(pokračuje Jan Bartošek)

207.
Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. 12. 2023

Je to sněmovní dokument 5919. Závěrečná zpráva vyšetřovací komise byla doručena na základě dohody z grémia a organizačního výboru až v tuto chvíli jako sněmovní dokument 5919. Odkaz na něj jste obdrželi elektronickou poštou. Prosím, aby předloženou zprávu vyšetřovací komise uvedl její předseda, poslanec Pavel Kašník. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (Silný hluk v sále.)

Ještě poprosím, kolegyně, kolegové - a to jak z pravé, tak z levé části sálu - kolegyně, kolegové, poprosím o ztišení. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kašník: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, 21. prosince 2023 došlo k nejtragičtější události masové střelby v historii České republiky. Došlo k útoku střelce v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na Palachově náměstí. Toto běsnění Davida Kozáka stálo život 14 osob, dalších 25 bylo zraněno. Po ukončení trestního řízení byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky dne 26. června 2024 zřízena vyšetřovací komise, do ní bylo zvoleno 10 poslanců a dne 12. 7. jsem byl touto ctěnou Sněmovnou zvolen jejím předsedou. Zároveň ten den jsme měli první zasedání.

Poslanecká sněmovna uložila vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě provést: I. zmapování této tragické události od rána 21. 12. 2023 až do konce zásahu IZS na Filozofické fakultě;

II. vyhodnocení zásahu integrovaného záchranného systému, zejména pak Policie České republiky, na základě dokumentů Policie České republiky, Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů vztahující se ke střelbě na Filozofické fakultě;

III. identifikaci procesů ke zlepšení v oblasti komunikace mezi účastníky podobných incidentů v budoucnu;

IV. identifikaci procesů ke zlepšení v oblasti takticko-operačních postupů Policie České republiky;

V. zpracování návrhů, jak zlepšit legislativu, aby mohla být efektivněji, rychleji a účelněji nasazována policejní a zpravodajská technika vedoucí k rychlejšímu odhalení potenciálního pachatele.

Vyšetřovanou věc prošetřila vyšetřovací komise velmi hloubkově, detailně a objektivně. Pár statistických údajů. Celkový časový rozsah jednání pléna komise činil 69 hodin. Vyšetřovací komise při své činnosti vyslechla celkem 29 svědků. Rozsah protokolu o výsleších všech svědků činí 385 stran formátu A4. Vyšetřovací komise při své činnosti provedla listinné důkazy v celkovém rozsahu 797 stran textu a obrazu formátu A4.

S ohledem na tragickou výjimečnost, osobní a společenskou citlivost vyšetřované věci a s ohledem na to, že vyšetřovaná věc se bezprostředně věcně dotýká činností a postupů příslušníků bezpečnostních sborů, rozhodla vyšetřovací komise svým usnesením číslo 3 z první schůze ze dne 12. července 2024, že jednání komise budou neveřejná. Za druhé, komunikace s médii v průběhu celého vyšetřování bude probíhat pouze prostřednictvím předsedy, respektive místopředsedů po dohodě s předsedou nebo komisí odsouhlasených členů komise.

Na základě provedeného šetření a vyhodnocení všech získaných důkazů a informací přijala vyšetřovací komise tyto závěry. Za prvé, vyšetřovací komise neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému pochybení, která by ovlivnila skutkový děj vyšetřované mimořádné události. Za druhé, některé nedostatky byly vyšetřovací komisí shledány v oblasti operačního a taktického řízení před zahájením střelby Davida Kozáka v budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Je na ně reagováno v kapitole 8 závěrečné zprávy v doporučeních vyšetřovací komise k opatřením směřujícím do budoucna. Vyšetřovací komise navrhuje v kapitole 8 závěrečné zprávy exekutivní a legislativní doporučení pro zlepšení postupů a procesů orgánů veřejné moci i soukromoprávních subjektů do budoucna.

Závěrem mého vystoupení mi dovolte poděkovat všem členům komise za profesionální a objektivní přístup, který členové komise během její práce odvedli. Cením si velmi skutečnosti, že po celou dobu činnosti komise nedošlo k jedinému úniku informací.

Zároveň bych chtěl opravdu velmi poděkovat administrativnímu týmu vedenému paní tajemnicí Brabcovou za mimořádně kvalitně odvedenou práci.

A mé poslední poděkování bych adresoval zástupcům médií za korektnost, se kterou jsme po celou dobu vyšetřování spolu nějak koordinovali. Za mě zatím vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní prosím určeného zpravodaje poslance Karla Haase, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu s velkým respektem k pro mě zatím asi nejtěžšímu úkolu, který jsem tady na půdě Poslanecké sněmovny kdy přednášel. Ta zpravodajská zpráva s ohledem na mimořádnost, tragičnost té události se nevejde úplně do pěti minut. Věřím, že nebudu přehnaně dlouhý i s ohledem na ten časový okamžik, kdy byla zpráva zveřejněna a je vám plně k dispozici, chci vás ale opravdu tou zprávou provést tak, abyste už z té mé zpravodajské zprávy měli skutečně přehled o tom, proč a k jakým výsledkům vyšetřovací komise dospěla.

Úvodem mi dovolte tři krátké osobní body vyvolané zase pouze tou tragičností té projednávané mimořádné události.

Za prvé z tohoto místa chci, byť i s tím časovým odstupem, ještě jednou takhle veřejně vyjádřit upřímnou soustrast všem blízkým a pozůstalým, protože vím, že vyšetřovací komise může pouze přispět k odpovědi na některé otázky, které si třeba legitimně kladli nebo stále kladou. Snažili jsme se o to tou prací, ale určitě vyšetřovací komise nedokáže zmírnit tu jejich osobní bolest. To je ta první osobnější poznámka ode mě.

Druhá - velké poděkování všem zasahujícím příslušníkům a zaměstnancům všech složek integrovaného záchranného systému. Často se zmiňuje jenom Policie České republiky, ale v té mimořádné události na konci prosince roku 2023 zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému a integrovaný záchranný systém bez ohledu na doporučení, které tady budeme projednávat, prokázal funkčnost v České republice.

A ta třetí poslední osobnější poznámka, hned půjdu k meritu věci, je - a zopakuju to, nejsme nijak sladěni - poděkování všem členům vyšetřovací komise opravdu za naprosto korektní, věcnou a politickou spolupráci. To, že v některých dílčích aspektech práce vyšetřovací komise nesouhlasíme, to si myslím, že patří k životu, patří k demokracii, patří k věci, těžko by se všichni členové shodli nad jakoukoliv věcí. Takže opravdu s plnou vážností velké poděkování úplně všem.

Teď už k samotnému meritu mé zpravodajské zprávy. Tak aby ten tok mých informací měl nějakou strukturu, tak předesílám, mám vlastně čtyři části té zpravodajské zprávy. Nejprve se také dotknu způsobu práce vyšetřovací komise, protože si myslím, že máme-li mít důvěru v její výsledky, tak si myslím, že ten způsob, jak komise pracovala, je úplně prubířským kamenem toho mít pak důvěru v ty výsledky. Za druhé, měla-li vyšetřovací komise analyzovat to, zda došlo, nebo nedošlo k jakýmkoliv pochybením v průběhu té mimořádné události z pohledu složek integrovaného záchranného systému, tak je potřeba objektivně zmapovat skutkový děj. Čili druhá část mé zpravodajské zprávy je skutkový děj té mimořádné události. Třetí část - závěry vyšetřovací komise a čtvrtá, kterou já považuju za nejdůležitější, protože nikdo z nás nemáme sílu změnit minulost, opatření nebo návrhy opatření, které vyšetřovací komise doporučuje do budoucna.

První část z té struktury mé zpravodajské zprávy - způsob práce vyšetřovací komise. Nebojte, nebudu číst závěrečnou zprávu, kterou od 11.00 máte všichni zveřejněnou, opravdu se vždycky pokusím vypíchnout ty nejdůležitější věci.

Za prvé chci zdůraznit rozsah práce vyšetřovací komise, který si vyšetřovací komise neurčuje individuálně, ale vyplývá ze schváleného usnesení Poslanecké sněmovny. My nejsme orgán nebo nebyli jsme orgánem, který by mohl jakkoliv změnit usnesení Poslanecké Sněmovny a usnesení jasně definovalo časový i věcný scope naší práce. To znamená, mohli jsme prověřit onu mimořádnou událost a postup jednotlivých složek integrovaného záchranného systému přesně doslovně podle usnesení Poslanecké sněmovny od rána inkriminovaného dne 21. prosince do skončení zásahu složek integrovaného záchranného systému. Úplně laicky a polopaticky - třeba odpověď na otázku, proč se vyšetřovací komise nemohla zabývat klánovickou vraždou. Je to z důvodu toho, že musíme ctít pouze jako dílčí orgán Sněmovny usnesení pléna celé Sněmovny.

Druhá poznámka. Opravdu snahou nás všech - a všichni členové komise to prokázali - bylo jít s těmi oprávněními, které vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny má. Nejsme orgánem činným v trestním řízení, nemáme stejná oprávnění. To je odpověď na otázku, že jsme třeba - a nebylo to naše rozhodnutí, bylo to rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, konkrétně státního zastupitelství, což není negativum, je to jenom odpověď - neměli k dispozici celý trestní spis. Neměli jsme, protože takové oprávnění vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny nemá. Vyžádali jsme si ho, to znamená, byla vyšetřovací komise aktivní, vyžádali jsme ho, ale stanovisko státního zastupitelství bylo takové, že přístup s ohledem na textaci českého trestního práva nebyl vyšetřovací komisi umožněn. Takže snažili jsme se s těmi oprávněními, které máme, jít opravdu do hloubky a do detailů - prokážu na čtyřech číslech, v některých budu mít překryv s panem předsedou - a do maximální míry objektivity.

Už tady byl zmíněn ten časový rozsah - 69 hodin samotné jednání pléna vyšetřovací komise. Ale všichni členové vyšetřovací komise vám určitě potvrdí odteď, kdy se ty debaty nad závěrečnou zprávu rozběhnou, že jednotliví členové v součtu věnovali práci vyšetřovací komise určitě stovky člověkohodin, protože načtení objemů důkazů, listinných, obrazových, záznamů přepisů hovorů a tak dále, to jsou další stovky člověkohodin všech členů vyšetřovací komise.

Vyšetřovací komise - i v tom je snad vidět snaha jít opravdu do maximální objektivity - si předvolala celkem 29 svědků, 385 stran doslovných přepisů protokolů. Doslovných tak, aby to nebyla žádná přidaná hodnota a jakákoliv změna významu svědeckých výpovědí, které proběhly před vyšetřovací komisí, a 797 stran nejen textového, ale i obrazového důkazního materiálu. To jsou třeba podobizny - zase ať jsem konkrétní vždycky v těch příkladech - podobizny, se kterými se postupně v průběhu práce složek integrovaného záchranného systému pracovalo ohledně pachatele toho hrůzného činu Davida Kozáka. Jsou to třeba fotodokumentace nástražného výbušného systému umístěného v domě rodiny pachatele v Hostouni.

Třetí poznámka k práci komise. Z mého pohledu možná nejdůležitější zásada. Snažili jsme se všichni, budeme se o to snažit a moje prosba, pokud budete interpretovat kdokoliv z vás zprávu vyšetřovací komise - snažili jsme se o to nemít pohled zpětným zrcátkem. Úplně jinak se na děj 21. prosince díváme nyní s objemem důkazního materiálu, který vyšetřovací komise provedla, s objemem informací, které všichni máme, a přece v úplně jiné situaci byl kdokoliv ze zasahujících příslušníků všech složek integrovaného systému v daném okamžiku, kdy se jakoukoliv měrou podílel na průběhu zásahu složek integrovaného záchranného systému v ten daný den, ať to byli příslušníci Policie České republiky v ulicích, ať to byli příslušníci Policie České republiky v jednotlivých operačních střediscích jednotlivých složek Policie České republiky. Čili ne pohled zpětným zrcátkem.

A chci se vyjádřit, kdyby to nebylo předmětem přezkumu Ústavního soudu, což mě jako právníka člověka překvapilo, ale zjevně to má pro někoho tu důležitost, tak se chci vyjádřit k neveřejnosti jednání komise. O neveřejnosti jednání komise rozhodla, a to není to podstatné, zcela legálně, protože to umožňuje zákon o jednacím řádu a jeho příloha, to znamená jednací řád vyšetřovací komise, to je jednoznačná legislativní opora, proto rozhodnutí o neveřejnosti jednání komise. Ale jsou tam tři podstatné důvody, které chci vysvětlit, proč komise jednala neveřejně.

Za prvé - bylo to zcela zásadní pro objektivitu práce vyšetřovací komise. Úplně jednoduše a srozumitelně řečeno, dovedete si představit to, že vyslýcháme 29 svědků? Nikdy ty svědky nepředvoláte na jeden den. To se nedá do jednoho okamžiku. Kdyby si svědci z důvodu veřejnosti jednání komise přečetli o tom nebo mohli být přítomni předchozím svědeckým výpovědím, tak si myslím, že snížení důkazní hodnoty a objektivity těch v čase prováděných svědeckých výpovědí by bylo naprosto zpochybnitelné.

Za druhé - vyšetřovací komise měla prověřit, to byl úkol pléna Poslanecké sněmovny, postup složek integrovaného záchranného systému České republiky, zejména - to je výslovná citace, opět usnesení pléna - Policie České republiky. Jinými slovy, přece všechny postupy bezpečnostních sborů České republiky nemohou a nesmějí být veřejné. Předpokládám, že každý z nás v tomto sále chce, aby bezpečnostní složky České republiky fungovaly věcně, správně, efektivně. Jinými slovy, některé jejich postupy, které my jsme měli a museli prověřit, musí zůstat neveřejné.

A ten třetí důvod byl opravdu lidský respekt k obětem - promiňte, k sekundárním obětem, k sekundárním obětem, moc omlouvám za ten přeřek - sekundárním obětem. Úplně konkrétní ukázka: pokud byla, a zdůrazňuji, naprosto jednomyslná shoda na tom, že bychom výslechem jakéhokoliv svědka a jeho předvolání před komisi dosáhli nějaké psychické sekundární újmy toho potenciálně vyslýchaného svědka a ta újma výslechem, provedení výslechu toho svědka by převyšovala význam té svědecké výpovědi a pokud jsme si byli schopni danou skutečnost, a to zdůrazňuju, ověřit uzavřeným kruhem jiných provedených důkazů, tak pouze po jednomyslné shodě všech členů komise jsme daného svědka, ať jsme o té osobě uvažovali, nevyslechli.

Tolik několik mých klíčových poznámek ke způsobu práce vyšetřovací komise tak, abych pokud možno napomohl důvěře vás všech - i veřejnosti i médií - v to, že jsme pracovali opravdu nejlépe, jak jsme dokázali a mohli.

Část druhá - skutkové závěry šetřené tragické mimořádné události. Tato, řeknu, část mé závěrečné zprávy, z logiky věci, věřím, že to má logiku, zase, byla na tom jednomyslná shoda všech členů vyšetřovací komise, to chci ke skutkovým zjištěním zdůraznit, a jsem za to velmi rád, má logicky čtyři věcné a časové podfáze: za prvé velmi zjednodušeně, ale snad srozumitelně řečeno, fáze mimořádné tragické události v Hostouni, respektive ve Středočeském kraji, která se odvíjí od místa bydliště rodiny pachatele; za druhé fáze mimořádné události, která probíhala v Praze před okamžikem zahájení střelby pachatele v budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha; za třetí fáze od okamžiku, kdy pachatel zahájil střelbu v budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha; a teď ne z důvodu naší, a děkuju za ní, velmi korektní komunikace s pozůstalými a blízkými, měl jsem to ve své zpravodajské zprávě připraveno již předtím, tak se chci speciálně věnovat otázce lokalizace mobilních telefonů, protože ta byla také předmětem řady mediálních dohadů a případných spekulací.

Takže co se týká fáze mimořádné události v Hostouni, nebojte, nebudu číst celou závěrečnou zprávu, ale ke každé té fázi se pokusím zdůraznit opravdu jenom klíčové skutkové závěry. První závěr, a předesílám ještě jednou před závorku, v celé této kapitole, nejen v jednotlivých podkapitolách, byla na shrnutí skutkového děje, na každém slovíčku závěrečné zprávy stoprocentní jednomyslná shoda všech členů komise.

První taková klíčová věc, která se pak promítá do toho postupu orgánů činných v trestním řízení, je, že z vytěžení matky a sestry pachatele a oznamovatelky, to je také klíčové, měli jsme k dispozici, známe ho, doslovný záznam hovoru oznamovatelky se zdravotnickou záchrannou službou. Bylo zřejmé, že Policie České republiky neměla v této fázi, zdůrazňuju, žádné informace o nějakém předchozím závadovém jednání pachatele Davida Kozáka, z něhož by bylo možné odvodit jeho nebezpečnost pro okolí nebo úmysl spáchat ten hrůzný čin hromadné vraždy, který spáchal.

Druhý skutkový závěr - viz zejména doslovný záznam, zvukový záznam i přepis, telefonické oznamování oznamovatelky, kamarádky pachatele. Z textových zpráv, z esemesek mezi oznamovatelkou a pachatelem a zase z vytěžení, i oznamovatelka byla vytěžena Policií České republiky hned toho dne 21. 12., ve fázi události v Hostouni nebyla nějak rozpoznatelná nebezpečnost pachatele Davida Kozáka v tom okamžiku. A opravdu z té zprávy, nebo z těch zpráv, z SMS zpráv mezi oznamovatelkou a pachatelem, i z jejího oznámení byla zřejmá v této fázi, zdůrazňuji, pouze obava a strach o život pachatele, a to z důvodu jeho sebevražedných úmyslů.

Třetí takový klíčový závěr, se kterým zase Policie České republiky pracovala, a je to z vytěžení matky, sestry, oznamovatelky, tak ty klíčové údaje byly v tom okamžiku čtyři. Bratr, respektive syn matky a sestry pachatele, že chodí na Filozofickou fakultu, v tom okamžiku, když je policie vytěžovala, bez jakéhokoliv bližšího upřesnění, ve kterých z budov Filozofické fakulty by měla být zajišťována v ten den jeho studijní činnost. Druhá informace, se kterou v tom okamžiku policie pracovala, že by kolem poledne měl odjíždět autobusem do Prahy právě na výuku, zdůrazňuji, na výuku. Za třetí, proběhla tam informace, že jejich syn, bratr chodil v Praze na střelnici, k tomu se pak dostanou ve fázi události v Praze. Čtvrtá informace, že on sám nemá vlastní auto a že jezdí do Prahy autobusem. To skutečně bylo potvrzeno a bylo to pak i předmětem některých mediálních dohadů.

Třetí takový závěr od konce k této fázi, a omlouvám se, že tady jsem zcela konkrétní, ale je to nutné zase z důvodu objektivity, zavražděný otec, a to víme nyní ex post, zavražděný otec byl zavražděn třemi střelnými ranami vedenými zezadu, řekněme, do zadní části temene hlavy, do oblasti hlavy a krku. Ale, a to je podstatné, v rodinném domě v Hostouni tělo otce nebylo v původní poloze na židli, kde byl pachatelem zavražděn, ale leželo na zádech, to znamená bez možnosti vhledu těch ran, těch střelných ran do zátylku nebo do zadní části hlavy. Z toho důvodu, a to je souběh událostí, které opravdu v té minulosti nikdo z nás nezmění, byl nalezen potenciálně funkční nástražný výbušný systém - jeho fotodokumentaci, přesný popis měla vyšetřovací komise k dispozici - tak ohledání nástražného výbušného systému a prohlídka objektu z pohledu bezpečnosti pohybu jakýchkoliv osob z příslušníků Policie České republiky, kteří se musejí podílet na objektivním vyšetřování takového podezření z trestného činu, tak prohlídka rodinného domu v Hostouni z pohledu bezpečnosti osob příslušnými pyrotechnickými složkami Policie České republiky byla ukončena ve 14.47 - 14.47 byl objekt rodinného domu v Hostouni prohlášen za bezpečný, zdůrazňuji ten aspekt. Pak si sami promítněte - ať nepředbíhám - okamžik zahájení střelby v budově Filozofické fakulty. A v 15.15 - protože po prohlášení, že není nebezpečný, což je okamžik 14.47, že není nebezpečné NVSO nebo nástražný výbušný systém - tak v 15.15 mohlo být zahájeno zase k tomu příslušnou osobou, jsou to nutné důkazy pro budoucí trestní řízení, řádné ohledání místa události a ohledání těla zastřeleného otce. Takže to jsou závěry k fázi Hostouň/Středočeský kraj.

Co se týká závěrů, skutkových závěrů k fázi Praha před střelbou, zapojení a na úrovni standardní operativní komunikace, zapojení složek Policie České republiky, které spadají pod hlavní město Praha, proběhlo, a zase tady budu naprosto objektivní, ve 13.10 bezprostředně, bezprostředně právě po vytěžení sestry pachatele, matky pachatele a té kamarádky pachatele. Jinými slovy, to jsou ta fakta, ta čtyři fakta, která jsem shrnul před chvilkou, která vyplynula z jejich vytěžení. Musíte si uvědomit, že ti policisté na místě, kteří opravdu vytěžovali některé osobně, některé telefonicky, tak si to vyžaduje čas. To znamená, tady odcituju přímo doslovně odsouhlasený závěr. Časově ta spolupráce Policie České republiky Praha a jejich příslušných složek vyžádaná ze strany příslušných složek Policie České republiky Středočeského kraje začala ve 13.10 hodin. Teď cituju jednomyslnou shodu vyšetřovací komise: "Časově prakticky okamžitě po vytěžení sestry hledané osoby příslušníky Policie ČR na místě události v Hostouni. Druhý takový závěr- pražské organizační složky Policie České republiky až do vypuknutí střelby na Filozofické fakultě pátraly po hledané osobě v souvislosti s násilným trestným činem.

Uvědomte si ty časové okamžiky, které se snažím zesilovat a nějak vypointovat. V okamžiku, kdy byl rodinný dům v Hostouni prohlášen za bezpečný, v okamžiku, kdy mohlo být zahájeno ohledání těla zastřeleného otce, to znamená, mohlo s tím tělem být poprvé pohnuto, takže až do 14.59 vlastně do vypuknutí střelby se pracovalo, a tady zase vypointuju každé slovo jednomyslně odsouhlasené všemi členy, po osobě, nepochybně v souvislosti s podezřením s násilným trestným činem, pracovalo se s tím, že ta osoba je držitelem zbrojního průkazu a je držitelem osmi střelných zbraní. To zcela jistě konstatuju, a s těmito informacemi policie pracovala.

Od času 14.38 byla jediná konkrétní lokalizační informace o možném pobytu té hledané osoby. Teď už můžeme všichni říkat pachatele nejhorší hromadné vraždy v České republice. Tak jediná lokalizační informace o možném pohybu té hledané osoby z poslední lokalizace mobilního telefonu vycházela na centrum Prahy, já se pak k té lokalizaci ještě dostanu, do oblasti kolem Starého Města, ulice Pařížská, Dušní a okolí. Všechny zainteresované složky Policie České republiky v čase mezi 13.10 - teď myslím Policie České republiky, jsme ve fázi Praha, to znamená pražské policejní složky - v časovém úseku mezi 13.10, kdy velmi rychle, bezprostředně po vytěžení matky, sestry a oznamovatelky byla vyžádaná součinnost pražských policistů do 14.59, tak všemi dostupnými prostředky, které v té době Policie České republiky měla, všemi dostupnými zdroji, tak v čase po 13.50 bylo jedinou lokalizační informací nejprve informace získaná vytěžením zaměstnanců Filozofické fakulty o konkrétním místu výuky pachatele v budově Filozofické fakulty v Celetné ulici včetně uvedení konkrétní učebny, ve které od 14.00 měl být na výuce. To byla informace, řekněme, z jednoho zdroje informací a z jedné linie práce policejních složek, řekněme práce policejních složek v terénu, z přítomnosti hlídky Policie České republiky v budově Filozofické fakulty a z komunikace se zaměstnanci Filozofické fakulty včetně dvou proděkanů včetně studijního oddělení. Takže to byla jedna, řeknu, horká stopa, zcela konkrétní horká stopa, se kterou policie pracovala a směřovala ta stopa do konkrétní učebny v budově Filozofické fakulty v Celetné ulici a v čase od 14.38 jiná linie práce policejních složek pracovala Policie České republiky s lokalizací mobilního telefonu Davida Kozáka v oblasti Staré Město, ulice Pařížská a okolí.

A poslední takový bod, který jsem vypíchl tady z fáze, z časového úseku dva před střelbou na Filozofické fakultě. Zase bylo to předmětem řady mediálních dohadů. Z výpovědí svědků, toto je opravdu potvrzeno výpovědí svědků, řady svědků, ne jednoho svědka, tak bylo prokázáno, že záznamy z kamerového systému instalovaného v tom čase, nebavím se o SIS vybavení Filozofické fakulty, dalších fakult Univerzity Karlovy, jiných univerzit, tak bylo prokázáno, že záběry z kamerového systému instalovaného v rozhodný den u vchodu do budovy Filozofické fakulty nebyly zpětně, jednoduše a rychle přehratelné. U těch obrazovek kamerového systému, který byl, nebo které byly, řeknu, nahlédnutelné na vrátnici, na recepci, je jedno, jak to místo nazveme, budovu asi většina z nás všichni znáte, na tomto pracovišti Filozofické fakulty, tak opravdu nebyly rychle a jednoduše přehratelné, byly přehratelné, ale pouze v nezrychleném režimu, pouze v nezrychleném režimu. Takže důležitý závěr k tomu, že třeba v řádu jedné, dvou nižších jednotek minut byly tyto záznamy vytěžitelné.

Fáze po střelbě. Zase nikoliv celý skutkový děj, nikoliv celý skutkový děj, ale vypointování těch klíčových věcí po zahájení střelby vrahem Davidem Kozákem, hromadným vrahem Davidem Kozákem v budově Filozofické fakulty. Tady budu pointovat ne tak věcný obsah těch jednotlivých důkazů, ale zase propojeným důkazním kruhem a jednomyslně odsouhlasený skutkový děj časový, protože zase byla otázka propíraná v médiích, ve veřejném prostoru a legitimně, od toho dnes tady jsme, abychom se pokusili ty otázky věcně zodpovědět, tak tady půjdu zejména po časové ose, protože ty otázky se týkaly, řekněme, rychlosti postupu policistů České republiky v budově Filozofické fakulty, případně otázky poskytování rychlé zdravotnické pomoci v budově Filozofické fakulty osobám zasaženým střelbou hromadného vraha Davida Kozáka.

David Kozák zahájil střelbu v budově Filozofické fakulty ve 14.57 inkriminovaného dne. Policie České republiky dostala první oznámení o střelbě ve 14.59. První policista byl v budově nebo těsně před budovou, on se hlásil z místa před budovou přímo před vchodem do budovy na náměstí Jana Palacha v 15.00. V 15.02, protože nabíhalo, dohromady to byl trojciferný počet oznámení, které Policie České republiky, a nejen policie, oznámení chodily i na zdravotnickou záchrannou službu, tak jich je vysoce trojciferný počet, to není teď podstatné. Takže v 15.02 bylo upřesněno, že střelba probíhá ve čtvrtém patře budovy, a v 15.02 vstoupili do budovy první policisté. Uvnitř budovy - zase prokázáno opravdu uzavřeným důkazním kruhem, k žádnému skutkovému závěru bychom si nedovolili ten závěr učinit, pokud by se opíral pouze o jediný důkaz, vždy to musel být průsečík několika důkazních prostředků, tak uvnitř budovy až do úrovně třetího patra té budovy, zase, kdo ji znáte, si to dovedete představit lépe, nebyly za prvé žádné fyzické nebo mechanické stopy po střelbě typu otvory po kulkách ve zdech, typu zakouření, teď myslím ve smyslu zadýmení, zakouření těch prostor, zdí a tak dále. A nebyly slyšet, nebyly slyšet opravdu prokázáno důkazními prostředky žádné zvuky střelby.

V 15.12 se policisté postupem přes tu rozlehlou budovu dostali do čtvrtého patra budovy. V 15.12 začala řízená evakuace osob, na které Policie České republiky narazila ve čtvrtém patře, v 15.13, minutu poté, co se Policie České republiky dostala do čtvrtého patra budovy, začíná poskytování první zdravotnické pomoci zraněným osobám ve čtvrtém patře. Zhruba od času 15.11, vidíte, já se to snažím řadit nějak časově a logicky, ale v některých těch mezikrocích mohou být legitimně časové překryvy. Od času 15.11 se David Kozák pohyboval po ochozu budovy a střílel z ochozu budovy.

V 15.19 spáchal David Kozák na ochozu budovy sebevraždu. V 15.25 se první policisté dostávají k mrtvému tělu Davida Kozáka na ochozu budovy a probíhá v čase od 15.25 za prvé pyrotechnická prohlídka jeho těla, protože některé z informací a některé z indicií tady neříkám důkazy, ale indicie směřovaly k tomu, že za prvé mohl mít spolupachatele nebo spolupachatelku, za druhé, že tak jako nastražil nástražný výbušný systém v rodinném domě v Hostouni, že mohl mít za prvé umístěny nějaké prvky výbušných systémů za a) na svém těle, proto pyrotechnická prohlídka a ohledání jeho těla mrtvého. A za b) musela být provedena pyrotechnická bezpečnostní prohlídka celé budovy, protože opravdu existovaly reálné indicie k tomu, že mohl nějaký nástražný výbušný systém zanechat nebo umístit v budově.

Ty osoby zachráněné, osoby zraněné a evakuované z budovy - teď, omlouvám se za ten třes hlasu, samozřejmě se to netýká ohledání těl obětí, tak byly ty osoby evakuované bezpečnostním koridorem, který v té budově a zase v té rozlehlé budově musela Policie České republiky vytvořit. Kdo jste zkušenější, kolegové, třeba z našich orgánů zaměřených na obranu, bezpečnost, tak víte, o čem mluvím. Budova Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha, rozlehlost budovy. Ty aspekty, které jsem uváděl, riziko nástražného výbušného systému, tak budova Filozofické fakulty byla prohlášena za bezpečnou opravdu vlastně s výjimkou toho koridoru, který musel fungovat bezprostředně, viz časy, které jsem zmínil, které byly v minutách poté, co se Policie České republiky dostala do čtvrtého patra, tak budova jako celek byla prohlášena za bezpečnou, za prohlédnutou v 18.50.

V 15.11 hodin, když se ozvala střelba ze střechy Filozofické fakulty, to znamená, bylo poprvé zřejmé, že střelec ohrožuje okolí Filozofické fakulty s relativně velkým nebezpečným dosahem nebo perimetrem nebezpečnosti v řádu stovek metrů s ohledem na druhy a typy střelných zbraní, které držel, tak byl ze strany velitele hlídky Policie České republiky okamžitě informován inspektor Zdravotnické záchranné služby o tom, že prostor před budovou Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha není bezpečný a že to bezpečné shromaždiště bude vytyčeno za Rudolfinem.

Zdůrazňuju tento aspekt kvůli tomu, a tady se poprvé dotýkám postupu dalších složek integrovaného záchranného systému, z toho důvodu, že zase ve veřejném prostoru se objevily informace o tom, že byly složky Zdravotnické záchranné služby vystaveny nějakým pochybením Policie České republiky, nějakému nebezpečí, zdůrazňuju z výslechu svědků, inspektora Zdravotnické záchranné služby, přepisu hovorů, jsem chtěl zdůraznit tento časový aspekt.

Z důvodu té nebezpečnosti, to navazuje na to vymezení bezpečného prostoru za Rudolfinem pro složky Zdravotnické záchranné služby, tak od okamžiku, kdy se objevil pachatel David Kozák na ochozu a realizoval střelbu, to nebylo jenom jeho objevení se na ochozu, ale realizoval střelbu ve venkovním prostoru, tak z toho důvodu bylo první bezpečné shromaždiště, protože prostor náměstí Jana Palacha byl v perimetru, v otevřeném perimetru střelby pachatele, tak byl ten první prostor pro poskytování první pomoci zraněným osobám v čase po 15.11 hodin vymezen řekněme v podloubí, technických podloubí u vstupu do budovy Filozofické fakulty.

První zraněná osoba se do péče Zdravotnické záchranné služby na seřadišti za Rudolfinem, kde Zdravotnická záchranná služba měla všechny prostředky, které má k dispozici, tak se první osoba dostala v čase 15.46 hodin. V 16.02 byl odvezen první pacient z tohoto shromaždiště a poslední pacientka po roztřídění dle závažnosti zranění byla Zdravotnickou záchrannou službou odvezena v čase 16.38. Viz v úvodu mé sdělení o tom, že opravdu Integrovaný záchranný systém České republiky funguje.

A poslední poznámka k fázi střelby. Vidíte, že už se blížím ke konci; policejní vrtulník a dron. Otázka, proč nebyl nasazen policejní vrtulník, dron i s ohledem právě na pohyb střelce po ochozu budovy Filozofické fakulty. Ten důvod je velmi jednoduchý. Nebylo to možné z důvodu povětrnostních podmínek, v té době opět odkontrolováno vyšetřovací komisí, vítr překračoval meteorologické limity pro vzlet. To znamená, nic jiného za tím nebylo, než nemožnost tato technicko-meteorologická pro řekněme využití této letecké techniky, ať řeknu vrtulníku, nebo dronu.

Přecházím k závěrům u závěrů vyšetřovací komise. Tady se odkážu na to, co řekl pan předseda. Ty závěry byly tři, nebudu je opakovat, marnil bych vašim časem. Tady zdůrazním k závěrům jeden důležitý nebo dva důležité procesní aspekty. Ty závěry, a i to je snad důkaz apolitičnosti postupu a činnosti vyšetřovací komise, ty závěry nebyly schváleny po, řekněme, linii koalice, opozice, nebyly schváleny jednomyslně, to už tady bylo řečeno, ale nebyly schváleny, zdůrazňuju, jenom koaličními hlasy. To chci, aby tady zaznělo.

A za druhé chci vyslovit respekt k tomu, my jsme to včera probírali s paní profesorkou Válkovou, prostřednictvím pana předsedajícího, s kolegou Jiří Maškem, je zcela legitimní, to chci zdůraznit, není to nic neobvyklého, je to v souladu se zákonem o jednacím řádu, že minimálně dvě pětiny členů vyšetřovací komise mohou přinést plénu Poslanecké sněmovny oponentní stanovisko nebo oponentní zprávu. Není na tom nic nelegitimního. Tak to je druhá poznámka.

To, co jsem já osobně považoval za nejpodstatnější po tom průběhu práce vyšetřovací komise, protože minulost nezměníme, říkám to dnes již naposled, slibuji - ale to, co můžeme ovlivnit a máme se snažit ovlivnit všichni, kdo jsme ve veřejných funkcích, je naše budoucnost. To znamená pro mě nejpodstatnější část práce vyšetřovací komise, doporučení do budoucna. Já je shrnu telegraficky, zdůrazňuju telegraficky, protože ta míra detailů je pro vás pro všechny přístupná v závěrečné zprávě. Natáhl bych v řádu určitě dvojciferného počtu minut, kdybych je měl rozebírat.

Co se týká doporučení do budoucna, rozdělili jsme je na doporučení exekutivní a legislativní. Všichni jste zkušení poslanci, řada z vás zkušenější než já, tak dobře víte, že věci v exekutivě jsou realizovatelné rychlejšími postupy než věci v legislativě. Rozdělili jsme je, řekněme, podle rezortů, kterým ta doporučení směřují.

Třetí poznámka doporučení. Tuto část, a jsem za to velmi rád, můžu zase rámovat a vytýkám to před závorku tím, že na doporučeních byla a je stoprocentní shoda všech členů vyšetřovací komise. Zdůrazňuji telegraficky, abych nebyl označen za toho, kdo vám chce cokoliv zatajovat. Je to opravdu jenom z důvodu efektivity a možná mě pak doplní další řečníci.

Co se týká exekutivních doporučení, první a nejdůležitější sada exekutivních doporučení, aniž bych je chtěl jakkoliv prioritizovat, jsou doporučení adresovaná Policii České republiky. Je to následujících řekněme osm částí nebo subčástí doporučení:

1. Doporučení týkající se označování příslušníků Policie České republiky v civilním oděvu.

2. Otázka výstroje a výzbroje prvosledových hlídek Policie České republiky.

3. Otázka vybavení nebo doporučení týkající se vybavení Policie České republiky zdravotnickými prostředky.

4. Vybavení prvosledových hlídek Policie České republiky, teď ne v oblasti výzbroje a výstroje, ale v oblasti mechanických prostředků, v tomto případě zejména řekněme páčidly nebo nástroji určenými k otevírání uzamčených uzavřených prostor.

5. Velmi podstatná část doporučení, několika doporučení - otázka zjišťování a sdílení informací mezi jednotlivými složkami Policie České republiky.

(6.) Avizoval jsem, že se toho dotknu - sada velmi důležitých doporučení, která se týkají lokalizace mobilních telefonů.

(7.) Sedmá oblast doporučení - otázka velmi důležitá - komunikace, otázka přímé komunikace mezi Policií České republiky a dalšími subjekty mimo Policii České republiky, zejména, ale nejen, ať jsem zase konkrétní, veřejnými institucemi typu školy, univerzity, poskytovatelé zdravotní péče a tak dále.

(8.) Osmá podoblast doporučení je oblast samotného zásahu Policie České republiky proti aktivnímu střelci.

(9.) Devátá je otázka toho, aby Česká republika a Policie České republiky nezaostávala ve využívání nejmodernějších technologií, takže doporučení týkající se analýzy, využití AI v činnosti Policie České republiky.

Co se týká doporučení adresovaných rezortu Ministerstva vnitra, pořád exekutivních, je otázka zlepšení edukace veřejnosti, české veřejnosti pro chování v krizových situacích.

Druhá sada doporučení - systematická koordinace poskytování následné pomoci obětem, sekundárním obětem, blízkým po obětech v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení, po mimořádných událostech. Nepovažujeme řekněme tuto psychickou nebo psychologickou oblast za nepodstatnou.

To jsou dvě oblasti doporučení adresovaných rezortu vnitra a společné doporučení adresované rezortu zdravotnictví a MŠMT, tam je průřez kompetencí, které zase vyšetřovací komise nezmění, je sada konkrétních návrhů opatření k prevenci negativních jevů ve společnosti.

Co se týká legislativních opatření, tam jsme mnohem střídmější, tak jsou to dva okruhy: Za prvé, komise doporučuje zcela konkrétní změny ve zbraňové legislativě. Na veřejném prostoru, ať jsem na tomto místě konkrétní, vyšetřovací komisí prošlo hlasování, nebylo jednomyslné, ale i ti, co hlasovali proti, a já tady nejsem od toho, abych teď řeknu jednotlivé kolegy označoval, kdo jak hlasoval, to by bylo z mé strany velmi nekorektní, ten názor prošel o jeden hlas, ale prošel, takže já ho tady říkám s plným respektem, že to je závěr vyšetřovací komise, je to návrh doporučení k zákazu tlumičů na krátké zbraně, ať jsem konkrétní. Čili změny ve zbraňové legislativě.

A ta druhá sada opět velmi důležitých legislativních doporučení, a k tomu je potřeba změna české legislativy, dokonce řeknu souboru několika zákonů, není to otázka zákona, tak doporučujeme konkrétní změny v legislativě vymezující oprávnění Policie České republiky v české legislativě. Zase, ať naznačím v této důležité oblasti, za prvé, právě některá doporučení týkající se zefektivnění procesů lokalizace údajů z mobilních telefonů obecně hledaných osob, nejen pachatelů trestné činnosti. To je třeba právě konkrétní a v mediálním prostoru propíraná otázka.

Má poslední věta a závěr, protože to vyplývá zase ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a je důležité to říci. Vyšetřovací komise neshledala důvody, okolnosti, informace, důkazy k tomu, aby v dané věci podala trestní oznámení na jakoukoliv konkrétní osobu. Vyšetřovací komise samozřejmě přijala usnesení nebo návrh usnesení, který bych představil v podrobné diskusi. Děkuji vám mnohokrát za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a společně se mnou sledoval všeobecnou rozpravu, kterou tímto zahajuji. Mám zde několik přihlášek, každopádně s tím, že s přednostním právem, respektive s přednesením stanoviska klubu, vystoupí pan poslanec Radek Koten a potom další. Prosím, máte slovo k přednesení stanoviska klubu.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak tady již bylo řečeno, tak ta funkce vyšetřovací komise byla nebo spočívala v tom, abychom objevili případné nedostatky a abychom byli schopni identifikovat ta možná rizika, a to samozřejmě i s nějakým možným přesahem do budoucnosti.

Ta opatření, která vlastně jsou zmíněna na konci té vyšetřovací zprávy, tak ta jsou velmi důležitá, protože dovoluju si tvrdit, že na tom jsme se tedy shodli napříč politickým spektrem na 100 procent, a myslím si, že jako výstup z toho celého počínání vyšetřovací komise, tak je to důležité právě i do té budoucnosti, abychom byli schopni alespoň nějakým způsobem zapracovat na různých metodikách a na různých opatřeních, ať to jsou legislativně technické, nebo případně nějakých doporučeních, co se týká, jakým způsobem by se mělo postupovat při nějakých modelových situacích.

Samozřejmě by to mělo být zaměřeno na posílení ochrany měkkých cílů, ať to jsou státní instituce, školy a další místa, kde se tedy zdržuje větší počet lidí. Dá se říci, že naprosto stěžejním je propojení registrů zdravotní dokumentace, protože v případě, že u praktika se budou scházet informace od všech - od všech odborných lékařů, včetně tedy těch, kteří mají nějaký vztah k psychologii, k psychiatrii, tak to si myslím, že je naprosto stěžejní pro to, aby se takovémuto případu dalo zabránit už v tom prvopočátku, tedy aby to mohl páchat se střelnou zbraní, protože samozřejmě není možné, aby psychicky nemocné osoby dostávaly zbrojní oprávnění nebo jaksi kladné potvrzení lékařské prohlídky, že tedy mohou být držitelem střelných zbraní.

Samozřejmě propojení s registrem Ministerstva vnitra a s registrem zbraní na Policii České republiky, tak to je také stěžejní, a registrem zbrojních oprávnění. Bohužel ani tato opatření nemohou zabránit tomu, že ten pachatel si nenajde jiný způsob, anebo si opatří ilegální zbraň. To si myslím, že je také evidentní.

Čím se komise nezabývala, tak to byl v podstatě ten důvod, proč k takové věci došlo, tedy psychickým zdravím populace v České republice, a nejenom samozřejmě v ní, protože pokud vidíme ty útoky, ať to je v zahraničí, v Německu a podobně, kde tedy to je bohužel také s velkými následky, tak dá se říct, že výchova těch nových generací a to posouvání laťky toho, co je možné a co není možné, tak se neustále posouvá k jakési větší agresivitě a bohužel je to jedna z věcí, která by se měla také řešit, a mělo by to řešit Ministerstvo školství, protože ten systém výuky a těch ročních výukových plánů bohužel i po tom, co představil ministr Bek, tak skutečně nám nedává nějaké jaksi ubezpečení, že se ten psychický stav společnosti bude zlepšovat, protože stoupá agresivita. A jako případ tohoto týdne na Českobudějovicku, kde třináctiletý žák chtěl se zbraní napadnout učitelku, popřípadě svoje spolužáky, tak to si myslím, že je jeden z dalších případů, který v podstatě odkrývá to, že jak stav společnosti, tak i stav rodin je v současné době velmi, velmi špatný, a samozřejmě základem každého státu je rodina, ale bohužel, jak se posouvají ty laťky a jakým způsobem vlastně informují média o různých věcech, tak ono zdá, že vlastně takovéto trestné činy a takovéto chování, že se tím způsobem jaksi legitimizuje, a právě ta laťka to posouvá úplně někam jinam, kde bychom nechtěli být, a je to tedy opravdu v rovině trestního práva. Takže je nutné se zaměřit i tímto směrem.

My jsme měli v podstatě při tom hlasování takovou drobnou výhradu s tím, že tam jsou v usnesení tři body, kdy tedy jsme si tam nějakým způsobem potom prohlasovali to finální znění, nicméně já bych tady chtěl říct, že co se týká bodu 1, tedy výsledků té vyšetřovací komise, tak já jsem tam chtěl prosadit poněkud jiné znění. Já bych ho tady klidně mohl načíst, ale bohužel nebylo většinově odsouhlaseno. Nicméně má to vliv i na to, jak bude tedy SPD finálně hlasovat tady na plénu Poslanecké sněmovny pro tu vyšetřovací zprávu vyšetřovací komise.

Já tady tedy načtu bod, ve kterém my jsme měli trošku rozpor s ostatními kolegy, a to je tedy bod 1: "Vyšetřovací komise od nahlášení střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému pochybení, která by ovlivnila skutkový děj vyšetřované mimořádné události." To byl právě ten bod, kde jsme se stoprocentně neshodli. To původní znění je, že vyšetřovací komise neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému pochybení, která by ovlivnila skutkový děj vyšetřované mimořádné události. Myslím si, že by bylo fér ke kolegům to tady takto říct.

Jinak co se týká těch opatření, tak ta samozřejmě podporujeme. A co se týká těch jednotlivých věcí, tak samozřejmě na tom panovala naprostá shoda mezi všemi kolegy, až tedy na ten plošný zákaz tlumičů.

Ale já doufám, že se nám podaří i na základě toho, co jsem tady řekl k tomu psychickému zdraví společnosti a k tomu duševnímu zdraví, že se budeme věnovat i tomuto směru a že se nám tedy podaří navrhnout v nějakém legislativním procesu i v těch ročních výukových plánech nějaké věci, které by se děti znovu mohly na školách učit tak, abychom předcházeli nějakým způsobem - samozřejmě říkám, že to bude běh na dlouhou trať a musíme se skutečně jenom modlit a doufat, aby takovéto skutky nebyly tady v České republice na denním pořádku. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se stanoviskem klubu vystoupí pan poslanec Jiří Mašek.

A než mu udělím slovo, mám zde jedno sdělení. Pan ministr Rakušan hlasuje s náhradní kartou číslo 40.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, dnes v 11 hodin se vám dostala do rukou elektronickou formou 46stránková zpráva o výsledcích vyšetřovací komise k tragické události ze dne 21. 11. 2023 na Filozofické fakultě. Souběžně jste dostali třístránkovou oponentní zprávu poslanců Válkové a Maška, členů vyšetřovací komise.

Vím, že je těžké se s tím seznámit v průběhu jednání, když zároveň to jednání v 11 hodin začalo. Tady bych chtěl poděkovat kolegu Haasovi, který vás provedl tou zprávou závěrečnou, ale musím předeslat, že kolega Haas některé věci také nad rámec té zprávy se snažil komentovat.

Naše oponentní zpráva se týká toho, že nemáme stejný názor se závěrem té zprávy vyšetřovací komise. Ještě se k tomu dostanu, ale abychom všechno shrnuli, začnu od samého začátku.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na své 109. schůzi usnesením číslo 1059 ze dne 26. června 2023 zřídila vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě ze dne 21. prosince 2023. Podotknu, bylo to půl roku poté, bylo to půl roku po diskutování na výboru pro bezpečnost, bylo to půl roku poté, co o to projevovala veřejnost i politická sféra i novináři veliký zájem, a stalo se tak pod tlakem právě veřejnosti.

Tato naše Sněmovna uložila vyšetřovací komisi následující úkoly:

I. zmapovat tuto tragickou událost od rána 21. 12. 2023 do konce zásahu integrovaného systému na Filozofické fakultě UK;

II. vyhodnotit zásah IZS, zejména pak Policie České republiky, na základě dokumentů Policie České republiky, Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia, Generální inspekce bezpečnostních sborů, za třetí identifikovat procesy ke zlepšení v oblasti komunikace, za čtvrté identifikovat procesy ke zlepšení v oblasti takticko-operačních postupů Policie České republiky a za páté zpracovat návrhy, jak zlepšit legislativu pro efektivnější, rychlejší a účelnější nasazení policejní a zpravodajské techniky, vedoucí k rychlejšímu odhalení potenciálního pachatele;

III. požádala vládu a dotčené orgány České republiky, aby poskytly vyšetřovací komisi potřebnou součinnost;

IV. stanovila lhůtu šesti měsíců, v níž je vyšetřovací komise povinna předložit svá zjištění Poslanecké sněmovně, což jsme naplnili;

V. určila počet členů vyšetřovací komise a její složení.

Z výše uvedeného vyplývá, že předmětem zadání Poslanecké sněmovny pro šetření vyšetřovací komise nebyl motiv pachatele a ani události v Klánovicích.

Tady bych chtěl říct, že my jsme postupovali skutečně podle zadání Poslanecké sněmovny. A ten motiv pachatele nebyl předmětem našeho šetření ani dodnes nevyjasněné výstupy pachatele, například v síti Telegram a podobně. Čili řada otázek tady zůstává, ale nebyly předmětem šetření naší komise.

Vyšetřovací komise na základě výše uvedených úkolů zadaných Poslaneckou sněmovnou průběžně zasedala a věnovala celkem 12 dnů výslechům účastníků a svědků tragické události. Výsledkem činnosti vyšetřovací komise je závěrečná zpráva, jejíž finální znění bylo vyhotoveno ještě před Vánoci 2024, byť tedy je projednávána až po měsíci.

Vedení Sněmovny následně tedy zařadilo projednání zprávy vyšetřovací komise na jednání Poslanecké sněmovny na dnešek, tedy na 23. ledna 2025.

Zpráva vyšetřovací komise ve své první části reagovala na úkol II/1 zmapovat události od rána 21. 1. 2023 do konce zásahu IZS na Filozofické fakultě.

Členové komise prostudovali vyžádané dokumenty uvedené v zadání úkolů komisi včetně přepisů komunikace operačních středisek a záznamů zasahujících policistů. Vyžádaný kompletní trestní spis, a to zdůrazňuji, nebyl pro práci vyšetřovací komise zpřístupněn, ač by jeho znalost byla z hlediska splnění zadaných úkolů velmi potřebná.

Provedeny byly výslechy svědků, na jejichž pozvání se vyšetřovací komise shodla. Znovu musím zdůraznit, že v případě policistů byli jako svědci určeni policisté policejním prezidentem, který je zároveň zbavil mlčenlivosti.

Ve druhé části zprávy členové komise plnili zadané úkoly a vyhodnotili doporučení Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia, doporučení Generální inspekce bezpečnostních sborů, to byl bod II, a identifikovali procesy ke zlepšení komunikace, to byl bod II/3, identifikovali procesy pro zlepšení operačně taktických postupů Policie České republiky, úkol II/4, a navrhli potřebné legislativní změny, II/5.

Tyto úkoly Sněmovny vyšetřovací komise splnila a shrnula v takzvaných doporučeních. Na formulaci jednotlivých doporučení se podíleli aktivně všichni členové komise a každé z doporučení bylo ze zevrubně diskutováno, aby bylo dosaženo formulační shody.

Analogicky postupovali členové komise i ohledně kapitoly Závěry, kde však shody dosaženo nebylo.

Většinově komise konstatovala, že neshledala v postupu složek IZS pochybení, která by mohla ovlivnit průběh skutkového děje šetřené mimořádné události.

Závěr, že vyšetřovací komise neshledala v postupu složek IZS pochybení, která by ovlivnila skutkový děj vyšetřované události, však členové vyšetřovací komise Jiří Mašek a Helena Válková nepodpořili, neboť neodpovídá ani zjištěnému průběhu události, ani souboru zásadních doporučení pro oblast komunikace, operačně taktického řízení a nasazování sil a prostředků Policií České republiky. Pokud by byla uvedená doporučení uplatněna v průběhu šetřené mimořádné události, byl by průběh tragické události včetně možných následků odlišný. To byl důvod našeho nesouhlasu s tímto závěrem.

A nyní ke klíčovým doporučením pro jednotlivé oblasti vycházející z poznatků popsaných ve zprávě vyšetřovací komise. Jsou to tato - já je přečtu, ale vzhledem k tomu, že ctěný kolega Karel Haas, vaším prostřednictvím, komentoval některé závěry, doporučení a popsané skutky uvedené v celkové zprávě vyšetřovací komise - tak proti původnímu svému rozhodnutí je budu také komentovat - tato doporučení.

První skupina doporučení: zjišťování a sdílení informací a takticko-operační postupy Policie České republiky. Tady prvním bodem bylo předávat informace mezi jednotlivými organizačními články policie. Tam je určitý problém, to se ukázalo, a to je v rychlosti předávání a ve spolupráci operačních středisek. Chci tady předeslat, že na řešení této události se podílela celkem čtyři operační střediska, a to zásadním způsobem dvě, a to je Informační operační středisko hlavního města Prahy, Informační operační středisko Středočeského kraje, takzvané Sektorové středisko Kladno a Národní operační centrum. Mezi těmito složkami policie probíhala komunikace, chyběla tam ale jedna velící osoba, která by integrovala ty informace a měla rozhodující pravomoc v reálném čase.

Předávat informace v reálném čase je další bod, o tom to je. Tady rozhodují minuty a je strašně důležité, aby se informace dostaly k zasahujícím policistům včas, aby byly validní a aby podle nich bylo možné včas postupovat.

Další bylo provádět lustrace v Centrálním registru zbraní ihned po nápadu věci, čili po vyhlášení pátrání po potenciálně nebezpečné osobě. Vy všichni budete vědět, že hned na první tiskové konferenci vystupoval generál Matějček a potvrdil, že při pátrání po sebevrahovi se vždy lustruje v Centrálním registru zbraní. A je to mimo jiné proto, aby zasahující jednotky, které tam jedou na místo a pátrají, věděli, zda je ten člověk ozbrojen a  že může být nebezpečný. V tomto případě se to prokazatelně nestalo a neudělal to takzvaný Sektor Kladno, neudělalo to Integrované operační středisko středočeské a udělali to až Pražáci v čase 13.21, čili hodinu, téměř hodinu poté, co se začalo pátrat po sebevrahovi, a to samozřejmě výrazně mohlo ovlivnit tu situaci a znovu říkám: ta tragédie by s velkou pravděpodobností proběhla, ale mohla proběhnout v jiném čase, mohla proběhnout jinde a k tomu střetu s pachatelem mohlo dojít v městské hromadné dopravě, v metru na přechodu od metra k Filozofické fakultě, na vstupu do Filozofické fakulty a podobně.

Vím, že zpětně se tomu říká pohled do zpětného zrcátka, ale konkrétně toto pravidlo, které nám potvrdili i policisté zasahující při výsleších, že toto předpokládají, že tu informaci dostanou, když zasahují vůči sebevrahovi nebo vůči pachateli násilného trestného činu, tak toto konkrétně naplněno nebylo.

Další věc stanovit rozhodovací pravomoc při rozhodování o nasazování sil a prostředků. Ano, bylo konstatováno, že toto pravidlo je zkostnatělé u Policie České republiky a  že se musí zvýšit pravomoci rozhodovací - například v požadavku speciální techniku o nasazování sil a prostředků, aby to nemuselo být dotazy na dozorového důstojníka nebo dohledového důstojníka na nadřízené. Nicméně tady objektivně je nutné říct, že tato pravidla v tu dobu fungovala tak, jak fungovala, a toto je jedno z doporučení, aby Policie České republiky to přehodnotila a dokázala být ve svém rozhodovacích činnostech a ve svých velících činnostech jednoznačně rychlejší a pružnější.

Revidovat typové plány a školení. Určitě ano, to budeme doporučovat. To doporučení odešlo, je v souladu i s doporučením třeba Generální inspekce bezpečnostních sborů. A tady chci říct, že všechna tato doporučení - a byl jsem tím překvapen, protože pan ministr původně tvrdil, že našli pouze problémy v komunikaci, dokonce že ani GIBS nic nenalezl, ale potom, když jsme se měli možnost seznámit s doporučeními GIBSu, tak já je v podstatě teď tady komentuji - tak tato doporučení vycházejí v podstatě z nálezů GIBSu a z jejich doporučení, jak ty věci dělat do budoucna lépe.

A poslední bod tam byl vytvořit funkční a propracovanou centrální analýzu. V podstatě tam se toho schovává víc, ale prostě umět s informacemi pracovat a umět hlavně o těch informacích kvalifikovaně rozhodovat v reálném čase.

Bod 2 těch doporučení byly změny v souvislosti s novou zbraňovou legislativou. Zpřesnit obsah v Centrálním registru zbraní - tak on obsah v Centrálním registru zbraní se zázračně asi měnit nebude, ono všechno potřebné tam v podstatě je. To, že měl ten pachatel několik útočných zbraní, to, že k nim měl nakoupené střelivo a s nikým to v uvozovkách na té policii nehnulo, je věc druhá. Samozřejmě zpřísnění je na místě, v současnosti se to snažíme ještě vylepšit přenesením povinností třeba na prodejce, aby ty podivné nákupy - na ně reagovali a červenou dlaždicí je hlásili a podobně. A uvádíme je docela do problematické situace, protože se to těžko vyhodnocuje. A i tady jsem přesvědčen, že Policie České republiky měla dostatečné informace a nevím, kolik lidí v České republice z držitelů zbraní drží takovýhle zbraňový potenciál, který nakoupili v časové - v nějakém časovém limitu, třeba půl roku. Já si myslím, že to by nemělo nikomu být jedno. Druhá věc je - kterou tady naprosto podporuju, a navazuju na kolegu Kotena v tom - že propojení registru zbraní s registrem pacientů, že potom opravdu si myslím, že se ta situace ještě může zlepšit - ale nebylo to úplně zásadní v tomto případě, protože řada těch pachatelů i ve světě předtím ani žádné psychické problémy neměla a u psychiatra vůbec nebyla - jako to bylo v případě tohoto pachatele.

Takže další bylo zpřesnit evidenci zápisu zbraní, k tomu jsem se už vyslovoval, a zlepšení kontroly držitelů zbraní. To je ten jeden stejný bod.

Pak je to další významný bod, a to je lokalizace mobilních telefonů. Tam jsou doporučení - a zase vyplývají z doporučení právě té generální inspekce a z doporučení, na kterých jsme se shodli my ve vyšetřovací komisi - a to analyzovat nastavené postupy k vyžadování lokalizace mobilního telefonu, protože ty jsou dosud opravdu zkostnatělé a policie v tuto chvíli tvrdí, že pokud nemají ověřeno, že je telefon aktivní, tak do té doby Agátu nepoužijí.

Tady však byla možnost, které nebylo využito, a to, že tam mohli požádat - Policie České republiky - operátora, aby analyzoval, zda je telefon připojen, nebo není připojen, ne jednou za hodinu zhruba, jak to policie si vyžádala, jak se ukázalo, ale třeba po pěti minutách. Potom by se ukázalo, že ve 14.05 ten telefon byl připojen - a opět tam byla větší časová dotace na to, aby eventuálně pachatel byl dopaden, protože střelba začala 14.58.

Takže tato možnost tam byla a to - k tomuto jsme se tedy také dostali - a to doporučení, jak v této věci do budoucna pracovat, to odeznívá také v rámci našich doporučení, čili zjednodušit zkostnatělý proces žádostí o lokalizaci a techniku, a vytvořit strategii komunikace včetně její četnosti na mobilní telefon hledané osoby. To je to diskutované, jak často prozvánět toho pachatele, kdy ho prozvánět i z pozice Policie České republiky, což tady bylo zdůvodňováno, že se nedělo proto, že byla obava, aby se tím neinicioval nástražný výbušný systém v Hostouni. Ale to už bychom se dostali do detailů a myslím si, že toto vyhodnocení pak už patří opravdu na Policii České republiky. Komunikace s dalšími subjekty a osobami mimo policii, to je další soubor doporučení, a tam bylo doporučení zlepšit komunikaci s odpovědnými zástupci napadeného objektu včetně přímé telefonické komunikace ze strany integrovaného operačního střediska Policie České republiky a národního operačního centra Policie České republiky. Ano, to je další výrazný moment. Tady se Policie České republiky spolehla na to, že cestou prvosledové hlídky, o kterých se zase generál Matějček v minulosti vyslovil, že jsou to ti mladí kolegové, kteří u policie začínají, tak tito lidé vedli komunikaci v přízemí Filozofické fakulty s vrátným a případně s náhodně se potkavším, sice proděkanem a potom dalším proděkanem, kterého poslala paní děkanka. Nicméně to není komunikace o tom, kdyby se z toho operačního střediska, vedoucím pracovníkem té akce, měla komunikovat oficiálně Policie České republiky s vedením té příslušné fakulty a bavit se o možných a potřebných opatřeních. Takto to prostě nebylo, neodehrálo se a tady musím přiznat, že pan ministr poukázal na tuto chybu a jedinou chybu v komunikaci v podstatě přiznal. Tato doporučení formulovala vyšetřovací komise ve shodě a reagovala tak na zjištěné nedostatky v oblasti komunikace, operačně taktického řízení a nasazování sil a prostředků Policie České republiky. Komise tak splnila Sněmovnou uložené úkoly v kapitole II jedna až pět. Z výše uvedených důvodů, kdy nesouhlasíme s klíčovým závěrem ve zprávě vyšetřovací komise, to je, že vyšetřovací komise většinově neshledala v postupu složek IZS pochybení, která by mohla ovlivnit průběh skutkového děje šetřené mimořádné události, nemůžeme hlasovat pro schválení závěrečné zprávy vyšetřovací komise jako celek, ač s jejími doporučeními, na kterých jsme se osobně podíleli, souhlasíme. V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky navrhujeme proto přijetí tohoto usnesení:

"I. Poslanecká sněmovna vyjadřuje hlubokou účast rodinám, blízkým a přátelům obětí a omlouvá se jim za to, že stát této tragické události nedokázal předejít;

II. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zajistila v rámci svých kompetencí v co nejkratší době realizaci doporučení obsažených v závěrečné zprávě vyšetřovací komise s cílem zlepšit připravenost státu na zamezení nebo alespoň efektivnější řešení podobných mimořádných událostí v budoucnu;

III. Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s postupem ministra vnitra a policejního prezidenta, kteří velmi dlouho a opakovaně odmítali připustit jakékoliv nedostatky v operačním a taktickém řízení a v nasazování sil a prostředků Policie České republiky.

O zjištěných nedostatcích neinformovali objektivně ani příslušný sněmovní výbor, ani veřejnost. V Praze 23. prosince 2024, Jiří Mašek a Helena Válková."

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda vyšetřovací komise Pavel Kašník. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kašník: Tak já budu velmi stručně, jenom bych pár věcí uvedl na pravou míru. Zřízení vyšetřovací komise - opravdu jsme neudělali a neodsouhlasili pod nátlakem veřejnosti, ale po skončení trestního řízení. To je první věc. Potom tam zaznělo, že svědci, policisté byli určeni policejním prezidentem, tak to je naprostý nesmysl. Policejní prezident dostal žádost o ztotožnění policistů, kteří sloužili na určitých pozicích ten den a byli nám dána jména, abychom je mohli obeslat. A poslední věc, kterou bych tady velmi lehce řekl, že je nesmysl, že vzájemná propojenost operačních center neexistuje, protože ve chvíli, kdy ten kraj a jejich operační centrum do toho vstupují, tak jsou automaticky propojení systémy Maják, takže mají naprosto on-line všichni stejné informace.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan zpravodaj Karel Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Já podobně jako můj předřečník, předseda komise, zareaguju velmi věcně jenom na některá tvrzení a nazvu je tvrzení, která tady byla vyřčena, a jsou v rozporu s prokazatelnými fakty. Za prvé chci vyvrátit tvrzení, že o lustraci v centrálním registru zbraní požádali, a teď si tu před... ctihodného kolegu Maška, prostřednictvím paní předsedající, až Pražáci, až téměř hodinu po události.

O prověření pachatele v centrálním registru zbraní požádala středočeská policie. Výsledek byl vložen, té lustrace, že je držitelem střelných zbraní a osmi střelných zbraní v čase 13.20. První policisté se do budovy v Hostouni dostali v čase 12.46, probíhala tam obhlídka mrtvého těla, NVS, vytěžování osob a tak dále, a výsledek včetně položkových typů střelných zbraní byl vložen ve 13.30, čili nežádali ani Pražáci a nežádali hodinu poté. A co se týká vyžádání lokalizace mobilních telefonů, opět první vyžádání lokalizace mobilních telefonů bylo prostřednictvím národního operačního centra již ve 12.51, to znamená pět minut po vstupu prvních policistů do budovy rodinného domu v Hostouni s lokalizací Hostoun, Běloky, Dobrovíz. Další žádost proběhla ve 13.28. Výsledek té lokalizace ve 13.28. byl nezměněn, opět mobilní telefon pachatelé lokalizován v lokalitě Hostouň, Běloky, Dobrovíz.

Co se týká navolávání, telefonických hovorů, tak tady musím být opravdu úplně konkrétní. Z důkazů, z autentických hovorů v té době jednoznačně vyplývá, že navoláván pachatel byl až poté, kdy pyrotechnická služba Policie České republiky prohlásila za bezpečné to NVS umístěné v Hostouni, kde byl na vrchu umístěn mobilní telefon. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou bude reagovat pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Já přidávám řízení schůze paní předsedkyni.

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano, děkuju vám za slovo. Já jsem bohužel nezachytil první věty kolegy Kašníka, protože na mě někdo tady mluvil, nicméně chtěl bych se k těm časům tady vyjádřit jednoznačně. Tak poprvé o Agátu, čili speciální techniku, požádal ve 14.37 NOC, což je národní operační centrum, na základě toho, že ten jeden z dispečerů, shodou okolností vedoucí té směny, provolal to úspěšně, toho pachatele. Je pravdou, že to bylo prostě takhle opožděně. Policie nevyužila té možnosti opakovaně od operátora dostávat informace třeba po pěti minutách, ač jsme se dozvěděli, že i tohle bylo možné, samozřejmě tohle všechno tam hraje roli v době, kdyby ta policie věděla, že ve 14.05 už by třeba žádala o tu Agátu, tak zas ta situace se mohla posouvat, ale já tady opravdu teďka nechci jít úplně po těch minutách. A když jiný kolega Karel Haas mě tady argumentuje tím, kdy došlo k lustraci v centrálním registru zbraní a skutečně ti policisté vyráželi za možným sebevrahem ve 12 hodin asi 26 minut, a skutečná lustrace potom se zveřejnila, na základě níž se začaly dít věci, byla až 13.21. Mezitím se ještě stala ta věc, že ve 12.47 se vědělo, že tam je mrtvý otec a nástražný výbušný systém, takže tam bylo hodně času na to v tom CRZ tu lustraci udělat. Stalo se tak až téměř, a teď se bavme, jestli s půlhodinovým, třičtvrtě hodinovým nebo téměř hodinovým zdržením, přitom ale bylo potvrzeno, že ta lustrace má u sebevraha i u pachatele (Předsedající: Čas.) násilného trestného činu proběhnout - ihned.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, jste další přihlášený. Nemám tady evidenci, že by se hlásil někdo další s přednostním právem, proto by pan poslanec Mašek měl nyní dostat slovo. Už ne s faktickou poznámkou, ale v rozpravě. (Poslanec Mašek: Už jsem mluvil.)

Už jste mluvil se stanoviskem klubu, mám poznamenáno, takže si vás odmazávám, protože vy jste vlastně byl přihlášen dvakrát, takže v pořádku.

Nyní tedy paní poslankyně Válková, která je další přihlášenou. Následuje paní poslankyně Kocmanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní předsedkyně. Já budu mluvit stejně, jako mluvil - dovolím si tady upřesnit - místopředseda vyšetřovací komise, poslanec Jiří Mašek. Jako členka vyšetřovací komise tedy, rozhodně ne za klub ANO. Protože to je náš názor, který vychází z objektivně zjištěných informací, které jsou doložitelné a které tady už začali a komentovali v dost velkém rozsahu jak pan zpravodaj Haas, tak pan poslanec, můj kolega Jiří Mašek, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně. Já bych jenom chtěla zdůraznit některé věci, které, samozřejmě když slyšíte ty obsáhlé zprávy a informace, by tam mohly někam zapadnout a ony jsou přitom klíčové.

Doporučuji, abyste si přečetli v klidu tu zprávu a popis všech skutečností po vteřinách, které jsou tam zachyceny. Většina z vás, pokud to tedy dočte, protože je to chmurné čtení, a mnohokrát mě, když jsem studovala ty dokumenty, vytanulo na mysli, že to je tak nešťastná souhra mnoha událostí, že to snad ani není možné. Takže když je budete studovat, tak sami přijdete na to, co nám umožnilo formulovat doporučení, a současně co je logickým vyústěním v ten závěr, který my předkládáme podle § 40 jednacího řádu jako svoji oponentní zprávu, že tam nedostatky byly.

Já si tady teď dovolím osobní poznámku. Vím, že vždycky - a jako bývalá ministryně vím - to člověka svádí. Také jsem zažila jednu mimořádnou událost a vím, že má člověk jako ministr tendenci se postavit za ty, kteří zachraňovali, pomáhali, zasahovali. Já si myslím, že pan ministr udělal jednu chybu, které teď asi dosti lituje, že hned ze začátku řekl, že bylo všechno v pořádku a že děkuje všem složkám, že udělaly bezvadnou práci. Byl by to malý zázrak. Já teď chci udělat ještě jednu poznámku jako členka vyšetřovací komise, a na tom jsme se většinově shodli. Řadoví policisté, záchranáři, hasiči, všichni, kdo se podíleli jako řadoví pracovníci, hlídky, které byly na Filozofické fakultě - hlavně tedy na náměstí Palacha - konali svoje povinnosti, které konkrétně měli konat.

Ten, kdo ty povinnosti a nedostatky, které jsme shledali - my jsme si jednoznačně jistí, že tam byly a že i vy je při četbě té zprávy objevíte - to byli řídící pracovníci - anebo já to řeknu ještě srozumitelněji - to byla absence velitele zásahu, kterého tam prostě nevidím, a současně aktivita těch, kteří na různých operačních střediscích dělali to nejlepší. Čili logicky tam nedocházelo k potřebné koordinaci, která potom mohla vést v tom konkrétním případě - když jsme tady hovořili o té lokalizaci - k tomu, že tam nebyl pokyn, který by řekl - každých pět minut kontaktujte operátora - a který by řekl - nebojte se, Klánovice už nevybuchnou, protože některé děje se děly paralelně.

Současně, což si myslím, že je také chyba, která tam z toho vyplývá celkově, že to, že vlastně byli částečně vydáni napospas ti, kteří byli na svých místech v operačních střediscích a ještě navíc šlo o dva kraje - Středočeský kraj a pražský kraj - tak logicky muselo vést k tomu, že ne všechny informace byly předávány tak včas a tak rychle, jak by to bylo možné, kdyby tam ten velitel zásahu byl. Tady stačí opravdu staré latinské přísloví sapere aude - používej zdravého rozumu. Vy to tam určitě najdete také.

Myslím si, že to je i jedna z věcí, která nám třeba osvětlí, jak je možné, že hlídka, která tam byla, která určitě udělala to, co měla, a došla jenom do druhého poschodí - (Námitka, že pouze do prvního.) - dobře, do prvního poschodí určitě, do druhého s otazníkem - ale v každém případě - nechytejte mě prosím za slovo - nedošla tam, kam měla dojít, neprohledala tu budovu. Výmluvy na to, že všechny indicie směřovaly do jiné budovy Filozofické fakulty v Celetné, kde nebyl pachatel, tady neobstojí, protože velitel zásahu, který by měl všechny informace k dispozici, a který tam nebyl - neříkám, kdo to měl být, prostě tam nebyl, my jsme se dívali a v těch metodických doporučeních jsme našli odpověď - ale velitel zásahu by jistě řekl a poslal by tam jinou hlídku nebo jiné policisty, kterých tam byly stovky v okolí, aby tu budovu doprohlédli.

Takže to jsou jenom takové konkrétní příklady, protože ten komentář, který jsem měla připravený, už vlastně byl asi vyprovokován předřečníkem, panem zpravodajem Haasem, kterému také děkuji za tu včelí práci, že shromažďoval materiály a zpracovával je v písemné podobě, ale začal je komentovat, tak můj kolega, pan poslanec Mašek většinu komentářů k těm nejkřiklavějším příkladům toho, že ty nedostatky byly, tady řekl.

Já bych chtěla upozornit ještě na jednu věc, že komise pracovala podle mého názoru apoliticky, alespoň tedy za nás dva. My jsme nikomu nic neříkali, nehlásili, takže jakákoliv poznámka typu, že nás někdo ovlivňoval, je naprosto bezpředmětná, protože nás ovlivňovat nemohl, protože to nikdo nevěděl. To je první věc.

Druhá věc, která je důležitá, je, že souhlasíme s doporučeními, která tam jsou, a je nám velmi líto, že nemůžeme zvednout pro zprávu jako celek ruku. To byly ty dohady, kde my jsme se snažili v určité fázi, aby se tam nějaký dílčí závěr dostal. Ale on se tam prostě v té podobě, v jaké jsme chtěli, nedostal. Je to naprosto legitimní. To říkal už pan doktor Haas jako zpravodaj, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně. Takže jsme využili tedy té platformy oponentní zprávy, kde jsme svoje výhrady stručně shrnuli. Někteří z vás by možná i uvítali detaily, ale já tady chci upozornit na jednu věc, která tady ještě nezazněla. Nám všem jde zejména o to, aby se v budoucnu takové události neopakovaly.

Americké a britské výzkumy, jak mě na to upozornili lidé, kteří se bojí teď o své děti, když je posílají do školy, aby se něco podobného nestalo... Je jedno, jestli je to mateřská škola, základní škola, střední škola nebo vysoká škola. Víte, co se teď stalo nedávno v Bavorsku, i když tam to má jiný motiv. Tito lidé mě upozornili na literární prameny a výzkumy, které jsem bleskově měla možnost prostudovat - nebo spíš prolétnout, ne prostudovat - a z nich jednoznačně vyplývá, že stoupá počet takových událostí, třeba masových střeleb na školách. Existují k tomu velmi dobré dokumenty a mohu dát k dispozici i konkrétní zdroje, pokud média o konkrétní události, která už se stala - tady střelba na Filozofické fakultě v prosinci 2023 - podrobně, opakovaně, barvitě, dramaticky, zajímavě referují a jdou do detailů.

A já se nechci stát součástí něčeho, co by mohlo vést - a myslím si, že nikdo z nás, z vyšetřovací komise - co by mohlo vést k tomu, aby někdo - copy efekt se tomu také říká - okopíroval tuto událost právě pod vlivem mediálních zpráv. Já neříkám, že jsou spolupachatelé média, ale musí si dávat daleko víc pozor, než tomu zatím je. A doporučuji zemi, kde už tomu věnují velkou pozornost, a je to Kanada, kde je novinářská etika a kde současně dělají maximum pro minimalizaci toho copy efektu, to znamená zopakování.

I z tohoto důvodu jsme nešli ve své oponentní zprávě tak do hloubky a také souhlasíme s popisem těch událostí nebo konkrétního skutkového děje. My nesouhlasíme se závěry. Nesouhlasíme s tím, že z toho, co je obsahem závěrečné zprávy, vyplývá, že se prakticky s výjimkou toho jednoho závěru, té komunikace, nikdo nedopustil žádné chyby. Ta chyba podle našeho... Těch chyb tam bylo více. Já osobně za sebe největší chybu vidím v tom, že tam chyběl jeden velitel zásahu, který by koordinoval, slaďoval a řídil s odpovědností, kterou by za to měl potom převzít, celou akci zásahu.

Tak a úplně v závěru bych chtěla ještě říci jednu věc, protože jsme byli na to tázáni a já ráda v tomto ohledu zůstanu velmi transparentní, protože vlastně to logicky navazuje na tu moji připomínku stran mediálních efektů nežádoucích, pokud se jde příliš do detailu. Neveřejnost v šetření vyšetřovací komise. Já jsem byla jednou z těch, o sobě to můžu říci, která byla pro tu veřejnost. Ale pak jsem přehodnotila svůj postoj a byla jsem ráda, že mě kolegové přehlasovali, a to proto, že když jsem viděla a slyšela popisy některých konkrétních skutečností a představila jsem si, že by se dostaly včetně těch emocí na veřejnost, včetně těch médií, která by to barvitě a ráda rozebírala, tak bych se nemohla podívat do očí, jako dneska ráno nebo dopoledne jsem mohla, nejbližším pozůstalým obětí, protože ti by si jistě nepřáli udělat z této lidské tragédie nějaké show, mediální divadlo, a to by se velmi snadno mohlo stát. Takže kromě toho efektu, že bychom ovlivnili svědky, tady byl i velmi lidský přístup k těm, kteří to odnesli nejvíce a kterým nemůžeme pomoci.

A proto tedy alespoň jsme navrhli v tom prvním bodě, který ještě jednou přečtu, a myslím si, že je důležitý, tu hlubokou účast rodinám, blízkým a přátelům obětí včetně omluvy, že stát této tragické události nedokázal předejít. A budeme si přát - a proto v tom druhém bodě je, že žádáme vládu, aby zajistila ta naše doporučení co nejdříve a co nejkomplexněji, aby příště takovým událostem předejít mohl. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickými poznámkami chtějí reagovat nejdříve pan poslanec Haas a následně pan poslanec Exner. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážená paní předsedkyně. Já se vždycky jenom pokusím věcně vyvrátit některá tvrzení.

Co se týká tady sděleného příběhu o tom, že hlídka došla jenom do druhého patra, z čehož mělo vyplývat, že neodvedla svoji práci. 13.25 dorazily přesně na vyžádání toho, aby prověřili mimo jiné budovu Filozofické fakulty. Těch zájmových míst bylo mnohem více, dvě střelnice, chata na Orlíku, Hostouň a okolí a tak dále. Takže dorazily dvě hlídky Policie České republiky. Jedna hlídka logicky zůstala před budovou a hlídala prostor před budovou, druhá hlídka vstoupila do budovy přes dohromady následující osoby - ať to zazní zcela věcně - vrátní nebo recepční v budově Filozofické fakulty, dva proděkani, zaměstnankyně zahraničního oddělení fakulty a zaměstnankyně studijního oddělení fakulty - se všude s předestřením tehdy dostupných fotografií Davida Kozáka doptávali policisté z té hlídky, která vstoupila do budovy, na to, zda se v budově nachází, jaká je jeho konkrétního výuka a tak dále. Ve 13.49, to znamená zhruba 24 minut poté, ale zdůraznil jsem těch pět osob, přes které šly, byl vložen výsledek toho, že ve 14.00 má začínat výuku v učebně číslo 503 v budově Celetná. Když nebudeme, řeknu, aplikovat ten systém zpětného zrcátka, tak to byla naprosto konkrétní horká stopa vzešlá z činnosti této hlídky Policie České republiky.

A druhá má věta do faktické. Poprvé se ozývám, on už to použil předřečník, kolega Mašek, prostřednictvím paní předsedkyně, že jsem tady nějak subjektivně komentoval zprávu vyšetřovací komise. Ty pointy, které jsem vám tady zdůrazňoval, byly pouze a jen doslovné citace ze závěrů, skutkových závěrů, na kterých byla, znovu opakuju, ve vyšetřovací komisi stoprocentně jednomyslná shoda. Žádného subjektivního komentáře jsem se v té své zpravodajské zprávě nedopustil. Děkuju moc.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Exner a následuje pan poslanec Žáček. Prosím.

 

Poslanec Martin Exner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mě mrzí hrozně jedna věc. Závěr, že vyšetřovací komise neshledala v postupu složek IZS pochybení, která by zásadně ovlivnila skutkový děj vyšetřované mimořádné události, předložil písemně pan poslanec Mašek po dohodě s Helenou Válkovou, jak sám psal, 2. prosince členům komise a 3. prosince 2024 jsme o těchto usneseních hlasovali a jednomyslně jsme se na nich shodli. A 6. prosince, kdy jsme schvalovali celkovou závěrečnou zprávu, tak kolegové za ANO právě přišli s tím, že musíme schválit nebo prohlasovat jiné závěry a ty závěry neprošly. Já jsem se ptal, co se stalo, jaké skutkové záležitosti, jaké skutkové věci jsme zjistili za ty tři čtyři dny, jaké novinky? Tak žádné. Tak já jenom se divím a je mi to hrozně líto, protože jak tady bylo řečeno, opravdu velmi dlouho jsme byli apolitičtí, velmi věcní a tohleto si myslím, že se na konci stát nemuselo. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Žáček, následuje paní poslankyně Válková, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Já děkuji za slovo. Já jsem se právě chtěl ujistit, nevím, jestli úplně můj předřečník Martin Exner na to odpověděl, zeptám se ještě když tak pana předsedy případně ctěných dvou členů komise, kteří dávali to minoritní votum, kdy to bylo vlastně předloženo, jestli až dneska, nebo jestli to bylo předloženo vedení Sněmovny zároveň s tou zprávou? Myslím si, že zde bylo několikrát zdůrazněna velmi důležitá věc, že musíme hlídat procedury. Čili chtěl bych se zeptat, jestli vlastně komise to minoritní votum dostala s námi až dneska, nebo jestli bylo stejně tak jako ta zpráva komise předloženo v tom termínu Sněmovny, než vedení Sněmovny rozhodlo, že to dneska budeme projednávat? Myslím si, že to je důležité. Děkuji moc.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní paní poslankyně Válková, následuje pan poslanec Mašek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Tak děkuju za ten dotaz panu poslanci Exnerovi, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně. Aby bylo úplně jasno, tak my jsme v té době neměli ještě komplexně ani ta doporučení. Takže z těch doporučení jednoznačně vyplynulo to, o čem jsme neustále nejenom přemýšleli a diskutovali, ale to, co jsme chtěli prosadit potom do těch dílčích závěrů, které se nepodařilo v té podobě, v jaké jsme chtěli, prosadit. Takže já nepřijímám absolutně žádné... Nikomu jsme nic nenaznačovali, s nikým jsme to nekonzultovali. Došlo k tomu, že jak ten materiál byl postupně finalizován, tak čím dál tím víc - a vždyť si to mohou všichni přečíst, já věřím inteligenci čtenářů té zprávy. A z té samotné zprávy je naprosto zřejmé, že ty nedostatky tam byly a že je třeba je v závěrech pojmenovat. To, že byly - teď nechci použít slovo překotně, ale relativně rychle nahozeny závěry, se kterými jsme předběžně mohli vyjádřit ten souhlas - dobře, může to tak být, ale ještě se nám to nezdá, počkáme si na kompletní materiál - to je naprosto legitimní. To je první věc.

A druhá - odpověď na dotaz pana poslance Žáčka, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně. My jsme drželi dohodu, která padla ve vyšetřovací komisi, že nikdo, natožpak vedení klubu nebo politické strany, ale že nikdo nebude mít přístup k těm materiálům dříve, nežli je vložíme do systému tady. To znamená v 11 hodin vyšetřovací komise - většinově schválená zpráva. A já jsem tedy dávala pokyn 11.01, 02, 03 (Předsedající: Čas.), jak se to podaří, aby byla vložena naše oponentní zpráva. Takto to bylo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o dodržování času. Nyní s faktickou poznámkou nejdříve pan poslanec Mašek. Faktická poznámka? (Poslanec Mašek: Ano.) Tak následuje z místa pan poslanec Kašník. Prosím, máte slovo. (Poslanec Kašník se s poslancem Maškem domlouvá, aby ho pustil hned.) Dobře, eviduji. Dobře, tak nyní pan poslanec Kašník.

 

Poslanec Pavel Kašník: Já jenom zareaguju na paní kolegyni Válkovou. Tady musím potvrdit, že ta oponentní zpráva byla dohodnuta, že bude vložena až dneska v jedenáct.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan poslanec Mašek se svojí faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Jenom na ctěného kolegu Exnera, vaším prostřednictvím. Tam u těch závěrů jsme to skutečně diskutovali stejně podrobně jako všechna doporučení. Podléhalo to nějakému vývoji. Mluvil tady o tom i ctěný kolega Koten, že jsme měli jeden z možných závěrů, že to nemělo vliv na události po zahájení střelby. A v těchhletěch intencích my jsme to také diskutovali. Potom tam dokonce vypadlo i slovíčko "zásadně" a výsledek byl, že to nemělo žádný vliv. Takže nezlobte se, definitivní hlasování potom bylo naprosto jednoznačné, my jsme to i zdůvodnili.

A teď ještě ke kolegovi Žáčkovi, který by snad chtěl zpochybnit to, jestli tady o tom vůbec legitimně mluvíme, o té naší oponentní zprávě. Já si myslím, že tady jde především o to, co se tehdy odehrálo, jestli tam byly nějaké nedostatky a jaké k nim přijmeme doporučení.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Faktická poznámka pana poslance Zuny, bude následovat pan poslanec Růžička. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Já jsem chtěl zareagovat na vystoupení paní poslankyně Válkové. Já se moc omlouvám, že se dostáváme tady do té roviny, ale já s tím nesouhlasím, protože vy jste zmínila, že vlastně v těch datech, která tady zmínil pan poslanec Exner, mezi 2. prosincem a 6. prosincem, že jste neměli k dispozici to znění. Vždyť my jsme přece postupovali odstavec po odstavci, ten jsme si postupně odsouhlasili. A i v návrhu, který byl odeslán panem poslancem Haasem 2. prosince, tak tyto odsouhlasené odstavce byly, stejně tak i v těch bodech 7 a 8. Takže říkat, že to, co jste poslali druhého, že s tím souhlasíte, abyste v horizontu několika hodin změnili to stanovisko nebo obrátili o 180 stupňů a vlastně začali tam hledat něco, co politicky zřejmě potřebujete, tak mně přijde nedůstojné celé tady té tragické události.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím oslovovat prostřednictvím. Nyní tedy pan poslanec Růžička a následuje pan poslanec Žáček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedající. Já bych zareagoval na pana zpravodaje, který tady tu svoji, tu závěrečnou zprávu opravdu řekl tendenčně. "Hluk střelby slyšeli studující v učebně číslo 420 a vyšli se podívat na chodbu směrem k učebně 423. Jeden ze studujících pokračoval až k ní. Následně při útěku byl hledanou osobou usmrcen. V okamžiku, kdy s dalším studujícím uviděli hledanou osobu se střelnou zbraní, začali chodbou utíkat zpět do učebny."

Tlumiče. Všichni na univerzitě slyšeli, že se tam střílí, všichni, včetně brokovnice, včetně ručních zbraní. Je divné, že pan zpravodaj říká jenom to, co se mu hodí. Takže tlumiče na Filozofické fakultě neměly vůbec žádný vliv. Možná díky nim přišlo o život daleko méně lidí, kteří by, když by byla střelba bez tlumiče, vběhli na chodbu a uvedený vrah by je měl blízko sebe.

K tomu úvodu v Hostouni: já nejsem lékař, ale pan rada Vacátko, ten by asi moc šťastný nebyl. Pokud se tam neprovede ohledání dané osoby a nechá se tam osoba dvě hodiny nebo víc jak dvě hodiny ležet bez toho, aniž by se vědělo, že tento člověk byl zastřelen... Já bych se chtěl zeptat kolegy Maška, on je lékař rychlé zdravotní služby, jakým způsobem se dělá ohledání takovéhoto případu? Protože pokud bychom to věděli o dvě hodiny dřív, možná by to bylo zcela všechno úplně jiné. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Opět prosím o oslovování mým prostřednictvím. Nyní tedy pan poslanec Žáček a následuje paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuju za slovo. Vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, bych si dovolil reagovat na pana kolegu Maška. Rozhodně nezpochybňuji právo na to, dát minoritní zprávu. Naprosto souhlasím, co zde bylo od začátku řečeno, považuji to za demokratické právo v podstatě každého člena Poslanecké sněmovny, možná v každé situaci, kde rozhodujeme jako kolektiv.

Ale chtěl jsem se jenom ujistit, jestli byla vložena dneska, nebo byla zpracována a předána vedení Sněmovny v té době, kdy byla předána ta závěrečná zpráva, tak jako tomu je v případech třeba například na našem výboru nebo na výborech obecně nebo na komisích, kdy je zpracováváno minoritní votum a je předloženo k té finální verzi zápisu v té chvíli, kdy se ten zápis předkládá. To si myslím, že je velmi důležitá procedura.

Jinak do vaší diskuse jako nečlen té komise, když si tady vyjasňujete některé pozice průběžně, jak se měnily, jak se vyvíjely, tak samozřejmě zasahovat nemohu a zasahovat nechci. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková a následuje pan ministr Rakušan. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Budu rychlá, aby došlo taky na pana ministra Rakušana. Chci jenom ujistit pana poslance Žáčka, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, že se vkládá, já myslím, že už je vložená dokonce, ale to nevím, protože to teď nesleduju. Ale já jsem se striktně držela té naší dohody, kterou tady i pan předseda vyšetřovací komise potvrdil. Takže možná že došlo k nějakému technickému malému zpoždění. To mě mrzí. Ale to nezpochybňuje validitu té zprávy. To je první poznámka.

A druhá poznámka ještě. Víte, když člověku něco leží hodně v hlavě a stále si čte ty zprávy a ty dokumenty, a že jsme tam každý z nás strávili hodně času, tak samozřejmě myslím si, že každý má právo i na to, aby to, co z toho vyjde, a to je nezpochybnitelně i závěr - doporučení jsou podle mě důležitější, ale veřejnost chce závěry - tak, aby sedělo. A proto jsme bojovali za to, aby ty závěry byly reálnější, objektivnější, tak jak jsme to my cítili na půdorysu popisu té informace, toho skutkového děje. A vy sami, kteří budete mít k dispozici tu zprávu, buď dojdete k těm závěrům, k jakým došla většina komise, nebo dojdete k závěrům, k jakým jsme došli my jako minoritní skupinka. A myslím si, že budeme všichni sledovat teď ještě i, jak se k tomu postaví ostatní aktéři, naše veřejnost. Takže to je za mě všechno.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan ministr Rakušan, což už bude poslední faktická poznámka v tuto dobu. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem byl řádně přihlášen s přednostním právem do diskuse. Přišla tahle série faktických připomínek. Respektuji a věřím, že rozprava bude pokračovat. Já jsem chtěl reagovat pouze na dvě věci a byl bych prosím rád, abychom neposouvali ten můj výrok, který se možná mediálně trochu posunul. Já jsem nalezl autenticky, co jsem po zásahu řekl. To je hlavně pro paní poslankyni Válkovou, prostřednictvím paní předsedkyně.

Chtěl bych ocenit obrovskou profesionalitu policie i dalších složek IZS při zásahu. Z toho nevyplývá, že jsem dopředu deklaroval, že nemohlo dojít k nějakým pochybením nebo nedostatkům, z té věty to opravdu nevyplývá, a po šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů, to je pro kolegu Maška, jsem řekl, že z toho nevyplynula žádná konkrétní trestněprávní odpovědnost nějakého policisty a nebylo konstatováno žádné konkrétní pochybení, ale GIBS přišel s celou řadou metodických doporučení. Nevím, v čem jsme ve sporu. Ten výrok zcela odpovídá tomu, co si myslím i teď, to znamená, že policie v té chvíli profesionální zásah předvedla.

Co se týká samotné události, my už jsme přišli s řadou doporučení zpřísnění zbraňové legislativy, výrazné posílení prevence, zvýšení bezpečnosti veřejných institucí, zlepšení postupu policie, komunikační osvětové aktivity, vládní program Bezpečné dětství, který se týká toho, o čem mluvila paní poslankyně Válková, a jsem rád, protože tu zprávu znám také ode dneška, že jsem drtivou většinu těch doporučení slyšel, s kterými už přišel GIBS, vnitřní kontrola úřadu policie a řada z nich už byla aplikována. To je, myslím, dobrá zpráva na závěr dnešní diskuse.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A protože je 13 hodin, tak já už jenom načtu došlé omluvy, přeruším projednávání bodu číslo 207. Přerušuji tedy projednávání závěrečné zprávy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. 12. 2023.

Došlé omluvy jsou následující: omlouvá se Petr Gazdík od 11 do 13 hodin ze zdravotních důvodů, Mádlová Ivana od 13 hodin ze zdravotních důvodů, Potůčková Lucie z celého jednacího dne bez udání důvodu, Svoboda Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

A z členů vlády pak Černochová Jana od 11 hodin z pracovních důvodů, Kulhánek Petr od 17 hodin z osobních důvodů, Lipavský Jan od 12 hodin ze zdravotních důvodů a Válek Vlastimil od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy přerušuji naše jednání a připomínám, že ve 14.30 se tu sejdeme na ústní interpelace.

Hezké odpoledne.

 

(Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, vítám vás u dalšího bodu našeho pořadu, kterým jsou

Aktualizováno 11. 2. 2025 v 16:06.