Čtvrtek 13. března 2025, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Aleš Juchelka)
10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 814/ - druhé čtení
Já už vidím pana ministra zemědělství Marka Výborného, který z pověření vlády předložený návrh zákona uvede. Prosím.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Toto je skutečně tedy novela lesního zákona č. 289/1995 Sb. Jedná se historicky o nejrozsáhlejší novelu lesního zákona od okamžiku jejího vzniku. Čítá víc jak dvě stě novelizačních bodů, byla připravována několik let a je vyvolána několikerým úmyslem. Jednak reagovat na klimatickou změnu a tu obrovskou kůrovcovou kalamitu, která postihla Českou republiku v letech 2016 až 2020, 2021. Zohledňujeme tam ty zkušenosti právě z doby kůrovcové kalamity.
Dále se ukazuje, že přece jenom přístupy vlastníků lesů už se výrazně proměnily, zkvalitnily oproti té situaci v devadesátých letech. To znamená, chceme jít cestou, řekněme, liberalizace směrem k nestátním vlastníkům lesů, to znamená, chceme jít cestou pozitivní motivace, snižovat regulace, snižovat administrativní zátěž, ponechat opravdu odpovědnost v rukou vlastníků lesů, hospodářů, kteří sami dobře vědí, jak mají o les pečovat tak, aby ho uchovali pro příští generace. Samozřejmě reagujeme také na to, abychom snižovali administrativní zátěž. Zjednodušujeme proces zadávání zpracování lesních hospodářských osnov, mění se způsob výpočtu poplatků za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Některé odborné činnosti se přenášejí na Národní lesnický institut, o kterém před chvílí byla řeč. Upravuje se problematika nakládání s lesy ve vlastnictví státu a tak dále.
Já jsem tady velmi podrobně ten zákon představoval v prvním čtení, čili považuji za zbytečné jít do nějakých nadměrných detailů. Dovolte mi, pane místopředsedo, abych využil tohoto prostoru a představil tady dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím potom v podrobné rozpravě. Tím se také do ní hlásím.
Jeden pozměňovací návrh je spíše technického charakteru, který reaguje na skutečnost, že návrh zákona oproti současnému znění zužuje okruh jednání, která lze kvalifikovat jako přestupek neoprávněné těžby, a následně je postihnut pokutou. Doplňuje se tam pouze věta o provedení jiné těžby v rozporu s tímto zákonem. Spíše legislativně technická věc, která při té přípravě byla opomenuta.
Druhá věc, kterou chci tady zmínit, tak jsou pozměňovací návrhy, které byly přijaty na jednání zemědělského výboru, což mimo jiné je také možnost sdružovat vlastníky lesů, ty nejmenší vlastníky lesů do společných sdružení tak, aby mohli lépe hospodařit na těch svých rozdrobených majetkových podílech. Toto sdružování vlastníků bylo podpořeno zemědělským výborem, čili je obsaženo v pozměňovacím návrhu už ze zemědělského výboru, stejně jako zrušení omezení pro šířku holé seče na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť.
To, co zemědělským výborem přijato nebylo, a to, co bych tady chtěl velmi krátce představit, je společný pozměňovací návrh, který předkládáme s poslanci Petrem Bendlem, Margitou Balaštíkovou, Oldřichem Černým, Tomášem Dubským, Michalem Kučerou, Karlem Smetanou a mnou. Vzešlo to i z debat, které jsme mezi prvním a druhým čtením vedli zde na půdě Poslanecké sněmovny. Tady děkuju za, bych řekl, konstruktivní přístup ze strany všech poslaneckých klubů. My jsme řešili tu otázku i právě financování a podpor pro nestátní vlastníky lesů, program 30 a další, a došli jsme zde k dohodě, že by bylo vhodné - a nakonec je to v souladu i s programovým prohlášením naší vlády, aby finanční prostředky, které jsou odváděny do fondu zakladatele ze státního podniku Lesy České republiky tak, aby byly použity na podporu činností, které směřují k naplnění účelu lesního zákona, ale také zákona vodního a také zákona o pozemkových úpravách. Čili v zásadě by zůstaly v rezortu zemědělství a plnily ten účel a smysl, tak jak to odpovídá i programovému prohlášení naší vlády. Takže toto jsou dva pozměňovací návrhy, ke kterým se potom v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 814/1 a 2.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Michal Kučera, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuju za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych vás jen krátce informoval, že zemědělský výbor na své 44. schůzi dne 18. 2. 2025 projednal a přijal pozměňovací návrhy, které se týkají a upravují možnosti povolení výjimky z velikostí a šíře holé seče při mýtní těžbě lesů na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť, podporují sdružování vlastníků lesů, převážně se týkají také technických změn. Tyto pozměňovací návrhy jsou obsahem usnesení zemědělského výboru, které je vedeno pod sněmovním tiskem 814/2. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které jako první je přihlášená paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, jak už jsem o tom mluvila během prvního čtení tohoto zákona, my se za Piráty plně ztotožňujeme s obecnými principy liberalizace pro soukromé vlastníky, stejně jako s podporou adaptace lesů na změnu klimatu, kterou tento zákon přináší. Mám ale připraveno několik pozměňovacích návrhů, které v tuhle chvíli stručně odůvodním, následně se k nim přihlásím v podrobné rozpravě.
V první řadě pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6383, který předkládám společně s kolegou Matějem Ondřejem Havlem a který se zaměřuje na úpravu způsobu nakládání lesů ve vlastnictví státu a zdůrazňuje důležitost veřejně prospěšných funkcí, které lesy plní. Mezi tyhle funkce patří například zadržování vody v krajině, ochrana půdy, stabilizace klimatu, pohlcování skleníkových plynů, podpora biodiverzity, ale taky obrana státu nebo vzdělávací a výchovné účely.
Návrh se tedy soustředí na to, aby státní lesy plnily primárně tyto ekologické a společenské úkoly. Já myslím, že stát by měl jít příkladem, jak se s lesy hospodaří, a ty příklady: lesy mají sloužit veřejnosti, místo aby se soustředily jenom na zisk. Já věřím, že tohle je zcela v souladu jak s deklarovaným cílem novely, tak i s programovým prohlášením vlády.
Na druhou stranu, co rozhodně nepovažuji za šťastné, tak je vyškrtnutí minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin, to znamená listnáčů a jedlí, z povinných ustanovení lesních hospodářských plánů u soukromých vlastníků. Prakticky by to znamenalo legalizaci sázení monokultur, které už se tolikrát ukázaly jako úplně nevhodné. Nedávnou kůrovcovou kalamitu smrkových porostů snad ani nemusím připomínat a myslím, že rozhodně nemusíme opakovat stejné chyby z minulosti. Takže proto v rámci pozměňovacího návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 6384 navrhujeme společně s kolegou Matějem Ondřejem Havlem zachovat ten dosavadní systém povinnosti podílu melioračních a zpevňujících dřevin i pro soukromé vlastníky lesů. Já myslím, že reforma toho systému je určitě na místě, ale nikoliv jeho zrušení bez náhrady.
V dalším pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 6382 je navržena regulace způsobu přípravy půdy při umělé obnově lesa, konkrétně v případě státních lesů. Cílem návrhu je, aby při přípravě půdy pro obnovu lesa ve státních lesích nedošlo k narušení více než 40 procent půdního povrchu. Tím opatřením se zamezí jak nadměrnému poškozování půdy těžkou technikou, jako jsou frézy nebo pluhy, což má negativní vliv na ekologickou stabilitu lesních ekosystémů. A tenhle návrh reaguje na vědecké studie, které ukazují dlouhodobé negativní důsledky pro přírodu i pro biologickou rozmanitost. To opatření podporuje šetrnější přístup k obnově lesa, který bude mít menší ekologický dopad.
Dalším pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 6387, který také předkládám s kolegou Matějem Ondřejem Havlem, se zaměřujeme na zrušení odkladu pro vydání vyhlášky, která by měla stanovit podmínky pro zachování důležitých funkcí lesů. V současnosti platí, že zákon stanovuje, že vlastník lesa musí ponechat určité množství těžebních zbytků a starých stromů, které pomáhají zlepšovat kvalitu půdy a udržovat biodiverzitu. Bohužel prováděcí vyhláška, která by to podrobně specifikovala, jak to má být prováděno, tak ještě nebyla vydaná, i když byla naplánována nejdříve na rok 2021, posléze na rok 2023. A my navrhujeme, aby místo odkladu na rok 2030, jak je to navrženo v té vládní novele, by vyhláška měla být vydaná co nejdříve. Těžební zbytky a staré stromy jsou důležité pro udržení zdravých lesních ekosystémů a pro boj proti degradaci lesních půd. A tenhle návrh má za cíl zrychlit implementaci téhle vyhlášky, aby se zabránilo dalším ekologickým problémům, jako je zhoršení kvality půdy a ztráta biodiverzity.
Pátým pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 6386, opět předkládám s kolegou Matějem Ondřejem Havlem, se zaměřujeme na omezení poškození lesní půdy při lesní dopravě. V praxi totiž může dojít k vážnému poškození půdy, například k vytvoření hlubokých rýh nebo erozi, což může mít dlouhodobé následky včetně třeba zhoršení povodňového rizika. Ten současný zákon stanovuje, že lesní doprava by neměla způsobovat nepřiměřené poškození. Ale tohle ustanovení je často interpretováno různými způsoby, a tak se pozměňovací návrh, který předkládáme, zaměřuje na upřesnění tohoto pravidla, aby posuzování poškození lesů a jejich funkcí bylo přísnější a vztahovalo se přímo k ekologickým funkcím lesa. Cílem je zabránit poškozování půdy zejména v obdobích dešťů, kdy je lesní doprava špatně proveditelná. A tenhle návrh tedy usiluje o větší ochranu lesních ekosystémů a prevenci závažných ekologických problémů spojených s lesní dopravou.
Pokračuji dalším pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 6385. Ten se zaměřuje na uvolnění podmínek pro obnovu lesů po těžbě pro vlastníky lesů. V současnosti vlastník musí do dvou let vytěženou plochu zalesnit a do pěti let takzvaně zajistit porost. Vládní návrh zákona tyhle lhůty mírně prodlužuje, ale za mě zcela nedostatečně. My u Pirátů máme za to, že kde to vlastník lesa chce, ať už z ekonomických nebo jiných důvodů, měla by se dát šance přirozené obnově se pořádně rozvinout, a to alespoň deset let, a teprve poté, pokud by přirozená obnova nenastala, měl by mít vlastník povinnost do dvou let zalesnit a do sedmi let zajistit porost. Samozřejmě pokud by chtěl, nic by mu nebránilo zalesnit ihned po těžbě stejně jako doposud.
Tenhle návrh vychází z principu, že přirozené zmlazení, to znamená samovolný růst nových stromků, vytváří lesy odolnější a ekologicky hodnotnější než umělé zalesnění. Náš návrh taky umožňuje zkrácení lhůt pro zalesnění na některých stanovištích, kde je obnova lesa obtížná, nebo hrozí eroze půdy, v těchhle případech může ministerstvo lhůty upravit a cílem je podpořit udržitelné a šetrné hospodaření s lesy, které bude podporovat přirozené funkce lesa i jeho stabilitu a biodiverzitu.
A poslední pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6381 se zaměřuje na to, aby lesy v prvních a druhých zónách chráněných krajinných oblastí byly klasifikovány jako lesy zvláštního určení, což znamená, že budou spravovány a chráněny s ohledem na ekologické funkce, jako je ochrana vody a biodiverzita. Dále navrhuji, aby ve třetích zónách chráněných krajinných oblastí a v maloplošně chráněných územích bylo možné také klasifikovat lesy jako lesy zvláštního určení, a to na základě žádosti. To má usnadnit správu těchto lesů a umožnit efektivnější provádění opatření na ochranu přírody.
Když to shrnu, všechny tyhle pozměňovací návrhy směřují k tomu, aby zejména státní lesy nebyly jenom místem pro těžbu dřeva a ekonomický zisk, ale také abychom brali v úvahu jejich přirozené funkce, jako je ochrana přírody, podpora biodiverzity a schopnost přizpůsobit se změnám klimatu. Já myslím, že chceme, aby lesy nejen produkovaly dřevo jako důležitý obnovitelný zdroj, ale aby pomáhaly zlepšovat životní prostředí a kvalitu života všech lidí například tím, že zadržují vodu v krajině, čistí vzduch a poskytují prostor lidem pro odpočinek a rekreaci. Naším cílem je ukázat, že lesy mají být pro celou společnost, kde mají velkou hodnotu, a my si je musíme chránit a podporovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan kolega Josef Kott a poté v obecné rozpravě pan poslanec Oldřich Černý. Vaše dvě minuty, pane poslanče. Prosím.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil zareagovat na slova své předřečnice, kolegyně Kocmanové. Těch pozměňovacích návrhů je tam skutečně hodně. Rozumím tomu, kam míří.
Na druhou stranu, chci ji ubezpečit o tom, že některé podzákonné normy skutečně to, o čem tady hovořila, už dávno řeší a záležitosti monokultur. Dneska už vlastně ani soukromý vlastník, ani vlastník, který obhospodařuje Lesy České republiky, městské lesy nebo ostatní lesy, si v podstatě nedovolí nasázet monokulturu. Je tam odborný lesní hospodář, který zodpovídá za to, co do daného lesa se má vysázet a jaká struktura podle nadmořské výšky nebo podle klimatických podmínek tam má být. Takže za mě je ten (návrh?) zbytečný, protože už to dneska máme vyřešeno. A když už ho nedonutí v podstatě odborný lesní hospodář, tak ho donutí podpora, protože ve chvíli, kdy daný vlastník nesplní tenhleten požadavek, tak nedostane finanční podporu ani na oplocenku, ani na výsadbu konkrétního porostu.
A ještě druhá záležitost, jak tady hovořila o plnění funkci lesa, Lesů České republiky, tak zde bych chtěl připomenout jednu poměrně významnou záležitost, protože Lesy České republiky, kde Ministerstvo zemědělství jako zřizovatel finanční prostředky, které ty Lesy České republiky vyprodukují, tak je vrací zpátky do Lesů České republiky, vrací je na obnovu lesů, vrací je do vodního hospodářství. Tak já bych se zde přimlouval, abychom nemluvili o tom, že lesy, které spadají do Lesů České republiky nebo do Vojenských lesů nebo do jiných státních lesů by neměly plnit hospodářskou funkci lesa jako takovou. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou. Chápu, že se hlásí pan ministr Výborný, prosím.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju. Já se tady musím státního podniku Lesy České republiky zastat, protože je to tak, jak říkal můj předřečník pan poslanec Kott. Státní lesy, a myslím, že v posledních letech je to vidět, skutečně jdou příkladem, jak se má odpovědně, udržitelně hospodařit v lesích, a to tak, aby byly vyvážené ty funkce, jak ta funkce hospodářská, a já jsem rád, že jsem tady mohl představit ten pozměňovací návrh, že ty prostředky budou i ve prospěch nestátních vlastníků, které generují státní lesy, ale tak i ta funkce sociální, kterou plní Lesy České republiky a stačí se podívat na jejich skvělou prezentaci na sociálních sítích, na webových stránkách Lesů České republiky, protože skutečně plošně, a je to zhruba 50 procent lesních pozemků v České republice, tak tu sociální funkci naplňují, ať už je to zpřístupnění lesů pro handicapované, pro vozíčkáře, ať už je to vytváření zón pro rodiny s dětmi a dále.
No, a pak samozřejmě plní také tu roli environmentální. Tady bych připomněl jenom program, který jsme vyhlásili někdy před měsícem, kdy letos v České republice vznikne 365 zón takzvaných ostrovů přírody, to znamená menších či větších biotopů z důvodu toho, že na tom daném místě máme chráněné druhy živočichů, chráněné druhy rostlin, a zaslouží si speciální management ze strany Lesů České republiky.
Tak možná, že se tady trochu traduje nějaká historie, která vždy nebyla takhle ideální, ale opravdu podívejme se na to, jakým způsobem k té vyváženosti funkcí lesa Lesy České republiky přistupují, a možná to propagujme taky, ať je to příkladem i pro Vojenské lesy, ať je to příkladem i pro soukromé vlastníky, protože myslím, že to je věc, která je hodna následování. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. David Pražák je další poslanec s faktickou poznámkou. Prosím, pane kolego, dvě minuty.
Poslanec David Pražák: Děkuji. Já je ani nevyčerpám, já jenom, paní kolegyně, já si myslím, že vy jste hlasovali pro rozpočet této vlády 2025 a v tom rozpočtu je, že jste jim, státnímu lesu, vzali 7 miliard korun, v letošním roce. Nehlasovali? Pokud jste nehlasovali, tak se omlouvám, já jsem myslel, že jste hlasovali. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. Klára Kocmanová se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Já opravdu jenom stručně v reakci na pana ministra. Já s vámi souhlasím, ale tím pádem není nic proti ničemu, abychom tohle deklarovali i přímo v zákoně.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. Vracíme se do obecné rozpravy. Oldřich Černý je přihlášen. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo ještě jednou, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi i v rámci této novely tohoto zákona se vyjádřit. Došlo i zde ke konstruktivnímu jednání, především v rámci několika sporných detailů, které jsme připomínkovali a na jejichž základě došlo k podstatným změnám, a proto i zde naše hnutí SPD tuto novelu podpoří. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, pořád se nacházíme v obecné rozpravě. Pokud se už nikdo nehlásí do obecné rozpravy ani z místa, a já nikoho v tuto chvíli nevidím, tak končím obecnou rozpravu.
Požádám o případná závěrečná slova? Není zájem.
Žádná hlasování o případných dalších návrzích tady nemáme, zahajuji tímto podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se o slovo přihlásil pan ministr Marek Výborný. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Já se tímto hlásím k dvěma představným pozměňovacím návrhům, jednak k využití prostředků z fondu zakladatele odvedených z LČR, číslo dokumentu 6366, a dále k pozměňovacímu návrhu pod číslem dokumentu sněmovního 6379, který se týká té drobné úpravy neoprávněné těžby. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Klára Kocmanová, která je další přihlášenou do podrobné rozpravy, prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Já se tímto hlásím k pozměňovacím návrhům číslo 6381, 6382, 6383, 6384, 6385, 6386 a 6387, které jsem odůvodnila v obecné rozpravě.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, pan kolega Hofmann je další přihlášen do podrobné rozpravy se svými pozměňovacími návrhy. Prosím.
Poslanec Jan Hofmann: Děkuji. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 6348 kolegy Václava Krále, který vyjasňuje, zpřesňuje funkce lesa. Les plní řadu funkcí, mimo jiné například stabilizuje klima, vyrovnává teplotní rozdíly a další, které v návrhu zákona nejsou definovány. Tento pozměňovací návrh je tak doplňuje. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Poprosím také pana kolegu Petra Bendla, aby se taktéž přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já si dovolím přihlásit se k pozměňovacímu návrhu sněmovního dokumentu pod číslem 6191. Odůvodnění je součástí dokumentu. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, a tím pádem končím podrobnou rozpravu.
Případná závěrečná slova? Rozumím tomu, že asi nebude o ně zájem ani od pana ministra, že ne, pane ministře? Pane ministře, závěrečná slova? Nebude zájem.
Tím pádem - nemáme již další návrhy o hlasování - končím druhé čtení tohoto návrhu.
Otevírám další bod, tím je návrh poslanců Marka Výborného, Michala Kučery, Karla Smetany, Petra Bendla a Tomáše Dubského na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, vězení pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů. Je to zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o sněmovní tisk 876.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Jste o bod... Pane místopředsedo, o bod dál jste.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano? Vydržte chvilinku.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Jsme u tisku 789, vy jste teďka uvedl tisk 876. Můžeme to sice prohodit, ale to je Poslanecká novela, kdežto teď je na řadě vládní tisk, číslo sněmovního tisku 789.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, rozumím tomu, to se omlouvám. V tuto chvíli se nacházíme...
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: V pořádku. I mistr tesař se utne.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: U sněmovního tisku 789, ano?
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Správně. Je to tak.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak to se omlouvám. V tom případě otevírám
Aktualizováno 14. 3. 2025 v 22:36.