(pokračuje Věra Kovářová)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o řízení a kontrole veřejných financí /sněmovní tisk 856/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo. Je to takzvaný doprovodný zákon, který reaguje na navržené změny v tom hlavním zákoně, což byl minulý tisk 855. Vlastně se to týká především těch případů, kdy právní předpisy odkazují na právní úpravu v zákoně o finanční kontrole, který má být nahrazen tím tiskem, který jsme před chvílí projednali. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 856/1 a 2.

Prosím, aby se ujala slova zpravodajka rozpočtového výboru, poslankyně Jarmila Levko, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Jarmila Levko: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Chci vás tímto informovat, že "rozpočtový výbor projednal na své 57. schůzi dne 19. února 2025 tento tisk a pod číslem 464 přijal usnesení k tomuto vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o řízení a kontrole veřejných financí, kterým

(I.) doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o řízení a kontrole veřejných financí vyslovil souhlas;

(II.) dále zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila schůzi Poslanecké sněmovny," což jsem učinila. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Havránek: Kolegyně, kolegové, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážená paní ministryně, děkuji za slovo. Já pouze v krátkosti uvedu dva své jednoduché, krátké pozměňovací návrhy.

Nejprve ten první, který v systému naleznete pod číslem 6326, který se týká zavedení do zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, cílené výjimky, která umožní organizačním složkám státu využívat dodavatelské úvěry poskytované na základě smluv o energetických službách podle § 10e odst. 5 zákona č. 6/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve spojení s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, financování úsporných opatření na veřejných budovách prostřednictvím energetických služeb se zaručeným výsledkem, známé jako projekty EPC.

Přijetí takového úvěru organizační složkou státu bude podmíněno souhlasem Ministerstva financí. Důvodem je nutný soulad s výdajovými rámci. Státním příspěvkovým organizacím umožní rozpočtová pravidla využít dodavatelsky systém financování projektu EPC již od roku 2000. Navrhovaná úprava odstraní tuto legislativní asymetrii.

Druhý pozměňovací návrh, který taktéž považuji za pozitivní a taktéž vznikal ve spolupráci s Ministerstvem financí, naleznete pod číslem 6353. Ten se týká zrušení takzvané centrální evidence dotací a její přesměrování do již běžícího a velmi využívaného systému Pokladna - jistě ho mnozí z vás znají - a v podstatě do jeho subportálu Monitor, takže využití současných a velmi hojně využívaných služeb tedy i pro centrální evidenci dotací.

Děkuji za slovo a samozřejmě se přihlásím k pozměňovacím návrhům i v další fázi.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Ano, prosím, pan předseda Jakub Michálek, máte slovo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem se chtěl jenom zeptat k tomu předloženému pozměňovacímu návrhu, jak se to tedy navrhuje, aby ten registr dotací fungoval? Jestli tedy bude zrušen ten registr dotací, co funguje dneska, a bude stejná funkcionalita zavedena v rámci Státní pokladny? Ale jestli to tedy budeme muset znovu zaplatit, nebo jestli to bude zadarmo, případně kolik to bude stát? Jestli tam budou funkcionality typu agregace dotací podle skutečného majitele nebo podle zastřešující právní entity, v podstatě té matky nebo super matky tak, aby se to dalo využít, protože na to jsou samozřejmě navázané i registry a procesy zejména při kontrole udělování dotací v různých rezortech. Tak jenom jestli by bylo možné toto osvětlit. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Prosím, hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu.

Táži se na závěrečná slova, zda je zájem? (Ministr: Ne.) Ne, pan ministr nemá zájem. (Zpravodajka: Ne.) Paní zpravodajka také ne.

Otevírám tedy a zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Do podrobné rozpravy se hlásí pan poslanec Jiří Havránek, máte slovo.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Nejprve se tedy přihlásím pro formát k pozměňovacím návrhům pod číslem 6326 a 6353, které jsem zde podrobně odůvodnil a představil.

Pro kolegu Michálka, i po konzultaci s panem ministrem pouze doplním, že funkcionality budou zachovány bez jakýchkoliv výrazných nákladů finančních, které budou souviset s převodem pod ten častěji využívaný portál Monitor, respektive Státní pokladna.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr se hlásí do podrobné rozpravy, prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych se nejdřív formálně přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému jako sněmovní dokument číslo 6356.

Dovolte mi, abychom vám ho relativně podrobně vysvětlil. V této chvíli se v celé Evropě vedou vážné debaty o tom, jak je třeba zvýšit obranyschopnost Evropy jako kontinentu evropských zemí, jak je třeba zvýšit kapacity obranného průmyslu. Mimochodem v pondělí a v úterý jsme tomuto tématu s ostatními ministry financí věnovali celkem pět hodin velmi zajímavé debaty.

Naše rozpočtová pravidla jsou ještě přísnější, než jsou evropská pravidla. V této chvíli přicházím s návrhem, abychom naše rozpočtová pravidla doplnili o to, aby stanovené rozpočtové výdaje mohly být překročeny o výdaje na obranu, které budou vyšší než dvě procenta HDP. Jistě mnozí z nás ví - možná všichni - že podle zákona o financování obrany z dubnové makro prognózy Ministerstva financí, která bude obsahovat i nominální odhad výše HDP v roce 2026, se stanoví ta dvě procenta podle zákona.

Nevím, jak dopadnou debaty v rámci NATO, zda se dohodne, že bude povinný příspěvek tři procenta, tři a půl procenta tak rychle. My to děláme kvůli obranyschopnosti České republiky. Nečekáme na uzavření těch debat. Jsme přesvědčeni a máme dneska od 17 hodin jednat - uvidíme, zda to jednání bude v plném formátu, nebo ne - o tom, že to Česká republika určitě potřebuje. Takže my tomu přizpůsobujeme naše vlastní pravidla, abychom do těch stávajících výdajových limitů mohli započítávat pouze výdaje na obranu do výše dvou procent HDP. Dáváme kterékoliv vládě... Ten návrh je na osm let, takže to jsou vlastně tři volební období, toto a další. Je možnost, pokud Sněmovna schválí vyšší výdaje, než jsou dvě procenta HDP, aby ten rozdíl mezi dvěma procenty a skutečnou výší se nezapočítával do výdajů limitu, jinými slovy, aby ty výdajové limity mohly být vyšší.

Myslím, že to je docela srozumitelné. To znamená, pokud budou pořád dvě procenta, tak ta klauzule se nevyužije. Pokud to bude vyšší, tak se může využít. Nemusí se využít, protože to zvýšené financování obranyschopnosti má reálně tři řešení a kombinaci nástrojů v obecné rovině. První rovina je, že snížíte jiné výdaje. Druhá možnost je, že zvýšíte výdaje. Třetí možnost je, že zvýšíte deficit. Já považuji za realistické, že se využijí pouze některé z těchto metod. Tento návrh umožňuje vládám, aby to mohly využít při přípravě rozpočtu.

Proč osm let? My jsme deklarovali návrh vlády České republiky, abychom v průběhu pěti let zvyšovali výdaje na obranu tempem 0,2 procenta HDP tak, abychom v roce 2030 dosáhli výdajů tři procenta hrubého domácího produktu. Myslíme si, že další tři roky jsou potřeba na stabilizaci - pět let je růst výdajů a tři roky na stabilizaci - protože pokud bychom to tam dali přesně na těch pět let, tak co by to znamenalo? Že v roce 2030 by mohly být tři procenta započtená do výdajových limitů a v roce 2031 už zase ne. Už by tam musela být dvě procenta a z roku na rok vyřešit rozdíl ve výdajových limitech vyšší jednoho procenta - v letošním roce je to 85 miliard, v roce 2030 to klidně může být 100 miliard korun - nepovažuji za realistické.

To je návrh, který mimo jiné budeme konzultovat i na té naší schůzce od 17. hodiny. Když se zeptáte, proč je to relativně na poslední chvíli? No, právě kvůli té evropské debatě. Po pondělní a úterní debatě jsem si takřka jistý, že se nebudou měnit nová fiskální pravidla, která platí necelý rok. Komise bude doporučovat jiný krok. To znamená, ta evropská fiskální pravidla zůstanou stejná, včetně závazku předkládat strukturálně-fiskální plány na čtyři roky. Náš fiskálně-strukturální plán byl odevzdán v řádném termínu vloni a mohu říct, že byl schválen Evropskou komisí jako realistický a věrohodný.

Tolik odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu, který má číslo 6356. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vidím, že se ještě do podrobné rozpravy hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Do podrobné nevím, jestli teď ještě mohu k tomu, pane ministře? Čili to je načteno k tomuto zákonu?

Já jsem ho neviděla, ten pozměňovací návrh, takže jste ho tam asi načetl dneska, předpokládám, takže já se na něho musím teprve podívat. K tomuto zákonu to budeme tedy debatovat na rozpočtovém výboru, předpokládám, protože to je úplná novinka. Vy tedy navrhujete... Mohu tady vést? (Obrací se k předsedající.) Protože pro mě to je úplně nová věc.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní předsedkyně, samozřejmě. Přihlásila jste se...

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, děkuju. Ano, děkuju.

Já bych chtěla vysvětlit, že jestli jsem to pochopila... Promiňte, teď vedu skutečně technickou debatu, protože jsem to úplně všechno nepobrala. To znamená, že máme dvě procenta, ta jsou v zákoně. Pokud by se to navyšovalo, tak ten rozdíl by se nezapočítával do výdajových limitů, které musíme dodržovat z pohledu pravidel rozpočtové odpovědnosti. Tak to chápu. (Ministr Stanjura souhlasí.) Dobře, nastuduju to. Předpokládám, že budeme se o tom bavit.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Pan ministr se hlásí, prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Je to přesně tak, jenom vysvětlím, proč v tomto návrhu máme otevřít zákon o rozpočtových pravidlech, v tomhletom dobrovolném. Takže to není, že bychom otvírali nový zákon, shodou okolností, kdybychom nebyli na konci volebního období, tak je předpoklad, že bychom šli samostatným legislativním návrhem, ale to už bychom nestihli. Díky tomu, že ten zákon je otevřen, tak využíváme možnosti k otevření zákona, který už tam je od začátku, od té doby, co to vláda poslala sem, protože tam taky měníme rozpočtová pravidla právě kvůli řízení a kontrole veřejných financí, takže proto vysvětlení, proč je to v tomto tisku.

Říkám, já jsem čekal na tu evropskou debatu, v pondělí, v úterý, na základě toho jsme na Ministerstvu financí... Dělali jsme nějaké přípravné práce, ale během včerejšího večera a dneska ráno jsme udělali finální rozhodnutí, kdy jsme debatovali o délce té výjimky, na těch osm let. Jsem vysvětloval, pět let je postupný růst a pak tři roky na stabilizaci, aby pak z roku na rok se nemusely snížit třeba jiné výdaje o 1 procento HDP. To já nepovažuju za realistické, z roku na rok.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní předsedkyně Schillerová.

Poslankyně Alena Schillerová: Já využiju vaší přítomnosti, pane ministře, teď opravdu se o to zajímám ryze odborně. To znamená, že my budeme pokryti výjimkou Evropské unie... (Obrací se k ministru Stanjurovi.) Nebudeme pokryti. Já se ptám - to znamená, že... protože tam jsou taky nějaká fiskální pravidla, že jo - jestli to je v souladu s těmi fiskálním pravidly? Vy to tedy navrhujete na osm let? Já to musím nastudovat a samozřejmě doufám, že přijdete, prosím, na rozpočtový výbor. Bych vás chtěla poprosit, abychom skutečně o tom vedli kvalifikovanou debatu. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Pan ministr Stanjura se hlásí.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Předpokládám, že to bude ve středu, ale nevím, co bude na programu, ale příští týden je výborový.

Ne, fiskální pravidla se měnit nebudou. Jsem si takřka jistý po té debatě na ECOFINu. Evropská komise pravděpodobně doporučí členským státům, aby využily únikové klauzule na národní úrovni, které ta fiskální pravidla umožňují, nicméně my jsme přísnější. To znamená, my tam máme taky únikovou klauzuli v okamžiku, kdy třeba přijde nějaké vnější nebezpečí, ale máme to podmíněné buď nouzovým stavem, válečným stavem, stavem ohrožení. V takovém stavu nejsme podle mě, abychom formálně vyhlašovali nějaký ten stav, ale současně my jsme přesvědčeni, že musíme zvyšovat výdaje na obranu. Takže v našich rozpočtových pravidlech říkáme, že to může být na dvě procenta nad ty výdajové limity.

Připomeňme si debatu v letošním rozpočtu, 231 miliard byl strop výdajových limitů nebo strop deficitu, který vychází z výdajových limitů. A ten státní rozpočet nemohl obsahovat vyšší výdaje. Ano, použili jsme únikovou klauzuli na povodně, ale ta je jednoroční, ta skončí. Kdybychom chtěli použít výdajovou únikovou klauzuli ve stávající legislativě české, tak by skutečně musel být vyhlášen některý z těch mimořádných stavů, a to si myslím, že není ani vhodné, ani potřebné.

Současně jsme si jisti, že pokud to bude schváleno, tak to nebude proti těm evropským fiskálním pravidlům v žádném případě, ani proti té případně evropské fiskální novince, fiskální únikové položce.

My v této chvíli chystáme novelu zákona (č.) 23 - a ta se fakt nestihne projednat v tomto volebním období - která více zesouladí naši právní úpravu s těmi novými evropskými fiskálními pravidly, která platí necelý rok.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: My jsme se vystřídali při řízení schůze.

Samozřejmě pokračujeme v podrobné rozpravě. Prosím.

Poslankyně Alena Schillerová: Já rozumím, děkuju za vysvětlení.

Možná jenom takový povzdech. Povzdech, že možná kdybychom to měli o nějaký den, dva dříve (Obrací se k ministru Stanjurovi.) - nešlo to, dobře, beru to na vědomí - že by se člověk mohl trochu připravit a případně na to nějak zareagovat. Nešlo, nešlo. Jenom to byl takový povzdech.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a už nevnímám nikoho se zájmem vystoupit v podrobné debatě, takže podrobnou rozpravu končím.

Pro pořádek, závěrečná slova? Chce paní zpravodajka závěrečné slovo? (Zpravodajka nemá zájem.) Pan ministr asi také nemá zájem.

Hlasovatelný návrh nepadl, já tedy končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce.

Končím tím i tento bod.

Otevírám bod následující

Aktualizováno 14. 3. 2025 v 22:36.