(pokračuje Věra Kovářová)

19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 732/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Marek Výborný. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl návrh dlouho očekávané novely zákona o myslivosti a dalších souvisejících zákonů, byť předesílám, to téma je neskutečně důležité a zajímavé a mohl bych tady o něm hovořit desítky minut a možná několik hodin, tak já se pokusím omezit na to zásadní. Mimo jiné i proto, že pro poslance, které to téma zajímá, tak bylo uspořádáno už několik seminářů, kulatých stolů, konferencí, kde... Tato novela, která byla připravována několik let - ještě za mého předchůdce Zdeňka Nekuly v úřadu - a novela, kterou připravilo šest ministrů přede mnou... Bohužel zpravidla ne... nebo vždy s tím, že se nepodařilo ten finální text zde schválit, o to více považuji tuto novelu zákona za důležitou.

Dovolte mi to uvést i do kontextu. My aktuálně projednáváme také novelu zákona o lesích, která je největší novelou od roku 1995. Oba dva zákony jsou do určité míry spojitými nádobami, to znamená, pokud bychom schválili jenom jednu tu novelu, tak to nikdy nebude úplně stoprocentně fungovat, protože samozřejmě stav populace zvěře v našich lesích automaticky, logicky má vliv na stav lesa, případně na stav zemědělské půdy a ploch, kde ta zvěř jako taková žije.

Krátce hlavní cíle návrhu novely zákona, je to především, řekněme, ty cíle jsou dva nebo respektive tři. Je to určitě to, co je opakovaně zmiňováno i ve veřejném prostoru, to znamená řešení velkého problému, který, byť není plošný v rámci celé České republiky, tak je velmi vážný, a to jsou vysoké stavy přemnožené spárkaté zvěře a jí způsobené škody na zemědělských pozemcích, plodinách a na lesích. Samozřejmě tyto škody jsou umocněny i dalšími faktory, jako například sucho nebo nedávná kůrovcová kalamita. Situace se spárkatou zvěří navíc poukázala na některé nedostatky, které se snaží předkládaná novela zákona řešit.

Novela mění myslivecké plánování. Minimální lov býložravé spárkaté zvěře se bude odvozovat nově od výše škod na lesích pro každou jednu honitbu. Každoročně bude stanoven podle těch oblastí, kterých máme 48 v rámci České republiky, a při nesplnění bude sankcionován.

K tomu mi dovolte poznámku. Je to základní kámen, protože pokud chceme řešit přemnožené stavy zvěře, tak se musíme vrátit k plánování, které bude reálné, které bude vycházet z konkrétních dat, které bude nezávislé a které zároveň bude kontrolované. Mimochodem je to jeden z důvodů, proč v rámci tohoto zákona posilujeme státní správu myslivosti, je to jeden z důvodů, proč ty plány bude tvořit nezávislá instituce v podobě Národního lesnického institutu, dříve ÚHÚL, to je jeden z důvodů, proč zákon obsahuje sankce.

Tady mi dovolte možná trochu odbočit, říct jednu věc na začátek, ať je to známo hned na úvod. Já rozumím tomu, že vzhledem k rozsahu té novely a do určité míry k její citlivosti, že občas vyvolává emoce, odpor a tak dále. Já myslím, že na 90 procentech obsahu se tady shodneme úplně všichni bez ohledu na to, v jakém dresu politickém tady jsme. Myslím, že ten cíl je hlavně to, aby novela mysliveckého zákona byla schválena, protože v těch 90 procentech je prospěšná nejenom pro zvěř, pro les, pro českou krajinu, ale také pro ty myslivce samotné. Nakonec toto mi potvrzují všichni, včetně Českomoravské myslivecké jednoty a dalších. Já jsem připraven ve druhém čtení, tak jak bude zákon přikázán garančnímu výboru, případně dalším výborům, tak jsem připraven k velmi aktivní komunikaci se všemi poslanci, se všemi poslaneckými kluby. Máme připravené - ne že bychom tady byli v bodě nula - ale máme připravené některé změny, které reagují na tu veřejnou debatu, která se zde vede i s odbornými organizacemi.

Rozumím tomu, že jsme možná v některých parametrech přípravy toho zákona byli příliš ambiciózní a příliš přísní a že některé věci, typicky třeba sankce, mohou být korigovány pozměňovacím návrhem ve druhém čtení. Určitě se tomu nebráním, musíme si sednout a tyto věci prodebatovat. Já jsem tak nakonec učinil ještě před projednáním tady v prvním čtení. Potkal jsem se se zástupci jak poslaneckých klubů koalice, tak poslaneckých klubů opozice, obou dvou poslaneckých klubů, kde jsem tu novelu představil a zároveň už jsem avizoval připravenost k tomu jednání a hledání řešení, které bude ku prospěchu hlavně myslivosti, protože o myslivost...

Potom také o druhý cíl, a to je - to chci tady připomenout - jednak řešíme škody, ale s tím souvisí i práva vlastníků: práva vlastníků lesa, práva vlastníků zemědělské půdy, protože tam potom reálně ty škody jsou. Jenom abychom si to dovedli představit, tak tam, kde se myslivecky zodpovědně dneska hospodaří - a je řada takových mysliveckých sdružení, případně vlastníků, kteří si hospodaří režijně - kde to skutečně funguje a ta zvěř tam je přítomna, jsou tam dokonce skvělé trofejní kusy, ale je v takovém stavu, že škody, které vždycky budou... Nikdo tady nevolá po tom, že by škody nebyly žádné, prostě zvěř má v lese žít, patří tam a logicky to vždy nějakou míru škod s sebou nese, ale ty škody musí být přiměřené, musí odpovídat tomu, co je unesitelné i pro vlastníky - a teď je jedno, jestli to jsou trvalé travní porosty, jestli to je pole kukuřice, anebo jestli to je les obecní, jestli to je les státní, nebo nějakého jiného nestátního vlastníka - tohleto je... to jsou ty misky, na kterých hledáme ty proporce a vyváženost, která je důležitá, která se dneska bohužel v některých oblastech České republiky nedaří. Tam je potřeba potom tedy ta pravidla přenastavit, tam je potřeba stanovit minimální plány lovu a ty minimální plány také kontrolovat. Já věřím, že tam, kde to dneska funguje dobře, ten zákon vlastně nebude znamenat dopad žádný, respektive bude to jenom v těch pozitivních bodech, to znamená... Za chvilku o tom se budu zmiňovat.

Pokud zavádíme digitalizaci a vznikne zde nový informační systém evidence myslivosti, tak vlastně to může být jeden z elementů, který třeba přitáhne k té myslivosti mladou generaci. Připomenu, že počet myslivců v České republice setrvale klesá, a to může být jednou velký problém pro naše nástupce, protože o tu zvěř musí v kraji někdo pečovat, stavy zvěře musí někdo regulovat.

Protože tam, kde se to neděje, nebo tam, kde se zapomene na to, že úkolem myslivce je o tu zvěř pečovat, ale také udržovat ty přirozené stavy, no tak to potom dopadá tak, jak to vidíme. Já bych vám mohl ukazovat desítky fotografií rozrytých luk, dokonce dneska už ta zvěř chodí i do intravilánu měst. Asi není normální, když mezi bytovkou by třeba paní předsedkyně ráno, když by vedla vnoučata do školky, se potkala se stádem divokých prasat.

Tak to jsou přesně ty věci, na které my poukazujeme a které tato novela má řešit. Je to i respekt k vlastnickým právům. Co víc má být základem demokratické správy státu, že budeme respektovat vlastnická práva tak, jak se má, a vlastnická práva přece nemají pouze myslivci, ale vlastnická práva má také ten, kdo hospodaří v té krajině, ať už je to zemědělec, farmář, nebo majitel lesa, lesních ploch, čili prosím toto všechno hledejme v cíli té vyváženosti: limitovat nebo udržovat vyrovnané stavy populace zvěře - ano, jsou některé oblasti, které jsou zazvěřené v České republice - respektovat vlastnická práva a celkově, řekněme, posunout myslivost v České republice tam, kam patří v 21. století. Nakonec poukazovali na to i insideři z mysliveckých spolků, mohl bych tady citovat pana předsedu Janotu z Českomoravské myslivecké jednoty, který sám poukazoval na to, že při plánování lovu si tak trošku lžeme do kapsy. Jsou to dohledatelná vyjádření, že tady skutečně v tom nepanuje pořádek, že si občas některá čísla vymýšlíme. Myslím, že to je jeden z důvodů toho stavu, který dneska skutečně není utěšitelný. Můžete se zeptat starostů, můžete se zeptat zemědělců, farmářů, všichni vám to potvrdí.

Jak už jsem tady zmiňoval, cílem kromě té evidence a splnění minimálního plánu lovu je také kontrola, zlepšení průkaznosti té evidence, proto zavádíme ten informační systém evidence myslivosti. Samozřejmě tady klíčovou roli budou hrát orgány státní správy, které budou evidenci průběžně vyhodnocovat a případně zasahovat do toho mysliveckého hospodaření. I tam potřebujeme odborníky. Já nebudu zapírat, že ne všechno, co jsme původně chtěli prosadit, bylo třeba akceptováno i legislativní radou vlády v rámci té debaty, kterou jsme vedli velmi intenzivně za mé osobní přítomnosti, ale ten finální výsledek považuji za správný.

K těm škodám, ta čísla opakovaně zaznívala v tom veřejném prostoru, abychom si nemysleli, že se bavíme o tisícikorunách, bavíme se o milionech, respektive miliardách. My máme data k dispozici z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, máme k dispozici data z Národního lesnického institutu a skutečně se pohybujeme v řádu několika miliard korun. Dokonce tedy každá instituce uvádí jiná čísla, někdy okolo 5 miliard, jindy okolo 2 až 3 miliard korun. Pořád si myslím - a kdo jiný než bývalá správkyně státní kasy ví (Mluví směrem k levé části sálu.) - že se musíme chovat s péčí řádného hospodáře úplně všichni a tyto škody logicky s sebou nesou náklady navíc, náklady těm vlastníkům, náklady státu a náklady třeba i fyzickým osobám. Nevím, jestli víte, jaké jsou škody - ty jsou vyčíslené Ministerstvem dopravy - například za škody způsobené v dopravě právě zvěří. Tam, kde ta zvěř (je) přemnožená, všichni to víme, tak v létě to je pomaličku jak slalom, když jedete večer a přebíhají vám srnky přes silnici. Škody za rok 2023 přesáhly 800 milionů korun v České republice. Tak to je taky samozřejmě jedna část, na kterou je potřeba pamatovat.

Logicky v okamžiku, kdy máte přemnoženou zvěř, tak musíte realizovat opatření, kterými ochráníte například výsadbu v lesích. To je částka, která ročně přesahuje 1 a půl miliardy korun v České republice. Zase jsou místa, kde se zodpovědně hospodaří a kde to jde bez oplocenek, jsou místa, kde je preferujeme... Je to trend, na který přechází i státní podnik Lesy České republiky, to znamená přirozená obnova. Je to logické, šetří to peníze, je to efektivní pro udržování důležité biodiverzity v rámci lesního ekosystému a tam, kde se to daří, tak není potřeba ty oplocenky stavět. Šetříme peníze a ta zvěř tam je tak jako tak, čili tohleto je potřeba znovu vést v patrnosti.

Posílení vlastnických práv. My zavádíme nově institut takzvané povolenky a tady se u toho chci taky zastavit. Teď je to definováno velmi přísně. Já si toho jsem vědom a taky tady říkám zcela otevřeně: To je další téma, které jsem připraven otevřít v debatě před druhým čtením, a jsem připraven se bavit o tom, zda ty povolenky nemají být až nárokové nebo nemají být až sankční, nikoli právě nárokové. To znamená, že ten, kdo bude vlastnit třicet hektarů - tak to v tom zákoně máme, to si myslím, že je správně - třicet souvislých hektarů lesa a bude tam ty škody mít a bude je tam mít opakovaně, tak v případě prokázaných škod bude mít k dispozici povolenku a bude si ten problém v uvozovkách moci řešit sám.

Co chci ale zdůraznit, není to nic, že tady máš flintu a běž si zastřílet. Samozřejmě tam musí být splněny všechny podmínky, které se myslivosti týkají - a mysliveckého zákona - musí tam být také naplněno to, že dotyčný se vzdá práva na náhrady škody, byť dneska samozřejmě to je věc, kterou bych opět mohl dokládat takhle tlustými (Gestikuluje.) šanony vlastníků polností, lesů, kteří se soudí s mysliveckými sdruženími, která tam mají honitbu, odmítají platit škody. To jsou soudní spory, které trvají léta letoucí a bez vůbec jistého výsledku, čili daleko lepší je, když se podaří dohoda a funguje to tak, jak se má. Jenom chci připomenout, v případě povolenky i slovená zvěř nezůstane majiteli těch třiceti hektarů, ale musí ji odevzdat tomu místnímu mysliveckému sdružení, tomu, kdo má tu honitbu v pronájmu, čili - a vzdává se práva na náhrady škody - čili není to tak možná lákavé, jak se někomu zdá nebo jak to někdy bývá také tlumočeno.

O digitalizaci, snížení administrativy jsem tady už hovořil. Zjednodušujeme veškerou administrativu a komunikaci spojenou s myslivostí, a to jak na straně držitelů a uživatelů honiteb, tak u orgánů státní správy myslivosti, Státní veterinární správy, Vojenské policie i Policie České republiky. Digitalizace bude zajištěna také u osob ucházejících se o myslivecké vzdělání a následné vydávání loveckých lístků. Já chci říct, to je těch 90 procent, kterým se tady úplně do detailu nevěnuji, na kterých je shoda, ale ta opatření jsou skutečně důležitá. Celá ta veřejná debata, diskuse kolem mysliveckého zákona se bohužel smrskla na dvě, tři věci nebo dvě, tři témata, která rozumím, že rezonují, možná jsou do jisté míry kontroverzní, ale tam pojďme hledat tu cestu, jak ten příznivý výsledek skutečně nalézt.

Věc, kterou jsem si možná úmyslně nechal na závěr a která je do určité míry rozhodnutím politickým, ale považuju (to) také (za) důležité, ale chci předeslat, že to není opatření, které by přímo vedlo ke snížení stavu zvěře v těch oblastech, kde je přemnožena, tak to je otázka debaty o minimální výměře honitby. K tomu mi dovolte několik poznámek. To je věc, která asi budí možná největší emoce, která navazuje také na nějaké historické dědictví.

Bylo by možná dobré to tady připomenout, v padesátých letech komunisté provedli kolektivizaci venkova. Ty důsledky vidíme dodnes na našem venkově a nepodařilo se je po roce 1989 v úplnosti překonat. Jak komunisté znárodnili půdu a kolektivizovali venkov do JZD po roce 1948, tak to samé udělali o deset let později v rámci myslivosti a zvýšili minimální výměru honitby z těch původních - jak to máme dodnes třeba v Rakousku, ještě za císaře pána a za První republiky - 117 hektarů, tak to zvedli na 500 hektarů jako minimální výměru. Ten cíl byl ovšem úplně jiný, ten cíl byl ideologický, a to zpřetrhat vlastnické vazby, které tam historicky byly, k majitelům toho lesa, ať už to byla šlechta, církev, obce, soukromí vlastníci. Tohleto se bohužel komunistům skutečně podařilo a velmi těžko se k tomu vracíme. Je to tedy do určité míry i historická náprava křivd.

Zároveň je potřeba říct ale, jaká je situace třeba v sousedním Rakousku. Tam ta výměra je minimální - a to slovo podtrhuji - 117 hektarů, ale průměrná velikost honitby v Rakousku je 1 100 hektarů. Tak je vidět, že to vlastně na to nemá žádný přímý vliv. Co tím říkáme? Říkáme tím jediné: Pokud bude minimální výměra jiná než 500, bude třeba 250 hektarů, tak pokud budu mít 300 hektarů lesa nebo polností souvislých a ta myslivost tak, jak tam bude vykonávaná mysliveckým sdružením, tím, kdo tam provozuje honitbu, nebude vykonávaná tak, jak má být, budou tam ty škody, no tak pak mám možnost - se všemi povinnostmi, které to s sebou nese, mysliveckého hospodáře a tak dále - si tam tu myslivost provozovat sám na vlastní zodpovědnost v souladu se zákonem. To je celé. Tam, kde ty vztahy fungují tak, jak mají, tak se nic dramatického nestane. To je věc, která samozřejmě budí do značné míry emoce, ale je to hlavně věc řekněme ideová a je to věc právě směřující k respektu k vlastnickým právům těch, kterým patří zemědělská či lesní půda, kde jsou ty honitby provozovány.

Tolik tedy za mě stručný popis toho, co je, řekl bych, jádrem novely mysliveckého zákona. Říkám, mohl bych pokračovat dál a popisovat ta jednotlivá opatření, ale to každý, koho to zajímá, si může v předložené novele zákona sám přečíst.

Znovu říkám, cílem není vést s nikým boj, cílem není, aby zmizela zvěř z našich lesů - ta tam patří, je integrální součástí celého toho ekosystému - ale musí to všechno být v rovnováze tak, abychom zabránili škodám, které to působí, abychom skutečně udělali všechno pro to, aby česká krajina, ať už se jedná o zemědělskou nebo lesní půdu, odpovídala tomu, jakou ji chceme skutečně mít a jakou ji chceme předat příštím generacím.

Dámy a pánové, na závěr mi dovolte připomenout znovu to, co jsem říkal. Vidím jako důležité to, abychom vedli tu debatu na půdě zemědělského výboru. Zcela jistě nebudu požadovat žádné zkrácení lhůt. Chci, aby ten legislativní proces běžel tak, jak má. Jsem připraven k debatě se všemi, včetně opozičních poslanců, a hledat takové řešení, které bude přijatelné a které zároveň ale naplní ty cíle, které jsem tady za sebe, za ministra zemědělství, za Ministerstvo zemědělství deklaroval. Kdybychom neměli ty cíle naplnit, pak by ten zákon samozřejmě nedával smysl. Děkuji za pochopení. Věřím, že ten cíl máme všichni stejný a že jsme tady všichni demokraté a víme, co se sluší a patří. Jsem připraven k té debatě, k diskusi i teď tady v průběhu projednávání prvního čtení. Bylo by fajn, kdybychom dneska mohli ten zákon poslat dál. Děkuju pěkně.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vidím... Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Vidím s přednostním právem... Momentíček. Vidím s přednostním právem pana předsedu (Poslanec Babiš se hlásí o slovo.), navrhovala bych ale, zda bychom mohli dát ještě slovo panu zpravodaji po panu ministrovi, jestli je to možné, ano? A nyní tedy... Souhlasíte, pane předsedo? (Poslanec Babiš souhlasí.) Děkuji.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Petr Bendl. Děkuji.

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, pan ministr tu situaci popsal velmi obšírně. Dovolte i mně pár slov k této materii, u které v podstatě jsme jako Poslanecká sněmovna už opravdu velmi dlouho. Chci poděkovat panu ministrovi a vládě, že mají odvahu ten materiál sem přinést.

Totéž mimochodem se vlastně stalo i v minulém volebním období, kdy vláda minulá přinesla tento návrh na jednání Poslanecké sněmovny, ale možná si pamatujete nebo nepamatujete, ale zablokovali další projednávání právě poslanci, kteří dneska v lavicích Poslanecké sněmovny nesedí, to byli poslanci KSČM, takže jsme nakonec v třetím čtení ten vládní návrh v minulém volebním období zaparkovali a nedoprojednali jsme ho. Myslím, že je třeba jenom to připomenout, že to byli komunisté, kterým, řeknu, vztah k soukromému vlastnictví příliš vlastní není.

Pan ministr tady říkal, že jeden z důvodů, proč tuto novelu předkládáme, je narůstající, řeknu, množství škod páchaných zvěří, ať už na na státním, či na soukromém majetku, narůstající množství škod v lese, i u hospodářů, zemědělců a ty příčiny jsou různé. Pan ministr některé zmiňoval: klimatická změna, klesající počet aktivních myslivců zcela určitě k těm důvodům také patří, protože myslivci stárnou, jejich aktivita je tomu samozřejmě přímo úměrná, je to normální a logické, ale těch mladých příliš nepřibývá. Jsou lokality, kde se o ty nové členy příliš nepečuje a není zájem přijímat nové členy mezi myslivecké spolky. Jsou lokality, kde to funguje dobře, to zase nepopírám, ale určitě jsou i místa, kde naopak není poptávka po tom, aby přicházeli další noví myslivci, a je to určitě jedna z příčin, proč v některých oblastech už se s tou zvěří nepracuje tak, jak by se mělo, aby se dostávali do toho zejména rovnovážného stavu, o kterém tady mluvil pan ministr.

Popisoval také, že je velmi složité domáhání se škod, jsou to často soudní spory na léta a léta, a to zejména u těch, kteří nejsou tak bohatí a nemají na to, aby se donekonečna soudili a platili právníky, u těch lidí, kteří trpí pocitem, že stát je připravuje o jejich práva a nejsou schopni se domoct škod, nehledě na to, že ten tlak - v lokalitách, kde ta zvěř je přemnožená - na zemědělce víme, že je veliký, jsou pod velkým tlakem konkurence a podobně. My bychom měli jim dát - hospodářům - do rukou nástroj, kterým by se byli schopni aktivně bránit v případě, že k nějakým vážným škodám dojde.

Takže za sebe, i já jsem přesvědčený o tom, že ta novela je často strašákem dovnitř té myslivecké obce, ale když ji přečtete a zapřemýšlíte si nad jednotlivými opatřeními, zjistíte, že opravdu tam, kde vztah hospodář a myslivec funguje dobře, tam k žádným super zásadním změnám nedojde. Zcela určitě platí, že jsme připraveni i o jednotlivých pozměňovacích návrzích, pokud půjdou v duchu této novely, diskutovat určitě napříč politickým spektrem a hledat řešení, nenapadat se a nedělat z toho trhací kalendář, protože já jsem prostě přesvědčený, že les i hospodáři a zemědělci přivítají, pokud budou mít, řeknu, větší šanci se bránit škodám, a les přivítá, bude-li tady větší šance na to, aby byla biodiverzita, rovnováha uvnitř prostředí, které v lese je.

Děkuju vám za pozornost a moc bych si také přál, abychom v tomto volebním období našli odvahu dostat se k čtení třetímu a novelu mysliveckého zákona schválit po těch dlouhých a dlouhých letech, kdy vlády toho schopny nebyly, řeknu, mimo jiné i proto, že jsme tady komunisty v Poslanecké sněmovně měli, kteří tomu bránili. Děkuju vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Nyní tedy ještě před otevřením obecné rozpravy... Nebo mohu otevřít rozpravu? Hlásíte se, pane předsedo, před otevřením rozpravy, nebo do obecné rozpravy k věci? (Poslanec Babiš: S přednostním právem je to jedno.)

Čili doporučuji... Jestli proti tomu nikdo nic nemá, především tedy pan předseda, otevírám obecnou rozpravu. Jako první je přihlášen pan předseda Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, dámy a pánové, vážení spoluobčané, já jsem svoje stanovisko k novele zákona o myslivosti vyjádřil jako pravidelný návštěvník tradiční výstavy Natura Viva v Lysé nad Labem, kde jsem 23. května 2024 podepsal a podpořil petici za zachování odpovědného mysliveckého hospodaření v České republice. Tu petici určitě každý zná. My jsme o tom jednali víckrát s Českomoravskou mysliveckou jednotou. Já nechci tady na toto téma moc mluvit, protože určitě kolegové o tom budou mluvit dostatečně, že naše hnutí s tím návrhem nesouhlasí.

Já tady chci mluvit o tom, že mám rád zvířata a že nechci norování lišek, že chci zákaz norování lišek. Já jsem k tomu už natočil video 25. června 2024, kdy jsem proti tomu protestoval. Já jsem i slíbil Kristýně Cábové ze Svobody zvířat, že k tomu dneska i vystoupím, protože myslím si, že je to důležité.

Proč jsem pro zákaz norování lišek? Je na to vícero důvodů. Za prvé, je to nehumánní praktika. Norování je pro lišky a psy kruté. Zahrnuje stres, zranění a někdy smrt mláďat i dospělých zvířat. Za druhé, jsou nevhodné podmínky chovu. Držení lišek v klecích pro výcvik loveckých psů je v rozporu s jejich přirozenými potřebami. Ekologická role lišek: lišky regulují populaci škůdců, například hrabošů, a pomáhají udržovat rovnováhu k přírodě. Za další, je to zastaralost metody. Norování je zastaralý způsob lovu, moderní metody jako termovize jsou efektivnější a méně kruté. Samozřejmě je to strašně malý podíl na lovu. Norování představuje pouze 6 procent z celkového počtu odlovených lišek a jeho význam klesá. Myslím, že strašně moc lidí nechce norování lišek. Ty záběry jsou skutečně velice negativní, hlavně pro lidi a mladou generaci, která samozřejmě má ráda zvířata jako většina naší populace.

Zákaz norování lišek není zaměřen proti myslivosti jako takové, naopak respektujeme, oceňujeme její významnou roli při péči o krajinu, regulaci zvěře a ochraně přírody. Myslivost má v Česku dlouhou tradici a vážíme si práce myslivců, kteří udržují rovnováhu v přírodě a pečují o zdraví zvířat. Já jsem o tom s myslivci jednal i tady ve Sněmovně a myslím si, že to pochopili.

My si uvědomujeme nutnost regulace populace lišek kvůli prevenci šíření chorob, jako je vzteklina či liščí tasemnice, které mohou ohrozit nejenom divokou zvěř, ale i zdraví lidí a domácích zvířat. Zákaz norování je pouze krokem k modernizaci některých praktik tak, aby reflektovaly aktuální poznatky o ochraně zvířat a respektovali jejich welfare, to znamená dobré životní podmínky. Moderní technologie, jako je termovize, a moderní přístupy navíc umožňují efektivní regulaci zvěře bez zbytečné krutosti, čímž může myslivost dále posilovat svou pozitivní roli ve společnosti.

Za mě je to všechno. Myslím, že je to důležité téma pro nás všechny, a samozřejmě k tomu zákonu určitě tady vystoupí celá řada mých kolegů, kteří se vyjádří za hnutí ANO. Děkuju. (Potlesk.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nyní jako další... (Hlásí se poslankyně Schillerová s přednostním právem.) Ano, je otevřena obecná rozprava, ale nyní máme faktickou poznámku pana ministra. Prosím, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju, paní místopředsedkyně. K vystoupení pana předsedy Babiše, vaším prostřednictvím, já moc děkuju, pane předsedo, za podporu toho zákona. (Poslanec Babiš: Já jsem ho nepodpořil!) Samozřejmě že s otázkou zákazu norování jsme naprosto ve shodě. Ten zákon to neřeší. Jenom upozorňuji, že zákon nezavádí žádný způsob lovu norování, ten je v tom zákoně už léta letoucí. Já jsem rád, že tohleto budeme moci společně podpořit. Já s tím vůbec nemám žádný problém. Oni sice původně, pane předsedo, myslivci říkali, ať to neřešíme, ať to tam necháme tak, jak to je, ale já to vnímám úplně stejně jako vy.

Teď bych chtěl jenom poprosit, abychom to skutečně mohli spolu ruku v ruce dovést do konce, tak je potřeba ten zákon posunout dál tak, abychom měli čas na debatu ve druhém čtení. Takže o to vás chci poprosit, celý poslanecký klub hnutí ANO, protože v tomhletom jsme ve shodě. Samozřejmě zachování odpovědného mysliveckého hospodaření, to já podporuji jednoznačně a každý, kdo toto podepsal, tak musí vlastně pro tu novelu hlasovat, respektive se pustit do té velmi otevřené, transparentní debaty před druhým čtením, kde určitě společnou cestu najdeme tak, aby každý vnímal hospodaření v lesích jako odpovědné.

Takže já... Díky za to, že jste zákon podpořil. Jsme na jedné lodi. Jenom poprosím, pojďme společně do toho druhého čtení. Děkuju. Díky.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní další faktická, k té je přihlášena paní poslankyně Bělohlávková, poté pan předseda Babiš. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo. Já bych zůstala chviličku u těch lišek, protože už něco pamatuji. Když jsem začínala svoji lékařskou dráhu, tak v České republice ještě byla aktivní vzteklina. Řeknu vám, že to nebyly hezké příběhy. Očkování, které museli lidé podstupovat při neznámém kontaktu se zvířetem, nebylo ani příjemné a ani rychlé. Říkám to z toho důvodu, že v loňském roce se objevil virus vztekliny na Ostravsku, sice u netopýra, ale buďme realisté.

Jakmile ten virus je v republice, je otázkou krátké doby, kdy se rozšíří v populaci. To, že lišky jsou nejčastějšími přenašeči, je realita. Já samozřejmě k norování mám také svůj názor, protože si myslím, že opravdu norování liščat je dosti v 21. století nehumánní, ale zrušit úplně norování mi připadá trošičku pokrytecké z jednoho důvodu, protože zapomínáme na to, že máme plemena psů, kteří byli k norování speciálně vyšlechtěni. Teď nemluvím jenom o jezevčících, které zná každý, ale třeba jagdteriéři je speciální plemeno, které vzniklo v roce 1933. Znám také videa a to jsou videa, jakým způsobem zrovna tito psi milují norování, takže argumenty, že je to stresuje, ničí a že jsou z toho smutní... Já jsem takového smutného psa ještě nikdy neviděla. Sama určitě ráda podpořím omezení norování lišek v době, kdy mají mláďata. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Andrej Babiš. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Andrej Babiš: Mě vždycky fascinuje, když tradiční politici - co pan ministr je - jak to překroutí. To je petice, pane ministře, proti tomu zákonu. (Ukazuje materiál.) Proti. Já jsem ji podepsal v Lysé nad Labem, tak neříkejte, že já zákon podporuju. Nepodporuju. (Ministr Výborný mluví mimo mikrofon.) K zákonu se vyjádří moji kolegové. Já za sebe říkám, že jsem proti tomu zákonu, myslivci jsou proti, tak neříkejte, že ten zákon podporuju.

No a k tomu norování, já to všechno vím, já jsem viděl ty záběry, jak ty chudinky lišky jsou v kleci, ti psi na ně dorážejí a ona v té kleci musí běžet do rohu a naráží a tak dále, takže já nevím, no tak ty psy naučíte něco jiného. Můžou hledat lanýže například. Já jsem byl v Itálii, jsem si pronajal, paní měla psa, 500 eur, našli jsme dva lanýže, jeden bílej a černej, ty si nechala a my jsme měli krásný zážitek. Já myslím, že o ty pejsky se postaráme.

Já jsem proti norování a vy ty lišky i tak zastřelíte nakonec, 80 000, je zastřelíte, tak proč ta mláďata tam má ten pes roztrhat?

Jsem proti tomu vašemu zákonu, pane ministře. (Potlesk.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Pan ministr Výborný bude reagovat s další faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Jenom velmi stručně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, pane předsedo, nejste tady první den, tak to nemůžete říct v jedné větě: já jsem proti zákonu, ale chci zakázat norování. To nejde najednou. Pokud chcete zakázat norování - a já s vámi souhlasím, děkuju, mám tady vzácného člověka po boku, který to spolu se mnou tedy podpoří - tak musíme ten zákon schválit. To fakt jinak nejde. Kdyžtak se zeptejte tady bývalého předsedy klubu a současné předsedkyně, oni vám to vysvětlí. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vyčerpali jsme faktické poznámky a nyní se přihlásil ke slovu pan poslanec Oldřich Černý, který je zplnomocněn, aby přednesl stanovisko klubu SPD. Prosím, máte slovo.

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi zmínit stanovisko za hnutí SPD. Rád bych v úvodu zmínil skutečnost, že tato novela zákona o myslivosti je velmi kontroverzní, ve spoustě věcí doposud nesladěná s odbornou veřejností, a proto hnutí SPD podá návrh na zamítnutí již v prvním čtení.

Jak jsem již uvedl na tiskové konferenci k této novele mysliveckého zákona, místo podpory vlastníků lesů a vlastníků zemědělské půdy a myslivců zavádí rozsáhlou byrokracii, nové povinnosti a likvidační sankce. Místo možnosti jednoduchého řešení redukce přemnožené zvěře tam, kde je to potřeba, zavádí široký úřední aparát s nepřehledným rozhodováním orgánů státní správy bez znalosti konkrétních lokalit. Místo posílení práv vlastníků honiteb jim zřizuje nové povinnosti a stanovuje nová práva pro výrazně menšinovou, ale privilegovanou skupinu hospodářů, nikoliv vlastníků, v podobě systému povolenek k lovu.

Dále předává své povinnosti a kompetence ohledně škod způsobených některými chráněnými živočichy, jako je například kormorán, volavka, bobr, vydra, ale i vlk, pod Ministerstvo životního prostředí, kde se dá do budoucna předpokládat nezájem, a tím se distancuje od škod, které dnes řeší povolením odlovu některých těchto druhů.

Dále tato novela zavádí plánování lovu podle stavu lesa, ale státní úředníci budou podle ustanovení této novely stav lesa posuzovat pouze na vymezených místech, která vůbec nemusí být v honitbě, o jejímž plánu lovu se jedná. Státní úředníci budou určovat výši lovu zcela bez znalosti konkrétní honitby, a dokonce i druhu zvěře, který poškození lesa způsobuje.

Dále novela neřeší dodnes neexistující mapové zákresy hranic jednotlivých honiteb. Jako posílení motivace myslivců si ministerstvo zjevně představuje uzákonění drakonických pokut, zdůrazňuji, ve stovkách tisíc korun, za nedodržení často nesmyslných nově navrhovaných ustanovení zákona, jako je například za zapomenutý doklad, za nesplnění určeného počtu odstřelů spárkaté zvěře, ale i za nalezení odstřeleného kusu třeba pytlákem, který zvěř bez označení samozřejmě ponechá v jeho honitbě a podobně.

Není divu, že proti novele předloženému materiálu se vymezuje řada odborných organizací, vědeckých pracovníků, svazů, zástupců státní správy a v poslední době se stále více ozývají i hlasy vlastníků pozemků, počínaje významnými šlechtickými rody, velkými i drobnými vlastníky zemědělských a lesních pozemků, zástupců obecních a městských majetků a tak dále. Většina těchto organizací vydala řadu tiskových zpráv a prohlášení, v nichž přijetí takto předložené novely jednoznačně odmítá.

Já se k tomu podrobněji vyjádřím ve svém příspěvku, ale závěrem bych chtěl říct, abyste si uvědomili, že ani sebelepší zákony stavy zvěře nesníží. To zajistí pouze lidé, lidé, kteří svou činnost vykonávají dobrovolně, zadarmo a ve svém volném čase a kteří se pod hrozbou finančních sankcí této služby radši dobrovolně vzdají. Pokud tato novela projde, přinese zmatek, spoustu byrokracie a neshod v tak tradičním oboru, jakým myslivost v České republice dlouhodobě je. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, já nejsem expertkou na myslivecký zákon, ale mám za sebou poměrně dlouhou a náročnou debatu s kolegy na našem poslaneckém klubu, s kolegy, kteří na rozdíl ode mě se tomuto tématu věnují a kteří komunikují s odbornou veřejnosti, s myslivci. Vy jste tady mluvil o sdruženích, ale samozřejmě je jich obrovské množství a vnímáme jako klub hnutí ANO jejich názory a myslíme si, že ten návrh, který jste předložil, pane ministře - návrh zákona o myslivosti - je velmi kontroverzním zákonem. Já vím, že vždycky, když se hovoří o mysliveckém zákoně, tak to vyvolává velkou nevoli - úřady profesních spolků, mysliveckých sdružení - ale celá řada věcí, která tam je, tak je potřeba to vnímat a dát jim za pravdu, netlačit silou něco, proti čemu se vymezují. Za ně samozřejmě mluví roky zkušeností. Ale k tomuto zákonu mají připomínky i profesní organizace včetně výzkumných ústavů nebo organizace, kterých se to profesně velmi dotýká.

Já jsem vnímala a poslouchala, pane ministře, vaše slova v té úvodní řeči, kdy jste říkal, že jste připraven se bavit o úpravách, že víte, že je tam celá řada věcí, které je potřeba vydiskutovat a změnit v rámci... - tak jsem tomu aspoň rozuměla, vašim slovům - změnit to v rámci legislativního procesu formou pozměňovacího návrhu.

My si myslíme, že než tady teď trávit čas... Je přihlášených patnáct ctěných kolegů, bezesporu ta rozprava vyvolá celou řadu dalších faktických poznámek, budeme se tady přesvědčovat a vlastně nevíme, do jaké míry vy jste ochoten se nechat přesvědčit a změnit tu materii, kterou jste předložil a kterou jste sem do legislativního procesu poslal, takže zdviháme tu vaši hozenou rukavici. Jsme připraveni za klub hnutí ANO, naši experti, se bavit o případných změnách, které by byly akceptovatelné samozřejmě a stravitelné hlavně pro ty, kterých se nejvíc týká tento zákon, a proto vám chceme dát čas.

Avizuju, že si za pět minut - to znamená v 15.55 hodin - vezmu pauzu v délce dvou hodin na jednání klubu hnutí ANO. Beru si ji v 15.55 hodin proto, abych dala prostor ještě místopředsedovi klubu hnutí SPD, aby mohl vystoupit. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pane místopředsedo, prosím, máte slovo.

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já za klub SPD taky navážu na paní předsedkyni poslaneckého klubu hnutí ANO. My jako hnutí SPD s tímto zákonem nesouhlasíme. Jak tady říkal můj kolega Oldřich Černý, z veškerých těch důvodů, že drtivá většina myslivců ten zákon nechce, nechceme, aby byli myslivci nějakým způsobem nuceni k tomu, kolik zvěře mají ulovit nebo neulovit.

Já za klub hnutí SPD žádám o přestávku na poradu poslaneckého klubu - z těchto všech důvodů hnutí SPD - v délce dvou hodin, která naváže na přestávku klubu hnutí ANO. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nyní bych vás tedy, paní...

Děkuji vám, rozumím tomu.

Nyní bych vás tedy, paní předsedkyně, poprosila, abyste tedy zopakovala tu vaši výzvu, nebo jestli chcete čekat na dobu, kterou jste si sama nějak určila? Není to nutné, prosím.

Poslankyně Alena Schillerová: Já jsem nevěděla, jak přesně, paní místopředsedkyně, bude pan místopředseda hovořit. V tuto chvíli, když už řekl to, co říci chtěl, tak já beru pauzu v délce dvou hodin na jednání klubu hnutí ANO. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře. Nyní poprosím ještě tedy jednou pana místopředsedu, aby zopakoval svoji žádost o pauzu. To znamená, paní předsedkyně navrhuje pauzu na dvě hodiny. Prosím, pane předsedo, zopakujte.

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já navážu a za klub hnutí SPD žádám o přestávku na poradu poslaneckého klubu hnutí SPD v délce dvou hodin, která naváže na přestávku klubu hnutí ANO. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, já tedy vyhlašuji přestávku, respektive pauzu, kterou si vyžádalo hnutí ANO, v délce trvání dvou hodin. Ta by trvala do 17.52.

Poté naváže další pauza na žádost klubu SPD v délce trvání dvou hodin, tedy do 19.52.

Z toho tedy vyplývá, že jednání... Vyčerpali jsme tedy díky přestávkám náš program, protože jednání nebylo prodlouženo. Vydržte, prosím. (Probíhá domluva s legislativním odborem.) Děkuji.

Já tedy přerušuji 127. schůzi Poslanecké sněmovny do zítřka, čtvrtka 22. ledna, do 9 hodin.

Přeji vám hezké odpoledne a večer.

(Jednání skončilo v 15.53 hodin.)

Aktualizováno 20. 4. 2025 v 9:51.