož zaměstnavatele, to se dneska často obchází. Vždyť to víme. Pak se to fakturuje mezi těmi firmami. Ale nejpřirozenější je, aby ten, kdo je na rodičovské dovolené, a umožní mu to jeho časové možnosti, si chodil přidělat ke svému zaměstnavateli. Udržuje ty kontakty v té dané firmě a podobně.

Takže já jsem vlastně jiné výhrady... nezazněly než proti prodloužení zkušební doby nebo proti té dvouměsíční době v okamžiku, kdy to bude doručeno. Já myslím, že je to správně. A myslím, že je dobře i úprava těch výpovědních důvodů spočívající ve ztrátě dlouhodobé zdravotní způsobilosti. Tam se chybovalo, a to je po odborné debatě expertů, kteří doporučují to mít jedním způsobem.

Mimochodem, je tam jeden bod, je vyloženě ve prospěch zaměstnanců, o kterých jsem mluvil v okamžiku, kdy vycházíme ze soudní judikatury v České republice. V okamžiku, kdy se ukáže, že důvody výpovědi byly neplatné, vrací se plný nárok na dovolenou i v tom období, kdy běžela ta neplatná výpověď, což předtím nebylo. A to jednoznačně ve prospěch zaměstnance a je to v pořádku, protože tady se ukáže soudní rozhodnutí, že ta výpověď byla podána neoprávněně. Takže ta novela tam, kde je to rozumné, kdy vidíte, kdo to zavinil, nebo nezavinil, zvyšuje například i práva zaměstnance, pokud zaměstnavatel pochybil a je to potvrzeno pravomocným rozhodnutím nezávislého soudu.

Já bych chtěl požádat, abyste propustili ten návrh tisku do druhého čtení, abyste podpořili to zkrácení lhůty tak, abychom, když se podíváme na náš plán pro příští rok, tak myslím, že první sněmovní týden je 20. ledna, když schválíme těch 40 dnů, tak je šance, že na té lednové schůzi můžeme projednat tento návrh novely ve druhém čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců strany ODS.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já se táži paní zpravodajky... Táži se paní zpravodajky, zda má zájem o závěrečné slovo? Nemá.

V tom případě se nyní vystřídáme s panem kolegou místopředsedou. Já mu velmi děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak ještě s přednostním právem chce vystoupit paní kolegyně Richterová. Prosím.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já jsem jenom chtěla říct, že jsem se tázala na tu podporu v nezaměstnanosti, na její zvýšení. Bylo mi přislíbeno, že dostanu odpověď, a ta odpověď nezazněla. Doufám, že se k tomu opravdu dostaneme v příštím bodě projednávání. Velmi mě mrzí, že názor, jak tedy dojde k navýšení podpory nezaměstnanosti, tady nebyl na mikrofon.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli už máme po závěrečných slovech a paní místopředsedkyně se vrací zpátky. My se opět vystřídáme.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně panu místopředsedovi. My se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru, kdy jsem slyšela zájem o odhlášení všech... (Námitka, že je návrh na vrácení.)

Správně, děkuji pěkně, je to tady poznamenáno, návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Předložila ho paní poslankyně Lucie Šafránková.

Slyším žádost o odhlášení, takže já všechny odhlásím a prosím, přihlašte se opět svými identifikačními kartami. Ještě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí k hlasování.

Nyní tedy zopakuji, o čem budeme hlasovat, a sice o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 311. se účastnilo 133 hlasujících, pro 20, proti 78. Tento návrh nebyl přijat.

Nyní se dostáváme k přikázání výborům k projednání, a sice nejprve rozhodneme o přikázání výboru garančnímu, kdy organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Já se táži, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu? Kdo je proti?

Hlasování 312 se účastnilo 133 poslankyň a poslanců, pro 132, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, takže se ptám, zda má někdo návrh na přikázání případně dalšímu výboru k projednání. Nikdo takový návrh nemá.

My se tedy můžeme ještě dostat a vyjádřit k návrhu na zkrácení lhůty, ten přednesla paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Je to návrh na zkrácení na 40 dnů, čili o 20 dnů zkrácení.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh na zkrácení lhůt? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 313. se účastnilo 134 hlasujících, pro 77, proti 15. Konstatuji tedy, že jsme lhůty zkrátili, a to na 40 dnů.

Všem děkuji, panu ministrovi, paní zpravodajce.

Končím projednávání tohoto bodu, končím tedy první čtení tohoto návrhu zákona.

Otevírám bod následující, bod

Aktualizováno 22. 1. 2025 v 12:36.