(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

3.
Vládní návrh zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů /sněmovní tisk 776/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve čtvrtek 30. ledna 2025 na 127. schůzi Poslanecké sněmovny, a to usnesením Poslanecké sněmovny číslo 1267, a to do příští řádné schůze. Bod byl přerušen v obecné rozpravě.

Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 776/1 a 2.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a zpravodaj garančního výboru, tedy hospodářského výboru, poslanec Marek Novák.

Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Ta byla tedy přerušena po vystoupení pana poslance Vondráčka s faktickou poznámkou, nicméně nyní se dostáváme k rozpravě, kde je přihlášen pan poslanec Bartoš jakožto první přihlášený. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova. Následuje pan poslanec Zlínský.

Prosím o ztišení v sále!

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Máme před sebou tisk, kterým se Česká republika snaží vypořádat s věcmi, které jsme schválili na úrovni Evropské unie, tedy závazky, které vyplývají z Digital Services Actu, ale i další věci, které v některých případech jdou i nad rámec této směrnice.

Já jsem poměrně ocenil ten dopis, který přišel od Svazu průmyslu a dopravy, který hodnotí tu legislativu ve svém návrhu jako potřebnou, je pod tím podepsána řada stakeholderů a věřím, že se český internet, ať už je to oblast poskytovatelů, nebo provozovatelů internetových služeb, s tímto popasuje.

Chtěl bych možná zmínit, a já jsem měl možnost se před tímto jednáním bavit s panem poslancem Haasem, který spolu s Martinem Baxou, s panem ministrem, předkládali pozměňovací návrh, který je veden jako sněmovní tisk... pozměňovací návrh 5734, který se v rámci vypořádání s obsahem, který je na internetu, chtěl na zoubek i nelegálnímu šíření obsahu, ačkoliv - a i z té debaty to vyplývalo - toto míří převážně na streamování služeb a nějaký obsah, přesto ten zákon, jak už to bývá, i ten pozměňovací návrh byl napsán velmi obecně. V tom extenzivním výkladu se dokonce můžeme dostat do momentu jedné webové schránky a jednoho autorsky chráněného obsahu, například fotky z fotobanky, kde by vlastně systém žádosti, který jde směrem na poskytovatele internetu, což nejsou v České republice pouze největší operátoři nebo velcí lokální hráči, ale můžou to být skutečně i malí internet servis providers, které v České republice máme, nějaké nižší tisíce.

Jsem rád, že pan poslanec, a je to informace, která už byla známá, tento návrh bude stahovat, nicméně i zaznívá od něj, že by dále s tímto tématem chtěl pracovat v nějaké komplexnější úpravě. Chtěl bych jenom upozornit, že i v principech, které jsme prosazovali v DSA, a historicky v České republice to funguje takovým způsobem, že pokud je někdo upozorněn na autorsky chráněný obsah, který se nachází na jeho stránce, nebo na nějaké univerzální platformě, jako je třeba internetové fórum nebo nějaké úložiště, tento upozorněný má povinnost, pokud se tedy ten, kdo to oznámí, prokáže, že je majitelem nebo správcem těch práv k tomu autorskému dílu, tak má povinnost tento obsah odstranit. Stejně tak pokud se na internetu objevují obsahy, s kterými jenom nesouhlasí, opět by tam měl být princip tedy nahlašování, notify an action, a pro takovéto zablokování by zde měla být možnost odvolání.

Pan poslanec Haas ale v tom návrhu šel výrazně dál a výrazně jiným směrem, což vyvolalo reakci. Opět myslím, že tato reakce šla od Svazu průmyslu a dopravy, který se velmi negativně k tomuto vyjádřil. Je to věc, kdy v momentě, kdy někdo dokonce předpokládá výskyt nelegálního obsahu, by pomocí předběžného opatření, které míří na poskytovatele internetu, pravděpodobně tedy blokací toho DNS, toho daného serveru, by se vlastně mohl domoci zablokování nebo znepřístupnění nějaké stránky, kde buďto ten obsah se nachází, nebo se v budoucnu nacházet bude.

Musím říct, že tohle kromě snad jedné země, kde je toto možné, považuju za poměrně bezprecedentní zásah, a to hned z několika důvodů. Již historicky v judikátech Evropské unie a Evropského soudu zaznívalo jakési vykolíkování byznysových domén jednotlivých hráčů. Poskytovatelé internetu poskytují připojení, tedy ty dráty či ve vzduchu, tedy ve vzduchu internet, přes který se dá procházet nebo přenášet různý obsah, poskytovatelé úložišť poskytují úložiště, producenti obsahu, který je chráněn autorským právem, copyrightem, pak nějaký content.

V případě, že se snažíme i v právním systému v České republice chránit nějaké zájmy, musíme zároveň respektovat zájmy těch dalších stran. Já se asi dokážu technicky, a říkám skutečně jenom technicky, popasovat s tím, že na tomto principu určitě mohou fungovat velcí operátoři. Mají na to patřičný aparát, dokážou vlastně, i když s tím tedy nesouhlasím, dokážou modulovat to, co je v danou chvíli na internetu přístupné či není. Nicméně rozhodně si nemyslím, že na podobné reakce jsou postaveni i poskytovatelé těch služeb řekněme menších, ať už jsou to regionální poskytovatelé nebo lokální.

Já jsem se díval, jakým způsobem se pan poslanec Haas s panem ministrem Baxou snažili v tom návrhu uchopit ty jednotlivé kroky. Zejména mě zajímala ta oblast, jaké jsou podmínky pro to blokování, jakým způsobem vlastně, pokud někdo třeba vysílá nějaký internetový přenos, v tom příkladu, o který se opíral pan poslanec Haas, se jednalo - myslím, že - o Oktagon, tak najednou se na internetu vyrojí jakési obrazy toho vysílacího streamu a najednou toto někdo poskytuje.

Takže jedna z prvních výhrad je: není tam podle mě dostatečně jasné, co je myšleno množstvím, obsahem, nebo dokonce nějaký koncept shodného protiprávního obsahu. Vlastně to, že nějaký obsah je protiprávní nebo sdílen v rozporu s autorskými právy, ví ten majitel těch práv, může ho dopředu predikovat. Ale rozhodně neexistuje způsob, jakým poskytovatel internetu může ověřit, že takovýto obsah, odkaz nebo jenom třeba kus kódu na nějaké stránce webové služby je v tuto chvíli protiprávní. Já si myslím, že tímto na ty provozovatele toho internetového připojení, a skutečně se bavíme o tisícovce poskytovatelů, vznikají naprosto neoprávněné a nepřiměřené nároky.

Zároveň se na to pojďme podívat z pohledu uživatele nebo toho, na jehož stránkách by se takovýto obsah měl objevovat. My jsme tohleto řešili historicky v této Sněmovně. Byly to třeba zákony, které se týkaly provozování neregistrovaných on-line her typu kasin. My jsme tady říkali, že za chvilku nebude potřeba blokovat stránky, protože to budou pouze aplikace v mobilním telefonu. (Ukazuje mobilní telefon.) Někteří politici se tady chytali za hlavu, že v telefonu je taky internet. Je pravda, že už je to nějakých šest, sedm let, tak už asi všichni politici mají internet v telefonu a používají aplikace možná ještě častěji než přístup na internetové stránky tak, jak je známe.

Tam jsou další otázky, které si myslím, že jsou velmi problematické, kromě tedy toho samotného principu. V tom původním návrhu například příslušnost soudu, který soud o takovém předběžném opatření bude rozhodovat, jestli podle toho, kde je těch internetových providerů nejvíce, nebo kde má sídlo ta velká firma, jaké jsou možnosti přezkumu toho rozhodnutí, jak se vůbec majitel toho webu dozví, že v některých částech od některých poskytovatelů ten jeho web bude nepřístupný či nikoliv? Jak bude nastaven proces případného odblokování? Protože historicky to funguje tak, že pokud se na mé stránce nachází nějaký obsah, já jsem na něj upozorněn a odstraním, tak vlastně ten důvod v tu chvíli opadá.

Jaký je tedy další navrhovaný krok k tomu, že v případě, že tedy dojde k takovémuto řekněme pro někoho asi i nečekanému zásahu, jak se vlastně dobere k tomu, aby tento web byl zase odblokován? Protože ne každý provozovatel služby, a teď nemluvíme o nějaké službě, která je k tomu určena nebo která vlastně využívá i v některých případech nejasnou definici v právu, tak jakým způsobem ten člověk vůbec může kontrolovat, že se na jeho webu objevil nějaký takovýto obsah, pokud se jedná o třeba nějaké úložiště nebo službu, která k tomuto není primárně určená. Mě by zajímalo, a opět to tato úprava - a proto jsem rád, že jako nebude vlastně tento pozměňovací návrh projednáván. My se bavíme o nějakých webech a furt tento koncept je, že existuje nějaká služba, kde její provozovatel vystavuje nějaký obsah, publikuje nějaký obsah. Ale uvědomme si, že velká část internetu, fóra, sociální sítě, cokoliv, kde uživatelé fakticky generují ten obsah, je velmi častým způsobem, kterým se to využívá.

Dostanu předběžné opatření za to, že nahraju fotku nebo dám něco na Twitter? Opět ten zákon vlastně toto nedefinuje, ten user generator (?). My jsme tady měli i předtím takový spor, ale i v případě, že bych restreamoval na nějaké platformě, bylo by to tak, že ten provider zablokuje Facebook? Zablokuje Instagram či další služby, Bazar, Aukro? Tak, jak je to napsáno - a pan Haas, prostřednictvím paní předsedající, kroutí hlavou - tak já jsem v životě měl možnost řešit spoustu konkrétních případů a soudních sporů, které skutečně tu absurditu vlastně pocítily na vlastní kůži. Není to žádný hluboký lidský příběh. Já vím, že ta aféra tady letěla. Bylo to ve všech médiích, je to nějaký rok 2020 myslím, kdy najednou se začaly ozývat různé organizace, třeba školy, kterým začaly chodit takové výhrůžné dopisy, když nezaplatí. Na vašem webu se objevila fotka s autorsky chráněným obsahem, pochází z naší fotobanky, když zaplatíte 15 000 za umístění nějaké fotky - jo, 15 000 - teď, nebude vám hrozit soudní pře, kde byste hradili náklady a výrazně více. Opíralo se to o ten princip, že tedy někdo má autorská práva ve fotobance k fotce a obrací se vlastně na ty instituce s tím, aby získal, přiznejme si to na rovinu, nepřiměřenou odměnu za to, že nějaký správce sítě, který rozhodně neměl zlý záměr, nebo správce webového rozhraní nějaké instituce, prostě chtěl něco odilustrovat fotkou, kterou tam umístil.

Já si myslím, že tahleta rizika tady jsou, protože historicky jsme zažili tento extenzivní výklad zablokování třeba nějaké služby nebo tedy následně zpoplatnění. Takže za sebe určitě oceňuji, že ten návrh v tuto chvíli nebo ten pozměňovací návrh pana poslance Haase a pana ministra Baxy bude stažen. Ale myslím si, že pokud půjdeme touhletou cestou, tak je tady víc otazníků než pouze to, že existují velká nakladatelství nebo třeba MMA sporty, které mají v danou chvíli problém s tím, že někdo skutečně v danou chvíli přebírá jejich placený stream a posílá ho někam, kde na tom vydělává peníze.

Ten problém je komplexní a já budu rád, když v budoucnu, až se toto téma znovu otevře, protože se periodicky vrací, tak skutečně u toho stolu budou sedět lidé, kteří produkují, a to je správné se s nimi bavit, tento autorsky chráněný obsah, ale taky vlastně zastoupení celého segmentu, protože různorodost těch služeb na internetu, jejich povaha a ostatně i DSA pracuje s velikostí různých subjektů v rámci svého návrhu, protože čím je větší služba, tím samozřejmě větší počet uživatelů, větší zásah a větší odpovědnost, abychom se skutečně na toto téma nedívali z pohledu tří největších operátorů a největších nakladatelství, kterým prostě logicky vadí, že někdo třeba přebírá jejich autorský obsah a dále na něm vydělává. Ale abychom nedopadli jako s hurá akcí tady pana poslance za STAN a ministerstva, kdy jsme si v Čechách zavedli nejpřísnější implementaci evropského rozhodnutí, kdy v danou chvíli by se platilo za sdílení na Googlu nebo Facebooku. A díky tomu, a asi to zažíváte vy i v politických stranách, sdílíte fotku, ale nedáváte k ní obsah, nemůžete si přečíst perex daného článku na Googlu, protože to bylo podle mě pod tlakem jistých třeba nakladatelských domů a ukázalo se, že ve finále na to doplatil zase jenom občan.

Já v tuto chvíli děkuji, já jsem to měl připraveno a děkuju panu Haasovi, že jsme měli možnost se o tom krátce pobavit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy chce reagovat s faktickou poznámkou paní poslankyně Mádlová, proto pan poslanec Zlínský ještě posečká. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. A já bych chtěla navázat i na svého předřečníka, který varuje před tím, že jdeme ještě dál, než je tato evropská směrnice.

Já jsem se chtěla zeptat, proč to tak je, tedy pana ministra. A je pravdou, že v odborných kruzích a i vlastně u lidí, kteří se zabývají občansky svobodou slova i projevu a je to pro ně ta nejcennější hodnota. Já samozřejmě mezi tyto občany také patřím, že pro mě svoboda člověka, svoboda projevu a slova je ta nejvyšší hodnota, kterou člověk může mít a je také dána naší Ústavou.

Tato směrnice evropská je považovaná za jednu z největších cenzurních směrnic nebo nařízení Evropské unie, zavádí tam nové pojmy, jako je škodlivý obsah, negativní dopad na tělesnou a duševní pohodu. Je to velmi, velmi varovné, kam se dostáváme. Je to velmi vágně definované, je to nebezpečné a může se to rozrůst úplně do neuvěřitelných rozměrů.

Příklady tady máme i z Ministerstva vnitra, zavádění cenzora a podobně, a já jsem se tedy pana ministra chtěla zeptat, jak se bude posuzovat tento škodlivý obsah? A chci se zeptat, jestli by vůbec v demokratickém státě měl někdo posuzovat škodlivý obsah, pokud to samozřejmě není za hranicí toho, co vymezuje náš zákon, a proč se tedy k tomuto uchylujeme? Protože v podstatě je to takové skryté, že budeme chránit weby, ale na druhé straně v podstatě se dá a už jsme si to zažili, že se dají vlastně na základě doporučení vlády vypnout prostě weby, protože někdo zjistil nebo si řekl, že (Předsedající: Čas.) tyto weby jsou škodlivé pro občany České republiky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Zlínský z obecné rozpravy, následuje pan poslanec Haas. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já v podstatě navážu na paní poslankyni Mádlovou, vaším prostřednictvím. Můj postoj k tomuto zákonu je velmi podobný. Já bych chtěl vyjádřit určitou obavu právě z toho, že tento zákon by mohl vést právě k tomu, že za nevhodné a nebezpečné budou označeny pak jako informace politických oponentů. Ale já bych nechtěl mluvit o tomhle, já budu mluvit obecněji. Musím říct, že problematika sociálních sítí je, jak bych řekl, má dvě tváře, možná i víc jak římský Bůh Janus, a má jednak tvář konstruktivní, destruktivní, pozitivní i negativní pro lidskou vzdělanost i rozvoj lidského mozku a i pro svobodu vyjadřování. Digitální technologie prostřednictvím podpory svobodného šíření téměř jakýchkoliv informací mají bohužel devastující účinek na psychické a nakonec i fyzické zdraví našich dětí, a tedy na budoucnost našich společností, a také narušují soudržnost naší společnosti prostřednictvím šíření animozit a nepřátelství mezi lidmi s rozdílnými názory díky vlivu neosobní vzdálené komunikace. Je třeba vzít v úvahu také vliv komunikace prostřednictvím digitálních technologií na změnu funkčních vlastností jejich uživatelů s těžko předvídatelným vyústěním. Digitální technologie by mohly sloužit k fantastickému zlepšení vzdělanosti díky unikátním možnostem vyhledávání a zobrazování nepřeberného množství zajímavých a potřebných informací. Jsou největším podezřelým z nárůstu psychických obtíží mladé generace.

Vidím tři hlavní důvody, jezdce této digitální apokalypsy: hraní počítačových her, gaming, používání sociálních sítí a sledování pornografie od dětského věku... I se nám hlásí o slovo čtvrtý jezdec a to je umělá inteligence. Lidský mozek je produkt dlouhodobé evoluce lidského rodu, kdy tento orgán umožnil nejen přežití lidského druhu ve velmi těžkých a nehostinných podmínkách, ale nakonec vedl až k jeho současné demografické, technologické a informační expanzi. Kromě výjimečné nápaditosti a zručnosti oproti zbývajícím druhům organismu dominoval druh Homo sapiens v sociálních dovednostech, které vedly k manuální i myšlenkové kooperaci členů lidských skupin s exponenciálním nárůstem jejich schopnosti přežít. Lidský mozek nebyl tedy vychován zábavou v digitálním prostředí a pohodou současného hyperprotektivního životního společenského prostředí, ale bohužel existenčním stresem a strádáním v kompetitivním přírodním a společenském prostředí a odměňoval člověka potěšením, pokud jeho konání vedlo k jeho přežití a zachování rodu.

Z toho vyplývá logický závěr, že lidský mozek musí být stimulován ke své správné funkci vlivy, kterým byl v minulosti vystaven, které postupně odstraňujeme z našeho prostředí a nahrazujeme jinými, povětšinou příjemnějšími podněty a zážitky, které mění mozek mladé generace nežádoucím způsobem, aniž jsme si této jednoduché úvahy vědomi.

Děti od raného dětství hrají mnoho hodin denně počítačové hry. Jaké jsou to hry? Jsou to mimo jiné i hry akční, plné násilí, vraždění krve a výřezy vnitřností. Čím jsou brutálnější, tím jsou pro mladé hráče zajímavější. Jaký to může mít vliv na rozvíjející se mozek mladého člověka? Jaký soucit může mít hráč s jinými virtuálními protivníky, když je jeho základním úkolem všechny zlikvidovat, aniž by při této činnosti vnímal reálné utrpení své i svých protivníků?

Takové pojetí života absolutně nemůže odpovídat tomu, na co je lidský mozek nastaven evolučně, kdy děti zažívají při hraní počítačových her opakovaně a dlouhodobě realistické simulace bojových situací s ohrožením života svých virtuálních obnovitelných životů a zároveň se rozvíjí jejich závislost na této sebedestruktivní činností odměňováním za bojové úspěchy, postupem do dalších složitějších úrovní hry. Toto vede ke kompulzivnímu, tedy nutkavému chování, pokračovat ve hře, a následně k rozvoji závislosti. K jakému propojení jednotlivých center plastických dětských mozků počítačových hráčů z těchto důvodů dochází? Která mozková centra dráhy se spojují, se utlumují a která se posilují a zvětšují a stávají se tímto dominantními pro chování dětí? Naznačují změny chování a myšlení našich potomků, kterých jsme sami svědky. Projevem těchto změn může být potom změna chování vedoucí u některých jedinců až k rozvoji psychické poruchy způsobené rozostřením vnímáním hranice mezi reálným a virtuálním světem a z toho vzniklým vnitřním konfliktem. Bohužel tyto změny mozkové mohou ovlivnit i mozková centra, která jsou odpovědná za zachování jedince a rodu, tedy limbický systém, který je napojen na hormonální systém, a projevit se kromě psychické dysfunkce také hormonálními dysfunkcemi a rozvojem genderové fluidity. Dozrávající mozky dětí jsou vystaveny vlivům, se kterými se náš druh během evoluce nikdy nesetkal. Výsledkem je těmito vlivy indukovaná změna funkce i vnitřní struktury mozku a z toho vyplývající asociálnost, egoismus a bezcitnost.

Důsledkem je dle odborníků také rozvoj závislostí, depresí, neadekvátního chování, ztráta kontaktu s realitou, nedostatek spánku a nakonec nesoustředěnost, konstituování pomíjivé paměti a povrchního uvažování z nadbytku balastní informační stimulace, a ztráta studijních schopností. Vše může být u některých jedinců zakončeno rozvojem psychického onemocnění. Podobná závislost se může vytvořit i u sociálních sítí, kdy jejich algoritmy podstrkují uživatelům krátká, povrchní, většinou bezobsažná a emočně podbarvená sdělení ve formě textu, obrázků a hlavně videí. Za zvlášť ničivá pro dětskou psychiku považuji krátká opakující se videa, takzvaná reels, která opět zobrazují často brutální, nebo pro dětský mozek jiné nevhodné situace, například pornografický obsah, k udržení jejich pozornosti. Zkuste se někdy podívat, co je vašim dětem podstrkováno a co sledují na sociálních sítích v režii a podání novodobých celebrit zvaných youtubeři?

Potom možná budete překvapeni a následně zděšeni plytkostí a vulgarismem projevů některých z nich, kteří jsou vzorem pro chování dětí a mládeže, a zdrojem napodobování jejich projevů a způsobu myšlení.

Je skutečně jediným zájmem digitálních platforem udržet pozornost našich dětí co nejdéle u sociálních sítí nebo je jejich zájem hlubší a ničivější? Není to nakonec tak, že renomovaní psychologové a neurovědci vypracovali systém, díky kterému lze individuálně ovlivňovat názory a psychiku jednotlivých dětí a dospívajících, a to s určitým předem stanoveným skrytým účelem, například maximalizování finančního zisku, šíření jediného správného pohledu na věc a na svět skrze sociální sítě? Není potom pandemie psychických obtíží důsledkem těchto snah nebo přímo požadovaným cílem? Moc rád bych znal odpověď. Upozorňuji na to, že důkazy budeme totiž hledat velmi těžko, pokud je propagandistické ovlivňování skryté a individualizované.

Další potenciálně velmi užitečná a zároveň ničivá digitální technologie, kterou jsme začali nazývat umělá inteligence, se aktuálně řítí na naši mladou populaci. Údajně lidstvu ulehčí od některých intelektuálních činností, které zvládne lépe než lidský mozek. Co potom udělají patřičná centra a neuronové spoje v lidských mozcích, pokud se nebudou používat? Jak se to projeví na psychickém zdraví děti a mládeže? Kromě poklesu kognitivních funkcí naznačuje již současná výše zmíněná problematika psychopatologie mládeže. Nicméně lze logicky očekávat zrychlení propadu IQ celé populace, která systémy umělé inteligence bude intenzivně využívat.

Hromadné násilné činy nihilistických, sebedestruktivních útočníků a střelců na školách rozvinutých společností mohou být také důsledkem těchto vlivů a jsou možná jenom viditelnou špičkou ledovce, kdy se masa sebedestrukce a kolaterální destrukce, která nás nejvíce ohrožuje, skrývá zatím pod hladinou pro většinu odpovědných osob a orgánů a je pro většinu společnosti neviditelná. O to větší škodu dokáže natropit našemu dýchavičnému civilizačnímu Titaniku, na kterém se zatím tančí za zvuku falešné hudby, i když se ledovec deevoluce lidských schopností už neodvratně blíží.

Navrhuji, abychom rychle otočili kormidlo, dokud je ještě čas. Hlavně je třeba otočit kormidlem správným směrem, nikoliv k útesu společnosti dohledu a neustále kontroly, ale ke svobodné společnosti naděje a nových smělých myšlenek. Směrem k psychicky zdravé společnosti, která je založena na původních evolučně podmíněných základech, nikoliv na bludech novodobých digitálních krysařů vábících naši mládež ke spáchání hromadné sebedestrukce.

Můj hlavní apel směřuje k rodičům, aby co nejvíce odkládali dobu, kdy umožní přístup svých malých dětí k IT technologiím a bedlivě kontrolovali obsah, který děti sledují na svých monitorech, a také délku času strávenou touto činností. Dále je nutné kompenzovat čas strávený u těchto technologií fyzickými aktivitami, sportem, hrami s pobytem v přírodě spojenými s aktivním pohybem a kooperativními činnostmi malých, pohlavně i věkově smíšených lidských skupinách v kompetitivním prostředí, a také čtením papírových knih.

Mohou mít i malé děti zcela svobodný přístup k nevhodným informacím na internetu a sociálních sítích a také k brutálním bojovým počítačovým hrám, pokud víme, že je to pro jejich rozvíjející se mozky potenciálně toxické? Není na pořadu dne realizovat stejný společenský postup jako u alkoholu, kouření a jiných drog? Kolik škod na lidské psychice se musí ještě napáchat, aby se tento postoj a apel stal hlavním společenským názorem?

Dále je třeba zvážit, zdali nadšené výzvy k neomezené celospolečenské digitalizaci a snahy o její realizaci ve všech společenských oblastech, včetně školství, představují adekvátní prostředek k zachování psychického i fyzického zdraví našich dětí, mládeže i celé společnosti. Zdali nakonec na tom nebudou nejlépe ty společnosti, kterým se podaří efektivním způsobem, za využití všech předností digitálních technologií, včetně umělé inteligence, a dalších výdobytků moderní civilizace, eliminovat jejich negativní dopad na mozkovou činnost jejich populací, a tím pádem i na chování, kognitivní schopnosti, racionální vnímání reality, kreativitu a psychické zdraví svých dětí a mládeže. Tyto vlastnosti jsou dle mého názoru nezbytné pro jakoukoliv významnou oblast společnosti, která zajišťuje nejen její rozvoj, ale i přetrvání.

Jsem pevně přesvědčen o tom, že to bude rozdílový faktor, spolu se schopností zajistit demografickou stabilitu zajištěním dostatečné plodnosti obyvatelstva, k úspěchu společnosti či civilizací v blízké budoucnosti. Pokud alespoň některé z vás získám pro tuto ideu, tak budu moci prohlásit svoji misi v současném politickém rybníce za úspěšnou. Jsem přesvědčen o tom, že v blízké budoucnosti čeká volené zástupce v tomto směru hodně práce a doporučuji začít jednat co nejdříve a oddělit zrno od plev při tvorbě potřebného zákona, který tuto problematiku bude řešit. Pokud tak nebudeme konat, ocitneme se v blízké budoucnosti mezi poraženými kolabujícími společnostmi, protože nebudeme mít dostatečné množství zdravé, pracovité, svědomité, inteligentní a motivované mladé generace, a budoucí generace podlehnou pravděpodobné deevoluci lidských psychických schopností.

Ještě nás čeká těžká trnitá cesta, jak se se jmenovanou problematikou vypořádat tak, abychom eliminovali negativní důsledky vlivu zvláště na dětské psychické zdraví a zachovali svobodu vyjadřování k politickým otázkám. To nic nemění na skutečnosti, že odmítám jako celek zákon o digitální ekonomice, jehož základní snahou, z mého pohledu, je myšlenkové ovládnutí prostoru sociálních sítí ve prospěch idey, která je zatím dominantní v řídících orgánech Evropské unie, kterou si sami můžete pojmenovat. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO 2011 a hnutí SPD.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první pan poslanec Novák a následuje pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Já jsem přišel panu kolegovi poděkovat, poděkovat hlavně za to, že definoval ten základní problém, a to je to, že výchova a dohled začíná v rodinách. My můžeme zakazovat, přikazovat všechno, ale pokud nebudou rodiče schopni dohlédnout na své děti, pokud rodiče nebudou vědět, co jejich děti dělají, tak bohužel můžeme zakázat opravdu cokoliv, ale stejně to nepomůže.

Co se týká předložené transformace směrnice, tak ta obsahuje věci, které se týkají ochrany dětí. Ať je to povinné vyhodnocování platforem, toho, jak ovlivňují děti, ať je to povinné odstraňování nelegálního obsahu, jako pornografie, šikana a podobně. To všechno je hezké, ale stejně potom i ve svém vystoupení, jako už v předchozích částech tohoto druhého čtení, tak i v té následné, budu muset být proti té transpozici jako takové. Protože skutečně jejím cílem není ochránit, jejím cílem je moderovat a vkládat ideje. Za to taky děkuji kolegovi Zlínskému, že to tak hezky popsal.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já budu velmi krátký. Pane kolego, on vás málokdo poslouchal, ale suprově. Mnozí si to ani neuvědomují. Ona vždycky mladá generace říká: Ale ne, vy tomu nerozumíte. My zase nerozumíme té mladé. Vy jste mluvil o tom, že... (Ukazuje na galerii pro veřejnost.) Tam přišla děcka dneska.

Rodiče jsou zodpovědní za to, abyste nebyli furt na sítích, na mobilech. De facto za to vlastně můžeme my, že jsme to trošku nezvládli. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jenom prostřednictvím, byť je to poděkování, tak... (Poslanec Brázdil: Prostřednictvím.) Ano, děkuji.

Ano, je to příznačné, že si nás mladá generace zrovna fotí z galerie, v tomto tématu.

Pan poslanec Haas je další, který přistoupí ke svým projevům, prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu nějak dlouhý. Já v zásadě přicházím k pultíku z toho důvodu, abych potvrdil informaci avizovanou již ctěným kolegou Ivanem Bartošem, prostřednictvím paní předsedkyně, že takzvaně beru zpět - jinými slovy, slovy jednacího řádu, se k němu nepřihlásím v podrobné rozpravě - náš společný pozměňovací návrh s ministrem kultury Martinem Baxou, který je v informačním systému Sněmovny veden pod číslem dokumentu 5734.

Nebývá úplně zvykem, že by pozměňovací návrh, který byl podán společně s ministrem, byl stažen. Já malinko kratince vysvětlím. Myslel jsem si, že bych se vešel do faktické, ale nechtěl jsem riskovat deseti-, dvacetivteřinové přetažení.

S Martinem Baxou vnímáme - a není to žádný hurá návrh, my jsme tu situaci rešeržovali ve státech Evropské unie, minimálně v osmi státech Evropské unie, rešeržovali jsme tu situaci v minimálně čtyřech státech významného světa mimo Evropskou unii, jak v zámoří, to znamená anglosaský svět, tak svět třeba velmi vyspělých, právně ekonomicky vyspělých zemí jihovýchodní Asie - a problém s nelegálním sdílením chráněných, autorsky chráněných obsahů na internetu, zejména živých streamů, živých streamů sportovních přenosů, ale také kulturních akcí, to jsou věci, za které vlastníci těch autorských práv, ať už na jejich výrobu, ať už na jejich pořízení, a to i v České republice, vynaloží částky v řádu stovek milionů, v České republice stovek milionů korun, v zahraničí, stovek milionů příslušné měny, dolarů, eur a tak dále. Tyto subjekty používají ochrany jejich autorského práva. To je bytostně pravicové. Je to, dá se říct, jenom ústavně chráněného vlastnického práva. A měli bychom nelegální sdílení tohoto obsahu, které je vedeno jednoduchou snahou vydělat na reklamním čase pirátsky s malým p někoho jiného, kdo opravdu do těch autorských práv, ať už investicí do výroby, nebo do jejich pořízení, investoval nemalé částky. Takže tato práva chceme chránit.

Opravdu jsme si dělali rešerši, jak už jsem zmiňoval, minimálně v osmi zemích Evropské unie, ve čtyřech zemích anglosaského právního systému a chtěli jsme jít tou moderní cestou takzvaných dynamických blokovacích příkazů. Jsou známy z mnoha soudních systémů světa. Nakonec jsme po jednání, a to je poslední informace - jednali jsme - nebo ne osobně s Martinem, z Martinova pověření, on byl tehdy nemocen, takže jsme jednali se zástupci internetového trhu, se zástupci trhu elektronických komunikací, se zástupci velkých televizí, se zástupci velkých mediálních domů. Uznali jsme věcné argumenty v tom, že ten problém skutečně existuje, ale to naše řešení by ten problém řešilo méně, než by znamenala nějaká komplexnější, robustnější úprava. Na té budeme dále pracovat, ale ten pozměňovací návrh, který byl nahrán k dnes projednávanému sněmovnímu tisku, stahujeme s kolegou Martinem Baxou zpět. Děkuju mnohokrát.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Novák a následuje paní poslankyně Mádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo. Já bych to možná zvládl i ve faktické, ale radši jsem se přihlásil, protože těch věcí, které mám na srdci a musím i procesně udělat, je víc.

Co se týká mého vystoupení v této obecné rozpravě zhruba před měsícem a půl, tak musím modifikovat svůj návrh na přepracování a tímto podávám návrh na vrácení garančnímu výboru tak, aby to bylo hlasovatelné.

Dále velké poděkování, prostřednictvím paní předsedkyně, kolegu Haasovi za stažení toho problematického pozměňovacího návrhu, protože si myslím, že i v tom tržním prostředí by možná udělal víc škody než užitku, přestože ta myšlenka je skvělá a je potřeba chránit autorská práva, je potřeba činit kroky k tomu, aby se tady prostě nekradlo, řekněme si to na placato. Krade se a my teď řešíme, jak tomu zamezit. Nicméně ten návrh nebyl úplně dobrý a já jsem rád, že o tom budeme dále diskutovat, a přidám se určitě do té debaty. Uvidíme, zda to ještě zvládneme, a nebo to bude až po volbách.

Co se týká toho mého postoje obecně k vládnímu zákonu o digitální ekonomice. Tak po svém původním projevu velmi kritickém jsem byl kontaktován mnoha různými zájmovými spolky, lobbován ze všech stran, ať už pozitivně, nebo negativně, někteří mi dávali za pravdu, jiní zase tlačili k tomu, že je to vlastně super a proč proti tomu něco máme? Máme proti tomu především to, že se to týká i svobody slova. A klidně, ať je tam 90 procent dobře, ale těch 10 procent je prostě pro nás zásadních, a proto se o tom bavíme, proto ten negativní postoj.

Všimli jste si, že jsem tady ve faktické poznámce zmínil, že to nařízení obsahuje i řešení ve vztahu k dětem, že to řeší pornografii, řeší to šikanu, řeší to povinné vyhodnocování velkých platforem k tomu, aby vyhodnocovaly, jak jejich platforma ovlivňuje děti. To je všechno perfektní. Ale ta svoboda slova, ta to přebije úplně všechno. A skutečně bych byl velmi nerad, kdyby právě tato část toho nařízení nahrávala například nekalým bojům v politických kampaních, nebylo by to dobře. A ono to hrozí. Podpořil mě v tom jenom dotaz nejmenovaného člověka z nejmenované organizace na semináři ČTÚ, který vznesl dotaz, zda na ty ověřené ohlašovatele, kteří budou moct vlastně napadat ty příspěvky na sociálních sítích a budou mít jako sílu, nebude nějaký dotační grant? Zda za to nebudou dostávat peníze, že budou ty sociální sítě hlídat, aby se tam náhodou neobjevilo něco, co je v očích některých nepřijatelné? To se mi nelíbí a to byl velký vykřičník pro to, abych začal uvažovat nad tím, zda je to dobře a zda jsou vůbec momenty, kdy bych byl schopný něco takového tady přijmout, pro něco takového tady hlasovat. Prostě to nejde, není to možné, je to proti mému přesvědčení.

Protože nejenom svobodné slovo, ale vedle i svobodná vůle. My přece bychom měli dělat skutečně všechno pro to, aby lidi měli dostatek informací a ty informace si sami vyhodnotili. A ne jim říkat - tahle informace je špatná, a proto vám ji ani nezobrazíme. Toho se skutečně bojím. Je to prostě spousta dobrých úmyslů na jedné velké hromadě, nicméně s potenciálním rizikem zneužití.

Další malá, v uvozovkách malá drobnost, která se mi tam nelíbí, je například to, že e-shop, který má u svého zboží recenze, kde lze zadat text, to znamená, že neklikám jenom na škálu spokojen jedna až pět, ale můžu tam napsat slovní recenzi, tak už i takový e-shop vlastně spadá do povinností. A není to málo. My skutečně tím, že chceme někoho bohulibě ochránit, spíš Evropská unie chce někoho bohulibě ochránit, tak vedle toho to s sebou nese spoustu povinností právě i do toho on-line trhu jako takového, a dokonce do míst, kde to vůbec, ale vůbec není potřeba a naopak to ten trh omezuje a to podnikání zdražuje. Takže i proto jsem zásadně proti tomu a i proto jsem podal návrh na vrácení garančnímu výboru.

Závěrem bych vás ještě chtěl seznámit s návrhem doprovodného usnesení, které bych byl rád, kdyby se hlasovalo ve třetím čtení. To doprovodné usnesení se týká právě těch bodů, které sahají do oblasti svobody slova. Je velmi jednoduché.

"Poslanecká sněmovna Parlamentu

I. konstatuje, že ačkoli nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 2022/2065 ze dne 19. října 2022, o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES, takzvané nařízení o digitálních službách, sleduje legitimní cíle, jeho aplikace však může v konečném důsledku vést k ohrožení svobody projevu;

II. ukládá vládě, aby

a) zahájila jednání k okamžitému pozastavení platnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2022/2065 ze dne 19. října 2022, o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES, nařízení o digitálních službách,

b) podnikla kroky k dosažení revize nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2022/2065 ze dne 19. října 2022, o jednotném trhu digitálních služeb a o změně této směrnice, nařízení o digitálních službách, tak, aby bylo vyloučeno ohrožení svobody projevu při jeho aplikaci." Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Kotena, kterého prosím, aby se tedy ujal slova. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já bych velmi rád, vaším prostřednictvím, zareagoval na mého ctěného předřečníka, protože my jsme v minulém výborovém týdnu měli na výboru pro bezpečnost... Jak bych to nejlépe nazval? Kdysi se tomu říkalo politické školení mužstva. Byla tam tedy přítomna nějaká osoba z nevládní neziskové organizace, která tvrdila, že ty hybridní hrozby, které nás ve volbách čekají, a všechny ty věci, které by mohly ovlivnit volby, to znamená, že by si někdo něco přečetl třeba na sociálních sítích, anebo někde na nějakých webových stránkách, tak že je nutné nejpozději ještě před volbami přijmout právě tento zákon o digitální ekonomice, protože ten šíření právě těch narativů a těch zpráv, které by voliči neměli slyšet, tak má zabránit. Takže já s mým předřečníkem naprosto souhlasím, a dokonce tedy probíhá indoktrinace poslanců i na výboru pro bezpečnost. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě, kde eviduji dvě přihlášky. Jako první vystoupí paní poslankyně Ivana Mádlová, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tady mám už jenom pár poznámek k tomu, co tady zaznělo, a je to spíše k té části, která se týká svobody slova, projevu, k velkým obavám, že v podstatě implementace evropského nařízení, té cenzurní smlouvy, nebo toho cenzurního nařízení, tak jak je pojmenovávána, že skutečně může nějakým způsobem zasahovat do svobody slova a projevu v České republice, protože vlastně jdeme nad rámec tohoto nařízení.

Já jsem zatím nedostala úplně odpověď od pana ministra - věřím, že ještě tak na závěr udělá - jaké blaho nám vlastně přinese tato cenzurní smlouva? A tím nemyslím ty věci, které tady pojmenovával pan kolega Bartoš, ale to, že jdeme vlastně nad rámec, používáme tam slova jako škodlivý obsah a tak dále. Takže spíš, jak si to představujete, že toto bude implementováno?

Jinak v České republice je přece dána hranice svobody slova zákonem. Jsou tam jasně vymezené věci, jako jsou výhrůžky násilím, šíření pornografie a tak dále. A proto se znovu ptám, proč si myslíte, že v demokratickém státě je potřeba cenzurovat a hlídat škodlivý obsah, který jde nad rámec situací a věcí, které jsou již v našem zákoně vymezené?

Protože bohužel se dostáváme tak daleko, a já vyjadřuji vážné obavy, že se postupně dostáváme k nějaké normalizaci a větší cenzuře, a čím dál tím víc slýchávám, a i to vidím, že lidi se uchylují k autocenzuře, opravdu velmi bedlivě hlídají, co řeknou, jestli to můžou říct, kde se to objeví, a podobně. A samozřejmě do boje i s těmito v uvozovkách škodlivými názory, které jsou kritikou třeba vlády anebo jiných názorů, vyrazila do boje řada nevládních neziskovek. A jak se ukázalo, tak jsou placené i ze zahraničí.

Já bych tady chtěla ještě poukázat i na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen, protože ona v podstatě ani v této oblasti nezahálí. Nevím, jestli jste měli možnost si přečíst nebo poslechnout její kodaňský projev o demokracii v loňském roce, v květnu 2024, kdy v podstatě sdělila něco jako to, že svoboda projevu je virus, který je potřeba naočkovat, protože určité projevy se dají nebo podobají viru a vyžadují naočkování pravdy autoritami. A v podstatě tam prohlásila, že má v úmyslu vytvořit evropský demokratický štít, který by chránil občany Evropské unie před zahraničními on-line dezinformacemi.

To jsou prosím citace. To není žádné moje parafrázování. Čili ty obavy určitě na místě jsou. Co tedy má Evropská unie za lubem? Jak dál chce omezovat svobodu slova a projevu? Zavírání webů... Jak se to bude hlásit a podobně? Takže to, že svoboda slova, projevu je virus, který je potřeba naočkovat, tak to si myslím, že je velmi, velmi silný výraz, proti kterému je potřeba se rozhodně bránit.

Já jsem rozhodně z generace, která zažila roky před osmdesátým devátým. Vím, co znamenalo žádat o výjezdní doložky. Zažila jsem to, že když jsem byla v zahraničí, třeba s tím, že jsem závodně sportovala, tak jsme vyjížděli na sportovní utkání do zahraničí, a když jsem se vrátila, tak jsem vždycky musela sepsat zprávu, kde jsem byla, s kým jsem se setkala, zda jsem s někým nemluvila, a musela jsem to odevzdat na kádrové oddělení. A já musím říct, že bych se k tomu opravdu nerada opět vracela.

Proto si myslím, že by bylo i na místě na půdě této Sněmovny opravdu zcela vážně vyvolat diskusi o tématu, jak vnímají poslanci, zákonodárci, a možná i na úrovni Senátu, svobodu slova a projevu a i tyto výrazy, které pronáší předsedkyně Evropské komise. Koneckonců by se to dalo doplnit i slovy Johna Kerryho, což je bývalý ministr zahraničí Spojených států a senátor, který si na světovém ekonomickém fóru postěžoval, že je opravdu těžké vládnout, protože lidé si sami vybírají, kam půjdou pro zprávy, což mnohem více ztěžuje samozřejmě dosažení konsenzu.

Takže tam já bych se skutečně opravdu nerada dostala, aby nám byla indoktrinovaná pouze jedna jediná pravda, ty správné weby, a já bych si nesměla hledat informace jinde, tam, kde já uznám za vhodné, a tam, kde si já chci utvořit svůj názor obecný, celistvý, názory pro i proti, protichůdné, prostě pátrat a ptát se. To je přece podstatou člověka, to je přece podstatou svobody člověka, že si neustále celý život klade otázky a hledá pravdy. A nechť k tomu použije weby, knihy, informace, které chce, samozřejmě, pokud nejsou, jak jsem říkala, limitovány naším zákonem, což je samozřejmě zcela správně. Bohužel se ubíráme úplně jiným směrem. A mě to opravdu velice, velice znepokojuje.

Protože i vaše vláda se uchyluje k některým krokům, nad kterými je potřeba se hodně ptát a říkat si, jestli opravdu se nechcete uchýlit postupně k normalizačním praktikám a vytvořit z občanů České republiky jedno stádo, které bude mít jeden jediný správný názor na různá důležitá společenská témata. Tam bych se opravdu nerada vrátila.

Už stačí to, že ideologie se zavádí do rámcových vzdělávacích programů. Musím zmínit samozřejmě gender ideologii, kterou tady pan ministr Bek obhajoval, že je zcela namístě, aby tato uměle vytvořená ideologie se indoktrinovala do našich rámcových vzdělávacích programů a vymývala dětem mozky ve smyslu, že si kdykoliv v průběhu svého života i odmala mohou vybrat, jestli budou holčičky, nebo jestli budou kluci. A opravdu mě překvapilo, že se to tady panem ministrem na plénu obhajovalo.

Když se trošku pozastavím nad tím, jaké kroky už vaše vláda udělala, ministr Rakušan v podstatě po více než třiceti letech zavedl funkci vrchního cenzora, vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, pana Klímu, který tady skončil v roce 2023, protože tam příliš úspěšný nebyl.

Co mě dále velmi překvapilo, že ministr Rakušan vyzval na svých sociálních sítích, aby lidé hlásili podezření na nebezpečné nebo nelegální chování.

Dále tento ministr zavedl KRIT, jehož tým anonymně monitoroval státní správu, aby včas identifikoval osoby šířící antisystémové nálady. Takto je to podáno ve vydaném varování. Například radikalizace pracovníků státní a veřejné správy, kde upozorňuje na možný příklon k antisystémovým subjektům. Ano, jsou tady i nová slova, jako je antisystémový, což je kritika vlády, takže jsou to antisystémáci a antisystémový přístup, čili příklon k antisystémovým subjektům a radikalizaci pracovníků státní a veřejné správy v důsledku uprchlické a energetické krize.

V doporučení ke komunikaci tématu války a energetické krize doporučil "odhalovat manipulativní techniky nepřítele a debunkovat" - já čtu tak, jak to tam je napsáno - "provést takzvaný naming a shaming, to znamená pojmenovat a zostudit".

Dále, po zahájení ruské agrese proti Ukrajině jste doporučovali sdružení CZ.NIC - nebo Nyk, nevím, jak se to čte - mobilním operátorům vypnout některé weby, což se také stalo, a že to bylo protizákonné, tak jasně řekl Městský soud v Praze.

Mrzí mě, že i premiér trvá na korigování veřejné debaty, aby z ní vytlačil takzvané nesprávné názory. To se dá samozřejmě dohledat, já jsem si dala velký pozor, abych to správně zde uvedla, a samozřejmě se zavádí newspeak, to znamená i nová slova, jako právě zmiňovaný třeba antisystémový, prokremelský, proruský. To je ten, který hledá otázky, hledá odpovědi na různá témata a různé otázky. A také se zavádí nová gramatika, kdy třeba slovo ruský se píše s malým R, ale s několika S, minimálně tedy s dvěma.

Dále vznikl Stratcom, to je vůbec nejbizarnější odbor, který mohl vzniknout, s poměrně bohatým rozpočtem 60 milionů korun, kde byli utajovaní pracovníci, v jeho čele je tedy plukovník Otakar Foltýn, což je opravdu velmi zvláštní postava už jenom tím, jakým způsobem vede strategickou komunikaci a pomáhá budovat tu správnou systémovou občanskou společnost. Má informovat lidi o hodnotových tématech. Já musím říct, že je velká škoda, že slovo hodnota, která opravdu vyjadřuje to nejcennější, co má člověk, co má společnost, co má stát a co má budovat, co si pod tím má představit, takže je to takto dehonestováno plukovníkem Foltýnem, který vykopává příkopy, a doslova to říká, že bude vykopávat příkopy kolem lidí, kteří mají jiný názor, kteří třeba hledají ty odpovědi a podobně. A docela hrdě se přihlásil k tomu, že prostě bude kopat ty příkopy dál, protože ti "fašouni a svině" - cituji, já bych to nikdy neřekla - "si nic jiného nezaslouží".

Plukovník Foltýn se snaží nás převychovat, to znamená, že nám posílá komunikační karty, snaží se nám vysvětlit, co si máme myslet o Janu Palachovi, což byl absolutní vrchol všeho, protože přece na postavě Jana Palacha není absolutně žádný rozpor. To je tady dokazováno už řadu let. Nicméně ta komunikační karta přišla jako první.

Ty karty... samozřejmě vyšlo jich více. Další takovou tristní bylo, co si máme myslet o novém prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi. To považuji taky úplně za skandální, aby nám tedy toto diktoval.

A tady já si opravdu jako už kolikrát... Když jsem slyšela jeho vyjádření, četla jsem jeho rozhovory, jak nazývá občany České republiky, tak jestli opravdu voják může posuzovat projev, jestli může posuzovat, co je svobodný projev, co je svobodné hledání odpovědí na otázky, jestliže jako voják jede celý profesní život v určitých mantinelech, jede v příkazech a jede v povelech, jestli vůbec takový člověk je toho schopen. Zatím ano, přikláním se k tomu, že skutečně není. A pak si kladu otázku, jestli opravdu je zvolena ta správná osoba, jestli voják má skutečně řídit strategickou komunikaci státu.

Já bych ty své poznámky už skončila a znovu se tedy ptám, pane ministře, proč jdeme nad rámec tohoto evropského nařízení, jak vy vnímáte, tedy díky tomu, že jdeme nad rámec, tedy svobodu slova a projevu v České republice? Jakou to má být hodnotou pro občany v České republice? A proč by vůbec v demokratickém státě měl někdo posuzovat škodlivost názorů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nejprve má faktickou poznámku pan předseda Jakub Michálek.

Pane ministře, vy se hlásíte s přednostním právem? Také s faktickou poznámkou? Tak poté dostanete slovo.

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Já budu reagovat na paní předřečnici, paní poslankyni Mádlovou. Já se jenom zeptám, kde jste byla v roce 2022, když předseda vaší politické strany prohlásil o občanech, že jsou to fašisti a nacisti, kteří volí PirSTAN?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jenom paní poslankyně byla mým prostřednictvím...

 

Poslanec Jakub Michálek: Prostřednictvím pana předsedajícího. (Předsedající: Děkuji.) Jinak to trošku vyznívá jako festival pokrytectví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr s faktickou poznámkou, potom paní poslankyně Ivana Mádlová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Tak, pane předsedající, děkuju za slovo. No, já se nechci pouštět do nějaké, řekněme, velké politické debaty o tom, kdo jak tento tisk chápe, nebo nechápe, já se pokusím udržet pouze ve věcné rovině a nehodnotit tady, kdo koho jak pojmenovává a zostuzuje. Jsou tady jiní lidé, kteří se po té Sněmovně pohybují v pozicích asistentů, kteří vylepují různé plakáty, a nástěnkáři. To je prostě asi na jinou debatu. V tuto chvíli mi to přijde spíš úsměvné. Pak se tady pohybují pistolníci.

Jinak z pohledu tedy DSA, jenom ať tedy to vezmeme na pravou míru. Je to právě přesně naopak, než tak říkáte, DSA jako takový prostě posiluje svobodu slova, je to čistá transpozice. Už dneska si platformy jako takové mohou mazat, co chtějí a rozhodovat o obsahu. A transpozice DSA právě stanovuje určité mantinely, aby to tak dělat nemohly. Takže podle mého názoru jde to spíše naopak než to, co říkáte.

Jinak ta samotná transpozice primárně nehovoří, řekněme, o tom, co je a co není škodlivý obsah. Ona hovoří o nelegálním obsahu. To jsou podle mého názoru dvě úplně rozdílné věci, ale jak říkám, to je na každém z nás, aby si ty věci přečetl a pochopil je, a nejenom o tom, co prostě asi vygeneruje nějaký tým asistentů, co se má přečíst. Asi bych doporučoval si ty věci opravdu sám nastudovat. Naopak ten materiál, nebo ten tisk se snaží spíše jít tím opačným směrem, nebo aspoň jak to chápu já, aby nedocházelo k omezování svobody slova, a nastavuje určité transparentní procesy.

Opětovně říkám, prostě jde primárně o transpozici. Nevím, kde tam kdo vyčetl, že jdeme nad nějaký rámec, nebo když tak prosím mi to ukažte. Třeba jsem to nepochopil úplně správně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Ivana Mádlová, pan poslanec Pavel Bělobrádek, pan poslanec Robert Králíček. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Ano, to je právě ono, pane ministře, že to vlastně každý vnímáme jinak, a jsou to natolik závažné věci, které se týkají svobody člověka, svobody projevu, a zvláště my, kteří jsme zažili v dospělosti rok před rokem 1989, tak si té svobody, kterou jsme nabyli po tom roce 1989, velmi vážíme a velmi si ji chráníme. Proto bych byla ráda, aby opravdu to nařízení obsahovalo v našich zákonech jenom to nezbytné, co opravdu obsahovat musí. V tomhle si myslím, že ČTÚ určitě udělal spoustu dobré práce. Ale nicméně jsou tam věci, které opravdu je potřeba si říct.

Já jsem tu směrnici přečetla, takže já vím, co tam je, protože bych si jinak netroufla tady vystupovat. A ty rozdílné názory na to určitě jsou a budou, a proto je důležitá velmi vážná diskuse, protože pořád tady máme ústavu listiny práv a svobod, kdy svoboda člověka je daná ústavou.

Teď bych ještě reagovala na pana kolegu Michálka. Víte, já si myslím, že nemá smysl tady říkat úplné jednotlivosti, kdo co kdy řekl, protože můj projev s tím nesouvisí. Můj projev, jestli jste dobře poslouchal, souvisí s tím, jestli pro Českou republiku a pro občany České republiky je svoboda slova, svoboda slova a projevu a svoboda člověka tou nejvyšší hodnotou a jestli si jí budeme vážit natolik, že budeme bránit jakémukoliv nařízení z Evropské unie, které jde nad rámec tomu, aby naše svobody byly, které byly těžce nabyté po roce 1989, aby byly omezovány nějakými nepatřičnými regulacemi. Jako je právě třeba ten KRIT. Vy jste byli ve vládě, pane poslanče Michálku, vaším prostřednictvím, čili to, co já jsem tady četla, vy jste se na tom podíleli. To znamená, to není o žádných jednotlivostech, kdo kdy kde něco řekl (Předsedající: Čas.), ale je to o tom celkově, co je svoboda slova a projevu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek, faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím, paní kolegyně, ale vy si odporujete, protože vy jste tady citovala a citovala jste konkrétní věci, na které pan kolega Michálek zareagoval, a pak řeknete, že to není podstatné. Tak to nedává žádnou logiku.

Jinak co se týká obecně svobody slova, tak samozřejmě ano, je chráněna na ústavní rovině, ale to neznamená, že každý může říkat, co chce. Tak to není a máme úplně jiný přístup ke svobodě slova, než mají třeba v Americe. To znamená, tady ne vše, co řeknete, tak za to nemůžete být potrestán, protože i slovo je zbraň. Ta listina hovoří jasně, že není možné říct úplně všechno a že se také můžete potýkat s trestním stíháním. To je jedna věc. Druhá věc, absolutní svoboda slova, já jsem přesvědčen, že urážka nebo lež není názor.

Ještě k tomu, co jste řekla obecně tady o panu plukovníku Foltýnovi - já ho nechci hodnotit, to jste dělala vy na jeho konkrétním případě - nicméně vaše teze, že to, že byl voják, nějak snižuje jeho kognitivní schopnosti, to musím odmítnout a považuju to za nějaký předsudek nebo urážku všech vojáků, že nejsou schopni některých věcí domýšlet. To myslím, že bylo zbytečné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Robert Králíček, poté paní poslankyně Ivana Mádlová a další faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, já budu reagovat na pana ministra, možná ho doplním. Oni tady, ano, chodí tady i pistolníci, ale chodí tady i třeba lidé, kteří mají kryptované telefony.

Pokud chcete vést debatu v tomto stylu, tak já abych uklidnil emoce, tak dávám procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do 30. června 2025.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, já si poznamenám. Eviduji řadu protinávrhů. To znamená do 30. května, pane poslanče Králíčku, 30. květen 12 hodin, 30. 6. 2025. Dobře.

Pan poslanec Navrátil.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já si myslím, že jsme v debatě postoupili docela dost daleko. Já bych tedy na oddech všech poslanců navrhl přerušení do 13.30.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dnes do 13.30.

Prosím, pan poslanec Letocha.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. Já mám tady protinávrh a navrhuji, že bychom tento bod přerušili do 13.35 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: 13.35 hodin.

Předpokládám, pan poslanec Kučera také protinávrh, prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, milí přátelé, dovolte mi, abych taky přednesl svůj protinávrh. Můj protinávrh je, abychom přerušili projednávání tohoto bodu dnes do 13.45. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: 13.45, dobře.

Pan poslanec Flek také protinávrh.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych dal procedurální návrh nebo protinávrh, a to na jednu hodinu, tak dejme tomu 14.25, abychom stihli třeba nějaký krátký oběd.

Pan kolega Robert Králíček, vaším prostřednictvím, vypadá taky hladově, takže bych mu dal tím prostor pro to, jít na oběd. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás, pane kolego, poprosím, pouze abyste dával procedurální návrh a tímto způsobem nekomentoval druhé poslance. Zbytečně to bouří emoce.

Chci se zeptat, zda je zde nějaký další protinávrh ještě? Poslední protinávrh, který padl, je na přerušení do 14.25 hodin. Žádné další protinávrhy nevidím, z toho důvodu já dám hlasovat.

Ještě předtím vás tedy odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili.

Než se počet ustálí, ještě přečtu omluvy: Od 17 hodin z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová, od 13 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Pastuchová a dále od 13.30 do 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Lukáš Vlček.

 

Předpokládám, že počet poslankyň a poslanců v sále se ustálil, a já tedy zahájím hlasování.

Nejprve, kdo souhlasí s tím - zahajuji hlasování - aby se tento bod přerušil dnes do 14.25? Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 65, proti 61. Návrh byl zamítnut.

 

Dále.

Zahajuji hlasování na přerušení tohoto bodu dnes do 13.45. Kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 67, proti 65. Návrh byl zamítnut.

 

Dále.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přerušení do 13.35 dnes? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 14, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 65, proti 62. Návrh byl zamítnut.

 

Dále.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přerušení dnes do 13.30? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 15, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 5, proti 121. Návrh byl zamítnut.

 

Poslední návrh.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přerušení do 30. 6. 2025? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 16, přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro 68, proti 69. Ani tento návrh nebyl schválen.

 

V tom případě budeme pokračovat v sérii faktických poznámek. Jako první vystoupí paní poslankyně. Omlouvám se, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jenom k hlasování číslo 16, byla jsem proti a na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, tedy pouze pro stenozáznam.

Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Poprosím paní poslankyni Ivanu Mádlovou a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na pana poslance Bělobrádka, vaším prostřednictvím, protože jeho poznámky byly určeny mně.

Ano, souhlasím s vámi, že si nemůže každý říkat všechno, co chce, a je to také vymezeno naším zákonem. Já jsem to tady i několikrát říkala a i jsem tady uváděla i konkrétní příklady, čili s tímto s vámi souhlasím. Citovala jsem předsedkyni Evropské komise a potom bývalého amerického ministra zahraničí a senátora, takže tam ty citace byly naprosto v pořádku.

Co se týče mého kladení si otázky, jestli je pan plukovník Foltýn správnou osobou, jestliže jede celý svůj profesní život v určitém způsobu komunikace, to není samozřejmě v žádném případě žádná narážka na byť jediného vojáka České republiky, ale je to základem personální práce. Protože přece musíte mít na každé pracovní místo osobu, která má pro to osobnostní předpoklady a odborné předpoklady, to znamená, že má na to nějaké vzdělání, a že pokud tedy má vést strategickou komunikaci státu, tak umí komunikovat, umí potlačit emoce a nebude vulgárně nadávat občanům této republiky a hloubit kolem něj příkopy.

Je to tak, že já jsem schopná sebereflexe, čili já tady dokážu prohlásit, že já bych rozhodně nebyla schopná velet vojákům a ani policistům v České republice, protože na to nemám předpoklady, a proto jsem celý život ve zdravotnictví, protože to je obor, kde se dokážu velice dobře realizovat a být přínosem pro občany České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Helena Langšádlová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Nechci prodlužovat jednání, však dovolte mi velmi krátkou technickou, věcnou poznámku.

Zřízení strategické komunikace státu, rozhodnutí o zřízení bylo přijato vládou Andreje Babiše 19. 4. 1921 (2021?).

Druhá věcná poznámka, trestní zákoník, jak všichni víme, obsahuje i ustanovení, jako jsou pomluva, křivé obvinění, hanobení, šíření poplašné zprávy, a to samozřejmě platí jak v reálném prostoru, tak v on-line prostoru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě a já požádám pana poslance Radka Vondráčka, aby vystoupil. Je řádně přihlášen.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nevím, jak si mám přebrat tedy poznámku paní kolegyně Langšádlové, že tedy za Foltýna může Andrej Babiš, jestli jsem to správně pochopil. To je jedna věc, která mě zaujala v dosavadní komunikaci.

Druhá - a to cituji doslova - že pan ministr řekl: "DSA posiluje svobodu slova." To skutečně zaznělo, je to na stenozáznamu. To je tvrzení, které už patří mezi ty absurdní, a já ho s dovolením využiji na svých sociálních sítích ihned po skončení tohoto projevu. Jenom pro vás všechny, já už jsem v této věci vystupoval, já už jsem ty základní argumenty řekl, a mimo jiné v tom svém předchozím projevu jsem zmiňoval vystoupení viceprezidenta Spojených států, J. D. Vance, který se vyjádřil velmi kriticky k nařízení Evropské unie DSA, kdy se vyjádřil v tom smyslu, že Spojené státy budou trvat na zrušení nebo revizi tohoto nařízení, neboť dopadá i na občany Spojených států amerických a představuje politickou cenzuru, která je pro Spojené státy nepřijatelná a že proti tomu nařízení budou bojovat třeba i formou celních tarifů a podobných jiných nástrojů.

Na to konto jsem požádal, aby byl přerušen tento bod, abychom měli nějaké stanovisko vlády České republiky, jak se k tomu staví a zda v budoucnosti lze očekávat revizi tohoto nařízení v rámci Evropské unie a případně i jaká bude pozice České republiky. Celé to dopadlo tak, že sice ten můj návrh na přerušení neprošel, nicméně vzhledem asi k souběhu více okolností nakonec prošel jeden z koaličních návrhů a ten bod byl přerušen do příští schůze a skutečně došlo k jeho přerušení. Uběhl tedy nějaký čas, ale já jsem vyslyšen nebyl a žádné stanovisko vlády ani ministra k té situaci ohledně nařízení DSA jsem neobdržel. Já tedy už jenom v mezidobí chci říct, že se událo spousta jiných věcí v Evropské unii, nejenom u nás, a to nařízení DSA má v sobě zakódovaných tolik sporných míst a tolik otazníků, že bych se přece jenom k jedné věci rád vrátil, a budu citovat pár textů, které jsou k dispozici v prostředí internetu na sociálních sítích.

Stalo se totiž teď nedávno - a je to taková náhoda - že osoby spojené s nevládní organizací Avaaz, která je financovaná ze zahraničí, která se přímo podílela na vytvoření toho nařízení DSA - nevládní organizace Avaaz - a vedla snahy o umlčení pravicových hlasů v celé Evropě, jsou nyní součástí právního boje proti kandidátu Georgescovi v Rumunsku. Vědí vůbec čeští poslanci, co mají v zákonu o digitální ekonomice schvalovat? Pro investigativce je to další důvod podívat se na pozadí DSA, jak v Bruselu vznikalo, kdo stál v pozadí a tak dále, protože nejde jenom o Rumunsko, ale je to stejná cenzurní mašinérie řízená starými elitami, která byla nasazena v celé Evropě, a dokonce i proti Trumpovi a Muskovi. Co se stalo v tom Rumunsku? Nevládní organizace Avaaz financovaná ze zahraničí, mimo jiné fondy George Sorose, která se podílela na vytvoření cenzurního zákona EU o digitálních službách pod označením DSA a vedla snahy o umlčení pravicových hlasů v celé Evropě, aktivně pracuje na zablokování rumunského prezidentského kandidáta Călina Georgesca.

Rumunská investigativní novinářka Iosefina Pascalová odhalila, že stejná nevládní organizace Avaaz, která cenzurovala konzervativní strany v Polsku, Španělsku, Německu a Francii, je tou, která zasahovala do rumunských voleb, podporovala snahy o soudní zpochybnění Georgescovy kandidatury. Skupina má za sebou dlouhou historii potlačování pravicových hnutí, rušení stránek a účtu konzervativních politiků, blokování diskusí o masové migraci, a dokonce i koordinací protipravicových volebních kampaní ve Španělsku, Francii a Itálii. Avaaz se přímo podílel na prosazení zákona EU o digitálních službách. To je ten, o kterém teď mluvíme, to je zákon, který je využíván k umlčování disentu na internetu. Nyní jsou osobnosti spojené s touto nevládní organizací součástí právního boje proti Georgescovi, přestože v každém významném výzkumu veřejného mínění dosahuje více než 40procentní podpory. Nejde jen o Rumunsko, je to opravdu stejná cenzurní mašinerie řízená stejnými lidmi. To nedělní rozhodnutí ústředního volebního úřadu Rumunska se zapíše možná jako klíčový okamžik do dějin Evropské unie i NATO, z nichž ani jedna se na rozhodnutí přímo nepodílela, ačkoliv vliv obou byl zřetelně cítit. Rozhodnutí rumunského Nejvyššího soudu vyřadit z hlasování další političku, která je označována jako nacionalisticko-populistická, Diana Jovanović Šošoka - doufám, že to říkám dobře - se odvolávalo na několik článků rumunské ústavy s tím, že její účast by porušila ustanovení týkající se euroatlantické integrace Rumunska.

Krátce po rozhodnutí Nejvyššího soudu zahájila Evropská unie vyšetřování rumunského hlasování. Šlo o to, zda rumunská vláda udělala dost pro to, aby zabránila zasahování do voleb, jak je definováno překvapivě v nařízení o digitálních službách, DSA. Pravidla DSA týkající se voleb jsou povinností, na kterou se Breton odvolával ve své roztržce s Muskem. Pokud by Evropská unie provedla šetření a zjistila nedostatečnou ochranu proti zásahům, jednalo by se o porušení čl. 34 odst. 1, 2 a čl. 35 odst. 1 DSA, který předpokládá sankce, jak pro platformy, tak pro členské státy, které se jeho nařízením vzepřou.

Pomocí DSA jako donucovacího mechanismu Evropské unie v podstatě nařizuje členským státům, aby volili politiky, kteří podporují NATO. Přeloženo. I za předpokladu, že by byly pravdivé ty nejhorší věci, které se o Georgescovi píší - a já, prosím vás, nejsem zřejmě ani volič, ani podporovatel Georgesca - ale tady jde prostě o nějaký princip, tak demokracie se stále rozhoduje podle toho, kdo získá nejvíce hlasů. Pokud je tato definice doplněna klauzulí - jako například nejvíce hlasů - pokud názory kandidáta nejsou v rozporu se závazky členů NATO a Evropské unie, v tom případě se evropská vláda formálně vzdálila od jakékoli definice demokracie, jak ji chápou Američané.

Vážení čeští poslanci, chápete, co je hlavním smyslem DSA? O čem se tu bavíme? Proč se jej naše vláda v tyto dny, zrovna v tyto dny, snaží schválit? Mezi Evropou a Spojenými státy americkými se schyluje ke kulturní válce. Americký viceprezident J. D. Vance překvapil účastníky mnichovské bezpečnostní konference prohlášením, že Evropa podle něj není ohrožena zvnějšku, ale zevnitř. J. D. Vance prohlásil, že největší nebezpečí pro evropskou demokracii plyne z toho, že evropští lídři opustili základní hodnoty, jako jsou svoboda slova a demokratické principy, kritizoval evropské vlády za to, že potlačují svobodu projevu, a uvedl hned několik konkrétních příkladů. J. D. Vance tyto akce přirovnal k cenzuře sovětského typu a prohlásil, že Evropa opouští ideály svobody, které prosazovala během studené války.

Tři němečtí prokurátoři nedávno v rozhovoru pro stanici CBS prohlásili, že jejich úkolem je potlačovat nepřijatelné názory. Když je reportér požádal, aby uvedli nějaký konkrétní příklad, tak jeden z nich zmínil šíření nepravdivých informací. Byla to scéna jak vystřižená z dob východoněmecké tajné policie Stasi. Pokud se šíření nepravdivých informací stane trestným činem, tak budou muset všechny politické strany okamžitě zavřít, stejně jako mnozí z nás, i politické strany, šíří ne zcela pravdivé informace. V těchto dnech - opět citát z textu, který jsem našel na stránkách internetových - začal rozpad Evropské unie. Potlačování svobody slova bylo jen prvním krokem, dalším je demontáž demokracie a rušení voleb, když se vládnoucím nelíbí pravděpodobný výsledek. Ostrakizace opozice s pomocí tajných služeb a podpora zahraničních režimů, které páchají genocidu, to je obrázek současné Evropské unie, jejímž vedením nelze než pohrdat.

Americký profesor a žurnalista Michael Shellenberger uváděl teďka nedávno v rozhovoru, že Evropa se posouvá k totalitě. Zmiňuje masovou cenzuru uvalenou Evropskou komisí na digitální platformy a zmiňuje právě nařízení DSA, která je hrozbou pro alianci a Evropu a pro NATO, a nová americká vláda bere svobodu projevu jako základní podmínku spolupráce, zatímco Evropská unie a evropské vlády spíše jako něco navíc, jako ne nutnou nadstavbu.

Blížím se k závěru. Dnešní rozhodnutí - nebo včerejší, předvčerejší, teď si nejsem jistý - rozhodnutí rumunského Ústavního soudu, že vyloučit kandidáta na prezidenta je právoplatné, je opravdu černý den pro demokracii a nejen v Rumunsku. Poškodí nejen rumunskou společnost, ale v nějakém delším horizontu i naši a celou evropskou. Demokracie stojí a padá na myšlence, že každý občan má právo volit a každý občan má právo být zvolen. Opravdová demokracie nemá nutnost se bránit, jak často slyšíme od samozvaných tazatelů nebo kazatelů demokratických principů. Demokracie není slabá, ani zranitelná, jak je nám novodobými technokraty moci neustále omíláno. To, jestli se mi kandidát či jeho názory líbí, nebo ne, není rozhodující a standardní demokracie by měla unést i komplikované kandidáty, protože má další pojistky. Neexistuje žádný vnitřní ani vnější nepřítel, který by ve standardně fungující demokratické společnosti byl důvodem pro vypnutí demokratických pravidel.

Ne, nesouhlasím s názory, že Unie by k tomu měla mlčet, protože se prý jedná o interní rumunské rozhodnutí, a každý, kdo něco podobného tvrdí, o rozhodnutí předem věděl, anebo s ním souhlasí. A pokud budou politici Unie mlčet, tak myšlenka Evropské unie konečně padá, protože by už podruhé v krátkém čase byly porušeny samotné základy toho, na čem celá Unie stojí. Tentokrát zásada zastupitelské demokracie, práva volit a být volen. Tak první porušení bylo omezení čl. 11, přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice. Pak by se ukázalo, že Evropská unie není žádnou demokratickou pojistkou. Pokud se elita jakékoliv země usnese na tom, že někomu právo volit a právo být zvolen odepře, už se nejedná o demokracii. A každý občan i cizinec, kdo k tomu bude mlčet z jakéhokoliv důvodu, už podle mého názoru není demokrat. Tolik text, který jsem dnes četl na sociálních sítích, nemám ho přesně ozdrojovaný, ale souhlasím s tou základní myšlenkou.

Uvědomte si, prosím, vy všichni, kteří mě posloucháte, o čem dnes... respektive dnes ne, jsme ve druhém čtení, ale o čem jednáme. To nařízení DSA je u zrodu veškerých těchto manipulací a u zrodu politické cenzury v Evropské unii jako celku. A my za situace, kdy je předmětem ostré kritiky našeho spojence, Spojených států amerických - tady projednáváme ten text a budeme se tvářit, jak říkal pan ministr, že DSA posiluje svobodu slova - určitě neposiluje svobodu slova. Já proto znovu budu opakovat svůj návrh, abychom přerušili tento bod minimálně do příští schůze Poslanecké sněmovny, s tím, aby nám vláda České republiky předložila své stanovisko a pozici k revizi tohoto nařízení na půdě Evropské unie. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jenom, pane poslanče, jestli tomu dobře rozumím, dáváte tedy procedurální návrh nebo (Poslanec Vondráček hovoří mimo mikrofon.) přerušení do příští schůze? (Poslanec Vondráček gestikuluje a odchází k poslaneckým lavicím.) Ještě jenom, abych to dobře formuloval, je to přerušení do příští schůze včetně dodání toho stanoviska vlády? (Poslanec Vondráček z lavice: Ne, jenom příští schůze.) Jenom přerušení do příští schůze, dobře, takže eviduji zde procedurální návrh. (Ministr Stanjura se hlásí o slovo.)

Pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já mám dva protinávrhy: abychom to přerušili na dvě minuty a na čtyři minuty.

Myslím, že pan poslanec Radek Vondráček předvedl... Já to pak okomentuji, pokud budu mít prostor. "Já bych chtěl znát názor vlády," nám řekl šestkrát a pak řekne - aniž bych mohl něco říct - "Navrhuji přerušení do příští schůze." (Projevy nesouhlasu a gestikulace zleva.) (Předsedající: Pane ministře, poprosím...)

Odůvodňuji svůj procedurální návrh. Můžete kývat hlavami, jak chcete. Můžu odůvodnit svůj procedurální návrh. Pro to, abych mohl odpovědět na otázky, které položil Radek Vondráček, navrhuju přerušení pouze na dvě nebo čtyři minuty - já bych to mohl říct hned - ne do příští schůze. Anebo ho ty odpovědi nezajímají, to je druhá možnost. Rozhodne to hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. (Poslanec Letocha se hlásí o slovo.) Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. Já bych chtěl připojit také svůj protinávrh k této proceduře. Navrhuju přerušení tohoto bodu do 13.53 hodin. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: (Čas) 13.53, dobře.

Pan poslanec Navrátil, prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: (Čas) 13.53 asi bude trošičku v rozporu s panem ministrem Stanjurou, protože on navrhoval dvě, čtyři minuty, ale já si dovolím navrhnout do 14.00. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Do 14.00, dobře.

Další protinávrh, prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si dovolím dát procedurální protinávrh na přerušení do 14.04.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: (Čas) 14.04, dobře.

Žádné další protinávrhy zde nevidím, v tom případě zagonguji a požádám kolegyně, kolegy, aby se dostavili do sálu, a dám hlasovat o jednotlivých návrzích na přerušení.

 

Jako první je návrh na přerušení tohoto bodu do 14.04 hodin.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh na přerušení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 17, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 5, proti 119. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh na přerušení do 14 hodin.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh přerušit tento bod do 14.00? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 18, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 4, proti 120. Návrh byl zamítnut.

 

Dále.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přerušení do 13.53 hodin? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 19, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 4, proti 118. (Zamítnuto.)

 

Dále je zde návrh na přerušení na čtyři minuty.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu na čtyři minuty? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 20, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 4, proti 118. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh na přerušení na dvě minuty.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 21, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 5, proti 116. Návrh byl zamítnut.

 

Dále původní návrh.

Zahajuji hlasování. Ptám se... Pardon, omlouvám se. Prohlašuji hlasování (číslo 22) za zmatečné. Všechny vás odhlásím, požádám vás o opětovné přihlášení.

Než se počet ustálí, přečtu omluvy: Na celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Bělica, od 13.30 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Romana Bělohlávková a na celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Šimon Heller.

 

Nyní budeme hlasovat o původním návrhu, a tedy přerušení tohoto bodu do příští schůze.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 23, přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro 66, proti 71. Návrh byl zamítnut.

 

Vzhledem k tomu, že jsme neschválili přerušení tohoto bodu, budeme pokračovat v dalším projednávání, a to nejprve tedy dám slovo přihlášeným s faktickou poznámkou. Nejprve pan poslanec Jaroslav Foldyna, potom pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, já bych chtěl doplnit pana kolegu Vondráčka, jeho skvělý projev, který tady zazněl. Byl plný faktů. Když si otevřete internet a podíváte se na Seznam, tak vás musí udeřit do hlavy jedna věc: Stát chce informace, na jaké weby lidé chodí. Vyhláška má pomoct policii. Ministerstvo vnitra a průmyslu má poskytovatelům služeb připravit nařízení.

To si opravdu děláte legraci? Vy chcete zavést totalitu hrubého zrna? Vy jste se... Já nevím, jestli se to smí říct, jestli jste se zbláznili? Vy chcete, aby nám kontrolovali, na jaké weby chodíme? Co si to dovolujete? Tak chcete zpátky listopad 1989 nanovo? Já jsem šokován z toho, co si to vůbec dovolujete! Vy chcete, aby lidem kontrolovali, na co se dívají na internetu? Jste horší jak bolševici! Já myslím, že v tom Rumunsku se bojuje i za nás. To je normálně nástup totality a vy jste se k tomu propůjčili! To je nehorázné! (Potlesk poslanců hnutí SPD a hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další pan poslanec Radek Vondráček s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře financí, vystoupil jste z pozice ministra, takže si dovoluji vás oslovit přímo a ne prostřednictvím.

Já jsem ve svém projevu požadoval stanovisko vlády České republiky, písemné, a dal jsem pro to přiměřenou lhůtu do příští schůze, abych dal poměrně gentlemanský prostor pro jeho zpracování. Vaše vystoupení vůči mé osobě mě překvapilo. Vy jste vláda České republiky? Anebo vy už jste projednali tu věc, vy to stanovisko máte a vy jste mi ho teď chtěl přečíst? Nebo je pravda, co říkal pan Michálek v Otázkách Václava Moravce, že premiér jste vy a Petr Fiala je tam jenom vaše loutka?

Chtěl jste říct svůj názor - i na ten jsem zvědavý - ale já bych chtěl stanovisko vlády České republiky, co budou s tímhle v Evropě dělat, protože jsou ohroženy základní demokratické principy v Evropské unii.

Vzhledem k tomu, že jsem zřejmě nebyl pochopen a byl jsem příliš gentlemanský, navrhuji přerušení tohoto bodu do předložení písemného stanoviska vlády o pozici České republiky k revizi nařízení DSA. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Hned vám dám slovo, pane ministře.

Jenom abych to dobře napsal, do předložení písemného stanoviska vlády k DSA, říkám to dobře? K pozici České republiky... Navrhujete přerušení tohoto bodu do písemného stanoviska vlády...

 

Poslanec Radek Vondráček: Já s dovolením ten procedurální návrh ještě jednou zopakuju. Je to do předložení stanoviska vlády České republiky ve věci její pozice k revizi nařízení Evropské unie, DSA.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl říct, že tento návrh je nehlasovatelný. Já bych rád, kdyby mě poslouchal pan poslanec Vondráček, že nic takového jako revize DSA v této chvíli neexistuje, tak jak můžeme dát stanovisko k materiálu, který neexistuje? Současně platí, že žádná vláda členského státu nemůže předložit svůj návrh změny legislativy, protože nemá zákonodárnou a legislativní iniciativu. Tak já tomu rozumím, že pan poslanec Vondráček chce přerušit ten bod na někdy, ale tohle nemá žádný smysl. Kdyby ten materiál existoval, tak je to legitimní hlasování, takže já namítám, že je to nehlasovatelné. Pokud chce pan předseda Vondráček - předseda ústavně-právního výboru - nechat něco hlasovat, tak musí podle mě jinak zformuloval ten svůj návrh, protože že je skutečně nehlasovatelný. Ten materiál neexistuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já, co se týká této námitky... (Komentáře z pléna.)

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: To je jenom fakt. Jak můžeme dát stanovisko k něčemu, co neexistuje?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Co se týká vaší námitky, tak já se s ní ztotožňuji.

To znamená, pane poslanče, chcete předefinovat procedurální návrh, aby byl hlasovatelný? Já hledám řešení, tak poprosím vás.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jsem přesvědčený o tom, že vláda České republiky je dostatečně autonomní orgán o tom, aby přijal usnesení k nějaké zásadní otázce, a že ten materiál neexistuje konkrétní, ale já jsem proto to nazval pozice. Jaká je pozice? Nás zajímá pozice české vlády.

To já nevymýšlím kolo. Tady už jsme mockrát hlasovali i za dob vás v opozici, když jste požadovali nějaké stanovisko vlády. No, teďka z hlavy žádný příklad neřeknu, ale že jsme trvali na tom, aby vláda předložila stanovisko, a že jsme dokonce navrhovali speciální body. (Ministr Stanjura mimo mikrofon: Já mám návrh.)

Dobře, tvrdím, že je to hlasovatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: (Předsedající zapisuje názvy návrhů.)

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já myslím, abychom se příliš nepřeli, jestli vyhodíte z toho svého návrhu to "revize", tak je to v pohodě. Stanovisko vlády k DSA (nesrozumitelné?), není žádný problém, ten materiál existuje. Fakt ta revize neexistuje, takže pokud pan předseda řekne, že z toho návrhu vypustí ta dvě slova "k revizi DS"" a nechá tam jenom "k DSA", tak je to plně hlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak...

 

Poslanec Radek Vondráček: Zajímavý formát, ale v tom případě by bylo asi vhodnější "k případné revizi DSA".

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: K případné revizi, dobře. (Pobavení v levé části sálu.)

Kolegyně, kolegové, omlouvám se. Hledal jsem způsob, jak dojít k hlasovatelnému návrhu. Předpokládám, že chcete dát ještě protinávrh k tomuto. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Já dávám protinávrh k návrhu pana poslance Vondráčka na přerušení na jednu minutu. (V levé části sálu nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ten návrh je hlasovatelný, je to návrh na přerušení. Je to pouze jiné časové určení. To znamená, tento návrh je hlasovatelný.

V tento moment padly všechny návrhy.

 

Dám hlasovat nejprve o tom, co zaznělo jako poslední.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu na jednu minutu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 24, přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro 1, proti 125. Návrh nebyl schválen.

 

Eviduji žádost o odhlášení, já vás všechny odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení.

Vzhledem k tomu, že jsme druhý návrh precizovali, poprosím o součinnost pana předkladatele.

 

To znamená, že je zde návrh na přerušení tohoto bodu do předložení písemného stanoviska vlády České republiky k případné revizi DSA.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 66, proti 69. S tímto návrhem jsme nevyslovili souhlas.

 

Já vám děkuji, kolegyně, kolegové, i za to, že jsme společně doprecizovali přesný text toho procedurálního návrhu. Budeme pokračovat tedy.

Je zde ještě faktická poznámka pana poslance Radka Vondráčka. (Poslanec Benda gestikuluje.) Nebo chcete vystoupit? (Poslanec Benda mimo mikrofon: Nemůže dát faktickou sám na sebe.) Jedná se o to, že padl procedurální návrh a jsme v rozpravě. Jsme v rozpravě. (Poznámky z pléna.)

 

Poslanec Radek Vondráček: Já už to zklidním, ona bude velice krátká.

Já jsem chtěl poděkovat panu ministrovi za ten zajímavý návrh, že to přeruší, v podstatě věcně míněný procedurální návrh na jednu minutu. Je to zajímavá obstrukční technika. (Ministr Stanjura nesouhlasí.)

Ne, ne, kolega, pan ministr Vlček. Zajímavá inspirace. Taková technika mě ještě nikdy v minulosti nenapadla. To by znamenalo, že se ten jeho návrh bude hlasovat první a ten druhý už jednou padl a já už ho nemůžu dát podruhé, tak já si tohle velice dobře zapamatuju, třeba se mi to ještě někdy bude hodit. Děkuju. (Potlesk a pobavení v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali všechny přihlášky v obecné rozpravě, já ji končím.

Ptám se na závěrečná slova pana ministra. Pan ministr? Případně pan zpravodaj? Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já to využiji, abych omluvil pana ministra Vlčka, který měl na 14. hodinu jednání na Pražském hradě s panem prezidentem, proto jsme se vystřídali. Tak, aby to všichni věděli, že měl pevně domluvenou schůzku s panem prezidentem. Myslím, že tomu rozumíme.

Mám sto chutí reagovat na vystoupení pana poslance Vondráčka. Já myslím, že skoro nemá žádný smysl tady číst nezdrojované názory z internetu. Určitě bych přinesl čtyři jiné. Mě spíš zajímají naše autentické názory.

Já tedy nevnímám jako konec evropské demokracie rozhodnutí u rumunského Ústavního soudu. Já jsem ho nezkoumal, já nevím, jestli by takové rozhodnutí padlo v jiné zemi, neznám ty detaily. Ale pokud říkáme, že v té zemi existuje Ústavní soud, tak musíme předpokládat (?) a ctít to. Víte, že mnozí čeští politici a opoziční jsou velmi hákliví na to, když někdo se snaží komentovat někdo (něco?) v jiné zemi. Jim to nevadí, oni mohou. Já to nikdy nedělám, tak já nemám odvahu tady takhle říkat a hodnotit vnitřní politiku například v Rumunsku nebo ve Spojených státech.

Jenom řečnická otázka pro pana poslance Vondráčka, představte si, že by naše vláda udělala obdobný krok jako administrativa Donalda Trumpa - já ho nehodnotím - že odejmeme některým médiím akreditace na tiskové konferenci vlády. Co by se tady dělo? Jenom říkám, představme si tu reakci, kdybychom udělali obdobný krok, jeho nijak nehodnotím. Co by to vyvolalo tady v Poslanecké sněmovně z řad opozice, kdybychom udělali stejný krok, který udělala jiná administrativa? Já si myslím, že s americkou stranou, s kterou chceme mít dobré vztahy, máme vést debatu jako rovný s rovným a nenechat se peskovat jak malé dítě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan zpravodaj nechce vystoupit. Konstatuji, že dnes bude hlasovat a jednat s náhradní kartou číslo 43 pan místopředseda Skopeček.

Já provedu poslední hlasování a před podrobnou rozpravou potom předám řízení schůze.

V obecné rozpravě padl návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání, plus bylo podáno doprovodné usnesení. O doprovodném usnesení se bude hlasovat až ve třetím čtení.

 

Nyní budeme hlasovat návrh na vrácení zákona garančnímu výboru. Všichni víme, o čem hlasujeme. Žádost o odhlášení neeviduji.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 65, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Před zahájením podrobné rozpravy předám řízení schůze a děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Přeji hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Převzala jsem řízení schůze a budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásil jako první pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, vážená paní předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Já se přihlásím ke sněmovním dokumentům pod číslem 5861, 5862. Když budu mluvit reálně o tom problému, který tyto pozměňovací návrhy řeší, tak to je výška sankcí, lidově řečeno pokut. Musím říct, že samozřejmě i v současné době jsou pokuty za překračování, řekl bych, zákona, které uděluje Český telekomunikační úřad... Ty pokuty do současné doby nebyly nikdy využity ani v té maximální výši, ani se tam nepřiblížily. Jestli jde něco nad rámec toho nařízení, tak je to tahleta otázka pokut a já je vracím do té původní hodnoty, protože si myslím, že ty pokuty jsou zbytečně vysoké a v řadě případů by mohly mít i likvidační charakter. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Marek Novák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo, já budu ještě kratší než kolega. Já se i tímto hlásím k doprovodnému usnesení, které jsem tady načetl a předal předsedajícímu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 6241. Vzhledem, k tomu, že tady za návrh zákona o digitální ekonomice nám otvírá i autorský zákon, tak navrhuji, abychom v rámci autorského zákona odstranili ty zbytečné poplatky, které platíme všichni za mobilní telefony, za digitální fotoaparáty, do kterých bychom si mohli ukládat hudbu, a dokonce do digitálních kamer, kam bychom si mohli ukládat hudbu a které jsou samozřejmě naprosto nesmyslné a zbytečné. Už jsem to navrhoval jednou a budu to tady navrhovat asi dokud tady budu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Táži se zase ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.

Táži se, zda je zájem o závěrečné slovo? Není, pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj také ne.

Pokud tedy je mi známo, nepadly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, a končím tedy druhé čtení tohoto návrhu.

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 14. 3. 2025 v 22:36.