(pokračuje Aleš Juchelka)

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úpravou vybraných agend v působnosti Digitální a informační agentury /sněmovní tisk 866/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ale v tuto chvíli jej nevidím, ale kývá na mě pan ministr Ženíšek, tak já prosím, aby se rovnou za pana ministra Jurečku ujal slova. Prosím.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím v zastoupení kolegy ministra Jurečky uvést návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úpravou vybraných agend v působnosti Digitální a informační agentury. Je to novela, která neupravuje jen jednu dílčí otázku, ale obsahuje řadu dlouho očekávaných změn, které pomohou digitalizaci státní správy a rozvoji eGovernmentu, a pokusím se shrnout jen ty nejdůležitější.

Zákonem o informačních systémech veřejné správy je do právního řádu České republiky implementováno takzvané nařízení o interoperabilní Evropě, která upravuje přeshraniční komunikaci a spolupráci digitálních veřejných služeb. Zákon dále usnadňuje dohled Digitální a informační agentury v oblasti identitních služeb. Novela zákona o poštovních službách zase zajistí, že držitelé poštovní licence budou moci využívat údaje ze základních registrů za účelem boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Pro Ministerstvo vnitra je nově založeno oprávnění delegovat působnost v oblasti provozu Centrálního registru výročních zpráv na jiný státní orgán nebo na státem zřízenou anebo založenou právnickou osobu. Dále pak v zákoně o elektronické identifikaci bude nově umožněno odejmout poskytovateli kvalifikovaného systému akreditaci bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy v případě, kdy to bude bezpředmětné. Například daná osoba je odsouzena za trestný čin nebo je vyhodnocena jako bezpečnostní riziko na základě informací bezpečnostních složek.

Zjednoduší se také i některé procesy spojené s poskytováním cloudových služeb ve veřejné správě, protože stávající úprava se ukázala jako příliš těžkopádná. Mění se také i právní úprava datových schránek, jejíž podstatou je zejména reakce na nedávnou judikaturu a poznatky z praxe.

Novela dále obsahuje i novinku v oblasti doručování písemností od veřejných orgánů, kdy do budoucna bude možné nechat si na žádost takové písemnosti doručit přímo do informačního systému, prostřednictvím kterého bylo učiněno samotné podání.

Do kompetenčního zákona se zakotvuje vládní kyberbezpečnostní dohledové centrum k ochraně klíčových komunikačních a informačních systémů státní správy, které budou rychle reagovat na kybernetické útoky.

Novela se dotýká i zákona o právu na digitální služby. Například právo na osvědčení digitálního úkonu bude upraveno tak, aby mohlo být efektivně a jednoduše realizováno. Dále pak dochází ke změně požadavků na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávání elektronického podpisu. Vzhledem k tomu, že se jedná víceméně o technickou novelu bez nějakých hlubších věcných změn, navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na třicet dnů. A tím se umožní, aby druhé čtení proběhlo už na schůzi v dubnu, respektive na dubnové schůzi. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Zaznamenal jsem váš požadavek. Prosím taky, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, nejprve vystoupím se zpravodajskou zprávou, kde se pokusím být objektivní, tak, jak zpravodaj má.

Návrh zákona upravuje několik klíčových zákonů ve vztahu k působnosti Digitální a informační agentury, která hraje zásadní roli v zajištění bezpečné a efektivní správy informačních systémů veřejné správy. Klíčovým cílem tohoto návrhu je zvýšení bezpečnosti a transparentnosti v oblasti elektronických veřejných služeb, zlepšení interoperability informačních systémů na národní evropské úrovni, umožnění širšího využívání digitální identifikace a prevence podvodů.

Hlavní změny v legislativě: za prvé, zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Jsou tu nové pravomoci Ministerstva vnitra, monitorování a dohled nad bezpečností informačních systémů veřejné správy mimo ty, které spravuje Ministerstvo obrany. Vytvoření rámcových pravidel pro zabezpečení a interoperabilitu systémů. Role DIA: dohled nad identifikačními službami, správa digitálních nástrojů a podpora digitalizace na státní úrovni.

Za druhé, zákon o bankách, sdílení údajů z DIA. Banky budou povinny spolupracovat s DIA při identifikaci klientů za účelem prevence podvodů, zpřístupnění údajů, DIA získá přístup k bankovním údajům v rozsahu potřebném pro zajištění elektronické identifikace a ověření identity.

Za třetí, zákon o svobodném přístupu k informacím. Umožňuje přenesené působnosti Ministerstva vnitra na DIA nebo jiné státem zřízené právnické osoby v oblasti přístupu k informacím.

Za čtvrté, zákon o informačních systémech veřejné správy. Správa systému DIA, DIA bude zodpovídat za správu klíčových informačních systémů a jejich propojení na evropské digitální služby, zavedení strategického řízení, dlouhodobý plán řízení informačních systémů zaměřený na jejich efektivní využití a bezpečnost.

Za páté, zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Automatické zřizování datových schránek, datové schránky budou zřizovány automaticky při zápisu subjektů do příslušných registrů, například při založení firmy, doručování dokumentů, zjednodušení doručování elektronických dokumentů prostřednictvím datových schránek.

Za šesté, zákon o elektronické identifikaci. Rozšíření z působnosti DIA, kde DIA získává pravomoc kontrolovat poskytovatele identifikačních služeb a spravovat akreditace, zvýšení bezpečnosti identifikačních prostředků, což znamená zavedení opatření proti zneužití identifikačních nástrojů, například eObčanek.

Za sedmé, ostatní legislativní úpravy, úpravy v evidenci obyvatel. Rozšíření pravidel správy údajů v registru obyvatel a dalších evidencích, evidence cizinců, zlepšení propojení informačních systémů v oblasti evidence cizinců, aby byla zajištěna přesnější data a jejich efektivní využití. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Já v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan zpravodaj.

Jenom připomenu panu ministru, že v obecné rozpravě musí zaznít jeho požadavek na zkrácení lhůt, pokud mě poslouchá. Ano.

Prosím, pane zpravodaji, můžete pokračovat.

Poslanec Robert Králíček: Je to pravda. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se též vyjádřil k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úpravou vybraných agend v působnosti Digitální a informační agentury, DIA. Tento návrh je dalším důkazem nekompetentního řízení digitalizace v České republice, kterou tato vláda od počátku svého působení nejenže nezvládá, ale navíc ji posouvá zcela chybným směrem. Na jedné straně nám vláda neustále tvrdí, že šetří veřejné prostředky, že je nutné omezovat výdaje a že není prostor na zbytečné úřady. Ale právě DIA je ukázkovým příkladem naprosto zbytečné instituce, která za více než rok své existence nepřinesla českým občanům vůbec nic. Mluvíme zde o agentuře s rozpočtem téměř 3 miliardy korun a 250 zaměstnanci. A jaký je výsledek? No žádný. Kde jsou slibované inovace? Kde jsou funkční digitální služby, které měly občanům usnadnit život? Místo toho přichází tento návrh, který DIA ještě více posiluje a rozšiřuje její pravomoci.

Tento návrh zákona znamená, že za prvé DIA získá větší přístup k datům občanů včetně bankovních údajů, to znamená rozšíření státní moci nad osobami, osobními informacemi lidí, aniž by vláda poskytla záruky, jak bude s těmito daty nakládáno. Za druhé, dochází k oslabení Ministerstva vnitra ve prospěch tohoto úřadu, to znamená roztříštěnost, správu klíčových digitálních agend, které by naopak měly být koncentrovány v jednom silném a odpovědném ministerstvu. Za třetí, mění se zákon o bankách, aby banky mohly předávat citlivé informace právě Digitální informační agentuře, to je naprosto nepřijatelný zásah do soukromí lidí. Za čtvrté, rozšiřuje se pravomoc DIA ve vztahu k registrům obyvatel. Jaká jsou rizika pro občany, když neefektivní a byrokratická agentura získá ještě větší moc nad osobními údaji? To všechno je v naprostém rozporu s tím, co by měla digitalizace státu znamenat. Zjednodušení, efektivitu a užitek pro občany. Jenže pod vedením této vlády jsme svědky naprostého opaku. Digitalizace se mění na nekonečné přerozdělování pravomocí, vznik nových úřadů a především nehorázné vyhazování veřejných financí. Proč DIA vůbec existuje? A zde se dostáváme k hlavní otázce. Proč nebyly její kompetence ponechány Ministerstvu vnitra, které už s digitalizací dlouhodobě pracuje? Odpověď je jednoduchá. DIA vznikla jen proto, aby si tehdejší vicepremiér Ivan Bartoš mohl vytvořit vlastní úřad.

Člověk, který byl nakonec vyhozen pro neschopnost, si prosadil agenturu, která dnes stojí miliardy, zaměstnává stovky lidí, ale výsledek je nula. Digitální a informační agentura byla od počátku nesmyslný projekt, který měl sloužit jen k posílení pozice jednoho politika. Ale teď, když už je tento politik mimo vládu, vláda místo toho, aby DIA zrušila nebo ji sloučila s jinou institucí, ji naopak rozšiřuje, což je naprosto absurdní a neakceptovatelné. Skutečný problém české digitalizace, dámy a pánové, není to, že bychom měli snad málo úřadů nebo málo agentur. Problém je, že stát digitalizaci nezvládá, místo aby vláda skutečně řešila problémy občanů, například sjednotila digitální služby do jednoho přehledného systému, vytvořila snadnou online komunikaci s úřady, zjednodušila podnikatelům přístup k eGovernmentu, místo toho vláda jen vytváří další a další úřady a rozšiřuje jejich pravomoci.

Je to stále dokola. Digitalizace je nástroj k dosažení cíle, kterým je moderní, pro klientsky orientovaná a standardizovaná veřejná služba. Jde o efektivní využití přínosů moderních ICT technologií k nutné změně fungování veřejné správy. Kolik lidí v této zemi už zkusilo využít digitální služby státu a zjistilo, že stejně musí nakonec dojít na úřad s papírem? Jak může vláda obhajovat existenci agentury za miliardy, když její přínos občanům je nulový.

Za hnutí ANO proto jasně říkáme: DIA by měla být zásadně přehodnocena, je potřeba vůbec? Za druhé, místo neustálého vytváření nových agentur a byrokratických institucí by se digitalizace konečně měla řídit srozumitelně a efektivně. Za třetí by měly být stanoveny jasné cíle digitalizace, které budou přínosem pro občany, a ne pro úředníky a politiky, kteří si zakládají nové úřady jen proto, aby měli funkce. Jasné cíle za nás vznikaly a byly vám předány v mašlích. Využijte je. Za čtvrté, pokud stát investuje miliardy do digitalizace, měli by lidé konečně pocítit její přínos, a nejen sledovat, jak vláda si mezi sebou přehazuje pravomoci. Vláda se snaží tento návrh prezentovat jako krok k modernizaci státu. Ve skutečnosti je to jen další důkaz, že kabinet Petra Fialy digitalizaci vůbec nerozumí. Místo řešení přichází další úředníci, další miliardové výdaje a žádné výsledky.

Dámy a pánové, my jako opozice nemůžeme podpořit návrh, který jen zhoršuje současný stav a dál komplikuje českou digitalizaci. Pokud to s digitalizací myslíte vážně, musím se ptát, zda DIA vůbec potřebujeme. A pokud ne, je čas tento úřad zrušit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Do obecné rozpravy vidím, že se už nikdo nehlásí... Z místa pan ministr Ženíšek. Prosím, pane ministře.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Děkuji za slovo. Jak jsem uvedl v úvodní řeči, navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Nikdo další se v tuto chvíli nehlásí, tím pádem končím obecnou rozpravu.

Požádám případně pana předkladatele o závěrečné slovo, pana zpravodaje taktéž? Není zájem.

Žádné hlasování o návrzích nepadlo.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Má někdo zájem navrhnout na přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru, než tomu, který jsem jmenoval? Vidím, že ne.

Tak já v tuto chvíli zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přihlášeno 121 poslanců a poslankyň, pro 100 (na tabuli: 101), proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento další návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Vidím, že nikoliv.

Tím pádem se vypořádáme s posledním hlasováním, tady zaznělo od pana ministra Ženíška, a to na zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů. Zaznamenal jsem (nesrozumitelné?) odhlášení všech, tudíž všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

V tuto chvíli jsem zahájil hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 102 poslanců a poslankyň, pro 47, proti 54. Tento návrh byl zamítnut.

Tím jsme se vypořádali se všemi hlasováními. Končím projednávání tohoto návrhu zákona v prvém čtení.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, projednali jsme stanovený pořad 132. schůze, kterou tímto končím.

Připomínám jen, že zítra, to je v pátek 14. března, budeme v 9 hodin pokračovat v přerušené 131. schůzi. Přeji vám hezký večer.

(Schůze skončila v 18.42 hodin.)

Aktualizováno 14. 3. 2025 v 22:36.