(pokračuje Jan Skopeček)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 775/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za navrhovatele místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý večer, vážený pane místopředsedo, já budu velmi stručný, protože je to novela zákoníku, kterou jsem tady velmi podrobně uváděl při projednávání v prvním čtení.

Tato novela zákoníku práce je pracovně nazývaná jako flexi novela. Upravuje tam celou řadu ustanovení, jako je možnost prodloužení doby zkušební, nebo například upravuje záležitosti, jako je například doručení výpovědi k datu, kdy je tato výpověď doručena, a nikoliv až následujícího dne v měsíci. To znamená, efektivně zrychluje tyto lhůty. Zároveň také třeba posiluje práva na straně rodičů, kteří jsou na mateřské, rodičovské dovolené, a pokud se vrací do dvou let věku dítěte, tak jim zaměstnavatel musí nikoliv jenom garantovat místo u své osoby coby zaměstnavatele, ale to konkrétní pracovní místo. To znamená, odcházel-li někdo například z pozice hlavní účetní, tak pokud se vrací do dvou let věku, má opravdu nárok na to, vrátit se přímo na tu danou konkrétní pozici.

Dále řešíme některé dlouholeté, já bych řekl nesmyslné věci, jako je například to, že rodič, který je na rodičovské, nemohl vykonávat stejnou práci a museli jsme se tvářit nebo ten systém se tvářil, že dělá v uvozovkách něco úplně jiného, pokud pracoval na dohodu. Takže tyto věci v tom systému narovnáváme.

Já avizuju, že také budu předkládat ještě tři pozměňovací návrhy, z nichž ten jeden je naprosto zásadní, a ten už byl avizován v posledních zhruba dvou měsících, a týká se redesignu podpory v nezaměstnanosti. To následně ještě podrobněji představím. Tolik asi velmi stručně na úvod a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 775/1 a já poprosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní poslankyně Pavla Golasowská, a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní poslankyně, paní zpravodajko, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám přednesla zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jako sněmovní tisk číslo 775. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 775/0 dne 27. srpna 2024. První čtení proběhlo 4. 12. 2024 na 119. schůzi, kde také proběhla změna zpravodaje. Zastoupila mě kolegyně Pavla Pivoňka Vaňková, za což jí děkuji.

Návrh zákona přikázán k projednání výborům usnesením číslo 1189, lhůta k projednání výbory byla určena na 40 dní. Garanční výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona a vydal 16. ledna 2025 usnesení doručené poslancům jako tisk 775/1. Na sociálním výboru bylo předneseno pět pozměňovacích návrhů, dva od poslankyně Kláry Kocmanové, jeden od poslance Jiřího Navrátila a dva od poslankyně Marie Jílkové. Výbor pro sociální politiku přijal tři pozměňovací návrhy, jeden od poslance Jiřího Navrátila a dva od poslankyně Marie Jílkové.

Jak už tady zmiňoval pan ministr, takže hlavním cílem návrhu je zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců. Jenom opět shrnu ty navrhované změny v zákoníku práce. Jedná se o delší zkušební dobu, více času na ověření kvality zaměstnanců, dále to jsou změny ve výpovědní době, práva zaměstnanců vracejících se z rodičovské dovolené a ještě si dovolím možná takovou jednu významnou změnu, která tady nebyla dnes zmíněna, a to je novinka možnosti zaměstnávat nezletilé již od 14 let během letních prázdnin. Ještě bych chtěla říct, že návrh je plně slučitelný s právem Evropské unie včetně Listiny základních práv Evropské unie a aktuální judikaturou Soudního dvora Evropské unie. To je za mě všechno, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí s přednostním právem nejprve paní místopředsedkyně Olga Richterová, pak tu mám přednostní právo paní poslankyně Šafránkové, která přednese stanovisko klubu SPD a pak budeme pokračovat s dalšími přihlášenými. Paní místopředsedkyně, prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já tady stručně vystupuji za klub Pirátů s tím, že s tou novelou jako s celkem samozřejmě nemáme problém. Podíleli jsme se na ní a stojíme si zatím, co v ní je. Nicméně zásadně nesouhlasíme s tím nahraným návrhem včera večer od ODS a TOP 09 k výpovědi bez udání důvodu. Je to něco, co jsme nechtěli, když se o tom jednalo jako o možnosti v průběhu té doby, kdy jsme v koalici byli. Upozorňovali jsme na to, jaké to může mít negativní důsledky, já jich teďka pár uvedu.

Ta první věc je, že člověk potřebuje varování, když něco v práci nedělá dobře, potřebuje mít tu informaci, protože si to nemusí ani pořádně vždy uvědomit. Druhá věc je, že lidé, kteří se v práci potýkají třeba s něčím, co je na hraně nějakého bossingu nebo šikany, si dobře uvědomují, že takto volné ustanovení se jich může velmi neblaze dotknout. A nakonec i v zemích, kde mají něco, co je podobné té jaksi paušální možnosti výpovědi, tak je tam vždycky výpověď možná takzvaně jenom ze zákonných důvodů a je tam možné, aspoň v tom, co jsem si dohledávala z těch různých zemí, možnost si písemně požádat o odůvodnění. To je velmi důležité, například kvůli soudní obraně, ale také kvůli třeba pohovoru pro novou práci. Já tohle zmiňuji proto, že by to opravdu, tak jak je ten návrh předložený od ODS a TOP 09, znamenalo obrovskou nerovnost pro toho člověka, pro toho jednotlivce a domnívám se, že jsou velmi důvodné i kritiky týkající se nějaké nepřezkoumatelnosti a podobně.

Poslední věc, ta flexibilní novela, tak jak je navržená, opravdu zpružňuje české pracovní právo a zavádí řadu nových věcí. Myslím si, že tak jak to je navržené, to je dost vyvážené a že to výrazně zlepšuje téma, které jsme přinesli do debaty, jsme velmi rádi, že se ujalo, spolu s experty bylo prosazeno a je to ta navýšená podpora v nezaměstnanosti. 80% podpora v nezaměstnanosti, která je jako pozměňovací návrh pana ministra Jurečky, je něco, co jsme dlouho chtěli a jsme opravdu rádi, že to tam je. Může to zásadně nejenom rozhýbat náš pracovní trh, ale může to také přispět k tomu, aby právě ta možná i někdy pružnější výpověď podle té nové úpravy nebyla takovým strašákem. K tomu dodávám, je opravdu škoda děsit lidi úplně zbytečně, ještě návrhem na výpověď bez udání důvodu, který nahrály pouze dvě koaliční strany. Přijde mi to, že to opravdu hází celou debatu o jinak velmi užitečné novele někam jinam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí zplnomocněná poslankyně, paní poslankyně Šafránková, která přednese stanovisko poslaneckého klubu SPD. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi za náš poslanecký klub krátké stanovisko a také představit pozměňovací návrh, který za SPD předkládám. Na některé navržené úpravy se v tomto návrhu díváme velmi pozitivně. Jde zejména o nově zavedenou povinnost zaměstnavatelů garantovat rodičům návrat na jejich původní pracovní místo a na pozici, kterou vykonávali před nástupem na rodičovskou dovolenou, pokud tento návrat proběhne do doby, než jejich dítě dosáhne dvou let věku. Vítáme také možnost, aby rodiče mohli během rodičovské dovolené vykonávat stejný druh práce jako předtím na dohodu mimo pracovní poměr u svého zaměstnavatele, což rovněž může usnadnit jejich postupný návrat do pracovního procesu a k plné výdělečné činnosti a současně zejména v některých případech snížit propad příjmů rodičů a rodin v době, kdy pečují o dítě do čtyř let.

Tato novela však současně obsahuje návrh, se kterým zásadně nesouhlasíme a jedná se o prodloužení maximální délky zkušební doby. Za SPD proto podávám pozměňovací návrh, který zachovává současnou délku zkušební doby, tedy maximálně tři měsíce pro běžné zaměstnance a maximálně šest měsíců pro vedoucí pracovníky bez možnosti tyto doby prodlužovat kromě případů, kdy je běh zkušební doby ze zákonem přesně vyjmenovaných důvodů přerušen.

Dovolte mi také vysvětlit, proč považujeme tento vládní návrh na prodloužení této zkušební lhůty za nevhodný a pro nás nepřijatelný. Za prvé, vnímáme současnou délku zkušební doby jako plně dostačující. Tři měsíce, případně šest měsíců u vedoucích pracovníků poskytují zaměstnavatelům dostatek času na to, aby si ověřili pracovní kvality, přístup k práci, schopnost výkonu i pracovní morálku zaměstnance. Prodloužení zkušební doby by zásadním způsobem zvýšilo nejistotu zaměstnanců. Delší období, během kterého může zaměstnavatel kdykoliv ukončit pracovní poměr zaměstnance bez udání důvodu, což je synonymum pro termín zkušební doba, staví totiž zaměstnance do velmi nevýhodné a stresující situace, která komplikuje i jejich osobní život. Zkušební dobu lze navíc už dnes automaticky prodloužit, a to tehdy, pokud zaměstnanec v jejím průběhu čerpá dovolenou nebo je nemocný, anebo má nějakou jinou překážku v práci. Toto ustanovení již poskytuje zaměstnavatelům dostatečnou flexibilitu, aniž by bylo třeba zkušební dobu dále uměle prodlužovat. V praxi většina zaměstnavatelů navíc pozná kvality zaměstnance již během prvních několika týdnů po nástupu do práce.

Vláda ve svém návrhu deklaruje záměr podporovat jistotu a stabilitu pracovních vztahů. Prodloužení zkušební doby však jde zcela opačným směrem a neznamená nic jiného než vládní snahu stůj co stůj prodlužovat dobu, po kterou lze zaměstnance vyhodit z práce de facto na hodinu bez uvedení důvodu. Ostatně to, že hlavním cílem některých vládních stran je prosadit do zákoníku práce možnost zaměstnavatelů dávat výpověď bez udání důvodu všem zaměstnancům, tedy nejen těm ve zkušební době, je zcela evidentní a dokládá to i poslední pozměňovací návrh v této novele z dílny poslanců ODS a TOP 09.

V praxi by to znamenalo vyhazov třeba za politické názory nebo za nějakou náboženskou víru nebo například za péči o malé nemocné dítě bez možnosti navíc jakékoliv obrany ze strany zaměstnance. Za nás říkám, že jde o návrat zpátky do 19. století. Pro SPD je naopak klíčovou hodnotou ochrana práv zaměstnanců a rovnost v pracovněprávních vztazích, proto vás žádám, vážené kolegyně, vážení kolegové, abyste podpořili můj pozměňovací návrh na zachování současné délky zkušební doby a zároveň abyste hlasovali proti výpovědi bez udání důvodu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní budeme pokračovat v řádně přihlášených. Jako první je řádně přihlášena paní poslankyně Pastuchová. Jsme v obecné rozpravě.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Tak jedná se o druhé čtení, myslím si, že ta debata bude delší u čtení třetího, i když by být neměla. Ale prostě v této Sněmovně se opakuje stále takový nešvar a již podruhé, již podruhé tento nešvar nasazuje TOP 09 s ODS tím, že vlastně úplně ke konci, kdy se má vlastně, kdy nezareagujeme už jiným pozměňovacím návrhem na pozměňovací návrh, který byl předložen včera a to je výpověď bez udání důvodu. Udělali jste to u důchodové reformy zrušením třetí kategorie. Dodneška tady nemáme žádnou náhradu, není projednána. Pan premiér, prostřednictvím vaším, nebo nevím, jestli musím říkat, slíbil někde v Otázkách, nebo na Primě, že to bude každým dnem předloženo. Takže já jsem původně chtěla říct, že ta flexinovela byla opravdu dobře připravená, dobře připravená a myslím si, že mimo jedné věci, a to říkáme od začátku, a to je právě prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků na osm měsíců nám tam taky vadí. A snažili jsme se to i chtít vědět na výboru pro sociální politiku, proč se to tam dalo. A pan ministr mi vlastně na to odpověděl, že tady dal přednost zaměstnavatelům před zaměstnanci, protože zase někde jinde dal přednost zaměstnancům před zaměstnavateli. Ale myslím si, že tři měsíce dnes na to, aby někdo věděl, jestli to zvládne, nebo nezvládne, fungovalo to teď dodneška, tak si myslím, že to stačí.

No a kolegové, kolegyně, už tady říkali SPD, že mají s tím problém také, ale tím, že je za mnou přihlášen pan poslanec Zuna, vaším prostřednictvím, tak předpokládám, že to opravdu myslí vážně a tento pozměňovací návrh, výpověď bez udání důvodu, podají.

A já se zase znovu ptám: Byl tento váš pozměňovací návrh projednán se sociálními partnery? Jaký na to mají názor? Já dnes čtu vyjádření a moc se jim to tedy také nelíbí. Vám je to asi úplně jedno. Navíc víme, že vlastně toto se týká jenom zaměstnanců v soukromé sféře. A mě mrzí i to, že včera jsem se dívala na Třistašedesátku na Primě, kde byl pan kolega Munzar, vaším prostřednictvím, a vlastně mně to přijde, že to děláte tak trochu opačně. Na dotaz toho, že vlastně jaká je připravena lepší pomoc těm lidem, kteří se chtějí takhle propouštět, ve vzdělávání, v rekvalifikaci, které se teprve rozbíhá - to jste tam potvrdil sám - proč to není ošetřeno v tomto vašem pozměňovacím návrhu také, tak jste se vyjádřil, že kroky jdou postupně. To znamená, že vy nejdříve dáte výpověď a pak budete někdy řešit to, co bude dál. A řekl jste, že najednou přijít komplexně se vším je sice hezká představa, ale v politice jde vždy vše krok po kroku. No, tak já se ptám, jestli jdete pozpátku, nebo jdete vpřed, nebo jak to myslíte?

Takže co nám vadí? Opět druhé čtení. Je to legitimní, ano, bavíme se tady opakovaně. Já nevím, jestli to děláte, nebo jaké sliby dáte ve své čtyřkoalici, protože Piráti, kteří s vámi, tak jako jsou nejsou v koalici, to nepodpoří, nepodpoří to hnutí ANO, nepodpoří to SPD. A na výboru pro sociální politiku a dlouhodobě, dlouhodobě to i médiím říká pan ministr Jurečka, že to v žádném případě nepodpoří. Vím o tom, že to snad nepodpoří i kolegové z KDU a myslím, že s tím mají problém i Starostové. A vy jdete stejně do boje. Já nevím, jestli jste něco těm firmám nebo těm soukromým firmám slíbili, ale je to, já doufám, že je to prohraný boj pro vás. Ale je vidět, že ani v té koalici ty shody nemáte.

Já bych se chtěla zeptat, jak tam přemýšlíte o tom, jaká tam bude vazba na věk odchodu do starobního důchodu pro ty zaměstnavatele, protože ona je obtížně aplikovatelná s ohledem na plovoucí věk. Tady je napsáno, že vlastně nemůže dostat výpověď bez udání důvodu člověk, který má pět let do starobního důchodu, ale ten věk teď pluje. Tím, co se schválilo, tak vlastně pluje.

A to znamená, že třeba, já nevím, jak to bude dlouho tohle platit, ale že v šedesáti pěti tedy, když bych to brala třeba na sebe, tak v šedesáti letech, mi nemůžete dát výpověď bez udání důvodu. A to bude v tom roce nebo 21. července, pět let předtím, když mám narozeniny? To bych teda ráda věděla. Jestli to je dnem, pět let před, nebo je to ten rok, pět let před, od 1. ledna, to mi z toho není jako jasné.

Já vím, že se tady bavím o pozměňováku, který ještě není načten panem poslancem Zunou, a je v systému. Ale já bych ráda, když to půjde představit, mi na tyto otázky, jestli tedy si můžu požádat, nebo vy mi můžete dát výpověď bez udání důvodu vlastně do 21. července a 22. už ne. To by mě moc zajímalo.

Potom další věc, jestli si to tedy budou takhle zaměstnanci zjišťovat u každého, kdy má narozeniny a těch pět let tedy dodrží? To by mě zajímalo, to mě zarazilo. Já si myslím, že to máte docela trošku ještě nedomyšlené. Nemáte k tomu koaliční potenciál na prohlasování a zase jste něco načetli?

Potom jsem také poslouchala, že se inspirujete třeba dánským modelem, ale Česká republika je zatím úplně někde jinde. Chci se zeptat, jestli si myslíte, že opravdu, jak řekl zase pan poslanec Munzar, vaším prostřednictvím, mám smůlu, že se fakt na to dívám včera, protože mě to hodně zajímalo, jak to budete obhajovat. Chci se zeptat. Počkejte, já jsem si tady i napsala tu vaši citaci. (Hledá v materiálech.) Mysleli jste to tak, nebo pochopila jsem tak? Vy říkáte, že dostane... Takže já dostanu výpověď bez udání důvodu, není to z hodiny na hodinu. Normálně ji dostanu za něco, protože... Už vím. Vy jste tam říkal, že i dnes to tak funguje, že vlastně když není někdo s tím zaměstnancem ve firmě spokojen, že musí vymýšlet nějakou kličku, buď že zruší místo anebo něco, tak že vy to vlastně teď zlegalizujete. Teď už si nebude muset vymýšlet nic. Nebude tam muset ve výpovědi prokázat řádný důvod, anebo dostanu výpověď bez udání důvodu a vlastně ani nevím, co jsem udělala, jak to říká kolegyně Richterová. Já něco provedu, tak bych čekala, že si mě ten šéf zavolá, řekne, hele, ty jsi udělala tohle špatně, zkus to napravit a já to zkusím. Ale teď tam nedáte důvod, který tam tedy teď je a v případě sporu to musí ten zaměstnavatel prokázat. Co teď bude? Když jsem zaměstnanec, vy mi dáte výpověď a já nevím proč, tak jak se mám odvolávat na to, že jsem dostala výpověď, když nevím, za co? Já to nevím. Takže to bych byla ráda, aby mi to někdo řekl.

Potom ještě v § 67 zákoníku práce je výše odstupného konstruována ve vazbě na výpověď důvodu. Takže bych se ráda zeptala - to mi také není jasné - kterou z hodnot má předkladatel na mysli? Jaké odstupné podle § 67 zákoníku práce u téhle výpovědi bez udání důvodu bude?

Asi poslední věc, už jsem si vzpomněla. Ono toho je od včerejška dost. Znamená to, že dostanou výpověď bez udání důvodu, nemůžu se bránit, protože nevím, za co jsem ji dostala, protože kdybych věděla, za co jsem ji dostala, tak to zkusím napravit a může to jet normálním stylem, jako je to teď. Dva měsíce tedy budu ve výpovědní době a pak dostanu plus dva měsíce. Takže dva měsíce budu pracovat za peníze, ale dostanu čtyři platy navíc. Teď jenom jestli, prostřednictvím vaším, pane místopředsedo, se dívám na pana Munzara, jestli to tak včera myslel. Budu pracovat, mám plat, už jsem v té výpovědi, dva měsíce pobírám plat a pak dostanu čtyři odstupná? (Poslanec Munzar nesouhlasí.) No dobře, beru to na dva roky. Takže dva měsíce výpověď, budu pracovat, chodit do práce dva měsíce, dostanu dva platy za svoji práci, ale vy říkáte, že to bude... Teprve až tedy zůstanu doma, tak dostanu čtyři platy. Ty dva si odpracuji, jestli tomu tak rozumím. (Poslanec Munzar kroutí hlavou na znamení nesouhlasu.) Dvojnásobek. Takže dva měsíční platy krát dva jsou čtyři, ale dva měsíce z toho budu pracovat. Vy říkáte, že vlastně už šest měsíců vím, že jsem vyhozená, takže dva měsíce si odpracuji, ale už přitom můžu dělat novou práci, ale ne tu rekvalifikaci, protože budu ještě v té staré práci. Jestli jsem to tak dobře pochopila. Ono to je totiž hrozně nejednoznačné.

Potom jsem si přečetla - pan ministr to tady určitě načte - otevírá se tam samozřejmě další zákon, který tam sice je, také se toho týká, ale je to ohledně nějakého programu zdraví. To je z Ministerstva zdravotnictví a je to zákon o zdravotních službách, tuším, pane ministře, že jo? Pardon, vaším prostřednictvím. Takže to je další zákon, do kterého se nabouráme.

Pak tam je otevřený zákon o zaměstnanosti. To je další pozměňovák, který nám pan ministr asi řekne. Takže zase jsme se dostali tam, že z této fakt flexi novely, za kterou jsme byli rádi, mimo té zkušební doby se tam zase otvírají další zákony, což je asi legitimní. Ale prostě je zvláštní, že se tady předkládá zákon, který není dopracovaný a pak se tady nakrucují na to a přidává se strašně moc věcí.

Takže já si opravdu počkám, jestli to tedy opravdu šest kolegů z ODS a TOP 09 myslí vážně s tou výpovědí bez udání důvodu. Fakt by mě moc zajímalo, kde to máte odůvodnit. Pan ministr to nepodává, ten s tím nesouhlasí, tak prosím pana poslance Zunu, vaším prostřednictvím, jestli by mně třeba odpověděl alespoň na ten jeden dotaz. Jestli tedy, když v šedesáti mně bude chtít dát - furt si beru, že půjdu v šedesáti pěti do důchodu, jsem ještě starší ročník - jestli opravdu tu výpověď mi dáte - 21. července mám narozeniny, takže do té doby mi dát výpověď nemůžete, ale 22. července, kdy vlastně to bude pět let do odchodu do mého důchodu, už mi dát výpověď bez udání důvodu můžete.

Jsem strašně zvědavá, když ženy a muže pět let před odchodem do důchodu bez udání důvodu vyrazíte... Protože víme, co se děje, mám to za sebou, skončila jsem na pracáku. Teď jsem za to ráda, protože mám zkušenosti, jak to tam chodí, ale bylo to přesně z tohohle důvodu. Někomu nesedíte nebo si pustíte pusu na špacír, něco se vám nelíbí a řeknete svému nadřízenému, že by se to mělo dělat jinak. No tak co, dřív musel něco najít a teď je to úplně jednoduché. Nějaké komentování, že to stojí 250 000, jak jste včera, pane poslanče, řekl, a že si to ty firmy budou rozmýšlet. No, já si myslím, že když tam bude nějaký nepohodlný šéf, kterého budete chtít nahradit svým kamarádem, tak je to takhle strašně jednoduché. Já si myslím, že jste to pokazili a že byste to opravdu měli dopracovat, domyslet, protože akorát zase přidáváte další nejistotu všem.

Pan poslanec Munzar - poslední věta - včera ještě řekl, že i dneska jsou zaměstnanci nejistí, protože můžou výpověď dostat z jakéhokoliv důvodu. Že se vždycky něco najde, že se to vždycky nějak udělá, buď reorganizací, zrušením místa anebo nějakým paragrafem, když to není těžké porušení paragrafu. Tam s tím souhlasím. Když je někdo, tak ať jednou, dvakrát a pak s ním rozvážou pracovní poměr. I to znám. Ale tohle, bez udání důvodu, bez toho, aby se ten zaměstnanec mohl bránit, proč tu výpověď vlastně dostal, protože ten zaměstnavatel mu to nemusí ani říct? Tak to mně přijde tedy hodně za hranou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. První vystoupí paní poslankyně Hanzlíková.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já naváži na svoji kolegyni a myslím si, že velmi stručně, takže mně na to budou stačit ty dvě minuty, tady řeknu svůj názor, který jsem říkala v prvním čtení i při projednávání na výboru.

Já velmi pozitivně hodnotím změny, které se týkají návratu rodičů po rodičovské dovolené i dalších změn, které se toho dotýkají. To je určitě velmi dobře. Ale zásadně nesouhlasím s prodloužením zkušební doby a už vůbec ne s výpovědí bez udání důvodu. A to proto, že prostě tyto změny zhoršují postavení zaměstnanců.

Náš zákoník práce byl vždycky velmi dobře hodnocen, protože byl velmi vyrovnaný, co se týkalo práv a povinností strany zaměstnavatelů a zaměstnanců, a tyto změny to narušují. Minulé vlády všechny si velmi dbaly na to, aby na tripartitě našly konsenzus u změn, které se týkaly zákoníku práce, ale tentokrát to rozhodně není, protože tyto změny nahrávají jednoznačně té straně zaměstnavatelů. Není to pouze názor nás jako opozice, ale myslí si to i veřejný ochránce práv, zmocněnkyně pro lidská práva a mnoho dalších lidí. Nemluvím teď vůbec o odborech, protože ti samozřejmě tento názor mají, takže ještě jednou chci říci, nesouhlasíme s těmito změnami, které zvýší nejistotu zaměstnanců. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Výborný. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Protože tady zaznělo od paní kolegyně Pastuchové to, že neví, jak se snad k tomuto avizovanému pozměňovacímu návrhu postaví KDU-ČSL, tak já mohu říci, že jsme jednoznačně zde ve shodě a stojíme za naším ministrem Marianem Jurečkou. My jsme od začátku říkali, že tento pozměňovací návrh nepodpoříme, nesouhlasíme s ním a na tom se nic nemění. I my považujeme za špatné, kdyby třeba mamince pečující o dítě do 10 let mohla být tímto způsobem dána výpověď, a mnoho dalších věcí, které nás vedou k tomu, že tento návrh nepodpoříme. Prostě takhle to je, není potřeba to jakkoliv zpochybňovat.

Druhá věc, která tady zazněla s dotazem, zda bude naplněn, nebo nebude naplněn příslib toho, jak vyřešíme ten v uvozovkách dluh vůči osobám pracujícím v náročných profesích ve třetí kategorii, tak zítra tuto novelu projedná vláda. Ta byla dohodnuta v rámci pracovní skupiny i s ministrem financí. A přesně tak, jak bylo přislíbeno, to znamená osoby v třetí kategorii náročných profesí, jako jsou některé zdravotní sestry, jako jsou lesníci a další, tak budou mít garantovaný příspěvek do těch dvou finančních nástrojů - důchodové spoření nebo penzijní připojištění tak, aby tři, respektive čtyři procenta podle toho, jak tu práci v měsíci vykonávají, mohly získat tento příspěvek v uvozovkách na ten případný předdůchod. Takže slib je naplněn. Já chci říct, že lidovci v tomto plní to, co řekli, a zítra toto projedná vláda.

Jinak co se týče projednávané novely zákoníku práce, tak myslím, že nakonec i reakce na sociálním výboru, kde všichni napříč sociálními partnery, zaměstnavateli, zaměstnanci kvitovali práci ministra práce a sociálních věcí a poděkovali za kvalitu takto předloženého návrhu, tak je právě výsledkem práce jeho týmu. A teď nechám stranou ten návrh pozměňovací, který byl avizován a který my jako lidovci (Předsedající: Čas, pane poslanče.) nepodpoříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou zatím poslední přihlášený vystoupí Vojtěch Munzar. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuju, pane předsedající. Já jsem nechtěl vystupovat, ale pokud tady tolikrát zaznělo mé jméno, tak já musím za prvé - a vyřiďte to paní kolegyni Pastuchové (Není v sále, ale po chvilce přichází.), vaším prostřednictvím - někdy ne úplně správně mě interpretovala a pak z toho vyvodila určité chybné závěry. Já tady nebudu polemizovat s těmi jednotlivými věcmi, řeknu jenom dvě roviny.

Za prvé, z principiálních důvodů si myslím, že zaměstnavatel, majitel soukromé firmy nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, ředitel má právo nejenom si vybrat, s kým chce spolupracovat, a to znamená přijmout vybraného zaměstnance, ale má mít právo se i rozhodnout svobodně, s kým už spolupracovat nechce, a nehledat si ty zákonné důvody někdy uměle a někdy velmi nedůstojně vůči těm zaměstnancům jenom proto, aby naplnil dikci zákona, anebo je donutil k dohodě. To je první věc.

Druhá věc, já jsem i včera v televizi říkal, z mého pohledu výpověď bez udání důvodu je špatný název pro ten návrh. Daleko přesnější je, že to je jednostranná výpověď s výpovědní lhůtou a odstupným. A stejně jako dneska, když dáte někomu výpověď ze zákonných důvodů, tak nejdřív mu v době výpovědní lhůty platíte plat a teprve potom dostává odstupné, stejně tak je to u tohoto návrhu, takže nic se neodečítá. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy a nyní je přihlášený pan poslanec Zuna.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych tedy navázal tady na tu rozpravu kolem novely zákoníku práce. A jak už tady bylo předjímáno, tak se vyjádřím i k načtení pozměňovacího návrhu, který má za cíl určité snadnější nebo pružnější ukončení pracovního poměru. Než se k tomu však dostanu, tak mi ještě dovolte, abych vyjádřil i spokojenost nad tím, jak je flexi novela zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí připravená. Já si myslím, že ona naplňuje ten základní cíl, a to aby pracovní trh byl pružnější, flexibilnější. Je tam celá řada skvělých bodů, některé z nich tady už byly i zmíněny. Já si dovolím také uvést například zkrácení výpovědní lhůty od prvního dne následujícího měsíce na tu kratší variantu ode dne doručení. Já určitě vítám společně i s mými kolegy prodloužení zkušební lhůty na čtyři a osm měsíců. A jedna z věcí, která tady ještě nezazněla a určitě ji vítáme, je i možnost dohodnout se na výplatě například v cizí měně, může to být euro nebo jiná, která je listovaná u České národní banky v případě tedy, že se jedná o cizince, kteří pracují v České republice, nebo o české pendlery, což je určitě správně.

A co se týče toho samotného pozměňovacího návrhu. Já společně s kolegy máme za to, že pokud novela zákoníku práce tedy má za cíl pružněji reagovat a zajistit větší flexibilitu na trhu práce, tak právě tento pozměňovací návrh je ten, který by tomu mohl pomoci. I s ohledem na to, jaká je dnešní doba - je velmi rychlá, dynamická, celá řada společností - a je jedno, jestli jsou to malé, střední nebo velké firmy, tak dnes využívají určitou systematizaci práce, automatizaci, inovace, nové technologie - a to je doba, která se nedá srovnávat s rokem 1965, ze kterého stále vychází základy zákoníku práce.

Takže ten cíl je právě takový, aby zajistil pružnější pracovní trh, a já musím odmítnout to tvrzení, že je výhodný pouze pro zaměstnavatele. Já tam určitě vidím výhody jak na straně zaměstnavatele, tak i na straně zaměstnance.

Tady už padaly i některé konkrétní příklady. A jedním z těch cílů je to, aby se právě třeba při ukončování pracovního poměru nesnažil zaměstnavatel obcházet i zákon nebo hledat nějakou cestu, jak například se zaměstnancem ukončit pracovní poměr, aniž by to pro toho zaměstnance bylo nějakým způsobem zajímavé. My víme, že tak se například zneužívají i dohody o ukončení pracovního poměru - a zaznělo to tady z jiných úst - že pokud je zaměstnanec pro někoho nepohodlný, tak ten zaměstnavatel si umí najít nějaké cesty, jak zaměstnance v uvozovkách zatlačit do kouta a donutit ho podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru.

To je ten příklad, kdy potom zaměstnanec skončí ze dne na den a žádné odstupné mu nenáleží.

Já bych se zastavil ještě u těch parametrů, protože ty jsou z mého pohledu velmi důležité. Pozměňovací návrh stojí na dvou určitých pilířích, a to je, aby byl etický a aby byl odpovědný. A právě ta etická rovina je v tom, že pojmenovává takzvaně zranitelné skupiny zaměstnanců, kterým by výpověď tady podle toho nového ustanovení nemohla být dána, nemohla být poskytnuta. Jedná se tedy o zaměstnance, kteří mají do odchodu do starobního důchodu pět let a méně.

Tady si dovolím rovnou zareagovat, prostřednictvím pana místopředsedy, na paní kolegyni Pastuchovou, která se dotazovala, jak je to s těmi časy nebo termíny. Vždyť my přece dnes víme, který ročník bude v kolika letech a v kolika měsících odcházet do důchodu. Takže není to, že by se to měnilo přece každý rok. Já dnes vím, že můj ročník odchází v 66 letech a 5 měsících do důchodu. A ta plovoucí varianta, ta plovoucí doba, ta přece není na stole.

Kromě této skupiny mezi ty zranitelné určitě patří i vlastně všichni zaměstnanci pobírající nebo požívající invalidní důchod v jakémkoliv stupni invalidity a také potom skupina osob, která je zařazená v § 53 odst. 1 písm. d). To znamená, že jsou to všechny, řekněme, těhotné zaměstnankyně, zaměstnanci na rodičovské, otcovské, mateřské, což jsou tedy tři skupiny zaměstnanců, kterým by výpověď tímto způsobem nemohla být dána. To je ta etická rovina.

Ta druhá, ta odpovědná, ta se týká právě toho, že pokud už by zaměstnavatel, a já souhlasím s tím, co tady řekl kolega Munzar, který má právo nejenom si vybrat na začátku spolupráce, ale i v průběhu, s kým chce spolupracovat, tak pokud by tedy byla tato výpověď uplatněna, tak tomu zaměstnanci by náleželo odstupné ve výši dvojnásobku podle toho zákonného odstupného, podle § 67. Dvojnásobek znamená například, že pokud by se to týkalo zaměstnance, který pracuje déle než dva roky, tak by mu náleželo šest mezd. A zároveň odpovídám na ten váš dotaz, že samozřejmě to, co se týká té výpovědní lhůty, tak to je přece odměna za práci, tudíž se to do toho nepočítá. Takže pokud zaměstnanec je ještě ve výpovědní lhůtě, protože výpovědní lhůty tento návrh neupravuje, tak pobírá standardně mzdu a na závěr dostává odstupné nad rámec toho ve výši například těch šesti mezd.

Já právě tu odpovědnost a etiku toho návrhu vidím ještě v jedné rovině, a to je, že třeba to odstupné, které tedy může být až ve výši šesti mezd, přece zaměstnanci dává ještě ohromný prostor, plus tedy ještě tu výpovědní lhůtu, na nějaké určité rozhodnutí, jak bude třeba dál působit na trhu práce. A pokud říkáme, že cílem je pružnější pracovní trh, tak to odstupné je to, co dává právě prostor zaměstnanci, aby se rozhodl, zdali bude i nadále působit v tom oboru, kde skončil, nebo se rozhodne pro nějakou rekvalifikaci. A řekněme, ta doba ve výpovědní lhůtě a k tomu těch šest mezd navíc mu dává i časový prostor pro to rozhodnutí, zdali tedy bude pokračovat, nebo zdali se rozhodne pro nějakou rekvalifikaci, nebo jestli využije to odstupné ve výši šesti mezd například i pro nějakou relokaci, to znamená, že v rámci výběru nového pracovního uplatnění může změnit i působiště, změnit i lokalitu. Samozřejmě ano, není to pro každého. Ale kdo by tímto způsobem uvažoval, tak pro to má tu ekonomickou svobodu v podobě těch šesti mezd.

Někdo se může například i rozhodnout udělat krok, že se stane osobou samostatně výdělečně činnou, anebo ti odvážnější se třeba rozhodnou i pro nějaké podnikání. A víte, že pro celou řadu lidí nebo zaměstnanců udělat ten velmi náročný krok ze strany zaměstnance do podnikatelského sektoru, ať už jako OSVČ, nebo i nějakým založením společnosti většinou bývá i právě ta ekonomika. A těch šest mezd prostřednictvím odstupného tady tomu rozhodování může pomoci.

Já se tady dívám ještě do poznámek, že bych rovnou zareagoval na to, co tady zaznělo. Co se týče podpory, ano, v tuto chvíli ten pozměňovací návrh podporuje jak TOP 09, tak ODS. My samozřejmě budeme rádi, pokud by se nám podařilo přesvědčit naše koaliční partnery. Ale musím odmítnout tvrzení, že pokud nemáme podporu, tak je to něco, co nemá smysl tady navrhovat. Pokud bychom z toho vycházeli, tak pak by neměl smysl žádný z opozičních pozměňovacích návrhů. Takže je určitě zcela legitimní, že ten pozměňovací návrh tady načítáme. A myslím si, že z těch dalších věcí jsem odpověděl na vše, co tady v rozpravě před mým vystoupením zaznělo.

Takže mi dovolte ještě jednou požádat o podporu a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. První s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Navrátil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Jenom prostřednictvím vás ke kolegovi Zunovi a kolegům, kteří podali pozměňovací návrh. 15. ledna 2025 proběhl výbor pro sociální politiku za účasti zaměstnavatelů a odborů. Již zde zazněly totiž obavy, že nějaký takovýto pozměňovací návrh na výpověď bez udání důvodu může být podán. Pan ministr Marian Jurečka jasně deklaroval, že návrh za MPSV nepodpoří, a to samé konstatoval také předseda výboru Vít Kaňkovský.

Za klub KDU-ČSL deklaruji na tomto místě, že pro takovýto pozměňovací návrh nebudeme hlasovat. A v případě přijetí takovéhoto pozměňovacího návrhu někteří poslanci KDU-ČSL zvažují, ačkoliv je nám to velmi líto, protože tato novela přináší velmi mnoho dobrého jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, nebudeme moci hlasovat.

Na závěr si tedy dovoluji vyzvat kolegy z TOP 09 a ODS, aby se ke svému pozměňovacímu návrhu v podrobné rozpravě nepřihlásili a pokud možno ho stáhli. Děkuji. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Novák, připraví se paní poslankyně Pastuchová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Já velmi krátce na kolegu Zunu, protože on tady obhajoval svůj pozměňovací návrh na výpověď bez udání důvodu tím, že jsou inovace, přichází automatizace a tak dál.

Já vás, pane kolego, ubezpečuju, že právě v důsledku inovací a automatizací dochází ve firmách k reorganizaci a reorganizace je paragraf zákoníku práce 52, podle kterého já ty zaměstnance prostě už dneska propustit musím. Takže tohle, tahle obhajoba z vaší strany je vážně lichá. Je to vlastně... Příklad: skladník versus regálový zakladač třeba, ruším tuhle pozici, protože mám novou technologii, toho člověka nepotřebuju, provedu reorganizaci.

Co se týká obecně prodloužení zkušební doby, to prodloužení zkušební doby, to je prostě dvojité ostří. Já nevím, kolik z vás pracovalo aspoň ve středním managementu, kde jste přijímali a taky propouštěli zaměstnance, ale hlavně kde jste dělali všechno pro to, abyste ty zaměstnance motivovali, protože dneska ta firma, pokud nabere šikovného člověka, tak během měsíce, měsíce a půl, když zjistí, že je dobrý, tak za ním přijde s upravenou pracovní smlouvou na dobu neurčitou a udělá s ním okamžitě dohodu, protože si toho člověka váží, no a po roce, dvou, jasně, pokud ta firma s tím člověkem nepracuje, dochází třeba k vyhoření, ten člověk je demotivovaný, anebo se mu třeba něco nelíbí a zbytečně mluví. No a v tomto případě vy vlastně teprve potřebujete (Předsedající: Čas, pane poslanče.) tu výpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše dvě minuty uplynuly. Nyní vystoupí paní poslankyně Pastuchová s dvouminutovou.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Rychle, asi se na nás nějací občané dívají, tak já nemůžu k panu ministrovi, tak, prostřednictvím vás, vším, pane poslanče Zuno. Tady mi píše paní: "Dobrý den, měla bych dotaz. Mám pojištění úvěru na ztrátu zaměstnání, ale musí být výpověď z důvodu nadbytečnosti, tak jak to pak budou řešit, pokud neznám důvod?" Takže to je jeden. Tady se na nás dívají, takže budu moc ráda, když dostanu výpověď bez udání důvodu.

Za druhé s tím souvisí, jak se budu bránit potom někde, když tam nemám uveden důvod, čím se budu bránit? Jak už jsem dostala výpověď, já nevím proč. A nasadil jste tomu korunu. V šedesáti letech změnit bydliště a hledat si práci někde jinde, v jiném rezortu, v šedesáti letech, někde z vesnice? No, vy jste se snad zbláznil! Kde žijete? Jeďte na to, já nevím, jestli jste z města nebo z nějaké vesnice, prosím vás, jeďte se někam zeptat, kde tam mají nějakou dílnu a bude dojíždět padesáti kilometrů nebo se přestěhuje, prodá barák po padesáti letech, kde žije, a přestěhuje se za prací v šedesáti letech. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Kohoutek. Jsme ve faktických poznámkách. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem si tady v rychlosti udělala pár poznámek. Vaším hlavním důvodem je, že doba je rychlá a dynamická. Tady bych prosila o vysvětlení, jak to souvisí s výpovědí bez udání důvodu, protože pokud je nějaká nadbytečnost nebo nejsou zakázky, tak se to řeší úplně jiným způsobem, který umožňuje tedy zákoník práce. Takže bych poprosila o vysvětlení.

A potom tady vlastně vůbec nezaznělo, protože vy vlastně mluvíte ve velmi obecných frázích, tak kvůli jakým zaměstnancům navrhujete výpovědi bez udání důvodu? Jestli můžete uvést konkrétní příklady, protože to tady vůbec nezaznělo. Fabriky jedou na agenturní zaměstnance, tam se to dá řešit jinak. Pak máte smlouvy na dobu určitou, můžete řešit dohody, překážky v práci a tak dále, to znamená, že zákoník práce dneska umožňuje celou řadu důvodů a je to dost flexibilní.

To znamená, jestli byste mohl uvést skutečně konkrétní důvod, o jaké zaměstnance se jedná, protože mzdy mají i vysokoškolští pracovníci, mzdy mají zdravotníci v krajských nemocnicích. To znamená, koho se to konkrétně týká, na koho míříte?

Proč jste zvolili pět let? Proč jste nezvolili šest? Proč jste nezvolili osm? To bych taky prosila vysvětlit, jak jste dospěli k těm pěti letům, proč to tak je a jestli jste si opravdu jisti, že zaměstnavatelé dobře využívají zákoník práce s tím vším, co jim nabízí, jakým způsobem mohou rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem. A není pravda, že zaměstnavatel to, co jste říkal, že může ze dne na den propustit zaměstnance, to prostě nelze, asi neznáte zákoník práce a nelze to ani u zaměstnavatele, lze to jedině pro hrubé porušení pracovní kázně. Jinak to jste asi nemyslel. A protože už nemám důvod, tak se možná ještě přihlásím. A co udělala ódéeska a topka pro lidi padesát pět a plus? (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Jaký program máte?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak pan poslanec Kohoutek. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý večer. Děkuji, vážený pane předsedající. Nečekal jsem, že se budu vyjadřovat k zákoníku práce, respektive k jeho novele, ale kolega Zuna, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, mě trošku probudil a zvednul za židle. Tak já jsem se prvně podíval, když jsem poslouchal jeho slova, o tom, jak člověk, kterému je pětapadesát, dostane tu výpověď bez udání důvodů, jak se může na to připravit, hledat si jiné zaměstnání, popřemýšlet, co bude dělat. Tak jsem se podíval, odkud vlastně kolega Zuna je, odpovím kolegyni Pastuchové. Pane kolego, vy jste z Prahy 2. To je přesně důvod, proč topka dneska už je jenom pražská strana, možná v Praze máte sedm, osm procent. Zkuste přijet k nám na sever Čech, zkuste přijet do severní Moravy a pak se nedivte, proč tam má vaše strana půl procenta nebo procento. Vy žijete úplně mimo realitu. Vy tady na Praze 2 si možná ten pětapadesátiletý člověk, který bude propuštěný, sedne na tramvaj, projede si pět zastávek a tu práci si najde. Ale zkuste tohle říct člověku někde v severních Čechách nebo na severní Moravě, že v pětapadesáti si prostě najde jinou práci, když dvacet, třicet let dělá v jedné fabrice. Jste opravdu mimo realitu a doufám, že vám to voliči spočítají už brzo. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Andrea Babišová. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Samozřejmě k panu poslanci Zunovi, prostřednictvím pana předsedajícího. Velice mě mrzí, že jste tento pozměňovací návrh s kolegy z ODS vůbec podali, protože si myslím, že tato novela měla opravdu velkou šanci projít a měli bychom opravdu nový zákoník práce. Touhletou novelou nebo tímhletím přílepkem, ne přílepkem, prostě tímhletím pozměňovacím návrhem jste do toho opravdu hodili vidle a budeme s tím mít všichni obrovský, velký problém.

Co se týče vaší poznámky k tomu, že vlastně člověk, který je takto propuštěn, vlastně může zvažovat možnost, že může začít podnikat. Vzhledem k tomu, co za čtyři roky naši podnikatelé od této vlády dostali jako dárek, tak se obávám, že dneska, kdyby chtěl někdo podnikat poté, co je propuštěn bez udání důvodu, tak je to prostě ekonomicky sebevrah. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Zuna.

Než dorazí, načtu tři omluvy: Omlouvá se pan poslanec Bělica celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Farhan Kamal od 19.45 hodin bez udání důvodu a paní poslankyně Lesenská Vladimíra od 18.30 hodin z osobních důvodů.

Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuju za slovo. Já na některé z těch připomínek nebo dotazů tak určitě zareaguji. Jen začnu vymezením, že je mi tady občas vkládáno něco do úst, co jsem neřekl. Já tím začnu, a to byla, myslím, paní kolegyně Pastuchová, že jsem mluvil o relokaci zaměstnanců, kterým je šedesát let. Já jsem o tom mluvil obecně, že to je možnost, pokud třeba, a teď teda, aby zazněl nějaký konkrétní příklad. Někomu, komu je dvacet osm, třicet osm nebo čtyřicet osm, dostane takovouto výpověď, takže má tu rezervu, má těch šest mezd a může o tom zvažovat jako o jedné z variantě, to není přece, že musí, nebo že každému, komu je šedesát, že se musí někam relokovat. Je to prostě varianta, která z mého pohledu pomůže flexibilitě pracovního trhu.

A zároveň tedy na to navážu. I těch lokalit, ať už je to Praha, nebo jiná oblast, právě pokud někdo například v těch osmadvaceti a je z Ústí nad Labem, dostane výpověď a už třeba od svých dvaceti přemýšlí o tom, že by pracoval v nějakém větším městě, v nějakém jiném krajském městě, ono je to jedno, jestli je to větší nebo stejně velké město, tak tento nástroj mu k tomu v rámci těch ekonomických možností může pomoct.

Takže jestli se přestěhuje z Ústí do Prahy, nebo z Lovosic do Ústí, je úplně jedno, ale opět to zajišťuje možnost větší flexibility.

A ještě rychle pojištění, jestli stihnu ve dvaceti vteřinách. Samozřejmě pokud má někdo pojištění pro ztrátu zaměstnání, tak se to vždycky týká varianty ztráty zaměstnání pro nadbytečnost a samozřejmě... Anebo nevím, jestli všechny, ale předpokládám, že pojišťovny mají výluky na výpověď nebo na dohodu, tam samozřejmě plnění není, ať je to jedna, nebo druhá varianta. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní paní poslankyně Pastuchová a pak se připraví paní poslankyně Mádlová, obě k faktickým poznámkám.

Já musím předat řízení schůze.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Pane poslanče Zuno, vaším prostřednictvím, proč jste tedy nedali nějaké omezení věku? Vy jste to teď přetočil na lidi dvacet osm, ale já mluvím úplně vážně o lidech padesát pět plus, vždyť těch se to může týkat taky. Vy jste to teď natočil na dvacet osm let. Ano, je to rozmezí, ale jsou tam ty ohrožené skupiny. Proč jste to tedy nějak neomezil - nebo neomezili?

A ta se mě ptala - vy jste na to neodpověděl - ona má smlouvu, úvěr na to, že když dostane výpověď pro nadbytečnost. A já se vás - a ještě jedna odpověď mně chybí, nechci tady se s vámi dohadovat: budu tam mít výpověď bez udání důvodu, chci to dát k soudu - a co tam budu říkat? Proč jsem dostala výpověď? Bez udání důvodu. Jak se budu bránit? Opravdu - už vím, odkud jste, z Prahy. No, já jsem z Libereckého kraje - tak třeba Desná, Harrachov, takové vesničky, mají tam dílny, v šedesáti dostane výpověď. To se to Pražanům jezdí metrem. Nám tam jede autobus třeba jenom dvakrát za den.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je tady paní poslankyně Mádlová.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Já jsem očekávala, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, že mi odpovíte na základní otázky, to znamená, že já se znovu zeptám, že bych vás chtěla požádat, abyste řekl, kvůli jakým zaměstnancům konkrétně navrhujete výpověď bez udání důvodu. Uveďte konkrétní pracovní místo. No, uveďte, protože opravdu to není jasné a váš pozměňovací návrh s odůvodněním je absolutně nedostačující.

Druhá otázka je: proč jste zvolili pět let? Proč jste nezvolili osm? Proč jste nezvolili sedm? Máte tam pravděpodobně nějaký výpočet, z čeho čerpáte?

Potom bych se chtěla ještě zeptat - nebo vy jste tady s kolegou Munzarem, vaším prostřednictvím, říkali, že zaměstnavatel má právo si vybrat zaměstnance a tak dále. No, to samozřejmě, od toho také probíhá nějaké výběrové řízení, pohovory, nějaká smlouva, která má náležitosti, je nějaká zkušební doba. A samozřejmě i zaměstnavatel dává nějaké podmínky, může dát smlouvu na dobu určitou a podobně. A myslíte si, že zaměstnavatel nemá právo vědět tyto podmínky a nemá právo na spravedlivé zacházení? Já si myslím, že určitě ano, a musí to být jaksi spravedlivé oboustranně. A věřte, že ten důvod je velmi důležitý. Já nevím, jestli jako Pražan jste se s tím někdy setkal, protože samozřejmě tady pracovních příležitostí je poměrně hodně, ale pokud jdete na pohovor, tak se vás na to ptají - a z jakého důvodu jste ukončil nebo opustil předchozí zaměstnání - a teď vy řeknete: Já nevím. Jak to asi působí na toho nového zaměstnavatele? Takže poprosím, odpovězte na moje otázky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. Další poprosím paní poslankyni Bláhovou.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Dobrý večer, dámy a pánové. Vážený pane Zuno, prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste mě vyprovokoval k tomu, abych se připojila ke svým kolegům, předřečníkům z našeho klubu hnutí ANO, abych důrazně odmítla váš pozměňovací návrh, který umožní zaměstnavatelům dávat výpovědi bez důvodu, neboť je velmi zneužitelný a dává velmi slabé postavení zaměstnancům.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Z faktických je to v tuto chvíli vše. S přednostním právem poprosím pana místopředsedu Juchelku.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já budu poměrně stručný, protože ten návrh je samozřejmě velmi špatný, my jsme se na něj podrobněji dívali. Za prvé, ten návrh nebyl projednán se sociálními partnery, ani v odborné veřejnosti. Třebaže výpověď bez udání důvodu nebyla součástí toho sněmovního tisku 775, její znění bylo připraveno a taktéž konzultováno se sociálními partnery. Pokud je vůle poslanců tedy tento institut doplnit do návrhu, měl být použit právě ten prodiskutovaný návrh, který má výrazně vyšší legislativní úroveň. A tady tento pozměňovací návrh bohužel z hlediska nějaké aplikační právní jistoty, tak tento návrh má právě jazykovou, aby řekl, i stylistickou úroveň velmi nízkou, a to právě způsobuje tu právní, aplikační nejistotu.

To znění systémově vůbec nezapadá do právní úpravy skončení pracovního poměru jako takového. Tam chybí provázanost a ustanovení v rámci pozměňovacího návrhu, která upravují zákaz výpovědi a výjimky z tohoto zákazu. To jsou například u zákoníku práce § 53 a 54. Není tam ani řešena situace, kdy se dostanou například do ochranné doby. Ochranná doba znamená, že to je například těhotenství nebo je to mateřská dovolená nebo otcovská dovolená, ve výpovědní době, tam chybí právě provazba na § 53 odst. 2 zákoníku práce. Vazba na platnosti výpovědi na vznik nároku na starobní důchod je s ohledem na jeho plovoucí výši pro zaměstnavatele velmi obtížně aplikovatelná. Díky tomuto návrhu se opravdu dostanou zaměstnavatelé při výpočtu starobního důchodu nebo při prokazování České správě sociálního zabezpečení do komplikací.

Návrh taktéž není v souladu s unijním právem. Není zohledněn požadavek směrnice Evropské unie právě o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která stanoví, že pokud zaměstnanec požádá o uvedení důvodu, je zaměstnavatel povinen bezodkladně důvod výpovědi písemně uvést. Je třeba dopracovat obdobně, jako to bylo například u dohod, u § 77 odst. 7 zákoníku práce, a ty dohody víme, že se tady měnily v Poslanecké sněmovně celkem třikrát. A potom s ohledem na znění směrnice nesmí být důvodem výpovědi samozřejmě diskriminace zaměstnance z hlediska, já nevím, věku, rasy, vyznání, pohlaví, péče o rodinu a tak dále, ani skutečnost, že se zaměstnanec domáhal svých zákonných práv, to znamená, právo na informace, práva na včasné rozvržení pracovní doby, úpravu pracovní doby nebo práce na dálku v tuto chvíli, práva na třeba čerpání mateřské, rodičovské, otcovské dovolené, práva na péči o blízkou osobu nebo práva na svůj vlastní osobní rozvoj.

V obou výše uvedených bodech se obrací u soudu důkazní břemeno a naopak zaměstnavatel musí prokázat řádný důvod výpovědi. Taktéž například v § 67 je výše odstupného konstituovaná rovněž dle výpovědního důvodu. Není jasné, jakou výši má tedy předkladatel na mysli. Protože když vy tady říkáte dvakrát tři měsíce, tak výpovědní lhůta je v tuto chvíli zákonem daná na dva měsíce, takže tam je dvakrát třeba dva měsíce u asi některých, pokud to nebudete měnit samozřejmě, i tady toto.

Co se týká ohrožené skupiny zaměstnanců, tak tam skutečně například statisticky u úřadu práce vidíte, že jsou těžce zaměstnatelní ti, kteří svou práci ukončili v pětapadesáti letech a více. Takže tam je to riziko velmi velké. Ohrozily by se též skupiny zaměstnanců, což jsou například starší lidé v předdůchodovém věku nebo matky s malými dětmi. Takže my jsme v tuto chvíli jednoznačně proti. Já bych chtěl tady na mikrofon říct, že by chtěl pochválit Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože ta flexinovela je velmi dobrá, my nemáme žádný problém s žádným z těch bodů. Budeme mít jenom jeden malý pozměňovací návrh, aby se zkrátila lhůta ze čtyř na tři měsíce, respektive z osmi na šest měsíců, ale to je vše. Jinak ta flexinovela je opravdu prodiskutovaná se všemi.

My tam s ní žádný problém nemáme a skutečně ta výpověď už se v tuto chvíli - a to je pro pana poslance Zunu, vaším prostřednictvím - může vyřešit i časově tak, že bude od doby doručení, od toho data a ne od prvního dne v měsíci, tak jak je to v tuto chvíli například. Ale my skutečně, pokud projde tento pozměňovací návrh, tak nebudeme hlasovat pro celou flexinovelu.

To je zhruba všechno. Ostatní si můžeme říct potom i u třetího čtení a třeba ve faktických poznámkách, abych tady déle nezdržoval, poněvadž za mnou už všichni netrpělivě čekají, co řekne pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Tím pádem mu předávám štafetu po faktických poznámkách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím s faktickou paní poslankyni Pastuchovou.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Také nechci zdržovat pana ministra, aby načetl své pozměňovací návrhy, ale budu reagovat na kolegu Juchelku s malou výtkou, i když je to můj ctěný kolega, že nám tam vadí ale, čtyři měsíce prodloužení ze třech na čtyři měsíce. (Poslanec Juchelka: Ano.) Ano, ano.

Ale teď ještě se vrátím, rychle mám reagovat, můžu ještě reagovat, protože mi přišel další dotaz od mladé ženy na pana poslance Zunu. Oni to sledují, ti lidé. Jak to koresponduje s prorodinnou politikou, ten váš návrh? Tak píše: Je mi třicet, mám rodinu, děti chodí do školy a já dostanu výpověď bez udání důvodu, tudíž vezmu děti, manžel, který tam tu práci má... nebo máme hypotéku, nemám práci, manžel dá také výpověď a budeme se stěhovat a hledat práci jinde? Takže jak to koresponduje s vaší prorodinnou politikou TOP 09? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Z faktických je to všechno. Nyní pan ministr Jurečka v rámci obecné rozpravy.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Ještě jednou ode mne znovu dobrý večer. Já jsem se přihlásil do obecné rozpravy řádně proto, abych odůvodnil tři pozměňovací návrhy, které mám nebo společně se mými kolegyněmi a kolegy jsme nahráli do systému, a to sice...

Ten první pozměňovací návrh se týká už tolik zmiňovaného a za mě velmi klíčového redesignu podpory v nezaměstnanosti. Je to pozměňovací návrh, který předkládáme společně s kolegy Dlouhým, Jiřím Navrátilem, Janou Bačíkovou, Pavlou Pivoňkou Vaňkovou, Janem Bauerem a Marií Jílkovou. Ten pozměňovací návrh řeší několik podstatných klíčových záležitostí. My jsme tady opakovaně za poslední roky diskutovali o tom, že chceme mít větší flexibilitu našeho pracovního trhu, protože má vlastně dnes největší rigidnost, když se podíváme na srovnání zemí OECD. Tou předposlední příčkou po nás je Řecko a tak dále. A když se podíváme vlastně na ekonomiky, které opravdu mají dobrý hospodářský růst, umí rychle reagovat na zotavení se po krizích, tak jsou to ekonomiky, které mají právě i vysokou flexibilitu trhu práce, aby ti lidé mohli přecházet poměrně rychleji do firem, které potřebují rychle nabrat nové pracovníky, a to se nevyřeší výpovědí bez udání důvodu. Já jsem to říkal v minulosti opakovaně. To se naopak vyřeší tím, že těm lidem dáme větší podporu v situaci, kdy ten člověk se rozhodne tu práci změnit, ale zároveň může se stát, že se to nepovede a on bude vědět, že v ten okamžik se on, jeho domácnost, jeho děti nepropadnou do sociálně, ekonomicky složité situace, že budou schopni ti lidé zvládnout zaplatit hypotéku, náklady domácnosti, náklady na výchovu, vzdělání, výživu svých dětí. A o tom je právě flexikurita. To znamená to, abychom dokázali mít tu změnu na trhu práce podpořenou právě i tou poměrně bezpečnou sítí. Není to o tom, abychom každému, kdo se nám několikrát do roka rozhodne odejít z práce a přijít na pracovní úřad, vypláceli opakovaně vysokou podporu. My ten redesign máme nastaven tak, že to je opravdu u osob, které z posledních 24 měsíců pracují alespoň 12 měsíců, na ten pracovní úřad se nám opravdu vrací případně po delší době, a u takovýchto osob potom opravdu nastavujeme jiné parametry podpory v nezaměstnanosti.

Já se pokusím stručně uvést, jak to bude tedy vypadat. Zohledňujeme tam vlastně už i schválenou důchodovou reformu, to znamená, že nově od padesáti dvou let věku bude změna té podpůrčí doby tak, abychom to upravili, a v tom prvním období také nabídli vyšší procento té podpory z toho původního průměrného čistého výdělku. To znamená, ta změna věkových hranic bude nově od padesáti dvou let, potom od padesáti dvou do padesáti sedmi let a od padesáti sedmi let výše. To znamená, děláme tady trošku jiné škálování, než je dnes.

Potom upravujeme tu výši podpory v těch jednotlivých obdobích. Ta období jsou vždycky tři. To znamená, u toho prvního období čerpání podpory v nezaměstnanosti to bude 80 procen průměrného měsíčního čistého výdělku, nyní je to pouze 65 procent, v tom dalším období ta podpora bude zachována ve výši 50 procent, což je dnes, a v tom posledním, třetím období podpůrčí doba bude 40 procent, nyní je to 45 procent. To znamená, přesunujeme tu vyšší podporu do toho opravdu prvního období těch prvních dvou či třech měsíců, a pak ta podpora zůstává stejná a pak naopak tu třetí třetinu podporu snižujeme. To znamená, pro osoby nad padesát dva let to bude znamenat první tři měsíce podpůrčí doby 80 procent předchozího výdělku, další tři měsíce 50 procent a po tu zbývající dobu to bude 40 procent.

Pak také upravujeme podmínky, které se týkají například lidí, kteří jsou v rekvalifikacích. I tam zvyšujeme tu podporu. Upravujeme tady také koeficienty třeba u osob, které přicházejí na trh práce po nějaké delší době, například třeba proto, že byly pečující, a než se dostanou k té samotné práci, tak aby ta podpora v nezaměstnanosti je dokázala lépe a více pokrývat.

To znamená, je to opravdu poměrně komplexní pozměňovací návrh. Je samozřejmě většího rozsahu. Já se potom přihlásím k tomu sněmovnímu dokumentu, ale myslím si, že toto je ta cesta, jak vytvořit pro ty lidi podmínky, aby když v té práci se třeba právě necítí nebo naopak vidí, že mají schopnosti, dovednosti pro to, aby mohli jít k jinému zaměstnavateli, tak aby měli odvahu tu práci změnit.

Jenom připomenu, když jsme začali v loňském roce sledovat a měřit čísla o tom, jak to vypadá, když lidé mění práci, tak je zajímavý výsledek, pozoruhodný v tom, že když lidé mění práci job to job, to znamená, odchází z práce přímo hned do dalšího zaměstnání, které si našli, tak jejich průměrný výdělek se zvýší o 12 procent. Když odchází z práce, dostali výpověď nebo sami ji podali a jdou přes služby úřadu práce, čerpají třeba i nějakou krátkou dobu podporu v nezaměstnanosti, tak jejich průměrný výdělek v té nové práci se zvýší o plus 8 procent. To znamená, je dnes poměrně dobrá situace na trhu práce a jsou tady dobré příležitosti pro to, aby lidé se změnou práce si dokázali vlastně zlepšit tu svoji příjmovou situaci. Je to samozřejmě pozitivní pro ně, pro jejich domácnosti, je to pozitivní samozřejmě i pro stát z hlediska růstu odvodů z té další práce, ze které mají ten vyšší výdělek, a je to určitě i pozitivní třeba do určité míry i v dopadech třeba na nižší nápor na sociální systém.

To znamená, proto předkládáme tento návrh, zvýšení flexibility na trhu práce, nový redesign podpory v nezaměstnanosti, a tímto účelem je především opravdu, abychom jsme podporovali rozumnou mobilitu na pracovním trhu. To znamená, chceme jít přes motivace, nikoliv přes systém restrikcí, případně ohrožení a nějakých hrozeb. Tak tolik jeden pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím.

Následně si dovolím představit druhý pozměňovací návrh, který předkládám sám za sebe, a je to pozměňovací návrh, který se týká doktorandského studia a také péče o osobu blízkou. A jde o to, abychom vlastně zahrnuli mezi takzvané náhradní doby, kdy potom počítáme z nich i platové stupně, právě i dobu doktorandského studia. Je to navrženo tak, aby se tam počítalo to doktorandské studium v případě, že je ukončeno. To znamená, nestačí studovat rok či dva a nedokončit, ale v okamžiku, kdy ten student to dokončí, tak následně pro ty jeho budoucí zaměstnavatele tato doba bude započítávána jako doba, která vlastně se mu propíše i do vyhodnocení v rámci platových stupňů. Stejně jako je to dneska doba například na mateřské, rodičovské, tak to bude takto také zahrnuto v případě doktorandského studia.

Zároveň do tohoto zohledníme také i dobu péče o osobu závislou a vztahuje se to na dobu péče osoby ve vysokých stupních závislosti, to znamená ve vysokých stupních závislosti 3 a 4.

Je to zase i krok, kterým se snažíme podporovat domácí péči, aby lidé opravdu jako neformální pečující věděli, když zůstanou doma, budou pečovat o někoho blízkého, tak aby věděli, že i toto bude zohledněno v jejich kariérním růstu v rámci platových stupňů, že ti lidé nebudou potrestáni za to, že se o někoho blízkého starají. To jsou dvě poměrně na první pohled pro někoho možná drobné změny, ale jsou důležité a zase se týkají už poměrně většího množství osob. To je druhý pozměňovací návrh a třetí pozměňovací návrh předkládám společně s panem ministrem Válkem, kdy v rámci tohoto pozměňovacího návrhu řešíme to, abychom definovali pracovnělékařské služby a také programy na podporu zdraví a zároveň také řešíme i otázku toho, aby v případě lidí, kteří jsou v nerizikových kategoriích, tedy první a druhé nerizikové skupiny, s výjimkou prací, jejíž součástí je činnost, pro jejichž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím předpisem podle § 60, o specifických zdravotních službách nebo jinými právními předpisy, tak aby tady jsme snížili administrativní zátěž, bylo možné vlastně upustit od provádění periodických pracovnělékařských prohlídek. Je to pozměňovací návrh, který se snaží na jedné straně vytvořit prostor pro to, abychom dokázali zaměstnavatelům vytvářet podmínky pro lepší podporu péče o jejich zdraví a zároveň abychom i s ohledem na kapacity lékařů, které jsou také limitovány, snížili tu administrativní zátěž tam, kde si to snížení můžeme dovolit.

To jsou tři pozměňovací návrhy, v podrobné rozpravě se k nim přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuj, pane ministře. Poprosím dalšího řádně přihlášeného, a to je pan poslanec Igor Hendrych.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, marně se rozhlížím, jestli tady vidím v sále na pravé straně někoho z předkladatelů toho kontroverzního návrhu, který by měl zavést výpověď bez udání důvodu, ale myslím si, že tady nikoho zrovna nevidím. Ale vidím paní Decroix, a ta je vlastně i přihlášená po mně, takže možná mi ona bude schopna odpovědět, protože pan Zuna už přestal komunikovat na tohle téma.

Chci se tomu věnovat. Mnohé tady bylo už řečeno. To, co už tady řekli mé kolegyně a kolegové, tak nebudu opakovat, ale přesto bych se rád ještě na něco zeptal v této souvislosti. Mě by zajímalo, jak předkladatelé vlastně přišli na to, že se de facto zaměstnanci v České republice rozdělí na dvě kategorie - na kategorie zaměstnanců, kteří berou plat a na zaměstnance, kteří berou mzdu. Říkám to záměrně takhle, mohl bych to ještě říci i jinak, ale právě v tom by byl zádrhel, protože máme tady zaměstnance veřejného sektoru, máme tady zaměstnance soukromého sektoru, ovšem v tom veřejném sektoru berou někteří zaměstnanci mzdu a nikoliv plat. Týká se to například zaměstnanců dvaceti šesti veřejných vysokých škol, kteří neberou plat, ale mzdu a týká se to například i institucí, které poskytují veřejnou službu, a to jsou veřejnoprávní média, a to je Česká televize a Český rozhlas, a ty žijou také z daňových poplatníků a také pobírají mzdu. Mě by zajímalo, jak vlastně vůbec došli na to, že to tímto způsobem rozdělí. Stát potřebuje jak zaměstnance soukromého sektoru, tak zaměstnance veřejného sektoru. Mělo by to být do nějaké míry vyváženo, jsou kolem toho samozřejmě diskuse, kdy je těch zaměstnanců veřejného sektoru více, mělo by jich být méně podle některých a tak dál, nicméně veřejný sektor je důležitý a vy teď v podstatě dělíte zaměstnance na dvě kategorie.

To a priori považuju celkově za špatné. Netvrdím, že bych chtěl tady do toho přinést ten prvek, že by se to mělo přenést i na ten veřejný sektor, respektive na ty lidi, kteří berou plat, to v žádném případě. Ale zajímala by mě ta úvaha, proč jste do toho zahrnuli pouze lidi, kteří berou plat a jestli jste uvažovali o tom, že i v institucích, které poskytují nebo produkují veřejný statek, což jsou například ty vysoké školy, tak se bere mzda a de facto spadnou do té kategorie těch, kteří budou moci být propuštěni bez udání důvodu.

Myslím si, že se tím zakládá nerovnost mezi zaměstnanci v České republice a zajímalo by mě, jestli by to prošlo testem ústavnosti tato nerovnost, která se tady tímto zákonem, pokud by byl přijat, zakládá. Nevím, samozřejmě to nelze predikovat, ale určité pochybnosti k tomu mám. Nakonec si ještě dovolím takový jakýsi osobní názor. Tento návrh považuji za libertariánský a je dle mého názoru pouze politické gesto směrem k jádru voličů ODS a TOP 09. A usuzuju to z toho, protože jak TOP 09, tak ODS si pravděpodobně musí být vědoma toho, že to v koalici neprojde, samozřejmě nechci předjímat a nevidím do vašich interních zákulisních jednání, nicméně dneska o tom tady hovořil pan ministr Výborný, hovořil o tom tady za KDU-ČSL pan poslanec Navrátil poměrně razantně, hovořili o tom dneska na tiskové konferenci i zástupci STANu, to jsem sledoval, takže do dnešního dne si myslím, že ta situace je taková, že tyto dvě strany neustoupí, a proto si myslím, že to je opravdu jenom politický tah na jádro vašich voličů a nic jiného v tom v danou chvíli není. Ale budu rád, pokud by paní poslankyně Decroix, vaším prostřednictvím pane místopředsedo, odpoví na mé otázky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím paní poslankyni Evu Decroix.

 

Poslankyně Eva Decroix: Děkuji vám pane předsedající za slovo. Dovolím si nejdříve krátce tedy reagovat na pana kolegu. Samozřejmě každý z nás jakožto politik připravuje návrhy, které částečně směřují k jeho voličům a naplní jejich očekávání. To znamená vaše čtení našeho pozměňovacího návrhu, že má naplnit očekávání části našich voličů, je samozřejmě zcela správné. Dokonce bych i souhlasila s vaší definicí, s vaším přídomkem, toho návrhu. Cíl je velmi jednoduchý. Máme zpružnit pracovní trh. Rozumím, že na to nemusíme mít všichni stejný názor a rozumím, že tady samozřejmě otázky o ústavnosti jsou takový běžný argument. To, že na to nemusíme mít shodu nejenom napříč opozice, koalice, ale i v koalici, taktéž odpovídá nějakému rozložení těch sil a tu diskusi máme vést právě tady. Děkuju za váš příspěvek i za ty vznesené připomínky.

Nicméně jsem se hlásila především proto, abych zde uvedla, a následně se k němu i přihlásila v podrobné rozpravě, pozměňovací návrh, který je nyní nahrán pod sněmovním dokumentem 5976. Dovolím si říci, že se jedná víceméně o technický pozměňovací návrh, který napravuje něco, co bylo zapomenuto v minulém zákoně, tak, aby to bylo správné. Tento pozměňovací návrh směřuje k tomu a především staví najisto, že doplňkové penzijní spoření má být dle tohoto pozměňovacího návrhu daňově podporovaným produktem spoření na stáří, a to, prosím, i v případě, kdy vznikne nárok na dávku právě z tohoto doplňkového penzijního spoření i před uplynutím jinak obecně požadované spořící doby v délce 120 kalendářních měsíců.

Je to tedy pozměňovací návrh, který jde směrem k právům zaměstnanců tak, aby jejich práva v souvislosti s tímto doplňkovým penzijním spořením byla širší. Vzhledem k tomu, že se jedná o pozměňovací návrh velmi stručný, tak se domnívám, že takto to odůvodnění by mohlo stačit, a následně se k němu přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho dalšího, můžeme tímto ukončit obecnou rozpravu.

Táži se, jestli někdo má zájem o závěrečné slovo? Nevidím.

Paní zpravodajko, máte zájem o závěrečné slovo? Taky ne.

Tak v tom případě zahajuji rozpravu podrobnou. Jen připomínám jako vždy, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v této rozpravě musí být odůvodněny. Je zde už přihlášeno několik kolegyň a kolegů. Paní poslankyně Pastuchová, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu vedeném pod číslem 5973 a myslím, že jsem už mluvila v obecné rozpravě, nebudu opakovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Pan poslanec Zuna.

Jenom jsem chtěl mezitím upozornit všechny, že po dohodě klubů je v tuto chvíli předjednáno to, že jak skončíme tento bod, dojedeme ještě bod číslo 31, sociální služby, a poté pro dnešek se končí. To jenom, jestli to třeba nezaregistrovali některé kolegyně a kolegové.

Tak, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo. Já se tímto chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 5964, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Paní poslankyně Šafránková.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji a já se také hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5963.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já se hlásím na základě i odůvodnění, které jsem přednesl v obecné rozpravě, ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 5972, dále k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 5837 a k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 5971. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Decroix.

 

Poslankyně Eva Decroix: Já vám děkuji, pane předsedající. Jenom velmi krátce si dovolím se přihlásit k před chvílí zdůvodněnému pozměňovacímu návrhu nahranému pod sněmovním dokumentem 5976 a dovolím si odkázat na to odůvodnění, jak písemné, tak před chvíli zmíněné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, že nikdo další se nehlásí, čímž končím podrobnou rozpravu.

Vzhledem k tomu, že jsme neměli žádné návrhy na vrácení návrhu zákona ani na zkrácení lhůty, tak v tomto případě končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji všem za spolupráci.

Jdeme k dalšímu bodu, poslednímu dnes, a to je bod číslo

Aktualizováno 11. 2. 2025 v 15:06.