(pokračuje Olga Richterová)

209.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

A než dám slovo panu poslanci Zlínskému, který byl vylosován jako první, ještě načtu omluvy, které dorazily. Omlouvá se z našeho jednání pan poslanec Oldřich Černý, a to od 14.30 hodin z osobních důvodů, paní poslankyně Jarmila Levko od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů a z členů vlády Mikuláš Bek od 16 hodin ze zdravotních důvodů.

A my nyní tedy přistoupíme k první interpelaci pana poslance Vladimíra Zlínského, poté se připraví paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dle dostupných informací některé provedené zahraniční studie, a to z let 2023 a 2024, potvrzují mnohonásobné překročení aberantní, to znamená nadbytečné DNA plazmidového původu u některých šarží mRNA vakcín. Tato technikami genetického inženýrství upravená makromolekulární struktura, tedy plazmid, se využívá prostřednictvím bakterií k masivní produkci mRNA makromolekul, které jsou základem mRNA vakcín, a do vakcíny se může dostat nedokonalým procesem čištění. Zlomky této makromolekuly, stejně jako zlomky mRNA, se mohou nepředvídatelně chovat jako signální a informační látky a narušit fungování buněk a způsobovat různé poruchy a onemocnění včetně zhoubného bujení.

Proto vás, pane premiére, žádám o to, abyste veřejnost seznámil s výsledky u nás provedeného zkoumání kvality šarží mRNA vakcín použitých v České republice a vyrobených zmíněnou metodou a zajistil poskytnutí vzorků vyšetřených šarží nezávislé laboratoři, která vaše závěry prověří, tak jak je při vědeckém zkoumání zvykem.

Tyto a další kroky považuji za nezbytné z důvodu obnovení důvěry velké části veřejnosti jak k vakcinaci obecně, tak ke státním zdravotnickým orgánům a zástupcům vědecké odborné veřejnosti a také z důvodu přípravy na další pandemickou událost v bližší nebo vzdálenější budoucnosti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí a ujme se slova předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zdravím také všechny, kteří nás sledují. Budeme se věnovat dnešním ústním interpelacím. Já oceňuji to, že pan poslanec Zlínský tu interpelaci dobře specifikoval, byť na druhé straně bych chtěl říct, že její odborný charakter by asi spíš svědčil tomu, aby byla předložena třeba ministru zdravotnictví nebo na nějaké odborné úrovni, ale samozřejmě já jsem připraven na to odpovědět.

Na úvod bych chtěl říct, že bezpečnostní profil očkovacích látek je pravidelně sledován a hodnocen, a to jak v předregistrační, tak v poregistrační fázi. U každého registrovaného a používaného léčivého přípravku průběžně probíhá předhodnocení poměru přínosu a rizik, což je základem procesu, který se nazývá pharmacovigilance - farmakovigilance, který se právě zabývá hodnocením léčivých přípravků po jejich uvedení na trh. A není tomu jinak ani v případě těch očkovacích látek proti covidu-19.

A tyto postupy platí pro všechny léčivé přípravky uváděné na trh. U toho hodnocení přínosů a rizik se používají informace z mnoha zdrojů. Jsou to klinická hodnocení, epidemiologické studie, publikovaná data v odborné medicínské literatuře, zdravotnické statistiky. To všechno je nepostradatelná součást toho celého procesu a tam patří také hlášení od zdravotnických pracovníků a pacientů, která se týkají nežádoucích účinků, a dá se říct, že tato hlášení bývají považována za jeden z nejdůležitějších zdrojů informací.

Zdravotničtí pracovníci mají povinnost danou zákonem o léčivech hlásit závažné problémy Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Pacienti to mohou udělat také, ale samozřejmě nemají tuto zákonnou povinnost. Každé hlášení, každé podezření na nežádoucí účinek je zaevidováno, je mu přiděleno světově unikátní číslo a jsou vloženy informace o případech do databáze nežádoucích účinků, centrální databáze nežádoucích účinků, kterou spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a současně jsou předávána zase pod tím unikátním číslem do Evropské unie a Světové zdravotnické federace.

Tady toto probíhalo i v případě těch vakcín, které zmiňujete. Výrobní proces mRNA navíc obsahuje purifikační krok, který cíleně sleduje hladiny látky, kterou jste zmiňoval, tak, aby byla na co nejnižší možné úrovni. Ve specifikacích léčivé látky je množství případné přítomné lineární DNA sledováno jakožto množství nečistoty pocházející ze vstupní suroviny.

Zase tento proces je standardní u všech léčivých přípravků, když se sledují ve složení všechny významné nečistoty, ať už pocházejí z výroby, nebo jde o nečistoty příbuzné vyráběnému produktu, jako jsou fragmenty, agregáty a další věci, stejně tak jako jsou u léčivé látky mRNA vakcín rutinně kvalifikovány další standardní nečistoty pro biologické přípravky, kterými jsou DNA hostitelské buňky, proteiny hostitelské buňky a tak dál. Jsou tam stanovována i případná rezidua DNA templátu, tedy takzvané lineární DNA.

Tedy bezpečnost mRNA vakcín proti onemocnění Covid-19 je stejně jako u ostatních léčivých přípravků sledována, dále sledována kontinuálně a pozitivní poměr přínosu a rizik je základní podmínkou všech registrovaných léčivých přípravků. A pokud by rizika léku převažovala nad jejich přínosy, je důvod pro zrušení registrace, ale to není tento případ. Je jistě potřeba průběžně vyhodnocovat potenciální rizika, ale vakcíny mRNA se staly bezpečnou účinnou zbraní v boji proti celosvětové pandemii.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám, že pan poslanec má zájem o položení doplňujícího dotazu. Prosím tedy.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já jsem tady zmínil, že ty studie, které se prováděly, jsou poměrně recentní, ty jsou z roku 2023 a 2024, a jde o to, že ty studie použily poměrně nové metody, které nepotvrdily to, že kontaminace použitých vakcín byla nízká - ale naopak zjistili, že ta kontaminace byla několikanásobně - až pětsetkrát - větší a hlavně se to týkalo některých šarží. Takže mně jde o to, jestli tedy skutečně reálně to bylo tak, že všechny šarže byly v pořádku z hlediska tady tohoto, jestli byly použity ty nové metody a jestli tedy se počítá s tím, že se to nějakým způsobem zpětně ještě došetří pomocí těch nových metod?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, děkuji za dodržení času, a druhá a závěrečná reakce předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Nemám samozřejmě k dispozici všechny ty studie, mám zde shrnuté výsledky některých studií, třeba z odborného časopisu The New England Journal of Medicine, jsou to různé studie, které se týkají safety and efficacy právě zaměřené na vakcínu covid-19 - třeba studie Polaka a kolektivu, Badena a kolektivu, Thomase a kolektivu. Tyto studie jsou založeny na poměrně reprezentativním vzorku 43 000 dobrovolníků a 30 000 účastníků a vesměs výsledky těchto studií ukazují účinnost na úrovni 94 procent, taky potvrzují velmi dobrý bezpečnostní profil té vakcíny a neukazují nějaké výjimečné, závažnější reakce. Naopak závažnější reakce byly vzácné a nelišily se výrazně mezi očkovanou a kontrolní skupinou - tady shrnuji aspoň některé závěry těch studií: pokud jde o bezpečnost, ukázalo se, že nejčastější nežádoucí účinky zahrnují bolest v místě vpichu, únavu, bolest hlavy a svalů či kloubů. Většinou jde o mírnou a střední intenzitu. A zase ta další studie: závažné komplikace se vyskytly vzácně, jejich četnost se příliš nelišila mezi skupinou očkovaných a těmi, kteří dostali placebo. Takže máme tu k dispozici opravdu reprezentativní studie v renomovaném časopise nebo renomovaných časopisech, vědecky podložené, které toto nepotvrzují. Samozřejmě poctivě přiznávám, nejsem schopen reagovat na poznatky všech studií, a to bych nechal na kolegy, kteří se této věci odborně věnuji. Nicméně přesto platí moje konstatování, že vakcíny mRNA jsou považovány za bezpečnou, účinnou zbraň v boji proti celosvětové pandemii.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my přistoupíme k následující interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Lucie Šafránková, ta byla vylosována jako druhá. Připravit se může poslanec Tomio Okamura. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Pane premiére, já se vás chci zeptat, proč vaše vláda doslova podrazila více než 100 000 zaměstnanců v náročných profesích, když nedodržela dohodu, kterou s nimi v loňském roce prostřednictvím jednání s odbory a zaměstnavateli uzavřela? V rámci jednání o vaší - no, v uvozovkách - důchodové reformě byly mezi vládou a sociálními partnery dohodnuty jasné podmínky, za kterých tito zaměstnanci budou moci odejít do řádného plného starobního důchodu až o pět let dříve, než bude aktuální hranice důchodového věku. Tuto dohodu ale vaše vláda na poslední chvíli jednostranně porušila, když vládní poslanci a senátoři hlasovali pro návrh pánů poslanců Bendy a Jakoba, ze kterých se vlastně přes noc stali špičkoví experti na pracovní lékařství a hygienu pracovního lékařství a kteří vlastně řekli, že na základě jejich odborných analýz nejsou profese, ve kterých tito lidé v extrémní zimě, horku a pod extrémní fyzickou zátěží pracují tak náročné, aby jim to dávalo právo jít do důchodu dříve.

Pane premiére, proč jste jednostranně porušili dohodu o podmínkách dřívějšího odchodu do důchodu pro zaměstnance v náročných profesích? A proč jste tyto lidi podvedli? Proč jste to udělali? Proč nemohou jít do řádného a důstojného důchodu po celoživotní tvrdé dřině v těžkých podmínkách o pár let dříve? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji paní poslankyni i za dodržení času a nyní reakce předsedy vlády Petra Fialy. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak, vážená paní poslankyně Šafránková, já bych tedy chtěl reagovat na vaši interpelaci týkající se údajného podrazu vlády vůči zaměstnancům v náročných profesích. Vaše tvrzení mě překvapuje, protože já o žádném podrazu nevím. Naopak, my podnikáme řadu kroků pro to, abychom tyto zaměstnance podpořili, a v rámci důchodové reformy jsme se zaměřili na zajištění spravedlivých podmínek i pro zaměstnance, kteří jsou v rizikových povoláních. Já to hned připomenu, jenom bych chtěl říct, že žádná dohoda tady se sociálními partnery nebyla - nemohla být, protože zaměstnavatele s tím pojetím v těch rizikových - nebo ošetření těch rizikových - kategorií, zvlášť v té třetí, v té podobě, v jaké to původně bylo navrženo, vlastně nikdy nesouhlasili, takže o žádné takovéto dohodě opravdu nemluvme.

Nicméně co jsme udělali: pro pracovníky zařazené do té nejrizikovější kategorie, do té čtvrté, jsme umožnili předčasný odchod do důchodu bez krácení penze na základě odpracovaných směn. A toto se týká zhruba 12 000 osob. A pro zaměstnance, kteří pracují ve třetí kategorii, tedy ty, kteří pracují v náročných podmínkách, jako je chlad, teplo, fyzická zátěž, vibrace, tak jsme podle dohody připravili novelu zákona, která tuto situaci řeší. Ta novela je předložená, vláda vláda se jí bude zabývat v příštím týdnu. A tato novela stanoví, že zaměstnavatelé budou přispívat zaměstnancům vykonávající rizikovou práci na jejich důchodový účet. Konkrétně zaměstnanec odpracuje alespoň 11 směn v měsíci v podmínkách odpovídající třetí kategorii rizikovosti - tak pak bude zaměstnavatel povinen přispívat 4 procenty z jeho hrubé mzdy do systému důchodového pojištění. Pokud zaměstnanec v takových podmínkách odpracuje 3 až 10 směn měsíčně, tak příspěvek zaměstnavatele bude činit 3 procenta a díky tomu budou mít zaměstnavatelé (zaměstnanci?) v náročných profesích možnost odejít do důchodu dříve, aniž by jim byl důchod krácen - takže budou mít jistotu, že ta jejich těžká práce se v rámci důchodového systému zohlední a nebudou finančně znevýhodněni. Tímto způsobem umožníme předčasně odchod do důchodu s finanční kompenzací. Takže není pravda, že by osoby, které pracují ve třetí kategorii, nemohly odejít do důchodu dříve.

Znovu připomínám, že k zařazení zaměstnanců ve třetí kategorii rizik do stejné skupiny, jako jsou zaměstnanci ve čtvrté skupině, nebyla souhlasná reakce. Nebyla tady shoda, nebyla souhlasná reakce ani od zaměstnavatelů. A ten důvod není ten, že by nepřáli zaměstnavatelé slušné podmínky v důchodu těmto lidem, ale důvodem je zejména složitá evidence těchto činností a také nerovnost mezi těmi riziky, a to je, myslím, docela odborná debata. Ten systém by se měl i na základě toho týkat vybraných rizik ve třetí kategorii a ten návrh, se kterým tady přicházíme a který příští týden, jenom se příští týden vyjádří vláda, tak by ten problém měl řešit - měl by být vyřešen lépe na základě tohoto návrhu. Samozřejmě budete mít možnost se k tomu vyjádřit při projednávání v Poslanecké sněmovně, to si myslím, že debatu určitě můžeme vést, a já sám z těch zatímních diskusí, z toho, jak jsme se tím zabývali na tripartitě, jak jsme to probírali vlastně i ve vládní koalici a jinde, tak jsem si dobře vědom toho, že to zařazování zaměstnanců do třetí kategorie - ve třetí kategorii tak, aby to bylo spravedlivé, že to není úplně jednoduché nastavit, a proto jsem přesvědčen, že tak, jak je to teď v tom návrhu, tak je to spravedlivé, je to proveditelné a bude to lidem, kteří pracují v těžkých podmínkách, skutečně vytvářet možnost odchodu do předčasného důchodu, aniž by byli nějakým způsobem kráceni. A to, že tam je rozdíl proti té čtvrté kategorii, to si myslím, že také odpovídá tomu, co se děje v realitě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o doplňující dotaz či reakci. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Pane premiére. Podraz to je a za tím si stojím. Těch debat, kterých proběhlo v mediálním prostoru nad tímto tématem, byla celá řada. I z vašich úst tady jasně padalo, že ty náročné profese v kategorii tři tam budou jasně zařazené, abyste na poslední chvíli, přes noc sem podali tento návrh, a prakticky asi nevíte vůbec, co děláte. Vaše vláda jednoznačně neví, co dělá, protože to měníte častěji než svoje vlastní ponožky. Co se týká toho vašeho návrhu, kterým to má kompenzovat, tak já vám řeknu, o co tady jde. Jde tady pouze o to, že vy dáváte na rozloučenou takový dáreček do soukromých penzijních fondů. No, o nic jiného tady nejde. Těm zaměstnancům to absolutně nepomůže, oni aby mohli jít do předdůchodu o pět let dříve podle stávajících pravidel penzijního spoření, tak by museli mít naspořeno alespoň necelých 800 000 korun.

Tak mi řekněte, kolik lidí na to dosáhne? Prakticky na to nedosáhne nikdo. (Předsedající: Čas.) A co starší zaměstnanci, kterým je dneska padesát let? No, nic.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, aniž bych vás parafrázoval, není to podraz, v žádném případě to není podraz a za tím si stojím. Naopak, je to snaha najít správné a spravedlivé řešení. Rozlišit nějak ty lidi, kteří pracují v té čtvrté kategorii, kde existuje jednoznačná shoda na předčasném odchodu do důchodu od těch, kteří po nějakou dobu pracují v těžkých profesích - ono se taky nemusí týkat celé té doby, po které jsou zaměstnáni - a vytvořit jim podmínky pro to, aby mohli odejít do předčasného důchodu, a tyto podmínky jim ten návrh vytváří. Znovu opakuji, pokud zaměstnanec odpracuje aspoň 11 směn v měsíci v podmínkách, které odpovídají třetí kategorii rizikovosti, tak bude zaměstnavatel povinen přispívat mu 4 procenta z jeho hrubé mzdy do systému důchodového pojištění. Já myslím, že to není zas tak, že nad tím můžete mávnout rukou a říct, že se nic pro ty lidi neudělalo. A zaměstnanec může rozhodnout, že půjde předčasně do důchodu, aniž by měl finanční krácení, protože tímto způsobem mu to zaměstnavatel bude kompenzovat. Dokonce i pro ty zaměstnance, kteří odpracují v takovýchto podmínkách jenom 3 až 10 směn, tak je tam povinnost zaměstnavatele poskytnout tento příspěvek. To je prostě evidentní fakt a jenom doufám, že to tady co nejrychleji v Poslanecké sněmovně schválíme, a že toto doplnění té důchodové reformy a myslím, že její vylepšení, že společně tady prosadíme a lidem v náročných profesí ve třetí kategorii také zajistíme možnost předčasného odchodu do důchodu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto se posouváme k interpelaci následující, tu přednese pan předseda Tomio Okamura a připravit se posléze může paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, čeští občané za vaší vlády platí nejdražší elektřinu a plyn v Evropské unii. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat. Je to Fialova drahota. Rád bych se vás zeptal, proč tedy pořád lidem lžete, že to je kvůli válce na Ukrajině? Přitom tím skutečným důvodem je jen a jen neschopnost vás a vaší vládní koalice situaci řešit.

Pojďme k faktům. Čeští spotřebitelé platí po přepočtení na paritu kupní síly za elektřinu i zemní plyn nejvyšší ceny ze všech států EU. Česká republika přitom trvale patří k největším vývozcům elektřiny v Evropě, když vyrobíme více elektřiny, než ji spotřebujeme. Českým domácnostem se ale elektřina mezi lety 2021 až 2024, tedy během vaší vlády, zdražila o 85 procent, přitom na Slovensku za stejné období elektřina zdražila pouze o 12 procent, Maďarsku o 1 procento, a je tam nyní nejlevnější v Evropě, a v Polsku elektřina dokonce o 2 procenta zlevnila. Podobné je to i ohledně cen zemního plynu, který českým domácnostem za poslední tři roky zdražil v České republice o 93 procent, ale například Maďarsku o 10 procent zlevnil. To je jasným důkazem toho, že viníkem vysokých cen v České republice je tedy Fialova vláda, protože ostatní země v našem regionu mají ceny mnohem levnější. Úplně zbytečně jste vytahali občanům peníze z kapes, i firmám.

Pro SPD je tento stav samozřejmě nepřijatelný a představili jsme plán, jak to změnit. Plán, který bychom chtěli realizovat v příští vládě. Stát musí převzít plnou kontrolu nad procesem výroby, distribuce a prodej energií, je nezbytné zastropovat ceny elektřiny u jejich výrobců i obchodníků, co nejrychleji rozšířit kapacity českých jaderných elektráren a odstoupit od všech zničujících závazků klimatické a energetické politiky EU, zejména je potřeba odstoupit od Green Dealu, od pařížské klimatické dohody a od likvidačního systému emisních povolenek. Proč tedy lidem pořád lžete, že to je kvůli válce na Ukrajině?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedo. Především je potřeba říct, že moje vláda byla jmenována v době, když více než půl roku rostly ceny energií, zkrachoval obchodník Bohemia Energy s 90 000 odběrateli, tam už měli lidé výrazně vyšší ceny, nebo odběratelé měli výrazně vyšší ceny než předtím, třeba z 2,5 korun za kilowatthodinu se to zvýšilo na 5 korun za kilowatthodinu, to je dvojnásobný nárůst cen i záloh. O dva měsíce napadlo Rusko Ukrajinu a dodávku energetických surovin začalo využívat jako ekonomickou zbraň, což je prostě pravda. My jsme v té době byli závislí na Rusku, pokud jde o plyn, z 97 procent, pokud jde o ropu, z 50 procent také v jaderném palivu, a alternativní trasy byly tady využívány - vůbec možné jenom ve velmi omezené míře. My jsme udělali celou řadu opatření od terminálu, zkapalněný plyn a další a další věci. Já tady nechci vyjmenovat, já se chci dostat k těm cenám, a tím jsme dokázali tuto situaci nějakým způsobem zkorigovat. Ano, ceny energií a ceny elektřiny v České republice nejsou takové, jak bych si představoval, a nejsou takové ani Evropě. Je celoevropským nedostatkem úroveň cen energií a teď se nebavím o tom, jestli v nějaké evropské zemi stojí elektřina o pár procent víc nebo méně, to má svoje objektivní příčiny, ale mluvím o celkové cenové úrovni energií v Evropě. Vy jste tady zmínil Maďarsko, Slovensko, no, to jsou státy, které dotují ceny energií, ale jsou to také státy, které mají deficit veřejných financí přes 4 procenta a některé z nich se dostávají do ekonomických problémů. A nakonec, když to dotujete, tak to stejně znamená, že to zaplatí jiným způsobem občané. Museli bychom to dotovat na úkor jiných výdajů, investic do školství, důchodů, bezpečnosti, to mně připadá jako nevhodné a myslím, že to ani nikdo nenavrhuje.

Pokud jde o tu konkurenceschopnost, a jaké jsou ceny energií u nás, tak konkurenceschopnosti v cenách energií se mimo jiné věnovala i Draghiho zpráva ke konkurenceschopnosti Evropské unie a je na ní mimochodem jeden zajímavý graf, který porovnává maloobchodní a velkoobchodní ceny, což jsou v tomto případě ceny, které se dotýkají průmyslu. Já to tady ukážu, protože to vyvrací tu tezi, že máme nejdražší ceny energií v Evropě. Tady vidíte zatrženou Českou republiku, jsme někde uprostřed, o nejdražších cenách se ani pro velkoobchod, pro maloobchod v tomto případě nedá hovořit. A i tato zpráva vlastně pro oblast energetiky navrhuje celou řadu kroků zjednodušování, zefektivnění povolovacích procesů, mimochodem to děláme, posílení, modernizace přenosových distribučních sítí, děláme oddělení úhrad obnovitelných a jaderných zdrojů od fosilních, podpora samovýroby energie, zvýšení systémové flexibility, harmonizace daňových cenových úlev, podpora inovací v energetickém sektoru a tak dále, bych mohl jmenovat. A to jenom ukazuje. Že neexistuje žádné jednoduché jedno řešení, které tu situaci vyřeší, žádný kouzelník, žádný kouzelný proutek, kterým by se dalo mávnout a situace se zlepšila, ale že to vyžaduje dlouhodobou proměnu energetiky v Evropě.

Konkurenceschopnost, mimochodem, konkurenceschopnost evropských ekonomik bude hlavním tématem evropské rady, která se bude konat v březnu a na tu já pojedu s dvěma klíčovými podbody, a to je energetika a automobilový průmysl. V obou případech jsme iniciativní a děláme kroky k tomu, abychom tady zlepšili podmínky pro naše producenty a naše občany, abychom upravili některé věci, které s sebou přinesl Green Deal, iniciativa za zrušení pokut a revizi emisních cílů automobilového průmyslu nebo iniciativa za minimálně odklad nového systému ETS 2. To jsou věci, o kterých jsem už veřejně mluvil a které Česká republika dělá. Takže ano, ceny energií nejsou takové, jak bychom si všichni přáli, ale rozhodně neplatí, že ceny energií máme nejdražší v Evropě. Nakonec grafy z Draghiho zprávy to jednoznačně ukazují.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím, pane premiére. Děkuji a prosím, pane předsedo, máte nyní čas na položení doplňující otázky.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak, pane premiére, vy si snad sedíte na uších, vy vůbec nevíte, která bije. Za prvé v přepočtu na paritu kupní síly evropský statistický úřad Eurostat za vaší vlády 2021 až 2024 máme nejdražší ceny v EU, mnohem dražší, jak jsem řekl ve svém předešlém vystoupení, než ve srovnatelných zemích.

Argumentujete Draghiho zprávou. No, tak Draghiho zpráva propaguje Green Deal a jako řešení tam píšou pokračování Green Dealu. Ano, to je politika vás, vaší vlády. My naopak říkáme zrušme Green Deal, přesně jak to řekl Donald Trump, nemá to budoucnost. Mluvíte o průmyslu. Vy snad vůbec jste v jakémsi Matrixu! Mimochodem, včerejší článek iDNES V českém průmyslu začalo propouštění, firmy ničí drahé energie. Uvádí to jako důvod. (Ukazuje články). Další článek tady mám, mimo jiné uzavírají firmy část výroby kvůli drahým energiím. Vždyť je to jeden článek za druhým, konkrétně ze včerejška. Tak proč lžete, že kvůli válce na Ukrajině jsou drahé energie, když to není pravda? (Předsedající: Čas!) Je to jenom kvůli vaší neschopnosti, pane premiére, podejte demisi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám, že je zájem o závěrečné vystoupení v rámci této interpelace. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Všimněte si, pane předsedo Okamuro, že tady křičíte, urážíte mě, a je to jenom proto, že nemáte žádné argumenty, nejste schopen vůbec na moji odpověď reagovat. A nakonec se ukazuje, že ani neznáte ty věci, o kterých mluvíte, protože Draghiho zprava určitě není propagandou Green Dealu a naopak se hodně věnuje tomu, jak posílit konkurenceschopnost Evropy a zajistit prosperitu. Máme nejdražší energie v Evropské unii. No, tak já, dobře, tak se vám grafy z Draghiho zprávy, které myslím, zatím nikdo nezpochybňoval, nelíbí, tak tady se můžeme podívat na grafy, které se týkají ceny elektřiny a ceny plynu podle údajů Eurostatu, na který se odvoláváte. Tady zase vidíte, že sice u elektřiny nemůžeme být spokojeni, protože patříme mezi ty země, které skutečně pro domácnosti se spotřebou pět až 15 megawatthodin mají tu cenu vyšší, ale určitě ne nejvyšší v Evropě. A stejně tak, když se podíváte, tam jsme na tom výrazně lépe nebo o něco lépe pokud jde o ceny plynu. (Ukazuje grafy.) Tak toto jsou fakta, toto jsou údaje, dokonce údaje i instituce Eurostatu, na který jste se odvolával vy. Takže já jenom mohu říct ano, vždycky tu můžete vytáhnout nějaký graf a nějaký přepočet, ale bavme se o tom, co je relevantní.

Ano, nejsem rád, nemám radost z toho, že s cenami elektřiny pro domácnosti s nízkou spotřebou patříme k těm zemím, které je mají nejvyšší. Ale ptejme se po příčinách. Moje vláda udělala řadu kroků pro to, abychom to do budoucna změnili, ať už je to podpora obnovitelných energií, nebo především dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Protože už nemám čas, tak nebudu připomínat, co se tady dělo s dostavbou Temelína.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my přistoupíme k čtvrté dnešní interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Věra Adámková, připraví se poté pan poslanec Janulík. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, dámy a pánové, já bych chtěla obrátit vaši pozornost k tomu, co by nás mělo velmi zajímat, a to je budoucnost této země. To jsou naše děti. A mě teda velmi mrzí, že opakovaně tady není pan ministr školství, tak proto to také padá na vás, pane premiére. Ale hlava je vždycky zodpovědná, s tím nic neuděláme. Dnes tady také není, proto se musela tu interpelaci směrovat tak, jak ji směřuji.

Prosím pěkně, obrací se na mě řada našich občanů, nikoliv voličů, a je mně velmi divné, že by se neobraceli také na členy vlády, a schází mi tady tedy okamžitě ten aktivní náboj, snažit se lidem vysvětlit situaci. Za prvé, v našich školách jsou stále již třetí rok třídy i na druhém stupni, kde je více než polovina žáků, kteří nemají mateřský jazyk český, a ministerstvo mlčí. Co z toho plyne? Za prvé, tito žáci pochopitelně, a teďka myslím všechno v tom nejlepším, potřebují zvláštní péči. Na druhém stupni již ji nemáme, protože tam už se toto nepředpokládá. Na druhou stranu čeští žáci pochopitelně tím trpí, protože ten učitel se jim nemůže tolik věnovat. Jak asi ta hodina vypadá?

Do toho přichází ministerstvo s takovými zmatečnými výkřiky, a protože tu není pan ministr, nemůžeme je dostat ani vysvětlené, tu, že ubere hodinu zeměpisu, tu ubere hodinu něčeho, tu hodinu matematiky. Dobře. Samozřejmě všichni chceme, aby naše děti byly konkurenceschopné ve smyslu jazyků, ale nemůžeme předpokládat, že všichni z nich budou překladatelé Shakespeara. To je přece nesmysl. Čili je třeba, aby uměli samozřejmě cizí jazyky na úrovni dorozumění, v tom není žádný spor, ale nemůže to být na úkor toho, že jim bereme profilové předměty.

Takže já si dovedu živě představit situaci naší mladé generace, kdy budou chtít práci na mezinárodním poli, prosím pěkně, pro mě srovnání mezi Horní a Dolní Lhotou není signifikantní, chci mezinárodní obstání našich žáků, to znamená, minimálně v evropském prostoru.

To je sice výborné, že to budou jakžtakž umět říct, ovšem oni nebudou vědět co. Takže trojčlenka zůstane nezachována. (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) A ostatní věci také. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se ujme slova předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za otázku, vážená paní poslankyně. Samozřejmě předseda vlády musí být schopen nějak odpovědět na všechno, pokud jsou ty dotazy příliš odborné a specifické, tak je to samozřejmě složitější. Když se to týká ale školství a konkurenceschopnosti, tak to je téma, které musí zajímat nás všechny, s tím já s vámi souhlasím a je to téma, kterému se sám snažím hodně věnovat.

O mně je známo, že nejsem spokojen s tím, jak vypadá český vzdělávací systém, nejsem spokojen s tím, co se děti učí na školách. Jsem rád, že se to mění. Na můj vkus to jde moc pomalu, ale to české školské prostředí je docela konzervativní. To nemyslím v politickém smyslu, ale tak jako přirozeně, takže není úplně jednoduché všechny ty aktéry o něčem přesvědčit. Co se týká konkurenceschopnosti českých studentů na mezinárodní úrovni, to je hodně komplexní téma. Já se jen mohu opřít o nějaké výzkumy, které byly dělány například podle indexu prosperity České republiky, což je společný výzkum  České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd, byla kvalita českého vzdělávání a výzkumu v roce 2024 hodnocena jako čtrnáctá nejvyšší v Evropské unii, tedy někde v polovině. Nejlepších výsledků dosahují severské země, to víme, Švédsko, Finsko. Taky trošku platí, že státy s vyšší kvalitou vzdělání mají i vyšší výdaje v poměru k HDP. Česko tady taky není na tom tak špatně, 4,9 procenta HDP je mírně nad průměrem Evropské unie, který je teď 4,8.

A k tomu bych ale řekl, že Česká republika je jedna z mála zemí, aniž bych to teď nějak hodnotil, na světě, která poskytuje bezplatné vzdělání prakticky na všech úrovních a platí je z veřejných rozpočtů. Zároveň máme problém, ten se taky v té veřejné debatě někdy ne úplně dostatečně přiznává, že máme velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci a bohužel se to netýká jenom třeba mé generace, ale týká se to i lidí ve věku 25 až 34 let, kde jsme na čtvrtém nejhorším místě v Evropské unii. Což si myslím, že nás určitě nemůže nechat i vzhledem k tomu, jak se vyvíjí pracovní trh, jak se vyvíjí požadavky zaměstnavatelů, konkurence - ne, nemůže nás to nechat chladnými.

My se snažíme dělat různá opatření, ať už zvyšování peněz, které jdou do vzdělávání. To jsou dobře vynaložené peníze, většinou tedy. Tady jsme proti roku 2021 už zvýšili rozpočty školství téměř o 50 miliard korun. Zajistili jsme 130 procent průměrné mzdy pro pedagogy a posílili jsme i financování vysokých škol skoro o  6 miliard korun.

Děláme změny, které jste tu zmínila. Třeba reformu rámcových vzdělávacích programů. To bych řekl, že je skoro největší změna v našem školství za posledních dvacet let. Vychází to z nějaké proměny společnosti, přístupu k informacím, pracovního trhu a dalších. Musíme to, co se děti učí na školách, prostě změnit tak, abychom jim nedávali jenom informace, ale učili je s těmi informacemi pracovat, aby se na školách míň biflovalo a více to vedlo k porozumění. Tady ta reforma není žádná změna od stolu. Proběhlo dvanáct kulatých stolů, zapojilo se do toho 9 000 pedagogů. Někdo kritizuje, že to je příliš široké, někdo, že neprobíhá debata, nebo oboje. Určitě to dohromady není pravda.

Mohl bych ještě pokračovat v těch změnách, ale zmíním jednu věc. Za svoji celoživotní dráhu učitele i člověka, který debatuje se zaměstnavateli, jsem se setkal s tím, že co je opravdu zásadní a důležité, není znalost nějaké technologie, ale právě třeba znalost jazyků. Myslím, že v tom se i shodneme, ať už jsou to jazyky, kterými se domluvíte, mateřský jazyk nebo angličtina, tak je to třeba i v uvozovkách jazyk přírodních věd, jako je matematika. Jsem přesvědčen, že toto prostě patří dnes k všeobecnému vzdělání a je nutné, aby to naše děti ovládaly.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Doplňující dotaz paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já si právě myslím, že třeba to poměrně malé procentuální zastoupení - v tom s vámi naprosto souhlasím - vysokoškoláků je právě proto, že nejsou konkurenceschopní. Samozřejmě že všechno se vyvíjí, tedy i způsob výuky a tak dále, ale nejsem přesvědčena o tom, že vám dali dobré informace, že to bylo zcela komunikováno, protože to by se na mě ten terén neobracel. Nejsem učitel základní ani střední školy. Oni jsou tím velmi znepokojeni.

Pak tedy bych chtěla slyšet, vaším prostřednictvím - tím nemyslím směrem k paní předsedkyni, ale směrem k ministru školství a potažmo vládě - co uděláte pro další roky s těmi školami, které jsou enormně zatížené žáky s jiným než českým mateřským jazykem? Protože jak se zdá, tak situace se honem neuklidňuje a oni skutečně potřebují pomoci, jak ti žáci, tak ty školy, protože ani jedna strana nemůže býti spokojena. Takže to prosím, kdyby bylo možné potom zodpovědět. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan premiér, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To není jediná - možná největší nerovnost, která v tom systému je. Co nás třeba musí trápit a trápí nás, je to, že jsou obrovské rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony, což mimo jiné souvisí třeba i s kvalitou pedagogického sboru. Protože když máte dneska na některých místech školy, kde prakticky nenajdete kvalifikovaného pedagoga, tak nejenže si neporadí s žáky, kteří dobře neovládají český jazyk, ale neporadí si mnohdy dobře ani třeba s problémovými žáky, kteří český jazyk ovládají. Tohle se třeba právě snažíme změnit tím, že učitelské povolání, které je prestižní, ale není atraktivní, se snažíme zatraktivnit těmi 130 procent průměrné mzdy tak, aby mladí lidé, kvalitní mladí lidé, se chtěli stát učiteli, abychom měli učitele, kteří dokáží tu situaci zvládnout.

Stejně tak máme problémy třeba na středních školách s tím, že v Praze se kolikrát nedostanou ani velmi talentované děti, zatímco v jiných místech České republiky je ta situace jiná. Je nedostatek míst na základních školách v některých regionech. To zase řešíme ve spolupráci s kraji, s Hlavním městem Praha, tak, abychom vybudovali potřebné kapacity.

Dále i řekněme strukturální překážky, protože není to jenom v obsahu učiva. Jsou tu určitě i strukturální bariéry, tak abychom i tyto dokázali překonat. Myslím, že velké téma, které je ještě před námi, kde se už něco děje, ale také bych chtěl, aby to šlo rychleji, je změna struktury středního školství, která ať už počtem oborů, způsobem rozdělení jednotlivých škol, neodpovídá tomu, co mladí lidé dnes potřebují a jaké jsou pak jejich další kroky, ať už jde o pracovní trh nebo o umístění na vysokých školách. Takže všude tam musíme ty změny dělat. Budu rád, když budou rychlejší. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. S další interpelací pan poslanec Miloslav Janulík, prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Dobrý den, děkuji. Pane premiére. Já v podstatě po roce přicházím se stejným tématem. Po roce logicky, protože se uzavřel rok 2024 a opět nám poklesla porodnost. Zatím to vypadá, že to bude zhruba o dalších 7 000 nenarozených dětí, což je takové městečko. Před rokem, když jsem se vás na to ptal, tak v té odpovědi - dá se to dohledat v zápise - jste mi řekl, že klesla porodnost, což jsem samozřejmě věděl. S tím v poslední půl minutě jste mi řekl, že vaše vláda koná mnohé kroky, aby tomu tak nebylo, ale že se to tak děje všude. No, ono se to tak děje ve smyslu té Evropy. Někde víc, někde míň, někde výrazně míň. Já bych tedy chtěl vidět po tom roce, jestli ty kroky, o kterých jste mluvil obecně - nevím, které to tedy byly - vedly k tomu, k čemu vést měly. Asi tedy nevedly, protože porodnost dále poklesla a zase poměrně výrazně.

Chci se zeptat, proč jste třeba nesáhli k takovým opatřením, jako některé okolní státy, kdy jenom přímé nebo i nepřímé finanční pobídky přimějí mladé lidi... Teď nemluvím o bytové výstavbě a jiných komplexních věcech, ale jsou to třeba fakt přímé pobídky na děti nebo výrazné finanční daňové zvýhodnění matek s dětmi, protože to si myslím, že jsou jasné propopulační kroky. Já jsem ale, promiňte, během toho roku žádný propopulační krok vaší vlády nezaznamenal. Tak bych rád, kdybyste mně řekl, když jste vloni říkal, že tedy jsou ty kroky, tak jestli byste mně mohl některé jmenovat a zároveň i vysvětlit, proč tedy, pokud nějaké byly, neměly vůbec žádný vliv. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Nyní předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, myslím že i tady, stejně jako u té předcházející interpelace, se shodneme na tom, že ten problém tady je a že je s ním potřeba něco dělat. Nicméně ta debata je komplexní a ono za rok se toho moc nestane v takovéto oblasti, ale já se pokusím reagovat na vaši otázku tak, jak byla položena. Co jsme tedy dělali nebo co děláme, abychom vytvářeli podmínky, které rodinám pomohou?

Tak za prvé jsme zvýšili rodičovský příspěvek o 50 000 korun, podporujeme flexibilní úvazky pro rodiče, snižujeme počet dětí ve školkách, zvyšujeme kapacity školek. Od roku 2020 přibylo přes 11 000 míst v mateřských školách. 82 procent z toho ve školkách zřizovaných obcemi. Zaměřujeme se také na lepší vybavení škol.

Důležitým opatřením je záruka míst v dětských skupinách pro tříleté děti, které jsme schválili, které začne platit od roku 2026, což zase dává rodičům záruku, že se o jejich děti někdo postará, aby se mohli snáze vrátit do práce. S tím souvisí to, že podporujeme zaměstnanost rodičů.

Zavedení 5procentní slevy na pojistném pro zkrácené úvazky přineslo přes 20 000 nových pracovních míst. Flexibilní novela zákoníku práce umožní zase rodičům lépe sladit pracovní a rodinný život. Jak víme, tak tohle je důležité pro rodinu a pro úvahy, jestli zakládat rodinu, jestli se podaří sladit pracovní a rodinný život dohromady.

Myslím, že takovým opatřením je i důchodová reforma, respektive některé její aspekty, třeba to, že zavádíme rodinný vyměřovací základ, to znamená, že rodiče s dětmi budou mít výhodnější výpočet důchodů, navíc rodiče na rodičovské dovolené nebudou mít důchod počítán z rodičovského příspěvku, ale z průměrné mzdy, což zase zajistí vyšší důchody matkám s nižšími příjmy. Čili to jsou všechno věci, které odstraňují některé bariéry, které by teoreticky lidem mohly bránit v tom, aby chtěli zakládat rodiny nebo že by se třeba báli mít děti, že to ekonomicky nezvládnou.

Ale vy říkáte, že jste mně ty otázky kladl před rokem, já si to vybavuji, ale porodnost určitě není věc, kterou by šlo změnit z měsíce na měsíc, už z biologického hlediska je potřeba minimálně devět měsíců, takže nějaký čas to chce.

A teď k té ekonomické podpoře. Já tady mluvím o tom, že stát nesmí rezignovat, musí odstraňovat překážky. Uvedl jsem vám tady konkrétní příklady toho, co jsme udělali v této věci. Ale podívejme se do zahraničí. Jak ukazují studie a zkušenosti ze zahraničí, tak masivní finanční injekce do porodnosti, vysoké porodné, přímé bonusy na narození dítěte nemají v dlouhodobém horizontu výrazný efekt na růst porodnosti. Opravdu se stačí podívat na ty výsledky v těch dalších zemích. A musíme si uvědomit, že jsme ve společnostech, které nejsou existenčně ohroženy, kde lidé mají širokou možnost seberealizace. Tam rozhodování o dětech není primárně otázkou peněz. Ale znovu opakuji, musíme dbát na to, aby jakékoliv ekonomické překážky tady nehrály roli, a proto jsme dělali ta opatření, která jsem tady zmínil.

Ano, průměrná porodnost v České republice klesá, ale - a to je potřeba taky vidět - klesá v celé Evropě. A opravdu to není těmi opatřeními jednotlivých zemí, ale jsou to nějaké kulturní faktory. V České republice jsme mírně nad průměrem Evropské unie, pokud jde o porodnost. Když se podíváte do okolních zemí, Slovensko 1,57, Německo 1,4, Maďarsko 1,5, Polsko dokonce 1,2 dítěte na ženu. To jsou čísla, která ukazují, že ten problém opravdu není v tom, jak jsou nastavena nějaká (Předsedající: Čas.) pravidla a výhody, ale v něčem jiném.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a doplňující otázka. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Jenom na doplnění. Já opravdu v tomto smyslu na rozdíl od vás všech neteoretizuji. Já se v té svojí dennodenní gynekologické praxi setkávám s těmi potenciálními matkami, nebo naopak nematkami, protože třeba nechtějí ty děti, a ptám se jich. A neslyším od nich uspokojení nad tím, co tady říkáte, že pociťovaly dopady v uvozovkách vaší politiky jako velmi pozitivní a tak, a ty drtivé důvody, které uvádějí, jsou ty ekonomické. Řeknou: my si nemůžeme dovolit druhé dítě, neřkuli třetí, protože pokud mají dva lidé dvě děti, je to pouze prostá reprodukce. Takže výjimečně se mně stane, že paní řekne: Ano, já bych si to třetí dítě dopřála, ale manžel by nás neuživil. Takže jsou to ty ekonomické důvody. Tohle není teorie, to není internet, to je dennodenní praxe. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já, pane poslanče, neteoretizuji, vy se setkáváte s pacientkami, já se zase setkávám s mladými lidmi, s kterými se také bavím o tom, jaké jsou jejich životní perspektivy a proč chtějí zakládat, nebo zakládat rodiny. A já jsem ani nezpochybnil nějaký význam těch ekonomických faktorů dlouhodobých, a proto také naše vláda dělá opatření, která dělá, která jsem tu vyjmenoval. Ale představa, že tady dáme peníze za to, že někdo bude mít dítě nebo něco podobného, je opravdu naivní, protože se ukazuje na základě zkušeností a čísel z těch států, které to zkusily, že toto nefunguje, a toto je prostě potřeba mít na paměti. A pokud jsou ve všech státech Evropy podmínky špatné, no tak o tom přemýšlejme.

Ale já myslím, že to by nás spíš mělo vést k úvaze, že ty ekonomické motivace - a nakonec o tom je i odborná literatura - nejsou dominantní, že tady hrají roli i jiné faktory, které stát, vláda a politici pravděpodobně mohou ovlivnit velmi málo. Proto se máme soustředit na to, co ovlivnit můžeme, a to je například umožnění sladit pracovní život se soukromým, s rodinným, to děláme na konkrétních opatřeních, jak jsem vám to ukázal, to je vlastně odstranění té obavy o zhoršení existence nebo ohrožení existence při tom, když budu mít další dítě. To jsou všechno věci, které stát může dělat. Ale představovat si, že když tady uděláme nějaké zázračné opatření, tak zázračně vroste porodnost, to tak prostě není. A tuto iluzi ani, prosím pěkně, neživme.

Znovu říkám, to nás nezbavuje odpovědnosti dělat všechno pro to, aby se rodinný život dal sladit s pracovním, a to také moje vláda v řadě opatření udělala.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pokročíme k interpelaci pana poslance Huberta Langa, následovat bude interpelující pan poslanec Koten. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tento týden se hnutí ANO pokoušelo zařadit na pořad schůze jeden bod, který se jmenoval Podnikatelská družstevní záložna a role pana premiéra v této záložně, jeho diverzifikace financí ve výši 950 000 korun, které tam měl několik let uložené, a potom z toho získal 265 korun po těch asi čtyřech nebo pěti letech.

Pane premiére, já bych se vás chtěl zeptat, co vlastně v této věci hodláte činit? Protože na pořad schůze to nebylo zařazeno, Česká národní banka této Podnikatelské družstevní záložně odebrala licenci se zdůvodněním velice závažným, že tam docházelo dlouhodobě k praní špinavých peněz, to znamená, organizovaný zločin.

Ta Podnikatelská družstevní záložna je takový vůbec zajímavý subjekt, který má v sobě jenom 99 členů, vy jste byl jedním z těch členů. Chtěl bych se vás zeptat, jak jste se vlastně v této vynikající v uvozovkách společnosti ocitl se svými diverzifikovanými finančními prostředky ve výši 950 000korun, které jste mohl dát kamkoliv jinam a měl byste je až do výše 2,5 milionu korun kryté? Je vám známo, že vlastně z této Podnikatelské družstevní záložny bylo vyvedeno 350 milionů korun na zbraňovou iniciativu pro Ukrajinu, které se následně ztratily? Je vám známo, pane premiére, že v poslední době, než Česká národní banka zasáhla, bylo vyvedeno v keši, občané, poslechněte si to, 668 milionů korun, které odnesl někdo v taškách, v igelitkách, a dodneška nevíme, kde se tam ty peníze vzaly a kdo je kam odnesl? Je vám známo, pane premiére, že New Direction, což je neziskovka v Bruselu, získala z této Podnikatelské družstevní záložny 5,2 milionů korun, které se následně vrátily do vaší organizace do Prahy, a podivme se, z 5,2 milionů korun se vrátí na Pravý břeh k vám do ODS 7 milionů korun? Nezdá se vám, pane premiére, že by bylo třeba v této věci konat a něco nám, prosím vás, vysvětlit? Ještě doplňující otázku potom dám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a nyní předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, i z toho, co jste říkal, je zcela zřejmé, že se tady opozice snaží oživit příběh, s nímž neuspěla už loni a kde jsem velmi podrobně všechno vysvětlil. A mám pro vás špatnou zprávu, nově zveřejněná zpráva České národní banky nepřináší vůči mé osobě vůbec žádné nové skutečnosti.

Tak pro pořádek bych nejprve zopakoval informace, které jsem na tomto místě už říkal, protože já na rozdíl od některých problémů, které mají členové vaší strany, nemám co skrývat, takže všechno vysvětluji veřejnosti, takže jsem to tady už říkal. A říkal jsem to i v médiích opakovaně, aby bylo jasné, co jsou fakta, a co jsou záměrně šířené polopravdy a spekulace.

Opakovaně jsem veřejně přiznal, že jsem udělal chybu při vyplňování formuláře o střetu zájmů a tu chybu jsem řekl, že napravím, což jsem taky udělal. Nic jiného se nestalo, z ničeho jiného jsem nebyl obviněn, vyšetřován, žádná kauza nebyla, dokonce ani toto nebylo něco, čím bych něco přestoupil. A abych to napravil vůči veřejnosti, tak jsem se rozhodl věnovat 50 tisíc korun na dobročinné účely, což jsem taky veřejně řekl a co jsem taky udělal.

V tom zmiňovaném finančním ústavu jsem měl účet v letech 2015 až 2020. Celkově jsem tam uložil 950 000 korun na běžný účet. A posléze jsem se rozhodl, že nevyužiju žádné další finanční projekty. To jsem všechno tady vysvětloval a veřejnosti vysvětloval, i když vložení i vybrání těch peněz proběhlo bezhotovostním bankovním převodem. Takže je to všechno doložitelné a kontrolovatelné. Neznal jsem jména žádných dalších klientů ani jejich aktivity. S panem Bahbouhem jsem se viděl v záložně, kde jsem byl za těch pět let, co jsem tam měl ten účet, asi třikrát, kdy jsem mi přišel představit jako člen managementu. To všechno jsem veřejně řekl.

Co se týká toho, že jsem tam měl účet a že jsem ho mohl mít jinde, no, tak účty zde byly standardně pojištěny. A zárukou pro každého klienta, tedy i pro mě, byla licence České národní banky. A zároveň je potřeba zdůraznit, a z veřejných zdrojů to lze taky jednoduše dohledat, že pokuty, které byly záložně posléze uloženy, byly uděleny až v roce 2021, tedy v době, kdy já už jsem ani klientem té záložny nebyl. A nic nového v této věci nepřináší, ani nemůže přinést, zpráva České národní banky o kontrole, která se zaměřovala na to další období. Tak tolik ke mně osobně.

Pokud jde o širší souvislosti té záložny, tak se objevily informace, že dva lidé z okruhu mých externích spolupracovníků měli účet v této finanční instituci. To je taky věc, která je dlouhodobě veřejně známá minimálně od loňského roku. Ale ani z publikovaných závěrů poslední kontroly České národní banky nevyplývá, že by se dopustili nějaké konkrétní nelegální aktivity. Pokud by něco takového bylo, to tady veřejně říkám, tak bych to samozřejmě řešil.

Obecně se dá konstatovat, že kontrola České národní banky se zabývala způsobem fungování kontrolovaného finančního ústavu a popisuje primárně pochybení na straně jeho zaměstnanců. To samozřejmě neznamená, že nemuselo někde dojít k pochybení na straně konkrétních klientů. Ale já jsem přesvědčen, že český stát má dost nezávislých mechanismů, které dokážou případné pochybnosti, které by tu vznikly, důkladně prozkoumat. A myslím, že se to tak i stane.

Naznačovat tady nějakou souvislost s financováním ODS nebo souvislost s financováním ODS hotovostními transakcemi, to je čistá lež a od počátku zlý úmysl. Neexistuje pro to žádný důkaz ani žádná indicie. A kdo toto říká, tak veřejně lže. Já nemám žádný problém odpovídat na všechny dotazy. Také jsem to dělal v loňském roce. Klidně to udělám i teď. Ale opravdu vás musím zklamat. Žádný příběh tu není. Žádné nové informace (Předsedající: Čas.) tady v té zprávě nejsou.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s doplňující otázkou pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, já jsem ani nic jiného neočekával. Všechno opět bylo zalité sluncem a my jako opozice si tu něco vymýšlíme. Já tedy nevím, kde se vzaly ty články. A zajímalo by mě, pane premiére, proč jste tento týden, když už je všechno tak transparentní, všechno je tak v pořádku, proč jste vlastně jako vládnoucí strana neumožnili, abychom ten bod otevřeli? Mohli jsme tady o tom hodinu, dvě hodiny diskutovat. My bychom měli samozřejmě daleko více argumentů na naší straně, protože ve dvou minutách, co já tady mám na interpelaci, můžu akorát nastínit velice hrubě vlastně, v čem spatřujeme nějaké nebezpečí - to praní špinavých peněz.

Vy si neuvědomujete, že vy jste vlastně instituce, vy jste premiér České republiky, vy musíte působit důvěryhodně, a vy tou vaší účastí, a vlastně i ti vaši poradci, jak tam byli, to netransparentní přelévání finančních prostředků, vybírání hotovostních finančních prostředků, prostě znedůvěryhodňuje veškeré instituce jako takové. O tom jsme se tady chtěli bavit a vy jste nám to neumožnili. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a závěrečná reakce předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Bavili jsme se tady o tom už v minulém roce, měli jste dostatečný prostor, žádná nová fakta tady nejsou. Nevím, co bych ještě mohl vysvětlovat. Žádný případ, příběh, který by se mě týkal, nebo se týkal Občanské demokratické strany, neexistuje. Už podruhé tady z tohoto místa na stejné téma nebudu znovu opakovat fakta. Chápu, že se snažíte tento v uvozovkách příběh nějakým způsobem živit, mimo jiné i proto, abychom se třeba nezačali bavit o některých jiných příbězích.

Jestlipak jste se ptali takto třeba pana Babiše na články, které se týkaly informací o jeho francouzské vile a jeho financování? Nebo jste se ptali paní Schillerové na roli dvou jejích rodinných příslušníků, kteří pomáhali udržovat v chodu policejní systém, který kryl stamilionové daňové úniky? Já bych citoval. Já tady cituji jenom z médií. Jestlipak jste takovou pozornost věnovali i těm dalším příběhům, které se tady ve veřejném prostoru objevují? Já mám pocit, že ne. Když tak mě opravte, ukažte mi, že jste takovouto pozornost tomu věnovali.

Co se týká Podnikatelské družstevní záložny, všechno bylo tady vysvětleno. Já jsem všechno ve chvíli, kdy se ten příběh objevil, přesvědčivě zveřejnil, ukázal médiím. A pochybení, které jsem udělal, je opravdu jediné. Když udělám chybu, tak se k tomu přihlásím, postavím se k tomu čelem. Neuvedl jsem to při vyplňování formuláře o střetu zájmů. A na to jsem reagoval čestně, tak jak se na to má reagovat. Přiznal jsem chybu a snažil jsem se ji napravit. Aniž mě k tomu někdo nutil, tak jsem poskytl 50 000 korun na dobročinné účely, abych odčinil to, že jsem opomenul tuto věc řádně uvést.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A my postoupíme k interpelaci následující, kterou přednese pan poslanec Radek Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den. Tak děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já bych se vás chtěl zeptat právě s inaugurací prezidenta Donalda Trumpa, který tedy podepisuje různé dekrety, tak jaký to podle vás bude mít vliv na spolupráci se Spojenými státy? Vzhledem k situaci, kdy tedy jak poradce současného prezidenta Kolář, tak i současný prezident, který ještě v roce 2022, když ještě nebyl zvolen, tak poměrně nevybíravě kritizovali Donalda Trumpa jako odpudivou bytost. Tak jak si myslíte, že vztahy se Spojenými státy Česká republika bude mít nastaveny? Zda to tedy bude v podobném gardu, jako například se Slovenskem, kde není zvolen vhodný kandidát podle této vlády, nebo s Maďarskem, kde podle předsedkyně Sněmovny také není vhodný kandidát zvolen premiérem.

Dále vláda dala 34 milionů na kampaň, která má vysvětlovat propagaci svobody a dalších věcí. Ovšem nám to spíše připadá jako nějaká předvolební agitka, a to i vzhledem k té částce. A už vůbec tady nezmiňuji, že to bude zajišťovat firma, kterou vlastní syn jednoho politika z ODS. Dále zda ta kampaň bude cílit i na zahraniční voliče, kteří budou nově využívat korespondenční volbu, anebo zda to bude použito třeba na tisk mnoha set tisíc volebních lístků s předem připraveným kandidátem, kterého budou voliči korespondenčně podporovat, nebo zda se to bude vysvětlovat takzvaně těm voličům, jak mají volit po bolševicku. Moc děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je prostor pro předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já se snažím mít co největší fantazii, ale ať se snažím, jak se snažím, tak mě nijak nenapadá, jak s tématem vaší interpelace vztahy České republiky a USA souvisí vaše poznámky o nějaké kampani. Já tedy ani nechápu, o čem mluvíte. A myslím, že když někomu vyčítáte bolševické způsoby, tak byste se měl obracet na jiné politické strany a do jiných řad. Nás byste tím maximálně mohl urazit. Ale nás tím neurazíte, protože něco tak absurdního se ani nedá komentovat.

Ale já se pokusím na rozdíl od vás držet tématu té vlastní interpelace a možná vás překvapím: já tu interpelaci vlastně považuji za důležitou, protože otázka, jaké budou vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy, respektive Evropou a Spojenými státy, je pro mě třeba důležitá a já patřím k těm, kteří se dlouhodobě snaží o co nejlepší vztahy se Spojenými státy. Já jsem přesvědčen, že nejenom nás se Spojenými státy pojí dlouholeté úzké vazby, které se nadále rozvíjejí, ale že to spojenectví je pro nás důležité. Spojené státy oceňují a není to jenom, nebyla to jenom demokratická Bidenova administrativa, ale byli to i republikánští zástupci v kongresu, oceňují, co všechno Česká republika dělá pro mezinárodní bezpečnost, oceňují i muniční iniciativu, která přišla v kritické chvíli. Já jsem měl možnost - oceňují způsob, jakým investujeme ve Spojených státech, jak se rozvíjí naše obchodní vazby, to všechno je důležité.

Já jsem měl při své návštěvě Spojených států nejenom přijetí v Bílém domě, ale měl jsem možnost také jednat s představiteli Republikánské strany. To všechno byly důležité impulsy pro rozvoj, pro další rozvoj těch vztahů. Nakonec o tom svědčí a dokladem zájmu Spojených států o Evropu, o Českou republiku, je můj telefonát s nastupujícím americkým prezidentem, tehdy nastupujícím Donaldem Trumpem, a nakonec i jeho délka.

To, co je důležité, myslím pro nás všechny v Evropě, je, že budeme muset daleko víc dbát o vlastní obranu a bezpečnost a taky o konkurenceschopnost. A to jsou témata, která my vytahujeme dlouhodobě, a jsou to témata, která nám dávají zapravdu, nebo nás i těší. S Američany máme mnoho oblastí spolupráce, kde jsme velice aktivní od obrany a bezpečnosti až po energetiku, a na obou stranách, jak už jsem říkal, také probíhají velké investice. Samozřejmě budeme muset řešit i některé problémy, jak tady někdo řekl. Všechno je zalité sluncem, no, všechno není zalité sluncem.

Tak například omezení vývozu čipu pro umělou inteligenci do Evropy, byť v tuhle chvíli je to zatím spíš třeba pro nás teoretický problém, protože ty čipy nejsou třeba v České republice zatím, zatím nějak zvlášť využívány, tak to je třeba věc, kterou musíme řešit, k té se musíme snažit, aby došlo k nějaké změně, tady musíme spolupracovat na evropské úrovni. V tomto smyslu už se něco stalo. Mohu tady připomenout společná prohlášení eurokomisařky pro technickou suverenitu a eurokomisaře pro obchod a bezpečnost s tím, že chtějí jednat s americkou administrativou a tuto skutečnost zlepšit. Musíme také reflektovat jako Evropská unie nový přístup Spojených států pod vedením prezidenta Trumpa k hospodářské politice, nový přístup k environmentálním cílům. A myslím si, že to jenom podtrhuje a posiluje pozice nás, kteří jsme dlouhodobě říkali, že se evropský přístup k těmto věcem musí změnit.

Nemůžeme nevidět razantní změny, které prezident Trump provedl první den ve funkci, jako je třeba odstoupení od Pařížské dohody o klimatu, uvalení cel na dovoz z Kanady a Mexika a další a další věci, které budou vyžadovat nějakou reakci (Předsedající: Čas.) a budou vyžadovat nějaký nový přístup.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A doplňující otázka, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Mnohokrát děkuji. Tak já bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, a vy jste tady o tom teďka krátce hovořil. Dá se říci tedy, že v podstatě všechny ty věci, které se týkají Green Dealu, odstoupení od klimatické Pařížské dohody, nepodpora LGBTQ agendy a podpora zdravého rozumu, tak že se to bude dít tedy, nebo se to bude prokopírovávat i do České republiky?

No, já jsem velmi rád, že Donald Trump začíná plnit program SPD tedy ve Spojených státech. Doufejme, že se nám to podaří i tady v České republice. Totiž Donald Trump bude akceptovat jenom silné protihráče. Takže myslím si, že se máme na co těšit.

A ještě pro informaci k té minulé interpelaci. Tak se momentálně na Seznam Zprávy objevila informace, že dva vaši nejbližší spolupracovníci jsou vyšetřováni Českou národní bankou ohledně kampeličky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a prostor pro závěrečnou reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Myslím, že kdybyste dlouhodobě poslouchal moje postoje, které mám dlouhodobě, tak tady ty otázky nemůžete klást. Já patřím k těm, kteří říkají, že máme revidovat Green Deal v řadě věcí, nejenom že to říkám, taky jsme prosadili například jádro jako podporovaný zdroj energie, také jsme dosáhli úpravy normy Euro 7, také teď pracujeme na tom a snažíme se proto získat většinu, abychom zrušili ty pokuty, nebo proměnili tu podobu pokut, které má platit automobilový průmysl, abychom zrušili, nebo minimálně odložili povolenky druhého typu. Takže my tady děláme spoustu věcí, ve kterých se můžeme cítit i teď posílení, ale ne tím, co říká Donald Trump, ale tím, že v Evropské unii máme proto stále větší podporu, a když si poslechnete slova Donalda Tuska při zahájení polského předsednictví, tak to ukazuje, že ten směr, který já třeba v Evropě dlouhodobě prosazuji, tak získává stále silnější podporu a pozici, a to je dobře. Stejně tak česká vláda a já osobně patříme k těm, kteří se zapojují do iniciativy na razantnější řešení ilegální migrace, a to jsou všechno věci, které prostě děláme, o které se snažíme, kde se snažíme přesvědčit další státy, že to dává smysl.

A upřímně řečeno, jestli si někdo myslí, že Evropě pomůže, když bude jenom hledět na to, co dělá Donald Trump, tak určitě ne. My musíme se starat o svou bezpečnost, my se musíme starat o svoji konkurenceschopnost, my se musíme starat o svoji prosperitu, my kvůli sobě musíme korigovat některá rozhodnutí, která nebyla dobrá a byla příliš ideologická. My tyhle věci přece musíme dělat sami kvůli sobě, na to nepotřebujeme Donalda Trumpa, ale musíme se snažit s Amerikou (Předsedající: Čas.) mít co nejlepší vztahy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A postoupíme k interpelaci následující, tu přednese paní poslankyně Marie Pošarová. Poté se připraví pan poslanec Jakub Michálek. A tím lze, myslím předpokládat konec tohoto bloku. Paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, můj dotaz je, co se týče nákupu infrastruktury NET4GAS. Vnímám ji samozřejmě jako strategickou, v tom problém samozřejmě nevidím. Ale problém je v ceně, za jakou ji Česká republika koupila. Nejdříve to byla kupní cena 8 miliard korun, ale samozřejmě ji převzali i s dluhy za skoro 35 miliard korun, které samozřejmě se skládají převážně z dluhopisů a úvěru se splatností do roku 2028, to znamená zhruba kolem 43 miliard. S úroky zaplatíme, popřípadě přeplatíme 63 miliard korun a dodnes mi nebyl nikdo schopen říct, jak je možný, že my jsme zaplatili takovouhle částku, když jediný konkurent, kdo měl ještě zájem o NET4GAS, byl pan Daniel Křetínský z EPH, samozřejmě, a ten nabídl částku maximálně ve výši 20 miliard korun. Tak mi řekněte, proč my jsme třeba nenabídli o miliardu víc? Proč my jsme nabídli vlastně dvojnásobek této částky? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní poslankyně, tak na začátku té své odpovědi bych chtěl říct, že Česká republika bohužel nedisponuje takovými ložisky zemního plynu, aby dokázala svojí produkcí pokrýt alespoň trochu významnější část celkové tuzemské spotřeby této energetické komodity. A u komodity jejich význam navíc v následujících letech v důsledku dekarbonizace teplárenství a nutnosti náhrady uhelných elektráren ještě poroste. Prakticky celou tuzemskou spotřebu plynu je potřeba importovat do naší země ze zahraničních zdrojů, a to je možné pouze jedním způsobem, a to je využití plynovodu přepravní soustavy společnosti NET4GAS.

A z toho je - já jsem schválně tím začal, tu svoji odpověď - protože z toho je vidět mimořádný strategický význam, který má uvedená společnost, nejen pro tuzemské plynárenství, ale vlastně pro celou energetiku, ale i de facto pro národní hospodářství České republiky. A když jsme řešili dopady energetické krize v České republice, v Evropské unii v roce 2022, tak se na národní úrovni, když jsme se podívali na to, jaké máme nástroje, tak se ukázalo, že stát nemá kromě legislativy vlastně v ruce nic. Nemá žádné nástroje, jak potenciální krizovou situaci v oblasti plynárenství účinně řešit.

A to, že stát získal kontrolu nad společností Net4Gas, tak umožňuje státu lépe řídit národní energetickou infrastrukturu, zabezpečit ji před možnými geopolitickými hrozbami, a tedy vlastnictví těchto aktiv je potřeba vnímat i s ohledem na současnou geopolitickou situaci jako strategicky významné. Tedy pokud se naskytla státu možnost v loňském roce získat společnost Net4Gas do svého vlastnictví, bylo správné ji využít. Pokud by stát takovou možnost nevyužil, mohl ji skutečně získat jiný zájemce, ale tady šlo o to, abychom zajistili tento strategický zájem státu, což jsme udělali. V nejhorším případě hrozilo, že by věřitelé poslali firmu do insolvence, a to by mělo negativní dopad na tuzemské plynárenství.

Investice do Net4Gas byla tedy podle řady hodnocení pro stát jednoznačně ekonomicky výhodná a stejně jako v případě nákupu zásobníku RWE Gas Storage CZ, tak tady se ověřila ta hodnota přepravní plynárenské společnosti prostřednictvím znaleckých posudků. V obou případech posudky připravily nezávisle mezinárodní společnosti, jednak londýnská pobočka banky Citigroup, a potom renomovaná společnost Ernst & Young. A jsou k dispozici podrobné analýzy, které zohledňují současné, odhadované, budoucí příjmy společnosti, regulační rámec, investiční potřeby firmy, vývoj na českém i evropském trhu, úpravu poplatků za přepravu plynu v jiných evropských zemích a další věci, dokonce zhotovené posudky už počítaly s nižšími příjmy firmy za tranzit plynu přes Českou republiku a odhadovaná hodnota firmy byla o desítky procent vyšší, o desítky procent vyšší, než kterou zaplatil stát. Předpokládaná návratnost této investice je asi deset let - nebo do 10 let, což u těchto strategických aktiv bývá docela obvyklé.

Já bohužel nemohu, nemohu uvádět bližší podrobnosti nebo nemohu je zveřejňovat, protože ty posudky jsou předmětem obchodního tajemství a jeho porušení by nás mohlo vystavit riziku soudních sporů, což samozřejmě dělat nemohu a riskovat tímto způsobem také nemohu. Takže jsem vám poskytl veškeré informace, které při odpovědi na vaši otázku poskytnout mohu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A prosím, prostor pro doplňující dotaz.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Pane premiére, ale vy jste mi neodpověděl na moji otázku. Já jsem tady vůbec neřešila, jestli je to strategická kopie, nebo není. Já jsem řekla, že souhlasím s tím, že to je samozřejmě strategická kopie. Ale vy jste mi nevysvětlil, proč Česká republika nezaplatila třeba o 1 miliardu více než třeba, co byla nabídka pana Křetínského. My jsme zaplatili dvojnásobek. A není ten důvod tím (ten), že pan - třeba - exministr Síkela byl v tu dobu, protože v roce 2015 byl v představenstvu vlastně České spořitelny a Erste banky a že tam právě visel ten dluh ve výši 34, 35 miliard, že vlastně zaplatí to, převzal vlastně ty závazky český stát? Protože jiný důvod není. Nejvíc na to tlačil převážně on. Vím, že i u vás koaliční poslanci byli někteří proti, protože jsme přeplatili, prostě dvojnásobnou částku. A kdybychom nezaplatili, tak by to třeba koupil (Předsedající: Čas.) pan Křetínský, ale samozřejmě Erste banka by už ty peníze nedostala. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A závěrečné vyjádření předsedy vlády v rámci této ústní interpelace. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, já jsem vám, paní poslankyně, odpověděl. A to, co vy říkáte, to je trošku zvláštní - jak můžete vědět, co kdo nabízel a jaké částky padaly? Žádná soutěž, nic takového nebylo. A brát vážně veřejné výroky někoho sice můžeme, ale to není jako obchodní nabídka nebo to není to, co je položené na stole, to přece takto nad tím nemůžeme přemýšlet.

Já nijak výroky pana pana Křetínského nebo kohokoliv dalšího nezpochybňuji, ale já se musím držet toho, co je možné říct, a hlavně co probíhalo, co reálně probíhalo. Takže o tom, že bychom zaplatili nějaký dvojnásobek nebo něco, o tom opravdu nemůže být ani řeč. Takže já jsem vám skutečně řekl všechno, co vám v rámci zákona mohu říct, a myslím si, že jsem vám odpověděl naprosto vyčerpávajícím způsobem a korektně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tím končí tato interpelace.

A přistoupíme k poslední interpelaci v tomto bloku a tu přednese pan poslanec Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, já vás interpeluji kvůli kampani, která se jmenuje Česko informuje, vypadá tímto způsobem a vláda v ní plánuje utratit 34 milionů korun. Když pominu záležitosti, že příjemcem je agentura, ve které figuruje bývalý poslanec ODS pan Vidím, tak já považuji za podstatné, že 10 milionů z toho má jít na billboardovou kampaň a 1 milion korun má jít z peněz vlády, z peněz daňových poplatníků firmě MAFRA, velmi spojené s panem Babišem. A všechno je to celé načasované tak, že maximální objemy inzerce budou - kdy? No, v září, během voleb. Takže během voleb si bude vláda platit z peněz daňových poplatníků svoji vlastní propagaci.

A co je horší, je, že v rámci této propagace je jednak mizerná kvalita, takže vznikají takovéto posty na sociálních sítích, které mají třeba osm lajků, má to asi 160 sledujících, z toho 40 lidí, z  toho 40 sledujících jsou buď různé úřady, nebo politici vládní, takže nemá to prakticky žádný dopad na lidi. No, a často jsou tam i lživé informace, třeba tady máme zprávu o tom, že míst v dětských skupinách je dostatek. Zatímco když se podíváme na to, jak se o tom vyjadřují občané, tak kritizují a říkají úplně konkrétní případy, kde chybí kolik míst v dětských skupinách. Takže není to nic jiného než snaha vlády si za peníze daňových poplatníků udělat předvolební agitaci. A to já považuji za zcela nepřijatelné, neférové a narušující rovnost volební soutěže.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, vážený pane předsedo, kdyby to bylo tak, tak byste měl pravdu, to bych považoval taky za naprosto nepřijatelné, kdyby si vláda z peněz daňových poplatníků platila svoji kampaň, ale nic takového se neděje.

Já nejprve se pokusím veřejnosti vysvětlit, jak ten výběr probíhá. Mimochodem, já tedy nevím, já toto neřídím, ani nerozhoduji o tom, ale i z veřejných zdrojů si nejsem vědom toho, že by exposlanec ODS, který tu byl před mnoha lety, tak že by se na tom přímo podílel. Možné to je, já to fakt nevím.

Spíš co jsem informován z médií, tak jsou to jeho rodinní příslušníci. Mně připadá tedy zvláštní, že by se někdo nemohl ucházet o nějaké zakázky, protože je syn někoho, kdo byl před dvanácti nebo patnácti lety v politice. To mi připadá jako - jestli tady byl použit pojem bolševické myšlení, tak tohle je tedy fakt bolševické myšlení, že můžu za tatínka a za někoho, že někdy někde se angažoval, to se někomu nelíbí, tak jako že je diskvalifikován navždy ze všeho, to je fakt odporné! Jako zkusme takhle nepřemýšlet. I když nás nemáte rádi a i když jako, tak zkusme takhle nepřemýšlet. Toto je fakt špatně.

Co se týká dynamického nákupního systému, který je používán pro nákup mediálního prostoru a mediálních služeb, ten systém byl zaveden 2022, je plně elektronický, otevřený. Měl zjednodušit, zefektivnit proces veřejných zakázek. Do systému bylo zařazeno jedenáct dodavatelů, kteří splnili stanovené podmínky, a ten proces probíhá v několika krocích.

Zadavatel oznámí zahájení zadávacího řízení na zavedení DNS. Stanoví dobu trvání, poskytne dodavatelům neomezený dálkový přístup k dokumentaci, určí lhůtu. Ta je minimálně 30 dnů.

Zařazení dodavatelů do DNS: dodavatelé podají žádost o účast v systému. Zadavatel posoudí kvalifikaci dodavatelů. Jsou tam zařazeni, co splňují stanovené podmínky. Zadavatel odešle výzvu k podání nabídek všem dodavatelům zařazeným do DNS. Lhůta je 10 dnů. Zadavatel zhodnotí podané nabídky podle předem stanovených kritérií, vybere nejvhodnější nabídku, uzavře smlouvu s vybraným dodavatelem. Výhody tohoto systému jsou, že umožňují zadavatelům flexibilněji, efektivněji zadávat veřejné zakázky zejména v případech opakovaných nákupů.

Hlavní nevýhody: nelze nějak vyhodnocovat, zda majitel je něčí syn, zda rodinní příslušníci majitele, jednatele, ředitele společnosti byli někdy v minulosti v nějakém volebním orgánu. Pokud by to takový systém umožňoval, tak by nebyl transparentní, nebyl předvídatelný, což je, předpokládám, něco, co Piráti dlouhodobě prosazují. A já už jsem si ale všiml několikrát, pane předsedo, že pravidla prosazujete pouze tehdy, když to odpovídá výsledku, který čekáte. Pokud je výsledek jiný, než jste předpokládali, tak transparentní pravidla kritizujete.

V případě této firmy bych chtěl také říct, že získala už předcházející zakázky v době, kdy Piráti byli součástí vlády a vládní koalice. I vaše ministerstva využívala kampaň Česko informuje, když jste byli součástí vlády, když byl jmenován koordinátor strategické komunikace. Tehdy jste na to neupozornili, určitě jste na to mohli upozornit, že máte pochybnosti o nějakém osobním obsazení firmy, že máte pochybnosti o kvalitě prováděných výstupů. Nic takového se tehdy nestalo.

Nejnovější fáze kampaně Česko informuje pro rok 2025 byla zadána v prosinci 2024. Jednalo se o zakázku na celý kalendářní rok s rozpočtem přesahujícím 34 milionů korun. Mimochodem, pokud jste tady mluvil něco, že to je celé soustředěné na září, tak jsem si to nechal zjistit. Podle objemu peněz je duben, květen, září a říjen úplně stejně, 11,5 procenta. Léto je logicky nižší, protože není taková atraktivita těchto ploch. Je to rozloženo do celého roku a to, že je to soustředěno na září, prostě není pravda, jako není pravda spousta dalších věcí, které jste tady, pane předsedo, zmínil, což mě mrzí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a máme poslední možnost v rámci tohoto bloku, a sice na doplňující otázku, a potom přistoupíme k bloku následujícímu. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Tak jste si to nechal zjistit špatně, pane premiére. Podívejte se na tabulku a tady to máte jasně uvedeno. BigMedia, kolik tam má těch billboardů? Březen - 45, duben - 35, květen - 35, červen - 60, červenec - 40, srpen - 40, září - 75, říjen - 70. To znamená, maximum, kam je to soustředěno, je přesně na to září. Tam budete mít billboardy! A my bychom fakt chtěli vidět ty vaše smlouvy, které vy budete mít na billboardy SPOLU, jak tím vždycky oblepíte republiku, jak jsou financovány, jaké jsou tam slevy, jaké jsou tam provazby. Takže nás tady laskavě neobviňujte z nějakého bolševického myšlení. Vy máte vládnout transparentně a zodpovídat se občanům. A to, že je reklamní kampaň placená vládou, která je ještě takhle zoufale neefektivní, to je 40 milionů za osm lajků, tak si myslím, že je správně, abyste se zodpovídal!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Kdyby, vážený pane předsedo, vaše inteligence byla doprovázena i stejně - vaše vysoká inteligence - byla doprovázena stejně vysokou morálkou, tak byste tímto způsobem opravdu nemohl mluvit. A myslím, že je potřeba jasně říct, že žádná kampaň koalice SPOLU, ODS nebo kohokoliv jiného, ale ani Pirátů nemá nic společného se strategickou komunikací vlády. A vy nepochybně víte, a mrzí mě, že tímto způsobem matete občany a do těch dezinformací, které tu jsou, ještě sám přispíváte, když musíte vědět, že to není pravda, že strategická komunikace, která je realizována prostřednictvím odboru na Úřadu vlády, nemá nic společného s komunikací vlády. Není to strategická komunikace ani vlády, natož jednotlivých politických stran, ale je to strategická komunikace státu, tak jak to má spousta dalších zemí. Strategická komunikace státu. A to je, pane předsedo, obrovský rozdíl!

Firma, která to vyhrála, produkt, který to vyhrál, byl vysoutěžen v transparentní soutěži podle pravidel, která jste nepochybně schvalovali i vy. Vyhrála firma, která vyhrála soutěže podobného typu už v době, kdy jste se vy účastnili vlády, využívali jste i jejich služeb. Nevidím žádný důvod pro to, proč najednou by to všechno mělo být špatně a bylo to jenom negativní. Vlastně jeden důvod vidím. Vy jste odešli z vlády. Vy jste odešli z vlády a teď kritizujete všechno, co vás napadne. Ale pokud se chcete lišit od té opozice, která je teď po mé levé ruce, tak prostě nepoužívejte stejné lži a stejné praktiky, jako používá hnutí ANO nebo SPD. Zdá se mně to opravdu vás nedůstojné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váže paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyměnili jsme se v řízení schůze. Já vám děkuji. Šestnáctá hodina uplynula, tedy čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády, a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Nejprve přečtu omluvy. Od 15.56 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Kobza, od 14.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Robert Králíček, od 17.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Vít Rakušan.

A nyní požádám pana poslance Miroslava Janulíka, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, a zahájil tak blok odpovědí členů na interpelace vlády. Jenom upozorňuji, že pan ministr je nepřítomen, tudíž v souladu s jednacím řádem, pane poslanče, načtěte vaši interpelaci a bude vám odpovězeno písemně. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, já jsem interpelaci nazval motivaci zdravotníků. A jaká je jiná než mzdová, protože o jiné zatím asi těžko můžeme hovořit.

Já jsem vás tady v předcházející interpelaci žádal, abyste zajistil nebo aby ministerstvo se snažilo o to, aby se nepoužívala ta komunikace, která je v médiích, že lékaři berou 100 000 korun za měsíc. Oni berou 100 000 korun, ale za dva měsíce. To je potřeba říkat, protože pro občany, kteří to sledují, lékař, který studuje a v pětadvaceti se konečně dostane k tomu, aby něco začal vydělávat, když do té doby jenom on a jeho rodiče platili za jeho studia a nemalé částky, tak ve 12. třídě v I. sStupni dostane v rublu 41 380 korun, což je 33 187 čistého, takže dostává 194 korun na hodinu. Jako lékař, ano? Za to u nás dneska nechtějí chodit ani stříhat vinohrad. Po 30 měsících praxe v 13. třídě má 49 150, takže po atestaci, po pěti letech praxe, kdy je mu třicet a všichni jeho vrstevníci už mají dávno domy a založili ekonomické existence krásné, tak on teprve začíná vydělávat a dostane se na čistý hodinový plat 315 korun. Tak jestli to připadá vám adekvátní jako motivace zdravotníků nebo respektive lékařů, tak to opravdu, mně to připadá spíš, bych řekl, demotivace. A pokud to nebudeme a nebudete řešit, tak někdo to řešit bude muset, protože dopadneme jako okolní státy, že nás nebude mít kdo léčit, protože kdo by to za ty peníze dělal, když zedník dneska chce 1 000 korun na hodinu. A po doktorovi chcete, aby sloužil v noci, na Silvestra nebo na Vánoce za tři stovky! Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další pan poslanec Jakub Michálek interpeluje pana ministra Mikuláše Beka, ten je dnes také omluven. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, my jsme tedy dostali informaci, že pan ministr bude přítomen, proto tam ty interpelace máme, těch interpelací na pana ministra Beka je tam více.

Já se chci zeptat, jak to je s rámcovými vzdělávacími plány. Je potřeba o tom mluvit napřímo, v jakém je to stavu a jestli se plní to, co vláda slíbila ve svém programovém prohlášení. Zejména mě zajímá, jestli a v jakém stavu jsou připraveny učebnice, které budou provádět rámcové vzdělávací plány, jestli ministerstvo vyčlenilo prostředky na jejich tvorbu a jestli budou dostupné, tedy bez nějakých licenčních omezení.

Za druhé se chci zeptat, jak probíhá příprava učitelů na rámcové vzdělávací plány, jak jsou připraveny ty programy, jak jsou načasovány.

Za třetí, v jakém stavu je příprava pilotního ověřování rámcových vzdělávacích plánů po aktualizaci, protože jsme diskutovali s panem ministrem, že budou vybrány nějaké tři školy, na kterých zkušebně naběhnou ty rámcové vzdělávací plány po aktualizaci tak, aby začaly být ověřovány už v roce 2025.

A za čtvrté, jakým způsobem bude probíhat vyhodnocování toho, jak žáci si osvojují nové dovednosti podle rámcových vzdělávacích plánů a jak bude nastaven režim odpovědnosti, jak se to bude promítat do toho, jak ti učitelé, případně ředitelé, budou motivováni k tomu, aby škola dosahovala dobrých výsledků při naplňování toho, co stanoví rámcové vzdělávací plány po aktualizaci.

Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Lubomír Vencl interpeluje paní ministryni Janu Černochovou. Jenom pro pořádek, pan ministr Mikuláš Bek se omlouvá ze zdravotních důvodů. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Já vznáším, nepřítomná paní ministryně, interpelaci týkající se náboru příslušníků Armády České republiky, jaký je současný stav a výhled.

Dle koncepce výstavby Armády České republiky 2030 z roku 2019 i aktuální koncepce výstavby Armády České republiky 2035, která byla schválena vládou Petra Fialy v prosinci 2023, by v roce 2030 měla mít Armáda České republiky 30 000 vojáků v činné službě a 10 000 příslušníků aktivních záloh.

Počátkem roku 2024 měla armáda zhruba 28 000 vojáků z povolání a zhruba 4 300 členů aktivních záloh. To znamená, aby tento cíl byl splněn, tak do roku 2030 musí získat armáda 6 000 nových příslušníků armády a zhruba 6 000 příslušníků aktivní zálohy.

Já jsem přesvědčen, že situace dobrá není a tento cíl není možno splnit, neboť i z vyjádření pana náčelníka generálního štábu generála Řehky v průběhu loňského roku vyplývá, kdy v médiích uvedl například: "Letos ta čísla nejsou vůbec dobrá a trend není dobrý." Kriticky o situaci hovořil pan náčelník generálního štábu nejen v médiích, ale i na velitelském shromáždění v listopadu loňského roku, kdy uvedl mimo jiné, že počet uvedený v koncepci výstavby je nedostatečný a mluvil o mnohem vyšších číslech. Nejsou v tuto chvíli kodifikována.

Takže nábor se nedaří, a to i přes razantní navýšení výše rozpočtu rezortu. Není přece v zájmu nikoho z nás, aby došlo k tomu, že v době, kdy dochází k modernizaci a obměně techniky, ji nebude mít kdo obsluhovat.

V této souvislosti bych tedy chtěl od vás, paní ministryně, znát odpověď na dvě otázky. První, zda a jak vnímáte tento nepříznivý vývoj plnění stanoveného cíle, a za druhé, zda ze strany velení Armády České republiky byl vypracován již návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu, o němž hovořil náčelník generálního štábu. Děkuju vám za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Nyní paní poslankyně Jana Pastuchová interpeluje pana ministra vnitra Víta Rakušana. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já jsem moc ráda, že tady pan ministr vnitra je jako jeden ze dvou ministrů na interpelacích.

Vážený pane ministře, já jsem a žiju v Jablonci nad Nisou, kde, jak asi víte, probíhá odstřel divokých prasat Policií České republiky kvůli virovému onemocnění. Všichni, nebo z médií asi čtete, že myslivci k tomuto způsobu odstřelu mají výhrady zejména teď kvůli tomu, že probíhá v době, kdy bachyně rodí selata, a může se stát, že pokud bude zastřelena bachyně, čerstvě narozená selata budou zdlouhavě hynout, a navíc, kdyby byla nakažená, jejich maso roznese zvěř po okolí a nákaza se tímto způsobem bude šířit.

Obracejí se na mě ne mnoho, ale i pár myslivců, a já bych ráda tlumočila jejich dotazy, které by bylo fajn zodpovědět, aby se podařilo zklidnit i ty emoce, které v těch médiích běží.

Zajímá nás, podle čeho byly vytipovány honitby, kde odstřel Policií České republiky probíhá. U nás je to Rádlo v Zeleném údolí a podle myslivců testy od roku 2022 žádného z odstřelených či uhynulých více než 200 prasat nákazu nepotvrdily.

Nákaza u Policií České republiky odlovených kusů nebyla, pokud vím, prokázána. Přesto se teď loví znovu ve stejné lokalitě. Jaká je tedy účinnost přijatých opatření, která si vyžádala vláda? Myslivci v regionu mají obavy, že policejní odlov je jen opatřením kvůli ochranné známce pro chov divokých prasat v České republice. Ptají se, proč odlov prasat neprobíhá v lokalitě, kde byla nákaza prokázána, a proč se v Libereckém kraji nepostupuje podobně jako ve kraji Zlínském v roce 2019?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuju vám. Pane ministře, prosím o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Vážená paní poslankyně, vážený pane místopředsedo, děkuju za slovo. Za prvé je potřeba říci, že ta interpelace možná tím směrem, jaký probíhá odstřel, kolik je nasazeno sil a podobně, směřuje určitě na mě. K tomu já vám informace dám. Některé ty informace jsou spíše na Ministerstvo zemědělství, protože Ministerstvo zemědělství České republiky bylo iniciátorem tohoto vládního usnesení, kde požádalo Policii České republiky o součinnost. Policie České republiky v takovém případě součinnost vykonávala i v minulosti. Není to nějaký precedentně první případ, kdy by policejní specialisté, ostřelovači, policisté, byli účastni takovému zásahu v mimořádném veterinárním opatření.

To, co vy tady říkáte, tak samozřejmě tím, kdo dává rozhodnutí, které se týká i lokality, není rozhodně Policie České republiky. My si nevybíráme, ale podle mých informací je to právě Krajská veterinární správa v Liberci. Ta vydala takzvané rozhodnutí ve věci mimořádného veterinárního opatření. Nejprve ho vydala pro myslivecký spolek Zelené údolí pro usmrcování černé zvěře za účasti Policie České republiky. Následně podobné rozhodnutí vydala pro usmrcování zvěře za účasti Policie České republiky v honitbě Vratislavice a bylo stanoveno, za jakých podmínek a v jakých oblastech bude usmrcování černé zvěře za účasti policie probíhat.

V tomto případě bych vás opravdu odkázal i na rozhodnutí vaší Krajské veterinární správy v Liberci, kde určitě i jako lokální poslankyně své možnosti se dotázat na výběr lokality máte. Já jenom zcela odpovědně říkám za Policii České republiky, že my jsme dostáli té prosbě, která byla dána i vládním usnesením, a zároveň bych dodal, že pro Policii České republiky se nejedná jenom o nějakou zábavu. V rámci toho se investovaly například i prostředky pro noční vidění pro Policii České republiky, které samozřejmě policie nikam nevrací, ty zůstávají v jejím majetku a podobně.

Nějaké statistiky, jak celá akce probíhá, bude probíhat, má probíhat. První etapa listopad a prosinec 2024, druhá etapa zima, jaro 2025, třetí etapa podzim 2025.

V té první etapě, ta byla realizována mezi 4. 11. 2024 až 12. 12. 2024, a když vynechám detaily, které jsou řekněme spíše příslušné k policejní práci a nebyly obsaženy ve vaší otázce, tak bych jenom konstatoval, že v první etapě bylo usmrceno celkem 44 kusů černé zvěře obou pohlaví a všech věkových kategorií a veškerá zvěř byla předána logicky Krajské veterinární stanici v Liberci. Ta zajišťovala další průzkum, ta zajišťovala další zkoumání jednotlivých vzorků a samozřejmě potom i řádnou likvidaci dané zvěře. Co se týče druhé etapy, ta byla zahájena 20. 1. 2025 a její předpokládané ukončení je 13. 2. 2025. I v tomto období už byla nějaká černá zvěř odlovena.

Ve věci konkrétní nákazy a podobně bych vás opravdu odkázal na Ministerstvo zemědělství, případně krajskou veterinární správu. Jenom bych chtěl říci, že to nasazení policejní techniky - a to jsem četl nějaké dezinformace v médiích, zastřelit 3 kusy a podobně, nebylo to nějak účinné, tak já říkám, bylo to 44 kusů, takže ta akce, smysl, který definovalo Ministerstvo zemědělství, Krajská veterinární správa, splněn byl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chcete doplňující otázku? Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane ministře. Tak já jsem to asi směřovala opravdu dvojsmyslně, protože vím, že pan ministr Výborný tady není - takže ano, je polovina otázky na něj. Jenom se tedy doptám: v médiích - opravdu v médiích - to je teď moje doplňující otázka na vás tedy - bylo napsáno, že výbava pro policii a vlastně všechny ty prostředky byla v nákladech 14 milionů, tak se chci zeptat, jestli - samozřejmě předpokládám, že ta výbava bude použita i do dalších lokalit, když budete někde povoláni - ale jestli tato výbava už byla předtím, anebo opravdu byla pořízena tady do našeho Libereckého kraje za 14 milionů? A co s tím tedy? Nebo kde teď v lokalitě ještě jste povoláni jako policie na odstřel těchto prasat, i když tam není - já vím, že to je pro zemědělství - i když tam není opravdu infekce prokázána.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já začnu, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, koncem té vaší otázky. Já skutečně v tomto ohledu nejsem zodpovědný za vytipování té lokality, ale dám vám informaci, kterou ve svých podkladech od Policie České republiky mám - a já se domnívám, že veterinární správa by k tomu jistě vysvětlení dala - a to, že se jedná o stejnou lokalitu a organizaci jako v první etapě, to znamená, že i ta druhá etapa, která probíhá, je ve stejné lokalitě. Věřím, že Krajská veterinární správa k tomu má relevantní důvody.

A jenom velmi obecně bych chtěl říci, že použití policie i v těchto případech, kdy se jedná o prevenci nějaké veterinární nákazy, šíření nakažlivé nemoci není ničím výjimečným. Já se opravdu nechci teď nějak dotýkat mysliveckých spolků - a ono to probíhá i podle těch informací, které mám v součinnosti s nimi - nicméně ukazuje se, že tento postup efektivní určitě byl.

A co se týká finančních prostředků, které jsou vynaloženy především do nákupu techniky. No tak my jsme si z Ministerstva vnitra zaplatili polovinu, polovinu financovalo Ministerstvo zemědělství, a teď chvilku se budu bavit partikulárně jako rezortní ministr - pro nás je to jenom výhodné. Jsou to třeba noktovizory a podobné věci, které určitě speciální útvary využívají i dál pro svoji standardní práci, a rozhodně ne pouze pro pomoc při veterinární nákaze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Lenka Knechtová s interpelací na pana ministra Mikuláše Beka.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, převedení financování nepedagogické práce ve školách nemá konkrétní obrysy, a tudíž nemůže být projednáno se zřizovateli a s řediteli škol. Pokud je v plánu úprava financování, a to formou pozměňovacího návrhu k právě projednávané novele školského zákona, tak nejednáte předvídatelně a není pro zřizovatele a ředitele škol vůbec jasný další postup. Obešlo se připomínkové řízení a vlastně i zpracování dopadů formou RIA. Co nastane, pane ministře? Finance přijdou zřizovateli, ten bude muset zjišťovat od jednotlivých škol, kolik mají nepedagogů a v jakých platových tarifech, kolik finančních prostředků budou jednotlivým školám přeposílat. Pak potom vůbec nerozumím, pane ministře, proč tento krok děláme. Kde vidí Ministerstvo školství očekávané úspory? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za interpelaci. Nyní pan poslanec Jiří Strýček s interpelací na pana ministra Lukáše Vlčka. I v tomto případě bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, pan premiér nám tady neustále tvrdí - byli jsme toho už svědky v posledních interpelacích - jak je vláda úspěšná, jak je všechno zalité sluncem. Dle mého názoru je to však trošku jinak, protože - nasvědčují tomu i poslední zprávy, které se objevují v tisku, a jen to potvrzuje to, že čísla často nejsou fakta. Určitě jste v médiích zaznamenal zprávu o hromadném - a podotýkám znovu - hromadném propouštění v českých firmách, jako je Spolana, Mitas, Dr. Oetker a tak dále. A jako jeden z důvodů se shodně uvádí neefektivnost a ztrátovost výroby, kde se mimo jiné promítají i vysoké ceny energií, které zůstávají nadprůměrné ve srovnání s okolními státy. Velcí spotřebitelé v ČR mají podle Eurostatu snad čtvrtou nejvyšší cenu energií v Evropské unii. A když se podíváme za oceán, například v USA, tak ta cena u nás je dvaapůl- až třikrát vyšší. U nás než v USA.

Já se nechci v rámci limitovaného času pouštět do nějakých statistik, ale problém vysokých cen energií se táhne jako červená nit naším průmyslem a způsobuje problémy našim firmám. A bude se to nadále promítat i se zpětným dopadem. Já jsem četl nějakou - v nedávné době nějaký průzkum ohledně cen energií a 15,5 procenta z dotazovaných firem uvedlo, že v důsledku vysokých cen energií, kvůli kterým nezbývají prostředky na investice, dochází ke stagnaci firem. 4,3 (procenta) pociťuje, že se situace zhoršuje, a 4 procenta, že budou nuceny ukončit činnost. Pane ministře, proč jste v době nastupující energetické krize nezastropovali ceny energií u výrobců, jak navrhovalo hnutí ANO? Proč jste například nevrátili poplatek za POZE alespoň na úroveň roku 2021, jak navrhoval Svaz průmyslu a dopravy? A proč jste nepodnikli všechny možné kroky (Předsedající: Čas.), aby k těmto krokům a krachům našich firem nedocházelo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na pana ministra Mikuláše Beka. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já se také obracím na pana ministra školství, protože vzdělávání je budoucnost a je klíčem taky k dlouhodobé prosperitě naší země. V minulosti jsme spolu s kolegou Jakubem Michálkem vyjednali, aby šlo extra 5 milionů do rozpočtu Ministerstva školství na podporu ředitelů. Byl to takzvaný program Lídr školy, a mě by zajímalo - a ptám se na to pana ministra -jak bude tento program pokračovat v budoucnu? Protože to je konkrétní, velmi hmatatelná podpora rozvoje vedení škol. Vím, že je zajištěná díky těm penězům na ten nastávající školní rok, ale co budoucnost? To je jedna otázka.

K čemu se ale chci dostat zejména v té dnešní interpelaci, je, že se do více než 50 procent z konkursu na ředitele a ředitelky škol dnes hlásí pouze jeden kandidát nebo kandidátka a uchazeče odrazuje zejména administrativa. Prostě do toho nechtějí jít, protože mají obrovskou administrativní zátěž a vychází to i z evropského srovnání. Čeští ředitelé věnují 40 procent svého času administrativní správě školy. Mají být pedagogickými lídry, řešit kvalitu - místo toho řeší papíry. Tuhle bariéru měl pomoci odstranit a zmírnit projekt Rok v ředitelně. A já se ptám - protože vím, že tam už proběhly nějaké pilotní aktivity, nějaký harmonogram se vytvářel, který by usnadnil ředitelům orientaci, kdy splnit jakou povinnost, kdy co zorganizovat, ale nějak se to zaseklo.

A ptám se tedy, co se děje v rámci projektu střední článek podpory? To je pod MŠMT, co konkrétně bude s tím projektem Rok v ředitelně? A jakými materiály, jakými lidmi, podpůrnými pozicemi podpoříme ředitele a ředitelky, aby jejich práce nebyla převážně administrativa, ale skutečné soustředění na kvalitu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec, poslanec Igor Hendrych s interpelací na pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři, moje interpelace cílí na to, abych se dozvěděl od pana ministra, proč vlastně, nebo kdy bude obnoveno výběrové řízení, nebo znovu zahájeno výběrové řízení na post ředitele, respektive ředitelky Probační mediační služby České republiky? Tato pozice není obsazena už pomalu, jestli dobře počítám čtvrt roku. Vím, že výběrové řízení proběhlo někdy v prosinci, nicméně přestože se ho zúčastnili aspoň dle informací, které máme, relevantní kandidáti, bylo jich poměrně dost, tak nikdo vybrán nebyl, což je samozřejmě právo ministra spravedlnosti. Nicméně tato instituce nebo organizace se nachází dlouhodobě v určité krizi, to jsou, o tom jsem tady hovořil již několikrát, pan ministr, věřím tomu, že si je toho vědom, a už je to skutečně čtvrt roku. Takže mě zajímá, kdy se plánuje další kolo výběrového řízení, a kdy je tedy jakýsi předpoklad, že by toto místo mohlo být konečně obsazeno? A jakkoliv vím, že momentálně zastupuje neobsazené místo nebo místo po bývalé ředitelce pověřený náměstek, tak tento stav určitě není žádoucí, takže tuhletu informaci bych od pana ministra rád získal a v souvislosti s tím také, zdali s nástupem nového ředitele či ředitelky uvažuje o nějaké nové koncepci této služby? Protože se tato služba bude potýkat kromě těch problémů, se kterými momentálně zápasí, tak se bude potýkat s řadou nových výzev, které spočívají v tom, že s nástupem vlastně nového trestního zákoníku, respektive úpravami, bude mít daleko více práce s dohledem nad výkonem alternativních trestů.

A já předpokládám, že je zamýšleno, že od nového ředitele, že se postaví k tomu nějak nově, koncepčně a že i ministerstvo spravedlnosti mu bude klást nějaké nové úkoly v tomto smyslu. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s interpelací paní poslankyně Marie Pošarová s interpelací na pana ministra Petra Kulhánka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Mám dotaz na pana ministra, jakým způsobem chce řešit u nás bytovou politiku? Protože jak víme, tak poptávka je větší než samozřejmě je počet dostupných bytů. Hovořím o městských a obecních bytech, protože bohužel je jich málo, chybí, a když to srovnám s výstavbou městských obecních bytů v Rakousku, kde každý rok přibude 60 000 nových bytů, u nás hovořím třeba o pár stovkách, možná pár tisících, ale převážně to staví samozřejmě developeři a nestaví to města, nestaví to obce. Jakým způsobem to plánujete řešit? Jestli máte do budoucna nějaký plán? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec...

Pane ministře, omlouvám se, prosím. Vaše reakce, máte slovo.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Co se týká bytové výstavby městských a obecních bytů, tak naše ministerstvo se zaměřuje na zejména vytvoření nabídky tzv. dostupného bydlení. Musím říci, že od podzimu minulého roku tato nabídka výrazně akceleruje. Postupně jsme zkonstruovali a uzavřeli příslušné prováděcí smlouvy na tři finanční nástroje na tuto podporu. Tyto nástroje můžou využít jak municipality, tak soukromé subjekty, samozřejmě za předpokladu dodržení dvacetiletého horizontu poskytování dostupného nájemního bydlení, to znamená, že buď za nákladové nájemné, nebo maximálně 90 procent tržního nájemného. Tyto nástroje, jak jsem uvedl, jsou provozovány pomocí našich realizačních partnerů, kteří vyhlašují jednotlivé programy a já se k nim stručně dostanu. Na začátku listopadu minulého roku se podařilo dotáhnout právě ty zmíněné realizační smlouvy a byla vypsána 1. října 2024 výzva Státního fondu podpory investic k předkládání žádostí o podporu z programu Dostupné bydlení. To je unikátní nástroj, který kombinuje veřejné prostředky dotační, úvěrové a spoluúčast toho žadatele. Nyní již, protože to předčilo naše očekávání, evidujeme téměř osm desítek žádostí za více jak 4,5 miliardy korun s tím, že 1,7 miliardy jsou dotace a téměř 3 miliardy úvěry. Ten počet roste každým dnem o další jednotky žádostí. A ten princip je takový, že jde o kombinaci zhruba 25 až 45 procent dotace podle podmínek a nízkoúročeného dlouhodobého úvěru až do výše 90 procent investice, to znamená, ta spoluúčast toho žadatele je pouze 10 deset. Zde je alokováno 4,5 miliardy korun.

Druhý nástroj je ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou a její dceřinou národní rozvojovou investiční. V tomto případě jde o podporu bytových projektů, investičních záměrů větších nad 250 000 000 korun a jde o 80procentní financování způsobilých projektových nákladů formou podřízeného úvěru poskytovaného Národní rozvojovou bankou. Zde máme alokaci 2,5 miliardy korun.

Tím třetím nástrojem, a to je vlastně v rámci i Evropské unie inovativní, je koinvestiční fond, kde předpokládáme kromě státních prostředků i účast soukromých institucionálních investorů, to znamená zejména bankovního sektoru, který bude sloužit k investicím do dostupného nájemního bydlení zde stejnou měrou jako stát jednou miliardou přispívá právě bankovní sektor také jednou miliardou, to znamená, začínáme dvěma miliardami korun a ten koinvestiční fond právě i z těch splacených úvěrů bude dále točit ty finanční prostředky na další projekty. Jsou tam i řekněme postranní programy na podporu, ať je to podpora předprojektové a projektové přípravy záměru pro bytovou výstavbu, je tam opět spuštěn po několika letech program Technická infrastruktura pro přípravu zejména technické infrastruktury, pro záměry bytové výstavby, která je velmi pozitivně akcentována ze strany obcí. Tolik asi stručné shrnutí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, prostor pro doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Já ještě bych se chtěla zeptat, jestli plánujete třeba posílit i státem nějaké stavební firmy, které by patřily přímo pod stát? Aby to nebyly soukromé privátní firmy, jako tady máme, Skanska a Metrostav, ale jestli byste se i nezaměřili prostě postupnými malými krůčky, aby i stát měl své, řeknu, státní výstavby, státní podniky, co se týče stavebnictví, jako třeba to má Polsko, kde různé zakázky vlastně ruší francouzským, australským společnostem a nechává to stavět vlastně svoji firmou, která patří pod stát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Ne, tímto směrem naše úvahy nejdou. My máme za to, že konkurenční prostředí na stavebním trhu je dostatečně konkurenční, tak, aby ty zakázky, které jsou samozřejmě, pokud jsou obecní, soutěženy i podle zákona o zadávání veřejných zakázek, aby bylo dosaženo maximálně výhodných podmínek právě díky tomu velmi intenzivnímu konkurenčním prostředí na stavebním trhu rozhodně nemíříme do toho, abychom měli svoji státní stavební společnost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy další interpelace, pan poslanec Vladimír Zlínský interpeluje pana ministra Vlastimila Válka. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo, vážený pane ministře, navazuji na naši diskusi ze zdravotního výboru, kdy jsem se vás ptal na to, zda byste mi nevysvětlil, jakým způsobem chcete zajistit naplnění emergentních, tedy spíše urgentních záznamů v rámci novely zákona o digitalizaci zdravotnictví, které mají sloužit lékařům při poskytování neodkladné lékařské péče tak, aby byla naplněna litera zákona, který tvrdí, že zapisující osobou v případě emergentního zdravotního záznamu je poskytovatel zdravotních služeb, který zjistí požadovaný údaj? Kdo tedy bude konkrétně odpovědný za patřičné vyplnění jednotlivých požadovaných položek? A kdo tedy ponese zodpovědnost za nevyplnění či nedostatečné a nesprávné vyplnění údajů? Jak to bude kontrolováno? Jak a kým bude sankcionována chybující osoba? A kdo rozhodne o tom, že údaje v emergentních údajích jsou již úplné a věrohodné a tedy, že se na ně mohou využívající lékaři plně spolehnout?

Dále se ptám, proč zde nebudou uvedeny dlouhodobé diagnózy, které se k danému pacientovi vztahují a které jsou pro každého lékaře základem úvah, jak postupovat, pokud dikce zákona tvrdí, mezi emergentní údaje patří informace o faktorech, které mohou ohrozit život pacienta či ovlivnit volbu zdravotní péče. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za interpelaci, bude vám odpovězeno písemně. Jako další v pořadí je pan poslanec Lubomír Brož, interpeluje pana ministra Martina Baxu. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás v souvislosti s připravovanou revizí rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, konkrétně k navrhovaným změnám v hudební výchově. Ministerstvo školství navrhuje zásadní transformaci hudební výchovy vytvořením nového integrovaného předmětu Hudební, taneční a dramatická výchova, který podle odborníků z pedagogických fakult významně reguluje dosavadní pojetí hudebního vzdělávání.

Tento krok představuje zásadní výhrady a obavy z dopadů na kulturní rozvoj žáků. Chtěl bych se vás tedy zeptat na vaše stanovisko k následujícím skutečnostem. Byl váš resort, to znamená Ministerstvo kultury, konzultován ohledně navrhované nové koncepce integrovaného předmětu Hudební, taneční a dramatická výchova? Dále, jaký je váš odborný pohled na eliminaci tradiční hudební výchovy? Propojení uměleckých oborů bez jasné metodiky a dopad na kulturní rozvoj žáků základních škol? A za třetí, jaké stanovisko zaujímá Ministerstvo kultury k postupu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti uměleckého vzdělávání a zajímá se o něj? V podstatě je to velká otázka na mezirezortní spolupráci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji taktéž. Jako další pan poslanec Josef Kott, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Není přítomen, v tom případě interpelace propadá. Poprosím paní poslankyni o interpelaci na pana ministra vnitra. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já se na vás obracím stejně jako má předřečnice, v souvislosti s aktuální situací týkající se odstřelu divokých prasat v Libereckém kraji, jehož cílem je zastavit šíření afrického moru. Během té první fáze odstřelu, která probíhala v listopadu a prosinci loňského roku, ulovili policejní odstřelovači 44 zvířat, přičemž ani jedno z nich nebylo nakažené africkým morem prasat. Náklady na tuto fázi dosáhly přibližně 14 milionů korun.

Tento postup se však setkal s kritikou ze strany myslivců, kteří poukazují na neefektivnost, etickou problematiku a dostupnou neudržitelnost takového lovu. Myslivci také upozorňují na případy zbytečného utrpení zvířat, například sele s prostřelenými běhy. Kritika se také týká, že není vhodné, pokud policejní odstřelovači střílí největší bachyně a vodící kusy, ty přivádějí ostatní prasata na vnadiště a ke krmelišti. Ač je odstřel primárně zaměřený na dospělá prasata, je právě nyní období, kdy se rodí selata, a pokud bude odstřelena bachyně, budou čerstvá selata zdlouhavě hynout.

Dále. Pokud by mrtvé prase bylo teoreticky nakažené morem, roznesou se infikované mrtvé kusy zvířat do okolí. A mě by zajímalo, jaká opatření byla zavedena, aby se předešlo takovému zbytečnému utrpení zvířat během odstřelu. Byli policisté nějak proškoleni? Protože z těch výhrad je jasné, že policejní odstřelovači nemají zkušenosti s odstřelem divoké zvěře a nadělají víc škody než užitku. A jak je zajištěna ta koordinace a spolupráce mezi policií a mysliveckými organizacemi v rámci právě odstřelu divokých prasat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a poprosím pana ministra o reakci. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Já už tady budu o poznání stručnější než v té předchozí interpelaci, protože drtivou většinu záležitostí a souvislostí, které mohu doplnit jako ministr vnitra, jsem tady řekl. Možná bych jenom upravil jednu drobnou nepřesnost, nebudu říkat špatnou informaci, ale nepřesnost. To nejsou náklady na tuto akci, jsou to náklady na vybavení. Kromě těch noktovizorů, které já jsem zmínil, se jedná třeba například o tlumiče na dlouhé zbraně, které samozřejmě těm policejním jednotkám v té chvíli zůstávají a jistě je budou mnoho let používat k výkonu své standardní práce. A samozřejmě že odlov černé zvěře není standardní činností, kterou by v té chvíli Policie České republiky vykonávala nějakým způsobem často.

Ale teď si skutečně v tom systému vezměme tu funkční odpovědnost jako takovou.

Krajská veterinární správa z Liberce je zodpovědná za to, aby byla nákaza, potenciální nákaza, eliminována v souladu se všemi veterinárními pravidly, která jsou. Veterináři, nikoliv ministr ani zemědělství, ani vnitra, a už vůbec ne policejní prezident či Policie České republiky, my jsme opravdu neformulovali ten požadavek a zadání. My jsme si nevybírali lokalitu, to nevybírali policisté, my jsme skutečně tam nešli pro nějaký zájem tuhle práci dělat, ale byli jsme osloveni na základě odborného a definovaného požadavku Krajské veterinární správy, která za prvé definovala potenciální hrozbu šíření této infekce a která zároveň definovala i to, v jaké oblasti k tomu odlovu má docházet a také v jakém množství. To znamená, i Krajská veterinární správa vyhodnocuje, zda ta akce už má být ukončena, nebo nemá být ukončena.

Znovu opakuji, pokud by policie dostala informaci oficiálním prostřednictvím, že ta akce z jakéhokoliv důvodu ukončena má být a že riziko už je v téhle chvíli nulové, zanedbatelné, tak by to policie o své vůli určitě nedělala. Takže to je ta nejdůležitější věc, kterou já bych vám tady chtěl zdůraznit. Je to odborný postup. A ať veterinární správa v té chvíli zodpoví i na otázku, jakým způsobem to vypadá v současné době s potenciální hrozbou infekce. Z pohledu toho, jaké informace my jsme dostali, se samozřejmě jedná i o prevenci a v podobných případech, byť je to určitě věc smutná, nepříjemná - já sám ani myslivcem nejsem a celkově k tomuto nemám ani osobně nijak blízko a těch zvířat jako takových, i pokud jsou zdravá, mně určitě líto je - ale pokud je to odborný názor, aby se eliminovalo nějaké nebezpečí třeba i pro ty další generace černé zvěře v tomhle regionu, no tak je to postup, který se realizuje odborně .

A znovu, policisté podle mých informací s mysliveckým spolkem Zelené údolí a pokud mám správné informace, tak s představiteli honitby Vratislavice koordinovali, jak probíhá daná činnost. Na místě byl vždy přítomen koordinátor akce a členové štábu, všichni nasazení policisté byli proškoleni ze strany Krajské veterinární správy Liberec o pohybu a usmrcování černé zvěře v prvním a druhém výskytu právě zmíněného potenciálního rizika.

Tedy ano, k proškolení došlo. Na každý turnus bylo nasazeno devět skupin po dvou odstřelovačích, celkem tedy 18 střelců. Po dobu první etapy bylo sto osm nasazení odstřelovačů a jak znovu říkám, jednalo se o koordinovanou akci. A ano, konkrétní odpověď na konkrétní dotaz: Policisté byli proškoleni.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Pane ministře, ano, byli proškoleni veterinární správou, nicméně mě by spíš zajímalo, jestli byli proškoleni také těmi myslivci, jak se taková divoká zvěř loví. Přece jenom jsou to živí tvorové a nezaslouží si, aby byli v utrpení. To, že policie nemá s tím zkušenosti, vyplývá i z vyjádření jednoho odstřelovače. Trefit divoké prase není vůbec tak snadné, jak se zdá. Je vychytralé, tlupa si dělá průzkum, než přijde na krmeliště a vysílá vždy jednoho průzkumníka, který jim mapuje terén. Pokud ten vycítí nebezpečí, tlupu varuje a prasata se už neukážou. To vypadá, jak kdyby pro policejního ostřelovače bylo těžší trefit prase než teroristu.

Z vyjádření místopředsedy Českomoravské myslivecké jednoty vyplývá jasně, že lov pomocí odstřelovačů je vynikající píár pro policisty, ale z hlediska potlačení nákazy jde o naprostý nesmysl. Je vidět, že policie s tím nemá zkušenosti, a já bych očekávala, že když přijde nějaká druhá fáze, tak dojde k proškolení myslivci směrem k policii, jak vůbec mají odstřelovat divokou zvěř.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Skutečně nevím, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, jestli je to nějaké vynikající PR pro policii. To možná i svými interpelacemi tady svým způsobem zpochybňujete. Já pouze říkám, že je to plnění jejich služebního úkolu, o který byli oficiálně požádáni. Nejprve krajskou veterinární správu prostřednictvím Ministerstva zemědělství.

Samozřejmě my jsme především dbali na to, aby za prvé, nemuselo kvůli tomuto docházet k nějakému omezení jejich činnosti a operativnost policie byla zajištěna, což jsme samozřejmě organizačními opatřeními v tomhle případě zajistili. Domnívám se, že právě to proškolení, které probíhá i skrze krajskou veterinární správu - tady jsem citoval přesně - nebyli proškoleni pouze o území, ale byli proškoleni o pohybu a usmrcování černé zvěře. Takže předpokládám, že i toto proškolení policisté absolvovali.

Ještě jedna věc. Máme tady napsáno, že ten odlov se týkal 44 kusů zvěře. Já si nemyslím, že to by byl nějaký neúspěšný odlov a ani takto to nevyhodnotila krajská veterinární správa.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Půjdeme tedy na další interpelaci. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten s interpelací na pana ministra Jana Lipavského. Připraví se pan poslanec Jiří Carbol. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, bohužel nepřítomný - i ti přítomní ministři samozřejmě, platí to i pro pana ministra Rakušana - přeji hezký den všem, kteří zde vydrželi takto dlouho. Já bych se rád zeptal pana ministra zahraničních věcí, zda tedy i nějaké peníze z té kampaně 34 milionů, kterou tedy vláda vysílá nějakou demokracii do světa, tak zda tedy bude použita například při korespondenčních volbách v zahraničí. Chtěl jsem se také zeptat, jakým způsobem jsou připraveny korespondenční volby pro lidi, kteří jsou tedy v zahraničí.

Dále jsem se chtěl zeptat, protože vzhledem k tomu, že na Slovensku momentálně probíhají nějaké informace ohledně připravovaného státního převratu - Majdanu nebo jak tomu říct - a informace od Slovenské informační služby, které byly zmíněny na tiskové konferenci premiéra, dokonce říkají, že nějaké zbraně se dostávají na území Slovenska z Ukrajiny a že pravděpodobně ti, kteří připravují tady tu událost na Slovensku, že je mají odtud. Tak bych se chtěl zeptat, zda Ministerstvo zahraničních věcí monitoruje tady ty věci také a zda tedy nehrozí, že nakonec ty zbraně se můžou dostat i na území České republiky. Protože jak víme, tak mezi Českou a Slovenskou republikou neprobíhají žádné hlídky policie, je to pouze namátkové, takže to nebezpečí tady může reálně hrozit. Je to tedy i výzva pro nějaké konání pro to, aby se to tedy zjistilo. Moc děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci. Nyní pan poslanec Jiří Carbol, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Je to interpelace na ministra Petra Hladíka, prosím.

 

Poslanec Jiří Carbol: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře, dovolte, abych svou interpelací upozornil na problematiku nelegálních skládek odpadů. Rád bych to uvedl na konkrétním případu. Obec Dobrá v Moravskoslezském kraji se obrátila v roce 2019 na Českou inspekci životního prostředí ve věci nepovolené skládky osobních vozidel umístěných na soukromých pozemcích. Česká inspekce životního prostředí v Ostravě tento podnět obci vrátila se souhlasem Ministerstva životního prostředí, a to s odkazem na oprávnění obecního úřadu při aplikaci § 80 zákona o odpadech. Tento postup se ukázal následně v praxi neúčinný. Při veškeré snaze obce se nepodařilo do dnešního dne dosáhnout posunu v této věci. Jsem přesvědčen, že tato problematika trápí i mnoho dalších obcí, viz v poslední době aktuální kauza obce Jiříkov, rovněž v Moravskoslezském kraji.

Chci se vás, pane ministře, zeptat, zda vaše ministerstvo připravuje potřebnou novelu zákona, která by obcím umožnila tyto nepovolené skládky likvidovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní budeme pokračovat interpelací pana poslance Jana Síly na pana ministra vnitra Víta Rakušana, prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, já bych vám jenom rád zopakoval, co se odehrávalo. Včera se odehrál další krvavý útok nožem v Bavorsku, kde mladý Afghánec zaútočil na skupinku dětí a učitelek z mateřské školky na procházce. Pobodal pět lidí, dítě a mladý muž zranění podlehli, další dítě podstoupilo náročnou operaci. Vážně jsou zraněné i obě učitelky.

20. prosince zabil autem na vánočním trhu v Magdeburgu saúdskoarabský lékař 6 lidí, 299 osob zranil, z toho 41 vážně. 29. 7. 2024 útok nožem na skupinu dětí v Southportu ve Velké Británii, 3 mrtvé dívky, 11 těžce zraněných. 23. 8. 2024 muž ze Sýrie v Solingenu zabil nožem v centru města 3 lidi a dalších 8 zranil.

Rád bych vás, pane ministře, upozornil, že na té alegorii s černochem se zakrvácenýma rukama, která je zneužívána k pronásledování Tomia Okamury, měli být se zakrvácenýma rukama spíše progresivní liberální politici, kteří nelegálně dováželi migranty. Jenomže to už by nebyla alegorie, ale znázornění reality. To jsou paradoxy dnešní neuvěřitelné doby. K soudu má jít Okamura, který na toto nebezpečí již 10 let upozorňuje. Pane ministře, budete dále akceptovat migrační pakt, a tím souhlasit s přenesením vraždění dětí ze západní Evropy do České republiky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím pana ministra, aby odpověděl na interpelaci.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, já vám samozřejmě odpovím na vaši otázku, ale ono v ní bylo několik podsunutých věcí, tak mně dovolte využít ten čas, který mám, abych se k nim vyjádřil. Nevím, jak vy si představujete, prostřednictvím pana místopředsedy, že funguje činnost Policie České republiky, státního zastupitelství. Zaplaťpánbůh standardně. Zaplaťpánbůh ministr vnitra, pokud sám nepodá nějaké trestní oznámení, jako kterýkoliv člověk v téhle republice, vůbec nevěděl, že se nějaký Tomio Okamura policií kvůli podezření z nějakého trestného činu vyšetřuje. Nevěděl a je to tak správně.

Pokud byste chtěli žít ve světě, kde ministr vnitra bude na někoho poukazovat, bude říkat - ten má být vyšetřován, ten má být obžalován, ten má být šetřen - no, tak v takovém světě bych žít nechtěl. Pokud vy a vaše politická strana tohle chcete a představujete si to, tak to je možná legitimní důvod pro to, potom v té zemi nežít a utéct někam pryč, rychle a hodně daleko. Protože tohle přesně vede k tomu, jakým způsobem uvažujeme totalitně. Ministr vnitra ovládá policii, dá zadání, ať někoho stíhá. To je tak šílené! Jestli si za něčím stojím, tak takovou věc jsem opravdu nikdy neudělal. Jestli policie má volné ruce v tom, aby stíhala kohokoliv, koho podle zákona uzná, že má být trestně zodpovědný za nějaký svůj skutek, čin, přečin, tak jsem naopak pyšný na to, že se policie v té chvíli nevyhýbá ani tak komplikované věci, jako je případné stíhání nějakého politika.

Ale já nejsem soudce. Já netvrdím, že Tomio Okamura něco udělal, já netvrdím, že spáchal trestný čin. Já to nevím. Já budu jako poslanec požádán pravděpodobně o jeho vydání, nebo nevydání a rozhodnu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí v té chvíli. Ale rozhodují potom orgány, které jsou k tomu určeny. Takže prosím, daleko od takových obvinění. Daleko od takových obvinění! A tohle se mnou nějak nespojujte.

Co se týká migračního paktu. No tak migrační pakt opravdu není dokonalý. Na tom se tady všichni shodneme a shodli jsme se při všech debatách, které jsme tady vedli. To je každopádně pravda. Ale přináší alespoň zpřísnění věcí, jako je hraniční procedura, zrychlení návratové politiky, možnost detence přicházejících ilegálních migrantů mimo území Evropské unie. To jsou věci na podstatně dlouhou dobu. Ale znovu - to není dokonalé.

Já neříkám, že tohle nás spasí před ilegální migrací v České republice. Proto je Česká republika součástí té úzké skupiny států v Evropské unii, která napsala dopis, abychom pokračovali se zpřísňujícími opatřeními třeba i po vzoru Itálie, spolupráce se třetími zeměmi, návratové huby, spolupráce se třetími zeměmi tak, jak navrhovalo Dánsko, Velká Británie v současné době, provozuje Itálie a legislativně hodnotí, jaký ten postup možný je, a jaký není. A tohle všechno Česká republika oficiálně mým podpisem pod tímto dopisem jednáním pana premiéra dlouhodobě prosazuje. A to, že ten migrační pakt znamená zpřísnění hraniční procedury i návratové politiky, dokonce uznávají i kritici toho migračního paktu. Ono je dobré opravdu mluvit v těch pojmech, které odpovídají faktům. A fakta jsou taková. Ale znovu, není to dokonalé a není to samospásné.

Co se týká ilegální migrace v České republice. Za poslední tři roky byla zaplaťpánbůh v loňském roce nejnižší čísla, i té tranzitní migrace skrze Českou republiku. Naše země byla tou tranzitní zemí. A samozřejmě že i zpřísnění azylové praxe je součástí akčního plánu realizace dílčích opatření vedoucí k zamezení zneužívání azylu v nelegální migraci. Tohle všechno probíhá, tohle všechno se připravuje a o těch opatřeních určitě tady budeme v Poslanecké sněmovně diskutovat. A já doufám, že nezávisle na tom, co tady říkáte o migračním paktu, když přijdeme se zpřísněním do naší legislativy - a já s ním přijdu, tak mě určitě svým hlasem podpoříte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci zeptat, zda chcete doplňující otázku, pane poslanče? Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji. Já jsem nechtěl už vystupovat, mít znovu doplňující otázku, ale musím. Protože vy jste mi tady podsunul fakt, že já jsem vás obvinil z toho, že vy můžete za to, že někdo obvinil Tomia Okamuru. To jsem vůbec neřekl. Já vás obviňuji za to, že jste podepsal migrační pakt. A proto se vás tážu, zachováte se skutečně jako ministr této země, který hájí zájmy občanů této země, a zabráníte další nebo nové migraci lidí, kteří budou vraždit naše děti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak za prvé, Tomia Okamuru, jeho stíhání, které jste označil vlastně za neoprávněné, nechci vám podsouvat to slovo, možná bylo jiné, jste tady ve své interpelaci zmínil. Já si vzpomínám na váš happening, vaší strany před Ministerstvem vnitra, kde jste tyhle věci celkem jasně artikulovali, že je to nějaké politické zadání a podobně. Takže to si myslím, že je věc, která ve veřejném prostoru celkem jasně zazněla. Já jsem v té době neměl čas na happening, v pracovní době nemám čas na happeningy, tak jsem v té chvíli byl na Ministerstvu práce a sociálních věcí a nemohl jsem si jít s vámi na chodník před ministerstvo ani popovídat. Vy jste na to čas asi měli. Ale vy jste to řekli. Vy jste to řekli a vy jste mě veřejně z tohohle obviňovali. Takže prosím, tu zpátečku berte vy. A já tady jasně říkám na mikrofon, že s nějakým politickým zadáním pro policii jsem nikdy neměl, nikdy nemám a nikdy nebudu mít nic společného, a tohle nařčení bych si opravdu vyprošoval.

A co se týče migrace. No, jistěže ano. Teď jsem vám odpověděl už v první části. Já samozřejmě přijdu i do legislativy - a musíme s tím i přijít - a budu diskutovat o těch věcech, které znamenají zpřísnění mnoha procedur, které se týkají potenciálního nebezpečí ilegální migrace. Na evropské úrovni, znovu říkám, patřím k zástupcům těch zemí, které hledají nové koncepty a říkají, že migrační pakt tak, jak byl přijatý, opravdu není žádným definitivním řešením a je potřeba jít v migrační politice a v hledání nových konceptů dál. Přečtěte si ty dokumenty, přečtěte si ten dopis, co jsme adresovali a který já jsem podepsal, když už se bavíme o podpisu. Žádný migrační pakt jsem nepodepisoval. Jestli jsem něco podepsal, tak je to dopis nové Evropské komisi, aby hledala nové koncepty, které povedou ke zpřísnění podmínek pro ilegální migranty. Takže to dělám a budu to dělat nadále.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Zdeněk Kettner s interpelací na pana ministra Mikuláše Beka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane ministře. Momentálně probíhá revize rámcových vzdělávacích programů, dříve takzvané osnovy, kdy cílem prvotním bylo samozřejmě zjednodušit, zpraktičtit výuku na základních školách jako takových, a bohužel jsme zjistili, že se z toho stal - neobávám se použít ten termín - ideologický paskvil. V rámci hodin dějepisu se začínají používat pojmy jako gender nebo queer, což jsou naprosto novodobé konstrukty, které v dějinách nemají opodstatnění, a pokud bychom chtěli reflektovat současnou situaci ve společnosti, tak pro tyto pojmy máme předměty jako rodinná výchova nebo společenské vědy neboli občanská výchova, ale skutečně to v dějepise nemá co dělat.

Dále výuka chemie. Zdvihl se zájem opět o studium chemie. A teď najednou tady máme ideologické zadání, kdy učitelé chemie mají vlastně vyučovat, že oni jsou vlastně ti škůdci pokroku a škůdci a likvidátoři planety a že chemie vlastně je to špatné a je to tam takhle implementováno. Proti tomu se ozval Svaz chemického průmyslu, Svaz průmyslu a dopravy, Česká konference rektorů, Unie školských asociací, Akademie věd. To znamená, myslím si, že toto jsou odborníci nanebevzatí. A pokud i oni už se proti tomu ozývají, tak přinejmenším by to chtělo se zamyslet.

Tak proto se ptám, zda by skutečně nestálo za to tu revizi rámcových vzdělávacích programů, tak jak je koncipována, a velice špatně, zastavit a nechat to původní znění a skutečně se znovu zaměřit na tu změnu tak, aby dávala smysl a byla přijata odbornou veřejností, laickou veřejností a i pedagogickou veřejností, protože jinak to skutečně nemá smysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji i vám. V souladu s jednacím řádem bude odpovězeno písemně. Nyní interpelace pana poslance Huberta Langa na ministra vnitra. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Já jsem rád, že pan ministr tady je. Já zkusím trošku jinak uchopit ten migrační pakt.

Já jsem teďko četl materiál Česko už se chystá na migrační pakt, jen noví zaměstnanci vyjdou na desítky milionů korun. - Já tady nerozporuju to, že je tam nějaká příprava, bude se dělat nový projekt Eurodacu, budou se přijímat noví policisté, bude stát něco jejich výbava, je tady zmínka o tom, že 20 milionů budou stát vozidla a vybavení uspořádaná pro přepravu dětí, potom zdravotní týmy přijdou ročně na 48 milionů korun. To znamená, je tady už nějaká dílčí příprava vašeho rezortu, pane ministře, na ten náběh migračního paktu, který naběhne 2026 na podzim, což samozřejmě mohu pochválit. Je otázka samozřejmě, kdo po podzimních volbách bude v čele rezortu Ministerstva vnitra a jestli vy budete premiér a budete mít svého ministra, tak samozřejmě se na to připravujete.

Mě spíš na tom zaujalo - potom ještě v té doplňující otázce, protože ten čas není tak velký - že ve své podstatě všechny tyto věci, které se připravují, tak vyjdou Českou republiku přibližně, jak jsem to tady spočítal, na 146 milionů korun. V rámci migračního paktu, kdy můžeme odmítnout toho migranta přijmout na naše území a budeme samozřejmě za to platit nějakou částku, která se odhaduje kolem 20 000 euro, což v přepočtu je 250 000 korun, tak vlastně dva migranti nás budou stát jako mandatorní výdaj, abychom je nemuseli přijmout na naše území, milion korun, 20 migrantů vydá 10 milionů korun, 200 migrantů na 100 milionů korun a 2 000 migrantů na 1 miliardu.

Takže já bych chtěl říct, že vlastně veškeré ty věci, které tady v tomto materiálu jsou zmíněny, pak ještě mám doplňující otázku, nás vyjdou jako na nepřijetí 150 migrantů jednou za rok. Je to jako docela šílené, když si uvědomíme, že nám tady bude vznikat mandator, pakliže nebudeme chtít na naše území v rámci relokace přijmout nějaké migranty.

Nemám více času, takže bych se chtěl zeptat, co v tom je činěno? A potom ještě dám doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana ministra o odpověď. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak děkuju. Začnu, co je činěno naším rezortem, jakým způsobem se připravujeme. Tak znělo, pokud jsem správně pochopil, to hlavní, na co se pan poslanec ptal. My máme samozřejmě zahájenou analýzu všech nezbytných legislativních, technických, operativních potřeb týkajících se změn současného systému. Chtěl bych říci, že to rozhodně není jenom Ministerstvo vnitra. Bude se to týkat samozřejmě i právních aspektů zasahujících do gesce Ministerstva spravedlnosti. Takže nejsme rozhodně tím jediným rezortem, který se připravuje. Proto je tady celkově ten akční plán, který popisuje nejrůznější kroky.

Většina opatření jde cestou zpřísnění azylové praxe. To se jedná například o zavedení povinného hraničního řízení, což říkám, to je právě to, co přece všichni chceme, to je to zpřísnění, zefektivnění návratového procesu, snížení standardu přijímání v případě sekundární migrace, to znamená zamezení sekundárním migračním proudům po Evropě, jednoznačně pozitivní trend a jednoznačně něco, co stabilitě migrační situace v Evropě může pomoci.

Vy jste zmínil, a máte pravdu, Eurodac, a není to jediný systém. Jedná se o propojení příslušných informačních systémů v migrační oblasti. Ten Eurodac není jediný. A ten dokument Akční plán realizace dílčích opatření vedoucí k zamezení zneužívání azylu v nelegální migraci je mimochodem veřejně přístupný, čímž to teď říkám, na webu Ministerstva vnitra České republiky.

Co se finančních nákladů týče, tady bych chtěl jenom upozornit na to, že ten akční plán vzniká právě z toho důvodu, abychom mohli čerpat na to alokované evropské zdroje, a předpokládá se, že účast, finanční účast, respektive spoluúčast na tom by z českých zdrojů měla být ve výši 25 procent. Zbytek má být hrazeno v rámci celkové evropské implementace zpřísňujících opatření v oblasti ilegální migrace. Evropa, Evropská komise, nejenom Česká republika, si samozřejmě většinově uvědomuje, a nezávisle na tom, jaké vlády, jakou barvu v té či oné zemi mají, tak si samozřejmě uvědomují, že řada těch opatření se zpřísnit musí. A dokonce i ty země, které se třeba vyslovovaly verbálně, anebo i hlasováním proti přijetí této podoby migračního paktu, tak samozřejmě v té implementaci zpřísňujících opatření také pokračují a pracují na ní.

I když se podíváme třeba na sousední Polsko, tak samozřejmě že polská vláda v rámci svých kroků pro zpřísnění imigrační politiky tam dává i ty věci, které jsou obsaženy v tom migračním paktu. A tam se musíme shodnout, abychom byli schopni racionálně a objektivně diskutovat. To jsou zpřísňující věci. Žádná z těch legislativních částí, která se připravuje a bude projednávána v rámci zpřísňujících podmínek, žádným způsobem se nedotýká té zmíněné solidarity, která tady je.

A žádný takový přepočet skutečně, který vy jste zmínil, tady neexistuje. Drtivá většina těch prostředků bude čerpána na implementaci těch opatření, a tady mám ten přesný termín, ze společného rozpočtu na ochranu vnějších hranic. A musím říci, že stále ten náš příspěvek 25 procent bude opravdu levnější, než kdyby přestal existovat volný prostor a my jsme museli každou svoji státní hranici, neprodyšně zavřenou, platit z vlastních státních zdrojů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, doplňující dotaz.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Chtěl bych tady říci, že pakliže bychom na některé schůzi byli schopni otevřít bod třeba příprava migrace nebo příprava implementace migračního paktu a pobavit se o tom, protože máme nějaké naše odborníky, vy máte nějaké argumenty, třeba o těch 25 procentech, já jsem se nikde nedočetl, že by tam měla být spoluúčast. Říkáte to, jako že by mohla být. Já nevím, jestli bude.

My máme zásadní rozpor mezi hnutím ANO a vámi, kdy my říkáme, že ten migrační pakt v nějaké přenesené působnosti říká, že budeme muset přijímat na naše území nějaký počet migrantů. V tom se neshodneme. Tam prostě politicky jsme proti sobě.

Já bych tady chtěl jenom říci, že z citace toho materiálu (čte): "Migrační pakt obsahuje mechanismy povinné solidarity. Pokud dojde k přerozdělení uprchlíků a členská země odmítne být solidární a část migrantů přijmout, bude muset zaplatit do společného finančního fondu." To je samozřejmě na všechny věci spojené na vnější schengenské hranici. A ta částka 20 až 25 000 euro, ta v tom veřejném prostoru i v odborném prostoru zaznívala, takže nebudeme si tady zase nalhávat, pane ministře, že ta částka tam není. Ta částka tam pravděpodobně v nějaké takové výši bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane ministře, o reakci.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Jenom dodatek: a určitě, a to je prostě celkem jasné i z toho, jaký termín implementace vy jste jmenoval, to znamená polovina roku 2026, potom náběh na podzim roku 2026, aby ta opatření skutečně byla funkční. Takže to není nějaká vůle, nevůle. To je potřeba. My samozřejmě to téma v rámci Poslanecké sněmovny, později Senátu určitě budeme muset otevřít a určitě tady dojdeme ke střetu nějakých argumentů.

Ale jedna poznámka: pokud se podíváte na ty materiály, těch 25 procent spoluúčasti, včera jsem třeba to představoval i na bodu, který otevřela horní komora parlamentu, Senát. (Reakce poslance Langa.) Já vím, to je v pořádku, já nepředpokládám, že jste to slyšel. Jenom říkám, že už to byla veřejně prezentovaná informace včera na plénu Senátu. A právě proto, abychom se k těm finančním zdrojům dostali, tak proto potřebujeme ten akční plán - akční plán realizace jednotlivých opatření, který každá členská země poskytovala na evropskou úroveň, pokud se nepletu, do poloviny prosince loňského roku. Přesný termín vám když tak upřesním. A to jsou právě ty splněné podmínky pro to, abychom z toho společného evropského finančního rámce ty finanční prostředky mohli čerpat. A potom skutečně odhadované náklady spoluúčasti na jednotlivé země jsou těch zmíněných 25 procent. Tady se jenom snažím vysvětlit ten mechanismus.

A jenom poznámka: kdybychom neimplementovali, tak budeme jedinou zemí i ve střední Evropě, i ve V4, která nebude ta zpřísněná hraniční opatření mít, a to by byla škoda.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tím je tato interpelace vyčerpána. Pan ministr se omlouvá z jednání. Budete pokračovat, pane poslanče, druhou interpelací a bude vám zodpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Je pravda, že je dohoda s panem ministrem, který odchází na nějaké jednání. Já jsem měl ještě nějaké další interpelace, nechám si to na příště. Ale tuto bych přece jenom rád přednesl.

Ta interpelace se týká situace velkého přílivu uprchlíků z rusko-ukrajinského konfliktu, kdy Česká republika přijala více jak 530 000 běženců na takzvaná víza dočasné ochrany. Tady v Poslanecké sněmovně jsme vlastně implementovali lex Ukrajina VII, které tady prošlo. V Senátu jste zaregistrovali včera, že Senát tomu nepřijal žádné stanovisko, a jde to k panu prezidentovi k podpisu, protože vlastně nebyly žádné pozměňovací návrhy, které by nám to vrátily zpět do Sněmovny, abychom se o tom mohli ještě pobavit.

V rámci toho jsem se tady pana ministra ptal na jednu otázku, která nás opravdu zajímá. V případě, že dojde k přerušení válečného konfliktu i jenom přerušením, ne uzavřením míru, tak ve své podstatě pan ministr tady řekl, že zatím ten společný narativ je takový, že v tom okamžiku by se vlastně ti ukrajinští běženci měli začít vracet zpátky. To znamená, skončí jim vízum dočasné ochrany, dostanou nějaký akt - výjezdní příkaz, dostanou nějakou možná humanitární pomoc, nějakou pomoc státu, neziskových organizací, případně státní pomoc, a budou se muset vracet zpátky.

Můj dotaz, kdyby pan ministr tady byl, byl v tom duchu, a to mě zajímá, jestli už teda nějakým způsobem s těmito běženci je takto hovořeno, že ne každý tady bude moct zůstat, kromě té úzké skupiny, která již tady pobývá dva roky nepřetržitě a plní určité ještě náležitosti, aby si ti lidé uvědomili, že opravdu jsou pro nás v okamžiku přerušení válečného konfliktu, což nová administrativa pana prezidenta Trumpa slibuje, že to (nesrozumitelné) nějakým způsobem zařídí, se pro nás okamžitě stanou vlastně třetizemci, skončí jednotný evropský deštník ochrany a oni se budou muset opravdu vrátit zpátky. Případně pokud budou chtít k nám přijet, tak si budou muset vyřídit klasická víza jako třetizemci. Chtěl jsem se zeptat, jestli s těmito lidmi je takto hovořeno a jestli oni o tom vědí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Zdeněk Kettner s interpelací na pana ministra Mikuláše Beka. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane ministře, v rámci aktuální revize rámcových vzdělávacích programů vy neustále mluvíte a propagujete, že ta současná revize vlastně slouží k odstranění nerovností ve vzdělávání. Za prvé si nejsem vědom o tom, že by nějak legislativně přímo byla zakomponovaná do našeho legislativního řádu nějaká nerovnost. Je to spíš nějakým rodinným zázemím. Každopádně když se podíváme hlouběji, tak mám pocit, že ta revize naopak ty nerovnosti prohloubí. Když se rámcové vzdělávací programy zaváděly, pedagogická veřejnost říkala, je to přílišná volnost, ta situace, kdy každá škola si může určité učivo dát do určitého ročníku, bude to dělat problém a dělá to problém nejenom v rámci stěhování rodičů s dětmi v rámci regionů, ale i v rámci třeba jednotlivých škol v rámci jednoho města, kdy skutečně ty děti potom se nedostanou k určitému tématu, protože v té škole staré odešly, se to projevilo dříve, později a je to prostě problém.

Současná revize toto ještě prohlubuje, je to ještě obecnější, ještě větší volnost, čili naopak k té nerovnosti to bude vést.

Za další výuka cizích jazyků od prvního ročníku. Vy nevycházíte z toho, že v regionálním školství máme pelmel dětí s různými schopnostmi, dovednostmi, a když my jim dáme povinný cizí jazyk od prvního ročníku, když některé z těch dětí mají problémy už se svým rodným jazykem, opět to nerovnost bude pouze zvyšovat a matematika, kdy my ještě zvyšujeme tu náročnost, to znamená, na základní škole už se bude probírat kvadratická rovnice, která se dříve probírala pouze na střední škole, ale opět tam máme ten pelmel dětí s těmi i sníženými schopnostmi, dovednostmi, obzvlášť v rámci inkluze to je úplná katastrofa. Takže já se obávám, že naopak ta nerovnost se bude čím dál více rozevírat. Z tohohle pohledu opravdu neuvažujete o přerušení implementace té revize vzdělávacích programů? Ponechat ten stávající stav, který není dokonalý, a zamyslet se a propracovat to tak, aby skutečně ta revize fungovala? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová interpeluje pana ministra Víta Rakušana. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolky přestaly v Česku platit s koncem roku 2024.  pětný odkup skončil 31. prosince a Česká pošta pouze na vybraných pracovištích, 86 poštovních pobočkách, na základě písemně vyhotovené žádosti ho provedla, přitom ještě 31. prosince bylo možné podávat žádosti s kolkem. V rámci vládního konsolidačního balíčku byly kolky zrušeny, ačkoliv podle analýzy, která zrušení předcházela, uvedla, že jich má stát na dlouhé roky dopředu. Při zpětném odkupu si Česká pošta brala poplatek 5 procent z nominální ceny, pokud by byl kolek poškozený, je to 10 procent. Já se ptám, jestli je to fér vůči občanům?

Dále konec kolkových známek lze vnímat jako součást širšího trendu digitalizace státní správy. Jak jste tedy s tím na Ministerstvu vnitra daleko a jak jste se s ním vypořádali, protože digitalizace služeb státu byla odložena o dva roky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Radek Koten s interpelací na pana ministra Martina Kupku. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se pana ministra rád zeptal, protože tady vstoupila v platnost, v podstatě cena dálniční známky se každý rok valorizuje, a jak jsme byli svědky za poslední dva roky, tak ta známka se zvedla zhruba z 1 500 korun na nějakých 2 450 korun v tom letošním roce. V případě, že by ty úspěchy této vlády pokračovaly stejným tempem, tak za chvíli bychom tady jezdili vzhledem k tomu, že tam je jakýsi valorizační mechanismus pro stanovení té ceny známky, tak se obávám, že za chvilinku budeme na nějakých třech, možná čtyřech tisících, a vzhledem k tomu, že Státní fond dopravní infrastruktury má právě na dálničních známkách vybranou poměrně rekordní částku, tak jsem se vás chtěl zeptat, jestli tedy neuvažujete o tom, že by se ta cena známky nějakým způsobem zastropovala, protože ta inflace a tak, jak je tam stanoven ten vypočítávací mechanismus na tu změnu ceny známky, tak vidíme, že se to zvyšuje skutečně obrovským tempem. No, a ti lidé, kteří potřebují jezdit po dálnici, tak bohužel se dostávají do problémů s tím, že nemohou v podstatě tu dálniční síť využívat, přesouvá se to na silnice nižších tříd, protože ne všichni lidi disponují takovými platy, jako my tady v Poslanecké sněmovně. A bohužel pak může docházet i díky přetížení těch silnic druhých a třetích tříd k nějakým častějším nehodám a má to vliv i na bezpečnost. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím pana ministra, aby odpověděl na interpelaci.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych jenom rád uvedl několik důležitých dat ohledně situace v ostatních státech, aby bylo zřejmé, že Česká republika v porovnání se Slovenskem, Slovinskem, Maďarskem či Rakouskem se drží stále spíše pod úrovní cen dálničních známek v okolních státech. I to zavedení valorizace na základě jednak inflace a na základě příspěvku rozšíření té dálniční sítě vůči celku, tak je krokem, který v tomto směru je inspirací z Rakouska. Podotýkám, že v Rakousku v letošním roce je cena dálniční známky 2 610 korun přibližně 1 800 kilometrů dálnic, ale zároveň podotýkám, že s ohledem na zpoplatnění dalších tunelových úseků Rakušan musí k té částce 2 610 korun pak počítat s dalšími náklady na průjezd tunely. Pokud si koupí celoroční průjezd například po dálnici A9, to znamená Gleinalmský a Bosrocký tunel, pak zaplatí další 2 000 korun navíc. Pokud by k tomu přidali i Taurský tunel, tak 2 175, Brenner 1 800 korun, a všichni čeští turisté vědí, že za jednotlivé průjezdy dají řádově stokoruny. To je porovnání s Rakouskem, kam samozřejmě nedosahujeme a dosahovat nebudeme v porovnání s těmi poměrně vysokými částkami. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že právě Rakousko přišlo s valorizací o inflaci a má to dobrý důvod, protože samozřejmě i Ředitelství silnic a dálnic, stejně jako ASFINAG vydávají víc peněz za pohonné hmoty, za služby, protože udržují dálnice, a platí také zároveň, že s každým novým kilometrem dálnic vydáváme nejenom investiční příspěvky, ale pochopitelně i ty příspěvky nutné na údržbu, a to je také logicky zatíženo právě onou inflací.

V porovnání těch ostatních států, Slovensko má zhruba srovnatelnou cenu dálniční známky 2 263 korun proti našim 2 440 korunám, ale jenom 500 kilometrů. V našem případě od letošního roku mohou čeští řidiči využívat 1 500 kilometrů dálnic, Slovinsko při 600 kilometrech mají cenu dálniční známky na rok 2 954 korun a Maďarsko, kde je o něco víc kilometrů, 1 800, tak tam zaplatí za rok 3 623 koruny za dálniční známku, což vychází opravdu o víc než tisícikorunu víc.

To je srovnání s těmi našimi nejbližšími sousedy, které jasně dokladuje, že ta částka, kterou zaplatí Češi, je opravdu zcela srovnatelná a spíš nižší, zejména v přepočtu na každý jeden kilometr dálnic. Co se týče té částky, kterou se v České republice na dálničních známkách podařilo vybrat v tom loňském roce a přispěli jsme tak výhradně právě k úhradě investic do dopravní infrastruktury, do dálnic, tak také k údržbě, tak to bylo přes 7 miliard korun, přesně 7 miliard 212 milionů korun. Novinkou byla ta jednodenní dálniční známka, která zjevně mnoha řidičům ulevila, protože se jí jenom za loňský rok prodalo 1 552 (tisíc?) kusů. Pro mě překvapení, očekávali jsme, že to bude spíše méně, ale zdá se, že si řada lidí opravdu, ať už jsou to turisté, nebo i čeští řidiči, k té jednodenní dálniční známce, která je levnější, cestu našli.

Když porovnáváme i ty krátkodobější úseky nebo krátkodobější dálniční známky, tak tam také ta česká cena je nižší nebo srovnatelná s okolím. Tady si troufnu tvrdit, že Česká republika v tomto zůstává zcela v řádu okolních států, nebereme-li v potaz opravdu významně dražší Maďarsko, významně dražší Slovinsko. Pohybujeme se bez započtení rakouských tunelů zhruba na úrovni Rakouska, Slovenska - a to pokládám za důležitou zprávu i pro všechny, kteří by zvažovali, jestli Česká republika v tomto směru nějak nevybočuje nebo nechce po českých občanech a motoristech v České republice víc. Jednoznačně nechce, ale zároveň zvyšuje kvalitu údržby komunikací a rozšiřuje dálniční úseky, a to tempem, které tu zatím nebylo. Je to samozřejmě výsledek i předchozích vlád (Předsedající: Čas.), které přispívaly k přípravě, ale je to především i v ekonomicky složité době výsledek jasné priority (Předsedající: Čas.) v investicích do dopravní infrastruktury.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já samozřejmě vnímám to, že se nám prodloužila nějakým způsobem naše dálniční síť. Samozřejmě v porovnání například s Polskem nebo s Německem, to jsme takoví trošičku chudí příbuzní, navíc tedy v Německu, tam se, tuším, platí v podstatě (?), když se projíždí nějakým tunelovým komplexem, ale jinak Německo tedy koketovalo s myšlenkou, že by zavedli také dálniční známky, ale tuším, že se to tam nesetkalo s nějakým výrazným úspěchem.

Co se týká ceny dálniční známky, může se zdát, že to je srovnatelné s okolními státy, popřípadě to může být podobné, ale já jsem spíše poukazoval na to, že třeba za další dva roky, a to i díky inflaci, která tady je nějakým způsobem stále přítomna, tak už můžeme být - třeba mít nějaké prvenství, ale bohužel pro uživatele dálnic by to znamenalo poměrně velké výdaje. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Jenom abychom zdůraznili, tak inflaci se opravdu podařilo obecně snížit na hodnotu pod 3 procenta, což započteme-li k hodnotě dálniční známky, tak se rozhodně nedostaneme na významné stokoruny. To je jedna důležitá poznámka. A totéž bude platit i pro Rakousko, které se, pevně doufám, bude pohybovat také v inflačním rámci podobném České republice. A je to v tomto směru i důležitý signál a zpráva pro další rozvoj ekonomiky.

Co se týče toho srovnání, tak já jenom bych rád byl důsledný a přesný v tom, že ta cena v České republice je nižší nebo srovnatelná. Není to tak, že bychom vybočovali nějak nad okolí, naopak, zdůraznil jsem a uvedl na konkrétních příkladech, že v porovnání s Maďarskem nebo Slovinskem je česká dálniční známka významně lacinější, zejména bereme-li v potaz ten rok. A zároveň jsem zdůraznil, a to je samozřejmě záležitost i uspořádání dálniční sítě a krajiny, tak v Rakousku samozřejmě je potřeba k dálniční známce připočíst i průjezd tunely.

V tomto směru si troufnu tvrdit, že - a i ten doklad ohledně jednodenní dálniční známky ukazuje, že i ten způsob, jak jsme nastavili rozšíření toho spektra, tak vychází vstříc celé řadě řidičů. A já chápu, že by bylo pro řadu populistických požadavků příjemné mít prostě dálniční známku zdarma, akorát by potom bylo složité, jak jinde finanční prostředky najít.

Bavíme-li se o Německu, mají jinou strukturu daní pro své občany, ale i pro své firmy. V případě silniční daně firmy zaplatí významně víc peněz. V České republice silniční daň až do kategorie vozidel nad 12 tun je nulová. (Předsedající: Čas.) Znamená to menší zátěž znovu pro řidiče i pro podnikatele.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuju, pane ministře.

Nyní pan poslanec Lubomír Brož s interpelací na pana ministra Mikuláše Beka a připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitostech připravované revize rámcového vzdělávacího programu, konkrétně navrhovaným změnám v hudební výchově. Chtěl bych se vás zeptat na vysvětlení v několika následujících, podle mého zásadních, pochybeních. Proč byl vytvořen nový integrovaný předmět hudební, taneční a dramatická výchova, který nemá opodstatnění v odborné praxi, postrádá aprobované učitele, byl vytvořen bez souhlasu odborných kateder a profesních asociací?

Dále, jakým způsobem hodlá ministerstvo řešit odborné a metodické nedostatky nového předmětu, včetně například nelogického spojení tří odlišných oborů, terminologických nepřesností, nejasných výukových cílů?

A za třetí, jaké jsou konkrétní důvody pro takto zásadní redukci a transformaci hudební výchovy, kterou kritizují odborníci z pedagogických fakult a obecně poměrně velká část odborné veřejnosti, jak se ukazuje v tisku? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Lubomír Wenzl, potom paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, úvodem chci říci, že v žádném případě nezpochybňuji nutnost modernizace naší armády. A v této souvislosti se chci zeptat na otázku projektu hlavní bojový tank? Je to projekt, kdy je záměr pořídit 77 kusů tanku Leopard typu 2A8. V poslední době nejen já jsem zaregistroval vyjádření, která ve mně vyvolávají otazníky týkající se realizace tohoto projektu. Na jedné straně vyjádření na konci listopadu roku 2024, kdy náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že na německé tanky Leopard nemáme peníze. Současně měl žádat o odstoupení od projektu a důvodem bylo to, že měl obavu, zda je dostatečně zabezpečeno financování tohoto projektu. Dle vyjádření Ministerstva obrany náčelník generálního štábu svůj postoj později přehodnotil a odstoupení od realizace projektu již nepožadoval. Smlouva na nákup německých tanků Leopard 2A8 měla být původně podepsána do konce loňského roku a Ministerstvo obrany přesto údajně stále ještě jedná s výrobcem tanků a hledá řešení, jak tank pořídit, aniž by se musely pozastavovat další modernizační projekty.

Chci se vás, paní ministryně, zeptat a dovědět se odpovědi na následující otázky: za prvé, zda stále pokračuje projekt hlavní bojový tank? Otázka druhá, o jakém počtu tanků tohoto projektu se teď jedná? Otázka třetí, kdy je předpoklad uzavření smlouvy? A za čtvrté, zda stále v případě uzavření smlouvy by platily původní termíny dodání, což jsou roky 2027 až 2030? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, bude vám odpovězeno písemně.

Jako další je paní poslankyně Marie Pošarová, připraví se pan poslanec Radek Koten. Paní poslankyně Marie Pošarová není přítomna v sále, prosím tedy, aby se ujal slova pan poslanec Radek Koten s interpelací na pana ministra Petra Kulhánka. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Tak ještě jednou dobrý den. Vážený pane ministře, ono na těch krajských úrovních, co se týká krajských nemocnic, vlastně v souvislosti s digitalizací stavebního řízení a v souvislosti vlastně s tím, že některé projekty nemůžou být v současné nějakým způsobem buď zahájeny, nebo naopak dokončeny, tak dochází paradoxně ke škodám s tím, že ty akce se nedají nějakým způsobem dokončit. Mohly tam být tedy i nějaké dotační tituly, protože v případě, že je to čerpáno z dotačních peněz, tak to má nějaké datum ukončení a zahájení, a bohužel se v mnoha případech stalo, že potom buď ty dotčené kraje, nebo ti, kteří to vlastně mají na starost, tak zjišťují, že ty peníze nejde profinancovat a vlastně vzniká tam jakási škoda.

Já jsem se dočetl v běžně dostupných sdělovacích prostředcích, že už se chystají tedy na ministerstvo i díky tomu tedy, že nebyla jaksi ta digitalizace a to stavební řízení, že se tedy zpozdilo kvůli tomu, že to nefungovalo, tak že už tam probíhají nějaké předžalobní výzvy, popřípadě žaloby, tak já bych se vás chtěl zeptat, jestli na to máte připraveno nějaké řešení a zda tedy stát bude tyto škody nějakým způsobem proplácet. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci. Jako další je v pořadí pan poslanec Hubert Lang, kterého nevidím v sále. Interpelace propadá.

Paní poslankyně Marie Pošarová. Také není přítomna v sále.

Prosím, jako další je pan poslanec Radek Koten. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Koukám, že mi dneska vyjdou téměř všechny interpelace, tak to je úplná paráda!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Tato je na pana ministra Jana Lipavského. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Ano, tato je na pana ministra Lipavského. Já bych se pana ministra - nepřítomného bohužel - velmi rád zeptal, zda Ministerstvo zahraničních věcí na základě nějakých informací, které má momentálně k dispozici, tedy je schopno nějakým způsobem řešit případnou remisi zbraní směrem z Ukrajiny do České republiky, popřípadě přes Slovensko, s těmi dotčenými orgány, ať už to jsou hraniční kontroly na různých přechodech, anebo ve spolupráci třeba se slovenskou policií, protože ty informace, které jsme obdrželi, jsou poměrně závažné. Na jedné straně tady řešíme naši zbraňovou legislativu, děláme tam poměrně velká, drakonická opatření pro to, aby si třeba legální držitelé zbraní nemohli koupit určitý typ zbraně, a na straně druhé je zde bohužel možnost jakéhosi černého trhu, který se tady samozřejmě otevřel s tím ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. A já jenom čekám na to, a protože i různé bezpečnostní složky státu na to upozorňují, tak jenom čekám na to, jaké tedy bude řešení, a chtěl bych vědět, jak jsme v tom tedy pokročili. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Následují dvě interpelace pana poslance Huberta Langa. Není v sále, tak propadají.

A opět máte slovo vy, pane poslanče, a vaše interpelace na pana ministra Víta Rakušana. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já bych se pana ministra velmi rád zeptal, a on to je samozřejmě i víceméně mezirezortní problém, protože souvisí to se vznikem konfliktu Ukrajina versus Ruská federace, a samozřejmě co se týká Evropské unie, tak ta přijala nějaký určitý balíček sankcí proti Ruské federaci. A nyní tedy mi volal občan v podstatě s dotazem, jakým způsobem se to dá řešit, protože jeho kamarád, který má bydliště na území buď Ruské federace, nebo Běloruska, mu posílal k Vánocům vánoční dárek s tím, že mu tam poslal nějaký šampon na vlasy, a zůstává tedy ten balíček zatím na proclívací poště už od těch Vánoc na Praze 120, s tím, že u něj není možné udělat celní řízení, protože to podléhá tedy sankcím Evropské unie. Tak jsem se chtěl zeptat, zda tedy platí sankce i na vánoční dárky od příbuzných nebo od kamarádů z těchto zemí, které jsem jmenoval, nebo zda se to dá tedy nějakým uspokojivým způsobem vyřešit bez toho, aniž by ten dárek byl buď sešrotován, anebo poslán zpět odesílateli. Děkuju za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Následují dvě interpelace pana poslance Huberta Langa, kterého nevidím v sále. Z toho důvodu obě propadají.

A já tady mohu konstatovat, že jsme pro dnešní den projednali všechny ústní interpelace. Kolegyně, kolegové, já vám děkuji a ústní interpelace končím.

Přerušuji 127. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 24. ledna do 9 hodin a přeji klidný zbytek dnešního dne. Děkuji vám.

 

(Jednání skončilo v 17.44 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 11. 2. 2025 v 15:51.