Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jan Skopeček)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 738/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v úterý 10. prosince, a to v obecné rozpravě. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro mediální záležitosti jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisk 738/1 a sněmovní tisk 738/2.

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr kultury Martin Baxa, který už tak učinil, a stejně tak zpravodaj garančního výboru pan poslanec Jan Jakob. Zároveň upozorňuji, že Poslanecká sněmovna souhlasila s omezením řečnické doby v obecné rozpravě na 10 minut s tím, že v této rozpravě může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě a já vidím, že se v pořadí do diskuse hlásí pan poslanec Berkovec, kterému dám slovo... (Upozornění.) Faktická je tam! Nejdříve tři faktické. Pan poslanec Jakob s první. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, tomuto návrhu jsme se věnovali v prvním čtení 12 hodin, včera 11,5, ale i přesto je pořád celá řada přihlášených, proto si dovoluji podat procedurální návrh, abychom jednali i meritorně hlasovali jak po devatenácté, tak po dvacáté první hodině. Předkládám tedy tento procedurální návrh v souladu s jednacím řádem. Prosím, aby se o něm hlasovalo. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Zazněl procedurální návrh. Já jsem zagongoval...

 

Poslanec Jan Jakob: Jménem čtyř koaličních klubů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, bylo to podáno jménem čtyř poslaneckých klubů koalice. Já jsem zagongoval, abych přivolal kolegy.

 

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu, který přednesl pan poslanec Jakob, a sice abychom v této věci jednali meritorně i po devatenácté a i po dvacáté první hodině.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, bylo přihlášeno 136 poslanců, pro hlasovalo 82. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali s procedurálním návrhem i s faktickou poznámkou pana poslance Jakoba a já vidím další faktickou poznámku, ke které se přihlásil pan předseda Cogan. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty na faktickou poznámku.

 

Poslanec Josef Cogan: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, i já vnímám, že tady byla vlastně poměrně rozsáhlá diskuse, která je více než vlastně 11 hodin, bylo to vlastně 12 a něco. S tím, že si myslím, že tady padlo mnoho různých názorů v Poslanecké sněmovně. Padly jak názory, které by ten návrh zamítly, které by chtěly ten návrh přepracovat, padly tady i samozřejmě návrhy, které podporují tento zákon, a já bych si dovolil - vnímám, že ta Sněmovna by měla samozřejmě i rozhodovat v těch věcech, a to jedno možné rozhodnutí, které vlastně v tom rámci druhého čtení je, tak je možnost vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání, a já bych si dovolil předložit formálně tento návrh, to znamená návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání, byť sám úplně tento návrh nepodporuji, ale domnívám se, že bude fajn, když i v rámci toho druhého čtení vlastně zjistíme, jak na tom v té Sněmovně reálně jsme i ve vztahu k tomuto návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, takže pan poslanec navrhl vrácení návrhu garančnímu výboru, tak to je zaznamenáno. Prosím, aby zpravodaj také tento návrh evidoval, pak až se dostaneme k hlasování. Další faktická poznámka - pan předseda Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, podám asi nepřekvapivý návrh. Všichni víme, jak dlouho to tady projednáváme, všichni víme, že obstrukce probíhají, dokonce máme hlášení, že možná budou pokračovat nějakým dalším způsobem. Současně máme za sebou včerejší rozhodnutí Ústavního soudu, které část opozice slavila jako své vítězství, ale kde myslím, že ty klíčové věty celkem jednoznačně řekly: Poslanecká sněmovna má právo rozpravu, která se stane obstrukční, ukončit, takže já navrhuji, abychom stanovili, že dnes budeme o podaných návrzích ve druhém čtení v obecné rozpravě hlasovat ve 22 hodin. Pokládám to za férové. Dáváme čtyři hodiny na vystoupení poslanců, kteří chtěli vystoupit včera. To, že se přihlásili i mnozí, kteří tady včera nebyli, je samozřejmě jejich právo, ale současně je právem většiny, aby se Sněmovna rozhodovala.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, ještě jednou. On tu byl trošku ruch. Vy jste navrhl, abychom - ještě jednou, jestli to můžete zopakovat?

 

Poslanec Marek Benda: Abychom podle usnesení 248 z 9. schůze z 26. února 1997, článku prvního - Poslanecká sněmovna stanoví, že hlasování o podaném návrhu k tomuto tisku proběhne dnes ve 22 hodin.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Jedná se o procedurální návrh, který přednesl pan předseda Benda, čili dám o něm bezprostředně hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový procedurální návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, bylo přihlášeno 138 poslanců, pro hlasovalo 81, návrh byl přijat.

 

Dostáváme se k další faktické poznámce, ke které přihlášen nyní pan poslanec Nacher. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty. (Posl. Nacher: Děkuji.) A poprosím, aby v sále bylo ticho, aby pan poslanec mohl svoji faktickou poznámku přednést. Já vám nastavím, pane kolego, vteřiny navíc. Kolegyně, kolegové, poprosím vás, abyste se utišili, případně jste přenesli své diskuse mimo jednací sál tak, abychom mohli pokračovat v jednání. Děkuji. Tentokrát musím napomínat pravou stranu sálu Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já musím reagovat, protože to je neustále ta chiméra s těmi obstrukcemi a s tím počtem hodin. On to řekl pan předseda Cogan i Jan Jakob - 12 hodin, 10 hodin, 14 hodin. No, kolegové, znovu to tady přečtu. Obstrukce je, když vy to zdržujete a musíte to přepočítávat na počet dnů, co jsme tady, ne na počet hodin. Na počet dnů. Takže znova: stavební zákon - 306 dnů, Dukovany - 400 dnů, novela zákona o podpoře sportu - 337 dnů, dokonce zákon o odpadech - 349 dnů, zákon o potravinách - 678 dnů, EET si nechávám na konec - 450 dnů.

Takhle dlouho to trvalo bez ohledu na počet hodin. My totiž, ten počet hodin, když to probíráme v jeden den, tak to vypadá, že to je 12 hodin, že to je hodně, ale v momentě, kdy si mezitím berete přestávky, jsme poctivě končili vždycky v 7, tak to natáhnete právě v průměru přes jeden rok. Jsem vám tady četl šest různých zákonů, které se obstruovaly přes jeden rok.

Tohle jste sem přinesli v červnu. Kdybychom to měli brát vaší optikou, tak bychom to měli ukončit v červnu v průměru. Tak tolik na vysvětlenou i pro diváky, aby věděli, že to, že ve druhém čtení o tom mluvíme 12 hodin, je úplně jedno, ale je to jenom jeden den. Začalo se včera, včera se začalo a po jednom dni tady kolega Cogan a Jan Jakob prostě mluví o hodinách. Takže přepočítáváme to na dny, ne na hodiny, ale jak říkám, vrátí se vám to jako bumerang. (potlesk zleva)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní předsedkyně Schillerová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Babka. Paní předsedkyně prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo pane místopředsedo. To jsou komedie, co tady hrajete. Vrácení garančnímu výboru. Ale už jsme o tom mluvili dlouho, tak budeme pevně o tom vrácení hlasovat, protože ani nejste schopni najít titul v tom jednacím řádu, který by vás k tomu opravňoval. Po dvanácté, po dvanácté budete násilně ukončovat rozpravu, dokonce bezesporu někdo z těch 30 našich ctěných kolegů ani nedostane šanci obhájit to v obecné rozpravě. Ano, může se přihlásit v podrobné, to samozřejmě víme, ale ta obecná slouží k tomu, aby obhájili svoje stanovisko a svoje pozměňovací návrhy. Udělali jste z toho tady pěkný zmatek, pěkný galimatyáš, pěknou bramboračku. Opravdu posunuli jste tu parlamentní diskusi a tu parlamentní kulturu někam, kam se nikdy neměla dostat, po dvanácté. A budu sem chodit a pořád vám to připomínat a obávám se, že to ještě nekončí.

Všeho do času. Vy řídíte tuto Sněmovnu, vy tady máte většinu, vy máte svou předsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou, je to na vás, jak jste schopni komunikovat s opozicí. Teď se usmíváte, máte radost, jak jste nás arogantně převálcovali, všeho do času.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní pan poslanec Babka je přihlášen s faktickou poznámkou, pak bude pokračovat pan předseda Fiala.

Tak prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já musím reagovat na to, co tady padlo od kolegy Bendy co se týče nějakých obstrukcí. Mně to přijde opravdu úsměvné, protože jsme tento bod ve druhém čtení otevřeli včera v 16.45, jednali jsme do půlnoci, to znamená včera jsme o tomto bodě jednali pouhých 7 hodin 15 minut. Po dvou vystoupeních mých kolegů v obecné rozpravě jste tuto obecnou rozpravu zkrátili na dvakrát 10 minut. Jsem to tady říkal už včera, já tam mám 12 pozměňovacích návrhů, za těch 20 minut jsem prostě nemohl stihnout své pozměňovací návrhy odůvodnit, myslím si, a i pan ministr to tady na začátku svého vystoupení říkal, že se těší na nějakou odbornou expertnou debatu, zaujatou a tak dále. Já tam mám spoustu věcí, na kterých bych chtěl slyšet odpověď. Jednou z nich je třeba například notifikace Evropské komise, bohužel se k tomu prostě nemůžu dostat a jsme ve druhém čtení, kdy by právě tato debata o těchto pozměňovacích návrzích, a tak dále, měla probíhat, protože jenom v tuto chvíli můžeme ještě nějaké pozměňovací návrhy případně stahovat nebo nahrávat. Já opravdu nechápu ten váš argument obstrukcí, protože se ani včera a předpokládám, že ani dnes nebude jednat o žádné obstrukční jednání,. A opakuji. Včera jsme jednali o tomto bodě 7 hodin 15 minut a po dvou vystoupeních jste nás utli a já jsem mohl vystoupit pouze dvakrát 10 minut. Nechápu to.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byl pan poslanec Babka, nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan předseda Fiala Radim.

 

Poslanec Radim Fiala: Chci se taky vyjádřit k tomu, co se tady před chvílí stalo. Spoléháte na rozhodnutí Ústavního soudu, pořád ho tady citujete, pořád mluvíte o tom, že Ústavní soud řekl, že obstrukce jsou špatně. Já za sebe musím říct a za SPD, že my respektujeme rozhodnutí Ústavního soudu, ale nemusíme s tím souhlasit. Jak ten ústavní soudce ví, co je ještě obstrukce a co už není obstrukce. Je obstrukce to, že nemluvilo ještě 30 lidí nebo už to není obstrukce. A také si všímám jedné zajímavé věci. Pětikoalice, nebo dnes už čtyřkoalice, posunuje to pevné hlasování na čím dál kratší čas. Tak bych se chtěl zeptat soudců Ústavního soudu, co je ještě obstrukce a co už není obstrukce, abychom to věděli, protože se nám může za chvíli stát, že čtyřkoalice řekne: "Nás už to dneska vlastně nebaví. Dáme pevné hlasování. To nevadí, že mluvili jenom 2, 3 nebo 5 a že jich ještě 60 nemluvilo, ale proč bychom tady byli, když vlastně nám to Ústavní soud schvaluje ty obstrukce, že jsme proti obstrukcím." Jiná judikatura koneckonců říká, že obstrukce je demokratický prostředek například k oddálení přijetí zákona a podobně.

Ale znovu říkám. Respektuji rozhodnutí Ústavního soudu, ale obávám se, že se nám budou zkracovat časy, kdy tady vlastně ještě můžeme něco říct a kdy už nemůžeme něco říct. A teď se to děje. Včera jsme tady začali mluvit ve druhém čtení o poplatcích o České televizi a Českém rozhlasu, včera, a dneska už jste si vymysleli pevné hlasování a je jedno o tom, že je to o vrácení, že to není o pozměňovacích návrzích, že je to o vrácení, prostě pevné hlasování, jehož cílem je ukončit druhé čtení novely o České televizi (Skopeček napomíná Fialu o dodržení času) a rozhlasu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Teď vystoupí s faktickou poznámku zatím poslední přihlášený, pan poslanec Benda.

Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Jenom krátce bych zareagoval na své ctěné předřečníky, vaším prostřednictvím, na paní předsedkyni Schillerovou, které si vážím. Nemáme z toho radost, nesmějeme se, ale prostě snažíme se, aby ta Sněmovna byla schopna k nějakým výsledkům někdy dospět. Nemám z toho radost, kdyby bylo možné se tady domluvit na některých zákonech, že se na ně dá nějaký vymezený čas, byl bych tomu rád. U některých zákonů to nejde a je bohužel potřeba použít tohoto silového prostředku, který nám Ústavní soud posvětil. A k tomu, co říkal také ctěný kolega Babka. To je právě ono, stěžujete si 7 a čtvrt hodiny, ale zapomínáte, že 4 a tři čtvrtě hodiny trvalo schvalování programu schůze, která měla jediný bod. Toto pokládáme za normální? Už to tady citovala paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Čtvrtinu veškerého času Poslanecké sněmovny trvá schvalování pořadů schůze. To opravdu není normální a není nikde na světě. Budeme s tím muset něco dělat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka, nyní se dostáváme do rozpravy a do ní je jako první přihlášen pan poslanec Berkovec.

A pan předseda Babiš s přednostním právem se hlásí, tak prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Jak se máte pane ministře? Já jsem dlouho neviděl, byl jsem na ambasádě Kataru. Víte, to jsou ti, když byl tady emír, tak ho vyhnal váš premiér, víte?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče prosím, jste u mikrofonu, máte slovo. Mluvte.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý večer vážení spoluobčané, dámy a pánové, Včera jsem tady tady mluvil 3 hodiny o České televizi a předčítal jsem tady Etický kodex České televize. A myslíte, že někdo z těch redaktorů dodržuje ten etický kodex? Já už bych tady ani nevystupoval, pokud by včera večer Patrik Nacher nešel do Událostí, komentáře, kde absolutně neuvěřitelně vedl, ani nevedl debatu, manipuloval a vlastně se vžil do role zástupce pětikoalice pan aktivistický redaktor Řezníček.

A to, co tam předvedl, je úplně neuvěřitelné. On se opakovaně ptal, a to je úplně vrchol, tenhle člověk se drze ptá Patrika Nachera, jak se zachová nezávislost tohoto konkrétního média. Na to se ptal tenhle člověk, který opakovaně - a teďka se budete divit, kdo to je - strávil pět let ve Spojených státech jako zástupce České televize. A je úplně neuvěřitelné, že tenhle člověk, a teď už jsem pochopil, proč on vede ty debaty, manipuluje, nejenom tu debatu prezidentskou, kde vlastně převzal roli pana prezidenta Petra Pavla, ale on to dělá trvale. Například jsem tady našel analýzu, kde pan Řezníček - jmenuje se to Americká volební noc 2020 - jak vedl tu debatu tehdy. A dneska je úplně jasné, že tenhle člověk je velký fanoušek amerických demokratů, nesnáší Trumpa, tudíž nesnáší i Babiše a hnutí ANO. Strávil tam pět let a tady to já si nevymýšlím, tady jsou na to analýzy, to je analýza objektivity a vyváženosti pořadu České televize Americká volební noc. A tady pro fanoušky demokratů Řezníček klade vstřícné otázky, neskáče do řeči. A tady ti autoři konstatují, že samozřejmě oponoval příznivcům Trumpa. No a pan Řezníček asi absolvoval školení na to, co dělá. Ano, pět let byl ve Spojených státech a asi za ty dobré služby pro ty struktury, pro které asi pracuje, tady čtu například, že dostal vyznamenání. Titulek: Moderátor České televize Řezníček, který selhal při prezidentské debatě, dostal vysoký post v EBU. Víte, co to je EBU? (Hlas z ministerských lavic: Evropská vysílací unie.) Správně, pane ministře, Evropská vysílací unie. To bude určitě ta struktura té bruselské chobotnice, ne? Takže Řezníček za ty dobré služby získal jako zástupce České televize důležitý post v Evropské vysílací unii. No to je taková jako náhodička.

No a aby toho nebylo málo, tak tady mám další vystupování pana Řezníčka. 19. 7. 2023 -  tady pan kolega si fotí, dáte si mě na TikTok nebo na Instagram? Nevíte, držím palce, budete mít moc lajků. Takže co ten Řezníček tady říkal v čase, když Rakušan a Fiala říkal: no skvělé, migrační deal, skvělé, pozvali jsme třicet tisíc, ta kvóta, jak jsme to výborně dojednali! (Řečník si vyměňuje několik slov s ministryní Černochovou.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím jak paní ministryni, tak pana poslance, aby se nebavili mezi sebou a probíhalo to vystoupení standardně. Děkuju.

 

Poslanec Andrej Babiš: Můžu vás oslovovat přímo? Děkuji. No takže ten Řezníček, ten aktivista, ten, který nesnáší hnutí ANO a Babiše, ten, který miluje demokraty a nesnáší Trumpa, jaký je to skandál, že ten Viktor Orbán včera mluvil s tím Trumpem 3 hodiny a ten Trump v Paříži měl na Macrona a Zelenského jen 20 minut. No, tak nevím. Takže co říká ten Řezníček? Ptá se tady. To byla ta šílená komisařka Iva Johanssonová, evropská komisařka pro vnitřní věci. No a Řezníček (nesrozumitelné) migrace se stala velkým tématem a jak je to všechno úžasné, jsme blízko k tomu, abychom toho dosáhli. No a pan Řezníček se ptá té komisařky - díkybohu, že už tam není, aspoň doufám - velmi důležitý aspekt toho všeho, na který bych se právě rád zeptal, když se lídři v červnu dohodli na migračním paktu, tak tady v Česku zaznívala od opozice slova, to jsme my, o zradě a zaprodání. To je pravda. Můžete prosím divákům českým jasně vysvětlit, v čem přesně spočívá ta výjimka, kterou si Česko dokázalo vyjednat? Ale my všichni víme, že je to lež, žádná výjimka nebyla, to si normálně vymysleli tady pánové z pětikoalice. Tedy když už to zjednoduším, že do té doby, co budou na území Česka uprchlíci z Ukrajiny, takže nebude dejme tomu platit Itálii za migranty na jejich území. V čem je ta garance přesně, jak konkrétně to vypadá? No a paní Iva Johanssonová, evropská komisařka pro vnitřní věci, odpovídá: Říkáte to správně a bylo to velkým úspěchem ministra Rakušana. Podařilo se mu totiž přijít s tím novým článkem, se kterým všichni souhlasí. Znamená to, že v tom návrhu je stanoven hlavní princip, který říká, že solidarita je povinná. Rozumíte tomu? Povinná solidarita. Já jsem ještě neslyšel slovo, teda slyšel jsem, ale solidarita je dobrovolná. Povinná, ale relokace přemístění migrantů není povinné. Nyní se zde objevuje také nový článek, který říká, že státy, když už je mnoho uprchlíků, například Ukrajinců, kteří jsou přímo chráněni, tak tyto státy se neúčastní této povinné solidarity. No zkrátka pan Řezníček, tady pětikoalice, se zúčastnil oslavy té zrady, toho podvodu, a všechno byla lež. Pan premiér Fiala nedovezl z Bruselu ani jedno euro na ukrajinské uprchlíky, kteří podle dat, jak jsme konstatovali, nás stáli 120 miliard.

Takže včera, když teda vedl tu debatu tady s panem kolegou Nacherem, tak on se drze ptá, jaké jsou záruky nezávislosti média. On, který v každém vystoupení nedodržuje etický kodex. Nedodržuje opakovaně a já vám tady přečtu, kdy to bylo. 10. 6. 24, Události, živý rozhovor s Klárou Dostálovou, Řezníček. Moderátor v dotazu nevhodně konstatoval, že se Dostálová dosud neprofilovala jako odbornice na evropskou politiku, konstatoval. Nevím, jak na to přišel. Moderátor působil celkem silně provládně, Skopečka nechal volně mluvit a reagovat na ostatní hosty. Moderátor skákal do řeči nejvíce především Nacherovi, zase Nacher, a v druhé části debaty položil manipulativní dotaz, jestli si bude hnutí ANO znovu přát Ursulu von Der Leyen v čele Evropské komise, když AB před pěti lety von Der Leyen gratuloval na tweetu. No a co jsem měl asi dělat, když ji zvolili. Uvedl, že by pro ni nehlasoval, ale že nechce odpovídat, protože není europoslanec. Moderátor mu ten dotaz znovu položil arogantním způsobem ještě třikrát i přesto, že Nacher odpověděl už na začátku. Ostatních hostů, kteří nechtěli konkrétně jmenovat, kdo bude v čele komise, se už moderátor znovu neptal. 19. 6. Události, komentáře, Řezníček. Řezníček hned na začátku, co se do debaty připojil Kolovratník, tak mu skočil do řeči, kdy se snažil reagovat na to, co řekl Síkela. Moderátor ho nenechal reagovat. Ano, to je běžná praxe redaktorů, vybraných redaktorů České televize. Síkela měl viditelně větší prostor pro vyjádření argumentů v debatě, než měl Kolovratník. 18. 7., zase Řezníček.

Moderátor od začátku působil silně zaujatě vůči Vondráčkovi. Nejzávažnější byl moment, kdy moderátor reagoval na žádost Vondráčka, aby ho nechal dokončit myšlenku, že neví, poslouchejte dobře co říká pan moderátor, že on neví, jestli ta myšlenka k něčemu vedla. To je drzost, co? Náš zaměstnanec, který bere prachy naše, všech občanů České republiky, aktivista proti hnutí, proti Babišovi, tak normálně si dovolí říct Vondráčkovi, že vlastně nemá dokončit tu myšlenku, protože ta myšlenka je o ničem.

Moderátor také na konci připomenul vyjádření Teličky. To je kdo? To je ten, co jsme udělali bohatým a slavným, ne, za nás, že ANO v Renew (?) také bylo proti tomu, aby část spektra vedla k vedení Evropského parlamentu. Jo?

Dále, 23. 7. Řezníček, moderátor, párkrát skočil Knotkovi do řeči.

13. 8. zase Vondráček, moderátor neustále skákal Vondráčkovi do řeči a bral ho za slovo. Moderátor vytáhl obvinění A. B. a poměroval (?) ho s obviněním Hrabáče, zda to není stejné. Vondráček zde několikrát moderátorovi zopakoval, že A. B. nebyl za svou politickou kariéru z ničeho obviněn, že byl obviněn účelově na objednávku, co zařídil kmotr, který řídil Nečasovu vládu přes milenku, Nevtípil se jmenoval, jsem slyšel, že za to dal velký balík, takže nebyl z ničeho obviněn a že byl obviněn před vstupem do hnu (?) a byl také čtyřikrát zproštěn viny. (Směje se.)

No, 26. 8. moderátor zase vůči Metnarovi, Řezníček, moderátor, zaujatě vystupoval vůči Metnarovi, bylo to patrné z jeho otázek. Na konci pořadu také Metnarovi vysvětloval, o čem Kolář mluvil, ačkoliv to Kolář mohl Metnarovi klidně říct sám, tak tenhle moderátor vždycky mluví za tu pětikoalici. Já nevím, kdo tam včera byl proti Patrikovi, ale vy jste tam byl, vy jste tam nemusel být, vždyť tam byl za vás Řezníček. Proč tam chodíte, pane? A klidně se usaďte, to bude dlouhé dneska. Jak chcete.

Takže tady pán tam byl, no a byl tam k ničemu, stejně jako Petr Pavel tam byl k ničemu, protože Řezníček všechno zařídí, ne? Vycvičený v Americe pět let, demokrat, nemá rád Trumpa, proto nemá rád nás, takže co říkal tady? Řezníček hned u prvního dotazu směrem k Vildumetzové řekl, že A. B. za covidu řekl o Karlovarském kraji, že Karlovarský kraj je nejhorší ve všem. Ne, to jsem řekl o tom hejtmanovi, který prohrál volby a z něho udělali ministra. Ne? Tak to tam máte, musíte se postarat o své kámoše, ještě nějakého senátora jste tam vzali. Takže jen koryta, soudruzi, jen koryta.

Takže dále řekl, že když byla hejtmankou paní Vildumetzová, tak vládlo hnutí ANO. Super.

Tak dále. 9. 9. 2024, předvolební debata. Řezníček, moderátor první části, řekl, že předseda hnutí ANO, to jsem já, asi, dlouhodobě prosazuje, aby politici hnutí ANO nekumulovali funkce, a zároveň mluví o tom, že celostátní výbor vyzval své hejtmany, aby si vybrali jednu funkci. No, to je pravda. Zeptal se několikrát Farhana, zda se něco změnilo, když 9 z 13 kandidátů jsou poslanci ANO. No tak uvidíme, vždyť ti hejtmani tam jsou, a jestli budou ještě poslanci, tak o tom rozhodne hnutí, a já nevím, proč to řeší pan Řezníček, proč se neptá pětikoalice, jak to mají, tady?například pan ministr Bek je senátor a další, no, takže Farhanovi skákal opakovaně do řeči, no, takže to je klasika pana moderátora. Tak.

Potom tady máme 14. listopadu 2024. Řezníček moderátor komentoval vyjádření Balaštíkové o nesoběstačnosti České republiky, zemědělství, že nikde není psáno, že pokud by se vyrábělo v České republice, tak jakou cenu budou mít potraviny. Jo? Totální blábol. Pan moderátor asi zapomněl, že když byl covid a zavřené hranice, tak byli všichni rádi, že české potraviny tady byly na skladě a že to nebylo tak, že si kupovaly řetězce zahraniční, ale že české potraviny tady pomohly.

26. listopadu 2024 pan aktivista Metnar měl viditelně menší prostor na vyjádření argumentů, mnohem více a častěji mluvila paní Černochová. Ale vy, já vím, že vy mluvíte, vás se bojí celá vláda, jsem slyšel. Normálně oni jsou v panice, i pan premiér. Jo? Jak to děláte? Všichni zalezou do kouta. No, tak ale dobrý, tak my to víme. (Směje se.)

No, takže se vrátíme se k tomu rozhovoru pana aktivisty s panem Nacherem. Tak tady říká, vlastně ten rozhovor byl jenom mezi Nacherem a Řezníčkem, tady pán asi vůbec se tam nezapojoval, nedostal se ke slovu. (Směje se.) Tak Řezníček vás zastoupil, tak tady říká ty definice, ale řekněte mi, říká Řezníček, když teda dnes váš stranický předseda Andrej Babiš říká, že pokud tedy zvítězí ve volbách, ale já myslím, že Česká televize udělá všechno pro to, abychom nezvítězili, mimochodem, ani nevím, jestli jsem tady mluvil o tom Kantaru, jak to tam ten Moravec vždycky válčí, ne? Ten Kantar, úplně náhodička, nám dá 38,7 a každé dva týdny klesáme a klesáme, aby mohli říct - no, vidíte, to hnutí ANO, už ho nikdo nechce, jo? Žijeme ve zkorumpované zemi. Bohužel znovu, devadesátky jsou nazpátek, no.

Takže se vrátíme k tomu, zrušit tyhle koncesionářské poplatky, takže vy je vlastně nechcete, vy chcete, aby to bylo podřízeno pod státní rozpočet, chápu to správně? Asi je natvrdlej, asi ano. Chápe to správně? Tady jsem to včera četl a Patrik Nacher odpovídá: To je jedna z cest, a to, jakým způsobem ta koalice tlačí takhle až nepřirozeně na projednání tohoto bodu, ano, je to neuvěřitelné, protože sám jste vy připomněl, že ještě před rokem a půl samotný ministr kultury tady sedí, řekne zpátky, nebudou zvyšovat, no a já jdu zase k ministrovi, tak přece ministr je předkladatel, tak tím tlačením prostě se to zase zdynamizuje a tak dále.

Dneska už je to ve většině zemí tak, že tam nejsou koncesionářské poplatky, ano, je 17 zemí v rámci Evropské unie, kde nejsou poplatky. No, pan aktivistický moderátor Řezníček říká: Pane Nachere, ale vy velmi dobře určitě víte, protože jste předsedou mediálního výboru, tak víte, že v těch jednotlivých státech, kde je to navázáno na státní rozpočet, jsou jasně daná kritéria toho, co si může ještě stát dovolit a co už ne, to znamená, aby byla zachována jaksi nezávislost toho konkrétního média, říká tenhle člověk, totální pětikoalice, totální antibabišové, totální antitrumpové, on mluví o nezávislosti, tenhle člověk, který manipuluje všechno, to je neuvěřitelná drzost, on je normálně splachovací, jako vůbec jako tam v té televizi teďka běhá po sítích i například mladý Železný, ne, psychopat, který házel na Patrika ty papíry a potom na Václaváku téměř insultoval ty policisty. No koho to tam mají?

Teďka běhá video se Součkem, který tam mluví, jak všichni masturbujou, co to je tohle? Mňaukali s Fridrichovou, to je Česká televize, a za to my máme platit tohle? No, to si dělají, jak se to říká, kozy, ne? Legraci. Kovářová ještě nedodala ten seznam.

No, takže tady pan Řezníček, hlavní manipulátor, tady říká, jak zachováme nezávislost. A kde byl pan Řezníček, když my jsme byli ve vládě, když jsme schvalovali ty netransparentní výroční zprávy České televize, kde jsme my ovládli Českou televizi, jak ovládla tato pětikoalice přes Senát, kde?

 

Vždyť i ty různé agentury dělají ty rozbory. Takže není to úplně na hlavu, že pan aktivista se ptá, jak zachováme nezávislost? No, my jsme ji zachovali. Ale oni nejsou nezávislí. Dneska oni mají dohodu, vážení spoluobčané - dejte nám prachy, my vám vyhrajeme volby. Takto to odznělo na jednání v Českém rozhlasu, na jednání mezi soukromými rádii a Českým rozhlasem. Přesně tak to je. Normálně brutální korupce. Normálně brutální korupce.

A potom říká: "Tak mi řekněte jeden příklad" říká Řezníček "jedné té země, kterou vy považujete za ideální, za ten vztah, co znamená nejen ono navázání na státní rozpočet, ale zároveň také jasné oddělení nezávislosti média, jednu zemi." Říká tenhle zmanipulovaný aktivista. Neuvěřitelná drzost. No a Patrik Nacher říká: "No, já bych třeba řekl Finsko." Ale já vám to teďka neřeknu tady, protože mám ty podklady pod sebou přesně, v jaké zemi jaké je to procento ze státního rozpočtu. Takže já to můžu říct panu aktivistovi, kdyby chtěl, to tady otevřu a podíváme se na to, jak to tady máme. Podívám se na první tabulku - model Poplatek placený občany přímo, tak to nechceme. Financováno ze státního rozpočtu a reklama povolena, pane aktivisto. Belgie, to je snad vyspělá, svobodná země, ne? Bulharsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rumunsko. Tak představte si, Belgie a Nizozemsko má financování veřejné televize z rozpočtu. A povolená reklama. Tak co? Odpovězeno? Je to OK?

No, a co jsme se dneska dozvěděli? (Ukazuje noviny.) Pan ředitel nás vydírá, vážení spoluobčané. Konec StarDance na ČT? - otázka. Provládní Blesk říká - "No, toto, když nedostanou ty poplatky, nebude StarDance!" (Rádoby zkroušeně.) No tak to dejte Nově nebo na CNN! Ti by zkásli aspoň balík za to. Anebo dostanete peníze ze státního rozpočtu a můžete si to prodávat, ten StarDance, i ten fotbal, ne? Všechno. Takže pan Souček, který bere, nevím kolik těch milionů... Jo, tady je ta debata, Pavlína Horáková, jak se tam bavili o tý masturbaci. To je neuvěřitelné. Fakt neuvěřitelné. Tihle lidi místo toho, aby zalezli do kanálu a mlčeli, nás tady mistrujou, nám tady říkají, jak jsou nezávislí. Oni jsou nezávislí. No, tak to přesně víme. Už dlouho.

Takže pan Řezníček pokračuje: "A jak zajistíte, že nebudete mít tendenci, když bude o vás televize informovat?" Tu nezávislou. Jak zajistíme? No tak vy to máte zajištěné, ne? Kdyby mluvili na rovinu a objektivně... Jako mně to úplně jako připadá neuvěřitelné, že tenhle člověk, který je jeden z hlavních manipulátorů, tady zkouší Patrika Nachera, jak ta televize bude nezávislá.

"Ke kritický tendenci zničit ten rozpočet, který televize by měla například, nebo rozhlas samozřejmě ze státního rozpočtu, kde máte tu jistotu? Nejsme politicky tak daleko, nemáme takovou kulturu." Takže on vlastně říká, že občané České republiky jsou nějací, nevím co, nenacházím to slovo, že my jsme málo vyspělí tady, my jsme všichni idioti tady, my jsme všichni blbí. My všichni víme, že Česká televize a Český rozhlas jsou nezávislá média. No, tak určitě. To určitě. Takže takováhle debata odezněla včera večer, že nemáme takovou kulturu, jako mají skandinávské země. Fakt jo? No, já nevím. Já si myslím, že i v té demokracii, v těch žebříčcích jsme na tom celkem dobře.

No, a pokračovalo to. Tady Patrik to komentuje... No a znovu pan aktivistický moderátor říká: "Mě zajímají ty záruky." Jeho zajímají ty záruky. Chápete to? Hlavní manipulátor říká, že ho zajímají záruky. A tak dále. On se nám snaží namluvit, jak skvěle je ta Česká televize kontrolovaná, že jsou tam nějaké orgány. Ale vždyť všechno je vlastně pod kontrolou těch správných lepšolidů, ne? Lepšolidi jsou tam všude. A proč to nemůže kontrolovat NKÚ? Proč to nemůže kontrolovat NKÚ? Takže neuvěřitelný rozhovor, neuvěřitelná drzost! A já vás vyzývám, pane řediteli České televize, abyste zařídil, aby vaši zaměstnanci placení z našich daní a poplatků dodržovali Etický kodex České televize. Na co ho tam máte, když ho nedodržujete? Proč? Co se tam vlastně u vás děje?

Teďka jsme se nově dozvěděli, že moderátorka České televize je ve Foltýnově týmu! Si představte. Takže tato pětikoalice, která od samého počátku se snaží tady zavádět totalitní manýry a chce vlastně určovat a vymyslela nějaké názvy jako dezolát, dezinformace... Nevím, co to je dezinformace, buď je pravda, nebo lež. Tak máme tady nějakou Marii. Marie Koldinská, moderátorka publicistického cyklu Česká televize - Historie.cs. No, a ona je v tom strategickém odboru strategické komunikace StratCom na Úřadu vlády. Otakar Foltýn, to je ten, který má vymývat mozek lidem tady, jo? No, a ještě navíc mají rodinné vazby, představte si. Od roku 2020. To je strašně zajímavé, ne? Ta Koldinská je partnerka bratra Otakara Foltýna. Víte to? Nevíte? Není to střet zájmů? Není to korupce náhodou? Nebo co to je vlastně? (Ozývá se potlesk z řad ANO.)

Ten Foltýn je taky placený z našich daní, úplně zbytečně. StratCom má 17 obsazených pozic, 17 lidí na Úřadu vlády, proto už nemají kde sedět, i když teda vyhodili toho Bartoše a jeho tým, ale nic se neuvolnilo, tak tam mají 17 pozic. Původně podle sdělení premiéra bylo plánovaných 13. Tři lidé pracují jako poradci. Neuvěřitelné. Takže tenhle tým, který si najala tady pětikoalice, má přímý kontakt a přímé propojení na Českou televizi. A včera jsem tady ukazoval tu smlouvu, kterou začernili. Přímá smlouva mezi Českou televizi a Úřadem vlády.

Takže kolik tady bylo těch pořadů, co Česká televize ČT24 vysílala? Tady byla Archeologie popravišť, Martin Foltýn, potom tady bylo Československo, Česko, afghány (nesrozumitelné) Otakar Foltýn 12. února 2022 na ČT, potom Veliké theatrum Martin Foltýn 5. 6., zase Martin Foltýn, Otakar Foltýn, zahraniční mise armády, to všechno se vysílá a financuje z peněz, které my všichni platíme. A nemají dost. Nemají dost. Chtějí ještě víc, chtějí ještě další miliardy.

Tady chci najít jeden podklad (Hledá ve svých materiálech.), který mluví o tom, jak Česká televize vybírá firmy na posouzení objektivity těch debat, hlavně těch předvolebních debat.

Tady jsem taky dohledal jeden článek ohledně toho, jak Česká televize porušila zákon, jak zvýhodnila samozřejmě pětikoalici. O tom jsem už tady mluvil. Potom jsem tady dohledal i článek jak Česká televize hospodaří. Školení za 315 000 vyplácela firmě GOPAS. Zúčastňují se kurzů zaměřených na webové technologie. Členka Rady České televize označila Dvořákovu majetkovou účast v GOPASu za střet zájmů. Takže bývalý pan generální ředitel Dvořák, který dostal vyznamenání, měl střet zájmů s touhle firmou. Ta výtka je v tom, že Česká televize dávno neplní roli nestranných médií, jak jim ukládá kodex. Ano? Takže samozřejmě všichni ví, že obhajuje vládu a útočí na opozici. My, když jsme byli ve vládě, tak útočili na nás. Teďka samozřejmě útočí stále na nás, protože je to součást toho systému. To je jedna parta. SPOLU tady usiluje o to, aby tahle pětikoalice pokračovala v dalším období.

Můžu tady číst další materiál o tom, jak známý moderátor Václav Moravec představil středoevropský projekt pro boj s dezinformacemi. To bylo 10. února 2022. Pan moderátor České televize, když se novináři ptali, kolik má mzdu, tak to se nikdy nedozvěděli. Tak má tady skvělý projekt. A role pana moderátora je, a to je samozřejmě něco podobného jako aktivista Řezníček, je "minimalizovat nejnebezpečnější dopady dezinformací, rozvíjet mediální a digitální gramotnost a posilovat důvěru v média - to vše si klade za cíl nová Středoevropská observatoř digitálních médii." A ona představila web. "Tam shromažďuje analýzy a dezinformace v češtině, polštině a slovenštině a vědecké výzkumy týkající se tohoto tématu. Hlavní koordinátor je moderátor České televize a výzkumník Václav Moravec. Projekt má zajištěný rozpočet" - a teďka se dobře usaďte - "na 30 měsíců. Má k dispozici 1,5 milionu euro." 36,5 milionu Kč. "Tři čtvrtiny pochází z grantu Evropské komise." No, tak zase jsme doma. Jak ta Evropská komise má dobrá chapadla. A hlavně mají prachy - naše.

Takže to je projekt, kde vlastně, a nikomu to nepřipadá nenormální, že pan moderátor, který každou neděli vystupuje hlavně proti našim zástupcům a který odmítá zvát druhého předsedu opozice, tak tady má celkem slušný příjem. Vybudoval si značku. Je to úplně skvělé. Takže o tom se moc nemluví, protože to vlastně je takové... Pro ně to není žinantní. Oni jsou vlastně splachovací. (Přehrabuje se ve svých materiálech.)

Tady jsem se dostal k tomu, co jsem hledal. Jen abyste věděli, že "ÚOHS dal České televizi pokutu za výběr firmy na analýzu objektivity zpravodajství." To je článek z 24. listopadu 2023. Jen abyste věděli, jak to tam všechno funguje. "V březnu 2023 Česká televize prodloužila smlouvu na analýzy objektivity zpravodajství firmě Media Content Experts. Podle organizace Kverulant tomuto předcházelo zmanipulované" - vážení spoluobčané, zmanipulované, za vaše peníze - "výběrové řízení, proto se obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten v listopadu uložil televizi pokutu 180 000 korun. Veřejnoprávní stanice se proti pokutě odvolala.

Podle webu Kverulant Česká televize porušila zákon o zadávání veřejných zakázek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, na který se Kverulant obrátil, po šetření konstatoval, že Česká televize opravdu porušila zákon, a to zejména tím, že na předložení nabídky stanovila nepřiměřeně krátkou dobu." No, to se tak dělá. Víte, vážení spoluobčané? Když se s někým domluvíte, to je taková korupce. A někdo ví, že vypíšete nějakou soutěž, je na to připravený, a ti ostatní to nevědí, tak je jasné, že má tu výhodu. "ÚOHS za toto pochybení uložil televizi pokutu 180 000 korun.

Web Kverulant popsal, že v roce 2018 Česká televize s firmou Media Content Experts, s. r. o. smlouvu na poskytování obsahové analýzy zpravodajství a publicistiky na roky 2019 až 2023 za 11,7 milionu korun. Hodnota smlouvy byla postupně dodatky zvýšena až na 14,4 milionu korun. Vlastní analýzy neposkytovala přímo firma Media Content Experts, ale její dceřiná firma Media Tenor. Obě patří podnikateli Pavlu Herotovi.

Výběrové řízení na analýzu zpravodajství a publicistiky v letech 2024 až 2028 bylo podle webu uveřejněno na začátku prosince 2022 a lhůta na předložení nabídek končila 6. ledna (2023)." No, výborně. "Uchazeč měl předložit analýzu vyváženosti u deseti náhodně vybraných příspěvků z hlavního zpravodajského pořadu Události z října 2022, kompletní analýzu všech zpráv, Události, Události, komentáře a Zprávy na ČT24 za dvacet říjnových dnů roku 2022, analýzu pořadů Reportéři ČT, 168 hodin, Otázky Václava Moravce, Máte slovo s Jílkovou a Interview ČT24 za celý říjen 2022.

Dále měl předložit i demo verzi webové aplikace, kde se mají analýzy prezentovat. "Předložit takový objem práce, včetně webového rozhraní, v tak krátkém termínu mohl dokázat jen ten, kdo už měl předmětné analýzy dávno hotové a kdo už měl k dispozici webové rozhraní. A tím byla právě firma Media Content Experts, respektive její dcera Media Tenor," konstatuje Kverulant na webu. Do výběrového řízení se následně přihlásila jen jedna firma, a to Media Content Experts."

Takže tohle v podstatě svědčí jenom o tom, že Česká televize má x různých netransparentních problémů, že se tam manipuluje, že se tam nahrávají kšefty, že zkrátka to už dávno není nezávislá televize. Není. A v čase, když my to tady projednáváme, tak ta arogance a ta drzost některých redaktorů je neuvěřitelná. Neuvěřitelná! A samozřejmě se bude stále tady hrát ta jejich písnička, že my něco ohrožujeme. Nic neohrožujeme. My zkrátka chceme, aby lidi neplatili za Českou televizi a Český rozhlas peníze, protože už to dávno není veřejnoprávní médium. Není. Není to objektivní. Není. A není důvod. 17 zemí, členských států Evropské unie, jde úplně jinou cestou. Tak nevím proč.

Včera jsem tady četl všechno, co se děje v Německu, jak je k tomu debata, jak tam rozhodují o tom i lidi, že se můžou zapojit do debaty, že tam vlastně poslali 15 000 různých dotazů, že to je normálně veřejná debata, že o tom nerozhoduje tady jenom už domluvená zkorumpovaná pětikoalice, která samozřejmě úplně jasně to chce. A Česká televize ji půjde na ruku.

Zažili jsme to x-krát, viděli jsme to, je to stále, viděli jsme to včera večer, jo?Takže takto to je a samozřejmě my stojíme tady proti mohutnému kartelu, který samozřejmě fandí této vládě a udělá všechno pro to, aby tahle vláda pokračovala. No, ještě k té zakázce. To, co zjistil ten Kverulant, tak informoval Radu České televize, a ta se tím zabývala tím podnětem na svém zasedání ve středu 21. června 2023 a dotazovala se na problematické výběrové řízení odcházejícího generálního ředitele Petra Dvořáka. Ta Kverulantova zjištění označil za lživá a uvedl: Já jsem přesvědčen, že je to jen další věc, která má pouze očernit Českou televizi. Po následné diskusi rada usnesení uložila dozorčí komisi České televize k prověření transparentnosti výběrového řízení na analýzu objektivity, a to v termínu do 15. září 2023. 

Ve středu 20. září 2023 se uskutečnilo jedenácté zasedání Rady ČT a jedním z bodů bylo projednání výsledků prověření zakázky na kontinuální obsahová analýza zpravodajství publicistiky, kterou provedla dozorčí komise Rady ČT. Výsledky prověrky jsou shrnuty v usnesení číslo DK 62/09/23. S trochou nadsázky lze konstatovat, že toto usnesení říká, že na prodloužení nabídky bylo vskutku málo času, ale to nevadí, protože jediný, kdo na českém trhu podobné analýzy provádí, je právě jen a pouze vítězná firma Media Tenor. Co je samozřejmě zjevná lež.

Když Česká televize poptávala(?) analýzu zpravodajství a publicistiky v roce 2014, byla nabídka velké mediální společnosti Newton Media označena jako nejlepší. Přesto zakázku nakonec získala firma Media Tenor. Požadavkům zakázky mohl pouze vyhovět pouze dodavatel. Předseda představenstva společnosti Newton Petr Herian, zaslal místopředsedovi Rady ČT Pavlu Matochovi 18. září 2023 dopis, ve kterém konstatuje to, co je zjevné od začátku. Zakázka byla připravena pro jednoho soutěžícího. No, samozřejmě, aby ten potom řekl, jak Česká televize je objektivní, protože všichni si myslí, že občané České republiky jsou úplně, že nejsou na té úrovni, jak říká ten aktivista, že my jsme ti nějací méněcenní, že ti v těch některých jiných zemích jsou na tom úplně úžasně a že my jsme tady všichni pitomci. Tady říká zástupce Newtonu, že zakázka byla připravena pro jediného soutěžícího. Domníváme se, požadavkům zakázky mohl vyhovět pouze dodavatel, který již na stejné zakázce pracuje, se zadavatelem je v pravidelném kontaktu a mohl tak ovlivnit i podobu výběrového řízení tak, aby požadavky jednoznačně vyhovovaly již používané metodologii již analyzovaným datům již existujícím on-line softwaru, a pokračuje. Pokud sečteme dobu potřebnou pro nás na vytvoření adekvátní metodologie včetně poskytnutí těchto podkladů univerzitnímu objednateli, tak čas na vypracování posudku, zapracování případných připomínek ověřovatele, odhadovanou dobu práce analytika na analýze dat a práci programátora na úpravě on-line platformu aplikace se jeví rozsah požadavků zadané lhůty jako zcela nepřiměřený.

Nulová sebereflexe. K dalšímu projednávání zakázky zmanipulované ve prospěch jediného dodavatele Media Tenor došlo na třináctém zasedání Rady České televize, která se uskutečnilo 15.  listopadu 2023 .Opět převládly hlasy, které se nechaly uchlácholit tvrzením nového ředitele Součka, že vlastně nic se neděje, protože pokuta od ÚOHS není ještě pravomocná. Nesmělé hlasy volající po tom, aby se měl dodavatel analýzy objektivity přesoutěžit, byly ukřičeny. Šetření problematické zakázky dozorčí komisí Rady České televize prý bude pokračovat. Dozorčí komise se na tom usnesla na svém zasedání 8.  listopadu 2023. Prý jsou k dispozici nové informace.

Na druhou stranu příslušné usnesení se jeví dozorčí komisi jako značně alibistické, když dozorčí komise slibuje vydat konečnou zprávu až po vydání pravomocného rozhodnutí ÚOHS, ale průběžně výsledky budou prý až v průběhu prvního čtvrtletí roku 2024. No, takhle to jsou ty nezávislé orgány, co říká pan aktivista.

Jedna parta je to, jedna parta. Normálně zkorumpované výběrové řízení, tak, aby to správně vyšlo, tak aby řekli jo, ta Česká televize je tak úžasná. Oni jsou tak nestranní, protože si myslí, že my všichni jsme hlupáci a lidi nejsou hlupáci. Potřebujeme veřejnoprávní televizi. Kverulant doufal, že jeho zjištění přiměje veřejnoprávní televizi, aby si konečně opatřila skutečně nestranné analýzy své práce za rozumnou cenu, nikoliv studie předražené, které skutečnost lakují na růžovo a vytvářejí vedení televize falešné alibi o kvalitní a objektivní práci. Nic však nenasvědčuje tomu, že se tak stane. Přesto je Kverulant přesvědčen, že služba veřejnoprávní televize je důležitým pilířem občanské společnosti a demokracie, a tím ho víc mrzí, že Česká televize nehraje fér. Potřebujeme veřejnoprávní televizi? Ano, ale nepotřebujeme vyčpělé konformisty, jejich pořady a předražené analýzy, které říkají, jak skvěle Česká televize plní veřejnou mediální službu. Aby společnost prospívala, potřebujeme kvalitní zpětnou vazbu, nikoliv whitewashing.

takže to je ta analýza. A proto říkám, že to, co včera proběhlo, to je úplně jako neskutečné, úplně neskutečné. A pokud někdo z občanů, kteří se dívají na mé projevy tady i včera, jak jsem o tom mluvil opakovaně, opakovaně, věří tomu, co tady pan ministr, nevím, co obhajuje, i když říkal, že to nechce, tak je to neskutečné. Včera jsem tady mluvil o tom, jak vlastně Česká televize funguje, že normálně vniknou na soukromý pozemek se zapnutou kamerou, ano. Nebo že točí s pozměněným hlasem a tak dále. No a soudní spor prohrála Česká televize, prohrála, ale to určitě asi moc jste se nedozvěděli.

Tady mám článek, kde je titulek Operátoři ostře o nových poplatcích za Českou televizi. Bezbřehý chaos a zásah do soukromí zákazníků. Mobilní operátoři se postavili proti novele zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Nelíbí se jim pasáž, podle níž by museli na vyžádání podávat informace o svých zákaznících. Ano. Normální šmírování, ne? To by chtěli tady tito, co jsou u vlády, ti lepšolidi, ta elita, elita našeho národa.

Takže ještě jednou. Veřejnoprávní televize touto cestou chce zjišťovat, kdo musí platit koncesionářské poplatky. Takže hlavně mladí lidé, vy, kteří máte mobily a tablety, vy studenti, vysokoškoláci, kteří doufám, dnes se nedíváte na zmanipulovanou Českou televizi, vy všichni budete cálovat za to, že tahle nenažraná hydra chce ještě víc, a za to, že tahle vláda, která je absolutně nejhorší, takovou jsme tady nikdy neměli, zkrátka chce znovu vyhrát, aby už totálně zničila naši zemi. Takže tohle říkají operátoři. Nová legislativa totiž počítá s tím, že zmíněnou povinnost by měly všechny domácnosti s připojením k internetu, takže to budou chodit po domácnostech a budou vás kontrolovat. Podle Asociace provozovatelů mobilních sítí - APMS, návrh způsobí chaos a nabourá soukromí uživatelů, nabourá soukromí uživatelů.

Prezident APMS Jiří Grund je přesvědčen, že návrh je zásadně nedomyšlený, přičemž povede k chaosu a nepřiměřeným zásahům do soukromí.

Obdobně už veřejnoprávní média mají možnost nahlížet do seznamu odběratelů elektřiny. No prosím. Nově by odvětví dodavatelů energií mohli v tomto ohledu doplnit mobilní operátoři. No, to jsem ani nevěděl. Návrh například vůbec nereflektuje zcela obvyklou situaci, kdy na jednu osobu z rodiny je evidováno hned několik služeb připojení k internetu. Takových služeb je dnes celá řada, přitom vůbec nemusí jít o připojení k internetu ve vztahu ke sledování televize, řekl Grund pro web Echo24. Novela totiž počítá s tím, že by se poplatku nevyhnuly nejen domácnosti vlastnící televizor, ale ty připojené k internetu. K tomu postačí vlastnictví počítače, tabletu či mobilního telefonu. Dobře slyšíte, mládež, dobře slyšíte? Tohle chcete volit? To snad není možné. Telefonu, mobilního telefonu. Výsledkem bude bezbřehý chaos, kdy se dotčené subjekty budou různě bránit a argumentovat počty technicky způsobilých zařízení. Celé to povede ke snížení efektivity výběru televizních poplatků. Navíc se další náklady související s výběrem poplatků přenesou na nově zúčastněné osoby, dodal Grund.

Podle APMS návrh vychází z chybného a zastaralého předpokladu, když se poplatky vázaly na vlastnictví televizorů. Grund zdůrazňuje potřebu širší diskuse za účasti odborníků, aby byl nalezen udržitelný model financování veřejnoprávních médií. S návrhem novely vyjádřili nesouhlas i zaměstnavatelé, komerční televize či vydavatelské domy.

Počet domácností, které v České republice platí televizní poplatek, by se měl po přijetí mediálních novel zvýšit o 615 000 na 3,95 milionu. A ještě tam mají tu inflační doložku. Neuvěřitelná arogance a drzost. A kolik domácností s připojením k internetu vlastně je?

Podle Českého statistického úřadu necelé 4 miliony, tedy 87,5 procenta z celkového počtu domácností. Povinnost ohledně hrazení poplatků se podle zákona nebude vztahovat na každé zařízení, ale pouze na jeden mobilní telefon, tablet nebo počítač připojený k internetu v rámci domácnosti. Ministerstvo kultury zároveň navrhuje zvýšit od příštího roku televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a tím Česká televize získá navíc 865 milionů. O tom jsme už mluvili včera a je to, vážení, 11,5 miliardy, 11,5 miliardy. Neuvěřitelné.

Chodí mi od občanů maily a tady je takový zajímavý mail. Píše to pan Němec a tvrdí, navrhuje, navrhuje, jak navýšit finance pro Českou televizi a Český rozhlas bez zvyšování koncesionářských poplatků a mandatorních výdajů státu. On navrhuje následující body. Vnořené komerční reklamy do internetového vysílání. Většina pořadů České televize a Českého rozhlasu se dá zpětně i živě přehrát jak na webu ceskatelevize.cz nebo portál ceskyrozhlas.cz, tak v jejich aplikacích pro mobilní zařízení televize, tak přes HbbTV,

červené tlačítko v TV a pravděpodobně bude i něco podobného pro digitální radiopřijímače dab. Mají teda specifické místo, do kterého mohou umístit placenou reklamu, kterou by nepřímo mohli přispívat lidé, kteří sledují jejich pořady přes internet.

A pokud bude reklama vnořena do videoaudio streamu ze stejného serveru a po dobu délky reklamy nebo jejího začátku se zablokuje skok dopředu například tím, že server nepošle následující data pořadu, dokud neuplyne povinná část reklamy, nebude možné ji snadno blokovat. Divákovi tedy zbude možnost ji zhlédnout.

Jistě jste zažili, kolik reklamy dokáží nacpat před a do a za pořady na Prima, Nova a dalších komerčních televizích, o reklamách v internetových médiích nemluvě, nebo YouTube. Komerční reklama pro internetové streamy České televize a Českého rozhlasu by ale samozřejmě musela splňovat určitá kritéria. Zákaz politické reklamy, předvolební reklamní bloky by se daly řešit textovým upozorněním a tak dále. A další věci.

Takže tady občané, kdyby to bylo jak v Německu, aby byla nějaká veřejná debata, tak já jsem přesvědčen o tom, že naši lidi mají různé skvělé nápady. A že by se dalo o tom diskutovat. Ale samozřejmě pan ministr pověřen vládou prosadit tohle další zdanění všech občanů, včetně těch nejmladších, tak vůbec o tom nechce slyšet a žádná debata o nějaké efektivnosti, efektivitě tady vůbec nebyla.

No, vrátím se ještě k takové, stručný přehled o tom, proč jsme přesvědčeni, že pětikoalice vyhrála volby díky médiím, hlavně díky veřejnoprávní České televizi a Českému rozhlasu. A ty sněmovní, senátní i prezidentské. A samozřejmě v tomhle hraje velkou roli hlavně ta Česká televize. Pokud si pamatujete, a včera jsem o tom tady nemluvil, na Superdebatu 19. října 2017, tam na mě pan Moravec brutálně útočil, měl neuvěřitelné otázky, že kdy přepustím vládu Karle Šlechtové? A další věci. A on byl ten první. Další debata, to byla paní Witowská, přítelkyně přítele po boku s tím střetem zájmů. A určitě si všichni pamatují, jak to bylo.

Já jsem o tom tady včera mluvil. Třetí podraz byl, když Česká televize, a to byly, pokud si pamatuju, komunální volby, to bylo v září myslím 2000, teda krajské volby v 2020, tak tam shodou okolností, tam byl taky pan Řezníček. No a samozřejmě tam bylo pět zástupců dvou koalic a pouštěli tam samozřejmě vybrané negativní reportáže a když my jsme chtěli reagovat, tak jsem nedostal slovo a šla další reportáž. Všichni si to pamatují. Všichni si to pamatují, a proto je absolutně neuvěřitelné, že místo toho, aby aspoň ten nový ředitel měl nějakou sebereflexi, tak dneska přichází s tím, že když nebudou vyšší poplatky, tak nebude StarDance. Ale když říkal, že tam zruší nějaké ty zbytečné, kdyby vůbec začal šetřit. Ale to není o těch zaměstnancích, to je o tom, že jsem přesvědčen, že tam je plno poctivých zaměstnanců, ale na tu televizi jsou přisáté různé firmy, různí aktivisti a my v podstatě o tom pořádně nic nevíme. Protože zkrátka Česká televize nechce zveřejňovat ty informace, které jsou požadované.

Já si pamatuju, když byl zveřejněn, a vrátím se k té manipulaci, znovu k tomu aktivistovi, ten rozbor předvolebních diskusí, pořadů v České televizi Superdebata a Prezidentský duel 2023. To dělal profesor Jan Jirák a docent Martin Charvát. A cílem analýzy bylo, jestli zkrátka, jak to proběhlo. Takže tam byl problém nestrannosti analyzován a stranění a tam ty závěry jsou absolutně jasné, absolutně jasné.

Superdebata - já to tady připomenu, protože samozřejmě vám to nikdo nepřipomene. Inscenace, scénografické řešení. V rámci historicky první přímé volby prezidenta republiky v roce 2013 vykrystalizovala forma předvolební televizní debaty, která byla následně v různých obměnách přítomna i v letech 2018, 2023. Celá Superdebata 8. ledna 2023 (se) vysílala přímým přenosem z dvorany Národního muzea, byla pojata jako tradiční divadelní představení pořádané na vyvýšeném jevišti, na němž stály tři trojice stolků uspořádané tak, aby naznačovaly půlkruh. A za těmito stolky se (nacházeli?) jednotliví kandidáti a přímo před nimi stál moderátor, který debatu uváděl a řídil. A za moderátorovými zády se nacházelo hlediště s diváky. Klíč, podle kterého bylo kandidátům z celkově devíti určeno místo, je na první pohled zřejmý. Ve středu měli místa tři favorité - Nerudová, Babiš Pavel - a po stranách jim sekundovali zbylí kandidáti. Pohledově vpravo stála trojice Zima, Diviš, Středula, pohledově vlevo Hilšer, Bašta, Fischer.

Samotná scéna reflektovala výsledky průběžných průzkumů voličských preferencí, do střední, centrální pozice, umístila kandidáty průzkumy favorizované a (na) pravé a levé křídlo ostatní kandidáty. Samotné uspořádání divákům signalizovalo hierarchii kandidátů podle možného volebního výsledku a předem odsuzovalo, v uvozovkách, šestici kandidátů po stranách k neplnohodnotnému, doplňkovému postavení. Favorizovaný kandidáti tak měli v zorném poli moderátora i hlediště a nemuseli se na rozdíl od ostatních kandidátů natáčet.

Tento zcela nepochybně (důrazně) nerovný přístup ke kandidátům, zřetelně stranící favorizované trojici, respektive dvojici, o tom dále, je ospravedlňován odkazy na výzkumy agentur kantar - to je ta, co občas dá 38, aby všechny vyděsila, občas dá míň - je možné říci, že to, jak televizní debata Superdebata vymezila prostorové hranice jednotlivým kandidátům, což se následně promítalo do vedení diskuse a celkové struktury debaty, bylo neseno neproblematickou vírou v sociologická data. Výsledky průzkumu zřetelně ovlivnily dramaturgii Superdebaty. Zjevnou nerovnost v postavení kandidátů někteří z nich sami prožívali útrpně a komentovali ji - například Karel Diviš, z té takzvané svaté trojice jsou tady pouze dva zástupci. Všichni jsou masírováni tím, že musí vyhrát někdo z těch tří. Já se ptám: proč? Průběh Superdebaty a postava moderátora - toho (aktivisty?).

Nepřítomnost Andreje Babiše. Významným dramaturgickým rysem - to byla ta první - celé Superdebaty byla neúčast Andreje Babiše, dle výsledků průzkumu (voličských?) preferencí jednoho z favoritů. Pro něj zůstal prázdný stolek v prostřední sekcí favoritů, a to v prominentní středové pozici. Moderátor komentoval nepřítomnost Andreje Babiše slovy: no a do prezidentské debaty byl pozván také kandidát číslo sedm Andrej Babiš, ten ale zvolil strategii, že bude vás, diváky České televize, a většinu z vás, uchazečů o prezidentský úřad, kteří jste tady v Národním muzeu, ignorovat před prvním kolem volby. Ano, ignorovat, určitě. Ne, já jsem tam nešel kvůli tomuto aktivistovi. A co se ukázalo? Chyba, že jsem šel potom na tu druhou do Národního muzea.

Chtěli jsme mu dát prostor představit své vize i kvůli tomu, že zítra by měl - a poslouchejte dobře - soud vynést rozsudek v jeho dotační kauze, kde mu jako obžalovanému státní zástupce navrhuje tříletou podmínku a 10 milionů korun pokuty. To řekl v rámci té debaty. Nepřítomný kandidát je tu exponován jako někdo, kdo se vůči divákům chová nevhodně, zvolil strategii, že bude vás, diváky České televize, ignorovat, navíc je v jeho představení naprosto nesmyslně spojená možnost představit své vize s probíhajícím soudním líčením. Detaily o žalobcem navrhovaném trestu natolik sugerují, že by mohl být verdikt soudu, až se dá uvažovat o tom, že tento výrok se dostává do rozporu s principem presumpce neviny, která bývá chápána jako jeden z etických nároků na odpovědnou žurnalistiku. Moderátorem akceptovaná nepřítomnost Andreje Babiše provázela diváky celým pořadem, v podstatě strukturovala zejména druhou část debaty, kdy se ze tří favoritů vyjadřovali k otázkám nefavorizovaných kandidátů pouze dva.

V intermezzu by dále byla jedna obálka s dotazem určena i (s pousmáním) nepřítomnému Andreji Babišovi, přičemž moderátor obálku demonstrativně položil na prázdný stolek se slovy: nešlo vyloučit, že se třeba pan Andrej Babiš k naší debatě připojí. Já ji položím sem na stolek, kde měl být Andrej Babiš - posedlý Babišem, posedlý Babišem. Koho mi to jen připomíná, ne? Moderátor tak opakovaně připomínal, že organizátoři debaty se snažili o dodržení principu rovné příležitosti pro všechny kandidáty. Fakticky šlo pouze o manifestaci formálního, mechanického přístupu k nestrannosti, respektive vyváženosti, v aktuálním kontextu jen prohlubovalo představu existence jakéhosi souboje mezi veřejnoprávním médiem a Andrejem Babišem.

Takže takto to je. Takže to je pan moderátor. A dneska po tom, co byl včera Patrik Nacher v Událostech, tak mi je to úplně jasné, kdo je ten pán: že má jednoznačně politický názor, že je to fanoušek demokratů, nenávidí Trumpa, nenávidí Babiše a nenávidí hnutí ANO. A to je ten etický kodex, pane řediteli? Fakt, jo? To je to? A kolik jich takových tam máte ještě? (Se smíchem.) Ne? Já bych tady mohl číst hodiny.

Další (redaktoři?), kteří se chovají obdobně, kteří nenechají naše lidi domluvit, kteří samozřejmě manipulují, kteří dávají různé sugestivní otázky. A takže - úplně neuvěřitelné, úplně neuvěřitelné, ale samozřejmě o tom se nemluví. Tady se mluví jen o tom, že údajně Česká televize má málo peněz, ano? Ale to, že nešetří, to, že tam není žádná restrukturalizace, to, že ředitel tam vlastně za rok de facto nic neudělal, tak o tom se nemluví.

Já tady můžu - ty kampaně, které probíhají v České televizi, můžeme si vzpomenout na to divadlo na Hradě, jo, kdy naši naivně jako šli na Hrad diskutovat o důchodové reformě. Žádná důchodová reforma to není. Nakonec to skončilo tak, že ten, co zapisoval jednání s prezidentem, vlastně lhal a naši odmítli to podepsat. A potom z nás udělali pitomce. A pan premiér to vždycky opakuje - přitom, kdyby chtěl, tak mohl jednat. A proč my máme tady vlastně vládě radit? Proč? Vždyť oni umí přece všechno nejlíp. Oni to říkali před volbami. No, a když byla tahle kauza, tak tady redaktor říkal, že Babiš je na dovolené, co si to vlastně dovolil, že šel na dovolenou, ne? (Se smíchem.) To stále, tyhle věci oni tam řeší.

Takže pro mě jednoznačně - a znovu to opakuji - Česká televize má dvojí metr, Česká televize je netransparentní, Česká televize je součástí této pětikoalice, jde jim jednoznačně na ruku, všechny debaty od nástupu této vlády do voleb byly organizované v prospěch pětikoalice. Takže jenom chci říct, vážení spoluobčané, že tahle, tahle novototalitní vláda, která vykazuje prvky omezování našeho vyjadřování - a tady dokola říkají, že obstruujeme - ano, já tady obstruuji, já tady obstruuji, protože nechci, aby vy všichni jste platili víc (s pousmáním) za tuhle Českou televizi a Český rozhlas - není na to nejmenší důvod, není na to nejmenší důvod, ano.

My jsme tady obstruovali, když tahle vláda obrala důchodce o peníze, když jim vzala valorizaci. A tady pan ministr, který má na starosti církve, tak nepřišel s tím, že vezme valorizaci církvím, 8 miliard, ne? (nesrozumitelné) obral důchodce, ale církve tady, kdy podvodně schválili církevní restituce za 165 miliard, jo, tady v noci - když ta senátorka, co chlastala tu vodku v Kremlu, podle slov pana prezidenta Klause - a bůhví, jak to bylo s tím hlasováním tady - tak oni budou nás kritizovat.

Takže aby bylo jasno. Když pan premiér tvrdí, že to je právo, že to je demokracie, že můžeme obstruovat, ano, tak samozřejmě tady vystupuji. Vystupuji tady proto, aby lidé, kteří mají omezený přístup k informacím, protože Česká televize je součástí a podporuje tuhle vládu, ano, je tam x redaktorů, a nejen Česká televize, ale další média v naší zemi, která jsou součástí této vládní garnitury, tak potom se nedivte, že tady vystupujeme a chceme tomu zabránit. Ale samozřejmě dopadne to jak obvykle. Dopadnete to jak obvykle, že tady pan předseda klubu zavelí a zase si to odhlasujete, ale lidé si rozmyslí, koho zvolí příští rok. A já vám říkám, znovu opakuji, že to bude jeden z hlavních závazků naší vlády, že zrušíme poplatky za televizi a rádio a budeme chtít, aby se Česká televize financovala úplně stejně, jak se to dělá v Belgii nebo v Nizozemsku. Není žádný důvod. Není žádný důvod, když berete lidem peníze a znovu je chcete zdaňovat, aby tady měla tahle netransparentní struktura další příjmy ve stovkách milionů. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobrý večer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Nyní chce s faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Lang, následuje pan poslanec Lacina. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Tak já bych tady chtěl říci, že opět už asi podvanácté budu krácen na svých právech, protože já jsem tam přihlášen do rozpravy, jsem dvacátý šestý - dvacátý šestý v pořadí a logicky, protože si tato koalice opět dala pevné hlasování, kdy z obecné rozpravy přejde do podrobné rozpravy, kde se budou dočítat ty pozměňovací návrhy, kterých jsou tam mraky, tak vlastně vůbec nebudu mít šanci vystoupit. Ano?

Já tady zastupuji, pane ministře, voliče. Také jsem z Plzeňského kraje jako vy. Já se musím za vás trošku stydět, protože vy jste dal nějaké prohlášení o tom, že nebudete zvedat poplatky. Vy jste prostě zalhal, potom z nějakého důvodu jste ty poplatky tam dal. Prostě já bych chtěl také říci své argumenty, co to je to médium veřejné služby, co se mi nelíbí. Nelíbí se mi například ta věc, že tam bude nějaká inflační doložka. Prostě ti lidé nebudou vědět, kolik budou platit, pakliže tedy byste se nějakým zázrakem ještě příští rok opět chopili moci a naběhlo to. Tady jednoznačně hovořím po našem panu předsedovi, kdy my ten slib máme a budeme se ho snažit, pakliže vyhrajeme ty volby, okamžitě proměnit, takže to zrušíme.

Zase se tady plácáme v nějaké normě, na které není celospolečenská shoda ani zleva, ani zprava. Prostě my tam v tom vidíme ten korupční potenciál, který tam je. Jednoznačně prostě jsme okrádáni vlastně na našich právech i jako poslanci tady hovořit. Jak já mám vznášet nějaké argumenty ke svým voličům, kteří mi také psali a nelíbí se jim tam například, že tam není vymezena veřejnoprávnost té služby, nelíbí se jim tam, že by měli platit ti lidé za mobily, nelíbí se jim tam, že by měli vlastně platit vůbec nějaké poplatky někomu, když třeba na tu Českou televizi se vlastně ani nedívají ti lidé.

Já jsem teďko byl dotazován v jiném tisku k Ukrajině, kdy redaktorka Seznamu mi říká: vy tam ale obstruujete. Já říkám, to přece není obstrukce. Možnost poslance vyjádřit svůj názor, který byl legitimně zvolen, který zastupuje nějaký okruh svých voličů, tak já přece musím mít právo se vyjádřit, a proto budu tady několikrát dneska hovořit postupně formou faktických připomínek, protože nebudu mít šanci do těch deseti hodin vůbec se dostat k tomu svému zákonnému (Předsedající: Čas!) vyjádření.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Lacina. Není přítomen? Nevidím totiž tam na tu část sálu, kde sedí. Tak pokud tady není, tak pan poslanec Berkovec. Paní předsedkyně Schillerová chce ale využít svého přednostního práva. A mezitím, než jste se, paní předsedkyně, tak už se začal zase hlásit pan poslanec Lang k faktické poznámce. Nevím, jestli to byl záměr. (Ano.) Měl by mít přednost s faktickou poznámku. (Dávají si vzájemně přednost.) Faktická má přednost, když je přihlášena elektronicky, tak obzvláště. Takže prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hubert Lang: Já se moc omlouvám naší paní předsedkyni, protože jsem plný dojmů a došel jsem, hned jsem si zmáčknul čudlík, takže jsem předběhl naši paní předsedkyni, což nerad dělám tedy samozřejmě.

Já bych chtěl pokračovat, pane ministře. Přece to nemyslíte vážně, že prostě my nemáme žádnou kontrolu nad tím subjektem. Prostě přece v každé firmě, v každé nějaké společnosti musí existovat přece nějaká kontrola, nějaká základní kontrola nad výdaji. Já se také domnívám, že médium veřejné služby by nemělo dělat StarDance. Jestliže v tom veřejném prostoru někdo říká ano, StarDance je tady 15 let, 18 let, přijdeme o to, tak ať si to vezme nějaká soukromá televize, ať prostě ta Česká televize opravdu poskytuje jenom nějaké základní informace.

V té debatě tady zaznělo, to jsem zapomněl v té předchozí, pan Jakob tady říká: vyobstruujete a podobně. A potom kolegovi Babkovi, který proč načetl tady hromadu pozměňovacích návrhů, jste dali 90 vteřin na zdůvodnění jednoho pozměňovacího návrhu. Pane Jakobe, vy, prosím vás, mluvíte takovým úžasným způsobem (Předsedající: Prostřednictvím!) - prostřednictvím paní předsedající, že za dvě minuty tady neřeknete, co vůbec chcete říct. A vy tady dáte kolegovi Babkovi 90 vteřin, aby okomentoval pozměňovací návrh, který má hlavu a patu, který byl prodiskutován, a jak jsem to já včera poslouchal, tak je to člověk, který tomu opravdu rozumí a tomu mediálnímu prostoru se věnuje. A jiní lidé tady prostě blekotají, prostě říkají ea-au-va-va-va a potom nevypadne z něj vůbec nic, z toho člověka, ano. To je předseda poslaneckého klubu, prostřednictvím vás, paní předsedající. Jak máme za 90 vteřin okomentovat pozměňovací návrh? Je tohle normální? To vám připadá, že to demokracie? Že takhle si představujete vy demokracii? Takhle vy si představujete demokratický parlament v demokratické zemi, že nám prostě dáte 90 vteřin na okomentování jednoho pozměňovacího návrhu?

Mě by zajímalo, kdyby kolega Babka byl úplně na konci té řady, jak byste to vlastně dělali, když vy vlastně dáte pevné hlasování a překlopíte to z té obecné rozpravy? Přece v obecné rozpravě se ve druhém čtení musí rozkomentovat (Předsedající: Čas!) pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní chce reagovat s faktickou poznámkou pan poslanec Dlouhý. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Dlouhý: Dobrý den, vážení kolegové. Pane vážený kolego Langu, prostřednictvím paní předsedající, já právě tomu nerozumím. Vy říkáte, že chcete říct tady svoje návrhy, a já bych je opravdu rád slyšel, ale vždyť tady váš předseda třikrát, třikrát jsem to slyšel, jenom řekl, že obstruuje, aby zabránil tomu zákonu. A vy říkáte, že nemáte potom čas. Takže já si myslím, že tam je nějaký takovýhle trochu rozpor, a já pak nevím tedy, jestli budeme diskutovat, nebo obstruovat, protože mi to je opravdu nejasné, a je mi pana kolegy Babky líto, že nemůže říct svoje názory. Ale teď jsem tady hodinu poslouchal zajímavý projev a dozvěděl jsem se to, co jsem se dozvědět nechtěl, a nevím, jestli je to vhodné, ale během té hodiny jsem se například tady, pokud jsem dobře slyšel, dozvěděl, kdo kde masturbuje. A to mě tedy opravdu překvapuje, co tady slyším v téhle Sněmovně, a připadá mi to naprosto nevhodné. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová, hlásí se následně - asi předpokládám, že to není faktická, pane předsedo Babiši? Je to přednostní právo? (Ano.) Tak prosím, paní předsedkyně má slovo. (Posl. Schillerová dává přednost A. Babišovi.) Tak. Další vystoupí pan předseda Babiš. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Ne. Já souhlasím s panem poslancem, prostřednictvím paní předsedající, je to nechutné. Je nechutné, když redaktoři významných publicistických pořadů, které jsou výhradně proti našemu hnutí, se takhle baví. A vy jste viděl ten rozhovor pana ředitele? Tak si ho pusťte. (Předsedající: Prostřednictvím.) Myslím, je to v Blesku, v Hráčích. Je to na sítích. Je to nechutné, ano. To je Česká televize, které vy chcete dát víc peněz. Takovíhle lidé tam pracují, různí psychopati. A ten psychopat, ten, co mňaukal, že ty ženy musely mňaoukat, to je neuvěřitelné. Vy jste neviděl závěry toho soudu? Vy jste neviděl, co říkala Dobiášová, která nemohla natočit reportáž o Dozimetru? Já nevím, z jaké strany vy jste, jestli se vás to netýká náhodou. Tak co vy tady vystupujete? Já nemluvím o tom. Já jen opakuji, co se dělo v České televizi. Tak zkuste se obrátit na ně. Jak je to vůbec možné, že paní, která měla na starosti publicistický pořad, a druhý, ten psychopat, který skončil v té největší novinářské žumpě Fórum 24.

To je vaše hlavní médium, tahle žumpa, by bylo zajímavé, kdo a jak jim tam dodáváte ty peníze tomu psychopatovi. O tomto je pane. O tom nemluvím, Jenom to opakuju a zkuste si to pustit. To je obraz České televize, oni se mají za to stydět. já to tu jen opakuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem. Poprosím o dodržování toho, abychom se oslovovali prostřednictvím, i pro pana předsedu to platí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, na úvod bych chtěla říct, že sleduju Českou televizi a Český rozhlas v podstatě pravidelně, jako politička ani mě nic jiného nezbývá. Začnu pozitivně. Mají většinou velmi dobře informované zahraniční zpravodaje, fantastické předpovědi počasí, bezkonkurenční sportovní moderátory a mám i dokonce pár oblíbených pořadů a vždycky mě potěší, když jejich političtí moderátoři zůstanou nadstraničtí a zapískají rovinu, což se občas i stane a když třeba ne, tak si vždycky řeknu, že tím stejně škodí jenom vlastní sledovanosti, protože aktivistické médium veřejné služby se stává bublinou a každá bublina, zejména pokud se na ni finančně musí skládat celá populace, je odsouzena k splasknutí a zániku.

Víte, já docela rozumím tomu, že Česká televize a Český rozhlas chtějí prostředky navíc. Tohle chování je pro jakoukoliv instituci naprosto přirozené a bylo v ekonomické teorii krásně pojmenováno, jako cituji teorie byrokracie. Instituce, respektive byrokratické organizace, se podle této teorie snaží z podstaty věcí maximalizovat svůj rozpočet, velikost a vliv. A také maximalizovat svou agendu, aby si zajistili své dlouhodobé přežití a význam ve společnosti. Bylo by velmi naivní očekávat, že instituce pracující s veřejnými prostředky automaticky a dobrovolně zareagují na propad svých reálných rozpočtů v důsledku inflace tím, že nabídnou efektivnější varianty svého provozu, omezí zbytnou agendu, možná zbytnou stanici, propustí část managementu nebo si upraví honoráře. Ne.

Teorie byrokracie nás už 50 let učí, že naopak. Za prvé: Absence konkurence nevyvíjí tlak na efektivnost.

Za druhé: Asymetrie informací, tedy že představitelé těchto institucí jsou zároveň těmi jedinými, kdo má opravdovou znalost o skutečných nákladech a potřebách svých činností a programů, budou své potřeby přehánět a jakékoliv říznější formy úsporného chování ignorovat. Důsledky jsou pak vždy podobné. Nadužívání veřejných zdrojů, neefektivní využívání peněz daňových poplatníků, rozšiřování agendy bez ohledu na to, zda to odpovídá skutečným potřebám společnosti a byrokratická setrvačnost. Tedy že i když už daná instituce v části své agendy neplní svůj původní cíl, snaží se svou existenci a hlavně zdroje udržet. Proto já rozumím tomu, že Česká televize a Český rozhlas požadují prostředky navíc. Mají k tomu spoustu různých argumentů a nebojí se ozvat.

Čemu ale nerozumím je naprostá servilita vlády Petra Fialy, zejména pak ministra kultury Martina Baxy, kteří prostě a jednoduše volání médií veřejné služby po větších rozpočtech nejenže bez mrknutí oka vyslyšeli, ale také bez mrknutí oka zapomněli na své sliby o nezvyšování daní a hodlají větší rozpočty pro obě média nechat zaplatit české občany a firmy skrytým zvýšením daní. A co hůř. Ještě uzákoní zákonnou indexaci jejich rozpočtu, takže při kumulativním překročení 6% inflace dostanou opět 6 % přidáno, tedy každé dva, tři roky. Proč podobnou indexací příjmů rovnou neuzákonit i školám, muzeím, nemocnicím, policii nebo hasičům? Legitimní dotaz, na který bych ráda slyšela odpověď, když už se vláda na tenký led indexace rozhodla pustit. Co na to pan ministr financí, strážce státní kasy? Nechce se místo obligátního mlčení a nečinnosti poradit se zkušenými experty ve svém resortu, kam tenhle směr asi tak povede? Pomůže tímto špatným zákonem České televizi a Českému rozhlasu v očích veřejnosti? Nemyslím, právě naopak.

Protože napsat zákon, který sjednotí všech 24 významných asociací a svazů zastupujících tisíce firem v České republice, protože jim zcela bezdůvodně a v rozporu s logikou má zvýšit poplatky o stovky či dokonce tisíce procent, chce opravdu pěknou dávku přezíravosti a arogance.

Protože napsat zákon, který má pomoci přiblížit Českou televizi a Český rozhlas mladé generaci tím, že mladým a čerstvě osamostatněným slečnám a mladíkům, kteří se na Českou televizi nedívají a Český rozhlas neposlouchají, napařím roční poplatek za jejich sledování ve výši 2.460 korun, opravdu nesvědčí o přílišném důvtipu. A pak je tady velká masa obyčejných lidí napříč generacemi, kteří si zkrátka a dobře, s větším či menším skřípěním zubů, ty koncesionářské poplatky každý měsíc platí, přestože sledování obou veřejnoprávních médií věnují méně a méně času, protože jejich rozhlasem je Spotify, Apple Music nebo Forendors a jejich televizí je Netflix, YouTube, CNN Prima, Nova nebo TikTok.

A tahle skupina by možná čekala, že za své peníze dostane službu, která bude odpovídat jejím konzumním schématům, ale místo toho jí vláda pošle jenom vyšší složenku. Proto říkám. Jde o zákon, který paradoxně jde proti veřejnoprávním médiím v České republice. Posledně jsem se tady ptala premiéra Fialy, jestli v jeho světě opravdu lidé chodí do práce proto, aby tam sledovali televizi, protože předložený zákon znamená, že velké firmy mají nově odvádět na výrobu kontinuálního vysílání 250.000 korun ročně. Ptala jsem se ministra Stanjury z Moravskoslezského kraje, který před volbami tak brojil proti zvyšování daní, jestli oceláři z Liberty, než tedy skončili za této vlády na dlažbě, sledovali při tavení a odlévání spíš publicistiku, seriály, zpravodajství, filmy nebo dokumentární pořady. Vyzvala jsem kolegyně a kolegy z vládních lavic, aby se zeptali svých vnoučat, ideálně čerstvě dospělých, pokud je mají, jestli se dívají na televizi a jestli poslouchají rozhlas nebo obě média opustily stejně nemilosrdně jako už dávno opustily tištěné noviny a časopisy. Aby si uvědomily, že tímto zákonem jim hodlají nařídit, že přestože televizi ani rozhlas nesledují, ba dokonce je ani nevlastní, tak budou každý rok platit za jejich provoz a budou za to platit možná tolik, kolik je stojí poplatek za internet na celý rok.

Nebo paušál za všechny jejich oblíbené streamovací služby dohromady. Bohužel nemám pocit, že jste se nad tím, kolegové, zamysleli, jinak bychom tady dnes nad tímto zákonem nemohli stát znovu.

Chci ale říct jasně jednu věc. Pro mě osobně je to jen další z odborných selhání speciálně ODS, která už neví, jak by z daňových poplatníků vytáhla peníze navíc, která absolutně rezignovala na svůj slib o menším státu, o úspoře na jeho provozu, o tlaku na efektivní nakládání s penězi daňových poplatníků. Ano, mluvím o daňových poplatnících záměrně. Jako člověk, který se velkou část života pohybuje v oblasti daní, totiž říkám naprosto jasně: je to jen skrytá falešná daň. Daň 2 460 korun ročně pro každou novou domácnost, která nemá televizi ani rozhlas, daň 2 460 korun ročně pro každého mladistvého, který se osamostatní od rodiny a neplánuje si pořizovat televizi ani rozhlas. Daň 300 korun plus pro úplně každou domácnost, která televizi nebo rozhlas už má. Absurdní daň ve výši až 250 000 korun ročně pro firmy působící v tuzemsku. To si, dámy a pánové, opravdu myslíte, že Českou televizi a Český rozhlas v očích široké veřejnosti nepoškodíte? Že jim tím opravdu pomůžete?

Stáhněte ten zákon. Stáhněte ten zákon a přestaňte zvyšovat daně. Stáhněte ten zákon a začněte se starat o to, aby lidé za své peníze dostávali to, co skutečně potřebují. Stáhněte ten zákon a hledejte úspory a neefektivity a ty zrušte. A to samé chtějte po médiích veřejné služby místo toho, abyste se je tímto způsobem snažili nepokrytě získat na svoji stranu. Ve skutečnosti jim tím totiž jen a jen uškodíte. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou na průběh rozpravy chce reagovat pan poslanec Babka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já si dovolím využít vystoupení naší paní předsedkyně a opět se vrátím k tomu tématu indexace poplatku, tedy automatické valorizace, a toho, co jsem zmínil už ve svém předchozím příspěvku. Právo Evropské unie nám totiž nařizuje, aby existoval jakýsi mechanismus proti takzvané nadkompenzaci. To znamená, že současně nařizuje zkoumat reálné aktuální potřeby veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, o tom jsem tady ve svém příspěvku mluvil, že je třeba vnímat právě reálné a aktuální hospodářské potřeby, přičemž ta samotná nadměrná náhrada v zásadě představuje neslučitelnou státní podporu, kterou je nutno vrátit v tom případě, když bude nadbytečná. Ta automatická inflační doložka, neboli zmíněná valorizace či indexace, je podle mého názoru s tímto nařízením Evropské unie v rozporu. Ta indexace totiž znamená automatické navyšování každé dva nebo tři roky bez nějakého zkoumání a kontroly právě aktuální potřeby médií veřejné služby. A vycházím tady z toho sdělení komise Evropské unie o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání, které najdete pod tím jednacím číslem 2009/C257/1.

A ještě doplňující otázka, pane ministře, zdali ten návrh zákona prošel notifikací Evropské unie právě kvůli veřejné podpoře. My jsme měli nějakou informaci, že to měl nějakým způsobem zkoumat ÚOHS. Tak jestli ta notifikace bude potřebná a jestli případně jste jí již začali? Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Berkovec se dostává na řadu. Ano, opravdu je tomu tak. Nechce se vám tomu věřit, ale je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, přeji vám hezký podvečer. Já možná volně navážu na naši paní předsedkyni poslaneckého klubu. Stáhněte ten zákon, brod už je blízko.

Dovolte, abych se teď věnoval některým sporným bodům. Můžeme to nazvat vlastně i dezinformace, nebo to můžeme nazvat takové mýty, které bych rád vyvrátil, které jsou nám trochu podsouvány možná někdy. Jeden z nich je, že ANO chce zánik veřejnoprávních médií. Tady bych se ještě zastavil u toho pojmu veřejnoprávní. Jak tady správně včera připomněl vážený kolega Miloslav Janulík, tak původně to bylo médium veřejné služby a ten pojem veřejnoprávní, ten se tam potom nějak ocitl a pokud jsem to konzultoval s právníky, tak vlastně v tom právním prostředí není nějak přesně definováno, co to je veřejnoprávní. Tak tedy ANO chce zánik veřejnoprávních médií.

Je to absurdní. My říkáme, že není fér zvyšovat tento poplatek bez ohledu na to, co ta daná (Někdo z poslanců v sále kýchl.) Je to pravda. Co ta daná média dělají? Média veřejné služby nejsou třeba dodnes auditována NKÚ, to už jsme tady probírali, že tady chybí silnější moment té finanční kontroly. Legitimní otázkou je například také to, jestli se tady nepřekrývá třeba práce Státního filmového fondu anebo České televize při koprodukci českých filmů. A takových legitimních otázek je tady víc.

Jaké jiné formy financování se nabízí, o tom jsme tady také mluvili, že vlastně z 27 států v Evropské unii jen 10 má tento způsob financování. Už dnes jsou vlastně média veřejné služby v České republice financována ze dvou zdrojů, tedy z těch koncesionářských poplatků a také z reklamy nebo ze sponzoringu. A je legitimní se ptát, zda není třeba ještě lepší systém, nastavit tyhle poplatky jako nějaký mandatorní výdaj, který bude nějakým automatem navyšován o inflaci. Určitě by to bylo lepší, než zvyšovat třeba v závislosti na inflaci ty poplatky nařízením vlády, tak jak to navrhuje ten zákon. A pak se nám občas také podsouvá politizace. My jsme nikdy do zákonů o České televizi a Českém rozhlasu nezasahovali. A pokud si dobře vzpomínáte, naopak jsme je zbavili povinnosti platit DPH kvůli digitalizaci.

A když se podíváme na celou Evropskou unii, tak tam se řeší v zásadě u veřejnoprávních médií tyto otázky: jaký je smysl veřejnoprávních médií ve 21. století? Co je to ta veřejnoprávnost, o kterém mluvil právě kolega Janulík? Jak jí co nejlépe dosáhnout? Jak má vypadat obsah, který veřejnoprávní média vyrábějí? Mají lidé a firmy stále platit koncesionářské poplatky? Nebo má financování těch médií převzít stát, hradit je z rozpočtu? Jak narovnat vztah mezi veřejnoprávním a soukromými médii, aby ta soukromá nebyla diskriminována a aby ten statut veřejnoprávních médií zůstal dostatečně významný. Patří obsah vyrobených veřejnoprávními médii na internet? A pokud ano, tak do jaké míry?Anebo mají tato média zůstat v televizním a rozhlasovém prostředí, ze kterého vzešla?

Tady samozřejmě se vede velká debata o podcastech třeba Českého rozhlasu, které se vyrobí, odvysílají se na nějaké stanici, to je v pořádku, odvysílají se ale jenom jednou a často je to na takových stanicích, které mají sledovanost okrajovou, a to samozřejmě nebere jenom vítr z plachet, ale také peníze z reklamy soukromým rozhlasovým stanicím i vydavatelům, nakonec Unie vydavatelů to jasně definovala, tohle.

Další otázkou je, jestli je přípustným zdrojem financování provozu veřejnoprávních médií reklama. Státy ruší poplatky, stále více zemí financuje veřejnoprávní média jinak než z koncesionářského poplatku a tedy ze státního rozpočtu. Většinou jde o nějakou formu daně. Tak tady se taky dostáváme vlastně k té formě daně, kdy je sazba stanovena vůči dani z příjmů fyzických a právnických osob. V jednotlivých zemích se pak konkrétní nastavení liší, ať už jde o výši daňové sazby, osvobození a podobně.

 

No a v posledních letech přistoupila ke zrušení toho koncesionářského poplatku celá řada zemí, bylo to třeba Slovensko, předtím Francie, severské státy, Švédsko od roku 2019, Norsko od roku 2020 a Dánsko od roku 2022. Finsko zrušilo poplatky už v roce 2013 a Island v roce 2000. Ještě k tomu Finsku, tam je zajímavé, že třeba ve správní radě veřejnoprávní televize finské YLE to není tak jako u nás, kde je ten veřejnoprávní systém, a v těch radách jsou lidé z nejrůznějších spolků, sdružení a tam prostě, když získáte dvě místa ve Sněmovně, tak máte zaručeno jedno místo ve správní radě veřejnoprávní televize YLE a všichni vědí, že ten jeden člověk je tam za tu kterou stranu nebo seskupení, takže to není, podle mě je to u nás tak trochu pokrytecké a tady je to naprosto průzračné. Myslím si, že někteří kolegové na to mají podobný názor.

Například v Nizozemsku byly koncesionářské poplatky zrušeny už v roce 2000, později i v Belgii. No a ve Velké Británii, tam už se několik let diskutuje, jestli by občané měli nadále platit ty licenční poplatky a vůbec třeba kontrola financí ve stanici BBC je opravdu velmi, velmi pečlivá. My jsme se to dozvěděli při naší pracovní návštěvě tam a je to opravdu pod velmi přísnou kontrolou.

Určitě si vzpomenete, že my jsme navrhovali tyto změny jako hnutí ANO prostřednictvím třeba návrhu našeho pana předsedy v těch koncesionářských poplatcích. Navrhovali jsme, aby osoby, které pobírají starobní nebo invalidní důchod, osoby ZTP nebo nezaopatřené děti poplatky neplatily. Já si dovolím přesnou citaci: Osoby, jimž vznikl nárok na starobní nebo invalidní důchod nebo na průkaz osoby se zdravotním postižením a dále nezaopatřené děti, osvobozeny jsou tyto osoby, pokud žijí osaměle nebo pokud žijí společně s jinou osvobozenou osobou.

Navrhovali jsme vyjmout z koncesionářských poplatků zranitelné osoby, které se třeba potýkaly nebo potýkají se zvýšenou zdravotní nebo finanční a sociální zátěží, anebo s významným růstem cen energií, potravin a dalších komodit, aby byly osvobozeny od povinnosti hradit koncesionářské poplatky s cílem zlepšit jejich celkové sociální postavení, konkrétně tedy starobní důchodci, osoby s nárokem na starobní důchod ve smyslu § 4 odst. 1. písm. a). zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, invalidní důchodci nebo osoby se zdravotním postižením včetně průkazu TP, ZTP a ZTP/P, nezaopatřené děti a další.

Já jsem tady ve své faktické poznámce mluvil o tom, že mám několik střípků o tom, že vlastně současné vedení v České televizi sice deklarovalo, že bude šetřit, ale ne úplně k tomu šetření dochází. Vlastně jsme na to narazili při té debatě, když tady kolega Nacher vzpomínal, že třeba v nočním vysílání ČT24 se pouštěl záznam ze Sněmovny. Já jsem jenom poukazoval na to, že to zpravodajství je vždycky dražší, zvlášť když tam musí být posádky, živí lidé. Takže co si budeme povídat, neříkám, že v noci vysílá Česká televize do zdi, ale když se podíváte na ty grafy sledovanosti, tak opravdu v těch nočních hodinách nebo brzkých ranních hodinách je to opravdu méně.

Já jsem tady mluvil o tom, že vlastně na úkor výroby v České televizi opravdu jsou signály, že tam bobtná management. Například se zřídila dvě ředitelská místa, zařídily se kanceláře, pak se zase rušila. To jsou všechno zbytečné výdaje a opravdu ten hlas, který zní dnes z České televize, tak mluví o nečinnosti a o chaosu. No a když někde panuje nečinnost a chaos a dáte do toho další peníze, tak ty problémy se možná odsunou, ale nevyřeší.

Další příklad. Nedávno skončily pracovní poměry čtyřem řidičům v České televizi, ale protože nedošlo k tomu, čemu se v praxi říká jednota věcných opatření, tak štáby, které chtěly vyjet, tak nevyjely, protože najednou nebyli řidiči.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já vás jenom upozorňuji, že vám zapínám druhý časový limit. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Dobře, děkuji. Takže byl to ten nesoulad věcných opatření a prostě štáb by nemohl vyjet, takže zase se to promítá do výroby. Já si myslím, že opravdu za stávajících podmínek je schopna Česká televize dále vysílat ve stejném módu, a to vědomí mi dává opravdu moje dlouholetá zkušenost ze soukromých i z veřejnoprávních médií, z výroby, z produkce pořadů, z vysílání, z živého vysílání, z přímých přenosů, z toho, čemu říkají Francouzi operation special.

A já si prostě myslím, že ta premisa, že daňový poplatník by měl sanovat neschopnost a patrně asi i nezkušenost současného managementu České televize, je pro mě prostě nepřijatelná. Já si myslím, že máme dost času o tom debatovat, že opravdu není nutné bít na poplach, a už vůbec odmítám to, že to budou odnášet zaměstnanci České televize. Tam je spousta profesionálů. A samozřejmě ta podprahová pohrůžka tady zní, když jim nepřidáme ty peníze, tak budeme kvůli vám, nebo kvůli nám tedy, propouštět. Ale já jsem přesvědčen o tom, že s péčí dobrého hospodáře opravdu ten rozvoj je tam udržitelný.

Další, poslední příklad. Pan generální ředitel argumentoval na Radě České televize tu svoji snahu šetřit tím, že nebude investovat do majetku. Ale každý, kdo má nějakou soukromou firmu, tak vám řekne, že o majetek se starat musíte. Jinak dojde k tomu, čemu se lidově říká vyžírání firmy, takže to také asi není ta správná cesta.

A ještě bych rád připomněl veřejnou petici, která dorazila na petiční výbor 7. října letošního roku, za kterou bylo kromě papírových podpisů ještě 10 686 elektronických podpisů, která právě je peticí proti zvyšování poplatků. Já s dovolením přečtu přesné znění této petice číslo 84, která má jednací číslo PS 2024/019825: My, níže podepsaní, žádáme prostřednictvím této petice poslance, aby u projednávané novely zákona o České televizi a Českého rozhlasu nezvyšovali koncesionářské poplatky, dokud nebude vyřešeno účinné naplňování zákonného požadavku vyváženosti a objektivity vysílání na všech kanálech včetně internetového vysílání, což je jednoznačná podmínka pro naplňování veřejnoprávní služby.

Petice v totožném znění je taktéž umístěna k podpisu online na webových stránkách www.stoppoplatkum.cz.

Já děkuji za vaši v této době už vzácnou pozornost, stejně jako děkuji váženému panu ministrovi i váženému panu zpravodaji, že tady opravdu s námi byli včera do půlnoci. Tak já to opravdu oceňuji a myslím, že ta debata byla věcná a bavili jsme se o konkrétních věcech.

Přeji vám hezký zbytek večera.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Janulík je další přihlášený v rozpravě, následuje pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. No, paní a pánové, to tady také jeden kolega oslovovával, já jsem si na to vzpomněl, ale taky jsem si vzpomněl na to, jak tady byl váš cenný kolega v minulém období, kolega Juříček, který byl velmi chytrý ekonom a majitel velmi úspěšné firmy, takže osvědčil ve svém životě své ekonomické dovednosti, daří se mu i podnikání ve Spojených státech, a ten tady z tohoto místa upozorňoval na to, jak Česká televize projídá svůj budget, jak prostě utrácí, jak to směřuje, a je to už, já nevím, asi čtyři roky nebo pět a mnoho tady z těch Hurvínků, kteří tady tehdy seděli, ještě tady někteří sedí, ho tady dehonestovali a říkali mu, že tomu vůbec nerozumí a že je vlastně úplně mimo a ten Pavel to říkal úplně věcně, jasně to doložil na těch číslech, a najednou, světe div se, uběhl nějaký čas a je to pravda, televize prostě projídá to, co má.

 

Chová se samozřejmě jako typický socialistický moloch, takže nebude hledat žádné úspory, natáhne ruku a daňový poplatník, můžete tomu říkat, jak chcete, má udělat stoječku, vysypat to... Vám to nezávidím, pane ministře, prostřednictvím předsedající, protože jste musel říct, že nezvednete, teď musíte obhajovat, že zvednete ty poplatky, to je lidsky nepříjemná situace. A já bych to asi nedal, jako lidsky bych řekl - prostě ne, tudy cesta nevede, toto prostě já dělat nebudu.

Jiná věc by byla, kdyby se tady dalo doložit nebo kdyby někdo mohl doložit, jak Česká televize šetří, jo, že to nedělá, to nedělá, to nedělá. Ale kdo jsme s tím měli nějakou zkušenost - a jako že většina z nás ano, já za svůj život předtím a i teď - sice už, protože jsem kdysi řekl před pěti lety v televizi pravdu, mě tam nezvou, tak ale tu zkušenost mám, vím, jak to tam probíhá, jak se tam bužíruje, jak se tam žije dobře, ty partičky si tam rozdělujou ty prachy a tak. A je to hezký balík peněz a jako já jim docela rozumím, když jim to platíme, co by si nedělali večírky, jako co by se nepomněli v Karlových Varech a tak dál. Ale na to musí být vždycky dva. To se vám divím, že teda na toto jim jdete, protože oni stejně námi v podstatě pohrdají a těch poplatníků, těch, co jim ty peníze dáváme, jich si vůbec neváží.

On si to pak člověk jaksi ověří na vlastní kůži. Já jsem tam třeba zažil opravdu to, kdy redaktor předvádí mistrovství světa ve skoku do řeči a je to přehlídka ztraceného času. A když řeknu - prosím vás, ale já jsem u té věci byl, a vy jste tam nebyl, tak to prostě není pravda. Pravda není, co je pravda, pravda je to, co říká ten redaktor. A bohužel kolikrát je slyšet i pokyny z té režie, co mu jdou do toho ucha. A to teda diváci nebo posluchači nebo voliči, to kdybyste slyšeli, tak se vám zježí chlupy. Jako to má být to médium veřejné služby? To teda nevím, komu to slouží, ale veřejnosti rozhodně ne.

Ale samozřejmě, jak říkala paní předsedkyně, třeba na ČT dvojku se dívám velice rád, ale některé kanály, jak říkal pan generální ředitel televize, že bude muset zrušit... No, kéž by. Nebudu jmenovat které, ale některé bych teda hned. Třeba ČT trojku bych obnovil, ale jiné bych jako hned, ať to teda udělá. Ale říkám, kdyby doložil, že někde šetří. No, nešetří. Nešetří. Protože všichni víme, že to, co privátní televize zvládne ve dvou lidech, tak Česká na to potřebuje patnáct. A jestli jste někdy někdo viděli, jak někde něco natáčí a můžete to porovnat s něčím jiným, tak to je prostě, to je nekonečný příběh, to je nekonečný večírek. Ale prostě tak se to vyvinulo.

Jestli si pamětníci vzpomenou 2000 - 2001 takzvaná spacáková nebo jak to tam bylo prostě, kdy se... Já jsem byl zvyklý řídit svoje firmy a velké mnohasethlavé firmy, a tohle kdyby v mé firmě předvedli zaměstnanci, tak to je naprosto nepřípustné, nepřijatelné, že prostě zaměstnanci budou říkat majiteli v uvozovkách, státu nebo já nevím komu, co má být, co nemá být. To je prostě kapitalismus naruby, to je všecko prostě střevama naruby. A to se tady akceptovalo a od té doby Českou televizi nebo nejenom Českou televizí, i rozhlas, zejména rozhlas Plus, přepadl takový pocit obrovského komplexu vícecennosti, že oni jsou prostě víc než ti ostatní.

A já samozřejmě, nejenom já, já jsem to nevymyslel, je to mediokracie, čistá mediokracie, protože oni rozhodují, co je pravda. A tak jak já jsem školený v medicíně a čtyřicet let to dělám, tak ti dotčení, kteří tady byli jmenovaní, ti jsou školení v té manipulaci. Já mám zkoušku z psychologie, z psychiatrie, to přesně vidím, to, jak se vybírají fotky, jak se to zabarvuje, jak se to konotuje, jak se oslovují ti lidi. To je prostě čistá manipulace. A ona může být ve smyslu plus, nebo minus. Já samozřejmě hlavně vidím tu minusovou, a taky vidím i tu plusovou. Jak mně to kdysi řekl jeden redaktor, po několika skleničkách mi říká - můžu z tebe udělat naprosto skvělého chlapíka, anebo naprostého zločince. Jenom proto, že budu chtít. A já se ptám - to mně kdysi řekl jeden chytrý slovenský politik - názor nikým nevoleného redaktora, který kdoví za čí prachy jezdí na dovolenou, je podstatnější než názor demokraticky zvoleného politika? Tak jsme to dopracovali tady? Na to se musíme denně dívat? A ještě to musíme platit? Musíme. (Ozývá se potlesk z řad ANO.)

Takže jako za mě říkám, jestli se České televizi nedostává peněz, tak ať si ušetří z těch miliard, které má, protože je to ostudné, ještě jim prostě navyšovat a vydírat tady a divím se vám, že opravdu na to jdete.

Ale jako druhá věc je, ty mechanismy na to, co kdo vypustí, to se mu vrátí, protože ten příběh není nekonečný, to už tady všecko bylo a zas to tady všecko ještě bude a uvidíme, co bude za rok, nevíme dne ani hodiny.

Takže já nebudu tady opakovat tu historii. Říkám, mě irituje, když se tomu říká veřejnoprávní, protože to si vymysleli oni, není to ani veřejné, ani právní, je to médium veřejné služby. A samozřejmě mohli bychom tady mluvit o tom hodiny a hodiny spousty, spousty různých věcí a detailů, kdy, v jakých konotacích, ale náš předseda to tady dokumentuje, protože ta léta trvající dehonestace... Pravda je, že bohužel to médium ještě furt má takovou moc, že když budu deset let permanentně opakovat, že tady kolega je pedofilní nekrofil, tak tomu uvěří koneckonců možná i jeho rodina. A já to říkám jako příklad - na tom principu je to založené, že ne že stokrát, ale stotisíckrát opakovaná lež se prostě musí stát pravdou. A i když to není, tak prostě to tak jako na tomto módu jede.

Ale všimněte si jedné věci, že vlastně díky digitalizaci a digitálnímu světu to ztrácí na té síle, kterou to mívalo. Já si vzpomínám třeba, když sestřelili Rusi to korejské letadlo, tak jsme se v uvozovkách smutně smáli u televize, když ve zprávách bylo, že to letadlo ani neviděli, pak že ho pozdravili, no, a pak za týden přiznali, že ho sestřelili. A to byl prostě vrchol všeho. A dneska se to děje tady tohle, takovýto způsob předávání informací je naprosto běžný, standardní, už se tomu nikdo ani nedivíme. Prostě nikdo se tomu nediví. A jestli chce člověk objektivní informace, tak jak kdysi před revolucí, zase je musí hledat mezi řádky a někde úplně jinde, rozhodně teda ne tu objektivitu v té České televizi. A to se bohužel té České televizi vymstívá a vymstí se jí to ještě víc, protože ono ti lidi nejsou úplně tak hloupí, jak to vypadá, můžete je houpat, ale jako takhle driblovat, jak Česká televize s nimi, moc nemůžete, protože dřív či později ti lidi pochopí, že to má nějaký účel.

A teď otázka zní, proč? Komu a čemu to vlastně slouží? Když to neslouží lidu této země, tak komu to teda slouží? Tady se vždycky kolega Brázdil ptá - proč to vlastně všecko je? Komu vadí pravda jako taková? To už asi od dob Husa nebo možná Ježíše Krista. Kdo se toho bojí, že si řekne, jak ty věci jsou? A úplně bolestivé nebo bolestné je to v případě, když člověk třeba ví, jak ta pravda je, protože tam byl třeba někde v tom státě a pobýval tam a ví, jaká ta pravda je, a pak přijede a podívá se na Českou televizi a tam je to úplně prodávané prostě jinak.

A přenosy ze Sněmovny byly samozřejmě dobrou v uvozovkách tradicí. Moc to nestálo, bylo to výborné, ale ty se musely přerušit, protože oni by ti lidi slyšeli něco, co se nechce, aby to slyšeli, někdo to nechce. To kdo, ať si každý odpoví sám.

Takže nebudu už dál zdržovat, vyčerpal jsem téměř svoje penzum jednou deset minut, aby se dostalo i na další kolegy. Děkuji vám za pozornost. No, a uvidíme. Jako přijde den a uvidíme, za rok si třeba řekneme, že to bylo jinak. Děkuju. (Potlesk z řad ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Kobza je další přihlášený. Není přítomen. Proto pan poslanec Rozvoral, následuje pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, ve svém vystoupení se rád vyjádřím k projednávané novele zákona o České televizi, Českém rozhlasu a dalších souvisejících zákonech.

Navzdory tomu, že z veřejných průzkumů realizovaných k problematice navýšení koncesionářských poplatků veřejnoprávním médiím vyplývá, že drtivá většina občanů je proti zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, poslanci vládní koalice si jdou bez ohledu na názory občanů i opozice tvrdě za svým cílem spočívajícím v tom, že chtějí dokončit projednávání návrhu takzvané velké mediální novely týkající se změn zákonů o České televizi, Českém rozhlase a o rozhlasových a televizních poplatcích z dílny Ministerstva kultury.

Hnutí SPD má zásadní výhrady k této novele, která jednak navyšuje výše koncesionářských poplatků, a navíc zcela zásadně navyšuje okruh poplatníků. Návrh pracuje se zvýšením poplatku za televizní vysílání od příštího roku o 15 korun na 150 korun měsíčně a se zvýšením rozhlasového poplatku o 10 korun na 55 korun. Nově by se také poplatníkem měla stát každá domácnost, která má připojení k internetu nebo chytrý telefon bez ohledu na to, zda vlastní televizi či rádio. S takovým návrhem nesouhlasí 71 procent občanů, o čemž na základě průzkumu informovala ČTK.

To je vládním poslancům zcela jedno. A to, že jim nejde o naše občany, prokázali v rámci svého tříletého vedení naší republiky již několikrát. K tomu bych mohl doložit celou řadu příkladů, ale uvedu ten velmi aktuální z poslední doby, kdy si vláda navrhla navýšit své nadstandardní platy o téměř 7 procent, přičemž poctivě pracujícím občanům za poslední dva roky skoro nic nepřidala. Navíc všem zaměstnancům se v důsledku špatného řízení země a následné inflaci jejich příjmy reálně snížili o více jak 20 procent.

Prosazovanou novelou budou opět finančně postiženi naši občané, a to je současné asociální vládě zcela jedno, neboť si je dobře vědoma, že mají v České televizi a v Českém rozhlasu své podporovatele. Vládnoucí čtyřkoalice se přijetím této novely snaží posílit svou kontrolu nad těmito médii a upevnit si jejich loajalitu před nadcházejícími sněmovními volbami, které proběhnou v příštím roce. Poslední dvoje volby, které letos proběhly v České republice, potvrdily, že obě tato média v nich neplnila své poslání spočívající ve vyváženosti a nestrannosti poskytovaných pořadů. Hlavně ve zpravodajských pořadech byli upřednostňováni zástupci vládnoucích stran, a to na úkor těch opozičních.

Poslanci poslaneckého klubu hnutí SPD v žádném případě tuto novelu nepodpoří, neboť ji odmítáme jako celek. V rámci hlasování k jednotlivým pozměňovacím návrhům podpoříme jen ty, které nebudou proti zájmům slušných občanů. Zcela zásadně ale budeme hlasovat proti pozměňovacímu návrhu, jehož předkladateli jsou poslanci Jan Jakob z TOP 09 a Jan Lacina z hnutí STAN, jehož podstatou je, že Česká televize a Český rozhlas budou moci od České správy sociálního zabezpečení vyžadovat informace, a ta je povinna tyto informace poskytnout.

Cituji z návrhu: "Provozovatel vysílání ze zákona je pro účely provádění kontroly poplatníků rozhlasových a televizních poplatků, kteří jsou právnickou osobou, nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, oprávněn požádat Českou správu sociálního zabezpečení o následující údaje: jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání, identifikační číslo a počet zaměstnanců fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo a počet zaměstnanců právnické osoby, název, sídlo, identifikační číslo a počet zaměstnanců organizační složky státu nebo územního samosprávného celku." Konec citátu.

My jako SPD odmítáme, aby tyto veřejnoprávní instituce kohokoliv špehovaly, a se zvýšením koncesionářských poplatků jednoznačně nesouhlasíme a odmítáme i samotnou jejich existenci, která nemá žádné opodstatnění.

V 18 evropských zemích koncesionářské poplatky ani neexistují a veřejnoprávní média jsou tam financována přímo ze státního rozpočtu, anebo jiným způsobem, a nikoliv prostřednictvím této speciální nesystémové daně. Náš návrh je financování veřejnoprávních médií v České republice ze státního rozpočtu a kontrola hospodaření těchto institucí Nejvyšším kontrolním úřadem.

Mediální novela zákona též počítá s tím, že poplatky za Českou televizi a Český rozhlas budou odstupňovány podle počtu zaměstnanců. V návrhu osvobodit od platby se navrhuje pouze pro podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné. Pak už je to ale velké navýšení, kdy se pro podniky od 25 do 49 zaměstnanců navrhuje platit pětinásobek poplatku, firmy od 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz. Vládní poslanci to odůvodňují tím, že výběr rozhlasových a televizních poplatků bude efektivnější a přinese více financí na provoz institucí. To ale jako hnutí SPD odmítáme.

Není divu, že Česká televize a Český rozhlas hlavně ve svých zpravodajských pořadech podporují Fialovu vládu, dnes již čtyřkoaliční, neboť schválením této mediální novely by Česká televize získala již příští rok do svého rozpočtu navíc 865 milionů korun a Český rozhlas pak 331 milionů korun na základě zvýšení koncesionářských poplatků. V letošním roce Česká televize pracuje s rozpočtem ve výši 7,95 miliardy korun a Český rozhlas se sumou 2,37 miliardy korun. Podle návrhu mediální novely by koncesionářské poplatky nově svým nařízením určovala vláda v závislosti na inflaci. Zvýšit by je mohla vždy o 6 procent, pokud by od poslední změny inflace překročila 6 procent.

Návrh navíc prodlužuje osvobození České televize i Českého rozhlasu od placení daně z přidané hodnoty o tři roky, což u ČT podle generálního ředitele Jana Součka znamená dalších až 400 milionů korun ročně navíc. Zde zmíním, že ve většině evropských zemí povinný poplatek na veřejnoprávní média vůbec neexistuje. Uplatňuje ho pouze třetina členských států Evropské unie a v porovnání podílu těchto poplatků na průměrné mzdě jsou navíc tyto poplatky v České republice třetí nejvyšší v Evropě.

Hnutí SPD zásadně odmítá celou navrženou mediální novelu, neboť máme velké výhrady k tomu, že Česká televize, kterou si musí občané nuceně platit, předvádí stále zcela flagrantní porušování zákona, který přikazuje vyváženost vysílání, což platí hlavně pro zpravodajské pořady. Naši občané tak dostávají od těchto médií jednosměrně orientované informace k důležitým věcem, které občany zajímají, a tím je nepřímo ovlivňují zastávat názor, že současná vláda dělá vše dobře a k jejich prospěchu. Navíc ještě navrhovanou novelou chtějí vládní poslanci zajistit více peněz pro Českou televizi a Český rozhlas, které získají zvýšením koncesionářských poplatků, čímž si chtějí tato veřejnoprávní média ještě více naklonit na jejich stranu.

Zde opět zmíním, že bezmála tři čtvrtiny Čechů, konkrétně 71 procent, nesouhlasí se zvyšováním televizních a rozhlasových poplatků. Vyplynulo to z průzkumu agentury MMS Market, která k tomuto tématu provedla dva průzkumy. První se uskutečnit v termínech od 7. do 13. května a druhý od 1. do 8. srpna. Sběr dat probíhal k reprezentativnímu vzorku populace 18 plus pomocí on-line dotazování. Květnového průzkumu se zúčastnilo 1 324 respondentů, srpnového 1 290, celkem tedy více než 2 500 respondentů. Z provedeného průzkumu též vyplynulo, že Českou televizi ve srovnání s komerčními televizními stanicemi považuje za nedůvěryhodnou téměř polovina z oslovených respondentů. Nestrannost České televize hodnotí kladně pouze 39 procent respondentů.

Mezi veřejností lze sledovat i opakované debaty o povaze hospodaření České televize a Českého rozhlasu a též o tom, zda doopravdy činnost těchto dvou institucí odpovídá zákonnému důvodu jejich existence - veřejné službě v oblasti televizního a rozhlasového. Umožnění kontroly Nejvyšším kontrolním úřadem by mimo jiné veřejnosti přineslo podstatné a potřebné informace o činnosti České televize a Českého rozhlasu. Kontrola České televize a Českého rozhlasu Nejvyšším kontrolním úřadem by bezesporu pomohla k racionálnější debatě o povaze jejich činnosti a přinesla by i zajímavé podklady pro rozhodování o zefektivnění fungování České televize a Českého rozhlasu.

Proto na závěr svého vystoupení zopakuji, co jsem ve svém projevu již několikrát uvedl. Takto předloženou novelu zákona, označovanou jako velkou mediální novelu, poslanci za hnutí SPD nepodpoří. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní by měl vystoupit pan poslanec Koten, ale jak vidím, není přítomen, proto se posouváme k paní poslankyni Novákové a následuje pan poslanec Milan Wenzl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych využila času k tomu, k čemu se domnívám i využit být má, a to je k odůvodnění dvou pozměňovacích návrhů. A teď je zakázáno? (Na poslance Jakoba:) Podal bys mi, prosím tě, tam... Jeden ten pozměňovací návrh nemám. Já nevím, jestli smím odběhnout.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Neměla byste. Ale určitě vám kolega pomůže.

 

Poslankyně Nina Nováková: Ano. Tak. (Poslanec Jakob podává potřebný pozměňovací návrh.) Dovolte mi, abych začala trošičku obecně tak, jak jsem už naznačila včera. My tady dostáváme vysloveně řetězové maily. Je jasné, že to je jenom tedy přeposílané. A řeknu namátkou.

Po letech vysoké inflace je navýšení poplatků pro běžnou domácnost nepřijatelné. Já znovu opakuji, 1,80 koruny denně Český rozhlas, 5  korun denně Česká televize. Čili nedomnívám se, že to někoho ožebračí. A pořád tady slyšíme, že to někomu ubližuje, a proč by to měli platit všichni, kteří mají možnost přijímat nějakou formu signálu neboli nějakou formu k té poskytované služby. My bychom se na to třeba mohli podívat tak, že jsou také lidé, pro které Český rozhlas a Česká televize prostě proto, že nemohou už se tolik pohybovat, jak by třeba chtěli, nevycházejí téměř z domu, je jediným zdrojem. A teď čeho? Pořád se bavíme o tom, že Česká televize, že není vydefinováno, co to je médium veřejné služby. No, dámy a pánové, já si myslím, že je to pořád stejné, má to být seriózní informace, má to být vzdělávání, osvěta a má to být zábava.

To jsou tři úlohy. A potom to, co má mít ten provozovatel, média veřejné služby vždycky na mysli, to jsou ti, kterým je to adresováno. A on nikdy nesmí zapomenout, že je to adresováno lidem všech generací, jakékoliv úrovně třeba vzdělání, ekonomického, sociálního zabezpečení, ale také národnostních menšin. Prostě médium veřejné služby má skutečně vědomě sloužit společenské kohezi, společenské soudržnosti. Tam si myslím, že opravdu není třeba nic měnit.

A potom bych chtěla říct jednu věc. My tady pořád posloucháme, jak jsou média veřejné služby absolutně netransparentní, zejména z hlediska ekonomického. Taky jsem to už včera naznačovala. Tak občané navrhují, kdo je bude zastupovat v té kontrole práce generálních ředitelů. Občané, spolky a tak dále navrhují, kdo je bude zastupovat. Mediální výbor provádí užší výběr a potom napříč politickým spektrem všichni zvolí ty, kteří zastupují všechny občany, ty, kteří platí tu 1,80 a 5  korun denně. A vlastně ta Rada rozhlasu a České televize, která ještě, aby to bylo posichrované, protože ty politické síly jsou často různě rozprostřeny v Poslanecké sněmovně a v Senátu, tak aby to bylo co nejsolidnější, tak novela, malá novela přinesla to, že část Rady Českého rozhlasu a České televize volí i Senát, což je pozitivní. A teď jdeme k tomu ekonomickému.

Rady mají své dozorčí komise, jejichž členové smějí to, co si členové rady nesmějí dovolit, členové rady nesmějí říkat tady ty máš něco říkat v tomto programu. Nesmějí říkat, toto máte vysílat. Ale když přichází nějaká nová zásadní nabídka, tak tu generální ředitel s radou konzultuje a rada to schvaluje, ale má své vyslance, a to je ta dozorčí komise a její členové smějí do každého účtu, absolutně mají přístupné veškeré ekonomické fungování jak Českého rozhlasu, tak České televize. Řekněte mi, která instituce tohle má? Tam je skutečně vidět to, já jsem občan, já vím přesně, a když už mluvíte o daních, tak bychom mohli říct, že to je jediný příklad asignované daně. Já něco platím, tu 1,80 koruny  denně, já tam mám své lidi a ti mají své lidi, kteří mohou jít opravdu naprosto do útrob, do útrob ekonomiky obou, obou médií. No a potom slyšeli jsme stížnosti na, řekněme, zaujatost některých redaktorů a tak dále. Já si vůbec nemyslím, dámy a pánové, že v tomto směru z hlediska pořadů, kde se prezentují jednotlivé politické názory, a nemusí to být jenom politické názory, mohou to být i další názory na společnost, tady si vůbec nemyslím, že obě média jsou úplně dokonalá. No, ale právě proto, že oni mají povinnost to dělat. No tak rada má posuzovat, jestli to ta média dělají, a když to nedělají, tak každá rada má právo odvolat generálního ředitele, stejně tak jako ho zvolila, tak ho může odvolat. Čili takovouhle kontrolu vlastně nemáme nikde.

No, a teď už, abych nezdržovala, já si dovolím nejprve prezentovat pozměňovací návrh, jehož jsem jenom spolupředkladatelem, první předkladatelkou je paní poslankyně Milada Voborská, ale protože tady dnes nemůže být, tak já se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím a je to pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 5057, a v podstatě tedy velmi stručně.

Média veřejné služby jsou omezena v šíření obchodních sdělení na internetu, on-line i v aplikacích a ten pozměňovací návrh explicitně stanovuje podmínku pro šíření obchodních sdělení zaměřených pouze na propagaci vlastních audiovizuálních mediálních služeb, na vyžádání vlastního vysílání a pořadů a dále pro umístění produktu nebo pro případ, kdy je součástí pořadu, jejichž obsah... teď jsem myslela, že se střílí, tedy ne dobrý. (Ministryně Černochová otevírá nápoj.) Prostě ano, nemůže Česká televize ovlivnit a podobným způsobem se to týká i Českého rozhlasu.

A další věc je, v části čtvrté této novely v čl. 7 se hovoří o souhrnu hodin za kalendářní rok, kde se mohou tedy vlastně propagace toho vlastního umístit nebo uplatňovat a tady ten pozměňovací návrh upravuje návrh zákona na přesnější rozložení takzvaných sponzorských vzkazů. Protože někteří to vnímají samozřejmě jako typ reklamy určité, aby nedocházelo k výkladovým obtížím či k nežádoucí koncentraci sponzorských vztahů v rámci nejsledovanějšího programu, což je ČT. Takže to byl ten jeden pozměňovací návrh.

A ten druhý. Kolegyně a kolegové, vážené dámy, vážení pánové, já jsem byla kdysi v předminulém volebním období u takové té snahy, která chtěla co nejspravedlivěji jmenovat nebo volit členy Rady Českého rozhlasu a České televize, a tehdy jsme také pracovali s takovým možným konceptem, byli to tehdy lidé, kteří nám, řekněme, radili, nebo tady s námi o tom diskutovali, dnes jsou shodou okolností oba v Senátu a tehdy jeden z těch nápadů byl, že když se podezírá, když je taková podezíravost ze strany některých, že ti radní vlastně de facto zastupují nějaké politické proudy, a tak byl takový nápad, že parlamentní politická strana může přímo nominovat toho za radního a může ho zase odvolat. Ale netýkalo se to jenom parlamentních politických stran nebo těch subjektů, ale týkalo se to také význačných institucí. Tento názor byl opuštěn nebo tento nápad byl opuštěn, zvolili jsme tedy to, co je co nejméně... (Předsedající: Váš čas.) Já myslím, že vykládám...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vašich prvních deset minut... tak se chci jenom zeptat, zda chcete i druhých deset minut, abyste mohla dokončit... (Poslankyně Nováková: Ano, chci i druhých deset minut, a nevyužiju je, pane předsedající. Každopádně já vám je tedy v tom případě udělím a pokračujte ve svém projevu.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, pane předsedající. Ano, tak tento nápad byl opuštěn, není pravda, že se s nikým nediskutovalo, mohl by tady třeba mluvit pan poslanec Aleš Juchelka, který před dlouhou, poměrně dlouhou dobou svolával semináře, a vůbec to nebylo na nic, to bylo velice, velice podstatné, scházeli jsme se x-krát, on svolával semináře a debaty k tomu, kdo to vlastně je ten poplatník.

Nejsou to teda koncesionářské poplatky, jsou to televizní a rozhlasové poplatky. Ale protože se setkávám s mnoha lidmi, kterým skutečně vadí některé prvky, které by mohly být vykládány tak, že média veřejné služby v některých pořadech opravdu nedodržují to, aby všechny názory i politické mohly dostat prostor, tak jsem se rozhodla provést, navrhnout do této novely takové za mě zpřísnění. A to proto, že teď média veřejné služby šíří informace, zábavu, vzdělání různými vlastně formami, a obsahem mého pozměňovacího návrhu je, aby žádná z těch forem neunikla tomu důležitému a pro mě teda velmi důležitému kritériu. Pro mě, když toto kritérium nedodrží generální ředitel, tak opravdu ta rada má právo ho odvolat. Protože to je skutečně, to je skutečně základní. Všichni obyvatelé všech názorů se musí v těch médiích veřejné služby vidět, slyšet, musí se tam poznávat.

Čili já si dovoluji navrhnout v § 3 odstavec m) (?), který říká, že když médium veřejné služby poskytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání, tak zpravodajské a politicko -publicistické pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání také musí dbát zásad objektivity a vyváženosti. Zejména nesmí jednostranně zvýhodňovat žádnou politickou stranu nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti. A to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.

Domnívám se, že proti tomu by nemohl mít nic ani předseda politického hnutí ANO.

Proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Doufám, že bude podpořen. Tak to je za mě všechno, v podrobné debatě ještě jednou zopakuji čísla těch obou pozměňovacích návrhů. Děkuji a pane předsedající, nevyužila jsem už, že ano?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vstřícnost, paní poslankyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další je přihlášen do rozpravy pan poslanec Milan Wenzl. Jako další potom paní poslankyně Iveta Štefanová. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Wenzl není přítomen, tak udělím slovo paní poslankyni. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Také děkuji za slovo. Já s tou, byť částečnou obhajobou souhlasit úplně nebudu a vidím to spíše tak, že tu máme další podvodný počin této vlády. Slibujete, slibujete a pak činíte přesně opačně. Nebudeme zvyšovat daně, nebudeme zvyšovat věk odchodu do důchodu, nebudeme zvyšovat koncesionářské poplatky. Takové sliby a ještě mnoho dalších jsme z úst koalice slyšeli před volbami, slyšeli jsme je po volbách a dokonce i ještě v nedávné době. Přesto tu dnes probíráme další porušení koaličních slibů a předkladatelé to tady i s úsměvem obhajují.

Já jsem jednoznačně proti zvyšování poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a budu hlasovat proti přijetí tohoto návrhu. A to hned z několika důvodů. Vzhledem k vysoké inflaci, která trvá už celkem dlouhou dobu, jsou domácnosti enormně zatížené vysokými výdaji, a to i na základní provoz a potřeby. A je nepřijatelné v takovou dobu zvyšovat poplatky, jejichž účel je přinejmenším spekulativní. Tyto poplatky se navíc zvyšují plošně, jsou povinné a navíc se ještě rozšiřuje počet plátců.

Důležité je ale zaměřit se na důvod tohoto návrhu. Jaké jsou ty skutečné potřeby navyšování těchto fakticky daňových příjmů? Česká televize měla vloni rozpočet přes 7 miliard korun a Český rozhlas přes 2 miliardy, takže takzvaná veřejnoprávní média spolkla neuvěřitelných více než 9 miliard korun. S takto vysokou částkou disponují, přitom není jasné, jakým způsobem se s těmito penězi vlastně hospodaří a které ty výdaje jsou údajně tak nutné a vytváří tohle nehorázné navyšování. Český rozhlas dosud neprošel ani nezávislou finanční kontrolou, která by prokázala efektivitu těchto výdajů.

Předkladatelé obhajují navýšení poplatků od veřejnosti, ale vedle toho stát nevyžaduje dostatečnou kontrolu toho, jak se s nimi vlastně nakládá. Hospodaření, které je takto netransparentní, nemůže obstát v přesvědčování o tom, že je potřeba ty poplatky zvýšit, že je potřeba zvýšit poplatky za tuto veřejnoprávní službu.

A tady se dostáváme k meritu věci. Podstatným problémem je nejen desítky let zastaralá definice této služby, ale zároveň dodržování požadované nestrannosti. Neboť nestrannost je základem pro důvěru lidí a zároveň i pro udržení stavu jakési stálé potřeby existence veřejnoprávních médií jako takových. Protože i vyvážené, nestranné a neovlivněné informace jsou jedním z prvků demokracie. Pokud tady hovoříme o těchto konkrétních médiích, tedy České televizi a Českém rozhlasu, co se týče objektivnosti, je část veřejnosti na pochybách a část veřejnosti je o neobjektivnosti dokonce přímo přesvědčena. Způsob, jakým se vedly některé předvolební debaty nebo účast zástupců politických stran v některých pořadech, je zcela průkazný.

Za absurdní považuji i vyhrožování ze stran České televize a rozhlasu, že pokud se tyto povinné plošné poplatky nezvednou a nezvýší se tedy jejich příjem, dojde k jakémusi osekání výroby. To máme chápat, jak? Že média, kterým lidé nevěří, se budou ohrazovat, že pokud jim nedáme ještě více peněz, budou pracovat ještě hůře? Smyslem existence a funkce veřejnoprávních médií by mělo být objektivní informování, vzdělávání a hájení veřejného zájmu. To ale tato média rozhodně neplní. Koncesionářské poplatky by se tedy neměly zvyšovat, koncesionářské poplatky by se měly zrušit. A proto tento návrh v žádném případě nepodpořím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Jako další je přihlášený v pořadí pan poslanec Martin Kolovratník, kterého nevidím v sále. Není-li přítomen, v tom případě udělím slovo panu poslanci Janu Richterovi a připraví se pan poslanec Jaromír Dědeček. Prosím.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, již dnes je známé, že Česká televize přispívá k podpoře kultury prostřednictvím výtěžků z reklam na kanálu ČT art. Tento model, kdy jsou finanční prostředky smysluplně přesměrovány na podporu kulturního sektoru, považuji za správný a inspirativní. Proto přicházím s návrhem, aby obdobný mechanismus byl zaveden také v oblasti sportu.

Konkretizujme tento návrh. Výtěžky z reklam odvysílaných na kanálu ČT sport by byly částečně přesměrovány do rozpočtu české Národní sportovní agentury, která je kompetentní pro podporu a rozvoj sportu na území celé České republiky. Hlavním cílem tohoto opatření je posílit financování sportovní infrastruktury, mládežnického sportu a dalších aktivit, které podporují zdravý životní styl, a aktivní zapojení občanů do sportovního dění. Stejně jako kultura potřebuje silné pilíře podpory, je důležité, aby i sport jako zásadní součást našeho společenského života měl stabilní a předvídatelné financování.

Proč tento návrh považujeme za spravedlivý a vyvážený? Za prvé: Reklamy odvysílané na kanálu ČT sport přímo těží z atraktivity sportu jako takového, který tvoří nejen profesionální kluby a sportovci, ale také amatérské soutěže, mládežnické kluby a dobrovolní organizátoři. Tím, že část zisku z reklam bude vrácena zpět do toho sektoru, zajistí jeho další rozvoj a udržitelnost. Za druhé: Tento přístup se osvědčil v oblasti kultury. Finanční prostředky z ČT art směřují na podporu kulturních institucí, projektů a umělců. Tato praxe ukazuje, že podobný model dokáže fungovat efektivně a bez negativních dopadů na provoz samotné České televize.

Za třetí: Transparentní mechanismus přesměrování těchto prostředků bude přísně kontrolován, aby nedocházelo k jejich zneužití. Národní sportovní agentura bude povinna pravidelně informovat o jejich využití a předkládat konkrétní výsledky, kterých bylo dosaženo.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že tento návrh není zaměřen proti České televizi, ale naopak, věřím, že může posílit její roli ve společnosti jako důležitého veřejnoprávního subjektu, který nepřímo podporuje jak kulturu, tak sport. Přesměrování výtěžku z reklam má potenciál vytvořit nový, udržitelný model financování, který bude prospěšný pro celou společnost. Žádám vás proto o podporu tohoto návrhu, který přináší spravedlivější rozdělení zdrojů a podporu sportu jako neoddělitelnou součástí našeho společenského života.

A nyní mi dovolte, abych se krátce vyjádřil k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 483/91 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk číslo 738. Navržené změny, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn, dosavadní odst. 3 se označuje jako odst. 4.

Za prvé, v § 11 odst. 4, Česká televize čtvrtletně převádí rozdíl mezi výnosem z reklam vysílaných na programu ČT2 a prokázanými účelně vynaloženými náklady spojenými s výběrem a se správou výnosů z reklam vysílaných na tomto programu Státnímu fondu kultury České republiky polovinu rozdílu mezi výnosem z reklam vysílání na programu ČT sport, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendářní čtvrtletí, na Národní sportovní agenturu. Zbytek výnosů z reklam vysílaných na programu ČT sport použije Česká televize na výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou.

Za druhé, v § 11 se doplňuje odst. 5, který zní: Česká televize čtvrtletně převádí čtvrtinu z rozdílu mezi výnosem ze sponzorování programů a pořadů a prokázanými účelně vynaloženým náklady spojenými s výběrem a se správou výnosů ze sponzorování programů a pořadů Státnímu fondu kultury České republiky, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendář čtvrtletí, a čtvrtinu rozdílu mezi výnosem ze sponzorování pořadů a prokázanými účelně vynaloženými náklady spojenými s výběrem a se správou výnosů ze sponzorování programů a pořadů Národní sportovní agentuře, vysílaných na programu ČT sport, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí.

Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn.

Za třetí, v § 50 odst. 1 větě první se číslo 1 nahrazuje číslem (0,7?) a číslo 10 se nahrazuje číslem 7.

Krátké odůvodnění. Navrhovanou právní úpravou se sjednocuje postavení kultury a sportu za použití obdobného modelu financování jako je použit na kulturu přes Státní fond kultury České republiky. Zařazení podílu z reklamy i pro sport, stejně jako pro kulturu, zajišťuje vícezdrojové financování sportu, který se svou činností podílí na vzniku vysílaného obsahu na programu ČT sport, a je proto žádoucí využít výnos ze sportu na podporu sportu, a to prostřednictvím autority Národní sportovní agentury, která je pro tento účel zřízena. Úprava § 50 koresponduje s udržením dostatečné výše příjmů pro Českou televizi a podíl na kulturu i sport. Tímto návrhem navrhujeme menší snížení, než je uvedeno ve vládním návrhu. Zde navržený limit na dobu reklamy umožní dosažení zdrojů dostatečných jak (?) pro zajištění výroby a vysílání obsahu na programu ČT2 a ČT sport. Snížení času na úroveň vládního návrhu by značně zmenšilo možnost zdrojů a ovlivnilo i výši prostředků a následnou kvalitu programů. Navržený bod číslo 3 není podmínkou schválením bodu 1 a 2.

Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě se k tomu přihlásím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr.

Máte slovo. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já si dovolím krátký komentář k pozměňovacímu návrhu pana poslance Richtera, který patří určitě k těm, které nenabourávají základní princip této velké mediální novely, a jakkoliv s ní potom ve třetím čtení nebudu moci vyslovit souhlas, tak každopádně je to tedy návrh hodný velkého zamyšlení.

Jenom připomenu to, že to odůvodnění je nepřesné v té věci, že co se týká financování Státního fondu kultury, tak tam nejdou výnosy z reklamy na ČT art, tam reklama být nemůže, kromě self promotion, to znamená, reklamy na ty pořady samotné, ale ten zákon vlastně posílá do Státního fondu kultury reklamu, která je na kanálu ČT2. Je to několik desítek milionů korun, které tvoří polovinu všech příjmů Státního fondu kultury, které se posléze přerozdělují v dotačním řízení.

Každopádně myslím si, že do budoucna čeká Českou televizi diskuse o tom, jakým způsobem má fungovat kanál ČT sport. Postupně dochází k tomu, že Česká televize právě v reakci na to, aby nedocházelo k narušování - nebo narušování nějakého jakoby přílišného zvýhodňování na trhu sportovních přenosů, opouští velké mezinárodní přenosy. Zůstávají ty, které jsou definovány prastarou vyhláškou Ministerstva kultury, která popisuje několik málo - nebo několik sportovních událostí, které tam mají být. I tak vlastně nákupy sportovních práv tvoří poměrně významnou část nákladů, které směřují do kanálu Sport.

Tak vzhledem k tomu, že já tady opakovaně tvrdím, že přijetím velké mediální novely není ukončena diskuse o roli médií veřejné služby, tak část toho konceptu, který tady pan poslanec Richter navrhl, je podle mě hodna nějakého budoucího zamyšlení o tom, jak vlastně má vypadat tok peněz mezi Českou televizí - nebo médii veřejné služby, Národní sportovní agenturou a podporou sportu jako takového.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě reakce pana pana poslance Richtera. Prosím.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji. Já jenom v krátkosti směrem k panu ministrovi. Já tedy děkuji za to, že jste ten pozměňovací návrh svým způsobem pochválil a chcete se zamyslet, byť nebudete hlasovat pro, ale myslím si, že hlubší zamyšlení není potřeba - když narovnáme vztahy stejné jako má kultura a připravíme to takhle pro sport. Protože já si myslím, že sport hýbe Českou republikou, kor, když jsou nějaké výsledky dobré, a máme zajímavé sportovce ze (?) zahraničí a všude, tak si myslím, že přiláká diváky televizi. A myslím si, že by na tom NSA a potažmo sportovní prostředí mělo participovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy jako další v pořadí vystoupí pan poslanec Jaromír Dědeček, připraví se pan poslanec Milan Wenzl. Prosím.

 

Poslanec Jaromír Dědeček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se dnes vyjádřil k tématu, které dlouhodobě působí rozruch v naší společnosti. Tímto tématem jsou koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas neboli plošná mediální daň pro občany a firmy.

Mnozí z nás si kladou otázku, proč by měl někdo platit za něco, co nesleduje a co ho nezajímá? Je čas, abychom se nad touto otázkou zamysleli a zpochybnili samotný základ tohoto finančního břemene. Česká televize si stále udržuje statut veřejnoprávní instituce, ale skutečnost je taková, že se od svého poslání veřejné služby už dávno odchýlila. Tak definujme, co je veřejná služba - co to je a na co má poplatník nárok.

Programy, které vysílá, jsou často ryze komerčního charakteru. Vezměme si například soutěžní pořad Stardance. Tento pořad, který se pyšní velkým rozpočtem, není ničím jiným než komerčním spektáklem, kde celebrity soutěží v tanci a diváci platí za možnost hlasovat prostřednictvím SMS zpráv. Proč by měl někdo, koho takový pořad vůbec nezajímá, přispívat na jeho financování?

Dále bych rád poukázal na absurdní povinnost platit koncesionářský poplatek pouze na základě vlastnictví televizního přijímače a tak dále. Tento poplatek je vybírán bez ohledu na to, zda se na Českou televizi díváte, či nikoliv. A co víc, nyní se diskutuje o možnosti rozšíření této povinnosti na chytrá zařízení, jako jsou mobilní telefony, tablety a počítače. Jaký je v tom smysl? Proč by vlastník notebooku nebo chytrého telefonu, který ho používá výhradně k pracovním účelům, měl být nucen platit za něco, co nevyužívá? Ano, uznávám, že poplatek je vybírán jednou za celou domácnost, ale to nic nemění na faktu, že mnohé domácnosti o programy České televize nemají zájem. Proč by tedy měly platit a být nuceny financovat její provoz? Pokud máme být spravedliví, měli by koncesionářské poplatky platit pouze ti, kteří skutečně sledují programy České televize a mají o ně zájem.

Když mluvíme o kvalitě programu, nemohou opomenout častou kritiku, kterou Česká televize sklízí. Ačkoliv se občas objeví kvalitní seriál, jako například Případy prvního oddělení nebo Devadesátky, takové případy jsou spíše vzácností než normou. Mnozí z nás se ptají, proč bychom měli platit za nekvalitní obsah, který je nám často předkládán. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že hrazení koncesionářských poplatků je zastaralé a nespravedlivé. Navíc médiím, která jsou mimo kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu.

Pokud přistoupíme k navýšení poplatku, bylo by dobré předem zajistit audit účetnictví a smluv a všeho, co souvisí s ekonomikou těchto médií, a dále zajistit, aby NKÚ mohl pravidelně tato média kontrolovat a kontrolovat jejich ekonomiku. No, v evropských zemích přešlo na financování veřejnoprávní televize ze státního rozpočtu. Je načase, abychom se připojili k těmto zemím a ukončili tento relikt minulosti. Proč bychom měli dál snášet něco, co je zjevně nefunkční a nepopulární? Děkuji za pozornost a věřím, že tato otázka bude nadále živě diskutována a bude změněna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí pan poslanec Milan Wenzl, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Pan poslanec Milan Wenzl není přítomen v sále... Pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se pan poslanec Ivan Bartoš. Pan poslanec Zdeněk Kettner také není v sále, pan poslanec Ivan Bartoš také není v sále. Nyní tedy paní poslankyně Andrea Babišová, připraví se pan poslanec Jan Síla. Paní poslankyně také není v sále, v tom případě paní poslankyně Andrea Babišová.

Tak, s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ondřej Babka. Já paní poslankyni odmažu, protože není v sále a připraví se pan poslanec Jan Síla. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, já bych rád v obecné rozpravě vystoupil, protože mám spoustu ještě pozměňovacích návrhů, které jsem nemohl okomentovat, na které nemohl pan ministr reagovat. Ale bohužel nemohu, protože už jsem vyčerpal svůj limit dvakrát 10 minut, takže mě to mrzí, no. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy přečtu pořadí tak, jak jsou poslanci a poslankyně přihlášeni: pan poslanec Jan Síla, Eva Fialová, Lubomír Brož, Igor Hendrych, Michal Ratiborský, Petr Sadovský, Drahoslav Ryba.

Tedy pan poslanec Jan Síla není přítomen, paní poslankyně Eva Fialová není přítomna, pan poslanec Lubomír Brož... přítomen je. Tak v tom případě, než vám udělím, pane poslanče, slovo, tak přečtu další pořadí, aby zazněla jména lidí, kteří se mají připravit v rámci rozpravy. Pane poslanče, nepokřikujte mi, prosím vás, v sále. Pan poslanec Michal Ratiborský, pan poslanec Petr Sadovský, pan poslanec Drahoslav Ryba, paní poslankyně Zuzana Ožanová. Děkuji a prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, u mě se jedná již o druhých 10 minut. Včera jsem měl možnost vystoupit a nestihl jsem, takže dokončím svůj příspěvek a budu se nyní věnovat vlastně tomu, že u osob, které jsou právnickou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, je povinnost hradit rozhlasový a televizní poplatek dána nejen bez ohledu na to, zda vlastní rozhlasový nebo televizní přijímač, ale bez ohledu na to, zda a kolik má zařízení, na nichž je možno televizní či rozhlasový přenos pustit, či zda tak v podnikatelské činnosti je vůbec činěno.

Povinnost hradit tedy koncesionářské poplatky je u podnikatelů dána pouze prostým počtem zaměstnanců bez dalšího. Podnikatel má dle předloženého návrhu platit rozhlasový poplatek a televizní poplatek. Já teď nebudu číst, je to samozřejmě v návrhu, podle počtu zaměstnanců, jakým způsobem je to nastavené, a je to tedy bez ohledu na to, zda má, či nemá zaměstnavatel v provozu, či jinde rozhlasový a televizní přijímač. U zaměstnanců v provozech, kteří jsou nyní penalizováni za počty zaměstnanců, navíc nelze předpokládat, že v pracovní době sledují televizi na jakémkoliv zařízení. Proč by tedy měli zaměstnavatelé hradit nesmyslné násobky koncesionářských poplatků za své zaměstnance? Představme si výrobní fabriku, kde jsou linky, výrobní provozy s tisíce zaměstnanců, a ten zaměstnanec v podstatě je perzekuován, tedy zaměstnavatel, perzekuován za to, že zaměstnává tolik lidí, protože za to musí platit desítky, ne-li stovky tisíc korun.

Jak jsem již v této souvislosti uvedl - návrh se velmi nelíbí také Hospodářské komoře České republiky, která v připomínkovém řízení doslova uvedla, ocituji: "Přestože by se novela v tomto znění dotkla téměř všech firem v České republice, nebyl s námi tento návrh před jeho představením vůbec konzultován, což považujeme za zcela nepřijatelné."

Vládní návrh je o to absurdnější, že každý zaměstnanec takovéhoto zaměstnavatele má navíc samozřejmě povinnost hradit rozhlasový a televizní poplatek za sebe jakožto fyzickou osobu také. To znamená, platí se někde dvakrát. Stát, potažmo tedy Česká televize a Český rozhlas budou inkasovat koncesionářské poplatky za některé osoby dokonce několikrát - jednou prostřednictvím zaměstnavatele, podruhé od fyzické osoby, která třeba sice nemá a nesleduje televizi ani rozhlas, ale má prostě mobilní telefon, což, jak tady už padlo xkrát, ten má dneska téměř každý.

Dalším, k čemu bych se chtěl vyhradit, je pozměňovací návrh, který jsem podával, a i to zde již několikrát padlo - je to o vypuštění povinnosti České televize převádět část svého zisku ze sponzorování pořadů na Státní fond české kultury. Je to naprosto zbytečné, je to úplně nesystémové a nekoncepční opatření, protože tu částku by samozřejmě v případě, že respektuji propad z pronájmu, který tento fond financoval, tak hradit ze státního rozpočtu. Pokud tady padá, že Česká televize potřebuje každou korunu a zvyšujeme poplatky lidem a podnikatelům, tak proč by to vlastně měla financovat dál? Já bych chtěl teda celým tímto i tím, o čem jsem mluvil včera, těch 10 minut, tak ten návrh zákona je prostě potřeba naprosto jednoznačně odmítnout. Je to velmi nepovedené řešení situace veřejnoprávních médií ve 21. století a tu situaci nám ukazuje i to srovnání s dalšími evropskými zeměmi, které tady padly, a i s těmi, kde se v současné době vede velká diskuse o financování a úloze veřejnoprávních médií.

A znovu tady opakuji to, co tady již někteří i mí kolegové říkali - tady vůbec nenapadáme podstatu a roli veřejnoprávního média, ale jeho úlohu a jeho financování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí pan poslanec Petr Sadovský, připraví se pan poslanec Drahoslav Ryba. Prosím.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji. Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já už dneska asi budu padesátý nebo možná šedesátý, kdo o tom bude mluvit, ale i já bych k tomu chtěl říct to svoje. Všichni se na to... obracíme se na... a říkáme si, proč tato vláda chce zvýšit telefonní poplatky o 15 korun a rozhlasové o 10? Jako ve své podstatě se nám... Je to malicherná částka, ale řekněme si, proč k tomu vlastně dochází? Proč se snažíme Českou televizi financovat takovým způsobem, jakým ji chceme financovat? Proč nám nestačí tři nebo čtyři základní programy? Proč nemůžeme mít, pane ministře, ČT1, ČT Art, dvojku, ČT Art s Déčkem, ČT24, zatímco zbytek by mohl být placený. Vždyť jako většina Evropy přechází na streamovací služby, a pokud chtějí tu televizi mít, tak si to zaplatí. Já osobně si třeba platím tři streamovací služby a vybírám si program, který chci, protože se chci dívat na to, co chci.

Když to vezmete kolem a kolem, tak když si zaplatíte, třeba nemáte jinou možnost, musíte mít připojený doma O2 TV, když si nezaplatím poplatek, který tam je, který je poměrně velký, tak se nemůžu dívat ani jakoby na tu ČT24, která by měla být zdarma, nebo ČT1. Přitom je to veřejnoprávní televize a měla by být zdarma, ale prostě zdarma ji nemáte, protože musíte zaplatit peníze, abyste se mohl dívat. Jinak v danou chvíli byste mohl mít program O2 TV a měl byste mít, i když neplatíte, tak byste měl mít nárok na to, abyste se díval na tyto základní programy. Je to tak? Je, ale není to tak. (Pousmání.) Chci sledovat sport? Ano, chci, tak si ho zaplatím. Chci sledovat Stardance? Ano, chci, tak si ho zaplatím.

A na druhou stranu se zeptám, proč máme 25 státních rozhlasových stanic? Proč? Poslouchá to někdo? Nestačily by nám 2, 3 celoplošné? ČT rozhlas, Český rozhlas jedna, Český rozhlas dva, Český rozhlas 27, 28 jo? A na všem jsou skoro stejné pořady. Já tomu rozumím, že chceme nabídnout tomu divákovi ten prostor, aby se vlastně, aby si vybral to, co chce. Ale je opravdu všechno potřeba tohle to platit? A je to potřeba platit z těchto poplatků? Rozumíte tomu někdo? Já teda úplně ne. A to je jenom vrcholek ledovce problémů s veřejnoprávními médii. Rozhlasové a televizní přijímače má dneska v podstatě jakoby každý, a proto podle zákona musí platit každý, kdo má elektřinu. Ale jak bohužel vidíme, tak to zjevně nestačí a rozšiřuje se povinnost na každého, kdo má chytrý telefon nebo připojení k internetu.

To už jsme se opravdu zbláznili? Jako, tak to zaveďme prostě, tak to neřešme takovýmto hloupým argumentem a řekněme: "každý, kdo se narodí, bude platit televizní poplatek... Kdo bydlí v nějaké rodině," ale ve skutečnosti tyto poplatky připomínají další podivnou povinnou daň. Budou muset platit i občané, ono už to tady určitě padlo, jako já jsem úplně neslyšel všechny ty projevy, které tady byly, ale budou to platit i naši občané, kterým jste tady dali právo korespondenčně volit v zahraničí? Jsou na takové úrovni, že mají telefon? Ano, mají. Budou platit? Pane ministře? Nebudou, vidíte to! Nebudou. Ale hlavně, že můžou ovlivňovat jakoby dění v České republice tím, že mají korespondenční volbu. (Potlesk v sále.) A to vám přijde naprosto v pořádku! V podstatě ano. Každý, kdo má chytrý telefon, takže v podstatě každý.

Nově každá domácnost bude měsíčně odvádět 205 korun; 150 za televizi, 55 za rozhlas, což je 2 460 korun ročně. Ať bohatí, nebo chudí, všichni platí v podstatě stejnou částku. Bohatí, přidáme si k tomu nespokojenost ještě k veřejnosti s obsahem vysílání, především zpravodajství a publicistiky, neochotu podporovat veřejnoprávní média pod jinými poplatky a já bych řekl, že je ten největší čas na to, aby se toto změnilo. Mění se to v Evropě, myslím si, že bychom mohli udělat i ten krok a změnit to i u nás. V podstatě spousta evropských zemí tak učinila. A jestli nám jde jenom o to, jak z lidí vytáhnou víc peněz na podporu médií, která slouží politickým zájmům vládní garnitury, ať to je kterákoliv, tak to je prostě špatně.

Existence komerčního zpravodajského kanálu CNN Prima News, který nabízí širší spektrum hostů a názorů než ČT24, usvědčuje majitele Kavčích hor z manipulace s veřejným míněním. A padlo to tady dneska xkrát a já si zatím budu pevně stát. Dokonce ani Prima nezachycuje to celé názorové spektrum. Když se mě ti občané ptají, tak já říkám, když si prohlédnete všechny zpravodajské kanály, když si přečtete k tomu všechna média, tak dostanete 40, maximálně 50 % objektivních informací, co se doopravdy děje.

V superdebatě před evropskými volbami měla koalice SPOLU ve studiu tři zástupce, ostatní subjekty měly jenom jednoho nebo žádného. Uvědomme si, když poplatky neplatí jeden člověk, má problém on. Když přestanou platit tisíce lidí, bude mít problém Česká televize, Český rozhlas a také vláda. A to je důvod, proč se tyto poplatky zvětšují. Je čas, abychom opravdu toto zastavili. Děkuji. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Je zde faktická poznámka pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Musím přiznat, že mě projev pana poslance Sadovského zaujal.

Protože, byť bych řekl takovým trochu emotivním způsobem, pan poslanec poukázal na několik dost zásadních věcí, které se týkají vůbec toho, jaká je role médií veřejné služby v Česku.

Kavčí hory nemají žádného majitele, to je třeba říct. Kavčí hory, myšleno tedy Česká televize, není podnikem vlastněným někým, jako jsou soukromá média, prostě proto, že je zřízena zákonem z počátku devadesátých let, kdy tehdy měli zákonodárci za to, že mají mít občané přístup ke službám, které poskytují média veřejných služeb, a tak se to za ta desetiletí stále má.

V tom je také, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, odpověď na vaši otázku ohledně placení těch kanálů. Protože buď jsou média veřejné služby, která mají být ze zákona všem přístupná, a to se děje prostřednictvím toho, že si můžete ať už v terestrickém vysílání, nebo v online prostředí ten jejich obsah konzumovat, anebo potom to nejsou média veřejné služby a pak to je prostě nějaký druh placené služby. Ale to by znamenalo úplně zásadní změnu v jejich fungování a třeba někdy v budoucnu nastane. Já s tím hluboce nesouhlasím, já si myslím, že potřebujeme média veřejné služby. To, co vy navrhujete, je vlastně úplná změna toho konceptu. Dokonce i jiná, než třeba prezentoval pan předseda Babiš v tom, že by měla být média veřejné služby placena ze státního rozpočtu. Je to legitimní pohled.

Jenom ještě rychlá poznámka k počtu stanic, o tom je vždycky diskuse. Jenom připomínám, že ten velký počet rozhlasových stanic je dán tím, že Český rozhlas stále ze zákona, a podle mě zcela správně, udržuje velkou síť regionálních studií, na která jsou, myslím, posluchači velmi zvyklí a mají velmi dobrou poslechovost. A myslím si, že je správné, že existují regionální stanice Českého rozhlasu v tom rozsahu, ve kterém je provozuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Sadovského... Jenom, než pan poslanec přijde, tak konstatuji, že páni poslanci a poslankyně se s ministry oslovují napřímo, nemusí prostřednictvím. Prosím. Právě, že nemusíte prostřednictvím, pane ministře.

 

Poslanec Petr Sadovský: Já si uvědomuji, že jsem pana ministra neoslovil napřímo, i když byl přímo vedle mě. (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji. Jenom krátká faktická - pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, já se omlouvám, že jsem říkal majitel Kavčí hory, já jsem to měl napsané v uvozovkách, ale strašně špatně se mě zeptají... Naznačovalo na mikrofon, že to jsou uvozovky. (Ministr Baxa hovoří na poslance Sadovského.) Pane ministře, můžete, co chcete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vstřícnost, pane poslanče. Tak pan ministr ještě s faktickou poznámkou reakce, prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Já dlužím ještě odpověď na dotaz pana poslance Babky, který se týká toho, čemu se zjednodušeně říká "amsterdamský test", to znamená posouzení, zda služby médií veřejné služby nenarušují tržní prostředí. My jsme provedli konzultaci s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, toto pravidlo se aplikuje za situace, kdy ten jednorázový růst by byl větší než 20 %, což při předpokládané výši těch nových příjmů České televize a Českého rozhlasu, jak tady mimochodem, což není v té diskusi běžné, ale velmi precizně pojmenoval pan poslanec Rozvoral. Tak v té výši těch několika set milionů korun nejsme ve 20 %, a proto není podle konzultace s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže třeba toto pravidlo, které vyplývá také z jedné ze směrnic Evropské unie, aplikovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám ještě dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Lubomír Wenzl, potom pan poslanec Ondřej Babka. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já na pana ministra, jak bylo zmíněno, ten počet stanic, a teďka se budu bavit o veřejnoprávním médiu, rozhlase - Český rozhlas, kdy, víte, mně připadá trošku zvláštní, jestliže máme stanici Radiožurnál, celoplošnou, a máme Radiožurnál Sport, celoplošná stanice. A já na rovinu říkám, Radiožurnál poslouchám, tak jak jiné stanice, a prostě mě... A opravdu jsem naštvaný, když jedu z Prahy a je to v podvečerních hodinách a konkrétní příklad, kdy tedy je fotbalový zápas, který je přenášen na stanici Radiožurnál Sport a současně běží přímý přenos toho zápasu i na Radiožurnálu... A nemluvím o tom, když jsou vstupy, výsledek je takový, tak tomu rozumím, ale prostě mě vnitřně štve, že tedy v jeden okamžik vlastně běží ten přenos na obou stanicích. Když říkám, prioritně by to, a zřejmě i z toho důvodu vznikl ten kanál Radiožurnál Sport, aby ten sport tam byl přenášen a nerozumím opravdu tomu, proč to běží na tom Radiožurnálu. Mně to prostě v ten okamžik připadá, že je potřeba zalepit nějakou takovou díru, nějaké to okno, a proto to pouštíme na obou těchto stanicích.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec Ondřej Babka s faktickou poznámkou, připraví se pan ministr s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za odpověď. Vážený pane ministře, já vím, že je to tedy tak, že případná ta veřejná podpora, která by stoupla o 20 %, to by v případě České televize, která má v současné době výnosy nějak okolo 7,2 miliardy korun, to znamená ta 20% hranice se pohybuje zhruba okolo 1,4 miliardy korun. To je právě to, proč jsem se na to ptal. Protože samozřejmě vy ve své důvodové zprávě uvádíte nějaké odhady, které ale samozřejmě nejsou nikterak důsledně podepřené, podle mého názoru. Vy uvádíte někde okolo 835, 850 milionů korun. To znamená, ta hranice není úplně daleko.

My jsme z veřejných zdrojů samozřejmě mohli čerpat nějaké informace právě o tom, jakým způsobem to dopadne do výnosu České televize, jednak to zvýšení koncesionářského poplatku, a dále pak samozřejmě to velké rozšíření okruhu předplatitelů právě z důvodu rozšíření o ty chytré telefony, tablety a tak dále. To znamená, rozšíří se nám okruh poplatníků, zvýší se nám koncesionářský poplatek a četl jsem, myslím, že to byl rozhovor s šéfemem komerční televize, který uváděl, že se domnívá, že ty výnosy budu daleko vyšší. Samozřejmě můžete mít nějaké odhady, ale může se to, co chci říct, že se to může blížit k té hranici 20 %.

Mě by možná zajímalo, jestli je veřejná ta odpověď toho ÚHOSu, tedy toho Úřadu pro hospodářskou soutěž, který to nějakým způsobem posuzoval, a jestli tedy máte už nějaká přesnější čísla, o jak větší výnos bude mít Česká televize po zvýšení koncesionářského poplatku a rozšíření okruhu předplatitelů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr s faktickou poznámkou, prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Jenom, aby to do záznamu tady bylo přesně. Kdyby to navýšení bylo větší než 20 %, museli bychom notifikovat u Evropské komise kvůli veřejné podpoře tak, aby to bylo takhle zcela přesně řečeno. Co lze predikovat samozřejmě relativně přesněji - to, jaké výnosy bude znamenat to navýšení o 10 a 15 korun, protože je to u těch stávajících plátců 3,3 miliony domácností, toto je částka, bych řekl, poměrně jistá. Proti tomu bude směřovat významný úbytek finančních prostředků tím, že se u právnických osob předpokládá osvobození v tom počtu zaměstnanců do 24. Relativně přesně se dá také spočítat hypotetický výnos z právnických osob, na kterých se bude podle toho nového systému ta poplatková povinnost vztahovat.

Co se naopak predikuje velmi obtížně v tuto chvíli, proto hovoříme o částkách, které tady už byly zmíněny - okolo osmi set, devíti set milionů korun, je to, jak budou nabíhat poplatky, myšleno televizní poplatky, u těch nových plátců, u nových domácností nebo domácností, na které se bude vztahovat to, že mají zařízení schopné, zjednodušeně řečeno, iPhone, iPad, takové zařízení, tak tam zpočátku se předpokládá výnosy v nižších desítkách procent a teprve postupně to bude nabíhat. Ale v žádném tom odhadu, to chci zdůraznit, v žádném tom odhadu to nepřevýší nebo se to nepřiblíží k těm 20 procentům, na základě kterých by na nás padala na Českou republiku notifikace u Evropské komise kvůli této podpoře veřejnoprávním médiím.

A jenom ještě v těch zbylých 10 % zmíním to, co tady zmiňoval pan poslanec Brož - ten nový systém u Státního fondu kultury znamená, že nová část výnosů bude směřovat ve prospěch fondu. Vy jste to říkal obráceně, jenom aby to tady zaznělo. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, faktická poznámka pana poslance Ondřeje Babky. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já budu pokračovat v této debatě, protože ona je vlastně docela zajímavá. Vzhledem k tomu, nebo zpráva Evropské unie vlastně k nějaké té mediální pluralitě a vůbec k existenciálního (?) systému, tak máme nějaké mezinárodně právní závazky, které vychází právě i z práva EU a paradoxně, ač by se to možná zdálo, že to je naopak, tak úkolem státu podle těchto evropských práv není podporovat média veřejné služby, ale právě tu mediální pluralitu, to znamená existenci toho duálního systému. A teprve pak v tom jejím rámci, to znamená teprve až potom vlastně zasadit ta média veřejné služby.

Tedy neexistuje naopak žádná mezinárodní smlouva, která by Českou republiku vůbec zavazovala k zavedení média veřejné služby. To znamená, že ta logika je vlastně opačná, proto tady mluvíme o tom, že ve chvíli, kdy ta veřejná podpora by stoupla natolik, že by ohrozila ten duální systém, tak v tu chvíli je to třeba řešit. Já teda... Snad i doufám, že se tomuto vyhneme jako Česká republika, protože samozřejmě by to přinášelo obrovský problém ve chvíli, kdyby se ta veřejná podpora musela vracet, protože vracet vlastně potom občanům těch 135 korun nebo 150 korun, nemyslím si, že by to bylo úplně jednoduché.

To znamená, ve chvíli, kdy, nebo... V příštím roce nám vejde v platnost evropský akt o svobodě médií a i v rámci tohoto vlastně budeme muset posuzovat, jaké bude postavení veřejnoprávních médií vůči těm komerčním, aby nějakým způsobem mohl ten duální systém fungovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Žádná další faktická poznámka není přihlášena. Prosím tedy o vystoupení pana poslance Drahoslava Rybu, připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Takže dobrý večer, vážený pane předsedající, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové. I já bych chtěl dnes rád pohovořit i v této pokročilé době o tématu, které rozděluje veřejnost a vyvolává mnoho otázek, a to jsou tedy televizní a rozhlasové poplatky. Tyto povinné platby jsou často ospravedlňovány jako nástroj k zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií. Férově je ale potřeba říct, že formou poplatků nejsou financována veřejnoprávní média v řadě států, jako je například Španělsko, Nizozemí, Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Lucembursko, Francie a další. Já doufám, že ani koalice nechce tímto říct, že všechny tyto státy nemají nezávislá veřejnoprávní média, takže to úplně nebude asi o tom, jestli je ta platba z rozpočtu státu, anebo je to formou poplatků.

Velmi kontroverzně i zavedení poplatků, podle mého tedy názoru, pro firmy, protože opravdu si myslím, že se to týká jakéhosi dvojitého zdanění, byť vnímám, že to není v této chvíli daň, ale poplatek. Řada států je nevybírá, a pokud ano, potom se zpravidla tyto poplatky odvíjejí od využití, konkrétního využití v té které firmě. Čili není to dáno počtem zaměstnanců, protože z mého pohledu, možná čím větší firma, tím to využití toho televizního vysílání je možná i menší. Cílem vždy u těchto států je zajistit spravedlivé financování veřejnoprávního vysílání v rámci celé společnosti. Ve valné většině firem zaměstnanci chodí u nás do práce proto, aby pracovali, a ne proto, aby sledovali Českou televizi. Ať se podíváme na Škodu Mladá Boleslav a celou řadu velkých firem, nedovedu si představit, že by tam někdo u pásu sledoval Českou televizi.

No, veřejnoprávní televize by měla splňovat několik klíčových principů, které zajišťují důvěryhodnost, nezávislost a vyváženost. Tyto zásady vyplývají jak z požadavků pro veřejnoprávní média v demokratických společnostech, tak z jejich role ve vzdělávání a informování obyvatel. Uvedu jen několik bodů, hlavních bodů, které má veřejnoprávní televize splňovat: objektivita, nestrannost - veřejnoprávní televize by měla poskytovat vyvážené informace, které reprezentují různé názory a perspektivy, což zahrnuje faktickou správnost a různorodost názorů, ale také odstranění zaujatosti. Moderátoři a redaktoři by neměli vyjadřovat vlastní názory, aby se zabránilo manipulaci diváků. Dneska už to tady padlo mockrát, takže nebudu vyjmenovávat konkrétní příklady, ale faktem je, že jestliže sleduji televizi a snažím se na to dívat objektivně, tak v řadě pořadů je toto pravidlo značně porušováno.

Veřejný zájem - obsah by měl být zaměřen na témata, která jsou důležitá pro občany. Patří sem informace o politickém dění, ekonomických otázkách a tak dále.

Krizová komunikace - tady se chvilku zdržím, protože zrovna v této oblasti mám i své zkušenosti předchozího zaměstnání a musím říct, že krizová komunikace České televize je na dobré úrovni, protože krizové orgány mají možnost při řešení mimořádných událostí vstoupit přímo do vysílání. Dokonce některé programy, některé pořady jsou dopředu předtočeny, ať už se jedná například o nějakou poruchu nebo nehodu v jaderných elektrárnách a podobně, takže tady určitě za toto bych Českou televizi pochválil.

Nezávislost na politickém a komerčním tlaku - veřejnoprávní televize by měla být chráněna před vlivem politických stran a komerčních zájmů, což zahrnuje mimo jiné i transparentní financování. Nejsem si úplně jistý, jestli - já vím, že v této chvíli nejde pověřit třeba NKÚ, aby tam provedl kontrolu hospodaření - ale nevím, jestli do budoucna by to nemělo být, protože si nejsem já, ale ani mnozí další jistí, že tam hospodaření jako takové probíhá transparentně a ekonomicky.

Kvalita vzdělávání - televize by měla produkovat obsah, který nejen informuje, ale také vzdělává, což tady opravdu Česká televize, si myslím, že plní rovněž svůj úkol. Ale dovolte mi, abych se kriticky zamyslel i nad tím, zda je tento navrhovaný model skutečně efektivní a spravedlivý. Televizní a rozhlasové poplatky jsou povinné téměř pro všechny domácnosti a navrhuje se, aby je platili i všichni, kteří mají takzvaný chytrý telefon, a to bez ohledu na to, zda služby veřejnoprávních médií využívají. V éře digitálních médií, kdy má každý přístup k nepřebranému množství informací a zábavních kanálů, je otázka povinného financování konkrétního mediálního subjektu mimořádně problematická. Proč bychom měli platit za něco, co vůbec třeba nepoužíváme? Tady, protože vidím, že už je pozdní hodina, tak bych si dovolil jeden malý vtip, kdy policisté zastaví auto v autě, zjistí, že tedy řidič má takové to zlodějské nářadíčko, tak ho za to chtějí trestat. A ten řidič říká: "No, ale zrovna byste mě měli zavřít za znásilnění." A říkají: "Proč, vy jste někoho znásilnil?" "No to ne, ale nástroj taky mám." Takže to je trošku, říkám možná, možná, ale je už téměř po desáté hodině, tak si myslím, že jsem si to mohl dovolit, abych vás trošku aspoň vzbudil. Tak to je k tomu. Navíc je poplatek stanoven jednotně, což dopadá nespravedlivě na nízkopříjmové domácnosti. Tím způsobem se vytváří systém, který ignoruje individuální schopnost platit a reálnou potřebu takových služeb. Dovedu si, pane ministře, představit, že tady bude systém, kde opravdu, jestliže budu chtít sledovat Českou televizi, tak si ji třeba zaplatím. Já vím, že namítnete, že u veřejnoprávní služby to tak asi být nemá, na druhou stranu, jestliže - bude platit poplatky, tak to stejně tak je, pokud bude mít tu televizi nebo ten chytrý mobil.

Efektivita hospodaření a veřejnoprávních médií. Dalším kritickým bodem je otázka efektivity hospodaření. Kritici často poukazují na netransparentnost využívání prostředků a na nejasné finanční priority. Je veřejnoprávní rozhlas a televize skutečně efektivní ve využívání svých zdrojů? No, mám o tom své pochybnosti a bylo by dobře, kdyby to někdo prozkoumal. Nemělo by nejprve dojít k důkladné inventuře výdajů a hledání vnitřních úspor? Myslím si, že Česká televize zrovna je příkladem toho - já jsem aspoň nezaznamenal, že by řekli: podívejte se, seškrtali jsme to, nebo ono, seškrtali jsme támhleten kanál a podobně, proto si myslím, že vnitřní úspory by se hledat měly. Stojí výdaje na některé programy v poměru k jejich sledovanosti a kvalitě za tyto peníze? Já jsem se díval na sledovanost některých pořadů a opravdu je to velmi, velmi různorodé - některé jsou sledované více, některé sleduje několik tisíc sledujících. A opravdu nevím a minimálně mám v otázce velké pochybnosti, zejména i potom, co jsem zde slyšel v rámci vystoupení mých předřečníků. Mnozí se ptají, zda by se veřejnoprávní média nemohla financovat jinak, například formou dobrovolného předplatného ze státního rozpočtu, kde by mohlo být hospodaření přísně kontrolováno.

Dalším bodem je obsahová neutralita a kvalita programu. Veřejnoprávní média jsou často ospravedlňována jako záruka nestrannosti a objektivity. Nicméně otázkou zůstává, zda tomu tak skutečně je. Kritici upozorňují na možné ideologické zkreslení nebo upřednostňování určitých témat nebo také zejména subjektivní komentování některých zpráv a vedení diskusních pořadů některými moderátory. Veřejnost pak právem pochybuje, zda jejich peníze podporují pluralitu názorů, nebo pouze jednu konkrétní perspektivu.

Na závěr bych chtěl říci, že současný systém televizních a rozhlasových poplatků je zastaralý a nepřizpůsobený moderním potřebám a možnostem, vytváří se nespravedlnosti, vzbuzuje to otázky ohledně efektivity hospodaření a nenaplňuje vždy svůj deklarovaný účel. Místo toho bychom měli hledat nové modely, které budou reflektovat současnou mediální realitu a potřebu občanů. A řekněme si na rovinu, nejde o koncesionářský poplatek, jde o novou daň a o další porušování vládních slibů. Vy sám, pane ministře, jste tady i přiznal, přikývl, že jste sliboval, že k navýšení koncesionářských poplatků v tomto vládním období nedojde. Bohužel jsme toho dnes svědky a už se tady druhý den tím trošičku trápíme. V prvé řadě je dle mého názoru třeba vést řádnou debatu o smyslu koncesionářských poplatků. Jakou službu vlastně po této televizi a rádiu požadujeme a co za ty peníze dostáváme? Co to vlastně je médium veřejné služby? Taky to není přesná definice úplně zřejmá. Až potom, kolik a kdo by měl platit a jestli vůbec povinně. Je třeba vzít v úvahu, že řada zejména mladých lidí Českou televizi ani Český rozhlas vůbec nesleduje. Je to základní filozofická otázka, jestli potřebujeme povinně platit za něco, co mnozí z nás nesledují. Já vám děkuji za můj obsáhlejší proslov, ale dovolil jsem si to takto shrnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Následuje série tří faktických poznámek. Jako první vystoupí pan poslanec Ondřej Babka, připraví se pan poslanec Jan Jakob. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já bych se ještě zastavil, nebo zůstal u té debaty ohledně notifikace, případně výše domácností, které tedy budou nově evidovány jako poplatníci. Já jsem se ještě narychlo díval do svých materiálů. Vy tedy ve svém návrhu píšete, že příjem České televize by měl být 865 milionů. Já se tedy ptám, jestli už teď máte nějakou přesnější představu? Protože i podle nějakých mých rychlých výpočtů si troufám odhadovat, že to bude více - a jestli jsou v tomto čísle tedy započteny právě ty noví poplatníci, tedy ty domácnosti, které budou platit právě nově díky tomu, že tedy mají chytrý telefon, tablet nebo notebook. V tuto chvíli z výročních zpráv můžeme vyčíst, že tedy v současné době platí 3 324 784 domácností. To znamená, o kolik vlastně toto číslo tušíte, že naroste? Jestli to právě třeba bude o těch 20 procent víc domácností? Protože to se může stát, to se může stát.

A pak druhá otázka, která vlastně mě napadla až teď, když jsem znovu pročítal tu nutnost notifikace - tak jestli vlastně ten ÚOHS v tom svém vysvětlení vám, Ministerstvu kultury, reflektoval to, že když jde o ne pouhé zvýšení koncesionářského poplatku, ale vlastně o strukturální změnu - tedy o kompletní změnu toho, jak právnické osoby budou platit poplatky, to znamená, nebudou je platit z televizního nebo rozhlasového přijímače, ale z počtu osob, tak se tedy jedná o strukturální změnu vybírání poplatku, a jestli už jenom tato pouhá strukturální změna není důvodem toho, proč by tento zákon měl být notifikován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Jakob, připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Vážené dámy, vážení pánové, nám se tady opět dneska šíří včerejší nešvar, možná někteří kolegové tady nebyli včera - my jsme tady vedli takovou delší - ve faktických - disputaci o jisté vaší argumentační schizofrenii, protože vy tady na jedné - opět to tady padalo - na jedné straně říkáte: proč by měl platit ten poplatek někdo, kdo z vašeho úhlu pohledu nekonzumuje tu službu, tedy ten konkrétní produkt média veřejné služby - ať už kouká na obrazovku, poslouchá přijímač nebo využívá jinou službu. A přitom na druhé straně navrhujete - váš pan předseda Babiš říkal, že to budete mít ve volebním programu - aby média veřejné služby byla financovaná prostřednictvím státního rozpočtu, a tam se budou na tom podílet opravdu všichni, tedy všichni daňoví poplatníci. Takže opět na tento nešvar upozorňuju.

A druhou poznámku mám k té diskusi - já ji podrobně jako zpravodaj sleduju. Až tady budeme ve 22 hodin hlasovat, tak prosím, aby nepadal argument, že osmnáct, sedmnáct nebo šestnáct poslanců nemohlo vystoupit. Mohlo, kdyby tady byli, tak každý z nich, co tam svítí, vystoupit mohl, protože někteří propadli dozadu kvůli své neúčasti jednou, někteří dokonce dvakrát. Takže všichni vystoupit mohli, jedinou světlou výjimkou je kolega Babka, který opravdu se té problematice věnuje, a těch dvakrát deset minut pro něj bylo málo, ale on si to pečlivě vynahrazuje v rámci faktických poznámek. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Následuje pět faktických poznámek, jako první pan poslanec Lubomír Wenzl, pan poslanec Drahoslav Ryba a další. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím, na pana kolegu Jakoba - má pravdu v tom, že se nám tady rozmohl nešvar. Dneska po dvanácté - opět debata bude za víceméně za dvacet minut utnuta a já využiju faktické poznámky, protože byť jsem přihlášen, jsem tady v sále, ale prostě na mě nedojde řada. Já, a teď to bylo k vám, teď prostřednictvím pana předsedajícího, navážu na pana kolegu Rybu a pana kolegu Babku, kdy ze svého okolí řeknu konkrétní příklad. První domácnost - je tam muž, který pro výkon své činnosti používá počítač. V životě nezapl televizi, kterou tam má a nesleduje. Takže v rámci navrhovaného - v rámci novely toho zákona vlastně on spadne do té kategorie, že platit bude. Druhý příklad z osobního, víceméně z okolí, z mého okolí osobního, je rodina, mladá rodina, která, ano, má televizním přístroj, ale zase - a mám to ověřeno - v životě se nedívá na veřejnoprávní televizi. Na sledování nebo v rámci sledování televize využívá různé placené platformy, nebudu samozřejmě jmenovat, abych někomu nedělal reklamu.

Takže takto to je. První, který používá počítač pro svoji práci, nesleduje, a druhý příklad rodina, která má televizor, ale nesleduje veřejnoprávní médium. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan poslanec Drahoslav Ryba, připraví se pan poslanec Jiří Mašek a další faktické poznámky, prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Tak já nejdříve bych chtěl zareagovat na pana poslance Jakoba s tím, že já jsem ve svém příspěvku nehovořil o tom, že to je jediná možnost. Samozřejmě těch možností je víc - notabene, ale jestliže chcete zavést to, co chcete, s chytrými telefony, tablety a notebooky, tak stejně to budou platit všichni. Takže to je asi obdoba toho státního rozpočtu. Bude světlá výjimka, když to někdo platit nebude, ale daleko asi spravedlivější - kdybychom to chtěli udělat spravedlivě - tak daleko spravedlivější, bude to, kdyby to prostě bylo tak, jako je to u ostatních televizí - chci Netflix, tak si ho koupím, chci Českou televizi, tak si její přijímání koupím. To by bylo asi nejspravedlivější, ale asi by se to vám moc nelíbilo, protože si myslím, že by Českou televizi - že by v uvozovkách zkrachovala, protože ten její příjem by se rapidně snížil. Ale já jsem pro toto nevystupoval. Já jsem chtěl se zeptat pana ministra na takové dva příklady, které možná - já jsem v tom nevyčetl, ale vy je určitě budete znát - a to je to, že u nás konkrétně doma - já žiju v rodinném domku na Vysočině, platím řádně televizní a rozhlasové poplatky. Syn trvale bydlí u nás, protože zatím ještě nemá rodinu, nicméně má v Praze byt, kam jezdí pracovat, protože pracuje v Praze. Bude on platit taktéž tyto poplatky, nebo nebude? Protože sice nemá televizi, ale má chytrý mobil. V Praze. To je jeden případ, druhý případ už mně tady vlastně trošku vyfoukl můj kolega, který byl přede mnou, takže na to bych se rád zeptal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Mašek, připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu reagovat na kolegu Jákoba, vaším prostřednictvím - Jakoba, promiňte, opravuji se. Ale věcně tedy na vás budu reagovat, pane kolego Jakobe: ta situace je skutečně jiná - z hlediska tak, jak vy jste to tady vylíčil, že náš pan předseda řekl, že to budeme hradit v budoucnosti ze státního rozpočtu. Já si to myslím taky, je to opravdu jediné správné. Pak z toho nikdo nebude dělat politikum a nebudete nutit lidi, kteří se nechtějí na ČT koukat a nekoukají se na ni, tak je nebudete nutit navyšovat poplatek a ještě je do toho zatahovat. Podívejte, já jsem tady říkal, podílíme se všichni na školství, na údržbě vozovek, na úřednících na úřadech. Všechno se podílíme ze státního rozpočtu, každý do něj přispíváme - tak všichni se budeme podílet i nadále, ale opravdu všichni, na placení veřejnoprávních médií - ale může to jít ze státního rozpočtu. To, že vy to nechcete, je tím, že jste s tím rozpočtem na huntě, to je jediný důvod, proč to děláte. Jinak bychom to tady nemuseli politizovat a rozdělovat národ na ty, kteří mají rádi a sledují ČT1, a na ty druhé, kteří si o tom myslí své, nesledují to a rádi to nemají. Vy do toho zabředáváte sami, je to zbytečné, má to jednoduché řešení a vy se toho řešení bojíte, protože na to prostě nemáte - nemáte na to ani mentálně, ani peníze. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další pan poslanec Igor Hendrych, připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, krátká reakce na pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím. Se tady už několikrát opakoval, že když budeme financovat vlastně ty veřejnoprávní média prostřednictvím státního rozpočtu, tak to budou stejně platit úplně všichni. Já si to úplně nemyslím, protože máme tady 2,5 milionu důchodců, kteří to mohou platit svými daněmi prostřednictvím přímých daní jako prostřednictvím DPH, případně spotřební daně, ale to si myslím, že už je poměrně absurdní příměr, protože jo, pak tak to takhle příště řekněte jakoby přesně, protože když to říkáte obecně, tak to zní, jako že v podstatě všichni jsme tady daňovými poplatníky v tom smyslu, že odvádíme daň z příjmu a tak dál - tak to rozhodně není.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já bych tady velmi rád reagoval na své předřečníky, protože ono se tady stále bavíme o tom, zda se to zvýší, nebo zase rozšíří ta skupina plátců - tak já si úplně nemyslím, že primárním úkolem zaměstnance v nějaké firmě je, aby si vzal mobilní telefon a koukal se tam na ČT. To si myslím, že by nakonec dopadlo nějakou mírnou lobotomií, a to by ani nebylo jaksi v zájmu toho zaměstnavatele. Takže myslím si, že primárním účelem toho, že když máte zaměstnance a má nějakou rozvozovou službu nebo nějakou jinou práci, takže bude primárně dělat tady tu svoji práci a ne se koukat na Českou televizi. Proto tedy nechápu, proč se ty poplatky mají rozšiřovat právě na zaměstnance? Jenom z toho důvodu, že někde firma jim poskytne mobilní telefon proto, aby tu práci mohl dělat. To samé, když se podíváme tedy na naše soukromé televize, které zde v České republice máme, tak ony mají rozpočet někde mezi dvěmi a třemi miliardami. Mají deset kanálů a vůbec se tady neřeší, jestli jim někdo dá nějaký koncesionářský poplatek, nebo ne. Česká televize má koncesionářský poplatek, má k tomu ještě příjem z reklam a stále je to málo. Tak já tomu tedy nerozumím. Pravděpodobně, kdyby to kontroloval - to hospodaření - Nejvyšší kontrolní úřad, asi by to dopadlo nějakým fiaskem - ale to tady v té novele jaksi necítím, že by to měl kontrolovat - to hospodaření - právě Nejvyšší kontrolní úřad. Takže je to jenom účelová novela k tomu, abyste si posílili pravděpodobně nebo posichrovali nějaké předvolební debaty v příštím roce tak, aby tedy i ti zahraniční hlasující korespondenčně, o kterých tedy nebudeme vědět vůbec nic, a bude jich samozřejmě velmi hodně, tak abyste si to dokázali rozumově zdůvodnit na České televizi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Hubert Lang, připraví se pan poslanec Jan Jakob a řada dalších faktických poznámek. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Tak k panu Jakobovi - asi očekával, že vyvolá to vášně, to jeho vystoupení. Prosím vás, pane kolego, první věc je, jestliže má někdo přednostní právo, jako je náš pan předseda, tak zatím jsem nikde nevyčetl v jednacím řádu, že nemůže mluvit delší dobu. Já si myslím, že on měl strukturovaný projev. To, že vám se to třeba nelíbí - tak to tady neříkejte. Nekádrujte, nekádrujte 35 let po revoluci našeho předsedu hnutí, který říká věci, které vám samozřejmě nekonvenují.

Jestliže my tady jednoznačně dáme příslib, že jako jedno z volebních témat bude, že se budou média veřejné služby v nějaké omezené roli platit ze státního rozpočtu - my také neříkáme, že zachováme celý ten rozsah. Soukromá média, která poskytnou daleko víc služeb kolikrát než ČT a kouká na to víc lidí, tak mají nějaký rozpočet - my nevíme kolik, může to být třeba 3 miliardy - CNN Prima News. ČT chce - má se přes 7 miliard. Tak se udělá nějaký audit, přesně se definuje, co vlastně očekáváme od média veřejné služby, zredukuje se to - zredukuje se to jako každá jiná firma a zjistíme, že nás to ze státního rozpočtu při zachování stejného objemu nějakých informací, který od toho chceme v 21. století - protože jsou jiné služby, lidé si dnes zjišťují informace úplně jinak, než to bylo v těch devadesátých letech zamýšleno. To tady říkal i pan ministr, že už jsme někde úplně jinde, tak nám to bude stačit. Možná, že ještě ušetříme a bude to transparentní, bude to nějaké průhledné a nebude to takhle zahlcené nějakou mlhou. A vy tady jenom to tak jakoby zaobalujete.

A co se týče tady toho našeho předřazování, zařazování - my, když jsme takhle, že jste nás opět omezili - opět jste nám řekli dvakrát deset minut - a lidé, kteří mají připravené pozměňovací návrhy, které chtěli řádně okomentovat - jsou v  řadě poslanců, kdy každý má právo se přihlásit - proto bychom se poslali dozadu? Abychom vůbec měli šanci tady něco říct, pane kolego.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Jakob, připraví se pan poslanec Ondřej Babka. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Za prvé, znovu opakuji: všichni, co jsou na tom seznamu napsáni zeleně, tak tady měli možnost vystoupit, bohužel v tu chvíli nebyli v sále, tak propadli dozadu. Úplně všichni, kteří tam jsou, úplně všichni. Úplně všichni.

Za druhé, říkal jsem to tady už včera, daňové příjmy rozpočtu - tak máme daně přímé, daně nepřímé. I ten, kdo si koupí rohlík, tak platí daň z přidané hodnoty. Ano, díky konsolidačnímu balíčku ve snížené sazbě, ale platí. Podnikatelé také platí daně. Takže pokud je premisa, že to bude položka ze státního rozpočtu - tak to tady opakovaně váš předseda říkal, že to budete mít ve volebním programu - tak to budou platit všichni daňoví poplatníci. Tedy polopaticky, jak tady byly ty příklady: pán s počítačem, který pracuje - v systému poplatků, bude platit. Ve vašem systému, bude taky platit.

Rodina, která má televizi, ale nepouští si Českou televizi bude platit v systému poplatků, bude platit v tom, co navrhujete vy. Jedinou výjimkou je ten, který opravdu nemá žádný přijímač, kterým by mohl přijímat Českou televizi nebo Český rozhlas. Ten v systému poplatků platit nebude, ale ve vašem systému platit bude. Doufám, že konečně si rozumíme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jenom skutečně v sále je dobře rozumět. Takže poprosím jako dalšího pana poslance Ondřeje Babku, potom pan poslanec Roman Kubíček. Jenom avizuji, že v 10 hodin se potom budu řídit přijetím - přijatým usnesením Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já musím reagovat na pana kolegu Jakoba. Tady se opravdu nejedná o žádnou schizofrenii, kterou se nám tady snažíte vnutit. My samozřejmě všichni dobře víme, že nic není zadarmo a že lze média veřejné služby po nějaké definici a tak dále platit buď z přímých daní, nebo z daní nepřímých, nebo pomocí nějakých dotací nebo - tak, jak to máme v současné době - jako poplatek koncesionáře. A samozřejmě, že i v tu chvíli, kdy to redefinujete, tak že by veřejnoprávní média - já jsem mluvil o tom, že nikdo, ani právo Evropské unie nenutí členské státy mít veřejnoprávní média, ale ve chvíli, kdy je máme samozřejmě, tak je bereme jako čtvrtý pilíř demokracie, ale znovu opakujeme - po nějaké definici veřejnoprávní služby, po nějaké - můžeme se bavit o redukování programů, slučování těch institucí, protože tam samozřejmě náklady klesají, stoupají a tak dále, můžeme se bavit o tom, co všechno potřebujeme v rámci veřejné služby - jestli to je pouze zpravodajství, jestli jsou to pořady pro děti, jestli jsou to kulturní pořady, jestli jsou to sportovní pořady a tak dále a tak dále, jestli je nutné mít, teď řeknu ČT1 a tak dále. Samozřejmě že nic není zadarmo a že i ve chvíli, kdy to bude placeno ze státního rozpočtu, tak to budou platit občané pomocí svých přímých nebo nepřímých daní nebo pomocí dotace. Ale ten rozdíl je v tom, že ve chvíli, kdy vy chcete mít - chcete, aby veřejná služba nebo média veřejné služby měly vysokou důvěryhodnost, což samozřejmě je žádoucí - tak v tuto chvíli 23 procent - podle Reuters institut - 23 procent lidí nevěří České televizi. A ve chvíli, kdy člověk, který této instituci nevěří, tak musí ze své kapsy vyndat těch cirka 3 000 korun ročně - a to je ten rozdíl, kdy není ochoten člověk, který tomu médiu nevěří, platit ty peníze z vlastní kapsy - a to je ten rozdíl mezi koncesionářským poplatkem a poplatkem z rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Roman Kubíček, připraví se pan ministr Martin Baxa, faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem byl přihlášen do řádné rozpravy a nikam jsem nepropadl. To říkám úplně první, já jsem na to čekal, kdy vystoupím a měl jsem takový exkurs do toho.

Když se tady mluví o kontrole České televize a Českého rozhlasu pomocí NKÚ, tak já jsem chtěl udělat takový vhled dozadu. Bude to velmi krátké. První pokus byl v roce 2012, 2013 - neprošlo to Poslaneckou sněmovnou, odporem odéesky, která řekla, že to je velký zásah do práv obcí.

Druhý exkurs byl v roce 2015, 2016 - kdy úplně stejnou formou to zablokovala ODS a Topka a neprošlo to dále. Já jako předseda kontrolního výboru jsem předkládal a byl jsem spolupředkladatelem nového zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a změny ústavy v roce 2020 a 2021, kde jsem všechny obavy osekal. Nedal jsem tam obce, pouze statutární města, vyndal jsem vysoké školy, zůstal tam Český rozhlas, Česká televize a tak dále, tady to prošlo, prošla i změna ústavy - a opět to neprošlo Senátem hlasy ODS. Kupodivu, jak je to možné? A pan ministr říká, že uděláme tento zákon, tuto změnu, a pak připravíme zákon pro NKÚ, který bude fungovat.

Já jsem viděl snahu některých poslanců, kteří to tam dávají pozměňovacím návrhem - já je upozorňuju dopředu, že jim to neprojde bez změny ústavy. My jsme to tenkrát ověřovali, protože to by bylo strašně jednoduché si tady poslanecký návrh jakoby osvojit a udělat. Tak to prostě nebude. Je mi to líto, že to je takto krátké, že v těch dvou minutách vám nemůžu popsat celý proces. Ale ti, co tu byli, ví, o čem mluvím, a ten proces trval dva roky. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan ministr Martin Baxa s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Jak se snažím odpovídat na všechny ty podněty, zapomněl jsem ještě na jednu otázku pana poslance Sadovského, která se týkala placení poplatků těch, kteří jsou v zahraničí, mají české občanství - tak to už je dotaz, který jsem odpovídal včera. Rád ho tady zopakuji. Platí, že v této věci české zákony se vztahují na české území - to znamená ten, kdo trvale žije v zahraničí, neplatí koncesionářský poplatek za službu, kterou může využívat v naší zemi.

A... (Reakce z pléna.) Jo, děkuju. A teď jsem - ještě jsem se chtěl zeptat na - tak to se omlouvám, teď jsem zapomněl - ještě jsem chtěl zodpovědět jednu otázku, pak se kdyžtak přihlásím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Igor Hendrych, připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Já na pana poslance Jakoba, vašim prostřednictvím. Já jsem tady mluvil konkrétně o důchodcích, kterých je téměř 2,5 milionu, a ti v případě, že se - že by se to platilo ze státního rozpočtu, tak by platili pouze ty přímé a nepřímé daně do toho státního rozpočtu. Teď platí přímé a nepřímé daně, tedy, pardon, ty přímé daně pouze, nepřímé neplatí. A zároveň k tomu platí ještě ten televizní poplatek jakoby navíc.

Zpravidla jsou to domácnosti, které jsou na tom ekonomicky spíše hůře a tenhle ten model by jim ulehčil; ten námi navrhovaný do budoucna.

A ještě jedna poznámka, pokud se tady někteří lidé v danou chvíli nedostavili, říká se tomu lidově propadli, tak to neznamená, že byli škrtnuti. (Pohyb poslanců v sále, hluk.) Dostali se na konec pořadí a místo nich dostali příležitost jiní poslanci, kteří by se ke slovu nedostali, zjevně podle toho, kolik momentálně lidi visí na tabuli. Takže to je taková trošku jakoby zavádějící argumentace z vaší strany.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, a než udělím slovo paní poslankyni, kolegové, kolegyně, kteří přicházíte do sálu, poprosím vás o ztišení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, vážený pane předsedající. I já jsem chtěla upozornit na to, že zkrátka 18 lidí se nedostalo do diskuse. Je to pravda. Protože jestliže propadli někteří dozadu, protože nevystupovali a místo nich vystupovali ti, kteří byli až za nimi, tak zkrátka ti, co byli vzadu, by tak jako tak v množství 18 nevystoupili. Takže zkuste se vrátit k logice věci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu ještě omluvenky. Od 19.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ivan Bartoš, od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Flek, od 18.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Svoboda a dále od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Pavel Blažek a od 21 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Lukáš Vlček.

Tak vzhledem k tomu, že je - pan ministr Vlček ruší svoji omluvu - vzhledem k tomu, že je 22 hodin, tak konstatuji, že Poslanecká sněmovna stanovila, že hlasování o podaném návrhu na vrácení zákona garančnímu výboru proběhne dnes ve 22.00, a měli bychom tedy předtím, než budeme hlasovat o tomto návrhu, hlasovat o ukončení obecné rozpravy, a já tak tedy činím. Eviduji žádost na vaše odhlášení; já vás odhlásím. Požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Přivolám kolegyně, kolegy z předsálí. (Hluk v jednacím sále přetrvává, vyčkávání na ustálení počtu poslanců.) Počet se ustálil. Zopakuji na vaši žádost, paní předsedkyně, o čem hlasujeme.

 

Nyní budeme hlasovat o ukončení obecné rozpravy.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 50. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Já tedy ukončuji obecnou rozpravu a ptám se pana ministra, pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo v tento moment? Není tomu tak.

 

V tom případě dám hlasovat o tom návrhu, který zazněl, a to je, že padl návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. (Zvýšení hluku v sále.) Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 58, proti 57. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Vzhledem k tomu, že nebyl vysloven souhlas a hlasovali jsme o návrhu, který zazněl, já zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. (Ministr Baxa se hlásí o slovo.) S přednostním právem se hlásí - pan ministr stahuje své přednostní právo. Dobře, žádné jiné přednostní právo nemám evidováno. Hlásí se pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak já se hlásím k tomu usnesení, které jsem načetl v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, v podrobné rozpravě je vždycky důležité, aby zaznělo číslo tisku, ke kterému se hlásíte. Vy jste načetl usnesení. Dobře, rozumím tomu, v obecné rozpravě. Dobře, děkuji. Nyní tedy v podrobné rozpravě pan poslanec Jan Jakob, potom pan poslanec Marek Novák, potom s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Vážené dámy, vážení pánové, já se tímto hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům; první jako sněmovní dokument 5096, druhý sněmovní dokument číslo 5097. Oba dva jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Marek Novák, připraví se pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Já se tímto formálně hlásím k pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě, a jedná se o pozměňovací návrhy pod číslem...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, ale já poprosím o ztišení. Já vůbec nerozumím tomu, co pan poslanec říká. Žádám vás o kolegialitu v pravé i v levé části sálu. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Marek Novák: Tak tisky, ke kterým se hlásím, jsou pod čísly 5040, což je kontrola NKÚ, kterou tady všichni chceme, další je 5718, to je osvobození podnikatelů, a 5719, to je technické, ohledně čestného prohlášení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 5714, což je změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, 5711, což je změna zákona o státním fondu kultury a k pozměňovacímu návrhu 5717, který se týká úpravy projednávání memoranda. V obecné rozpravě jsem také informoval o pozměňovacím návrhu pana poslance Bendla, který je ale společný pozměňovací návrh (Bendl, Salvetr), a potom se z místa k němu přihlásí pan poslanec Salvetr.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Ondřej Babka, připraví se pan poslanec Jan Lacina. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já se tedy hlásím k pozměňovacímu návrhu 5058, který ruší povinnost u České televize a Českého rozhlasu přispívání k postupu proti dezinformacím. Pak se hlásím k pozměňovacímu návrhu 5085, který zrušuje automatickou indexaci poplatků. Poté se hlásím k pozměňovacímu návrhu 5083, který doplňuje kodex České televize, který jsem ale bohužel nemohl odůvodnit v obecné rozpravě, protože jsem byl krácen na svých právech časově. Poté se hlásím k pozměňovacímu návrhu 5088, který upravuje memorandum o způsobu naplňování veřejné služby tak, že jej schvaluje Poslanecká sněmovna, který jsem také nestihl a nemohl odůvodnit v obecné rozpravě. Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu 5089, který upřesňuje obsah memoranda, který jsem také nemohl odůvodnit v obecné rozpravě, a tedy pouze odkazuji na jeho písemné odůvodnění. Poté se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5090, který upravuje, že schválení memoranda je podmínkou pro změnu § 6, tedy o zvýšení koncesionářských poplatků, který jsem také nemohl odůvodnit v obecné rozpravě, a proto pouze odkazuji na jeho písemné odůvodnění. Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5091, který odkládá účinnost tohoto zákona na 1. 7. 2025, jelikož je již zřejmé, že jeho plánovaná účinnost nemůže být od 1. ledna 2025, a tedy navrhuji tu klasickou účinnost zákona od 1. července 2025. A to je ode mě v podrobné rozpravě všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Jan Lacina, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím.

 

Poslanec Jan Lacina: Dobrý pozdní večer. Dovolte mi, abych se přihlásil v podrobné rozpravě k pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě, a jedná se o pozměňovací návrhy číslo 5094, 5095 a 5708. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Klára Kocmanová, připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Já se hlásím k pozměňovacím návrhům 5715, který ruší daň z internetu, poté 5716, který se týká majetkových přiznání členů Rady médií veřejné služby, a 5707, který odstraňuje povinnost kontrasignace memoranda. Všechny tyto návrhy jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Nina Nováková,připraví se pan Richter.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 5437 a k dalšímu pozměňovacímu návrhu číslo 5057, které jsem podrobně zdůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Richter, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji vám za slovo a já se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je řádně veden v systému pod sněmovním dokumentem 5613 a který jsem řádně zdůvodnil v obecné rozpravě, a děkuji za jeho podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Patrik Nacher, připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji za slovo. No, což o to, já jsem to odůvodnil podrobně v obecné rozpravě, ty čtyři pozměňovací návrhy. Jeden z nich dokonce máme spolu s panem ministrem. Jenom tedy nevím, jak se popasujeme s tím, že kolega Babka půlku z těch pozměňovacích návrhů neodůvodnil v obecné rozpravě. Tady se přihlásil jenom tím číslem. A pan místopředseda to uvede, že v podrobné rozpravě máme se k tomu přihlásit a řádně odůvodnit. Tak to jsem zvědav, jak se s tím popasujeme.

Já se tedy hlásím k tomu, co jsem skutečně odůvodnil, a docela podrobně, a to je číslo 5041, což je pozměňovací návrh, kde se vypouští ta chytrá zařízení, to znamená to placení za mobily, tablety, notebooky a podobně, poté pozměňovací návrh 5086, kde se vypouští ta část placení u právnických osob podle počtu zaměstnanců, poté 5087, kde se vypouští, a to doufám tedy tady projde, to placení pro spolky a organizace, které pečují o zdravotně postižené; jsou tam dvě varianty. A pak je to číslo 5165, který máme společně, tedy můj a pana ministra Baxy, o zpřístupnění pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením, který jsme načetli společně. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jenom v souladu s jednacím řádem chci říct, že odůvodněním se rozumí i písemné odůvodnění, které je součástí pozměňovacích návrhů. Tak je to v souladu s jednacím řádem.

Paní poslankyně Vladimíra Lesenská, připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych se chtěla přihlásit v podrobné rozpravě k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 5701, poslanců Marcela Dlaska, Tomia Okamury. Jeho podrobné zdůvodnění naleznete v systému. Přihlašuji se dále k pozměňovacímu návrhu...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale kolegové v pravé části sálu, opakovaně vás žádám o ztišení. Děkuju. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 5702, poslanců Marcela Dlaska a Tomia Okamury, kdy tento pozměňovací návrh konstatuje, že není nutné koncesionářské poplatky za ČT a Český rozhlas automaticky navyšovat indexací bez projednání v Parlamentu České republiky. Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5703, poslanců Marcela Dlaska a Tomia Okamury, jeho podrobné zdůvodnění je součástí předloženého pozměňovacího návrhu. A přihlašuji se také k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 5704, poslanců Marcela Dlaska a Tomia Okamury, který si klade za cíl ponechat koncesionářské poplatky ve stávající výši a odstraňuje automatickou indexaci těchto poplatků. Zároveň se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 5705, poslanců Marcela Dlaska a Tomia Okamury, a tento pozměňovací návrh zavádí standardní kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Navíc podrobně tyto pozměňovací návrhy v obecné rozpravě uvedl kolega Dlask. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Roman Kubíček, připraví se pan poslanec Lubomír Brož. Pan poslanec Roman Kubíček není, v tom případě pan poslanec Lubomír Brož, připraví se pan poslanec Stanislav Berkovec.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5084, který jsem podal s kolegy Ondřejem Babkou a Martinem Kolovratníkem a který jsem zdůvodnil v předchozí rozpravě. Je to pozměňovací návrh, který ruší povinnost České televize převádět čtvrtletně výnosy ze sponzorování programů na Státní fond kultury. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Stanislav Berkovec, připraví se pan poslanec Hubert Lang.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému panem předsedou, panem poslancem Andrejem Babišem, jako sněmovní dokument číslo 5038. Já jsem o tom podrobně mluvil ve svém příspěvku. Ten pozměňovací návrh se týká zvlášť zranitelné skupiny osob, tedy konkrétně je to návrh, aby byli osvobozeni z poplatkové povinnosti tyto skupiny: jsou to starobní důchodci, invalidní důchodci, osoby se zdravotním postižením včetně průkazu TP, ZTP a ZTP/P a nezaopatřené děti, tedy skupiny, které jsou definovány podle příslušných zákonů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Hubert Lang, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Pan poslanec Hubert Lang není přítomen. Nyní pan poslanec Petr Bendl s přihláškou, potom pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5722.

Krátce odůvodním. Je to součástí toho materiálu, jde o některé legislativně technické úpravy v části čtvrté vládního návrhu zákona. Současně pozměňovací návrh navrhuje omezení možnosti zařazovat obchodní sdělení jak do celoplošných, tak do místních programů Českého rozhlasu a současně se sjednocuje terminologie první a druhé věty v § 51 odst. 1 a v obou případech používá obecný pojem obchodní sdělení namísto pojmu reklama a teleshopping, který je dosud použitý ve větě první: Snížení příjmů Českého rozhlasu z reklamy zařazené do jeho programu bude kompenzováno zvýšením příjmů z výběru rozhlasového poplatku. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Patrik Nacher a potom s přednostním právem paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pardon, já jsem se ještě zapomněl přihlásit k tomu návrhu usnesení, který jsem tady četl v obecné rozpravě na konci toho svého příspěvku a projevu, a odevzdal jsem ho, vlastně jediný elaborát, tady předsedajícímu. Takže já se k němu hlásím touto formou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu 5092. Je to pozměňovací návrh poslanců Aleše Juchelky, Aleny Schillerové, Patrika Nachera, Miloslava Janulíka, Milana Brázdila a Jany Hanzlíkové, kde dovolte, abych ho odůvodnila.

Navrhovanou právní úpravou se významným způsobem rozšiřuje vymezení samotného předmětu televizních a rozhlasových poplatků. Nově se za televizní a rozhlasový přijímač navrhuje definovat zařízení, jež je technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci, ať už televizního, ale i rozhlasového vysílání, a to bez ohledu na to, jakým způsobem je takové vysílání přijímáno. Tady tedy za televizní a rozhlasový přijímač bude považováno jakékoliv zařízení, které přijímá vysílání šířené prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení, využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos vysílání, to je prostřednictvím vysílačů, prostřednictvím družic, prostřednictvím kabelových systémů a nově prostřednictvím internetu. Tedy do samotného vymezení televizního rozhlasového přijímače tak budou nově spadat nejenom zařízení primárně určená k přijímání televizního a rozhlasového vysílání, ale také elektronická zařízení, jež k této činnosti vůbec využívaná být nemusí, a to všechny počítače. Aktuálně platná úprava definuje(?) jako poplatníka pouze osoby, které vlastní klasický rozhlasový nebo televizní přijímač.

Vzhledem k tomu, že podle navrhované úpravy bude povinnost platit televizní a rozhlasový poplatek mít i osoba vlastnící počítač, tablet, mobilní telefon či další zařízení, která jsou schopna přijímat vysílání, dá se očekávat výrazné navýšení počtu poplatníků a lepší vymahatelnost poplatků od osob, jež jsou tzv. černými pasažéry systému. Aktuálně vlastní televizní, rozhlasový přijímač, neplatí na ně žádná zákonná výjimka, ale poplatek nehradí. Navýšení rozpočtu České televize a Českého rozhlasu se zdá být v důsledku navýšení počtu poplatníků dostatečné, a to i vzhledem k tomu, že projednávaná novela nedefinuje, jaký objem finančních prostředků je nevyhnutelný k tomu, aby bylo možné kvalitně plnit veřejnoprávní funkci médií. Projednávaná novela totiž nedefinuje to, jaký objem a obsah veřejné služby stát potřebuje. Z tohoto důvodu se zdá být původní výše televizního a rozhlasového poplatku při rozšíření počtu poplatníků dostatečná. Pozměňovací návrh navíc v návrhu ponechává vládou navržený systém jeho valorizace.

Tak. Ještě jednou zopakuji, že je to pozměňovací návrh vložený do systému pod číslem 5092. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nevidím žádnou přihlášku do podrobné rozpravy. Je-li tomu tak, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že jsme projednali druhé čtení tohoto návrhu a není žádný další návrh, o kterém bychom hlasovali, tak já končím druhé čtení tohoto návrhu.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, projednali jsme stanovený pořad 124. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím. Připomínám, že se zde sejdeme v úterý 17. prosince, kdy bude ve 14 hodin zahájena 123. schůze Poslanecké sněmovny. Já vám tímto děkuji a přeji pěkný zbytek dnešního dne.

 

(Schůze skončila ve 22.22 hodin.)

Aktualizováno 22. 2. 2025 v 22:51.