(pokračuje Olga Richterová)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 807/ - druhé čtení

Nyní z pověření vlády předložený návrh zákona uvede, v zastoupení pana místopředsedy vlády Víta Rakušana, paní ministryně Jana Černochová. Požádám ji, aby se ujala slova. Prosím.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, protože jsme ve druhém čtení, dovolte mi tedy stručně uvést návrh novely zákona o policii a dalších zákonů.

Hlavním důvodem předložení zákona je potřeba transponovat nové závazky z evropského práva v oblasti přeshraniční policejní spolupráce při prevenci a potírání trestné činnosti. Ostatně 12. prosince loňského roku nám už bohužel uběhla transpoziční lhůta.

Novela tedy po souhlasu všech rezortů kodifikuje stávající praxi. Policejní prezidium bude oficiálně centrálním komunikačním pracovištěm České republiky. Kvůli specifikům své oblasti si Celní správa pro řešení svých případů uchová plnou samostatnost. Generální inspekce bezpečnostních sborů a různé útvary policie budou moci informace získávat přímo od svých partnerů v unii. Naopak Vězeňská služba bude zapojena skrze policejní prezidium. To platí o Vojenské policii, kromě vojenských zahraničních operací, kde spolupracuje napřímo.

Návrh také v reakci na nové předpisy a rozsudky přijaté v Evropské unii upřesňuje výměnu informací v boji proti terorismu a posiluje ochranu osobních údajů cestujících v letecké dopravě.

Návrh zákona také velmi dílčím způsobem reaguje na nařízení o umělé inteligenci. To zavádí evropský systém regulace systému umělé inteligence a v jeho rámci obsahuje velmi přínosnou regulaci biometrické identifikace v reálném čase ve veřejném prostoru, pokud ji tedy provádí policejní sbory. Tato regulace začala platit už na začátku února. Protože její vnitrostátní provedení přináší tento sněmovní tisk, musela policie omezit provádění biometrické identifikace v reálném čase jen na ty prostory letiště, které jsou uzavřené pro veřejnost. Pro zabezpečení nebo pro bezpečnost na letišti je proto tedy urychlené schválení tohoto návrhu opravdu důležité, a to i ve světle aktuálních bezpečnostních hrozeb.

Určitě tady nemusím připomínat varování i polského premiéra z poloviny ledna o některých plánovaných ruských útocích na leteckou dopravu, asi si to pamatujeme všichni.

Aby Česká republika mohla nasadit kamerový systém i ve veřejném prostoru, musí kvůli nařízení o umělé inteligenci vlastním zákonem zavést povolování soudem, což také tento návrh činí. Abychom nevyvolávali obavy z nadměrného sledování, byl návrh výslovně a jednoznačně omezen pouze a jenom na kamerové systémy na mezinárodních letištích. Teď již řadu let fungoval v praxi na Letišti Václava Havla podle předchozích předpisů. Podobné systémy se mají zavést i na dalších mezinárodních letištích. Konkrétní území, časový a osobní rozsah fungování kamerového systému určí ve svém rozhodnutí soud. V každém případě dojde k jistému omezení proti současné praxi, ale systém je nadále navržen tak, aby zajistil základní bezpečnostní požadavky.

Kontrolu nad používáním tohoto systému bude, jak jinak, vykonávat Úřad pro ochranu osobních údajů a na žádost předsedy Úřadu na ochranu osobních údajů se také provádějí dílčí změny, které budou zlepšovat praktické fungování úřadu. V tuto chvíli děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 807/1.

Nyní se slova může ujmout zpravodaj výboru pro bezpečnost, pan poslanec Martin Major, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím.

Poslanec Martin Major: Vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové, já paní ministryni pouze doplním, že výbor pro bezpečnost se tímto tiskem zabýval 16. ledna letošního roku na svém jednání a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila souhlas. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do ní je přihlášen pan poslanec Petr Letocha a poté pan poslanec Hubert Lang. Prosím, ujměte se slova.

Poslanec Petr Letocha: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych vás rád seznámil a požádal o podporu dvou pozměňovacích návrhů, které jsem nahrál do systému.

Jeden je pozměňovací návrh poslance Petra Letochy, Martina Majora, Šimona Hellera a Michala Zuny. Jedná se o to, že bod 2 v tomto pozměňovacím návrhu vyrovnává přístup policie k údajům rejstříku trestů a evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti s oprávněními, která již mají jiné bezpečnostní sbory, například Vojenská policie nebo Celní správa. Toto narovnání situace je odůvodněno univerzální povahou působení policie nejen v rámci trestního řízení, ale i v rámci jiných úkolů, které zákon svěřuje Policii České republiky v oblasti ochrany osob a majetku a veřejného pořádku. Lze si stěží představit rozumný důvod pro situaci, ve které by Vojenská policie nebo Celní správa mohly při plnění obdobného úkolu získat údaje z rejstříku trestů, avšak Policie České republiky nikoliv.

Zařazení přístupu k informacím do režimu § 66 odst. 2 zákona o policii znamená, že údaje bude moci policie stejně jako v jiných obdobných případech získávat jen pro plnění konkrétního úkolu a jen v rozsahu potřebném pro plnění takového úkolu. Navíc se ochrana osobních údajů zpřísňuje použitím § 66 odst. 4, podle kterého musí policie zajistit identifikaci žádajícího policisty i účelu samotné žádosti vždy po dobu nejméně pěti let.

Navržené znění této legislativní úpravy doslova odpovídá formulaci použité ve znění § 12 odst. 1 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii, v platném znění. Podobná formulace se vyskytuje i v § 58 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, v platném znění. Všechny uvedené úpravy mají společné to, že účel poskytnutí údajů definují jako plnění konkrétního úkolu a všechny trvají na omezení přístupu na potřebný rozsah.

Bod 3 - jde o legislativně technickou úpravu. Vzhledem k zavedení obecné možnosti získávat informace z rejstříku trestů a evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti se navrhuje vypustit dílčí ustanovení o téže problematice z § 67 odst. 1 písm. a) a b) zákona o policii. Tato změna je nutná z hlediska systematiky zákona o policii, ale neznamená ztrátu právní možnosti vyžadovat údaje z rejstříku trestů nebo evidence přestupků pro účely odhalování a šetření přestupku.

Bod 6 - jde o legislativně technickou úpravu. Vzhledem k zavedení obecné možnosti získávat informace z rejstříku trestů a evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti se navrhuje vypustit dílčí ustanovení o téže problematice z § 82 odst. 2 zákona o policii. Tato změna je nutná z hlediska systematiky zákona o policii, ale neznamená ztrátu právní možnosti vyžadovat údaje z rejstříku trestů nebo evidence přestupků pro účely prověřování přiměřenosti dalšího uchování osobních údajů, odhalování a šetření přestupků, které jí ukládá § 82 odst. 1 téhož zákona.

Článek IX - jde o legislativně technickou úpravu. Vzhledem k tomu, že vložením celkem tří bodů do čl. I došlo k přečíslování dosavadního čl. I bodu 22 na bod 25, je třeba odloženou účinnost korektně vztáhnout na tento bod v přečíslovaném znění. To by byl jeden pozměňovací návrh, ke kterému se následně přihlásím v podrobné rozpravě.

Pak tady mám také pozměňovací návrh Petra Letochy, Šimona Hellera a Michala Zuny. Jedná se o technickou úpravu chyby, která nedopatřením vznikla v Poslanecké sněmovně při zapracování schválených pozměňovacích návrhů ke sněmovnímu tisku 774 po třetím čtení. Vadný text ustanovení § 97 odst. 7 písm. b), který vyšel v zákoně č. 23/2025 Sb., nebyl předmětem žádného pozměňovacího návrhu, proto je nutné tento text opravit. Zároveň je nutné upravit nabytí účinnosti části dosavadních čl. IV a V, aby korespondovala s vložením nového čl. IV. To je vše. Děkuji za podporu.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu poslanci. Nyní vystoupí druhý řečník přihlášený do obecné rozpravy, to je pan poslanec Hubert Lang. Nikdo další zatím do obecné rozpravy přihlášen není. Prosím.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Vážená paní místopředsedkyně, paní ministryně v zastoupení pana ministra, kolegyně, kolegové, já jsem také v takovém zastoupení, protože tento tisk má na našem klubu přidělen pan kolega Mašek, ten je dnes řádně omluven, a požádal mě, abych některá stanoviska a některé dotazy, které máme k tomuto tisku, jsem za něj přednesl já.

Na úvod bych doplnil slova paní ministryně, která tady zmiňovala, co je předmětem vlastně tohoto sněmovního tisku 807, což je technická novela, ve své podstatě z větší míry implementační věc práva Evropské unie do našeho právního řádu. A o tom bych měl ještě pár doplňujících dotazů, které nevím, jestli mi bude schopen pan zpravodaj, případně v zastoupení paní ministryně zodpovědět.

O čem je vlastně tento sněmovní tisk? Cílem předloženého návrhu je především implementace práva Evropské unie, tedy návrh zákona transpozice směrnice EU 2023/977 dne 10. května 2023. Navrhovaná právní úprava je transpoziční. Úprava se týká následujících témat:

a) směrnice o policejní výměně informací. Jde o subsidiární úpravu takzvané policejní výměny informací stanovené sekundárním právem, předpisem EU. Tím je dán i okruh vnitrostátních předpisů, do kterých zasahuje. Tento okruh odpovídá právním předpisům určujícím pro činnost Policie České republiky, Celní správy, Vojenské policie, Vězeňské služby a v neposlední řadě i Generální inspekce bezpečnostních sborů. U Generální inspekce bezpečnostních sborů je to transpoziční úprava, která respektuje zvláštní postavení Generální inspekce bezpečnostních sborů, takzvaný GIBS, jakožto orgánů svou působností zaměřené na potírání kriminality v rámci bezpečnostních sborů.

b) týká se to Vojenské policie. Opět transpoziční úprava, respektive zvláštní postavení Vojenské policie jakožto svou působností zaměřené na potírání kriminality v rámci armády. Předpokládá se teď, že Vojenská policie bude komunikovat zásadně cestou Policejního prezidia České republiky ty své dotazy případně do zahraničí. Vězeňská služba bude komunikovat také cestou zásadně Policejního prezidia České republiky.

Již to tady bylo zmiňováno, dále to upravuje směrnice o jmenné evidenci cestujících, kdy se ve své podstatě jedná, že i na vnitřních letech EU je třeba se zaměřit na cestující, kteří se na těchto letech objevují, je to zejména z hlediska potírání trestné činnosti, aby se vzájemně členské státy dokázaly informovat o aktuální situaci, a je to spojeno s významným bojem proti terorismu v případě, že by docházelo k nějakému významnému ohrožení terorismu.

Změnou je určitá doba zkrácení doby uchovávání těchto údajů, takže ty údaje nejsou uchovávány nad nějakou míru potřebnou pro nějakou výměnu informací nebo nějaké vzájemné trestní řízení. Výměna informací o teroristických trestných činech se zde zmiňuje. Přijetím této směrnice došlo k novelizaci v oblasti požadavků na posílení ochrany osobních údajů v souvislosti s předáváním informací Europolu i dalších členských států.

Navrhuje se pouze dílčí transpoziční ustanovení respektující roli národní centrály proti terorismu, extremismu a kyberkriminalitě, služby kriminální policie a vyšetřování při potírání terorismu, které zapracovává novelizační ustanovení směrnice 2023/2123.

Potom je tady akt o umělé inteligenci. To bych přešel.

Další, oprávnění policie při pátrání po osobách. Nad rámec transpozice jsme tam zahrnuli určité informace o soudním výkladu směrnice, o jmenné evidenci cestujících na základě požadavků praxe. Navrhuje rozvinout a upřesnit oprávnění policie vzhledem k informaci o mobilních formách platebního styku, při pátrání po osobách a vzhledem k informování o genetickém vybavení při určování totožnosti neznámé mrtvoly, a to úpravou § 68 zákona o policii. Zakotvuje zvláštní pozitivní oprávnění použít informace o genetickém vybavení osoby pravděpodobně biologicky příbuzných.

Dále je tam změna úpravy u Úřadu pro ochranu osobních údajů, u toho bych se chtěl zastavit. Dochází ke snížení požadavku minimálního věku pro místopředsedu úřadu ze 40 let na věk 35 let. Mění se způsob, jakým může úřad stanovit kritéria pro akreditaci subjektu prováděcího monitorování kodexu chování, kritéria pro vydávání osvědčení o ochraně údajů nebo příslušných pečetí a známek. Nově by se mělo jednat nikoliv o vyhlášku, nýbrž o opatření obecné povahy z důvodu... podepsané ve zvláštní části důvodové zprávy.

Mě tady zaujalo snížení toho věkového limitu ze 40 na 35 let. Je to § 53, kdy se doplňuje odst. 3, kde se hovoří, že místopředsedou úřadu může být jmenován občan České republiky, čárka, který dosáhl věku 35 let, s ustanovením § 52 odst. 2 a 7, s výjimkou ustanovení § 52 odst. 3 písm. b), za použití obdobném. Z důvodové zprávy k tomuto paragrafu doplním, v § 53 jsem se pouze dočetl, že úpravou odst. 3 dochází ke snížení požadavku minimálního věku pro místopředsedu úřadu ze 40 na 35 let. Já už to jsem tady zmiňoval. Neboť cílem je usnadnit personální růst zaměstnanců tohoto úřadu, kdy funkce místopředsedy představuje logický stupeň kariérního růstu. Ostatní požadavky včetně délky praxe v oblasti ochrany osobních údajů nebo lidských práv a základních svobod se samozřejmě nesnižují.

Tady bych se chtěl dotázat vlastně, proč toto tam bylo takto doplněno. Já se domnívám, že pro tak důležitý úřad, jako je Úřad na ochranu osobních údajů, ten věk 40 let pro místopředsedu toho úřadu, nebo zastupujícího ředitele toho úřadu, ten věk 40 let je dostačující. A říkám to i v souvislosti s tím, protože možná za čtrnáct dní tady dojde k novele zákona o služebním poměru, a tam zase v tom zákonu o služebním poměru se jaksi paradoxně hovoří o tom, že ředitel bezpečnostního sboru může v nějakých jakoby důvodech hodných zřetele stanovit, že ředitel bezpečnostního, nebo policejní prezident může třeba krajskému řediteli prodloužit jeho služební poměr i nad věk 65 let, vždycky o rok, za předpokladu, že prostě je důležité, aby ten člověk na tom svém místě setrval z hlediska jeho zkušeností a tak dále. A tady vlastně to jde jakoby proti sobě.

Takže já jsem se snažil zeptat pana zpravodaje, jestli ví, kdo to tam doplnil, proč se to tam objevilo. Protože může se zdát, že to je jakoby šité někomu na míru, snížení toho věku, a ničeho jsem se nedopátral.

Takže já bych tady se chtěl zeptat, co bylo důvodem, protože samozřejmě ta transpozice to neříká, to jsme si tam jaksi doplnili samostatně. Já chápu, že tam může být nějaký kariérní růst, ale myslím si, že 35 let na takto významnou pozici - zdá se mi - je ještě věk nízký a těch 40 let odpovídá i v souvislosti třeba se senátory a tak dále. Takže to je věc, která mě tam zaujala.

Teď bych pokračoval, co mi tady kolega ještě připravil v těch jednotlivých transpozicích. Pak jsou tam nějaké související změny zákona o správních poplatcích, ty překročím, tam se mění nějaké částky. Prosím.

Dále odstavec 3: "Policie může pro účely zahájení pátrání po konkrétní hledané osobě nebo pohřešované osobě žádat" - a tady je zase - "od bank předávání údajů o číslech účtu hledané nebo pohřešované osoby nebo jedinečném identifikátoru takové osoby podle zákona upravujícího platební styk, změny závazku ze smlouvy o tomto účelu a zůstatku na tomto účtu a o jeho změnách včetně dat a době a místě použití elektronického platebního prostředku hledané nebo pohřešované osoby." Dále potom ta transpozice obsahuje plnění úkolů jednotného kontaktního místa České republiky. Tady jsme říkali, že to je teda policejní prezidium, kam je to směřováno, podle směrnice Evropského parlamentu, Rady EU je to policejní prezidium, pro plnění úkolů jednotného kontaktního místa. Podle této směrnice využívá systém správy případu. Policejní prezident může určit další útvary policie příslušné k podávání žádosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady EU k jednotnému kontaktnímu místu jiného členského státu Evropské unie, nebo jiného státu, který uplatňuje právní předpisy o provedení této směrnice.

Tady v závěru jsme to samozřejmě podrobili nějaké debatě, proběhlo to i na bezpečnostním výboru. Ty dva pozměňovací návrhy tady načetl kolega Letocha, prostřednictvím vás, paní předsedající, ty jsme jaksi předtím neviděli, ale jak jsem je tady naposlouchal, tak je to lextech a jsou to spíš jakoby technické věci, tak tam si myslím, že asi problém s tím nebudeme mít, protože tady zatím doporučení zpravodaje klubu v té věci je souhlasné.

Ale já bych se tady ještě v té souvislosti, že tady byly zmiňovány například ty kamerové záznamy na mezinárodních letištích, které předtím byly používány pouze na letišti ICP Praha Ruzyně, nyní se rozšiřují vlastně i na těch zbylých pět letišť, a nebude to jenom na těch neschengenských letech, ale i na těch schengenských letech. Ta transpoziční směrnice hovoří o tom, že se tam vlastně tři roky ty údaje budou uchovávat pro potřeby bezpečnostních složek. Tam s tím lze jenom souhlasit, aby vlastně i na těch dalších letech sem třeba nepronikaly osoby, které tady nemají co dělat. Tam s tím nemám sebemenší problém, protože jsem se v tomto ranku pohyboval ve svém předchozím zaměstnání, takže tady to považuju za dobrou věc.

Já bych tady chtěl ještě zareagovat, protože mám prostor, na to, co tady říkal kolega Foldyna, který tady emotivně vystoupil a říkal o tom, že dneska vyšel nějaký článek, právě jakoby že všechno souvisí se vším, že snad tady jaksi Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu navrhují sbírání informací o lidech a webech, jak je ti lidé navštěvují. Tak já jsem si teď v tom mezidobí ještě našel ten článek a chtěl bych to uvést trošičku na pravou míru. Kdy tady opravdu ten článek vyšel, ale ve své podstatě se jedná pouze o to, že policie bude přistupovat k určitým sběrům dat, která v tom obrovském množství sběru dat budou ještě nějak selektována, pouze při vyšetřování určitých vymezených trestných činů, přičemž policejní žádost bude vždycky schvalovat soud, tady to píše zástupce policejního prezidia. Takže abychom zase úplně nevystrašili veřejnost, jako jsem se vystrašil já po tom vystoupení kolegy Foldyny, že tedy stát tady chce dělat nějakého Velkého bratra. Ale i přesto samozřejmě musel bych potom říci, že ten, kdo by v případě, že by tomu bylo tak, že by se o občanech začaly sbírat informace, na kterých webech se pohybují, jak často kam přistupují, kde prostě mají svůj zájem, a někdo by to shromažďoval a nedejbože začal je používat i v rámci nějakého politického boje, tak potom by to samozřejmě byl nějaký nástup totalitního státu. Ale v té spodní části článku policejní prezidium toto vylučuje. Opakuji tedy, že to bude sbíráno jenom v souvislosti s nějakou úzce vymezenou trestnou činností, kdy už dneska ty informace jsou také poskytovány od správců webu. A bude to vždycky za schválení soudu. To mě trošičku uklidnilo, takže bych chtěl uvést na pravou míru ten příspěvek kolegy Foldyny, který jaksi byl emotivní a nebyl úplně správně tady řečen do veřejného prostoru.

Já mám tady za sebou paní místopředsedkyni, já jsem myslel, že tady bude paní Kovářová, nebo případně pan Bartošek, jak se vystřídají ve vedení schůze, protože samozřejmě chtěl jsem se už k tomu dostat dříve. Já jsem se z tisku... Takhle, kdyby tento článek nebyl takto upraven a bylo opravdu by to bylo o tom, že bychom sbírali informace o občanech, na které weby chodí, co sdílejí, jaké mají svoje názory, tak bych potom musel říct, že tu vyhlášku musel připravit nějaký grázl nebo gauner. Respektive ne grázl, ale gauner. Tady jsem očekával, že by mi asi možná paní předsedající řekla, že na půdě Poslanecké sněmovny bychom slovo gauner neměli používat. A já jsem se ale dočetl v souvislosti s těmi událostmi, které proběhly ve Spojených státech, kdy tam byl vlastně Volodymyr Zelenskyj na návštěvě u nového pana prezidenta nového Donalda Trumpa, dopadlo to, jak to dopadlo, že slovo gauner pravděpodobně asi budeme moci používat, protože místopředseda Sněmovny pan Bartošek z KDU-ČSL uvedl, že tak jak se choval prezident nejmocnější země světa, prezident USA k Volodymyru Zelenskému, jak mu diktoval podmínky, jak s ním zacházel, tak se může chovat pouze gauner.

Takže já bych potom chtěl říct, jestli tedy opravdu je to adekvátní vystoupení místopředsedy Poslanecké sněmovny ve veřejném prostoru, to jsou veřejné citace, kdy slovo gauner podle Wikipedie je teda člověk, který je podvodníkem nebo darebákem, je to už od 16. století doloženo, prostě se takto používá tady v tom našem prostoru toto pojmenování.

Týká se to lidí, kteří páchají podvody a krádeže na nějakém komerčním základě v případě organizovanou trestnou činností, za použití nějakých tajných identifikačních znaků a zvláštního jazyka či podvodného jazyka. V tom případě, kdyby platilo, že Ministerstvo vnitra teda připravilo vyhlášku, jak jsem říkal, a nebyla tam ta úprava, tak jsem říkal, že by to musel udělat nějaký gauner, a to mi potom jakoby asociuje, že ta organizovanost na mě vyskakuje Dozimetr. Ty tajné identifikační znaky v 21. století jsou šifrované telefony a šifrované telefonní spojení. A musel bych to spojit prostě s tím slovem gauner, s hnutím STAN. Takhle jsem to já navnímal a jestli teda opravdu místopředseda české Poslanecké sněmovny se o nejmocnějším muži světa, panu Donaldu Trumpovi, vyjadřuje, že je gauner, no tak potom nevím, proč tady bychom měli mít nějaký slovník nevhodných nebo zakázaných slov, protože jsem se na to chtěl zeptat. Ani jeden, pan Bartošek tady teďka není, takže až já potom někdy zase ho potkám, tak bych se ho na to chtěl zeptat.

Tak to jsem trošičku odbočil a uvedl bych na pravou míru teda to, že nebude opravdu tato vyhláška, pakliže na ni vůbec dojde, sbírat o lidech informace úplně volně, ale vždycky na základě rozhodnutí soudu a jenom u vymezených trestných činů. Takže já děkuju za pozornost.

Chtěl bych, paní ministryně se na to asi chystá, vysvětlit vlastně toho pětatřicetiletého, proč to tam se objevilo. A říkám tady ještě jednou stanovisko, pakliže tam teda nebude nějaká nová lidová tvořivost, protože pana Exnera tady tentokrát nevidím, on tam dává sám takové fantastické pozměňovací návrhy do různých zákonů na poslední chvíli, tak doufám, že nic takového z lidové tvořivosti pana Exnera již nepřibude do tohoto tisku a naše stanovisko zatím teda v rámci toho druhého čtení nebudeme načítat žádné pozměňovací návrhy z naší strany, jak mi tady kolega Mašek předepsal, a zatím naše stanovisko je kladné. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu poslanci a nyní je vskutku přihlášena paní ministryně. Prosím.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju. Já aby to tady zaznělo úplně jasně, úřad na ochranu osobních údajů není bezpečnostním sborem. Právo Evropské unie umožňuje teda, aby si to nějakým způsobem oni určili a rozhodující tam jsou kvalifikační předpoklady. K těm 35 letům, tam se to týká pouze místopředsedy, nikoliv předsedy. A ten návrh vzniknul u předsedy Úřadu na ochranu, osobních údajů, a to z toho důvodu, že chce motivovat mlad lidi, které tam má, a chce, aby ti lidé mohli se hlásit standardním způsobem do výběrových řízení a aby tedy se mohli toho účastnit.

Víte, ono je to vůbec asi polemika, protože jak víme, tak z našich právních předpisů třeba v této ctěné Sněmovně mohou sedět lidé už od 21 let. Takže zase, když tady si říkáme 35 let, tak mě to nijak nepobuřuje a myslím si, že už je to nějaký věk, kdy opravdu ti lidé vědí, co činí. Což nechci říkat, že jedenadvacetiletí poslanci nevědí, co činí, byť jsem velký pamětník této Sněmovny a zažila jsem si tady i některé bouřlivé momenty právě u těch kolegů, kteří sem nastoupili hned vlastně po dosažení věku 21 let.

Co se týče vašich dalších dotazů, ano, týká se to mezinárodních letišť. V České republice jich máme celkem šest, takže tento model, který doteď platil na Letišti Václava Havla, tak bude platit i v Brně, v Karlových Varech, v Pardubicích, v Ostravě a v Českých Budějovicích.

Co se týče těch finančních záležitostí, tak tam jde pouze o upřesnění současného znění. Je to projednané s financemi a s Českou bankovní asociací a udělalo se to tak, aby to odpovídalo současné technické praxi a způsobům placení. To je ta záležitost, jak jste hovořil o tom pátrání pomocí údajů a čísel účtů. Snad jsem odpověděla na všechno, na co jste se ptal.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se hlásí ještě pan poslanec Hubert Lang. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní ministryně. Takhle to beru, to vysvětlení, jako prostě informaci. Já se s tím nějakým způsobem ztotožním. Já jsem to říkal právě v té souvislosti s jiným tiskem, který možná za čtrnáct dní přijde, a to opět opakuji, to je ten zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy zase vy tady říkáte, že v tom návrhu je, že když je někomu pětatřicet, už splní kvalifikační předpoklady, je připravený, tak se nemůže dostat na toho zástupce, protože vlastně nesplňuje, je tam limitovaný tou věkovou hladinou.

A zase na druhé straně já bych mohl teda říci, že jestliže mám krajského ředitele, kterému je 65 let, už je jakoby na vrcholu svých sil a pod ním jsou nějací jeho zástupci, kteří by také chtěli postoupit na tu jeho pozici, tak přestože se říká, že služební poměr končí v 65 letech, tak zase v tom jiném tisku, který přijde na přetřes a já se toho potom tady dotknu, až to budeme probírat, tak zase ředitel bezpečnostního sboru může toho člověka posouvat až do 70 let. Každý rok ho může jakoby v té funkci ponechávat. Takže to je trošičku taková jakoby nevyváženost, že na jednu stranu tady někdo říká, že v 35 letech už jsem připravený ale nemůžu to dělat protože prostě mi to neumožňuje ta věková hranice. Na druhé straně zase máme nějakou limitní hranici 65, kdy ten člověk už by asi měl odejít do nějaké penze a přenechat to někomu flexibilnějšímu, který třeba už má nějaké inovativnější přístupy a podobně, a teoreticky tam může být zablokovaný až do 70 let. To bylo všechno. Jinak. Za ta vaše vysvětlení i v zastoupení pana ministra děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a už nevidím žádnou přihlášku do té obecné rozpravy, takže ji končím.

Pro pořádek se táži, zda je zájem o závěrečná slova v tuto chvíli? Není.

My se dostáváme tedy do rozpravy podrobné, kterou zahajuji. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Přihlášen je jediný pan poslanec, tím je pan poslanec Petr Letocha. A já vám tímto dávám slovo.

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Já bych se tímto chtěl přihlásit k mým a kolegů dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je pod sněmovním tiskem nebo sněmovní dokument 6302 a druhý je pod sněmovním dokumentem 6355. Oba dva jsem řádně odůvodnil v obecné rozpravě a tímto se na ně odkazuji. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a já podrobnou rozpravu končím.

Opět se táži, že zájem o závěrečná slova nepředpokládám?

Můžeme skončit druhé čtení tohoto návrhu. Ukončuji i celý tento bod a děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

Otevírám bod následující, bod číslo

Aktualizováno 14. 3. 2025 v 22:36.