(pokračuje Jan Bartošek)

33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění zákona č. 409/2023 Sb., a další související zákony /sněmovní tisk 833/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, dámy a pánové, děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegyně a kolegové, novela zákona o elektronizaci zdravotnictví představuje pokračování elektronizace zdravotnictví. Její součástí je zejména zavedení takzvané EZ karty, eŽádanky a sdíleného zdravotního záznamu. EZ karta je nově zavedenou centrální službou elektronického zdravotnictví, která je kontrolována a spravována pacientem. Znamená rozšíření možnosti uplatnění práv pacienta. Jedná se o státem garantovanou aplikaci, která přináší pacientovi posílení kontroly nad jeho daty a dostupnými službami.

Nově návrh zavádí takzvanou eŽádanku. Pokud to zjednoduším, tak všechna vyšetření, která provádí komplement, respektive všechna vyšetření, která jsou prováděna na základě žádanky - může to být, vidím pana profesora Špičáka, prostřednictvím pana předsedajícího - jakékoliv endoskopické vyšetření. Já jako radiolog jakékoliv radiologické. Může to být laboratorní vyšetření, vyšetření nukleární medicíny a tak dále. Všechna tato vyšetření budou prováděna variantně i na základě eŽádanky, a tuto tam zavádí. Stejně tak popis eŽádanky, to znamená zhodnocení. Podobně jako dneska fungují snímky, že chodí z PaXu do PaXu, a v podstatě si je můžeme v reálném čase vyžádat, pokud s tím pacient souhlasí, tak stejně tak ty nálezy budou chodit v tomto systému elektronicky. Samozřejmě v prostředí HL7, abychom se vyvarovali nutnosti zavádět integrační platformy.

Sdílený zdravotní záznam, což je ta třetí část, je pak souhrn informací o zdravotním stavu pacienta. Zase pro zjednodušení je to propouštěcí zpráva, kterou dostane pacient, pokud končí jeho vyšetření v jakémkoliv zdravotnickém zařízení. Sdílený zdravotní záznam zahrnuje i emergentní zdravotní záznam a výsledky preventivních a screeningových vyšetření. Tedy je to celý komplex těch vyšetření. V případě emergentního zdravotního záznamu jde o souhrn kritických zdravotních údajů pacienta v interoperabilní podobě, a to v rozsahu krevní skupiny, údajů o alergiích, lékových interakcích a lékové minulosti pacienta.

Kromě uvedených klíčových institutů novela obsahuje i realizaci dílčích opatření, která reflektují útok na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kdy na základě spolupráce s Ministerstvem vnitra bude zajištěno uvádění informace o tom, je-li pacient držitelem zbraňového oprávnění či žadatelem o něj, a zajišťuje se přístup Policie České republiky do kmenových registrů za účelem zjištění registrujícího poskytovatele pacienta, vůči kterému je plněn konkrétní úkol Policie České republiky.

Konečně dále návrh obsahuje i řešení digitalizace dokladů o prokazování zdravotní způsobilosti u řízení motorových vozidel, kdy již nebude třeba, aby řidič tento doklad měl fyzicky u sebe, ale bude při kontrole přístupný policii z centrálního úložiště, podobně jako je to s řidičským průkazem a ostatními doklady. Děkuji za pozornost. Snažil jsem se tedy stručně shrnout, co je klíčovými body tohoto zákona.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Tom Philipp. Prosím.

Poslanec Tom Philipp: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak již pan ministr řekl k této novele zákona, jedná se o sněmovní tisk 833. Tento návrh zákona byl rozeslán poslancům 24. 10. 2024. Organizační výbor po projednání návrhu zákona ho doporučil 30. 10. 2024 k projednání a navrhl jako garanční výbor výbor pro zdravotnictví.

Základní novelizační změny jsou právě ta EZ karta - jak o ní hovořil pan ministr - eŽádanka a sdílený zdravotnický záznam, což jsou všechno kroky ke zlepšení kvality našeho českého zdravotnictví. Jak bylo již uvedeno, jsou zde i další instituty, jako je spolupráce nebo respektive zjednodušení identifikace Policií České republiky a další v této oblasti konané kroky.

Myslím si, že zpráva pana ministra byla plně vyčerpávající, a nebudu tedy dále zdržovat. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji tři přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský, připraví se pan poslanec Julius Špičák a potom paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, vážená paní ministryně, přiznám se, že moje vystoupení nebude tak stručné jako vystoupení pana ministra. Já se pokusím tady udělat určitou analýzu rizik digitalizace našeho zdravotnictví a přiznám se, že to bude z hlediska mého, jako ambulantního lékaře. Snažil jsem se podívat, co nám to přinese dobrého a případně hlavně co by to mohlo přinést špatného. Protože se přiznám, že jsem jeden z prvních lidí, co podporoval digitalizaci a používání výpočetní techniky ve zdravotnictví - při svém působení v ORL ambulanci jsem používal různé metody, softwary, dokonce jsem autorem softwaru, který analyzuje audiometrická vyšetření - takže skutečně se nedá říct, že bych byl toho odpůrcem, ale jako opoziční poslanec cítím povinnost upozornit na to, co by mohlo být nežádoucí při té digitalizaci.

Nejprve se na to podívám trochu zeširoka, protože si vezmu příklad z té problematické digitalizace stavebního řízení. Já si myslím, že je to podobné v jedné věci, a to v tom, že my se vlastně snažíme digitalizovat, řekl bych, hyperkomplexní systémy, které se vyvíjejí jakousi samoorganizací postupně. Ten systém samozřejmě při své obrovské komplexitě nemusí fungovat úplně optimálně, ale na druhou stranu nějakým způsobem funguje. Při digitalizaci v každém případě dochází k tomu, že musíme provést nějaké, já jsem to nazval, centrální zásahy shůry, které mohou narušit funkčnost toho systému, protože ono je krásné hovořit o nějakých obecných tezích, které v tom zákoně jsou, ale řekl bych, že nebezpečí se skrývá v detailech. Takže je třeba se nad tímto zamyslet, jakým způsobem se pak dořeší detaily. Já se k těm detailům budu postupně vracet a budu se ptát i pana ministra, jakým způsobem se to bude aplikovat.

Mám jednoho svého dobrého kamaráda, lékaře, s kterým jsem vedl dříve dosti prudké polemiky, protože já jsem se vždycky zastával digitalizace zdravotnictví a on byl zásadním odpůrcem. On tvrdil, že digitalizace, lépe řečeno používání výpočetní techniky, bude náš konec, konec naší civilizace. A odůvodňoval to tím - a já použiju trochu expresivní výraz - že se lotři dostanou k našim zdravotnickým informacím a zneužijí je a že jako lékaři zhloupneme používáním výpočetní techniky. Já jsem říkal na tuto jeho argumentaci to, že naopak, že používání přístrojů zlepšuje naše schopnosti diagnostiky, protože naše smyslové orgány, dalo by se říct, aspoň co se týká ORL oblasti, ušní, nosní, krční, jedou na hraně svých schopností a případně i za nimi. Takže použití přístrojů z mého hlediska zlepšuje diagnostiku a tím pádem i léčbu pacientů.

Ale na druhou stranu on správně tvrdil, že se mění zcela přístup lékařů, protože mnozí lékaři se vůbec nepodívají ani na pacienta, dívají se pouze do počítačů, hodnotí nějaké textové informace, dívají se na výsledky, ale uniká nám ta složka humánní, to znamená ta komunikační, a nakonec i ta vizuální. Prostě lékaři nepoužívají své smysly, které mají, ale vlastně spoléhají se na ty přístroje a spoléhají se na to, co se dočtou v počítačích.

Já se přiznám, že po nasazení internetu, to bylo myslím kolem roku 2000, mně bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy a za jakých podmínek se zdravotnická data budou sdílet mezi zdravotnickými zařízeními. A přiznám se, že jsem to podporoval. A dokonce jsem dostával za to takzvanou čočku, když jsem o tom začal hovořit, když jsem říkal, že by bylo velmi vhodné, abychom jako ambulantní lékaři měli data z nemocnic, tak mně ředitelé nemocnic říkali, že na to nemám nárok, že jsou to jejich data, že prostě žádný přístup k jejich datům nedostanu.

Takže z tohoto hlediska to hodnotím pozitivně, že se lékaři dostanou k datům, ke kterým by se dostávali těžko nebo které jsou v papírové formě, samozřejmě, které nejsou tak flexibilní, ta papírová forma není tak flexibilní. Ale současný návrh Evropské unie nebo Evropské komise, Evropský prostor pro zdravotní data, o kterém už se tady taky hovořilo, podle mě je neuvěřitelně rozsáhlý, ambiciózní vzhledem k vývoji v digitálním i reálném světě, bych řekl, i silně podezřelý až alarmující.

A já uvedu proč: protože vlastně celý svět kolem nás se nesmírně rychle mění a virtuální svět asi se mění nejrychleji a vidíme, co vlastně sociální sítě a digitální platformy, které je provozují, dokážou s tím, že sbírají o nás data, využívají je ve svůj prospěch, nikoliv v náš prospěch, co s těmi daty dokážou. Z mého pohledu poškozují mladou generaci tvorbou závislostí a toxickým obsahem, který poškozuje jejich mozky. Máme IT zařízení zamořené různými softwary, často zdarma, a naivně doufáme, že nesledují naši činnost, případně ještě sami souhlasíme s tím, že nás budou sledovat a odesílat o nás informace neznámo kam, předpokládajíce, že vše se koná zdarma v náš prospěch, a to nejčastěji pro nějakou pochybnou zábavu. Kontrola, co dělají s našimi daty softwaroví giganti, je zcela nemožná a je jasné, že z naší interakce s virtuálním prostředím digitálních prostředků a systémy umělé inteligence udělají poměrně detailní profil každého z nás, který využívají pro ně žádoucím způsobem a pro nás nežádoucím, aniž bychom o tom věděli.

Neodmítám digitalizaci, ale chtěl bych upozornit na některé problémy z mého pohledu a myslím si, že je to i z pohledu mnohých lékařů. Nicméně musím uznat určitou předvídavost toho mého kolegy, o kterém jsem hovořil, protože určité nebezpečí zneužití dat, na které upozorňoval, já jsem vždycky tvrdil, že to se nějakým způsobem vyřeší, vidíme teďka v současné době, kdy se neuvěřitelně zlepšují schopnosti těch podvodníků, jakým způsobem vylákat z nás data. A mám na mysli hlavně elektronické bankovnictví.

Takže připouštím určitou svoji značnou rozpolcenost, kdy výhody digitalizace jakékoliv společenské oblasti jsou znevažovány jejich zneužitím ve prospěch určitých skupin, jejichž zájmy nejsou shodné s uživateli digitálních systémů a přímo je mohou poškozovat. K těmto datům se mohou kromě vládnoucích elit dostat bohužel i kriminální živly. To je častý jev právě při těch bankovních podvodech, případně nějaké nepřátelské zahraniční entity, anebo podnikatelské nadnárodní subjekty, které je využijí ve svůj prospěch.

Hlavním nebezpečím se mně jeví využití dat k vytvoření společnosti dohledu spolu se systémy umělé inteligence, které budou tato data kontinuálně zpracovávat, vyhodnocovat a individuálně dle předem stanoveného zadání - jedno takové zadání mě napadá, já neříkám, že to tak bude, ale napadá mě: nutná zelená tranzice zachraňující klima - ovlivňovat každého člena společnosti.

A jaké k tomu může použít techniky? Měkké a tvrdé techniky. Vzpomenu některé ty měkké techniky: personalizovaná mediální manipulace, zamoření virtuálního prostoru mediálním smogem, polopravdami, kdy vlastně ani nerozeznáme, co je pravda a co lež. A pak člověk nevěří ničemu. Samozřejmě budou, můžou být tvrdé techniky: odpírání a omezování digitalizovaných služeb, případně jiných služeb, vyloučení ze společnosti - vzpomeňme na covidovou Tečku, jakým způsobem lze jednoduše dosáhnout využitím dat omezení určité části obyvatel - a až individualizovaná kriminalizace striktním vymáháním nařízení, vyhlášek, zákonů a vytvoření pocitu beznaděje a zlomení odporu. Tak já to nazývám "1984 na steroidech".

Teďka se vrátím k tomu zákonu. Otázka zní, zda všechny digitalizované informace, které se vlastně v tom zdravotnickém systému budou vyskytovat, jsou rovnocenné. Mám na mysli, vrátím se k Evropskému prostoru pro zdravotní data, kde vlastně se mají sdílet informace o našem genetickém složení - genetickém, genomickém a proteomickém složení. To samozřejmě v tomto zákonu není. Ale já chci jenom poukázat na to, že některá data mohou být velmi riziková pro nás a některá třeba až tak riziková nejsou. Takže to bychom taky měli vést v patrnosti, pokud takový zákon schvalujeme, a hlavně pokud se digitalizace dál bude rozvíjet a budou se přijímat další novely.

Já bych se také ptal, a to je taky v Evropském prostoru pro zdravotní data, zda mají na naše zdravotní informace nárok soukromé subjekty, a to včetně zahraničních, bez našeho souhlasu. Protože já teďka budu citovat z důvodové zprávy, abych to měl opřeno o nějaké informace, které si takzvaně necucám z palce, ale co je tam napsáno, takže já cituji: "Zaváděním nových centrálních služeb elektronického zdravotnictví eŽádanka lze očekávat zvýšení příležitostí zejména v oblasti moderních přístupů ke zpracování informací o zdravotním stavu. Rozvoj takových služeb či produktů bude umožněn zvýšením rozsahu elektronicky zpracovávaných a čitelných dat ze zdravotních záznamů, pomocí moderních přístupů: machine learning - AI, Internet of things - internet věcí."

Abychom věděli, co je internet věcí, tak jsou to fyzická zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data. Takže z toho usuzuju, že budeme obklopeni senzory, které samozřejmě ta data, které ty senzory o nás budou pouštět ven, mohou být využita třeba k tomu, že bude možno zachytit situaci předtím, třeba než dostaneme infarkt nebo arytmii, ale na druhou stranu se to dá i zneužít, protože pokud někdo bude sledovat to, jakým způsobem se vám třeba mění srdeční frekvence na základě toho, co děláte, nebo neděláte, tak asi vás napadne, že by to šlo využít.

A bude komerčnímu sektoru umožněno nabízet nové služby navázané na zpracování informací a zvýšení úrovně a kvality poskytovaných zdravotních služeb. Rozvoj elektronického zdravotnictví umožní vznik a etablování nových podniků, které budou realizovat v oblasti eHealth, využívání umělé inteligence ve zdravotnictví a tak dále. Standardizace umožní propojení českých společností se zahraničními na společných projektech. Já samozřejmě nemám nic proti tomu, když se budou rozvíjet podniky, které budou využívat umělou inteligenci k tomu, že se bude zlepšovat diagnostika, třeba že se bude zlepšovat diagnostika, jak je tady pan ministr profesorem přes radiodiagnostiku svým původním povoláním, tak já proti tomu nic zásadního nemám, ale obávám se, že ty informace, které se vytěží z toho zdravotnictví, se budou využívat případně jiným způsobem. To znamená, že to nemusí být jenom využíváno takovým způsobem, jakým to vidíme teď. Je velmi těžké předvídat, jakým přesným způsobem se to bude využívat, protože to si nikdo z nás nedovede představit, ale samozřejmě můžeme tušit, že zdravotní data se mohou využít například k tomu, abychom zjistili, v jaké oblasti lidé trpí některými onemocněními nebo jaké mají prostě předpoklady pro to trpět jinými onemocněními a samozřejmě dá se to využít k dobru, to znamená k nějaké prevenci a léčbě, ale dá se toho i zneužít.

Poroste tedy význam těch institucí, které budou sbírat a zpracovávat zdravotnická data. Otázka zní, zda veřejná kontrola těchto institucí bude v blízké budoucnosti dostatečná, aby sesbíraná data o veřejné zdraví nebyla jednostranně zneužívána, ale i naopak, aby případně data, která stát má, pokud bude o tyto data žádáno veřejnosti, aby nebyla zamlčována.

Budu citovat: "Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví nepředpokládá vznik centrálních úložišť zdravotnické dokumentace a dat o zdravotním stavu pacientů a rovněž minimalizuje centralizaci dat o zdravotnických pracovnících." Ale potom se dočteme: "Navrhované legislativní řešení předpokládá pouze další rozvoj centrálních služeb elektronického zdravotnictví jako součástí základní infrastruktury, kterou je integrované datové rozhraní." Tak to je podle mě trošku jako protimluv. Samozřejmě, pokud máme centralizovaná data, tak vždycky je větší nebezpečí jejich zneužití, než když jsou decentralizovaná. Budu citovat dál: "V maximální možné míře bude využívání služeb elektronického zdravotnictví pro pacienty dobrovolné, služby elektronického zdravotnictví nebudou ve vztahu k pacientům vynucovány." Ale opět se dočteme toto: "Budování přednostně digitálních služeb, princip digital by default. Tento princip je nosný pro celý obsah návrhu novely zákona o elektronizaci zdravotnictví, který navrhuje veškeré nové služby budovat jako digitální. Nejprve bude zákon vést subjekty k dobrovolnosti a motivovat je k zapojení a elektronizaci postupně zavádět tak, aby digitální cesta byla primární." Takže z toho tady vidíme přece jenom, že ono to tak jednoduché s tou dobrovolností nebude, že ten tlak k tomu, aby ti pacienti přišli na tu elektronizaci, asi tam nějaký bude a pak asi nebude zbytí pro ty pacienty, kteří to budou odmítat třeba z důvodu svého věku, anebo z jiných důvodů, že nebudou chtít, aby ta jejich data byla ve virtuálním světě přístupné, tak prostě časem asi budou přinuceni k tomu na to přistoupit.

A teď se podíváme na zdravotníky, co je čeká. "Zcela nezbytné je sankčně zajistit povinné využívání výměnné sítě pro eŽádanky a jejich vystavování, dále i povinnost využívat EZKartu pro předávání výpisů ze zdravotnické dokumentace poskytovateli ve vztahu k pacientům. Vhodným řešením je založení relevantních skutkových podstat přestupků s adekvátně nastavenými sankcemi." Já se ptám, máme skutečně přebytek zdravotníků? Protože pokud si dobře vzpomínám, tak když fungoval systém IZIP, ten byl založen na pozitivní stimulaci, to znamená, že zdravotníci dostávali nějaký malý bonus za to, že odeslali takzvaný HIT do toho systému, takže my tady přecházíme na systém malusu, to znamená, budeme za to lékaře trestat nemalými sankcemi. Já to pak vám řeknu, jaké ty sankce budou a za co.

Dále cituji: "Rozšíření funkcionality centrálních služeb elektronického zdravotnictví umožní rozšíření práv pacienta, to už tady pan ministr řekl, který bude více zapojen do komunikace v rámci elektronického zdravotnictví, a to ať již osobně, či cestou jím určeného zástupce." Já zase vítám to, že pacienti budou více jaksi vzati do toho procesu léčebného, nicméně interpretace některých zdravotních nálezů pro neodborníka může být matoucí a může vést k tomu, že prostě nějaký labilní člověk to špatně vyhodnotí a může se sebepoškodit nebo může prostě být nějakým způsobem agresivní vůči zdravotnickým pracovníkům. "Usnadní výměnu informací mezi poskytovateli zdravotních služeb, mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami a mezi poskytovateli zdravotních služeb a pacienty." Já bych zmínil jenom výměnu informací mezi poskytovateli zdravotních služeb a pojišťovnami, protože celkem jsem si hodně užil různých kontrol u zdravotních pojišťoven, a přiznám se, že pracovat pod stálým dohledem zdravotní pojišťovny nebo kohokoliv jako lékař, který bude kontinuálně a trvale sledovat, jak pracují v porovnání s ostatními lékaři a nějakým způsobem mě na to upozorňovat a případně nějakými sankcemi to vymáhat nebude úplně komfortní pro lékaře. A může to vést k tomu, že spoustu lékařů, hlavně v tom důchodovém věku, prostě už to nevydrží a skončí.

Budu citovat: "Z výsledků analýzy tedy jednoznačně vyplývá, že další rozvoj elektronizace zdravotnictví musí probíhat pod nejpřísnějšími standardy kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů. Účelná digitalizace napomůže přechodu na integrované, na jednotlivce zaměřené modely péče a usnadní přesun od léčby k prevenci. Rychlejší dostupnost výsledků a jejich elektronizace povede ke zvýšení psychické a zdravotní kvality života pacientů." Já už jsem o tom tady hovořil, že si úplně nejsem jistý, že když ten pacient si přečte některé informace o sobě, které mohou být pro něho zdrcující nebo je špatně vyhodnotí, že to úplně zlepší jeho psychicky stav nebo psychickou kvalitu života.

A co se týká těch na jednotlivce zaměřených modelů, tak v tom případě samozřejmě musí naše personální data dostat někdo, kdo se na nás zaměří, ať už to je nějaký výrobce léků, nebo někdo, kdo to bude koordinovat, tu na jednotlivce zaměřenou léčbu, což si myslím, že může být trochu problematické.

Co se týká té prevence, protože součástí tohoto návrhu je zasílání screeningových a preventivních vyšetření do systému, ještě se k tomu vrátím, tak tam se trochu obávám, jestli netvoříme bič na ty lidi, kteří moc na ty prevence nechodí, jako, tak se dobrovolně rozhodli, že na prevence nebudou chodit, a jestli díky tomu, že prostě ty prevence budou nějakým způsobem podchyceny, kdo chodí, jak chodí, nechodí, tak jestli nebude vůči nim, na ně vyvíjen nějaký nepatřičný nátlak, který jim svým způsobem může znehodnotit život, ale tím nechci říct, že prostě na prevenci by se nemělo chodit, ale já si myslím, že k prevenci je třeba lidi přitáhnout pozitivní stimulaci, nikoliv negativní.

Myslím si, že ten systém tak, jak ho tvoříme, tak je klasický džin z láhve, to znamená, jestli si pamatujete z té pohádky Aladinova kouzelná lampa, jestli se nepletu, tak džin zpočátku byl takový poslušný, vyplnil každé přání, ale postupně se jaksi utrhl z toho poutání k té láhvi a vymanil se z toho, aby ho ten Aladin mohl kvalitně ovládat a pak se ho rád zbavil. A já se obávám, aby to s těmi informacemi, které se ocitnou ve virtuálním prostoru, nedopadlo podobně, aby, protože už ty informace nestrčíme zpátky, jak už jednou v tom virtuálním prostoru budou, tak pak stačí málo a stačí udělat takhle (Gestikuluje.) a přepne někdo legislativu a ty informace se mohou dostat někam, kam třeba bychom si v době, kdy jsme k tomu případně dávali svolení, nechtěli.

Budu citovat: "Snížení administrativní zátěže zejména poskytovatelů zdravotních služeb a jednotlivých zdravotnických pracovníků zavedením nových centrálních služeb elektronického zdravotnictví. Náklady poskytovatelů zdravotních služeb budou uhrazeny poskytovateli zdravotních služeb prostřednictvím EU fondů." K tomu bych chtěl říct, že se obávám, jak to bude hrazeno malým zdravotnickým zařízením, protože většinou z těch EU fondů dokážou čerpat spíš ta větší zařízení zdravotnická a případně na základě jejich platných smluvních vztahů s dodavateli informačních systémů, které legislativní změny zpravidla zahrnují do paušálních plateb. Tak přál bych si, aby v těch paušálních platbách pak skutečně byly ty skutečné náklady, které ta hlavně menší zdravotnická zařízení s tím budou mít.

Myslím si, že co se týká úspory té administrativní zátěže, že přibudou mnohé nové povinnosti, povinné zápisy formou, a myslím si, že to bude strukturovaného textu, otázkou je, jak to bude řešeno, protože pokud to bude strukturovaný text, to znamená, že máte tam takové ty chlívečky, které musíte povinně nějakým způsobem vyplnit, jinak vás to případně ani nepustí dále. A dále bych tipoval, že problém bude hlavně s počátečním naplněním takzvaných těch emergentních zdravotních záznamů, protože pokud ten emergentní záznam nebude naplněn dostatečně, tak nebude validní pro toho, kdo ho bude používat. Protože pokud se tam dá občas jenom něco, tak ten lékař, který z toho emergentního záznamu bude vycházet, tak se může dopustit omylu. A já si myslím, že prostě to průběžné naplňování tady těchto spíš urgentních než emergentních údajů prostě může být velkým problémem. Prostě nedovedu si představit, že někdo řekne, tak a teďka už je to naplněné, už je tam všechno, co tam má být, protože pak je otázka, kdo za to bude zodpovědný, za ty údaje, které už teda jsou známy a kdo je tam vlastně má všechny zapsat.

A já jsem říkal, že ta stimulace bohužel bude negativní, že to budou malusy, pokuty, nikoliv bonusy, toho se trochu obávám. A ještě se k tomu zase vrátím.

Co se týká omezení té administrativy, bude to chtít ohromnou, mnoho úkonů ohledně kyberbezpečnosti, protože ta kyberbezpečnost těch údajů je absolutně zásadní. A právě proto se obávám, že té administrativy přibude. A hlavně zase u těch malých zdravotnických zařízeních. Ta na to nemají lidi, kteří by jim to dělali. Ti si to budou muset dělat sami, budou se to muset všechno naučit. Takže si myslím, že hlavně pro ty starší ročníky těch zdravotnických pracovníků to může být velmi ošemetné se to naučit, a aby to nebyl pro ně pokyn, odcházíme hromadně do starobního důchodu.

Teďka musím pochválit aspoň jednu věc. Ti, co dělali ten dokument, tak udělali tam analýzu rizik ze svého hlediska, ta analýza těch rizik se týká rizik IT. A musím říct, že z těch dokumentů, které třeba máme u nás na výboru pro evropské záležitosti, tam většinou je všechno růžové, v pohodě, žádná rizika nejsou. A tady je přece jenom těch rizik vyjmenováno hodně. Co je zásadní? Musím říct, že každé to riziko, které tam je - a já to tady mám napsané, já to snad ani nebudu číst, protože je to dosti nezáživné čtení - tak žádné z nich se nedá mitigovat, snížit na nula procent rizika. Každé podle těch odborníků se dá snížit dejme tomu o polovinu, aspoň to je jejich vyjádření, to znamená i přesto, že, nebo i v případě, že to převedeme, ta data do virtuálního prostoru, nikdy nebude stoprocentně zaručeno, že některá data u některých pacientů se nám neztratí. Nároky na kybernetickou bezpečnost pro běžné lékařské ordinace budou pravděpodobně velké, protože je navrhováno jedenáct základních a padesát čtyři speciálních mitigačních opatření administrativního charakteru. Já nebudu číst ani těch jedenáct, protože asi byste tomu moc nerozuměli, stejně jako já. Nicméně... (Odezva z lavic hnutí ANO 2011.) Jo, dobrý, dobrý. Já už to budu zkracovat.

Nicméně chtěl jsem to opřít o něco konkrétního. Já vím, že pan ministr už se chytá za hlavu, už ho to nebaví. A samozřejmě já se těším, bude reagovat na to, co jsem říkal, jako pokud to vyvrátí, já budu jenom rád, pokud se mýlím.

Co se týká té eŽádanky, je tam spousta údajů, které se zase v nějaké strukturované formě budou muset vyplňovat, což bude administrativní zátěž pro lékaře bezpochyby. Otázkou je, jakým způsobem to bude uděláno. A myslím si, že nejcennější na tom budou vlastně ty výsledky, které se pak budou analyzovat.

Co se týká těch emergentních údajů, já se bojím, že snad se jedná o nějaké pomýlení pojmu, protože emergence znamená spontánní vznik makroskopických vlastností a struktur složitých systémů, které nelze odvodit z vlastností jejich složek. Já mám pocit, že by se to spíš mělo jmenovat urgentní, než emergentní, ale to už je jenom takové slovíčkaření.

Ty emergentní údaje zapisující osobou by měl mít každý poskytovatel zdravotních služeb a měl by... Týká se těchto údajů: krevní skupina, alergie, nežádoucí účinky léků, nežádoucí účinky nebo příhody při odběru krve nebo po podání transfuze nebo transfuzního přípravku, (o?) léčivých přípravcích, které se předepsaly posledních dvanáct měsíců, léčivých přípravcích u pacienta při poskytování zdravotních služeb. A já to tady naschvál čtu, abyste věděli, že pro ty lékaře to bude znamenat jakousi zátěž. Aspoň ty údaje, které se nevytáhnou nějakým automatickým způsobem, jako jsou třeba ty předepsané léky za posledních dvanáct měsíců. Takže já se ptám, jakým způsobem to bude zabezpečeno, aby to ty lékaře co nejméně zatěžovalo.

A pak se ptám: Co bezpečí lékaře? Protože proč tam není napsáno v těchto tedy emergentních údajích, proč tam není počítáno s tím, že se tam zapíšou informace, které vlastně budou chránit zdraví zdravotníků, kteří poskytují tu zdravotní péči. Mám na mysli hlavně nemoci přenosné krví a sekrety, jako je třeba AIDS nebo žloutenky. A pak se také ptám, proč tam, když už jsme u toho, aby ty údaje byly kompletní, proč tam nejsou diagnózy toho pacienta. Protože pak ty údaje, které bude využívat ten lékař, který vlastně bude zachraňovat život toho pacienta, pokud tam nebude mít diagnózy, tak se může akorát domnívat na základě toho, jaké bere léky, jaké tedy má diagnózy. A pak mi to připadá jako jakési polovičaté řešení.

A já už to nebudu protahovat, protože asi to není moc zajímavé, to moje citování, tak se podívám na zločin a trest. To bude konec, to bude konečné vyvrcholení.

Takže zločin pro lékaře, a to nejsou všechny zločiny, budu citovat: Lékař nezapíše výsledek preventivního a screeningového vyšetření do sdíleného zdravotního záznamu. Nezapíše do emergentního zdravotního záznamu údaje o léčivých přípravcích nebo nezaznamená, neopraví, nevymaže nebo uvede nesprávný údaj v emergentním zdravotním záznamu. Za přestupek lze uložit pokutu: a) do 25 000 korun, b) do 50 000 korun. Tak z mého pohledu to zrovna k těm lékařům není moc přívětivé. (Komentáře z pléna mimo mikrofon.)

Ještě jednou se ptám, jestli náhodou nemáme v našem systému nedostatek lékařů, jestli náhodou spousta lékařů není v seniorském věku a jak chcete zajistit to, aby tito lékaři se s těmito systémy naučili bystře a co nejrychleji pracovat tak, aby nám neodešli do toho starobního důchodu. Tím pádem už předem děkuji panu ministrovi, když mi to, a případně lékařům, vysvětlí. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze.

V tuto chvíli se nacházíme v obecné rozpravě. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan profesor Julius Špičák.

Než začne, načtu omluvy: od 17 hodin se z pracovních důvodů omlouvá Andrej Babiš, pan poslanec Josef Kott od 14.15 z pracovních důvodů, Věra Kovářová z pracovních důvodů od 18 do 19 hodin. Pan ministr Marek Výborný se omlouvá od 17.55 do 19.30, taktéž z pracovních důvodů.

Pokračujeme v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Julius Špičák: Já tady budu zcela improvizovat. Bylo řečeno, bylo to tedy pojato ve velmi širokém záběru, a já budu pokračovat v módu, který jsem považoval až tedy za zábavný. Takže mám pocit, že kolega Zlínský se zhlédl vedl ve filmu Terminátor, a já souhlasím, že umělá inteligence je prostě riziko. On tady smísil tři věci, a to jednak přístroje, jednak digitalizace a jednak umělá inteligence. To jsou... Není tady karta. Takže on smísil tyto tři věci, které nejsou tedy zcela identické.

Jinak pokud by měl zájem diskutovat o umělé inteligenci, tak já jsem jeden ze zakladatelů odborné společnosti umělé inteligence při České lékařské společnosti. Promluvil, tedy dotkl se všech aspektů medicíny, promluvil i o screeningu. Já bych řekl zase svůj oblíbený bonmot, že každý screening je rizikový, některý může i tedy prospět. Takže říkám, budu pokračovat v určitém tedy zábavném módu v tom vysvětlení.

Já si myslím, že princip toho zákona je zásadně důležitý a nezbytný. A samozřejmě jako všechno, dá se udělat dobře, a dá se udělat tedy s chybami, takže soustřeďme se na to, aby se tedy udělal dobře, a samozřejmě zásadním rizikem je ten únik informací o nás, a jejich možné zneužití. Takže samozřejmě ty obranné mechanismy tady musí být.

Jinak pokud jde o určitá centrální úložiště, tak centrální úložiště pochopitelně už existují v nějaké podobě, takže ÚZIS je jedno centrální úložiště, zdravotní pojišťovny jsou další centrální úložiště. Takže tyto instituce u nás vědí všechno, a pochopitelně i ony se snaží své systémy zjednodušovat, tedy digitalizovat, a tyto systémy jsou samozřejmě zneužitelné.

Já bych tedy chtěl říct úplně zásadně, že ten princip směřuje k tomu, aby umožnil výměnu dat, aby vyloučil nebo zminimalizoval multiplikaci jednotlivých procesů, což to zdravotnictví velmi zatěžuje. A aby v podstatě zminimalizoval byrokracii, která je už doslova obludná v tom zdravotnictví. Takže k tomu tedy tato novela zákona směřuje.

Na můj vkus je tedy proces té implementace pomalý a přesáhne tedy volební období, což si myslím, že není dobře. Mě by být, když už se s ním přišlo, a považuju to za potřebné, tak se domnívám, že v podstatě ten proces měl být takový, aby byl dokončen do konce tohoto volebního období, což se nepředpokládá. Takže děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Další je přihlášena Karla Maříková.

Mezitím načtu omluvu: paní ministryně Jana Černochová se omlouvá od 18.40 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Poprosím paní poslankyni Maříkovou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou zákon, který má potenciál proměnit způsob, jakým přistupujeme ke zdravotní péči, o digitalizaci ve zdravotnictví. Ve světě, který je stále více propojený a technologicky vyspělý máme jedinečnou možnost a příležitost využít moderní technologie k tomu, abychom zlepšili dostupnost, kvalitu a efektivitu zdravotní péče pro všechny.

Já věřím, že ten zákon bude do budoucna ještě mnohokrát novelizován, protože přece jenom ty technologie jdou strašně dopředu a mají budoucnost. Digitalizace ve zdravotnictví přináší řadu výhod, které mohou mít významný dopad na pacienty, zdravotnické pracovníky i celý zdravotnický systém.

Jedním z klíčových aspektů je elektronické zdravotnictví, které umožňuje ukládání a sdílení zdravotnických záznamů v digitální podobě. To zajišťuje, že lékaři mají okamžitý přístup k důležitým informacím o pacientech, což může vést k rychlejšímu a přesnějšímu stanovení diagnózy a efektivnějšímu plánovaní léčby.

Telemedicína je dalším průlomovým prvkem digitalizace, umožňuje pacientům konzultovat své zdravotní problémy s lékaři na dálku, což je obzvláště přínosné pro osoby žijící v odlehlých oblastech nebo pro ty, kteří mají omezenou mobilitu. Telemedicína, která může snížit zátěž zdravotnických zařízení tím, že umožní řešit některé zdravotní problémy virtuálně.

Další významnou oblastí, a kolega už se o tom zmínil, je využití umělé inteligence a strojového učení. Tyto technologie mohou být použity k analýze velkých objemů zdravotnických dat, identifikaci vzorců a předpovědi zdravotnických trendů.

To může pomoci lékařům včas odhalit potenciální zdravotní rizika a přizpůsobit léčbu individuálním potřebám pacientů. Ovšem s těmito přínosy přichází i výzvy a je nezbytné zajistit bezpečnost a ochranu citlivých zdravotních dat, aby byla zachována důvěra pacientů v digitální systém. Jak přecházíme na elektronické záznamy a digitální systém, stává se ochrana těchto citlivých informací klíčovým úkolem. Úniky dat nebo kybernetické útoky mohou mít vážné důsledky pro pacienty i zdravotnická zařízení. Musíme proto investovat do robustních bezpečnostních opatření a školení, aby byly naše systémy odolné vůči těmto hrozbám.

Dále je třeba překonat technologické a logistické překážky, aby byla digitalizace ve zdravotnictví dostupná a efektivní naprosto pro všechny. Ne každý má stejný přístup k moderním technologiím a internetovým službám. To může znamenat, že někteří pacienty, zejména ti v odlehlých oblastech nebo starší lidé, budou mít ztížený přístup k telemedicíně a dalším digitálním nástrojům. Je naší povinností zajistit, aby digitalizace byla dostupná pro všechny bez ohledu na jejich socioekonomický status nebo místo bydliště. Je důležité, abychom investovali do vzdělání a školení zdravotnického personálu, aby byli schopni efektivně využívat nové technologie. Spolupráce mezi technologickými společnostmi, zdravotnickými institucemi a vládou je klíčová pro úspěšnou implementaci, digitalizaci v praxi.

Rovněž musíme být obezřetní ohledně etických otázek, které přichází s používáním jak třeba umělé inteligence, ale (i) algoritmů ve zdravotnictví. Rozhodování o léčbě na základě algoritmu může být efektivní, ale zároveň musíme zajistit, aby tyto systémy nebyly předpojaté a nevedly k nějakým nespravedlivým nebo špatným rozhodnutím. Navíc, zatímco technologie mohou zlepšit efektivitu, musíme se vyhnout situacím, kdy se lidský kontakt mezi lékařem a pacientem vytrácí, osobní interakce a empatie zůstávají klíčovými prvky kvalitní péče a psychické pohody pacientů.

Nakonec je zde potřeba přizpůsobit právní a regulační rámec tak, abychom reflektovali rychlý technologický pokrok. Musíme pracovat na vytvoření jasných pravidel a standardů pro používání digitálních technologií ve zdravotnictví.

A zároveň bych chtěla zdůraznit, že přestože digitalizace ve zdravotnictví přináší výzvy, tyto výzvy nejsou nepřekonatelné. Musíme být proaktivní, spolupracovat napříč všemi sektory, musí vlastně všechna ministerstva a neustále se musí hledat způsoby, jak minimalizovat rizika a maximalizovat přínosy pro pacienty. Jen tak můžeme zajistit, že digitalizace bude sloužit jako nástroj pro zlepšení zdravotní péče pro všechny. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Jiří Mašek. Vážený pane poslanče, prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, já patřím tak, jak tady uvedl pan doktor Zlínský, mezi seniory a nebojím se digitalizace. Těším se na to. Rád budu vyplňovat eŽádanku a tak, jak pan doktor tady říkal, bystře ji budu využívat. Já se to rád naučím.

A teďka k realitě, jak na tom opravdu jsme. Já bych se vrátil krátce do historie. V roce 2012 zkrachoval IZIP. Myšlenka skvělá, realizace horší, konec katastrofální. Tehdy se to bonifikovalo, různí poskytovatelé tam posílali různé údaje, takže tam byly tak zásadní údaje o pacientovi, jako je hodnota cukru v moči nebo červený krevní obraz, sedimentace a někde třeba propouštěcí zpráva z nějakého oddělení. Takže to se nepovedlo, byť myšlenka byla skvělá. Tehdy měl vzniknout Emergency Data Set. Já jsem tehdy byl taky poptáván na nějaké názory k tomu a jako ředitel záchranky jsem se snažil přispět nějakými rozumnými věcmi. A mimochodem, ono to v Evropě funguje. Tam, když přijedete a jste v tom systému a lékaři dáte své heslo, on se podívá do nějakého registru, tak mu tam vyskočí skutečně - ale s vaším svolením, s vaším jasným svolením - jaké máte nemoci, jaké máte diagnózy, co užíváte za léky, jaké jste měl operace za sebou - prostě ta myšlenka byla skvělá. Od té doby se nedělo téměř nic. Nebo nic... V roce 2011, jestli jsem se koukal správně, tak vznikl eRecept. Pamatujete se na těch sedm let bojů o to, aby se eRecept uvedl do života? I kolegové tady z některých současných koaličních stran nám v tomhle házeli klacky pod nohy, i na zdravotním výboru. Nicméně v roce 2018 se to povedlo a velmi nám to pomohlo potom v covidu.

Stejně tak nám v covidu pomohla eNeschopenka, která se povinně zavedla v roce 2020. Já jsem seděl tehdy v ordinaci praktického lékaře a vím, kolik to omezilo zbytných kontaktů s pacienty, protože jsme řadu věcí řešili na dálku. Bylo to skvělé a podotknu, bylo to kupodivu za naší vlády, kdy se tyhlety dvě věci zavedly. A nechci to politizovat, jenom prostě to teďka konstatuji.

Zároveň 2021 se přijal také zákon o elektronizaci zdravotnictví a tehdy Ministerstvo zdravotnictví dostalo za úkol zavést registry, do kterých měli povinně poskytovatelé zdravotní péče posílat informace. Jenže tehdy se nevysoutěžilo integrační rozhraní, pokud mám dobré informace, a nějak to vázne, prostě se do těch registrů ty informace nedostávají. Takže my jsme dneska v situaci, že někde se digitalizace trošku daří, a vy nemusíte kupodivu vézt řidičský průkaz v autě, na to se policista podívá, podívá se, jestli máte platné estékáčko a na jiné věci, ale když je vám 65 plus a nebudete mít s sebou v papírové formě potvrzení, že jste schopni v tomto věku řídit motorové vozidlo, tak máte veliký problém a veliké sankce. Takže jsme v takových paradoxních - trošku - situacích, takže to třeba nefunguje.

A ta tragická Filozofická fakulta, kdy pan ministr okamžitě využil a řekl: Psychotesty, zákaz tlumičů... - prostě taková ta rychlá řešení - a taky ať za to zodpovídají lékaři a my jim umožníme, aby viděli, jestli dotyčný je držitelem zbrojního oprávnění, respektive držitelem zbraní... No, kde ty sliby jsou? To bude hodně dlouho trvat, než se tohleto prováže a než skutečně praktický lékař nebo psychiatr tuhle důležitou informaci uvidí, takže řeči se vedou a voda plyne. A já bych řekl... Přečetl jsem si někde na stránkách topky: Válek se do digitalizace přímo obul. Pane ministře, byl bych strašně rád, protože kolega Špičák tady řekl, že to není teďka na poslední půlrok vašeho vládnutí, ale že to bude mít přesah do další vlády. A ať to bude jakákoliv vláda, tak na tomhle musíme určitě popracovat a musíme to posunout dál.

Jediné, co vám tedy přiznám... Nebo víc věcí vám přiznám v dobrém, ale přiznávám v dobrém to, že k tomu přistupujete uvážlivě, že si nestavíte úplně vzdušné zámky, a na příkladu pana ministra nebo exministra Bartoše, který nesmyslně sliboval digitalizaci, o které jste všichni - teďka to přiznáváte v koalici - věděli, že to je nereálné, nereálná data, nereálné mety, tak vidím, že u vás jsou i ministři, kteří částečné úspěchy mají, například pan Jurečka v MPSV s programem Jenda. Nějaké úspěchy se rodí možná na Ministerstvu spravedlnosti s eJusticí, ale pan ministr Blažek, který tady ještě před chvílí... (Otáčí se k ministru Blažkovi. Ministr Blažek hovoří mimo mikrofon.) dokonce tady je, tak protože věděl, že to taky není úplně reálné, tak to trošičku poodložil, ale to je rozumný přístup, než do toho skákat po hlavě. A v podstatě totéž předpokládám, že bude i na Ministerstvu zdravotnictví. Takže pane ministře, já vám přeji ve prospěch nás všech, pacientů, lékařů, zdravotníků, ať se to podaří, a my na vás potom rádi navážeme. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli to byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Já už nevidím nikoho přihlášeného, ani z pléna a ani elektronicky. V tuto chvíli tedy končím obecnou rozpravu.

Případně požádám o závěrečná slova, jak pana ministra, nebo pana zpravodaje? Pan ministr zájem má. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já se pokusím velice stručně. Já jsem kdysi stál s akademickými senáty a s děkany u tvorby sítě ReDiMed a ePACS. Tehdy nikdo nevěřil, že přestaneme nosit snímky z nemocnice do nemocnice. Byly obavy stejné, jako tady od některých zazněly, jak to bude složité, jak snímky budou se zneužívat a já nevím, co všecko.

No, dneska kdyby někdo chtěl po někom, aby táhl rentgenový snímek plic do jiné nemocnice, tak si budou myslet, že se zbláznil. A velmi podobné je to se žádankou. Ten proces samozřejmě trvá. Musíme si uvědomit, jaké bylo stanovisko k NKÚ, k tomu, jak se to soutěžilo v letech 2019 až 2021. Ta soutěž byla velmi kritizovaná. Já jsem byl v situaci, že jsem musel všechno soutěžit znovu.

My jsme vysoutěžili bez odvolání - to je potřeba říct - dvacet projektů. Ty projekty všechny už běží a v příštím roce vlastně budou všechny ty projekty implementovány v nemocnicích. V podstatě představme si to jako beta verzi. Ten projekt se musí odevzdat, protože je to dotováno z Evropské unie a je to v rámci Národního plánu obnovy. Ten projekt se musí - komplexní projekt - všech dvacet projektů se musí odevzdat do roku 2026 do července. To znamená, my jsme první vlastně dva roky tvořili síť - nebo tvořili, jak má vypadat protokol žádanky, propouštěcí zprávy. A tady bylo potřeba sjednotit stanoviska odborných společností, všech odborných společností, nemocničních IT specialistů, praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost.

A vy z vás, co víte, o čem mluvím, tak chápete, že to nebyla jednoduchá práce. Podařilo se to a podařilo se dohodnout se všemi IT firmami, že tyto žádanky budou implementovány do systémů, které mají ať už praktičtí lékaři, nemocniční lékaři a samozřejmě hrazeny tedy z Národního plánu obnovy. Nezapomněli jsme na soukromé lékaře, nezapomněli jsme na psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy, nemocnice, akutní péči, v podstatě na nikoho.

V příštím roce ty všechny projekty pojedou, včetně administrátora. V různé fázi se budou spouštět příštího roku do ostré verze, ale v podstatě pořád z pohledu ajťáků do beta verze, aby se odladilo zatížení toho systému, aby nedocházelo ke kolapsu. A plná ostrá verze půjde s platností toho zákona, to znamená, od 1. 1. 2026. Tam pojede plná ostrá verze s tím, že máme na odevzdání vlastně těch výsledků pořád ještě půl roku, takže si myslím, ať už bude na Ministerstvu zdravotnictví po volbách kdokoliv, kolega Mašek, já nebo kdokoliv další, tak si myslím, že to bude mít nachystáno tak, že mu budou všichni tleskat.

Já bych chtěl říct, že toto je opravdu apolitická záležitost. Vážím si té apolitické diskuse, těším se na debatu na poslaneckém klubu a děkuji vám, že jste byli takto vstřícní.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. To byla závěrečná slova pana ministra, případně jsme mohli hlasovat o návrzích na vrácení předloženého návrhu nebo na zamítnutí. Nic takového podáno nebylo.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu, táži se? Vidím, že nikoliv.

Nicméně v tuto chvíli vás ještě odhlásím, než začneme hlasovat o garančním výboru, a poprosím vás o přihlášení vašimi identifikačními kartami.

Až se poslanci - jejich přihlášení - ustálí, budeme hlasovat o tom, že předložený návrh tohoto zákona byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Táži se, kdo je proti?

Hlasování číslo 43, přihlášeno bylo 114 poslankyň a poslanců, pro 113, (proti nikdo). Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo, prosím, návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? V tuto chvíli nevidím nikoho.

To znamená, že v tuto chvíli já končím projednávání tohoto návrhu v prvním čtení. Děkuji panu ministru i panu zpravodaji.

V tuto chvíli otevírám

Aktualizováno 22. 1. 2025 v 12:21.