(pokračuje Věra Kovářová)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 825/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já si dovolím velmi stručně, protože jsme ve druhém čtení, máme za sebou první čtení, kde už jsem odůvodňoval tento návrh zákona, vedli jsme tady debatu i s ohledem na související důsledky rozhodnutí Ústavního soudu a jeho nálezu z letošního roku. Já to jenom řeknu i na margo diskuse, která tady probíhala dnes dopoledne.

Mě opravdu mrzí, že až přijde na řadu ten bod, tak pan předseda Andrej Babiš tady není. On tady přijde s přednostním právem, zdrží celý rozjezd dnešního jednání schůze, 75 minut tady mluví tak, jak mluví, ale v okamžiku, kdy je opravdu druhé čtení, otevřená rozprava, tak už tady není. To si myslím, že není fér vůči všem ostatním poslancům, kteří tady normálně v pátek odpoledne před Vánocemi jsou. Andrej Babiš tu není.

K té věcnosti si dovolím říci poznámku. My jsme měli dohodu z roku 2015, já ji připomenu, byli u toho tehdy všichni účastníci tehdejších politických frakcí Poslanecké sněmovny. Ta dohoda byla, už nikdy nechceme rozhodovat přímo o svých platech, našel jsem mechanismus, kdy se to navázalo na průměrnou mzdu. Ta se v roce 2019... ten mechanismus upravil na průměrnou hrubou mzdu celého národního hospodářství, to znamená tedy nejenom za platovou oblast, ale i za mzdovou oblast, to znamená jak veřejný, státní, tak i ten soukromý sektor, z toho ten průměrný výsledek, z toho se braly ty násobky pro tu základní platovou základnu a následné koeficienty pro výpočet platu soudců, státních zástupců a představitelů veřejné moci. To znamená mechanismus, po kterém se tady někdy jakoby volá vůči veřejnosti, která nezná tyto související věci, tak je dávno vymyšlen, je vymyšlen a já si myslím, že je funkční.

My jsme se dostali do situace, kdy jsme z posledních čtyř let dvakrát úplně přímo legislativně provedli zmrazení těch platů, to znamená, nerostly tak, jak rostla průměrná hrubá mzda v ekonomice a v daňovém konsolidačním balíčku bylo faktické třetí zmrazení z posledních čtyř let. To znamená ty platy ze čtyř let tři roky byly fakticky zmrazeny. Ten nárůst a ten skok se vytváří v okamžiku, kdy dojde k tomu rozmrazení, o kterém tady teď samozřejmě vedeme v posledních týdnech ty diskuse a i různé přestřelky.

Já chci k tomu doplnit tolik, že ten návrh vychází pro příští rok z meziročního růstu průměrné hrubé mzdy v této zemi mezi roky 2022 a 2023, to je těch 6,92 procenta. Proč je to mezi roky 2022, 2023? Protože ten mechanismus byl dohodnut, že bude vlastně s tím ročním a půltým zpožděním zpětně za ty uzavřené dva kalendářní roky, kdy známe tu výši průměrných hrubých mezd, to znamená, je tam prakticky skoro dvouleté zpoždění v tom nárůstu. Tak to je vysvětlení, proč 695 teď. Na tu diskutovanou hranici mezi rokem 2025, 2026. Já budu reagovat také pozměňovacími návrhy, které jsem k tomu připravil, kdy budu zachovávat další tempo růstu u představitelů soudců, nebo respektive u soudců, i u státních zástupců a u představitele veřejné moci pozměňovacím návrhem navrhnu, aby ten růst meziroční byl vždy zastropován nejvýše na 5 procent. To znamená, poroste-li ta průměrná hrubá mzda vyšším tempem, nebo měl by tam být nějaký větší skok, nebude nikdy vyšší hodnota než 5 procent. Takže to si myslím, že je poměrně jako rozumný návrh, abychom takto vyřešili debatu o tom, jak se vlastně s tím momentem, kdy se rozmrazuje takováto situace, dokázat vypořádat. Tolik za mě na úvod.

Já se potom přihlásím ještě do obecné rozpravy ještě k některým dalším pozměňovacím návrhům, které jsem tady už také naznačil v prvním čtení, že je předložím, ty také okomentuji a přihlásím se k nim i v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu, usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 825/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Jan Kuchař, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já si dovolím pouze navázat na pana ministra. Ano, rozpočtový výbor se zabýval tímto tiskem na své 54. schůzi dne 27. listopadu letošního roku a přijal toto usnesení: Po úvodním slově zástupkyně Ministerstva práce a sociálních věcí a mé zpravodajské zprávě se rozpočtový výbor usnesl na této verzi usnesení:

"I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 825, vyslovila souhlas ve znění těchto pozměňovacích návrhů:

1. v části první se za čl. I vkládá nový čl. II, který zní: ‚Při stanovení výše platových základen představitelů a soudců pro období od 1. ledna 2025 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.‘, následující články se přečíslují,

2. v části druhé se za článek nově označený jako čl. III vkládá nový čl. IV, který zní: ‚Přechodné ustanovení při stanovení výše platové základny státních zástupců pro období od 1. ledna 2025 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 3a zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.‘, dosavadní čl. IV se nově označuje jako čl. V,

3. v části třetí čl. V se slova ‚1. ledna 2025‘ nahrazují slovy ‚následujícím po dni jeho vyhlášení‘;

II. zmocnil mne s tímto seznámit Poslaneckou sněmovnu." Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které mám přihlášeno několik přihlášek s přednostním právem. Mám zde pořadí, já ho přečtu, aby bylo jasno. Nejprve vystoupí pan předseda Michálek, poté pan předseda Okamura, poté také další předseda Radim Fiala. Paní předsedkyně (K poslankyni Schillerové.), vy jste až čtvrtá. Prosím, pane předsedo, máte slovo, s přednostním právem.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, milí občané, já k tomuto tématu budu diskutovat pouze velmi věcně a představím to, jakým způsobem jsme přemýšleli o tom, jak se postavit ke změněnému zákonu o platech ústavních činitelů po tom, co do něj zasáhl Ústavní soud.

My jako Piráti se domníváme, že základním problémem toho způsobu odměňování ústavních činitelů, zejména politiků, jsou nepřehledné náhrady, které znamenají, že k platu politiků se přidává ještě 64 až 84 procent navíc, proto navrhujeme snížení té nejvyšší náhrady na dopravu, která činí až 57 000 korun měsíčně. Domníváme se, že tato částka časem vyrostla kvůli růstu mezd v národním hospodářství takovým tempem, že to není odůvodnitelné ve vztahu k tomu, jak se zdražovaly obecně náklady na dopravu, čili benzín, případně cena aut.

Čili když se podíváme na ty různé přístupy, které tady představují politické síly, tak tady máme návrh vlády, který předpokládá zvýšení platů, máme tady návrh ANO a SPD, který předpokládá zmrazení těch příjmů, a máme tady návrh Pirátů, který v důsledku snížení těch náhrad znamená jednorázové snížení těch příjmů politiků, ale do budoucna jejich navyšování přesně tím tempem, kterým rostou mzdy v celém národním hospodářství, a to my považujeme za logický přístup.

Vedle toho předkládáme návrh na to, abychom dořešili ten dosud neřešený problém hromadění platů, více platů u politiků, když například někdo zastává jak funkci poslance, tak k tomu funkci hejtmana a vykonává tu funkci jako neuvolněný představitel. V takovém případě dochází k tomu, že se tito lidé v případě, že je stanovena vyšší částka za ten druhý plat neuvolněného představitele, vyhýbají ustanovení zákona, které stanoví, že u uvolněného představitele se snižuje ta odměna za druhou funkci na 40 procent, ale bohužel v důsledku toho, že Ministerstvo vnitra špatně nastavilo tabulky na úrovni prováděcího předpisu, tak někteří z těchto představitelů tím, že se stali neuvolněnými, nikoliv uvolněnými, tak ta jejich odměna může dosáhnout až 60 procent a to je samozřejmě nekoncepční. Takže kdykoliv čtete potom v médiích "já tu funkci vykonávám jako neuvolněný", tak je potřeba se podívat na konkrétní ustanovení zastupitelstva, v jaké výši schválilo tu odměnu, protože ta odměna neuvolněných členů je paradoxně vyšší než těch uvolněných, tedy těch, kteří říkají, že by to měli dělat na plný úvazek. Ale samozřejmě člověk má jenom 24 hodin, ještě musí k tomu spát a mít nějaký volný čas pro inspiraci a normální život. A nemůže nikdo vykonávat, byť s obrovským nasazením, tu funkci tak, aby byla dva plné platy, tak na tom už jsme se shodli, ale je potřeba, abychom odstranili tuto možnost obcházet ty hranice a skutečně tam zajistili určité proporce.

Za druhé, navrhujeme zastropování. My jsme předložili návrh na 6 procent. Já mám velkou radost, doufám, že jsem to tady pochopil správně, ale z toho, co říkal pan vicepremiér Jurečka, tak to vyznívalo tak, že si okopíroval náš návrh, který jsme předložili, aby byl růst v každém roce zastropován na 6 procent, protože původně vláda navrhovala 6,7 procenta, a pan vicepremiér Jurečka po našem návrhu, aby se to zastropovalo, tak převzal ten princip, ale navrhuje 5 procent. Tak já určitě tady nebudu soutěžit o tom, jestli by ten strop měl být 5 nebo 6 procent. Já jsem vděčný za to, že ten princip, který jsme vymysleli a se kterým jsme přišli, tak abychom se do budoucna vyhnuli tomu problémovému skokovému navýšení, takže tímto způsobem díky té pirátské iniciativě se vláda inspirovala a převezme to, doufejme, že to bude v nějaké podobě odhlasováno. Takže tím bychom se...

Jinak už jsme v minulosti na návrh Pirátů sjednotili stanovení platové základny s růstem mezd v celém národním hospodářství, původně to bylo, že se to odvíjelo pouze od státního sektoru, takže to bylo jednoduše ovlivnitelné třeba v důsledku růstu platů úředníků nebo učitelů. Takhle je to férovější, vláda to nemůže ovlivňovat, může to ovlivňovat pouze tím, že se lidem bude více dařit a budou mít vyšší mzdy v ekonomice.

Takže ten princip, že odměna politiků se odvíjí od národního hospodářství, od toho, jak se daří lidem, považujeme za správný a současně se domníváme, že pokud do toho bude zabudován i mechanismus zastropování výše toho skoku, tak aby nedocházelo k jednorázovému nárůstu o částky, které nejsou odůvodnitelné, které nedokážeme vysvětlit lidem, tak že bychom se mohli skutečně už dopracovat k řešení, které bude dlouhodobě udržitelné, nebude atakováno podružnými, smyšlenými, ale i reálnými námitkami.

Za třetí, navrhujeme změnu, aby Poslanecká sněmovna vyřešila problém, že někteří představitelé opouštějí funkce v České republice a přecházejí do mezinárodních institucí. Ty příklady jsme viděli ve veřejném prostoru, ať už šlo o přesun z Ústavního soudu na Evropský soud. To jsou různé soudní instituce, které zřizuje Evropská unie, Rada Evropy, případně jiné, další mezinárodní instituce, anebo v případě přesunu z funkce třeba ministra do Evropské komise. Domníváme se, že v tomto případě by nemělo náležet těm představitelům odchodné, protože oni uplatněním vlivu České republiky ve vyjednávání získávají funkci, která je výrazně lépe placená, a není tedy důvod pro to, abychom neaplikovali stejný princip, jako když třeba politik je poslancem a získá funkci ministra, tak také nedochází k tomu, aby dostával odchodné vypočítané z poslaneckého platu. Takže to je třetí změna, kterou navrhujeme.

Čtvrtá změna, kterou předkládáme, tak je doprovodné usnesení. Dochází totiž dlouhodobě v České republice k tomu, že se v platech ústavních činitelů rozevírají nůžky mezi představiteli soudů a představiteli exekutivy a legislativy. Dochází k tomu, že politici si svoje platy stropují a snižují, ale u soudců dochází k neomezenému růstu a jakékoliv snahy o ten zásah jsou následně rušeny, že jsou v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, ne v rozporu s ústavou snad nebo listinou, ale v rozporu s tou judikaturou. A judikatura Ústavního soudu říká jasně, že pokud chtějí politici zasahovat do platů soudců, tak tak musí činit na základě komplexní ekonomické analýzy a pouze v případech, kdy je to odůvodněné a tak dále, je to zkrátka formulováno celkem jednoznačně, nesmí docházet k poklesu. Ústavní soud to popisuje jako nelegitimní platové restrikce soudní moci a my si musíme v této situaci poradit jinak, než navrhuje vláda.

Vláda historicky navrhovala různé změny u platů soudců, které vedly k tomu, že to Ústavní soud zrušil a poukázal přitom na to, že nejsou splněny základní předpoklady pro to, aby došlo k platové restrikci u soudců. A tím předpokladem, jedním z těch předpokladů, který je nezbytný, je právě, aby k té restrikci, třeba ke snížení budoucího tempa nárůstu těchto platů u soudců, je (byla?) komplexní ekonomická analýza, proto v rámci doprovodného usnesení předkládáme tedy návrh, aby vládě bylo uloženo zpracovat komplexní ekonomickou analýzu, která stanoví taková data a čísla, abychom směřovali k tomu, že dojde ke sblížení platů různých typů ústavních činitelů v soudní moci, v legislativě a v exekutivě.

Je to tedy základní předpoklad, pokud chceme učinit rozhodnutí týkající se soudní moci pořádně tak, aby nám to nezrušil Ústavní soud, tak abychom měli k dispozici tuto komplexní ekonomickou analýzu a na jejím základě potom můžeme přijímat změny v oblasti platů představitelů soudní moci a současně je tam požadavek, aby v takovém případě byla změna platů představitelů soudní moci projednána s jejich reprezentací před tím, než bude předložena do Poslanecké sněmovny, tak abychom respektovali nezávislost soudní moci.

Takže to jsou čtyři změny, které Piráti navrhují a které by ve výsledku znamenaly racionalizaci, přehlednost platů ústavních činitelů do budoucna tak, abychom do ní nemuseli zasahovat, a tak, abychom dosáhli koncepčního a zcela odůvodnitelného nastavení pro budoucnost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Tomio Okamura, poté pan předseda klubu SPD Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, znovu zde jednáme o návrhu Fialovy vládní koalice na zvýšení platů politiků a také soudců. Podle mého názoru je to nemorální a nemá to žádné racionální opodstatnění. Hnutí SPD odmítá zvyšování platů politiků a navrhujeme zmrazení platů politiků až do konce roku 2029, tedy až do konce příštího volebního období. O tomto mém návrhu se tady bude již popáté hlasovat, dokonce již podruhé v tomto volebním období. A vždy mi ho vládní většina zamítla.

Jelikož SPD zásadně odmítá zvyšování platů politiků, tak zároveň navrhuji vrátit zákon zpátky garančnímu výboru k novému projednání. A také o tomto mém návrhu se tedy tady bude hlasovat.

Vládní politici a bohužel i soudci Ústavního soudu přišli s myšlenkou, že důchodcům se musí snížit oprávněný nárok na zákonem danou valorizaci důchodů. A že tuto protizákonnost prý omlouvá veřejný zájem. Tedy aby důchodci byli solidární se všemi, kterým vládou zaviněná inflace snížila reálné příjmy. Samozřejmě SPD bojuje za všechny důchodce a prosazujeme valorizace důchodů. A toto vládní zdůvodnění odmítáme. Pokud vláda a fakticky i Ústavní soud obrali důchodce o zákonný nárok pod záminkou solidarity, pak stejný princip by měl přece platit i pro ně. Když oberete lidi, kteří často nemají ani na základní potřeby a nájmy, uniká mi, proč by nemohli být solidární politici, kteří mají statisícové platy? Přiznám se, že mi donedávna unikalo, proč tak nepopulární, nemorální a zbytečnou věc Fialova vládní koalice na sílu tlačí.

Oči mi otevřela až média, která zveřejnila data, z nichž plyne, že vláda poslancům a dalším zvýšila plat razantněji, než se zvyšuje našim kolegům v německém parlamentu. Ukazuje se - a jistě chápete, že to myslím ironicky - že odborníci a opozice v uvozovkách křivdili panu premiérovi, a on možná nemá žádné psychické problémy, ale naopak je to možná vizionář, který to s růstem platů na německou úroveň opravdu myslí vážně. Jen při té profesorské roztržitosti zapomněl dodat, že tím myslí jen platy politiků.

Podle serveru Novinky, cituji: "Základní plat německého poslance v roce 2014 byl 8 252 eur, asi 227 000 korun, a od letošního července vyrostl na 11 200 eur, zhruba 280 000 korun, no a českým zákonodárcům se má na základě návrhu Fialovy vlády skoro zdvojnásobit. Z necelých 56 000 v roce 2014 vyskočí díky vládou prosazované novele zákona na skoro 109 000. Hlavní ekonom společnosti CYRRUS, Vít Hradil, k tomu navíc dodal, že platy českých politiků rostou rychleji než průměrné platy normálních občanů v naší zemi."

No, tak se na to podívejme. Nakolik vlastně vyjde daňové poplatníky člen parlamentu? Stát musí poslat zákonodárci základní plat 102 000 korun hrubého, pokud nemá žádnou funkci. Tři čtvrtiny členů komor však funkce mají, často i více než tři čtvrtiny, což je, tuším, případ i současné Sněmovny právě proto, že tady vládne ta velká koalice, tak aby všichni měli funkce. To tento příplatek za funkce zvedá plat až o dalších 40 000 korun.

"Deník Právo sečetl všechny možné platby, náhrady a výdaje, které ukazují, že poslanec a senátor stojí daňového poplatníka měsíčně až 350 000 korun. Plat a další zaručený příjem v podobě paušálních náhrad tvoří nejméně polovinu této částky."

Vážené dámy a pánové, prosím, vraťme se nohama na zem a hlavou do reality. Ta je po pár letech vládnutí pěti- a čtyřkoalice krutá, doslova krutá!

Podle posledních dat Českého statistického úřadu má 1,6 milionu obyvatel České republiky problémy se zajištěním a hrazením nákladů vlastního bydlení a jsou tak fakticky ohroženi bezdomovectvím. 61 000 českých dětí musí žít v nevyhovujících předražených ubytovnách. Česká republika je podle evropských a světových statistik na špičce v nedostupnosti bydlení a v jeho nejvyšších cenách v poměru k reálným příjmům. Počet narozených dětí u nás klesl na rekordní úroveň, protože prostě mladí lidé se bojí mít děti, protože je neuživí. Fialova vláda nemá peníze na české důchody, na mzdy policistům ani na slušné platy soudním úřednicím, školníkům a školním kuchařkám. Pro české děti nejsou pediatři, zubaři, nejsou jesle ani školky. Pro mládež nejsou místa ve školách. Pro nesoběstačné důchodce nejsou místa v sociálních zařízeních. Jeden milion občanů České republiky už nemá ani vlastního praktického lékaře, což se vláda snaží "vylepšit" myšlenkou zavřít i malé oblastní nemocnice.

V této situaci, kdy berete českým občanům a firmám vy z vládní koalice, kde se dá, co se dá, v době, kdy zvyšujete daně a náklady firmám i všem občanům, v době, kdy máte rekordní dluhy a deficity navzdory rekordním příjmům v této době se ukazuje vaše naprostá ekonomická i politická neschopnost, tak v této době, kdy máte do státního rozpočtu ty rekordní příjmy, tak odmítáte zastropovat růst příjmů politiků. Židé tomu říkají chucpe a my ostatní můžeme říci jediné: Je to sprosté a arogantní.

O vaší vládě celým národem koluje dnes už zlidovělé úsloví. Lžou ráno, lžou v poledne a lžou, když lezou do postele. Pokud chcete, aby vám někdo někdy začal věřit, musíte začít u sebe. Vaše řeči o úsporách lze stěží přijmout, když na jedné straně české občany a firmy tvrdě a nemilosrdně okrádáte na daních a další výdajích a na straně druhé rozdáváte cizím a pak už jenom sami sobě.

Vážené dámy a pánové, znovu vás žádám o podporu mého pozměňovacího návrhu dnes projednávaného, kterým se zmrazují naše platy až do konce příštího volebního období. Je to gesto solidarity, které dlužíme našim spoluobčanům, našim firmám, naší zemi.

Ještě bych chtěl zrekapitulovat historii toho mého návrhu na zmrazení platů politiků. Jak jsem řekl v úvodu, tak já už ho tady podávám popáté. Poprvé jsem tento návrh podal ještě ve volebním období 2013 až 2017. To když jsem byl tady poprvé v Poslanecké sněmovně.

Podruhé jsem tento svůj návrh podal v minulém volebním období, podruhé a potřetí jsem ho podal - ne, pardon, podruhé jsem ho podal v minulém volební období - to se tady poprvé o mém návrhu hlasovalo. A tehdejší koalice, vedená hnutím ANO, můj návrh nepodpořila a prohlasovalo se tady minulé volební období po dohodě s Piráty, po dohodě tehdejší vlády s Piráty jste si tady prohlasovali desetiprocentní nárůst platů politiků v minulém volebním období. Pro můj návrh na zmrazení platů politiků hlasovalo jenom SPD. Nikdo další pro něj nehlasoval a naopak prošlo desetiprocentní zvýšení platů. Tak a teďka jsme v tomto volebním období, kdy já tento svůj návrh tady mám třikrát dokonce. Podal jsem ho hned, hned v listopadu, v roce 2021, poté, co začalo toto volební období. Podal jsem ho jako samostatný zákon, zamrazení platů politiků na celé volební období. Tento můj návrh zákona tady leží v pořadí dodnes a vládní koalice ho odmítla dát na program schůze tak, aby mohl být projednán. Ale před dvěma roky - a připomínám, nemám krátkou paměť - v roce 2022 se tady hlasovalo o mém čtvrtém návrhu na zamrazení platů politiků. Jestli si pamatujete, tak Fialova vládní koalice zvýšila platy politiků od 1. 1. 2023. A v roce 2022 se tady o mém návrhu na zamrazení tím pádem hlasovalo, protože já jsem ho vložil jako pozměňovací návrh pod ten vládní zákon. A Fialova vládní pětikoalice, včetně Pirátů, včetně Pirátů, můj návrh na zamrazení platů politiků hlasováním zamítla tady před dvěma roky, proto se zvýšily. Od 1. 1. 2023 Fialova vláda tady zvýšila platy politiků jednou, takže to bylo čtvrté, čtvrté moje podání.

Takže Fialova vládní koalice tady lže od začátku, proto říkám, že proto jsem použil to, co o vaší vládě říkají občané: Lžou ráno, lžou v poledne a lžou, když lezou do postele. Protože vy se teď vymlouváte na nějaký ústavní rozsudek, lžete neuvěřitelným způsobem, lháři prolhaní, protože (S důrazem.) o mém pozměňovacím návrhu se tady už předminulý rok hlasovalo a nebyl tady žádný takový rozsudek z května letošního roku, kdy já jsem navrhoval zamrazení platů politiků. Vy jste hlasovali proti, teď v tomto volebním období. Každý si to může dohledat. O mém návrhu se tady fyzicky hlasovalo. Takže vy od začátku jenom lžete a vymlouváte se, prostě jste nenasytní, nenažraní. Lidem jste zvýšili daně, snížili jste valorizace důchodů, zvyšujete už podruhé odvody živnostníkům, okrádáte, koho můžete, sdíráte lidi z kůže, ale sami sobě si chcete přidávat platy. Není to vůbec kvůli nějakému rozsudku Ústavního soudu! Už před dvěma roky se tady o mém návrhu hlasovalo a hlasovali jste (S důrazem.) proti zamrazení platů politiků.

Tak a teď je tady můj pátý návrh na zamrazení platů politiků v mé politické kariéře a ten je teď u tohoto zákona. Popáté už to podávám a já bych opravdu chtěl vyzvat, abyste podpořili tento můj návrh, protože ho tady kontinuálně navrhuji celou dobu, co jsem v politice, a vyzývám k tomu zároveň - máme řešení - já vyzývám k tomu, aby platy politiků odpovídaly průměrným platům nebo nějakým způsobem odrážely průměrné platy lidí v České republice, proto jsem na přímý dotaz v televizi říkal, proč by nemohly být podobné nebo neodpovídat platům učitelů třeba? V čem je učitel horší než politik? V ničem. To znamená, toto je tedy ta anabáze, kterou jsem chtěl shrnout na závěr. Takže my to tady kontinuálně navrhujeme, konzistentně hlavně, konzistentně, bez jakékoliv změny názoru. To znamená, skutečně bych byl rád, aby vládní koalice si to uvědomila a hlasovali jste pro tento můj návrh na zamrazení platů politiků.

Protože teďka, když jsem se díval i na průzkum státní agentury Centrum pro výzkum veřejného mínění, který byl zveřejněn tento týden, tento týden nový průzkum státní agentury CVVM Akademie věd, tak vládní koalici plně věří, plně podporují vládní koalici pouze 2 procenta občanů, takže pravda, nezaznamenali jste pokles, protože i předešlý průzkum CVVM byl, že vás plně podporují 2 procenta občanů, ale mně to připadá poměrně málo na to, abyste dělali jakékoliv závažnější kroky - netýká se to jenom platů politiků - ale vůbec, abyste jakkoliv už ovlivňovali budoucnost České republiky a našich občanů, protože mandát prostě na to prokazatelně nemáte. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní bude následovat s přednostním právem pan předseda Radim Fiala a poté paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Chtěl jsem paní předsedající říct, že tady nevidím žádného ministra (Otáčí se k vládním lavicím.), ale sedí tady pan ministr Jurečka, toho jsem za pultíkem neviděl, ale přesto musím říct, že je vidět, jaké popularitě ministrů, v uvozovkách, se těší tento zákon, a já chápu, že nemají zájem to poslouchat, protože to není určitě pro ně a pro tuto vládu dobré vysvědčení.

Nejdříve obecně, co Česká republika? Podívejme se na ekonomiku, na čísla, která nám říkají, že ekonomika příliš neroste: necelým 1 procentem HDP, přitom tento rok byl rozpočtován na 2,4 procentního bodu. Co bydlení? Zeptejte se mladých lidí, jak to vidí s bydlením, jestli budou mít někdy svoje vlastní bydlení, nebo jestli budou zakládat rodiny a budou žít v 2+kk s rodiči. Podívejte se na všechny další věci. Stoupají neuvěřitelně výdaje, zdražuje se, hlavně potraviny, léky. Běžte dneska k zubaři, to je katastrofa. A já si myslím, že to je celkově, ten celkový obraz společnosti, že to je velmi špatné vysvědčení pro tuto vládu v posledním roce jejího vládnutí.

A při takovém špatném vysvědčení, při takové špatné kredibilitě této vlády si vláda s podporou čtyřkoalice chce zvedat platy, chce zvedat platy o 7 procent. Já myslím, že to je velmi špatné vysvědčení. A ono se dotýká i nás. To přece i opozice. To přece není žádný populismus, když chceme zamrazit platy, to není žádný populismus. To je o tom, abychom se lidem mohli podívat do očí. Přece to je symbol toho, jak pracují politici, vláda - a bohužel se to nevztahuje jenom na vládu, ale vztahuje se to i na nás, na opozici, protože my jsme ze stejné místnosti, odsud, ze stejného sálu jako vy. A já říkám, že zvedat platy politiků je neetické, nemorální a politicky arogantní v této situaci, a souhlasím s předřečníky, že platy politiků by se měly odvíjet od valorizačního schématu, od průměrné mzdy, nebo od mediánu mezd a platů, prostě tak by měly stoupat nebo klesat, jak stoupají nebo klesají lidem, a k tomu valorizačnímu schématu v budoucnu se budeme muset vrátit.

Ale vy, pane ministře, musím říct - bohužel jste tady jediný ministr, já bych to chtěl říct celé vládě - že Ústavní soud rozhodl už v květnu tohoto roku a že jsme tyto věci mohli řešit od června tohoto roku, diskutovat to, řešit to, ale kolikátého je? Dvacátého? 20. prosince? My to řešíme 20. prosince? My to řešíme 20. prosince. A teď budeme hlasovat zase sami o svých platech. Necítíte se, že jste ve střetu zájmů, že budeme zase muset hlasovat o svých platech?

My navrhujeme a máme v systému nahraný pozměňovací návrh na zamrazení platů politiků. Novináři naprosto oprávněně se mě ptají, jestli to není jenom odsunutí problému. No je, je to jenom odsunutí problému, abychom získali čas, abychom získali čas vytvořit nějaký koncepční, systémový, konstruktivní návrh zákona, kdy už tady nebudeme muset sedět, kdy už nebudeme muset hlasovat o svých platech, kdy budeme mít jakous takous jistotu, že nám to Ústavní soud zase neshodí a nebudeme to řešit znovu.

Ale to nemůžeme řešit 20. prosince! To prostě není dobré řešení a nikdy to nebude dobré řešení. Ano, pozměňovací návrh na zamražení platů politiků je záchranná brzda na to, abychom získali čas. Abychom získali čas, takovou novelu zákona o platech ústavních činitelů obecně vytvořit, která by byla kvalitní a byla by jednou provždy. A souhlasím ale i s koalicí, že to musí být na principu valorizačního schématu. Podle mě jiná možnost neexistuje, navázaná na průměrnou mzdu nebo medián mezd a platů. Tak taková je situace.

A já vás teď žádám - a můžu říct klidně pětikoalice, protože Piráty počítám pořád do koalice - nesnižujme důvěru parlamentu obecně u občanů. Já myslím, že už tak dost jsme ji snížili. Není čas na to zvyšovat platy a já používám takový speciální příměr, byť o jedno procento zvyšovat platy politiků nemůžeme, když kostka másla zdražila a dneska stojí 75 korun. To prostě se nedá dát na misku vah. To je prostě špatně.

Takže já žádám pětikoalici, pane ministře, žádám pětikoalici, abyste zvážili podporu našeho pozměňovacího návrhu na zamražení platů politiků, ústavních činitelů do určité doby. A máme čas. Máme čas, já nevím, určitě měsíc, dva, tři, čtyři, pět, šest, ale ne 20. prosince. Vždyť jsme ten návrh zákona začali projednávat v listopadu, to prostě je problém, to je měsíc a půl. Máme čas pár měsíců na to dát dohromady... dát to dohromady a něco změnit, abychom tady už nemuseli nikdy stát, anebo druhá varianta je, že si na to tato vláda prostě netroufá a nemá řešení, a pokud nemá řešení, tak by měla odstoupit. Ale netahejte nás s sebou do toho, že budeme před občany vypadat stejně jako vy. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já už jsem vystupovala, pane ministře. Vystupovala jsem na úvod této schůze, protože ten sál byl značně plnější a měla jsem pocit, že mě slyší i zástupci koalice, poslanci, aby věděli, o čem budou hlasovat, až přijde čas. Máte to prý naplánováno, třetí čtení na 15. ledna, jak nám bylo předběžně řečeno.

Pane ministře, Andrej Babiš je v budově. On tady je, on vystoupil, také právě využil té doby, kdy tady byl téměř plný sál nebo skoro plný sál, a teď má jednání v kanceláři, pracuje. Nemusíte se obávat, že by se někde flákal. To ani Andrej Babiš neumí. Já ho takového neznám, že by někdy byla chvilička, kdy by nepracoval, takže jenom vás poprosím, pane ministře, abyste si odpustil tyto poznámky.

Já bych také mohla připomenout, že tady skoro nejste - a nejen vy, i další členové vlády - když tu máte být a máte odpovídat na naše dotazy, anebo když tu prostě máte jenom být proto, že se máte zpovídat Poslanecké sněmovně. To vám opravdu vůbec a vůbec nejde.

Já jsem přišla znovu vystoupit z prostého důvodu, protože mám pozměňovací návrh, který prošel už rozpočtovým výborem. Tam neprošel pouze o jeden jediný hlas. Je to pozměňovací návrh poslankyně Aleny Schillerové, poslanců Andreje Babiše, Aleše Juchelky a Karla Havlíčka. Já se k němu samozřejmě přihlásím i v podrobné rozpravě, ale aspoň stručně bych chtěla říct a odůvodnit ho. Je to vlastně stejná právní úprava, jakou podal Andrej Babiš jako poslanec, kterou vaše vláda odmítla, a to je zmrazení platů vlastně ústavních činitelů, nebo respektive politiků - protože on z toho vždy striktně vyňal jak soudce, tak státní zástupce - to je potřeba podtrhnout, politiků, na pět let.

Je to něco, co on vlastně opakovaně podával. Podával to už v minulém volebním období, tehdy to prošlo, vy jste pro to tady hlasovali možná i vy, to by se dalo lehce dohledat, protože jste si byli vědomi, že Senát to vrátí a že třeba to po volbách nějak dopadne a on to také dopadlo, ten návrh spadl pod stůl. A podal ho znovu, ležel tady, byl opakovaně odmítán. Samozřejmě, že se časově zrecykloval, protože tam neodpovídala data, takže ho podal znovu a znovu vaší vládou neprošel a já ho načítám jménem těchto poslanců, které jsem uvedla, jako pozměňovací návrh k vaší novele zákona o platu představitelů státní moci.

Pojďme si přece jenom, i když jsem ten projev už měla, vy jste nebyl v sále, tak pojďme si připomenout ty základní body, na které jsem upozornila. Znovu tady vyvrátím něco, o čem jste mluvil ve svém vystoupení, pokud jsem vám dobře rozuměla, úpravu platů politiků vy neděláte v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu. Prosím, už to nikdy neopakujte. Řekl to váš premiér, řekl to v poměrně známém pořadu Co na to premiér?, s kamennou tváří tam tvrdil, že ta úprava se děje v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, dokonce Ústavní soud poprvé v historii - já nepamatuju, že by se to stalo někdy dřív - musel vyvrátit tato nepravdivá slova premiéra, ohradit se veřejně na webových stránkách Ústavního soudu, že nikomu nic nenařídil. Já jsem to četla tak, byť to tam samozřejmě takto explicitně uvedeno není, že kdyby si politici nezvedli plat o jedinou korunu, bude mu to šumafuk. Co ale mu jedno nebylo, je to, že vlastně se došlo k nějakému nastavení pro soudce, a tomu se věnoval. A teď je otázkou, jestli vy respektujete rozhodnutí Ústavního soudu, minimálně pro ten rok 2025. Já si myslím, že ne, a takto se k tomu i soudci vyjadřují.

Ale já se chci věnovat primárně platům politiků, a znovu tedy si dovolím tady odůvodnit... Nebudu přednášet už svůj projev, který kdo má zájem, tak si ho může najít buď na stránkách Sněmovny, anebo na mých sociálních sítích, ale připomenu ty základní body, a bude to součást odůvodnění tohoto našeho společného pozměňovacího návrhu. Tak.

Ten vládní návrh v podstatě zvyšuje platy politiků o 6,9 procenta v roce 2025 a dalších 13,6 procenta v roce 2026, takže to znamená, protože trošku o tom jste nemluvili, že ano, s tím přišel investigativní novinář nebo redaktor České televize, ta reportáž byla odvysílána minulou sobotu v hlavním vysílacím čase v Událostech České televize. Takže za pouhé dva roky ty platy kumulativně vzrostou o 21,5 procenta, tedy víc než o pětinu. To, jakým způsobem jste to komunikovali, jak to prostě vyznělo vůči občanům jako naprostá nehoráznost, jak to probíhalo. Nejdřív to uniklo do médií, pak zase vláda tedy to změnila, těch 13,7 na 6,9, přitom v rozpočtu jste to tedy už měli a tak dál. To nebudu připomínat, mluvila jsem o tom v rámci prvního čtení a myslím si, že kdo chce, tak je to poměrně veřejně známo. Věřte, že podle toho, co vidím, co čtu za reakce, tak si myslím, že to hodně občany zaujalo. O Ústavním soudu jsem mluvila.

Znovu připomenu, že vy říkáte a argumentujete tím, že takový nárůst odpovídá průměrnému nárůstu výdělku v celé naší společnosti. Tak já bych vám ráda připomněla, že většině státních zaměstnanců jste nezvedli plat o jedinou korunu už více než dva roky, naposledy to bylo v září roku 2022 před komunálními volbami, shodou okolností.

Přičemž podle oficiálních vládních čísel vašeho vlastního kabinetu - třeba připomenu připomínkové řízení z rezortu Ministerstva kultury pana ministra Baxy - tak došlo k poklesu reálných mezd těchto zaměstnanců o 25,7 procenta. Aktuální rozhodnutí vlády ze včerejška - vaší vlády - že státním zaměstnancům přidáte 1 400 korun, neznamená nic jiného, než že ty sražené příjmy, které jste jim srazili, tak v podstatě zvýšíte o směšná 3 až 4 procenta, takže asi zhruba polovinu toho, co plánujete přidat politikům v příštím roce od ledna.

A ten další důvod - podle mě asi nejzásadnější - který bych tady chtěla připomenout... Chci vám znovu opakovat a zopakovat, že naši občané, občané této země, firmy, které tady podnikají, jsou už tři roky terčem neustálého zvyšování daní, poplatků, rušení daňových slev, snižování valorizací důchodů jsou systematicky masírování různými daňovými škrtacími balíčky, jejich rozpočty trpí astronomicky vysokými hypotékami, zdražování služeb všeho druhu - tepla, vody, hromadné dopravy - zkrátka zdražováním většiny klíčových a nezbytných komodit. K tomu všemu jejich reálné mzdy klesly na úroveň roku 2017, a to já prosím vycházím z oficiálních čísel Ministerstva financí v poslední predikci z listopadu. Ano, reálné mzdy českých zaměstnanců, jak korporátu, tak státu, se za této vlády propadly sedm let nazpátek.

Vládní hospodářská politika, ta je postavena na strašení bankrotem, ordinování jednoho restriktivního opatření za druhým a do toho všeho se v důsledku katastrofálních povodní ocitly tisíce domácností doslova na mizině a rozpočtové schodky se zvýšily - myslím teď rozpočet 2024 a rozpočet 2022 - o dalších 40 miliard. V lednu nabíhá další kolo vyšších odvodů pro živnostníky. Jel jste někdy taxíkem třeba teď poslední dobou? Bavil jste se s nějakým OSVČ? Nebo navštívil někoho, kdo má nějakou službu a kdo... Tak si poslechněte, co si o tom myslí. Vyšší zdanění právnických osob. Teď plánujete zvýšení koncesionářských poplatků. Jen tak tak jsme zabránili tomu, že jste neprosadili další daňový balíček ODS, který byl namířený na majitele nemovitostí. (Po) tomto všem, v této společenské, ekonomické atmosféře vy přijdete s tímto nehorázným zvýšením daní?

To je prostě neuvěřitelně, neuvěřitelně necitlivý, nešťastný vzkaz vůči veřejnosti, ale jak řekl můj předřečník: to vrhá špatné světlo na celou politickou scénu, nejenom na vás, na celou politickou scénu, takže proto ten náš pozměňovací návrh, proto vás prosím o jeho podporu, protože v opačném případě dojde k naprosto absurdní situaci.

Zatímco premiér Fiala slíbil občanům České republiky německé platy do čtyř let, tedy jejich zvýšení zhruba o 60 000 korun, tak těch 60 000 korun on přidá jenom sám sobě. Já jsem tady ve svém projevu na začátku schůze měla přesné propočty, to je jednoduché: on má teď plat 275 000, díky tomuto zákonu mu poskočí za dva roky na rovných 334 000, což je právě těch 60 000, takže on si je nepřidá za čtyři roky a on si je přidá už za dva roky, ale ti ostatní, ti je nedostanou. Ti je nedostanou. Zaměstnanci státu dostanou 1 400 - první zvýšení od podzimu 2022 - a to vám ještě připomenu, že jste jim snížili FKSP, že jste jim zvýšili nemocenskou, takže ten čistý příjem se dokonce snížil i nominálně. To se od revoluce možná vůbec - jsem přesvědčena - nikdy nestalo.

Takže zatáhněte za záchrannou brzdu. Já jsem vás k tomu vyzvala ve svém původním projevu, opakuju to nyní. Podpořte náš pozměňovací návrh. Jen tak si můžete zachovat ještě nějakou - aspoň nějakou - tvář, protože to neumíte vysvětlit. Neumíte to vysvětlit, že při tom všem, co jste způsobili lidem této země, této společnosti - ekonomice, hospodářství - při tom všem máte tu drzost, že přijdete s návrhem, abyste si zvýšili platy. Naprosto nehorázné. Neznám člověka, který by toto - myslím mimo politickou scénu - dokázal pochopit. Děkuji vám a ještě se, pane místopředsedo, přihlásím v podrobné rozpravě ke svému pozměňovacímu návrhu. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011).

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné odpoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze.

V tento moment jsme vyčerpali všechny přednostní práva a ocitáme se v obecné rozpravě, budeme tedy pokračovat v řádných přihláškách. Jako první vystoupí pan poslanec Miloš Nový, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová a potom pan ministr Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Myslím, že není pochyb o tom, že právě projednávaná novela zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu patří v současné době mezi nejvíce mediálně sledované zákonné normy. Není to z důvodu, že by patřila k normám, jejíž dopady výrazně ovlivní bezprostřední životy obyvatel České republiky nebo jejíž dopady budou mít zásadní vliv na stav veřejných financí či státního rozpočtu. Je to zákon, jenž v sobě obsahuje především symboliku vztahu mezi politiky na jedné straně a veřejností na straně druhé. Pozměňovací návrh TOP 09 zavádí takzvanou dluhovou brzdu, která by odpovídajícím způsobem korigovala hospodářskou politiku v situaci, kdy stát trpí významnou nerovnováhou mezi příjmy a výdaji veřejných rozpočtů.

Je asi zbytečné, abych rozsáhle opakoval všechna negativa, která s sebou deficity veřejných financí přinášejí. Ve stručnosti se mimo jiné jedná o silný inflační impulz, o přenášení dluhů na budoucí generace, o existenci vytěsňovacího efektu znamenajícího vytěsnění efektivních soukromých investic ve prospěch méně efektivních vládních výdajů a o náklady na obsluhu státního dluhu. Ekonomická teorie jasně dokládá, že chceme-li změnit chování ekonomických subjektů, musí být tyto náležitým způsobem motivovány. Protože z vývoje naší ekonomiky za poslední roky jednoznačně vyplývá rostoucí zadlužování naší země, je potřebné zavést potřebný motivační, přesněji sankční mechanismus, jež by žádoucím směrem ovlivnil ty, kteří na provádění konkrétní hospodářské politiky mají největší a rozhodující vliv.

Jednou z nabízených možností je nastavení automatické úpravy platové základny pro výpočet platů poslanců a senátorů navázané na limity zadlužení. Vychází se tedy z principu vyvození odpovědnosti ústavních činitelů, kteří se zásadní měrou podílejí na vzniku vysoké úrovně zadlužení České republiky. Jeho konkrétní znění je následující: v případě, že dojde k vyhlášení výše zadlužení vyšší než 50 procent hrubého domácího produktu, sníží se platová základna pro výpočet platů poslanců a senátorů parlamentu v následujícím roce o 20 procent. Snížení se provede s účinky od prvního roku následujícího po vyhlášení překročení limitu zadlužení a trvá do konce roku, kdy dojde k vyhlášení výše zadlužení nižší než 50 procent hrubého domácího produktu.

Jsem přesvědčen, že uplatnění dluhové brzdy by významným způsobem podnítilo úsilí politiků k realizaci fiskální konsolidace a současně by toto opatření vyslalo české veřejnosti silnou zprávu o ochotě a podpoře poslanců a senátorů dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí.

Na tomto místě je třeba říci, že předkládaný pozměňovací návrh kopíruje část vládního návrhu Ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, jež byl této Sněmovně předložen v roce 2012. Jedná se o sněmovní tisk 821 z šestého volebního období. Jeho autory byla koalice ve složení Občanská demokratická strana, TOP 09 a Věci veřejné, respektive LIDEM. Tento návrh prošel standardním legislativním procesem a jeho schválení však posléze zabránil negativní postoj ČSSD.

Vím, že v médiích se současná opozice již k předloženému pozměňovacímu návrhu vyslovila negativně. Zaznělo, že by přílišná snaha o úspory mohla vést k utlumení investiční aktivity státu, tedy k poklesu hrubého domácího produktu. Opak je pravdou, neboť navrhovaný ukazatel je poměrový, je to poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu, kde veřejný dluh je v čitateli a hrubý domácí produkt ve jmenovateli. Zhorší-li se tento ukazatel, pak k jeho nápravě vedou dvě možnosti, respektive jejich kombinace: buď snížíte čitatel, tedy veřejný dluh, nebo naopak zvýšíte jmenovatel, tedy hrubý domácí produkt. Útlum hrubého domácího produktu by tedy byl z hlediska splnění kritéria dluhové služby kontraproduktivní.

Jiná kritika předloženého pozměňovacího návrhu souvisí s návrhem opozice zmrazit mzdy politiků na období pěti let. Tento návrh však z podstaty popírá jiný princip předložené novely. To je návrat k platovému automatu, jenž výši platové základny odvozuje od vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství. Tento princip zaručuje, že politici si nemohou svévolným způsobem upravovat své platy ani nahoru, ani dolů. Vede tedy přesně k tomu, po čem volá česká veřejnost.

Návrh na zmrazení platů navíc přináší další problém, a tím je skokový nárůst platů po jejich rozmrazení. Uplatnění tohoto návrhu by v konečném důsledku po předpokládané obavě, jak skokový nárůst platů přijme veřejnost, znamenalo pokračování v ovlivňování platů politiků samotnými politiky. Toto nesystémové řešení je potřebné zcela odmítnout a trvat tedy na návratu platového automatu, který je doplněn dluhovou brzdou. V souvislosti s návrhem na pětileté zmrazení platů poslanců a senátorů, se ale musím zmínit o licoměrnosti neboli pokrytectví, neupřímnosti, falešnosti a lživosti hnutí ANO, které by rádo mrazilo platy vrcholných politiků, na které je ze strany veřejnosti vidět, ale vůbec mu například nevadí strmý růst mzdových nákladů v případě komunální či krajské politiky. Uvedu konkrétní příklad z Plzeňského kraje, jehož vedení je dominantně složeno ze zástupců ANO. Zatímco počet uvolněných, tedy lukrativně placených krajských politiků, byl čtyři volební období nazpět na počtu devíti, nyní je to na počtu patnácti, takže v našem Plzeňském kraji máme sedm náměstků hejtmana - kdysi tři - třináct předsedů výborů - kdysi čtyři - a tak bych mohl pokračovat dále. Na tyto počty však většina veřejnosti nevidí, takže proč bychom na dobytém území šetřili.

Za úplně nejodpornější příklad debaty nad platy politiků považuji záměrné zdůrazňování konkrétní výše platu pana prezidenta, pana premiéra a předsedů obou komor. Naprosto přesně si vybavuji, ironicky řečeno, proslulý projev Miloše Jakeše, generálního tajemníka komunistické strany Československa z Červeného Hrádku z roku 1989, kde zmíněný komunistický pohlavár hovořil o konkrétních platech některých hudebních hvězd s cílem vyvolat mezi lidmi závist. Úplně stejným směrem jdou podobné výroky ze strany hnutí ANO. Cíl je naprosto stejný, vrazit klín závisti a nenávisti mezi politiky a veřejnost a současně vyvolat pocit, že dobře placený vrcholný politik parazituje na úkor společnosti. Uvedené výroky jsou velmi nebezpečné, protože bez dobře placených a současně profesionálně odvádějících práci politiků se žádná společnost neobejde. Každá společnost, ať je jakákoliv, potřebuje ke svému fungování za prvé pravidla hry, přičemž psaná pravidla hry nazýváme zákony, za druhé systém kontrol sledujících, zda pravidla hry jsou dodržována a konečně za třetí systém sankcí v případě, kdy pravidla hry jsou porušována. A právě pravidla hry, systém kontrol a systém sankcí, vytvářejí politici. Bude-li však ve veřejnosti uměle pěstována nenávist vůči politikům, pak tuto práci nebudou chtít pro společnost dělat špičkoví ekonomové, právníci, lékaři, učitelé, technici, konstruktéři, filozofové a tak dále. Možná o to vyznavačům nenávisti jde.

Na závěr mi dovolte, abych se znovu vrátil k podstatě předkládaného pozměňovacího návrhu. Návrat platového automatu doplněný o dluhovou brzdu tvoří ucelený celek, který má svoji vnitřní logiku. Na jedné straně oddělujeme politiky od nastavení vlastních platů, na straně druhé je motivujeme co největšímu úsilí k dosažení zdravých veřejných financí. Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců koalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní je řádně přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová a potom pan ministr Marian Jurečka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, naše hnutí SPD prosazuje zmrazení platů politiků dlouhodobě. Návrh Fialovy vlády je amorální drzost. Politici by si neměli rozhodovat o platech sami, ale jejich výše měla být pevně navázaná například na meziroční růst nebo pokles průměrných platů ve veřejné sféře. My v SPD absolutně odmítáme vládní návrh na zvýšení platů politiků. Výmluvy premiéra Fialy a dalších vládních představitelů na to, že pouze naplňují nález Ústavního soudu, který část současně právní úpravy platů představitelů státu v květnu zrušil, jsou směšné, protože Ústavní soud prohlásil za protiústavní pouze snížení platů soudců a platy politiků se nezabýval.

My jsme jako hnutí SPD již v minulosti a i v tomto volebním období celkem již čtyřikrát navrhovali zmrazení platů politiků, ale tento návrh byl vždy zamítnut. Je také pravda to, a potvrzují to i všichni experti na ústavní právo, že platy politiků mohou poslanci a senátoři nastavit dle svého uvážení a není zde žádná povinnost jejich navázání na platy soudců, proto navrhujeme zmrazit platy politiků do konce tohoto volebního období na jejich letošní výši, a to pevnou částkou dle takzvané platové základny. Za dobu Fialovy vlády klesly reálné příjmy českých občanů na úroveň začátku roku 2019 a jejich životní úroveň se stále propadá. Navrhovat v této situaci zvyšování platů politiků považujeme za amorální drzost této vlády.

Na závěr bych chtěla říci, jestli se vám poslancům a panu premiérovi zdají platy nízké, tak bych mu chtěla věnovat takový vánoční nutellácký dárek: nutelácké ponožky (Ukazuje dárek.) a popřát mu krásné Vánoce, šťastný nový rok a hlavně klid a nohy v teple. Určitě pan ministr mu to rád předá. (Dárek předává ministru Jurečkovi.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan ministr Marian Jurečka v obecné rozpravě. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já bych speciálně asi tak po stopadesáté, ale považuju to za nezbytně nutné, chtěl především pro kolegy z SPD, ale i některé kolegyně a kolegy z ANO vysvětlit, že to, po čem tady voláte, to, co tady zaznělo před minutou a půl, že máme najít ten mechanismus, jak to stanovit na základě toho, jak se vyvíjí a roste či neroste průměrná hrubá mzda v této zemi. Prosím vás, máme to dávno stanoveno. Přečtěte si ten legislativní text návrhu zákona, je to tady prakticky deset let. Ten systém je dávno nalezen.

Kolegyně poslankyně před chvílí hovořila o platové základně. Přečtěte si prosím, jak se stanovuje ta platová základna. Je to přesně ten mechanismus, průměrná hrubá mzda krát ta číslovka, tu Ústavní soud vyjmul, my ji tam teď vracíme. To znamená, mechanismus dávno je. Váš pan předseda Tomio Okamura, ještě když tady byl za Úsvit, tak u té dohody byl taky.

To znamená, nemaťte lidi tím, že říkáte, že voláte po nějakém mechanismu. Dávno je nastaven, je velmi objektivní a růst platů všech těch tří skupin je odvislý od toho, jakým tempem roste či neroste průměrná hrubá mzda v této zemi, tak abychom v tomto měli jasno, protože vy někteří evidentně jste ten zákon nikdy nečetli. Nikdy jste ho nečetli, někdo vám napíše vystoupení, přijdete, přečte ho tady, ale vůbec nevíte, o čem mluvíte. Je to tam dávno. Podívejte se na ten mechanismus, jak se stanovuje. Znovu to zopakuju, bere se to jak z průměrných platů, z průměrných mezd, to znamená, jak za ten veřejný sektor, tak za ten soukromý sektor, z toho je ta takzvaná průměrná hrubá mzda v národní hospodářství, z ní se vezme krát číslovka. V tomto případě tedy bude tři. Tím je stanovena platová základna a z ní koeficienty stanovujeme potom výši, kolik mají soudci, státní zástupci a politici s tím, že soudci mají nejvýše. Pak je koeficient 0,9, to jsou státní zástupci, a pak 0,83 jsou představitelé veřejné moci, tedy poslanci, senátoři a členové vlády. Tolik na dovysvětlení, ale mám pocit, že to je marné, je to marné, je to marné, protože někteří tady budou chodit i možná další týdny a měsíce a budou říkat: máme hledat něco, co jsme dávno našli.

Já chci okomentovat tady v obecné rozpravě čtyři pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím potom následně podrobné rozpravě. Tím prvním je to, co jsem už tady říkal ve svém úvodním slově, a sice že do budoucna bude u představitelů veřejné moci meziročně platit strop 5 procent, to znamená, i když poroste průměrná hrubá mzda v této zemi vyšším tempem, teď máme kolem 7 procent to tempo růstu, tak u představitelů veřejné moci tam bude nejvýše, maximálně hodnota 5 procent. To znamená, dáváme tam tady tuto záklopku, kterou řešíme situaci meziročního růstu mezi rokem 2025 a 2026. To je první pozměňovací návrh.

Pak mám druhý pozměňovací návrh, který reaguje teď na velmi čerstvý nález Ústavního soudu, který je teď několik týdnů starý, a my využíváme té možnosti na to reagovat, tedy v případě soudců. Pokud jde o jejich zvyšování platů, nezapočítával adekvátně mateřskou a rodičovskou. To znamená, my tady umožňujeme to, abychom vyhověli nálezu Ústavního soudu a aby tady nebyli diskriminováni rodiče, kteří jsou především delší čas na mateřské a rodičovské, což jsme mimochodem udělali tento týden i v nařízení vlády u všech zaměstnanců veřejných v platové oblasti, kdy doposud bylo ohraničení u růstu platových stupňů maximálně na dobu šesti let pobytu na rodičovské dovolené. Tento strom jsme odstranili, to znamená, především rodiče, kteří mají více dětí, ve veřejné sféře nebudou trestáni za to, že jsou doma s dětmi. Platí to i zpětně, to znamená, účtárny jim přepočítají a stanoví nově platový stupeň. To je změna, která byla provedena tento týden rozhodnutím vlády. To znamená, my tady v případě soudců vyhovujeme nálezu Ústavního soudu a upravujeme tuto část v zákoně.

Pak tu máme dva pozměňovací návrhy, které řeší otázku kumulace funkcí a výše platů. Ten první pozměňovací návrh řeší to, když máme poslance, senátory či členy vlády, kteří kumulují funkce ve vztahu ke krajské úrovni či ke komunální. Tady to řešíme tak, že ta druhá či třetí funkce bude maximálně za 40 procent s tím, že to srovnáváme ve vztahu k uvolněným, neuvolněným, protože nám tady někteří uměli v tom systému pěkně najít ty různé rozdílnosti, takže z těch uvolněných se stali neuvolněnými, jelo se vesele dál a nikomu to moc nevadilo. Takže mi přijde fér toto tady sjednotit. Pak jsme tady také měli praxi, kdy se kumulovaly funkce nikoliv z úrovně poslanců a senátorů, ale i z úrovně představitelů krajů, to znamená, měli jsme členy krajských rad, kteří také byli plně výkonnými starosty, primátory, náměstky. Mně přijde, abychom to srovnali principiálně úplně stejně, to znamená, i tady je potom ta další funkce zase za těch 40 procent, ať už uvolněná, nebo neuvolněná. To jsou pozměňovací návrhy, které navrhnu a které také, ke kterým se přihlásím. Já jsem původně zvažoval, že by ty druhé a třetí funkce byly za nulu, nakonec jsem po poradě s naší legislativou usoudil, že tady by mohlo být velmi pravděpodobně podání k Ústavnímu soudu. My nemůžeme nikomu upírat právo kandidovat, být zvolen, vykonávat funkci, to znamená, proto jsem tam nenapsal nulu, ale píšu tam těch 40 procent, takže to jsou návrhy, které navrhuji. Myslím si, že tím jednou elegantně můžeme vyřešit kumulace funkcí napříč těmi všemi třemi úrovněmi. Přijde mi to logické, tak jak tady zaznělo před tím zhruba měsícem v té rozpravě, že by to případně mělo i podporu opozice. Budu se na to těšit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda někdo další se hlásí ještě do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě obecnou rozpravu končím.

Ptám se na závěrečná slova pana ministra, pana zpravodaje? Není zájem.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. (Poslanci SPD se dožadují hlasování o vrácení návrhu zákona.) Ten návrh je zaznamenán, přednesl ho pan předseda Tomio Okamura, každopádně já mám návrh na vrácení poznamenán až po proběhnutí podrobné rozpravy, to znamená, já o něm dám hlasovat samozřejmě. Tedy ne, dáme o něm hlasovat po této obecné rozpravě. Zagonguji, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

Eviduji žádost o odhlášení, já vás odhlásím.

Než se ustálí počet přítomných v sále, přečtu omluvy: od 12.45 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ivan Bartoš a od 13.30 ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Foldyna.

 

Zazněl návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání. O tomto dám nejprve hlasovat. Počet přítomných v sále se ustálil.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 109, přihlášeno je 132 poslankyň a poslanců, pro 56, proti 73. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Z toho důvodu tedy budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Zahajuji podrobnou rozpravu a jako... (O slovo se hlásí poslanec Tomio Okamura.) Já jsem po zahájení podrobné rozpravy měl přihlášku s přednostním právem z místa od pana předsedy Michálka.

Můžu pustit pana předsedu Okamuru, pane předsedo, nebo?

Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 5156 na zamrazení platů politiků až do konce roku 2029. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, ale ještě předtím bych rád poděkoval panu vicepremiérovi Jurečkovi, že zohlednili ty naše pozměňovací návrhy, které jsme představili v úvodní diskusi v prvním čtení, čili že to vypadá, že si vládní koalice osvojila ten princip stanovení stropu na skokový nárůst a současně ta spravedlivá pravidla pro kumulaci funkcí tak, aby nemohli někteří úplně benefitovat z toho systému, že budou přecházet z uvolněných do neuvolněných funkcí u té druhé funkce a dostávat za toho hejtmana 60 procent místo 40 procent.

Takže já se tímto hlásím k návrhům, které jsou ve sněmovních dokumentech 5608 a 5609. V prvním případě jde o souhrn našich pozměňovacích návrhů, to je to zastropování meziročního nárůstu platů proti skokovému nárůstu, s tím ale, že jsme připraveni podpořit i ten návrh, ve kterém vláda od nás tu myšlenku okopírovala, akorát to napsala trochu jinými slovy. Dále zrušení odchodného při přesunu do Evropy... (Velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, jsem si vědom, že se blížíme ke konci jednání, přesto bych vás chtěl poprosit o ztišení v sále - o ztišení v sále - a to v levé i v pravé části sálu.

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju, pane předsedající. Dále jde o zrušení odchodného při přesunu politiků nebo soudců do evropských a mezinárodních institucí. Dále jde o snížení náhrad poslanců na dopravu, to znamená z koeficientu 60 procent na 35, z 50 procent na 32, ze 45 procent na 28, ze 40 procent na 25, abychom dostali ty náhrady na dopravu do nějaké obhajitelné výše, protože není důvodné, aby takto narostly, protože ceny benzínu, pohonných hmot a tak dále se tímto způsobem nezvyšovali. Dále jde o tu problematiku kumulace funkcí.

V druhém případě jde o návrh 5609 doprovodného usnesení, kterým navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna vyzvala vládu, aby zpracovala komplexní ekonomickou analýzu směřující ke sblížení platů soudců a ostatních představitelů státní moci a projednala ji s reprezentací soudců a předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/95 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkcí představitelů státní moci a tak dále, a zohledňuje její závěry. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Jenom, pane předsedo, chci se zeptat, mám zde v podkladech, že máte nějaké doprovodné usnesení. (Poslanec Michálek mimo mikrofon: To jsem teď načetl.) To jste načetl a bylo to součástí. Dobře, děkuji vám.

Jako další tedy vystoupí pan poslanec Miloš Nový, připraví se paní poslankyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu evidovanému v systému pod číslem 5476, který se týká zavedení principu takzvané dluhové brzdy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová, připraví se pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu Aleny Schillerové, Andreje Babiše, Aleše Juchelky a Karla Havlíčka, který je vložen v systému pod číslem 5762 a který jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě. Týká se zmrazení platů politiků na pět let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Stručně a jasně, já se hlásím k sněmovnímu dokumentu pod číslem 5765, k sněmovnímu dokumentu pod číslem 5764, dále k sněmovnímu dokumentu pod číslem 5759 a k sněmovnímu dokumentu pod číslem 5758. Všechny čtyři pozměňovací návrhy jsem odůvodnil v obecné rozpravě a je také odůvodnění v jejich obsahu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Žádnou další přihlášku do podrobné rozpravy nevidím. Je-li tomu tak, končím podrobnou rozpravu.

Ptám se na závěrečná slova pana ministra a pana zpravodaje? Není tomu tak.

V tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.

Ještě přečtu omluvy: od 13 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marie Jílková, od 14 hodin z rodinných důvodů paní poslankyně Hana Naiclerová, dále z ministrů na celý jednací den z osobních důvodů pan ministr Martin Dvořák a od 12.30 z pracovních důvodů pan ministr Martin Kupka.

Eviduji přihlášku pana předsedy Marka Bendy, prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že dnes i za celý letošní rok jsme udělali vše, co jsme byli a měli ještě sílu udělati, takže navrhuji, abychom v tuto chvíli vypustili všechny zbývající body.

Přeji vám všem požehnané Vánoce a vše dobré do nového roku. (Potlesk všech poslanců v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám.

 

Jak zde zazněl návrh pana předsedy, dám hlasovat o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 123. schůze.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 110, přihlášeno je 125 poslankyň a poslanců, pro 103, proti 4. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Kolegyně, kolegové, ještě než ukončím schůzi, myslím si, že je zcela na místě, abychom poděkovali současně i zaměstnancům Poslanecké sněmovny, zaměstnancům z gastra, ochranné služby, zapisovatelům a všem, kteří nás tento rok provázeli a umožnili naše jednání i dlouho do noci. Tímto - za nás za všechny - jim děkuji. (Velký potlesk všech poslanců v sále.)

Tím jsme vyčerpali schválený program 123. schůze. Tuto schůzi končím.

Přeji vám požehnané a klidné svátky vánoční a vše dobré do nového roku.

(Schůze skončila v 14.06 hodin.)

Aktualizováno 22. 1. 2025 v 12:36.