Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

3.
Vládní návrh zákona o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení) /sněmovní tisk 729/ - třetí čtení

Projednávání tohoto bodu jsme opakovaně přerušili dne 2. dubna tohoto roku, a to v rozpravě.

Děkuji, že již místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek a také zpravodajka garančního výboru, paní poslankyně Eva Fialová.

Pouze připomenu, že pozměňovací návrhy všichni máme uvedené ve sněmovním tisku 729/11. Ten byl doručen 6. března tohoto roku a taktéž usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 729/12.

A nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Dne 2. dubna byla ve svém vystoupení přerušena paní poslankyně Eva Fialová a já mám informaci, že již nepotřebujete pokračovat.

A nyní tedy mám přihlášeného s přednostním právem pana předsedu Andreje Babiše. Jenom vnímám hluk v sále, tak posečkáme chvilinku, než ti, kdo nechtějí vystupovat, opustí sál.

Tak, pane předsedo, až poslanci a poslankyně, kteří chtějí odejít, opustí sál, ujměte se slova. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobré ráno, vážené poslankyně, vážení poslanci. Bydlení je důležité pro mladé rodiny. Já bych chtěl tady vystoupit k tomu, co včera tady načetl poslanec ohledně bodu Porodnost. Když jsme schvalovali ten bod nebo hlasovali, tak tady byl v koaličních lavicích strašný smích, protože pravděpodobně porodnost není pro stávající koalici důležitá. Nejnovější statistiky jsou extrémně alarmující a loni se v České republice narodilo nejmíň dětí v historii vůbec, v historii statistiky, takže takové zprávy by měly být budíčkem pro každého politika, pokud mu opravdu záleží na budoucnosti naší krásné země.

A ráno, když jsem si pustil televizi, tak je to zase válka, budeme zbrojařská velmoc, budeme stále zbrojit. Pan premiér dokonce včera nebo ráno byl titulek, že naše budoucnost záleží, závisí na budoucnosti Evropské unie. Tak to fakt nechci. Já jsem si myslel, že tu budoucnost máme v našich rukou, měli bychom mít. A pokud samozřejmě v Bruselu, a my neznáme ty detaily, chtějí zbrojit, 800 miliard eur investovat, a všude se říká, že budeme mít jenom zbrojařský průmysl. Včera jsem tady dlouze mluvil o tom, jak nakupuje naše Ministerstvo obrany, a je to úplně šílená záležitost. Doufám, že policie nespí, že nespí, aspoň doufám, že je objektivní a sleduje to. Takže to jsou ty zprávy. Strašit.

No, škoda, že stávající koalice se nezajímá například o duševní zdraví našich dětí. Já jsem navštívil Opařany, to je vlastně, to má sto let to zařízení, a bojují o směšných nějakých 30 milionů korun. Nemají ani stacionář, mají jen ambulanci. Ukazovali mi, jak vypadají takové kliniky pro děti, které mají problémy s duševním zdravím, v Rakousku nebo v Německu, ale když volali na Ministerstvo zdravotnictví, tak jim řekli: Nejsou peníze. Ale na zbrojení jsou peníze. Respektive kdyby se nakupovalo pořádně, ušetříme desítky miliard, jsem přesvědčen. A já vám dneska řeknu jeden příklad, jak nakupují na ministerstvu. Takže to jsou ty zprávy. Místo toho, aby se pan premiér zajímal o tyto věci - a já kdysi jsem to vyřizoval na telefon, protože duševní zdraví našich dětí je důležité a děti mají stres, a taky z války mají stres, když slyší ty zprávy, ty špatné zprávy, ale to nikoho asi nezajímá.

Možná by se pan premiér mohl zajímat o to, že například teď kolik dětí se nedostalo na víceletá gymnázia, speciálně v Praze. Možná si to voliči budou pamatovat, že tady byl zájem o 5 500 míst, a ten radní za STAN to konečně navrhnul, ale ministr za STAN to zabil.

No, takže vrátím se k té demografii, a porodnost v České republice samozřejmě není jen otázkou demografie. Historie opakovaně ukazuje, že počet narozených dětí úzce souvisí s tím, zda lidé cítí jistotu, bezpečí a mají důvěru v budoucnost. Klíčovou roli přitom hraje nejen stát jako tvůrce podmínek, ale i společenská atmosféra, kterou pomáhá utvářet. Po první světové válce a vzniku Československa v roce 1918 následovalo období naděje a stability. V roce 1921 se narodilo rekordních 257 281  dětí. Lidé zakládali rodiny s důvěrou v nový stát a budoucnost. Během posledních let druhé světové války a bezprostředně po jejím skončení porodnost výrazně vzrostla. V roce 1944 to bylo 230 183 dětí a v roce 1946 pak 210 454. I v těžkých časech (hrála) roli víra v návrat k normálnímu životu a snaha o budoucnost. V sedmdesátých letech komunistický režim aktivně podporoval zakládání rodin, poskytoval výhodné půjčky, přiděloval byty, zavedl dlouhou mateřskou dovolenou a garantoval pracovní jistoty. Výsledkem bylo, že v roce 1974 se narodilo 194 215 dětí, což je nejvíce od roku 1948. Tento takzvaný socialistický babyboom byl důkazem, že když stát podporuje rodiny a existuje pocit stability, lidé zakládají rodiny častěji.

Po roce 1989 došlo vlivem ekonomické transformace k prudkému poklesu. Mimochodem, zajímavé je, že od revoluce, kdy tedy lidé čekali tu skvělou budoucnost - bezpochyby, demokracie, svoboda slova, tedy zatím - tak si představte, nejvíc se narodilo v roce 1990, hned po revoluci, 130 564, ale pod vlivem ekonomické transformace, když tady rozprodali téměř všechno a taky toho dost zničili, naše ODS a spol., došlo k prudkému poklesu. Rostla nezaměstnanost, chybělo dostupné bydlení a celkově převládal pocit nejistoty. V roce 1996 se narodilo jen 90 446 dětí, to je výrazný propad oproti předchozím dekádám. Porodnost se později stabilizovala, ale v období 2010 až 2013 opět výrazně klesala. Zatímco v roce 2010 se narodilo 117 000 dětí, už tři roky později, v roce 2013, už jen 106 000. Na pokles měly vliv domácí ekonomické zásahy, především zvyšování daní a takzvané reformy veřejných financí - to známe - které zhoršily podmínky pro život a oslabily podporu rodin.

Od roku 2014 porodnost opět rostla, podpořená stabilní ekonomikou, dobrou zaměstnaností a fungující sociální podporou. Vrcholu dosáhla v roce 2017, kdy se narodilo 114 405 dětí, a podobně vysoká byla i v roce 2018 s počtem 114 036 narozených. Poté počet narozených mírně klesal - ano, přišel covid, trend se obrátil, ale za naší vlády jsme znovu se vrátili k růstu a v roce 2020 ze 110 220 se porodnost zvýšila v roce 2021 na 111 793.

Od roku 2022 však porodnost znovu rychle klesá, a pokud včera byl načtený ten bod, že je to díky Fialově vládě, a všichni se smáli, tak se to dá i zargumentovat. V roce 2023 se narodilo jen 91 149 dětí a v roce 2024 pouze 84 311 dětí - historicky nejméně - a tento vývoj není náhodný. Vláda nejenže neposiluje důvěru a nepodporuje mladé rodiny, ale často sama přispívá k nejistotě. Místo toho, aby vytvářela podmínky pro klidný život, zvyšuje napětí ve společnosti, toleruje nedostupné bydlení. To bydlení, to vám přečtu tady tweet jednoho novináře z rána, to je taky 45 miliard škody (Poslanec Babiš pokládá složku na pult a poklepává na něj.), Bartoš a Fiala, k tomu se dostanu. Takže tahle vláda neudělala pro mladé rodiny vůbec nic. Jen toleruje nedostupné bydlení a naopak ho zastavila, celé to bydlení, zhoršuje dostupnost péče o děti - zkuste si, vážení spoluobčané, sehnat nějakého dětského psychiatra nebo dětského pediatra - a straší válkou: stále válka, válka, válka, ano, aby se nemluvilo o tom, co já tady mluvím, o tom, co lidi běžně zajímá, o tom, co zajímá i například školní jídelny, kde asi nějaká vegetariánka udělala nějakou vyhlášku. Oni chtějí našim dětem diktovat všechno, ale na to, aby vytvořili podmínky, aby se dostaly i na ty školy nebo aby sportovaly, tak to ne. No, takže logicky za těchto podmínek tato atmosféra vede k tomu, že mladí lidé váhají s rozhodnutím založit rodinu z ekonomických důvodů, a samozřejmě je to otázka i bydlení, a hlavně bydlení. Závěr je zřejmý - porodnost roste tam, kde lidé věří, že má smysl zakládat rodinu, že budou mít kde bydlet, z čeho žít a že jejich děti budou mít budoucnost. Když tato důvěra chybí, porodnost klesá.

Já myslím, že všechno, co sem tady přečetl, je jasné. Můžeme se podívat, co tahle vláda měla v programovém prohlášení, v části Podpora rodinných financí. Vážení spoluobčané, ale vy dobře víte, že tahle vláda nesplnila nic a lže neustále, na začátku, každý den. Co tam bylo napsané: Zavedeme valorizaci slevy na poplatníka - nesplněno, zavedeme daňové prázdniny se zastropováním výše příjmu pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí - nesplněno. A já vám jenom připomenu, jak tahle vláda řešila rodičovský příspěvek, jak dlouho to trvalo, jaký tam byl boj - a my dobře víme, že ODS i TOP 09 jsou absolutně asociální strany, které nechtějí pomáhat lidem - a tam, jak se dohadovaly, a nakonec to bylo zavedeno až od ledna 2024, až od ledna 2024, na směšných jenom o 50 000 korun, ano, a samozřejmě udělali to tak, že ti, kteří mohli dostat poměrově ty peníze, tak to udělal jenom u čistě nově narozených dětí od 1. ledna, takže ten, kdo se narodil 31. 12., tak ti rodiče měli smůlu.

A tím, že vláda způsobila samozřejmě inflaci a vyhnala ji až na 19 procent, a stále nechápe, že elektřina je to, co je klíčové, tak to dopadlo pro ty rodiny, jak to dopadlo, takže jednoznačně je vidět, že tahle vláda na budoucnost kašle, že ji to vůbec nezajímá, že stále mluví jenom o válce, o strašení a tak dále.

Bohužel, podle těch statistik národ vymírá. Narodilo se 84 311 dětí a zemřelo 112 000 (lidí), takže je to nějakých - nevím, 29 000 asi - méně, takže národ vymírá. To, že máme více obyvatel, samozřejmě máme hlavně více díky tomu, že sem přišli cizinci. A my, kteří kritizujeme ilegální migraci a nechceme dopadnout, jak to vypadá ve Velké Británii nebo ve Švédsku nebo v Nizozemsku, že ti přistěhovalci postupně mají stále větší a větší podíl na počtu obyvatel, tak to bychom asi nechtěli.

Takže já myslím, že to jsou důležité věci a včerejší smích tady kolegů z koalice není namístě a je to skutečně velký problém. Vy jste těm lidem vzali to, co my jsme zavedli. Osekali jste výhody jako školkovné, slevu na manželku nebo slevu na studenta, zvýšili jste samozřejmě daně a tak dále. Takže některé země mají speciální program pro rodiny a my ho taky budeme mít do příštích voleb. Samozřejmě tohle je výkaz práce naší vlády (Ukazuje knihu "Může za to Babiš a jeho vláda".), kde se jasně píše, co my jsme udělali. A ten rodičovský příspěvek tehdy, když my jsme byli ve vládě, se nenavyšoval od roku 2012 - to byla zase tahle vláda, zase ODS a TOP 09 a... to je úplně jedno, nebo SPOLU - a my jsme ho tehdy navýšili z 220 000 na 300 000, ano, a pro vícerčata z 330 na 450 tisíc, takže zásadní změnou za nás bylo i dočerpání rodičovského příspěvku. To znamená, že rodič z něj nepřišel ani o korunu, ano? Taky třetina rodičů, kteří sami vychovávali své děti a byli ohroženi přímou chudobou, proto jsme zejména pro samoživitelky prosadili takzvané náhradní výživné. Díky němu vlastně ty matky nezůstaly bez peněz. Prosadili jsme novelu zákona o dětských skupinách. My jsme se věnovali lidem, my jsme se věnovali jejich problémům a to budeme dělat samozřejmě i v našem programu. Takže smát se tomu, že vy se na tom podílíte - já myslím, že se to dá zdokladovat a i v průzkumech to tak vychází.

Je jasné, že my... Naše číslo, pane premiére, není 3 procenta HDP na obranu, která nejste schopen plnit. Ani ta 2 procenta tam nemáte, jenom fixlujete. Naše číslo je, vážení spoluobčané, 2,1 - porodnost dítěte na ženu. To je naše číslo. My jsme byli někde, si to pamatuji, na 1,83 v roce 2020. Takže naše číslo, vážený pane premiére, je budoucnost naší země. Budoucnost lidí! Asi nechceme, aby v budoucnu tady byly menšiny, které budou mít 10, 15 procent obyvatel, ne? To nechceme. Takže ne 3 procenta, která nejste schopen splnit, ale ta porodnost! A bez lidí, bez dětí, bez nové generace ani žádná armáda dlouhodobě fungovat nemůže.

Já jsem zvědav, jestli když máte ve středu vládu, protože v pondělí je vždycky pan premiér v Brně - a on tam stříhá ty pásky - a teďka jsme se dozvěděli, že pan premiér při svém premiérování vydělal na univerzitě milion (Poslankyně Schillerová reaguje: Je to borec! a tleská.), vlastně on má pětinový úvazek a podle těch článků, které vyšly, a samozřejmě média, která to zveřejnila - to, že samizdat, to jo (Směje se.), to ta hlavní - takže pan premiér od začátku stávajícího volebního období vydělal milion a měl by pracovat, jeden den v týdnu by měl přednášet. Tak nevím, kdy přednáší, kdyby to bylo za Babiše, tak všichni řvou: Podvod, podvod, podvod! - žlutý pásek, Česká televize. Ale o tom se nemluví, takže není jasné, jak to pan premiér stíhá, když v pondělí otvírá nějaké věci, a toto. To jsem tak jen odbočil, že dneska je vláda, protože ta vláda samozřejmě, většina je z Moravy, tak proč by jezdili v pondělí do práce. My jsme mívali vlády v 6 hodin ráno kdysi, a v pondělí. No, to je jedno.

Co jsme se ráno dozvěděli? Takže abych to nějakým způsobem uzavřel, chci jenom říct, že bez zdravé demografie zkolabuje důchodový systém. Ne ta vaše důchodová reforma zfixlovaná, kde říkáte, že lidé budou pracovat déle za méně peněz - zhroutí se sociální péče, ekonomika ztratí výkon a žádné miliardy na obranu to nespraví.

Takže, vážený pane premiére, rodina je základ státu. Pokud chceme silnou, bezpečnou a prosperující zemi, a to my chceme v hnutí ANO, musí být prorodinná politika naprostou prioritou, a to pro naše hnutí ANO byla a je, vždy byla, je a vždy bude, protože bez dětí není budoucnost a bez budoucnosti není co chránit, aby bylo jasno. Takže já myslím, že rodiny, které to slyší, vědí, o čem mluvím.

Co jsme se ráno dozvěděli na sítích: no, dozvěděli jsme se, že - a to publikoval novinář, který se k tomu hlásí, takže mám to jako zdroj, a publikoval tenhle audit (Ukazuje na papíry, které drží v ruce.) - to je zničení stavebnictví v České republice. To je dílo Pirátů a tady se píše v tom auditu, že potenciální škody jsou nějakých 45 miliard. Slyšíte dobře, 45 miliard potenciální škody, hrozící sankce zhruba 4 miliardy, takže já myslím, ten audit bychom měli tady asi projednat a říct si, jak to tedy bylo, protože samozřejmě to, že ráno zase hlásili, jak jsou drahé byty a nejdražší jsou v Praze, snad jsou dražší už než ve Washingtonu, tak to je důsledek toho, jak funguje tahle vláda. Takže, pane premiére, hlavně tedy celá vláda, hlavně tedy pan Bartoš, který nás přesvědčoval, jak to všechno bude, jak Piráti říkali, že jsou ti digitální experti, tak tady to máte, 45 miliard potenciální škoda. Nestaví se a je to velký průšvih. Velký průšvih!

Já jsem si ještě znovu, protože samozřejmě vláda zapomněla, a nevím, jestli tady vlastně někdo je... Zase tu není nikdo... (Otáčí se do prázdných vládních lavic, pak si všimne ministra u stolku zpravodajů.) Jo, aha, pardon, vy jste tady, omlouvám se. No, tady se píše v ústavě, článek 68, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, takže my se samozřejmě snažíme, aby nám tady někdo odpovídal (Se smíchem.).

A mě strašně baví, že když teďka máme 45 miliard potenciální škodu a Jurečka se chlubil, jak je geniální ajťák po tom, co vlastně zničil naše lesy - protože nedal na kůrovce nic, poškodil zemědělství, teďka poškodil důchodce, ničí sociální systém - tak ten geniální ajťák, tady je utajená zakázka ajťáků od Jurečky, podepsána byla až dodatečně. No, tak to by nám možná mohl pan ministr vysvětlit, že smlouva o zákazce IT firmy Tekies se v registru objevila, až když se o to začali zajímat novináři. No, takže všichni víme, jak to funguje, ne? Ono to asi funguje à la Motol, tato výběrová řízení. Takže teď bylo taky zajímavé se dozvědět, co vlastně jako speciální bod se děje, protože vláda stále tvrdí, že nemá peníze. Nemá peníze, samozřejmě, pro lidi ze zdravotním postižením, pro lidi s duševními chorobami a tak dále.

Včera už jsem nechtěl zdržovat, ale tady vám povyprávím jeden příběh o tom, jak se nakupuje na Ministerstvu obrany, a to jsou pásová bojová vozidla pěchoty. Vozidlo - v návrhu rozpočtu na rok 2023 se počítalo s celkovou částkou 51,7 miliardy na nákup 210 kusů. Kniha rozpočtu na rok 2023 obsahuje, že akce číslo 107V081002031, pásové bojové vozidlo pěchoty, jeho modifikace, nákup: "Cílem stěžejní armádní zakázky je pořízení 210 pásových obrněných vozidel v sedmi modifikacích a 29 dílenských vozidel T815-7, 8 x 8 ve třech modifikacích, z důvodu obměny morálně a technicky zastaralých vozidel ruské výroby BVP. Usnesením vlády číslo 635 ze dne 20. července 2022 bylo rozhodnuto o novém zadání veřejné zakázky formou přímého oslovení vlády Švédského království a akce plánovaná k ukončení do roku 2028." A podle oficiálních čísel cena po přepočtení na jedno vozidlo z těch 51 miliard byla 246 milionů.

V průběhu první poloviny roku 2023 probíhalo vyjednávání se švédskou stranou. Oproti původním nabídkám došlo ke dvěma zásadním změnám. Došlo k doplnění inflační doložky - nechápu, proč - původní soutěž a nabídky z roku 2022 obsahovaly pevnou cenu, to znamená, včetně zahrnutí předpokládané inflace. Požadavky na vozidla byly ochuzeny - to se tak dělá - tím, že se vyhodily rušiče a maskovací sítě. Ministerstvo obrany to samo potvrdilo ve své odpovědi dne 13. října 2023 na interpelaci poslance z hnutí ANO Růžičky. Paní Černochová při interpelaci ve Sněmovně 12. 10. 2023 uvedla naopak: "Tento požadavek vznikl ze strany vojáků a jejich důvody byly takové, že v tuto chvíli není zapotřebí, aby to bylo u všech vozidel, takže my jsme to nijak nezpochybňovali, a máme za to, že tahle úspora v tuhletu chvíli byla velmi vítaná." Dále, tyhle dotazy možná můžeme, jestli pan kolega Bělica souhlasí, směřovat pak konkrétně na výbor, taky interpelace, aby tam sami vojáci řekli, co z těch věcí vlastně oni navrhovali, že to tam nemusí být v tom rozsahu. Když tady byla debata o té aktivní ochraně, tak ta je na variantách s kanonem pouze v této fázi přípravy a na ostatních variantách pro rušičky je tam příprava. Obojí je tedy na základě rozhodnutí armády. Podle našich zdrojů blízkých generálnímu štábu byly tyto komponenty vyňaty na popud náměstka Šulce s cílem udržet původní cenu a jedná se cirka o 4 miliardy. Tak, dobře slyšíte.

Podle našich informací byla změněna výbava, je to celkem dost peněz, a to je samozřejmě absolutně v rozporu s prohlášením Jany Černochové, že Švédové nám drží cenu, pokud uzavřeme smlouvu do června 2023. Je to v rozporu také s memorandem mezi Ministerstvem obrany a BAE Systems ze dne 22. 12. 2022. Tam se píše: "The purchase price will not exceed" - české koruny 51 684 300 000 - "VAT included. This purchase price is valid until 30th June 2023 ". Odkaz zdroje: Ministerstvo obrany, mocr.army.cz, Informační servis: "Ministerstvo obrany udělalo další významný krok k nákupu BVP od Švédska. Kniha rozpočtu na rok 2024 obsahuje akce číslo 107V08" a tak dále - pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace, nákup, financování. Dodávka 246 pásových bojových vozidel, sedmi modifi(kací?) - a tak dále, nebudou to celé číst.

No, zkrátka cena po přepočtení na jedno vozidlo je 287 milionů. Původně to bylo 240, teď je to 287 milionů. Ve Sněmovně paní Černochová neříkala pravdu, když tvrdila, že jednotková cena je dokonce nižší, než byly nabídky za Metnara - není to pravda. A tady cituju stenozáznam: "Mimochodem, pane poslanče Víchu, na ta baevka zůstala zachována jednotková cena, takže tady opravdu to považuji prakticky za zázrak." No, tak je to fakt zázrak, že někdo takhle nakupuje. Je to absolutní nekompetence a neuvěřitelný amatérismus, a hlavně, já už jsem včera říkal, že ministerstvo většinu smluv nezveřejňuje.

Ve Sněmovně 18. 10. 2023 poslanec hnutí ANO Růžička poukázal na celkovou částku 70 miliard v návrhu rozpočtu na rok 2024 a na další roky. Na to paní Černochová reagovala argumentem podivným - nebudu číst, co mám tady napsáno, akorát se ukázalo, že ona sama neví, co má ve svém vlastním kapitolním sešitu sestaveném pro rok 2024. Cituji: "Já bych chtěla poprosit paní předsedkyni klubu ANO Schillerovou, aby nějakým způsobem edukovala pana poslance Růžičku, jak se sestavují kapitolní sešity, jak se sestavují rozpočty, protože pokud pan kolega Růžička tady přečetl tyto zásadní informace, kterým jistě tady všichni porozuměli, tak možná mu unikla jedna podstatná - on hovoří o rozpočtu 2023, ale uznejte, paní Schillerová, že v roce 2022 - v prosinci jsme schvalovali rozpočet - nikdo z nás nemohl vědět, jak dopadne výběrové řízení, respektive G-to-G jednání se švédskou stranou, a jestli se opravdu podaří udržet tu cenu, která tam byla. Ta jednotková, jak my říkáme, za pana Metnara, vždycky se do toho rozpočtu dává odhad. Samozřejmě v dalších letech už rozpočet bude přesně kopírovat to, co uzavřelo v těch smlouvách ministerstvo, včetně plánování a tak dál." To jsou všechno citace ze Sněmovny.

No, jaký je tedy závěr? Za Metnara v soutěži vozidlo stálo 246 milionů kus, vyjednáno paní Černochovou za 287 milionů, ano? A to jsou ještě vozidla vykuchané o rušičky, maskovací sítě a možná jiné věci, aby Švédům zůstal vyšší zisk. To je podle našich informací. A určitě se někdy dozvíme a někdo nám odpoví na tuhle analýzu.

Pokud budeme předpokládat, že Ministerstvo obrany ochudilo specifikaci - nutno říct, že na úkor bezpečnosti vojáků - o 4 miliardy, tak se dostáváme k závěru, že původní cena měla být 227 milionů, to znamená, rozdíl je 60 milionů kus, to znamená nárůst ceny o 26 procent, a to jen proto, že Ministerstvo obrany zrušilo soutěž a začalo jednat napřímo se Švédy. Proč to nesoutěží? Mimochodem, 8. 7. 2022 poslala General Dynamics nabídku na Ministerstvo obrany i do Sněmovny na vozidla ASCOD se slibem, že dodrží původní cenu a přenesou výrobu do České republiky. Je to pravda? Pane premiére, neměl byste se na to podívat? Tohle Ministerstvo obrany úplně ignorovalo.

A je to něco podobného, že to nechcete soutěžit, jako u těch tanků. Dostali jste staré německé šunky, abyste je rekonstruovali za 600 milionů, abyste nakoupili za miliardy ty nové, místo toho, že by mohli oslovit i ty abramsy a další. Takže Ministerstvo obrany to nakoupilo mnohem dráž, než kdyby šel tendr dál.

Průmyslová spolupráce 40 procent není pravda, je to podvod. Tady se píše - údajně: "Powerback, korba, hydraulika, kola, odpružení, pásy, zbraně - vše se vyrábí jinde. V České republice se pouze svaří věž, provede finální složení, dodá optika a nějaké kabely. Dosud není vyjednána servisní smlouva. Lze tedy očekávat, že když už jsme teď v režimu vendor lock, tak vyjednávací pozice s BAE bude velmi nevýhodná a náklady na servis tak budou výrazně vyšší, než když se dojednaly parametry na začátku."

Takže, vážení spoluobčané, takhle nakupuje Ministerstvo obrany, ano? Stovky milionů tečou pro dodavatele a pro lidi, pro děti peníze nejsou. Proto se stále mluví o válce, proto se stále straší. Pravděpodobně i Evropa... Zavřeme veškerý průmysl a budeme vyrábět jenom tanky a další věci. No, co mi to jen připomíná? Ty doby vzdálené...

Takže já bych chtěl jenom říct, že já jsem tady vystoupil proto, jak jste se včera tady smáli té porodnosti - nejhorší číslo v historii, totálně asociální vláda. Rodiny pro tuto vládu neznamenají nic, ani naše děti. No a to bydlení? To si můžete přečíst asi potenciálně největší škodu, například nákupu NET4GAS, který jste koupili prodraženě, tak podle privátních analytiků asi o - kolik to bylo? - 15 a 5, asi o 20 miliard. Takže desítky miliard tečou a my nemáme právo se ptát, protože pan premiér by chtěl, všechno aby bylo uzavřené, aby to lidi neslyšeli. Takže chci jenom říct, že (na) tyhle věci my se budeme ptát, máme na to nárok. Ale to, že nám nikdo neodpoví, to nevadí. Podstatné je, aby občané věděli, jak funguje tahle vláda.

Děkuju za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní mám s přednostním právem tady přihlášku paní předsedkyně Aleny Schillerové, takže se táži, zda ji chce využít? Stahuje.

A potom zde mám přihlášku, také s přednostním právem, jakožto zastupování předsedy klubu.

Pardon? Faktická, správně, děkuju za upozornění. Tak to jenom zrekapituluji: pak tady mám přihlášku jako zastupování předsedy klubu pana poslance Bartoše a máme tady dvě faktické, a sice pan předseda Marek Benda - ale toho nevnímám, že by byl v sále - a potom pan poslanec Karel Haas. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, jdu s velmi krátkou faktickou. Já jsem chtěl mluvit, vaším prostřednictvím, k panu předsedovi Babišovi. Nepovažuju za úplně - on teďka odešel, ale snad mě uslyší v předsálí - nepovažuju za úplně fér, vracím se k poslední části jeho vystoupení, to, že tady politicky zaútočí na ctěnou kolegyni, ministryni Janu Černochovou. Nepovažuju to (za) fér řeknu ani lidsky, ani politicky. On jako muž zaútočí na ženu, na ministryni, v době, kdy tady paní ministryně není, nemůže na něj reagovat. Já rozumím politice, rozumím tomu, že nějakým způsobem řeknu máme a můžeme mít, a je to v demokracii normální, oponentní názory, ale to, že pan předseda jako muž zaútočí na paní ministryni v době její nepřítomnosti, to jako sportovec hodnotím, že je relativně hodně unfér. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní paní předsedkyně Alena Schillerová také s faktickou reakcí.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak já na pana poslance Haase, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Ono to je těžké, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, protože tady členové vlády nejsou nikdy, takže to bychom nemohli mluvit nikdy. Já chápu, že by se vám to líbilo, ale to určitě se nedočkáte. Pan předseda mluvil včera. Tuším, že paní ministryně tady byla, mohla reagovat včera. Vystupoval včera. Chtěli jsme mluvit na té schůzi, kterou jste uzavřeli, k tomu taky nedošlo. Takže to máte těžké, my prostě někdy mluvit budeme. To se nedočkáte, že byste nás umlčeli. Tak mluvíme prostě, když ten prostor máme. A že tu nemáte členy vlády s výjimkou pana ministra, který je předkladatel, to je váš problém. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se tedy dostáváme k přihlášenému Ivanu Bartošovi a poté předpokládám, že budeme pokračovat dále v rozpravě podle přihlášek na tabuli.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vážené dámy a vážení pánové, já už ani nevím, kolikáté je to třetí čtení, které se někdo snaží zbrzdit nebo vyobstruovat. Sněmovna začala před hodinou, my jsme tady 46 minut poslouchali pana poslance Andreje Babiše, který tady vystupoval k celé řadě témat. Faktem je, že my máme projednávat a schválit zákon, na který čekají desetitisíce, v tom horším případě statisíce lidí v České republice.

Když se podívám do historie několika předchozích vlád, tedy vlády Andreje Babiše minulé a i vlády pana Sobotky, kde byl Andrej Babiš ministr financí, Česká republika - a nenechte se mýlit: už v té době probíhala krize bydlení. Za posledních deset let se ceny nemovitostí, ale i nájmy zvedly skutečně enormně. Ceny nemovitostí několikanásobně, nájmy ostatně také. Přesto se této Sněmovně, a nevím proč, nepodařilo nikdy schválit ten zákon, který třeba připravovala paní Marksová, o který se snažila, myslím, že paní Maláčová v té vládě se sociální demokracií.

Ten zákon se tenkrát jmenoval zákon o sociálním bydlení a skutečně řešil situaci, řekl bych pouze, i když to číslo je stále dramatické a je rostoucí, zhruba 160 000 lidí v České republice, u nichž většinu těchto lidí tvoří rodiny a v kterých jsou děti. To jsou ti lidé, kteří z nějakého důvodu nebydlí ani ve vlastním, nemohou bydlet ani v klasickém komerčním nájmu, nejsou pro ně třeba ani obecní byty, takže v bytech sociálních nebo v azylových domech nebo někde u obchodníků s chudobou.

Já si pamatuju debaty ještě z minulého volebního období, kdy Piráti byli v opozici a podporovali dialog Ministerstva práce a sociálních věcí, neboť zde je přesah právě do sociální oblasti a Ministerstva místního rozvoje pod vedením Kláry Dostálové, přesto ten zákon schválen nebyl.

V Národním plánu obnovy, když jsme byli požadováni představit potřebné reformy, zejména v oblasti s bydlením, se objevila celá řada věcí. Jednou z nich byl i tento Evropskou unií velmi podporovaný zákon - zákon o dostupném bydlení a já si pamatuju - nevím, jestli tam tenkrát byli senátoři za hnutí ANO, rozhodně tam byli senátoři za KDU-ČSL, rozhodně tam byli senátoři za ODS - kdy jsme v začátku tohoto volebního období v Senátu podepisovali memorandum se Senátem, zástupci obcí a dalšími o tom, že připravíme zákon o podpoře bydlení - nikoliv zákon o sociálním bydlení, který míří pouze na pomoc těm zhruba 160 až 170 tisícům lidí bez domova, ale zákon, který pomůže dalšímu množství lidí, kteří z nějakého důvodu jsou ohroženi ztrátou bydlení.

Já mám možnost - i dříve jako ministr, i jako politik nejen zvolený za Ústecký kraj ve Sněmovně - se bavit s lidmi každý den. Když jsme spustili - protože doba se změnila, ono už taky těch lidí, co jsou ohroženi ztrátou bydlení, není nějakých 700 000, což bylo zhruba v době roků 2000 až 2021, ale vzhledem k rostoucím cenám energií, nájmů i životních nákladů, včetně třeba nákupu potravin, těch lidí, kteří stěží vyžijí, a nějaká drobná příhoda v jejich životě, ztráta zaměstnání, nemoc, ztráta partnera nebo třeba i rozvod je vede do momentu, kdy mohou téměř okamžitě, byť zde máme ze zákona výpovědní lhůty, o bydlení, ve kterém jsou, přijít, nemají žádnou reálnou pomoc v danou chvíli, pokud sami si neporadí, jak se na trhu zorientovat takovým způsobem, aby ze své finanční situace dokázali nové bydlení třeba i v komerčním nájmu získat - takže ne na 160 000 lidí zákonem o sociálního bydlení, ale na milion a půl lidí zákonem o podpoře bydlení mířila tato úprava.

Já jsem zhruba už před dvěma lety představil tento zákon ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s využitím evropských zdrojů jsme ten zákon pilotovali zhruba v 70 městech České republiky, kde se zřídila kontaktní centra pro bydlení, kde se spustil systém vzniku kvazi bytového fondu, ta městská realitka, a ten zákon je úspěšný. Můžete si číst články, dokonce i v Mladé frontě DNES myslím, že ten článek vyšel, což mě poměrně překvapilo - možná to tam nebylo, možná to bylo na rozhlase - o tom, jak třeba v Olomouci ta kontaktní centra už pomohla stovkám lidí. Za mnou ti lidi chodí na naší kampani Máte přání a říkají: Pane Bartoš, my nevystačíme s nájmem, my bychom se přestěhovali, ale skutečně nevíme, jakým způsobem se popasovat s realitkami... Vyskakují na ně všude informace o tom, jak někdo flipuje části nemovitostí a podíly na bytech. Ti lidi se bojí, že o to bydlení přijdou, nevědí, jakým způsobem můžou žádat třeba o pomoc na složení kauce, skutečně se v tomto neorientují, a naší ambicí není jenom řešit krizi bydlení ve smyslu výstavby nových bytů, na což třeba míří programy na dostupné bydlení, kde staví obce, ale je, aby lidé, kteří normálně bydlí, chodí do práce, to bydlení neztráceli, aby se nám ta množina těch 160 000 lidí ideálně nezvětšovala a v případě zavedení toho zákona v plné jeho míře, tedy tak, jak jsme ho navrhli - a hovoří o tom i RIA, aby se tato množina lidí snižovala.

Úplně na vstupu této debaty, ještě za vlády Andreje Babiše, představily organizace, které se tím dlouhodobě zabývají, velmi detailní studii, kolik nás neřešení té situace, to, že nám lidé ztrácí bydlení a padají do skupiny těch již skutečně potřebných, kolik to stojí Českou republiku ročně. To nebyly odhady, konzervativní výpočty hovořily o 4,5 miliardách ročně. Prokazovaly se pouze věci, které lze dokázat, nikoliv ty, které dokázat v danou chvíli nejdou, byť je tušíme. Například se nepodařilo prokázat, že tím, že přijdete o bydlení, automaticky přestanete chodit do práce a máte tam nějaké další projevy, ale například zdravotní péče, například náklady na sociální služby, které souvisí už s tím, když se do té skupiny propadnete, a mnohá další.

Proto jsme připravili zákon, který nejen pomáhá lidem, kteří již v té krizi jsou, ale zabraňuje lidem se do této krize dostat. Ten zákon měl poměrně dlouhého putování, jak už to bývá, zejména pokud existují skupiny, kterým drahé nájmy a drahé nemovitosti vyhovují a tu situaci řešit nechtějí, zejména pokud ten zákon odšpuntovává i možnosti využití již existujících bytů, které jsou z nějakého důvodu neobsazeny, a ta cesta byla krkolomná.

Nicméně se zhruba před rokem podařilo na vládě, kam jsem tento zákon přinesl pro projednání LRV, tento zákon schválit a poslat ho sem do Sněmovny. Já zdůrazním ještě jednou to slovo "schválit". Existuje taková věc, jmenuje se koaliční smlouva - pro někoho je to důležitý dokument, pro někoho to je cár papíru - která hovoří o tom, že pokud vláda schválí nějaký návrh zákona, tento návrh je koaličně závazný. To znamená, že by strany, které ho v té vládě schválily, neměly tento zákon náhle měnit, pokud s tím nesouhlasí ministr, v tuto chvíli ministr Kulhánek. Tudíž tento boj, který se tady vede - a ten zákon už je v Sněmovně taky přes půl roku, zatímco lidi čekají na to, že se ta situace začne řešit -vlastně ukazuje, že ani koaliční smlouva současných koaličních partnerů úplně ne vždycky platí.

Já bych se zaměřil na dvě věci, které si myslím, že jsou skutečně skandální. Aby ten zákon fungoval - a není to zákon o sociálním bydlení, kde se psalo, že obce mají povinnost stavět sociální byty: proč by to ta obec dělala, když nemá žádné sociální případy? Proč by ta obec měla byty, které nemůže jinak použít než pro lidi, kteří už skutečně spadají do skupiny té sociální nouze? Takže ten zákon zavedl to - a obce na to byly připraveny a prostředky na to byly vyjednány - že vznikne po republice zhruba 200 kontaktních center pro bydlení tak, jak jsme to udělali v pilotech s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pak se objevily výhrady, zejména pana ministra Kupky z ODS, ale i pana Stanjury, jejichž mantrou je: Musíme ten stát udělat lepší, ale ideálně na tom nebudou pracovat žádní lidi, protože tady potřebujeme škrtat jednotky úředníků, což mě vždycky strašně překvapilo, že velkou část vládních debat jsme strávili o tom, jestli někam připsat čtyři úředníky, třeba na Úřad pro kontrolu hospodaření politických stran, který řadu politických stran vyloženě štve, jestli to je dobře, nebo špatně, a neustále se řešily jednotky personálií.

V tomto případě tedy zaúřadoval pan ministr Kupka s panem mininstrem Stanjurou a řekli: Ne, ne, ne, uděláme těch úřadů jenom polovinu, protože o 200 lidí navíc, když máme statisíce lidí mimo bydlení a milion lidí, kteří to bydlení mohou ztratit, to je velký výdaj tohoto státu, to skutečně nemůžeme, to by narůstala byrokracie - a tuto část zařízli. Povinnost na ORP mít kontaktní místa pro bydlení už není, v tuto chvíli se redukuje počet kontaktních míst zhruba na 100. Co je na tom špatně?

Já jsem se jednou ráno probudil, vždycky ráno otevřu ten Newsfeed a dívám se na zprávy. já jsem dokonce zaznamenal vyjádření premiéra Petra Fialy, který řekl: Nejlepší by bylo, aby to fungovalo jenom v těch vyloučených lokalitách. Nebyl jsem sám, kdo tenhleten článek nebo tento výrok premiéra zaznamenal, dokonce jsem s tím byl několikrát konfrontován právě na naší kampani Máte přání. Ty problémy rizika ztráty bydlení samozřejmě nejsou problémy vyloučených lokalit. Tam bují obchod s chudobou, sestěhovávají se tam lidé, kteří už ne že by nemohli jinde žít, ale protože prostě mají třeba jinou barvu pleti a klasický nájem bohužel v tom systému neseženou. A ty vyloučené lokality jsou vlastně jakýmsi memento mori toho nejhoršího, neřešené bytové politiky.

Ale jsou to problémy, kteří mají lidi tady v Praze na sídlišti Hůrka, když se plošně zvednou nájmy, jsou to problémy, kteří mají lidi v Jablonci nad Nisou, odkud já pocházím, v Janově - malebné městečko nebo vesnice kousek pod Bedřichovem, kde bydlí moji rodiče, takže lidi přicházejí o bydlení v celé České republice. Mají strach, že nevyjdou s penězi. Historicky jsme tak neřešili to bydlení, ale už za vlády Andreje Babiše kolovalo, kolik mají na úložkách rodiny. Když jim třeba odejde pračka, tak jdou do Home Creditu, některým to vyhovuje, vezmou si tam nějaký úvěr, ještě poděkují Home Creditu, jak je na ně milý... A co když tedy přijdou o bydlení, co když přijdou třeba o práci a mají v nějaké velmi krátké době vyřešit, jak zaplatit tři nájmy nebo výpověď, a čau párky? Takže minimálně v polovině České republiky redukcí těch kontaktních míst tuto pomoc, která, znovu zdůrazňuji, funguje, nezískají.

Já jsem si říkal - dobře, tak bude to dobrovolné, to ještě není tak velký zásek. Samozřejmě, druhý velký zásek do tohoto zákona - a jsem rád, že se tady ozvala i paní Fialová, která to kritizovala - nám přistál na stole v den projednávání tohoto zákona, kdy existuje nějaká dohoda Mariana Jurečky, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva místního rozvoje, který nejenomže znepřístupňuje faktickou pomoc už umístění do nějakého kvazi bytového fondu, ale dokonce tu agendu částečně stahuje na úřady práce.

Když se podíváte nejenom do diskusních skupin zaměstnanců úřadu práce, ale vyskakují takovéto články často včetně zprávy NKÚ, tak úřady práce v tuto chvíli nestíhají zpracovávat ty věci, byť tam tedy mají prý tu digitalizaci, v které tedy přepisují ty věci, skenují PDF, nahrávají to zpátky do systému, tak nestíhají agendu. Na vyřizování dříve banalitních věcí se čeká dva až tři měsíce. Takže na tyto úřady práce Marian Jurečka nově - asi čím víc agendy ministerstvo má, tím je silnější - si stahuje řešení části tohoto zákona u těch nejpotřebnějších, u těch, kteří už by měli nárok na to, přednostně třeba získat nějaký z těch bytů. Následné použití koeficientu 1,4 - byť tady jsou nějaké alternativní návrhy ve Sněmovně, což si myslím, že úplně tu situaci neřeší - vlastně zároveň stanovil, a teď to velmi zjednoduším, že nárok na byt budou mít jen ti, kteří berou dávku v hmotné nouzi. Takže až se zavede superdávka, z podpory vypadnou samoživitelky, senioři, někteří zdravotně postižení, lidé s příjmem nad 10 000 korun měsíčně, ale částečně třeba oběti domácího násilí nebo děti, které odchází z ústavu. Já si myslím, že to je šlendrián. Když jsem se byl podívat jako poslanec na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kterému jsem dříve předsedal, tak mě tam zarazilo vyjádření pana náměstka nebo vrchního ředitele - ne MMR, pardon, ale MPSV - pana Trpkoše, který tam říkal: No jo, kdybychom my to číslo dali větší, respektive nedali tam tento koeficient, vlastně bychom přiznali, že ten problém se týká velkého množství lidí, a stát by potom vypadal hloupě, že těm lidem vlastně nemůže pomoct. Tak to si myslím, že je fakt hustý, když řeknete, že vám statistika potvrzuje nějaký trend. Ty lidi se do té skupiny vejdou, ale jenom proto, že nemáte sekundární řešení, což je třeba výstavba dostupného nájemního bydlení - které jsem také vyjednal a které běží, jsou tam projekty za 20 miliard - tak jim prostě tento nárok neuznáte. To je takové nerudovské kam s ním, mi to trošku přijde. Takže myslím si, že tohle to je druhá problematická věc.

Třetí věc, která doufám, že zůstává víceméně beze změny, ale zase absencí těch kontaktních center snižujeme celoplošný zásah, je možnost garantované správy soukromých bytů v tom kvazi bytovém fondu. Není to žádné číslo vycucané z prstu. Ministerstvo místního rozvoje disponuje analýzami, které se dělaly i u majitelů bytů, a skutečně ten odhad je, že do toho kvazi bytového fondu by v tomto režimu šlo zhruba 2 000 bytů ročně navíc, tedy byty, které již postaveny jsou, ale nejsou pronajímány a obce by s nimi mohly nakládat ve spolupráci s majitelem a s tím člověkem, kterému by to bylo poskytnuto formou nějaké garance, kdyby tam byly třeba problémy s nějakým placením, placením nájmu a podobně.

Praha takovouto v uvozovkách pražskou realitku má, mimo jiné byt tam vložil předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V jiných městech to taktéž funguje. A jedna věc z terénu. Toto takzvané zabydlování, tedy poskytnutí takového bytu, má vysokou úspěšnost, která míří skoro k 90 procentům těch případů, že ti lidé nejenom že si to bydlení udrží, následně přecházejí do standardního, tedy komerčního nájmu, když ta jejich situace pomine. V některých případech samozřejmě, pokud jste třeba zaměstnán v nějakém neperspektivním řekněme segmentu skutečně s nízkým platem - dám příklad, děláte třeba nočního hlídače někde v regionu, tak pravděpodobně se vaše ekonomická situace na to, abyste obstál v klasickém tržním nájemním systému bydlení, úplně nevyřeší. Myslím si, že některé ty skupiny, o kterých se zmiňuju, třeba zdravotně postižení, nemusí furt dokazovat, že mají na takovéto bydlení nárok, že stát by měl pamatovat na tyto nejpotřebnější.

Já bych chtěl říct možná poslední věc, a už jsem to řekl na tiskové konferenci. Když jsme ten zákon projednávali naposled ve třetím čtení, což už se stalo několikrát, většinou se to tady vyobstruovalo, tak já sleduju sociální sítě a viděl jsem tam vyjádření vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové. To je člověk, který přišel i díky Pirátům, obsadil tento důležitý post. Zpočátku nebyla úplně dobře vnímána Klára Laurenčíková některými koaličními kolegy, ale přece jenom není konzervativní člověk, zajímá se o problémy lidí, ale pak Petr Fiala pochopil, že Klára Laurenčíková a její role je důležitá v tomto státě. Sice někdy trochu jako fíkový list pro některá asociální opatření, které prezentuje zejména ODS, ale je důležitá, a vládní zmocněnkyně Klára Laurenčíková hovořila o tom a prosila tuto vládu, tedy zmocněnkyně, která zastupuje Petra Fialu v řadě jednání, ať schválí ten zákon v původním návrhu.

Já nyní nerozporuju třeba návrhy tady paní kolegyně Fialové, myslím si, že v řadě případů míří ještě dobrým směrem nad rámec toho, co ten zákon obsahoval, ale tyto klíčové momenty, tedy zrušení téměř poloviny kontaktních center a faktické znepřístupnění bytů pro rizikové skupiny ještě skrze úřad práce, kde už i ministr Jurečka tam napsal, že se to ještě zase o další půlrok odloží, nejdřív se ty lidi budou kontaktovat a pak se teprve to někde naprogramuje, teď jede ta kauza Tekies, tak by mě zajímalo, za kolik na úřadech práce a někdy za půl roku potom by teprve fungoval systém té kontroly, jestli ten člověk má nárok na bydlení.

Tak já bych byl rád, když dneska budeme ten zákon projednávat, abychom ho schválili, zvážili původní návrhy, neskočili úplně na vějičku Mariana Jurečky a aby se nám to číslo 1,5 - nebo někde už zaznívá 1,7 - do budoucna nezvyšovalo, a aby nám hlavně lidi nepadali do těch dalších 160 000 lidí, kteří už teď nemají kde bydlet - znovu zdůrazním, z velké části jsou to rodiny s dětmi.

Děkuji a chtěl bych vás požádat o podporu tohoto zákona v původním znění.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vystoupení vyvolalo dvě faktické: nejprve pan poslanec David Pražák, poté pan poslanec Petr Sadovský. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Dobré dopoledne, pane ministře, paní předsedající. Já (na) pana kolegu Bartoše, prostřednictvím paní předsedající: Pane kolego, vy jste tady sám řekl, že někde v těch městech nějaký podobný systém už funguje. Tak dobrý, nikdo jim ho nebere, ale proč tady chcete nařizovat obcím a městům něco, co prostě ony třeba řeší jiným způsobem? Proč zase chcete někoho regulovat a nařizovat, jak to mají dělat? My máme třeba v Semilech 500 bytů městských. Vy si myslíte, že tam ty skupiny, o kterých jste mluvil, nemáme, že s nimi nepracujeme? My s nimi pracujeme, nebo respektive sociální odbor s nimi pracuje, máme tam ty problémy, které tam jsou, a děláme to jiným způsobem, se snažíme tomu pomoci, těm lidem pomoci, a nepotřebujeme k tomu další kontaktní místo, kde budeme zaměstnávat další lidi, které my nemáme. My je neseženeme - tohle je i apel na pana ministra. Prostě my tam ty lidi máme problém dostat už dneska, já jsem už o tom mluvil už minule tedy, a předminule a tak dále, my máme problém naplnit lidi na sociálním odboru a budeme sami mít problém je naplnit na tom kontaktním místě, protože my jako oerpéčkové město, to vypadá, že tam budeme muset mít tři. Kde je vezmeme? Nevím. To je jedna věc.

A druhá věc, vezměte si, čeho my se teďka trošku i bojíme: že dneska v městech okolo nás jsou skupiny těch lidí, které nejenom že mají problém s tím bydlením, ale jsou trošku problémové, a mají prostě problémy, aby dodržovaly nějaké základní principy soužití s těmi občany, a ti lidi z těch měst teďka budou jezdit jenom k nám, protože my budeme to kontaktní místo, přijedou tam a budou čekat na to, až si vyřídí ten papír, budou chodit po městě s papíry a budou říkat: Mám tady papír na přidělení bytu. Myslíte, že to chceme, aby se nám soustředili všichni do jednoho místa, když dneska je máme rozházené různě po těch městech, protože každé město má ten svůj problém? Víte co, to jsou věci, které prostě vy vůbec nevidíte a nechcete je řešit, ale my, ta města a obce nějakým způsobem s tím pracují - tak jim to přestaňte regulovat, nařizovat a pojďte spíš vymýšlet to, abyste jim ty ruce rozvolnili, než abyste jim je ještě svazovali.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Petr Sadovský, poté pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedající, pane ministře, já bych chtěl jenom reagovat na pana poslance Bartoše, prostřednictvím, vaším prostřednictvím. Mě úplně fascinuje, že vy tady se snažíte vyvolávat podporu vašeho původního návrhu zákona, a když si představím, a co jsem se dočetl dneska, ale už to tady padlo, jak dopadl audit digitálního stavebního řízení, kde jsou potenciální škody nějakých 45 miliard korun a zhruba sankce předpokládané 4 miliardy, a vy tady mluvíte o tom, jak lidi nemají kde bydlet? Vy se nestydíte trošku? A když slyším, jak tady mluvíte o svých koaličních partnerech - omlouvám se, ale vás bych za kamaráda fakt mít nechtěl. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Zatím poslední faktická, pan poslanec Bartoš. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Zareaguji postupně na dva předřečníky.

Ty pilotované projekty, které se dělaly zhruba v sedmdesáti obcích, byly hrazeny z evropských zdrojů. Samozřejmě obce, které toto chtějí zřídit, nemají v tuto chvíli ten garanční fond s tím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s MMR uvolní peníze na provoz a klidně do toho můžete adoptovat a použít váš stávající odbor, který toto v tuhle chvíli řeší. Nicméně tam nebyl ani ten garanční fond, což ten zákon přináší, a ty peníze byly nebo ty piloty byly zatím sponzorovány z jiných programů Evropské unie. Takže s tou povinností, nebo respektive s tou možností - teďka už možností - je tam těch 100 míst, není to povinné. Přicházejí zdroje.

Možná v reakci na to druhé. Tak politika není úplně o kamarádství. Já jsem prostě popisoval situaci zejména z toho důvodu, že Klára Laurenčíková je zmocněnkyní vlády a Petra Fialy a ta doporučuje, aby se ten zákon schválil v původním znění.

Jenom k auditu, o kterém tady hovořil pan Andrej Babiš. No, je zvláštní, že ten audit má pan Půr, to mě trošku překvapilo. Měl ho v pátek Seznam, nevím, jestli ho má ministerstvo, nebyl nikde zveřejněný. Já ho nemám, což je zvláštní, být konfrontovaný něčím, co v ruce nemám. Tak až ten audit bude zveřejněn, já se k němu velmi rád vyjádřím. Myslím si, že hovořit o hypotetických škodách v momentě, kdy pravděpodobně nevím, jestli ten audit máte - když tak mi ho dejte, rád bych ho taky měl - když někde účelově unikají, asi z MPSV, nějaké materiály zrovna v momentě, kdy jede kauza Tekies náměstka Trpkoše, která mimo jiné souvisí i s tím, co se dělo po odchodu Bartoše v digitalizaci stavebního řízení na MMR, tak asi bych to sem teďka netahal. Já se k tomu velmi rád vyjádřím, před otázkami neuhýbám, ale bohužel, ten materiál mají vybraní novináři. Paradoxně ti novináři, kteří vlastně celou tu kauzu tenkrát rámovali, až došlo k zastavení digitalizace stavebního řízení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Vystoupení vyvolalo další faktickou, a sice paní poslankyně Jany Hanzlíkové.

Než dojde k pultíku, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Benešík od 11.50 do 12.30 hodin z osobních důvodů a paní poslankyně Renata Oulehlová od 9.45 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych také ještě ráda zareagovala na pana poslance Bartoše ohledně systému nově zřízených kontaktních míst. Samozřejmě chápu, že to v rámci pilotních projektů fungovalo. Sama samozřejmě ten pilotní projekt znám poměrně zblízka, ale tam je úplně jiný způsob financování, a je to prostě pilotní projekt. Ale teďka si musíme připustit, že tím zákonem vznikne v podstatě další oblast sociální pomoci nebo sociální podpory, s dalším jiným způsobem financování, vedle toho, co už nám funguje na těch městech. Tady o tom mluvil pan kolega, poslanec Pražák, že v současné době víme, že některá města fungují, sociální odbory, tak dobře, že tam problém s bydlením řeší velmi efektivně.

Stále se tady ptáme... Vy nám tady říkáte nějaká čísla, která se dostanou do toho systému, čísla počtu nových bytů, které v tom systému nebyly, ale to je nějaký váš předpoklad. Vím ze zkušenosti, že na městech, kde byli úžasní sociální pracovníci, ale ten byt tam prostě nebyl, tak tam vlastně končí jejich pomoc, protože oni už dál nemohou. To samé se stane lidem, úředníkům, kteří budou pracovat v kontaktních centrech. Pokud tam ty byty nebudou, jakým způsobem oni pomůžou? Nepomůžou také, a ještě navíc to bude komplikovat to, že tam bude fungovat nějakým způsobem sociální odbor a nějakým způsobem tam bude fungovat to kontaktní centrum. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě vystoupení vyvolalo jednu faktickou a s tou vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla zareagovat na svoji předřečnici. Ony tam ty byty ani být nemůžou, protože výstavba prostě neprobíhá. Když se kouknu konkrétně na město Most, my máme omezený počet. Nic nového se tam nepostavilo, ty byty tam jsou stále stejné, ba naopak se nám trošičku změnila struktura těch lidí díky tomu, že některá města vyřešila svůj problém tak, že nám tam nastěhovala nepřizpůsobivé, aby oni si svoje město zvelebili, viz třeba Praha, jo? Praha si třeba krásně udělá Žižkov, všechno, a aby vyřešili bytovou politiku ve smyslu toho, že musí dát náhradní bydlení, tak nám se to tam všechno nahrnulo. Proto se z našeho kraje stal kraj, na který je neustále poukazováno, kam jsme se to dostali se svojí strukturou obyvatel. Takže my naopak trpíme tím, že se ostatní města snaží vyřešit svůj problém, jo? Takže říkám, v našem městě nic nepřibývá, byty jsou tam stejné.

To je to, na co jsem se ptala minule pana ministra, to se samozřejmě zeptám znovu, teď to tady říkat nebudu, myslím tím ohledně té dotace, kolik ta 1 koruna, kolik z toho stojí ten stát a tak dále. Doufám, že už máte pro mě odpověď.

Ale to je to, co říkám. V současné době tam máme realitní kanceláře, které vykonávají službu pro klienta, že buď mu ten byt pronajímají, nebo ho prodávají. Bytů je furt stejně, protože se nestaví, a samozřejmě musí taky dbát na skladbu obyvatel, kde ten byt je, protože můžu vám říct, pane ministře, jedna taková nepřizpůsobivá rodina vám dokáže zničit celý vchod, jo? Celý vchod vám dokáže zničit. Třeba tam, kde bydlím já, tam už nám třikrát stříkali štěnice, třeba. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Vystoupení vyvolalo ještě přihlášku pana poslance Jiřího Maška.

Opět načtu omluvy, co ještě dorazily. Pan poslanec Jan Volný se omlouvá od 13.30 hodin ze zdravotních důvodů. Z ministrů Mikuláš Bek z celého jednacího dne z pracovních důvodů a Jan Lipavský z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, také na pana poslance Bartoše, vaším prostřednictvím. Digitální stavební řízení v podstatě paralyzovalo výstavbu nových bytů. O co by nám mělo jít všem, je stavět právě byty pro mladé, sociální byty. Pane ministře nebo bývalý pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, vy máte zásadní podíl na tom, že jsme se dostali do situace, kdy se prakticky nestaví. Teďka přicházíte s alternativou za dalších 1,5 miliardy vstupních a dalších nákladů, že s tím zbytkem bytů, které tady máme po našich předcích, hodláte obchodovat formou státní realitky a obhospodařovat to, co tady moji kolegové, kteří mají zkušenosti z komunální politiky, vědí a deklarují, že řeší jednotlivá města. Pokud některá zaspala, povzbuďme je k tomu, aby to dělala také.

Ale rozhodně vlastně mlžíte tady ten problém, který jste začal, hledáte jinou alternativu. Já jsem si už také dneska všiml v tisku výčtu těch škod, které digitální stavební řízení způsobilo, vyčíslení na 45 miliard. Na to, že není pravda - pokud tedy to, co se píše a co zveřejnil novinář Půr a uvidíme to v nejbližších dnech - že to stálo dokonce 2 miliardy a za tím je jeden velký neúspěch - váš neúspěch, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající - tak v této souvislosti bych velmi navrhoval, abychom se aktivity celostátní realitky zřekli a abychom spíš šli cestou toho, aby se obnovilo funkční stavební řízení, abychom stavěli nové byty pro mladé, protože to je ta správná cesta. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní se táži paní zpravodajky, zda má zájem o vystoupení? (Zpravodajka: Ano.) Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Celou dobu poslouchám a slibuji dopředu, že nebudu nijak dlouhá, protože všechno podstatné, všechna pro a proti, tady již padala. Padala spousta otázek, na které jsme někdy dostali odpověď, někdy polovičatou, někdy žádnou, a nedostali jsme hlavně pochopení toho, čeho se bojíme například v Ústeckém, Karlovarském anebo Moravskoslezském kraji, co může tento zákon přinést.

Ještě na začátku bych se vyjádřila - nebo reagovala na pana poslance Bartoše, prostřednictvím paní předsedající. Tady se nikdo nesnaží nic obstruovat ani zdržovat, protože si vzpomeňme, jak tento zákon byl komplikovaný již od začátku. Vyvolává spoustu otázek a spoustu nejasností i v té původní podobě, ve které byl předložen, to nemluvě o tom, když byl nahrán na poslední chvíli samotný pozměňovací návrh s tím 1,43 životního minima a zkrácená lhůta na projednávání i v samotném výboru.

Takže je potřeba o tom mluvit a připomenout si, že kromě po dlouhé diskusi a téměř půlroční odluce nepřijal žádný z výborů, kam byl tento zákon poslán, neměl podporu a nebylo přijato žádné usnesení, je potřeba si to tady uvědomit, úplně otevřeně to říct, a po dlouhých diskusích a koaličním vyjednávání a hledání kompromisu nakonec získal nějakou podporu před druhým čtením nebo po druhém čtení až ve výboru pro veřejnou správu, aby se dál tady projednával, jinak ze všech ostatních byl pořízen pouze záznam. To je potřeba říci, takže ten zákon má problematickou pachuť, jak bych to nazvala už od začátku, a vyvolává spoustu nejasností.

Pan poslanec Bartoš tady mluvil o potřebě pro desetitisíce až statisíce lidí, ale mě by zajímalo, jak jim dáme tu jistotu? Já tady o tom mluvím pořád donekonečna. Ten zákon počítá s dobrovolným vložením do systému 2 000 až 3 000 bytů na celou republiku a my potřebujeme pomoci statisícům lidí, kteří se nachází v bytové nouzi. Tito lidé většinou nemají na vratnou kauci, nemají na to, aby si zaplatili byt na komerčním bydlení, obce nemají dostatek svých vlastních bytů, aby dokázaly efektivně tuto problematiku řešit, a my přicházíme tady se zákonem, který si hraje s nadějí, je drahý, a myslíme, že tím zachráníme superproblematiku v bydlení. A mně to už vyvolává tu reakci, to, že prostě koalice si chce udělat čárku, že pro to něco udělala, ale ve skutečnosti to opravdu těm lidem nepomůže, a když, tak pouze mizivému malému procentu osob, které budou čekat s nadějí, někdy se na ně dostane.

Ještě mám reakci k panu Bartošovi ohledně... on tady zmiňoval mé pozměňovací návrhy, které byly přijaty na výboru nebo jsou součástí komplexního pozměňovacího návrhu. Já sama osobně jsem měla od začátku spoustu k tomuto zákonu výhrad, ale když už spatřil světlo světa, tyto pozměňovací návrhy mířily k tomu, aby se zlepšila funkčnost anebo praktičnost při jejich používání. Ale není to tím, že bych s tímto zákonem souhlasila, nesouhlasím s ním od principu, od začátku.

A teď k samotnému vyjádření, nebo spíš aby byly pochopeny naše obavy, které tady pořád říkáme. Já jsem při minulém čtení tady vyzvala pana ministra, ať si to jde do nějaké té lokality vyzkoušet. Byla jsem osočena s tím, že to je naprosto nevkusný návrh. Ale pane ministře, od jistých kolegů, kteří tu teď nejsou, kteří mě za to kritizovali - tahle sídliště byla dřív normálními sídlišti, lokalita, jako je Mojžíř, Chánov, Janov. Šluknov, od nás, všechna ta problémová sídliště byla lukrativními, jedněmi z nejhezčích sídlišť kdysi dávno, a fungovala, bydleli tam normální lidé. To, co se s nimi stalo a jak jsou teď považována, je důsledkem toho, jakým způsobem jsme k tomu přistupovali, a neochoty, že jsme to dlouhá léta neřešili.

Například v Mojžíři se nacházejí nejkrásnější a největší byty v Ústí nad Labem, proto je tam ta koncentrace pro vícečetné rodiny. Jsou tam nádherné byty 4+1 v nádherné krajině, ale bohužel, ostatní starousedlíci se stali zajatci dané situace a cena nemovitostí za tento byt se pohybuje v hodnotě 600 000 korun.

A čím je to? A víte, jak to vzniklo? Pane ministře, vy se můžete zeptat u svých kolegů z Agentury pro sociální začleňování, jakým způsobem vznikají vyloučené lokality, a já vám ho teď popíšu, kdyby to ostatní kolegové nevěděli, protože nevím, kolik z vás bydlí v nějakém bytovém domě, kde toto může hrozit, ale může se to stát i u vás. Do takového bytu, tento byt se za drahé peníze, za komerční cenu se koupí jeden byt v té hodnotě, kterou má aktuálně tržní, i vysokou, a cíleně se tam nastěhuje problémová rodina. Dobře, s tímto zákonem bude mít nějakou asistenci, ale to stejně nezaručí, že se nebude opakovat neustálý hluk, neustálé návštěvy, neustálé problémy s hygienou a s dalšími věcmi. Ano, můžeme tomu zabránit nějakou asistencí a komunikací, ale nezabráníme tomu stoprocentně, a je to velice dlouhá práce a velice náročná práce s tou danou rodinou. Za nějakou dobu ten samý obchodník koupí byt cíleně třeba v jiném patře, a ještě skvěle tak, aby ten hluk šel proti sobě, a nastěhuje tam takhle druhou rodinu za stejný komerční nájem nebo za komerční cenu, která se běžně pohybuje na trhu. Takhle za půl roku vzhledem k tomu, že ti lidé toho začínají mít dost, (se) začne ztrácet cena nemovitosti a začnou prodávat ne už za běžnou tržní cenu ten byt, ale třeba za tři čtvrtě. Takže takhle se skoupí další dva byty a čtyři byty, které přesně navrhujete ve vaší metodice, nám stačí k tomu, aby se z normálního fungujícího vchodu stal vchod velice nepříjemný, a začíná se evidovat jako s patologickými jevy sociálního vyloučení. A co vám zbude, těm ostatním majitelům? Začnou prodávat, kteří jsou chytřejší, tak radši těm obchodníkům, kteří vám házejí každý den do schránky "Koupíme byt ve vaší lokalitě", protože už je ne moc atraktivní, tak to odkoupíme hned, proč byste nám to nedali? Nebo vám pomůžeme sehnat případně i byt někde jinde. Tak oni ten byt velice rádi prodají a takhle se dostaneme postupem času k tomu, že byt 4+1 v krajském městě ve vyloučené lokalitě stojí 600 000. To je holá realita dneska.

A tenhle zákon, jak je navržen, dávání bytů do systému od soukromníků, kterým je úplně jedno - úplně, kdo se jim tam nastěhuje a jakým způsobem bude fungovat, se může stát takhle z lokalit všude jinde po republice, a to neříkám, že teď bude problém jenom u našich vyloučených regionů - a já už tomu budu říkat vyloučené regiony, protože ten problém nemá jenom Ústí nad Labem, Sokolov, Karlovarský, Cheb, Děčín, Teplice, Most, ale my už máme problémy všichni na tom severu, protože se to šíří jak lavina, protože všem těm hezkým městům jsme uvolnili tyhlety byty, skoupili (je) lidi ze Zlína, z Brna, z Prahy a všichni nám to tam ládují bez toho, aniž by se vůbec zajímali o to, jak ti lidé dál bydlí, a tím způsobem se to bude dít i nadále, protože ty byty mají mnohem nižší tržní hodnotu. A v těch zbylých lokalitách snižujete cenu nemovitosti ostatním obyčejným lidem, kteří se celý život snaží o to, aby si svoje bydlení udrželi, bydleli v hezké lokalitě a nějak ještě v tom regionu vydrželi.

Takže proto byla ta výzva: Pojďte si to všichni zkusit! A když byl naposled pan premiér, který před paní starostkou utekl a do médií se vyjadřoval, jak těm lidem se tam dobře bydlí, že to je naprosto v pořádku. Absolutně neví, o čem mluví, protože právě třeba z jeho Brna se k nám lidi stěhovali houfně, lidi tam vykupovali. A víte co, tyhle lidi nemáte zachycené první na sociálním systému, protože dostanou za to zaplaceno, že se tam přestěhují. Víte, kdo má nejdřív tu evidenci? A vy to všichni na těch ministerstvech víte, tak je to ministr, tak je to ta základní škola, protože jediné, co funguje, je zapsání do školní docházky do 14 dnů po tom, co se přestěhuje, ale ta rodina žije další dva, tři měsíce bez sociálních dávek, nepotřebuje, protože dostala za to zaplaceno, že pustila lukrativní byt v Praze nebo v Brně. Tak to prostě funguje a všichni jdou k nám.

Omlouvám se a jsem rozhořčená, protože nechci dopustit, aby se toto dělo i na ostatních sídlištích v našich městech a všude jinde po republice, a tenhle zákon k tomu vybízí, a proto mám ty obavy a proto se stavím proti tomu.

Teď jenom ještě další provazby na to. Místo toho, aby se to řešilo systematicky, vaše koalice říká, jak je úžasná, skvělá. A já dám další příklady: logické provazby, které by tady tomu pomohly, je insolvence u superdávky, kterou navrhoval tady Patrik Nacher. Já s tím mám nějakým způsobem morální problém, pro lidi, kteří dlouhodobě pracují, tak s tím mám sice morální problém, ale zvedla jsem pro to ruku, protože to je jediný motivační prvek, aby nám lidi z černého trhu chodili do práce, vraceli jsme je zpátky na trh a stát dostával zpátky peníze na daních. Nepodpořili jste - první provazba nula.

Sociální pedagog, který nás čeká ve školském zákonu: vždyť je to výsměch, toho jste nepodpořili, dáváte si tam jenom pseudo, aby to vypadalo dobře pro vaše voliče, pseudo jako škatulku, ale nikdo ho nepodpoří. Víte, jakou to má provazbu? Má to třeba provazbu na dětské gangy, kterých už je u nás dostatek, které se neumí zabavit po škole, protože nemají dostatečné vyžití, a oni chodí prostě po obchodních centrech a terorizují ostatní lidi, takže se nám to rozšiřuje všude. A vy na něj nechcete dát peníze! To je další vaše provazba, kterou vůbec nechápete!

A další, co je úplný vrchol, je, že tady leží zákon k RUDu, kde chcete Ústeckému a Moravskoslezskému kraji sebrat ještě peníze? No, to už je fakt mazec! A někdo by konečně měl přemýšlet v souvislostech a vidět tyhle provazby, které vy absolutně ignorujete, ale dáte si lajk do svých sítí, a jak jste skvělí, že jste schválili zákon o podpoře bydlení!

Mám teď už jenom praktické dotazy, pane ministře, které se mezitím ke mně dostaly. Chci se zeptat, jak bude vypadat výběr toho daného garanta pro soukromé majitele, pro majitele bytů, a jak bude vypadat jeho práce. A teď se ptám, to bude chodit a zvonit po těch bytech: Nechcete nám byt pronajmout, nebo dát do souvislosti? Nebo už je dopředu domluven systém kamarádů, kteří už vědí, že se toto připravuje, a už jsou na ně navázaní? (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Další otázka. Jak budou fungovat současná kontaktní centra pro bydlení, protože všechna ta města, která je už mají a která si je dobrovolně zřídila - a nemusí být ani zapojena do těch supergrantů od Evropské unie, když mají svoji politiku bydlení - jaká tam bude na ně provazba? Jaký budou mít metodický pokyn, když už jsou to třeba i příspěvkové organizace? Budou to moct dělat, nebudou to moct dělat?

Tím pádem to už jsou asi veškeré poznámky, které tady mám, a já bych mohla mluvit hodiny a hodiny, ale je tu pořád k ničemu, protože evidentně máme filozofický rozkol. A já poprosím ještě kolegy možná z těch pravicovějších stran, které se dřív tvářily jako pravicovější, ať se nad tímhle zákonem zamyslí, a možná vzkaz i mým kolegům z Ústeckého kraje, že si to budu fakt hlídat, a jestli jste si teď dávali - což nemám s tím problém - se superdávkou svoje lajky, jak zatočíte s obchodem s chudobou, tak se velice podívám, jak budete hlasovat tady k tomu zákonu. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

A jenom za nás, proč nemůžeme tento zákon podpořit: je to drahý, složitý, administrativně náročný systém, který opravdu nepřináší žádný nový byt na trh, tedy celý je založený na dobrovolném - dobrovolném! - vkládání bytů do systému, ať už obecního, nebo městského, ať už tedy soukromého, tedy celá funkční část tohoto zákona je postavena na snech a přáních ministerstva. Vedení evidence osob, která může garantovat získání bytu, bude prohlubovat pouze jejich frustraci, protože doopravdy žádný byt nedostanou, vede k nesamostatnosti a snaze osob svou bytovou situaci řešit, vzniká totální závislost na neziskovém sektoru, který bude mít v mnoha případech duplicitní charakter, a systém dává vznik nových 160 úřednických pozic pro zákon, který by měl pomoci v případě přijetí toho pozměňovacího návrhu s úpravou životního minima pouze 160 000 obyvatel.

To je za nás vše, a proto nemůžeme podpořit tento zákon a budeme hlasovat aktivně proti. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Novák. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím také krátce rozebrat a zhodnotit předložený návrh zákona o podpoře bydlení, protože jen na úvod musím říct, že ten zákon má s podporou bydlení společný snad pouze ten název. Tento zákon by měl dle vlády a vlastně i dle důvodové zprávy přinést řešení jedné z nejpalčivějších sociálních otázek naší doby, a to nedostupnosti kvalitního bydlení. Bohužel, místo aby tento zákon přinášel konkrétní a efektivní řešení, spíš hrozí, že se stane dalším příkladem neefektivní legislativy, která jediným cílem bude mít navýšení administrativní zátěže, aniž by přinesla skutečné výsledky.

Prvním a nejzávažnějším nedostatkem tohoto zákona je jednoznačně skutečnost, že v něm zcela chybí konkrétní podpora výstavby nových bytů - o této problematice nula. V situaci, kdy Česká republika čelí dlouhodobé bytové krizi, kdy mladé rodiny či dnes už také senioři marně hledají dostupné a důstojné bydlení, přišla vláda s opatřením, které neobsahuje jedinou iniciativu, jež by přímo vedla ke zvýšení počtu nových dostupných bytů. Místo výstavby nových bytů se zavádějí kontaktní místa pro bydlení, jejichž reálný dopad na řešení bytové nouze je v nejlepším případě diskutabilní. Namísto adresné a efektivní pomoci lidem vláda plánuje utratit více než 1,5 miliardy korun ročně, a to zejména za administrativní činnost. Tyto prostředky mohly být přitom účelně využity například na podporu developerských projektů, na výstavbu obecních bytů nebo na daňové pobídky pro soukromé investory, kteří by se do bytové výstavby velmi rádi zapojili.

Další alarmující skutečností je právě zvýšená administrativní zátěž, která dopadne na obce a města, které budou povinny zřídit nová kontaktní místa bez ohledu na to, zda a jak kvalitně se dnes již této problematice věnují. Budou muset zajistit nová místa tak, aby to personálně obsadili. Budou nést zvýšené náklady nad tímto provozem. Města a obce již nyní často zápasí s nedostatečnými rozpočty a nedostatkem pracovníků a v takovéto situaci budou muset nově čelit dalším novým povinnostem, které je mohou zatížit natolik, že jejich schopnost řešit místní bytovou politiku celá tato věc spíše oslabí, než posílí, a vyvolá jen a pouze zmatek.

Zásadní problém vidím také v omezení okruhu příjemců podpory. Když už chcete podpořit, tak podpořte všechny, kteří podporu potřebují, nezavádějte koeficienty. Zavedená kritéria, podle nichž mohou podporu získat pouze domácnosti s příjmem nepřesahujícím 1,43násobek životního minima, což jste tam doplnili, znamenají, že mnoho lidí v nouzi na vaši takzvanou pomoc vlastně ani nedosáhne. Pro vaši představu se jedná o příjem ve výši 6 950 korun pro jednotlivce, to je ta hranice. Kdo má větší příjem než 6 950 korun, tomu už nepomůžete, či 20 077 korun pro rodinu se dvěma dětmi. Pokud bude mít rodina se dvěma dětmi příjem dohromady 20 077 korun, těm nikdo v ničem podle tohoto návrhu nepomůže. Přijde vám to normální v této době? Mně rozhodně tedy ne! Zkuste z toho vyžít. A taková rodina jako vážně podle vás, kteří jste tam tento koeficient doplnili, na takovou podporu nedosáhne. To je ostuda! Zákon paradoxně - a hrozí to - může přispět k vytvoření nových sociálních propastí místo toho, aby se ty propasti překonávaly.

Je také nutné poukázat na riziko zneužití zákona. Já osobně se obávám, že hlavními beneficienty se stanou některé neziskové organizace, jejichž reálný přínos k řešení bytové krize bude minimální, ale hlavně že vykážou činnost - ne výsledek, činnost. Strašné. Chápal bych, kdyby například finanční odměna neziskovce byla právě za výkon, za to, že někomu to bydlení skutečně zajistí, potom bych tomu docela rozuměl a řekl bych: Ano, za to si tu odměnu fakt zaslouží. Ale ne, vy potřebujete další činnost, další spřátelené neziskovky, které jen finančně zatíží státní rozpočet. Tak to prostě je a řekněme si to tady na placato.

Zákon povede k vytvoření dalšího trhu s chudobou, na kterém se některé subjekty mohou v budoucnu obohacovat, zatímco skutečné problémy lidí bez domova či rodin v bytové nouzi zůstanou absolutně bez odpovědi. A tohle já vážně nechci.

Na základě všech těch uvedených skutečností a docela v kostce bych žádal vládu, aby tento zákon zásadním způsobem přepracovala, jenže vzhledem k tomu, co je dnes za den, jak jsme daleko do voleb, to tato vláda už nestihne, a možná taky naštěstí.

Z mého pohledu je nezbytné, aby byly jasně definovány konkrétní mechanismy podpory výstavby dostupných bytů, snížena administrativní zátěž pro obce a zároveň nastavena transparentní kritéria pro čerpání podpory, prostě aby to bylo SMART. Znáte SMART určitě, že jo, minimálně z byznysu: specifické, měřitelné, akceptovatelné, realizovatelné, termínované. Možná tak dvě věci z toho, co jsem vyjmenoval, jsou v tomto zákonu, nic víc tam není.

Když si to shrnu jednoduše v pěti bodech, tak to máme fakt jednoduché: za prvé omezený dopad na výstavbu nových bytů. Zákon fakt nepřináší konkrétní opatření na výstavbu nových bytů. Jak jsem říkal, nula opatření, nula podpory. Namísto toho se zaměřil na zřízení kontaktních míst. Super, budeme se kontaktovat. Zákon ve své podstatě nezahrnuje podporu výstavby fakt jediného bytu, ale zavádí nové pozice, a navíc ještě ke všemu ukládá další povinnosti obcím s rozšířenou působností. To jednoznačně povede k situaci, kdy se opět jen řeší důsledky bytové nouze, nikoliv její příčiny.

Za druhé, taktéž zásadní riziko neefektivního využití prostředků. Zákon počítá s ročními náklady ve výši 1,588 miliardy korun, přičemž značná část těchto prostředků je určena právě na provoz kontaktních míst a asistenci v bydlení, tedy na nějakou činnost bez toho, aby se tam definoval nějaký cíl. Neštěstí - vyhozené prachy oknem. Navíc se vytvoří nový byrokratický aparát bez jasného přínosu pro řešení bytové krize a také bez orientace na výsledek a následné možnosti kontroly efektivity.

Za třetí, zvýšená administrativní zátěž pro obce. Obce s rozšířenou působností budou muset zřídit kontaktní místa pro bydlení a zajistit personální obsazení těchto center. Ptal se někdo z tvůrců tohoto zákona obcí, jaký mají dnes problém obsadit místa? Zvedl někdo ten zadek nebo aspoň telefon a zeptal se? Určitě ne, protože by dostal odpověď, ať na tohle zapomene. Původní návrh počítal se vznikem 205 kontaktních míst, což by znamenalo vytvoření 352 nových pracovních úvazků a vícenáklady ve výši 348 milionů korun. Další peníze do komína! Tato opatření budou představovat značnou zátěž pro rozpočty obcí, zejména pokud nebude zajištěno adekvátní financování ze strany státu. Nicméně si tady opravdu dovolím rýpnout, protože tato vláda už obcím nadělala tolik kopanců, že se nedivím, že je jí to jedno.

Za čtvrté, omezený okruh příjemců podpory. A začnu: když už chcete pomáhat, tak pomáhejte všem, kteří to potřebují, nedávejte tam koeficient. Zákon stanovuje, že na garantované nájemní bydlení totiž budou mít fakt nárok pouze domácnosti s příjmem nepřesahujícím 1,43násobek životního minima a toto omezení skutečně vede k tomu, že podpora nebude dostupná pro všechny potřebné, ačkoliv původní záměr byl pomoci 161 tisícům osobám v bytové nouzi a v těch 161 tisících je 62 tisíc dětí. Proti původnímu záměru se tedy bavíme o řádu desítek tisíc, nikoliv stovky, za 1,58 miliard ročně do administrativních nákladů. To je efektivní asi tak, jako bych chtěl pořídit armádě tanky bez motorů. K tomu všemu víme, že je až 1,6 milionu osob v České republice, kterým reálně hrozí ztráta bydlení v důsledku vysokých nákladů a nízkých příjmů, ale to je předkladateli zákona asi úplně jedno.

Za páté, riziko zneužití systému právě díky neexistujícím jasným parametrům, které by byly zaměřeny na výsledek, jednoznačně hrozí, že systém může být zneužíván. Zákon povede k vytvoření nového trhu s chudobou, kde budou pronajímatelé motivováni spíše finančními garancemi než snahou pomoci potřebným. O tom vám tady hodně řekla má předřečnice Eva Fialová. Dala vám konkrétní příklady, takže se nebudeme opakovat.

Podtrženo, sečteno, zákon o podpoře bydlení má ambici řešit bytovou nouzi, avšak jeho skutečná podoba, a ta současná předložená, nevyřeší vůbec nic. Naopak uškodí a odčerpá prostředky, které se mohly vynaložit mnohem, ale mnohem efektivněji. Nejsou zde konkrétní opatření na podporu výstavby nových bytů a s vysokými náklady na administrativu se tento zákon stane dalším neefektivním nástrojem, který nepřinese nic dobrého, jen zatíží náš systém. Je nezbytné zvážit úpravy zákona, které by zajistily jeho efektivitu a skutečný přínos pro řešení bytové krize v České republice.

Je nezbytné zaměřit se na lidi, a ne na neziskový sektor. Od začátku jste to vzali od špatného konce. Máte začít od lidí, ne od neziskovek, ale hlavně, investovat je potřeba do výstavby, a ne vyhazovat neúčelně peníze oknem. Naštěstí to všechno asi bude už na nové vládě, ale dobře, ono když si to položíme na placato, vlastně jsme postaveni před takový zajímavý úkol, pro který my rozhodně hlasovat nebudeme, a to je potřeba utratit peníze, jinak nám je Unie sebere. To jsou vaše argumenty a je nám jedno vlastně, jak, tak je dáme neziskovkám, protože tam se to asi ztratí a rozprostře nejlépe a možná nám to ty neziskovky zase nějak vrátí. To je váš přístup a ten se mi zásadně nelíbí.

Kolegyně a kolegové, bydlení je základní lidské právo, a proto je naší povinností jako politiků zajistit, aby legislativa, kterou přijímáme, na jednu stranu přinášela skutečnou pomoc těm, kteří ji potřebují, ale na druhou stranu abychom se tady taky chovali jako řádní hospodáři a dohlíželi na to, jak se s penězi daňových poplatníků nakládá. I to je vám jedno. Nevytvářejme, prosím, další byrokratickou šikanu, která nejenže nepomáhá, ale přímo škodí.

A já si vás opravdu dovoluju poprosit: Nepodpořte tento zákon, protože k ničemu, ale k ničemu nepomůže. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Poprosím další řádně přihlášenou, ale vlastně předtím ještě s přednostním právem se hlásil pan místopředseda, tak máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. No, my jsme už jako mluvili tady o tomto zákonu několikrát. Já jsem měl pocit, že tady budeme samozřejmě v nějakém dialogu s vládní koalicí, že tady přijdou a nasáčkují nám tady ty argumenty, proč vlastně podporují ten zákon o podpoře bydlení, který teda nepřinese jediný nový byt za 1,5 miliardy, ano? My tady totiž za 1,5 miliardy děláme státní realitku, státní realitní kancelář, která bude mít nových 300 pracovních míst. Vládní koalice si sama ještě ten zákon vysekala pozměňovacím návrhem ODS, což samozřejmě mění úplně podstatu toho zákona a oerpéčka jako taková, ale my se tady žádného dialogu samozřejmě nedočkáme, protože vládní koalice jako u každého zákona, který tady projednáváme a který je trošičku kontroverzní, prostě mlčí, včetně pana ministra. Takže mi jde o ta kontaktní místa samozřejmě jako taková. Ten zákon je úplně zbytečný. Bude stát jenom státní rozpočet 1,5 miliardy a nepomůže skutečně nikomu, i kdybychom dělali a tady si říkali různých tisíce dalších pilotních projektů.

Co se týká samozřejmě pozměňovacího návrhu, který tady předložil můj ctěný kolega Havránek, tam samozřejmě jsou další problémy, které jsou na úrovni oerpéček, protože jak říkám, bude jich jenom polovina, a teď se samozřejmě řeší, které to oerpéčko bude mít větší zodpovědnosti, které bude mít větší pravomoce, jakým způsobem bude zasahovat to kontaktní místo na jednom oerpéčku do druhého oerpéčka, a takhle bych mohl pokračovat dál a dál. My víme, že se jedná o zcela přepracované znění, které redefinuje předchozí návrhy projednávané v rámci připomínkových řízení. Popírá naprosto informace, které jsou obsažené v RIA a důvodové zprávě předložené ze strany Ministerstva pro místní rozvoj v předchozích fázích. Zásadně se tedy změna dotýká právě výkonu přenesené působnosti v rámci ORP. Prolamuje správní obvody ORP, správní obvod může být účelově rozšířen o celý či část obvodu jiného oerpéčka - prostě tady se to střetává a naráží to na sebe, je to absolutní nesmysl. Diskriminuje tím pádem tedy skoro jednu polovinu oerpéček, zavedení kontaktních míst ze zákona, a to je § 10 a 11, uvedené v příloze číslo 5 a 6, pouze ve 115 z nich a 22 městských částí hlavního města Prahy. Druhá polovina samozřejmě bude muset strpět to, co ta jedna jim například do těch bytů skrze kontaktní místa dá.

Z návrhu zmizelo financování výkonu přenesené působnosti na ORP a provoz kontaktních míst zcela v rozporu právě s metodikou pro stanovení nákladů na výkon státní správy z roku 2020, ve kterém se jasně definuje povinnost vyčíslit náklady pro zřízení nové pozice v rámci výkonu přenesené působnosti, z čehož plyne, že do příspěvku na přenesenou působnost, což je v gesci samozřejmě Ministerstva vnitra České republiky, nepřibydou dodatečné prostředky na výkon této agendy účelově vázané. Já tady upozorňuji, že i dotace na výkon sociální práce v rámci ORP je hrubě podfinancována. Dotace obsahuje nebo dosahuje pouze kolem 50 procent skutečných výdajů na platy.

V návrhu postrádám také zmínku o výkonu této nové přenesené působnosti ve vazbě na zákon č. 312/2002 Sb., o územních samosprávných celcích, o jejich úřednících, v platném znění, včetně požadavků na zařazení, kvalifikaci a vzdělávání těchto úředníků. Nikdo jiný než úředníci nemůže totiž tuto činnost vykonávat. Takže my tady máme opět dvojí metr mezi jedněmi a druhými úředníky. Ti, kteří budou v kontaktním místě, což budou samozřejmě pravděpodobně zaměstnanci třeba, které přetáhne to oerpéčko z různých neziskových organizací, ti nebudou mít tady podle tohoto zákona například možnost vykonávat některé úřednické zodpovědnosti. Zcela chybí vazba na výkon sociální práce na oerpéčku a v obcích, vazba na nové předpisy o dávkách státu na bydlení, není definováno postavení úředníka kontaktního místa jako sociálního pracovníka - o jeho povinnosti dle zákona o sociálních službách a o úřednících ÚSC například - a jeho povinnosti, přístup k informacím o žadateli a jeho příjmech ze sociálních dávek. Můžu říct, že prostě tady se vládní koalice vlamuje už do otevřených dveří, protože některé zodpovědné obce už právě tady tuto agendu mají a už tu agendu dávají samozřejmě v praxi, to znamená, že mají různá kontaktní místa, kde se řeší bydlení, kde se řeší bytový fond a tak dále.

Co je další, že zásadně nesouhlasím se zrušením limitu počtu vkládaných bytů do systému ze strany vlastníka. V předchozích verzích tam byly maximálně dva byty v dané nemovitosti, maximálně dva. V tuto chvíli se to ruší, takže to může být klidně celý vchod. Podotýkám, že největší vlastník bytů v České republice je Heimstaden, bývalé RPG byty Residomo, tam my máme v našich lokalitách v Moravskoslezském kraji - Karvinsko, Havířovsko, Orlová, Ostravsko a tak dále - 45 000 bytů ve vlastnictví a odhadem jedna třetina, 10 000 z nich, je neobsazených. Stát tedy chystá dle mého názoru podporu naopak byznysu s chudobou. Za své peníze bude prostě servisovat rukama ORP tyto velké vlastníky, a to nemluvím o tom, že se určitě zhorší míra sociálního vyloučení. Bude o tom samozřejmě rozhodovat kdo jiný, ne to oerpéčko, ne to město, ale Ministerstvo pro místní rozvoj. Zásadně samozřejmě, a vidím to i v tomto zákoně, protestuji proti eliminaci vlivu obcí na to, kdo bude takzvaným poskytovatelem bydlení a asistence v bydlení. Daný subjekt provádí registraci, tedy podle zákona o Ministerstva práce a sociálních věcí, a pouze oznamuje, že provádí či hodlá provádět tyto služby v krajích anebo na úrovni oerpéček. Je tak zcela eliminován systém, který třeba ty oerpéčka budovala v rámci komunitních plánů sociálních služeb, vytváření jejich sítě, nezbytných služeb právě pro tu sociální práci. Z pozice ORP nebo toho kontaktního místa nelze zabránit třeba neúměrnému střídání cizích osob v bytě toho potřebného. Jaká tam bude podpora samozřejmě sociálních služeb, asistence - v takovém případě to kontaktní místo nemá pravomoc rozhodnout o asistenci, která by mohla být zajištěna i prostřednictvím třeba sociální služby.

Prostě my vytváříme nějaký nový systém, který jde úplně mimo obce, úplně mimo oerpéčka, a také není nastavena vymahatelnost strpění asistence ze strany podporované osoby. V případě nespolupráce není žádná vazba na dávkový systém, to znamená, že pokud se daná osoba přesune z jednoho bydlení do druhého, může i nadále plně využívat dávkový systém bez jakékoliv sankce.

A to ještě nevíme, co nám vlastně v tom celém systému poskytování sociálních služeb udělá superdávka, protože to neví samozřejmě ani sama vládní koalice, kdy tady schválili něco v rámci superdávky, co nás může v rozpočtu stát 7,5 miliardy korun, anebo naopak podle důvodové zprávy může ta superdávka ušetřit z rozpočtu 2,5 miliardy. No, já něco takového napsat, když jsem byl předkladatelem několika zákonů do důvodové zprávy, tak mě s tím předkladatelé nebo všichni z vlády s tím vyhodí, protože vždycky je potřeba mít jasně definovány dopady na státní rozpočet u kteréhokoliv zákona, a tady se to míjí - vidíme, že tady samozřejmě se to míjí i tím, že máme už třetí přepracovanou verzi, která vůbec neodpovídá tomu, kde byla schválena samotná RIA.

Já si myslím, že to znásobí - tento zákon - naopak obchod s chudobou: obec nebude rozhodovat, kdo může a nemůže poskytovat službu, jen centrálně ministerstvo udělí licenci, která bude nároková, například i pro osobu provádějící živnost v realitním zprostředkování, pokud bude mít delšího trvání, než jsou tři roky, chápu to dobře? Vše se odehraje za podpory přesně definovaných příspěvků směrem k poskytovateli bydlení, aniž by bylo zřejmé, kdo konkrétně příspěvek obdrží.

To znamená, já se pořád bavím o těch obcích, kterých se zastávám. Je to příspěvek na správu, a hlavně na asistenci až 92 000 za rok s možností navýšení o 20 procent tak, jak je tam napsáno. Například předpokládaný výkon jednoho úvazku asistenta na deset bytů znamená 920 000 korun ročně nikoliv jako plat asistenta, ale jako příjem toho poskytovatele. Asistent totiž není vázán dlouhodobým pracovněprávním vztahem, může být placen minimální mzdou, například formou dohody o pracovní činnosti.

Díky státním subvencím se bude organizovaně přesouvat sociálně slabé obyvatelstvo do regionů s volnými byty a propad vyloučených regionů a lokalit - a my to vidíme i u Moravskoslezského, Ústeckého, Karlovarského kraje - se dramaticky zhorší. Jedinou brzdou je tedy podmínka dvou let působení v daném ORP, což bude prokazovat žadatel i ve spolupráci s poskytovatelem. Není tedy jasné, jak bude kontaktní místo samozřejmě tyto smlouvy prověřovat.

Prostě a jednoduše, ten zákon o podpoře bydlení je opravdu velmi, velmi špatně napsaný a vůbec - i včetně toho pozměňovacího návrhu, který tady předkládají opět vládní poslanci - nedokáže pojmout všechny konsekvence, které se týkají přednesené působnosti státní správy, to znamená na samotná oerpéčka, a nám se tady snaží vládní koalice namluvit, že to bude zlepšení v rámci dostupnosti bydlení, v rámci sociálního bydlení, a přitom nás to bude stát 1,5 miliardy, kdy my nepostavíme za to nic, ani 1 metr čtvereční základové desky. My nevytvoříme jeden jediný nový byt, nepostavíme ani jednu cihlu na místo. My prostě toto dáváme jenom do nějaké pofiderní služby, kontaktního místa, kdy každý lucidní člověk, který aspoň pět minut pracoval s internetem, si dokáže najít nějaký volný byt přes třeba Sreality.cz anebo zajít na obec, na sociální odbor, a tam se zeptat: Máte nějaké tady byty, já jsem tady v této nouzi a tak dále, a v rámci síťování sociálních služeb, což víme, ho může on nasměrovat na nějakou sociální službu. Ne, my opět tady tímto zákonem děláme z některých lidí malé děti, vedeme je za ručičku. Potom ta sociální služba jim řekne, jak mají nakupovat v obchodech, jak mají se starat o děti, že je mají ráno budit a vodit do školy, že jim mají dávat svačinu a ráno že to dítě by nemělo odejít do školy bez snídaně a tak dále. Toto všechno my opravdu budeme v tuto chvíli platit zase znovu a znovu a znovu, když už v tuto chvíli víme, že ta sociální služba funguje, že fungují charity, že fungují diakonie, že u nás máme fantastickou Charitu Českou republiku, například v Ostravě, ve Vesničce vzájemného soužití, která tady tyto věci dělá, ale my opět budeme tady tvořit za 1,5 miliardy nějakou státní realitku a nových 300 pracovních míst.

Nesmyslná a absurdní je třeba taky představa, že kontaktní místo bude vykonávat činnost svými lidmi a prostředky pro jinou obec či celý jiný obvod ORP a zastupitelstvo oerpéčka s oním kontaktním místem s tím bude souhlasit při schvalování rozpočtu. Tak to je samozřejmě skvělé, jo? To jsem fakt zvědavý na ta zastupitelstva, tam se přijdu na to moc rád podívat. Jde naopak totiž o nehospodárnost a možnost trestního stíhání právě těchto členů zastupitelstva. Hrozí, že ORP proto odmítnou výkon těchto zákonem daných povinností v rámci svých dosavadních kapacit a bude hrozit kolaps systému v případě, že tak v rámci kraje budou postupovat všechna ORP. Zákon předpokládá, že informační systém evidence bude plně funkční až v roce 2030, až v roce 2030!

A my posouváme vlastně tu účinnost pořád dál a dál například i díky té superdávce, protože nám zmizel doplatek na bydlení, zmizel nám příspěvek na bydlení, všechno se tady toto rozplynulo v superdávce, a jak říkám, my nevíme, jaké dopady to bude mít. Tady můj ctěný kolega Ivan Bartoš říkal sám, že to může mít možná dopady na některé skupiny obyvatel, jako jsou samoživitelky, jednotlivci, senioři a tak dále, rodiny s dětmi... Samozřejmě ani on sám to neví, to jsou jenom nějaké bych řekl domněnky, protože jak říkám, ani předkladatel u superdávky neví, jaký to bude mít na to vliv, natož když je to napojeno ještě tady na tento zákon.

No, po zkušenostech s digitalizací stavebního řízení prostě považujeme tento projekt za stejně nepřipravený a nerealizovatelný způsobem uvedeným v návrhu zákona s předpokladem fungování informačního systému, který se bude budovat za pochodu - informační systém za pochodu - čtyři roky.

Takže za mě, já mám úplně jinou vizi, která se týká samozřejmě dostupného bydlení, podpory bydlení, tento zákon to v žádném případě není. Když to opravdu shrnu, tak se jedná o státní realitku za 1,5 miliardy, která vytvoří nových 300 pracovních míst, ale vlastně těm lidem to nic nového nepřinese. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní bych poprosil paní poslankyni Lenku Knechtovou.

Mezitím využiji čas a přečtu omluvu pana poslance Pavla Kašníka od 15 hodin z pracovních důvodů.

Máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já už bych jenom velmi krátce za sebe shrnula celou situaci, protože si myslím, že jsem minule k tomuto zákonu obsáhle vystoupila, a to nejdůležitější, co mi leželo na srdci, najdete v mém minulém projevu. Za mě původní návrh doznal velmi zásadních změn, a to je to, že se tady potom míjíme v těch názorech a vyjádřeních, protože si myslím, že mnohdy už nevíme, co byl ten původní návrh a co projednáváme aktuálně. A ještě chci upozornit, že k tomu máme další pozměňovací návrhy, které tento zákon posouvají ještě do jiného světla.

Ty změny nebyly dle mého názoru dobře konzultovány. Výsledkem je přepracování, které stojí na komplexním pozměňovacím návrhu, ale k tomu už potom nemáme ani RIA, ani žádná další odborná stanoviska. Posouváme se podle mě zde k otázce sociálního bydlení a to jsou vlastně dvě rozdílné kategorie. Co se týká sociálního bydlení, tam si myslím, že by měl fungovat stát, měla by být pevně stanovena kritéria a všichni by měli mít jasno, kdo spadá do této kategorie. Co se týká v současné době předloženého zákona, tam se teprve domníváme, kdo bude v rámci nově zbudovaných center ten, kdo si bude žádat, jak to vlastně celé bude fungovat, a za mě jedna věc je to, co se ověřilo v evropských financích, jak tady o tom mluvil i pan poslanec Bartoš, ale je otázka, co to udělá v současné době v praxi po zavedení tohoto zákona.

Současná verze návrhu zákona bohužel podle mě postrádá pro určité skupiny motivační prvek být ekonomicky aktivní, kdy při překročení limitu určitého příjmu domácnosti nebo jednotlivce nebude mít daná rodina či osoba na získání bydlení podle tohoto zákona nárok. Musím říct, že to znám z praxe, když mám matku samoživitelku, která má dvě děti, které už začínají být dospělé a mohly by pracovat, tak vlastně je to obrovský stres pro takovouto domácnost, kdy se potom opravdu počítají dávky, a radši takovýto rodič motivuje dítě k tomu, aby spíš nepracovalo, než aby došlo k té podpoře a tito mladí lidé vstupovali na pracovní trh, protože samozřejmě bydlení je jedna ze základních životních potřeb. Tam se tyto cílové skupiny cítí velmi ohroženy, ovlivňuje je to potom při jednání a rozhodování a za mě to má potom vliv i na mladé generace.

Co se týká nějakých dalších připomínek, jak jsem říkala, bylo by dobré, kdybychom opravdu k výsledku, který budeme přijímat, znali všechny konsekvence, co se týká terénu a toho, jak ten návrh bude fungovat po přijetí i pozměňovacích návrhů, o kterých teďka víme mnohé, ale samozřejmě bude důležité to, co bude odsouhlaseno.

Rozhodně souhlasím s tím, že není dobré zavádět nějakou další strukturu v rámci členění státu, protože vidím sama, když jsou volby do Poslanecké sněmovny a jsou senátní obvody, jak to přináší pro mnoho lidí zmatek, jak to vlastně všechno funguje, a tady se dostaneme do situace, kdy třeba u nás na Brno-venkově centrum bydlení vznikne ve Šlapanicích, což je pro určitou část Brna-venkova svým způsobem nedostupné nebo velmi složitě dostupné. Takže tam si myslím, že argumentovat tím tak, jak jsem tady i zaznamenala, že ORP potom mohou si takové centrum pro bydlení nebo podporu bydlení zřídit samy, to mně přijde zas na druhou stranu úplně nereálné, protože finanční prostředky my dneska vynakládáme na spoustu dalších věcí, jako je třeba bezpečnost a zřizování městské policie, věnujeme se sociálním službám, které spolufinancujeme, a tak dál, takže ono těch financí - když teďka ještě vzpomenu nepedagogické pracovníky, které máme taky velmi ve vzduchoprázdnu, tak se nedá na ORP a obce hrnout všechno v takovémto za mě velkém stylu.

Co se týká finančního krytí ze státního rozpočtu, tam si myslím, že by měla být jasná deklarace toho, že tento experiment jde za státem, a vlastně měli bychom vědět, jakým způsobem tedy budou uvolněny finanční prostředky a jak to celé opravdu dopadne, protože musím říct, že prožívám teď velké zklamání v souvislosti s nepedagogickými pracovníky, kdy máme vyčerpanou rozpočtovou rezervu a vůbec nevíme, jakým způsobem finance pro nepedagogy zajistíme. A tady vlastně, když se ORP rozhodnou nějakým způsobem do tohohletoho projektu vstoupit, mám dneska informace od tajemníků, že zhruba 60 procent dostávají na výkon státní správy, což je ve velké nerovnováze s tím, co potom mají všechno ORP předvést, zaštítit a garantovat. Zákon za mě vytváří další oblast sociální práce s rozdílným způsobem financování a to může přinášet praktické problémy u kumulovaných úvazků, zejména sociálních pracovníků.

V návrhu navíc zcela jasně chybí jakákoliv vazba na výkon sociální práce v obcích a tady bych chtěla i zmínit tu kombinaci, že my budeme poskytovat řekla bych podporu z mnoha stran a stane se to nepřehledným. Na tom hřišti se najednou objeví další subjekt, který bude spoléhat na vyjádření Úřadu práce, vlastně bude čekat, až Úřad práce vydá třeba nějaké stanovisko. Sami víme, jak dlouho trvá třeba, když je propuštěn vězeň, jak dlouho trvá nějaká podpora z Úřadu práce - prostě není to vyřízeno hned, takže tady vlastně dále rozvíjíme problémy, které nebude nikdo schopen v terénu operativně vyřešit.

Co se týká zkrácení asistence na dva roky, to je za mě obrovský problém, protože pro určité cílové skupiny - a tady myslím především osoby s duševním onemocněním a osoby dlouho sociálně vyloučené a další - tam doba asistence je nutná daleko delší, a to je zejména z toho důvodu, aby tito lidé byli schopni setrvat v standardním bydlení. Tady bych znovu připomněla svůj apel na pana ministra Válka, protože tady bychom měli opravdu tlačit na to, aby podpora osobám s duševním onemocněním se nastartovala - a tohleto je jedna z cest, o které jsme se tady, kolegyně a kolegové, tři roky bavili, a já si myslím, že se to prostě nedotáhlo, že zůstává tato problematika ve vzduchoprázdnu.

Zrušení limitu počtu vkládání bytů do systému ze strany vlastníka: tam si taky myslím, že dva byty v dané nemovitosti byly dobrým řešením. Obce mohly ovlivnit, kdo na jejich území bude poskytovat bydlení a asistenci.

Tady bych se ráda zastavila už u zmiňovaného komunitního plánování sociálních služeb. Měli bychom si uvědomit, že obce spolufinancují sociální služby a vlastně řeší si na svém daném území podporu občanům, kdežto z hlediska tohoto zákona dochází k tomu, že obce nebudou moci nějakým způsobem se k registraci vyjadřovat, protože v navrženém znění je to upraveno tak, že daný subjekt provádí registraci u MPSV a obcím to pouze oznamuje, takže tady se někteří odborníci i domnívají, že dojde k jakési kolizi toho, že z jedné části bude vykazovat nezisková organizace podporu v rámci sociálních služeb a z druhé strany to bude součástí podpory v rámci bydlení, a je otázka, jakým způsobem to financovat a jak tuto péči rozlišovat.

Za mě úplně nerozumím tomu, ale v připomínkách Svazu měst a obcí bylo i upozornění na problematiku spojenou s informačním systémem evidence, který by měl být plně funkční až v roce 2030. Do té doby není zřejmé, jak se evidence povedou - zejména skartační lhůty, výměna informací o žadatelích mezi centry bydlení a ORP, kraji, vkládání smluv, práce v rámci GDPR, vazba na spisové a skartační lhůty jednotlivých úřadů a ORP. Díky příliš nízkému připomínkovému stropu, kterým by v praxi došlo k vyřazení téměř všech domácností s pracovním příjmem a seniorů ze systému podpory, to je znovu to už tady mnohokrát zmiňované - 1,43 životního minima.

Ještě bych se zastavila u formulace, která je v zákoně, a to, že bytem se pro účely tohoto zákona rozumí také stavba pro individuální nebo rodinnou rekreaci nebo jiný již obytný prostor podle zákona o dávce státní sociální pomoci. Tam bych chtěla říct, že na to dost narážíme v terénu, kdy se nám potom z lokalit, které sloužily k rekreaci, stávají obytné oblasti, ale je potřeba si uvědomit, že v původních rekreačních zónách nejsou splněny parametry, co se týká opravdu bydlení, a pak tam dochází k různým kolizním situacím i z hlediska soužití lidí a vyžadují potom po nás, po radnicích, řešení, které z hlediska zákona není možné. Takže já za sebe bych chtěla opravdu upozornit na to, abychom netlačili, ať už přímým, nebo nepřímým způsobem, aby se nám lidi stěhovali do zón k rekreaci, ale naopak abychom intenzivně hledali cestu a podporovali výstavbu nových bytů a řešení bytové situace. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze.

V tuto chvíli pokračujeme v obecné rozpravě a další, kdo je na řadě, je paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych se ráda vyjádřila tedy ještě stručně k zákonu o podpoře bydlení. Spíš bych řekla, že to je zmatený experiment než funkční řešení.

Původní ambice zákona o podpoře bydlení - sliboval pomoc až 1,5 milionu osob ohrožených ztrátou bydlení, jenže výsledkem je nesrozumitelný a zúžený návrh, který místo systémového řešení přináší spíš byrokratický labyrint, nejasnosti a nedomyšlené role pro stát i samosprávy. Po sérii pozměňovacích návrhů se má vztahovat už jen na úzkou skupinu lidí, podle ministerstva možná zhruba kolem 160 000 osob, ale jakých konkrétně, to neví nikdo. Převážně to budou zřejmě lidé s exekucemi.

Je to zákon bez konkrétní pomoci, a hlavně bez bytů. Základní mylná domněnka, na které zákon stojí, je, že dostupnost bydlení lze řešit bez jediné nové výstavby. Žádný nový byt tento návrh nepřináší. Vše stojí a padá s hypotézou, že lidé a obce dobrovolně poskytnou své byty do systému. Jinými slovy, stát nic nepostaví, nic nezajistí, ale doufá, že se byty tak nějak objeví, pokud je tedy současná koalice nemá již připravené jako obchod s chudobou.

Co se týče kontaktních míst: kdo je zaplatí, kdo tam bude pracovat a kde budou sídlit? Původní plán pokrýt všechny obce s rozšířenou působností kontaktními místy byl zúžen na 115 vybraných obcí. Tím pádem vypadly desítky obcí, které budou sice povinny poskytovat služby svým občanům, ale bez odpovídající kompenzace. Kontaktní místa mají zajišťovat odborné poradenství, evidenci, terénní šetření, přístup k datům i technické zajištění, ale na všechno bude často jen jeden pracovník. Ten má vyhodnocovat i zdravotní stav, rizika ztráty bydlení, přístup k internetu, schopnost čerpat dávky a třeba i kontrolovat stav nabízených bytů. Odbornost, čas, kapacita? Nula. Navíc stát těmto obcím nedává ani jistotu financování. Jde o přenesenou působnost, na kterou už teď obce doplácí. Vzniká tudíž otázka, kdo zaplatí prostor, nábytek, počítač, klidné a přívětivé prostředí? No, můžeme si odpovědět sami: nejspíš nikdo. A pak se budeme divit, že klienti nechodí, nebo přijdou, ale neodejdou s ničím.

A další: máme nový mezičlánek pro zisk z chudoby - garanta. Je to druhý pilíř, takzvaný garant, zcela nový prostředek mezi státem, vlastníkem bytu a osobou v bytové nouzi. Zákon počítá s tím, že soukromí vlastníci své byty nedají do systému sami, takže musí najít garanta, a tady začíná skutečný byznys. Garantem se totiž může stát třeba realitka nebo neziskovka, která už dnes působí v oblasti bydlení, včetně těch, které jsou napojeny na takzvané obchodníky s chudobou, a stát jim ještě zaplatí za to, že budou hledat byty, z veřejných peněz. Navíc garant přebírá kompletní odpovědnost. Majitelé se tak zbaví starostí i za problémy, které v bytě nastanou. Nájemník neplatí? Nevadí. Byt je zničený? Garant to spraví - ze státní kapsy. Takže se ptáme, proč bychom měli soukromníkům garantovat výnos z nájmu i bez rizika? Neztrácí tím bydlení i poslední rysy férového vztahu mezi nájemníkem a pronajímatelem?

A pak máme další pilíř - asistence. Správná myšlenka, byť špatně uchopená. Třetí pilíř asistence je snad jedinou částí, která má potenciál pomoci, ale i tady se zákon a prostor rozchází s realitou. Místo aby asistence byla začleněna do systému registrovaných sociálních služeb, kde už fungují kapacity a pravidla, zavádí se paralelní systém. A co to bude znamenat v praxi? Že ti samí lidé, kteří teď pracují ve službách, budou dopoledne dělat evidenci, odpoledne asistenci a dvakrát budou vykazovat tu samou práci. Chybí sociální pracovníci, chybí metodiky a chybí kontrola, ale přidáváme nový úkol.

Zákon tudíž neřeší nic, ale tváří se jako spása. Celý návrh působí jako marketingová nálepka - tři pilíře, spousta ideálů, ale realita je plná děr, chaosu a nedotažených nápadů. Místo komplexního řešení dostupnosti bydlení nebo růstu nájemného (bydlení) nabízíte jen víru (?), že systém se naplní sám - ale žádné nové byty, žádná výstavba, žádná reálná pomoc obcím.

Za hnutí SPD jsme proti tomuto návrhu, přestože některé pozměňovací návrhy dávají smysl, ale samotné jádro zákona je neudržitelné, byrokraticky přetížené, a především neřeší podstatu problému.

Tudíž ještě bych se chtěla dotknout nezvladatelné (nezvládnuté?) digitalizace, která připravila o tržby třetinu stavebních firem. "Její nepovedené spuštění připravila o část příjmů 36 procent oslovených podniků. V průměru přišli o 18 procent tržeb, objem zakázek se jim snížil o 19 procent. Do průzkumu se zapojily velké, střední i menší společnosti. Z těchto dat lze odvodit, že hrozí značné ztráty napříč stavebním sektorem, který si za poslední léta prošel sám o sobě těžkým obdobím." ... "Firma neuvádí finanční hodnotu škod, odhadem ale může jít o miliardové sumy. Pro představu, celkový objem nových stavebních zakázek činil loni podle dat Českého statistického úřadu 387 miliard korun. Dopady navíc mohly být ještě citelnější, pokud by část firem loni z opatrnosti nepodávala své projekty raději ještě v červnu podle starého stavebního zákona. Celkově digitalizace vedla k prodlení v oblasti schvalování projektů, realizaci staveb i odsunu kolaudačního řízení. Mělo to tedy významný dopad představující zpoždění v související administrativě." ... "Pro stavebníky je mimo jiné problém, že se kvůli digitalizaci zdržela výběrová řízení na veřejné zakázky. Tento efekt pocítila více než polovina společností." Samozřejmě se zmiňují potíže firmám. Způsobilo to i nejistotu, zda při podávání žádosti postupují správně. "Kvůli prodlení jim také mohou vznikat dodatečné náklady a potíže přetrvávají. Nepovedená digitalizace samozřejmě stála místo ve vládě tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše." Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se samozřejmě v úterý teď omluvil. "Bartošův nástupce pan Kulhánek nyní znejistěný stavební sektor uklidňuje, že se nejhorší problémy daří řešit." Tvrdí, že nejsme ideálním stavu, ale jsme na správné cestě. "Dnes jsme ve stavu, kdy drtivá většina stavebních úřadů funguje. Další se napojí příští týden," tvrdí. Jenomže: "Některé firmy si ale stěžují, že potíže přetrvávají. Například podle Ondřeje Budíka, generálního ředitele a jednatele společnosti HBH Projekt, bývá stále problém s posíláním dokumentů a příloh stavebním úřadům. Někdy je musí nahrávat opakovaně, než se odeslání zdaří, a ministerstvo samo minulý týden přiznalo, že ne vše ještě funguje bezchybně. Potíže se objevují hlavně u napojení na různě nastavené lokální spisové služby," které "si vyžádalo speciální přístup dodavatele téměř ke každému jednotlivému úřadu." To sama řekla ředitelka IT sekce ministerstva Eva Pavlíková. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Zuzana Ožanová.

Než přijde k pultíku, omlouvám Margitu Balaštíkovou od 10.30 z pracovních důvodů, David Pražák se omlouvá od 15 hodin z pracovních důvodů, Michaela Šebelová taktéž od 15 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem si připravila velmi krátké vystoupení, mám tu pár poznámek, ale nevešla bych se do faktické dvouminutové připomínky.

Dneska už tu rezonovalo, že je k dispozici na internetovém prostředí auditní zpráva ke stavu přípravy digitalizace stavebního řízení České republiky. Proč o tom mluvím u tohoto tisku? Mluvím o tom proto, protože to s tím souvisí. Souvisí to s tím, že hlavním aktérem je tady v obou dvou případech Ministerstvo pro místní rozvoj. Tato zpráva byla odevzdána 4. dubna 2025 a my tady už nějakou dobu říkáme, že bychom rádi stavěli raději nové byty. Víte, co ze zprávy vyplývá? Že možná ty škody budou přes 40 miliard.

Tady na to, aby se lépe přerozdělovaly byty - ne aby se postavily nové, aby se lépe přerozdělovaly byty - chcete vynakládat podle důvodové zprávy - otázka je, jestli to bude opravdu jenom 1,5 miliardy? Ale Ministerstvo pro místní rozvoj má takovou tendenci spíš čerpat ze státního rozpočtu, neudělat věci správně. Potom se musí vypracovávat takovéto zprávy.

Já bych chtěla uvést jenom drobnosti z této zprávy. Já se přiznám, že těch 270 stránek jsem všechny nestihla přečíst, protože tu zprávu mám k dispozici teprve chvilku, ale nicméně domnívám se, že je dobré si připomenout, co se tam nachází.

Projekt digitalizace stavebního řízení je v plném rozsahu financován z Národního plánu obnovy, který získává prostředky z nástroje pro oživení a odolnost, a teď cituji přímo, co tam je napsáno: "Bez ohledu na funkčnost systému nebude pravděpodobně možné celkovou částku proplatit. Důvodem nemožnosti proplacení je porušení zákonných pravidel, která upravují zadávání veřejných zakázek." No, zákon o zadávání veřejných zakázek, které ministerstvo to má v gesci? No, MMR. Takže oni porušují zákon, který sami napsali, vydali a jsou jeho gestorem. Jak máme vědět, že ministerstvo tento přístup k řešení problému nepoužívá i u další legislativy? A já se domnívám, že používá. Po tom množství pozměňovacích návrhů ani nevím, jak bude vypadat výsledný návrh tohoto zákona. Nicméně pokud si pamatuji, v původním návrhu bylo, že potřebnou skupinou budou i lidé v insolvenci, a uvedu: svobodný muž, bezdětný, který měl dluhy, dostal se do insolvence na dluhy v bydlení, by dosáhl na podporu bydlení. To jsou opravdu dobré věci. To je člověk potřebný k tomu, aby se mu v bytové nouzi pomohlo, když už někde dluží.

Ještě se opět vrátím k té auditní zprávě. Mimochodem, tam zpracovatel identifikoval rozpor uzavřené veřejnoprávní smlouvy s Ministerstvem pro místní rozvoj a Českou poštou s ustanovením správního řádu. Považuje to za nezákonné, a to proto, že při veřejnoprávní smlouvě ten správní řád neumožňuje přibírání dalších subjektů doté veřejnoprávní smlouvy. Mimochodem, tuto zprávu máte k dispozici od 4. dubna 2025.

Další z ministerstev, které řídí STAN, Ministerstvo vnitra, prostřednictvím vládních poslanců se tady snaží protlačit zákon o obcích, ve kterém je plno dalších právních předpisů, které se nevztahují jenom na zákon o obcích, a mimo jiné je tam dotčen správní řád. Když jste to měli k dispozici, když už tam koaliční poslanci dávají takové množství pozměňovacích návrhů, proč už jste aspoň nezareagovali a nedali pozměňovací návrh na doplnění správního řádu? Ano, opět STAN. Já se domnívám, že ten přístup k problémům není, aby se řešily. To jsou drobnosti, které svědčí o tom celkovém postoji. Já mám potom pochybnosti, jak to bude skutečně v praxi vypadat.

Zajímavým se mi jeví, protože přece jenom nejsem jenom členkou hospodářského výboru, ale také ústavně-právního výboru: snažila jsem se si pročíst kapitolu Úprava digitalizace stavebního řízení v legislativě. Nejčastější změní je: nelze posoudit, smlouvy neupravují konkrétně. No, vážené kolegyně, kolegové, tohle kdyby dělala města a obce - já nevím, jak státní dozor, který vykonává Ministerstvo vnitra, bude fungovat.

Takže místo výstavby nových bytů se zde jedná o přerozdělování pomocí státu. Organizujete lidem život, a mimochodem, vzhledem ke svému věku si dovolím říct, že vaše touha vrátit se před rok 1989 mě fakt fascinuje. Podniky bytového hospodářství tehdy byly trendy a jsou zjevně i teď. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli dalším přihlášeným je pan kolega, pan poslanec Josef Bělica. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bělica: Krásné dopoledne, dámy a pánové. Pane předsedající, děkuju za slovo. Jak bývá mým dobrým zvykem, nebudu dlouhý, nicméně půjdu rovnou na komoru.

Já bych zareagoval částečně na některá vystoupení svých předřečníků a vrátil bych se až k vystoupení bývalého ministra pro místní rozvoj pana Bartoše.

No, pane poslanče Bartoši, víte, komu tím zákonem (Předsedající: Mým prostřednictvím, prosím.) - prostřednictvím předsedajícího - víte, komu tím zákonem sloužíte? Já vám zkusím nastínit pár otázek, a možná když si vygooglíte odpovědi na tyto otázky, tak možná zjistíte, o co jde.

Víte, kdo je náměstkem ministra financí za ODS? (Ozývá se: Ne.) Nevíte, tak to jméno začíná na G. Víte, kde tento člověk z ODS pracoval před tím, než se stal náměstkem ministra? Nevíte, ha. Říká vám něco společnost Heimstaden? Říká vám něco společnost Residomo? Předtím RPG Byty? Předtím Byty OKD a vytunelované byty v Moravskoslezském kraji? Zkuste si tam najít linii mezi těmito názvy a těmito jmény. Zjistíte, že se pořád jedná o ten samý bytový fond.

A teď vám zkusím napovědět podruhé. Víte, proč při této organizované státní realitce má stát ručit za škody na těch bytech? Opět se nám kruh uzavírá a vracíme se k bytovému fondu ukradených bytů OKD, které se dnes jmenují Heimstaden. Protože, pane poslanče Bartoši, prostřednictvím pana předsedajícího, těch bytů je tam, jak říká můj jeden ctěný kolega, bambilion volných a oni potřebují do nich někoho nastěhovat, aby měli kšeft. Znovu jdete spáchat zvěrstvo na Moravskoslezském kraji. Znovu jdete touto státní realitkou nasypat brutální peníze do soukromého sektoru svým kamarádům a kolegům! (Potlesk poslanců ANO, ozývá se: Jo!)

A teď budu trošičku osobní. Pane poslanče Bartoši, prostřednictvím pana předsedajícího, vytáhněte zadek z Prahy a přijďte se podívat, jak to vypadá v Moravskoslezském kraji ve vyloučených lokalitách! Chci vás vidět nastěhovat se do vchodu, kde je jedna tahleta rodina nepřizpůsobivých. Chci vás vidět, jak tam budete bydlet. A ono už to tady zaznělo, říkala to moje ctěná kolegyně paní Eva Fialová, vaším prostřednictvím, pane předsedající, takováhle rodina vám kompletně zničí kvalitu bydlení nejenom v tom vchodu, ale v celém domě. A pokud jsou ty rodiny dvě, tři - a to se bavíme třeba o sto lidech - tak vám zničí celou čtvrť. Znehodnotí váš majetek, protože tam ty byty vlastníte, a můžete je potom akorát pod cenou prodat spekulantům. Můžu vás provést, pane bývalý ministře pro místní rozvoj pane Bartoši, vaším prostřednictvím, pane předsedající, a nechám vás promluvit s lidmi, kteří tam ty majetky mají. Jsou zoufalí. Jsou v důchodovém věku a nemají se kam přestěhovat. Tohleto zvěrstvo se chystáte spáchat na Moravskoslezském a Ústeckém kraji! (Rozčileně. Potlesk poslanců ANO, ozývá se: Jo!)

Už jsem tady ve svých předchozích vystoupeních mluvil o tomto postpirátském neomarxistickém paskvilu, který se snažíte předložit, a já si moc počkám, kteří z rádoby konzervativních pravicových poslanců pro to zvednou ruku! Předpokládám, že nikomu nesmrdí nalít peníze kámošům z ODS přes Heimstaden do bytového fondu a ten bytový fond za státní prachy opravit. Už jsme to tady zažili mnohokrát! Jenomže my už v Moravskoslezském kraji na to nemáme čas, nemáme na to nervy, aby se neustále tento kraj tímhletím způsobem likvidoval! (Rozčileně.)

Dámy a pánové, nejde o nic jiného než vytvořit státní realitku za 1,5 miliardy korun, aby Piráti měli místa pro svoje jinak nezaměstnatelné stranické kolegy. Děkuju za pozornost. (Výrazný potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Pořád se nacházíme v obecné rozpravě. V tuto chvíli je na řadě můj ctěný kolega Tomáš Kohoutek, poté paní poslankyně Berenika Peštová a poté pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, volně navážu na mého ctěného kolegu pana Bělicu a víceméně chci podpořit jeho slova.

Pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, na mě se obrátilo více než 900 zoufalých obyvatel města Šluknov v rámci petice - zdravím občany Šluknova, zoufalé - já vám následně tu petici předám. Myslím si, že budete rád, protože vy jako staňáci máte podpisové archy rádi, takže vám těch 900, více než 900 podpisů předám a doufám, že to konečně začnete řešit. Tito zoufalí obyvatelé města Šluknov řeší stejné problémy, jako řeší spousta jiných občanů Ústeckého kraje, Moravskoslezského kraje, Karlovarského kraje, a jsou skutečně zoufalí, protože žijí v městech, kde se ještě deset dvacet let zpátky dobře žilo. Následně začal obchod s bydlením, obchod s chudobou, a co se stalo? Už to říkala má ctěná kolegyně Berenika Peštová i jiní. Bohatí developeři a developeři z měst, jako je Praha, Brno a podobně, v rámci toho, když skoupili byty a bytové domy v různých lokalitách, samozřejmě v rámci bytových náhrad se podívali na trh s bydlením ve zbytku republiky a zjistili, že v některých lokalitách samozřejmě tyto byty stojí násobně méně, pěti-, desetinásobně méně než například v Praze, a poskytli tyto náhradní byty občanům, které sestěhovali do těchto lokalit, a vznikly z toho bohužel dost často vyloučené lokality.

Zákon, který vy předkládáte, tuto situaci neřeší, naopak ji chce znásobit, a má za cíl to, že z lokalit, kde se ještě normálním, slušným lidem dobře žije, opět další spekulanti, nejčastěji různé právní entity, které většinou nesídlí v těchto lokalitách, tyto byty začali skupovat pod vidinou toho, že když si tento zákon nastudovali, samozřejmě zjistili, že budou mít další příležitost ke kšeftu, jak říkal můj ctěný kolega hejtman Bělica. Tito lidé jsou skutečně zoufalí, kteří tam bydlí a kterým se tam dobře žilo, a opakovaně apelují na to, aby vláda tento problém začala řešit v kooperaci s místními samosprávami, a bohužel se tak neděje. Zákon, který předkládáte, tuto situaci nevyřeší, naopak ji ještě znásobí. Tito zoufalí občané nevědí už, co mají dělat, tudíž se obrátili na řadu zákonodárců, na orgány místní samosprávy a zaslali petici, kterou jsem obdržel i já. Předpokládám, že vám se do rukou nedostala, tedy vám ji následně předám, a dovolím si tuto petici tady přečíst, abyste věděli, s čím se slušní normální pracující obyvatelé, kteří bohužel žijí v lokalitách, kde se musí potýkat s koexistencí a s bydlením, s dalšími skupinami obyvatel, většinou závislých na sociálních dávkách, musí potýkat.

Tedy petice za nápravu kritické situace na Sídlišti ve Šluknově. Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme o nápravu vážných problémů na Sídlišti ve Šluknově, ulice Sídliště, číslo popisné 984 až 988 a 1000 až 1030, PSČ 407 77, dále jen Sídliště, které negativně ovlivňují kvalitu života místních obyvatel a narušují veřejný pořádek.

Důvody a problémy. Za prvé, zamoření škůdci. V bytech i společných prostorách panelových domů dochází k masivnímu výskytu štěnic, švábů a hlodavců. Tyto problémy jsou dlouhodobé a vlastníci nemovitostí odmítají provádět nezbytnou deratizaci a dezinfekci. To vede k šíření do škol, školek, zdravotnických zařízení, obchodů a jiné.

Za druhé, nevyhovující hygienické podmínky. Budovy mají nedostatečné vytápění, elektřinu v dezolátním stavu a chybí požární zabezpečení, například funkční hydranty a hasicí přístroje. Stav budov ohrožuje zdraví a bezpečí obyvatel.

Za třetí, ignorance povinností vlastníky budov. Společnosti a další vlastníci dlouhodobě neplní povinnosti vyplývající z vlastnictví nemovitostí a nezajišťují obyvatelné podmínky.

Za čtvrté, zhoršení veřejného pořádku. Oblast se postupně mění v sociálně vyloučenou lokalitu. Bylo to myšleno dobře, ale samozřejmě toto má své důsledky, kdy obyvatelé se bojí pohybovat venku ve večerních hodinách, zvyšuje se míra nepřeberného množství odpadu a znečištění veřejného prostranství.

Za páté, nárůst uživatelů drog. Dochází ke zvýšení počtu narkomanů a s tím souvisejících rizik. (Použité injekční stříkačky na přilehlých pozemcích a ulicích, nebezpečí napadení a podobně.)

Za šesté, nedostatek policistů. Počet policejních hlídek v oblasti je nedostatečný, jedna hlídka pro Šluknov a okolní obce nestačí.

Za sedmé, nedostatečná kapacita sociálních služeb: odbor sociálně-právní ochrany dětí, tedy OSPOD v Rumburku, nestíhá řešit problémy v rodinách, kdy děti trpí zanedbáváním. Objevuje se zde také problém s umístěním dětí do dětských domovů či diagnostických ústavů, protože není kapacita.

Za osmé, nespokojenost místních obyvatel. Obyvatelé Šluknova žijí v neustálém hluku - rušení nočního klidu, vulgarismy, dále nepořádku - použité injekční stříkačky, odpad v obchodech na ulicích, tedy nejen na Sídlišti - a strachu - narkomané, agresoři.

Lidé, kteří zvažují odchod z města, kvůli zmiňované situaci se potýkají s problémy prodeje nemovitostí - není možné zde prodat nemovitost za stejnou cenu jako v okolních městech či obcích díky lokalitě Šluknov. Obyvatelé okolních obcí poukazují na nechuť Šluknov navštívit - rodina, obchody, zdravotnická zařízení, cesta MHD. Uvědomují si, že tento problém se již netýká pouze Šluknova, ale že zmiňované škůdce mohou zavléct domů i oni.

Požadavky petice. Za prvé, okamžitá deratizace a dezinfekce všech bytových a společných prostor na náklady majitele.

Za druhé, důkladná kontrola hygienických a stavebních podmínek ze strany příslušných orgánů, tedy hasičů, hygieny, ČEZu - znovu, jelikož na první kontrole se nic nezměnilo.

Za třetí, přísnější dohled ze strany úřadu na činnosti vlastníků, aby plnili své zákonné povinnosti a zajistili obyvatelné podmínky.

Za čtvrté, zvýšení počtu policejních hlídek - vnitro.

Za páté, zajištění odpovědnosti vlastníků nemovitosti za stav jejich budov.

Za šesté, navýšení pracovníků OSPODu a kapacitu sociálních zařízení, tedy dětských domovů, diagnostických ústavů.

Za sedmé, dlouhodobé řešení, tedy podpora obce, kraje i státu při zajištění důstojného žití pro nájemníky a všechny obyvatele města Šluknov.

Prosíme o nahlédnutí do facebookové skupiny Čistý Šluknov pro VŠECHNY!, kde naleznete fotografie, videonahrávky a vyjádření obyvatel sídliště i obyvatel města Šluknov. Díky této skupině se nám podařilo získat mnoho potřebného materiálu pro oslovení právě vás. Věříme, že odpovědné orgány nebudou tyto problémy dále přehlížet a podniknou konkrétní kroky nápravy.

S úctou petiční výbor. Za petiční výbor pan Pavel Skopal a Zdeňka Skopalová."

Vážený pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, proč vás i na tuto petici upozorňuji, je to, že skutečnost, že starostou Šluknova je starosta zvolený za STAN, ministrem pro místní rozvoj je politik zvolený za STAN, ministrem vnitra a problémy policie, nedostatečný počet hlídek a zvyšující se kriminalitu má na starosti ministr vnitra, tedy pan Vít Rakušan, opět zvolený za STAN, tedy si myslím, že máte - už čtyři roky jste ve vládě a měli jste dostatek prostoru, možností, abyste s touto situací něco řešili, a věřím a vím, že to není jenom problém Šluknova, ale je to problém i spousty jiných municipalit, ať už v Karlovarském kraji, Ústeckém kraji, v některých místech, například na Jablonecku a samozřejmě na severní Moravě nemlich to samé.

Vážení kolegové poslanci, já vás tedy vyzývám, než zvednete ruku pro tento zákon, respektive než začne hlasování pro tento zákon, uvědomte si, že jste poslanci za tuto republiku. Chápu, že pro vás to může být možná přesunutí problémů opět do tří regionů a tří krajů, které už toho od transformace dostaly tolik za uši, že by si zasloužily podporu, a ne je opět srážet a přidělávat jim další problémy. Uvědomte si, že odsunutí problémů z jednoho kraje do druhého nic nevyřeší, budou se pouze rozevírat nůžky mezi kraji a nemůže to v dlouhodobém kontextu dopadnout dobře. Celá Evropská unie a celá Evropa je založena na kohezi a na tom, že by se měly regiony a rozdíl mezi regiony smazávat, a nikoliv je prohlubovat. Tento zákon ovšem neudělá nic jiného, než opět rozevře nůžky mezi těmi třemi postiženými regiony a zbytkem republiky, protože si dokážu představit, že ti spekulanti a obchodníci s chudobou nespí a jenom čekají na to, až tento zákon projde, protože opět budou mít střelné náboje na to, aby zase si svůj byznys exponovali a rozjeli dále. Moc vás tedy prosím, přemýšlejte nad tím v kontextu celé republiky, zejména těchto tří krajů, a až budete hlasovat, hlasujte proti tomuto zákonu. Moc vám děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku - paní kolegyně Ivana Mádlová, poté se připraví, pokud se vrátíme zpátky do obecné rozpravy, Berenika Peštová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se vrátila ke druhému čtení po tom, co jsme tady slyšeli, protože já jsem se vás ve druhém čtení, pane ministře, ptala, jestli nás můžete ujistit skutečně o tom, že se nejedná o podporu obchodu s chudobou a umisťování nepřizpůsobivých jedinců a celých rodin do vchodů, které jsou obývány lidmi, kteří chodí do práce, platí daně a chtějí mít svůj klid, čistotu a pořádek. Vy jste nás tady ujistil jednou větou, že to skutečně se nejedná o podporu obchodu s chudobou, ale nicméně dneska jsme tady slyšeli něco jiného, a právě z těch vyloučených lokalit a z těch krajů. Já jsem vás chtěla znovu požádat, abyste nám řekl, jakými konkrétními kroky můžete vyloučit, že nebudou skupovány byty pro tyto spekulace a že normální domy, kde bydlí lidé, tak kolik třeba takovýchto rodin může být do jednoho vchodu umístěno, že jim můžete zaručit, že jim nebude znehodnoceno bydlení, že tam nebudou mejdany, že se nebudou všude válet odpadky, ale že skutečně budou moci svůj byt a svůj dům činžovní, do kterého dávají peníze prostřednictvím fondu oprav, že ho budou moci udržovat v kvalitě a v pořádku, protože to tady nezaznělo. A já jsem vás chtěla požádat, abyste opravdu nejenom řekl, že to nepodporujete, ale jakými konkrétními kroky zaručíte, že se to skutečně dít nebude. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji za dodržení času. Máme tady další faktickou poznámku paní kolegyně Marie Pošarové. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Právě v souvislosti s předřečnicí bych zažádala o přepracování a vrácení tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji, ale v tuto chvíli už tady toto bylo načteno v minulých jednáních Sněmovny a budeme o tom určitě hlasovat, až ukončíme obecnou rozpravu.

Nyní se nacházíme v ní a kolegyně Berenika Peštová je další přihlášenou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem si radši vzala slovo ve smyslu, že jsem se přihlásila do rozpravy, nebudu tady reagovat na svoje dvě minuty. Nemám dvě minuty, tady mi běží čas. (Reaguje na měření času probíhající u řečnického pultu.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, ten běží ještě paní kolegyni Pošarové. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Já jsem se lekla, že to mám krácené už i tady.

Já bych jenom chtěla zareagovat... Samozřejmě nejdřív, až promluvím, zareaguji na svoje ctěné předřečníky, pana poslance Bělicu a Kohoutka, a samozřejmě dám k tomu i nějaké své moudro, ale pan ministr se to tady zřejmě dneska rozhodl vysedět, promlčet: Prostě tak nějak si tady říkejte, co chcete, já možná zareaguji, a možná vůbec ne, a pokud možno po uzavření obecné rozpravy, abyste už nemohli reagovat. Takhle to na mě alespoň působí.

No, já si myslím, že pan poslanec Bělica a pan poslanec Kohoutek to krásně shrnuli, protože všichni tři pocházíme ze strukturálně postižených regionů. Ty regiony už si zažily své. Naše generace, která si to prožila, ví, co to byly inverze. Ví, co to bylo, když vlastně celá republika jela na úkor Ústeckého kraje, na úkor Moravskoslezského kraje, co se týče energie, co se týče těžby uhlí. My si nikdo nestěžujeme, protože jsme si to prožili. Byly to krásné chvíle, občas i dobrodružné, když jsme chodili do školy a byly takové inverze, že jsme neviděli na špičku nosu, když jsme pobírali 2 000 korun "pohřebné", kdo tam v tom kraji žil. To si asi nikdo nepamatujete. Ale ano, každý rok ten, kdo tam prožil patnáct a více let, tak dostával 2 000 korun "pohřebné". Asi zřejmě, kdyby náhodou se dožil nebo nedožil toho důchodu. Takže tohle všechno jsme si prošli. Ta krajina už tam je krásná, už tam jsou nádherné Krušné hory.

Ale pak přišel osmdesátý devátý rok. My jsme samozřejmě zatleskali, zacinkali klíči, a pak se nám tam začali přistěhovávat - jak to krásně shrnul pan poslanec Kohoutek, který na mě samozřejmě zareagoval, protože jsem to tady zmínila - z regionů, kde si svoje problémy řešili, tak se nám tam začali ti nepřizpůsobiví občané stěhovat. Takže vy jste si všichni krásně zvelebovali města, od Prahy počínaje, ať to byl Žižkov, ať to bylo cokoliv, takže jste se těchto lidí potřebovali nějakým způsobem zbavit, a protože jste museli dát náhradu bydlení, tak jste nám je tam hezky našupali. Dneska vás zvu do Mostu a můžeme si udělat krásnou exkurzi. Když si vezmeme třeba ulice 100, Budovatelka - krásná exkurze. Myslím, že si to všichni užijete. A nejenom tam, můžeme vás vzít i jinam. Moc hezká exkurze to bude.

Takže když se snažíme nějakým způsobem v městě řešit tento problém, tak vy přijdete s touto krásnou novelou, nebo respektive s tímto zákonem, kdy nám ten problém ještě více nabobtná. Takže tak, jak jsme se snažili, aby alespoň ještě určité části toho města zůstaly netknuty - protože jak tady bylo krásně řečeno, jedna rodina vám totálně, ale totálně, zničí jeden vchod. Víte co? My to musíme od těch občanů poslouchat, a oprávněně.

Rozumím tomu, že jste se s tím třeba nikdo nesetkali, protože u vás to není. Když se třeba bavím s poslanci, kteří jsou z Moravy, tak na mě koukají, jako že my vlastně utiskujeme ty lidi, že jsme skoro rasisti. To není pravda. My nejsme rasisti, my se snažíme problémy řešit, ale bohužel, jestliže máte někoho na sociálních dávkách a už je to čtvrtá, pátá generace, tak mi řekněte, jak ten problém chcete vyřešit, když už ho nějakým způsobem odmala stimulují k tomu, že lepší je nepracovat, protože stát se o vás postará, tak jak ten problém chcete řešit? Když máme tak štědrý a bohatý sociální systém, který ve své podstatě... (Silný hluk v sále.) Mohu poprosit? Nechci křičet.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Poprosím o klid v tuto chvíli nejenom v sále, ale vnímám i zvýšenou hladinu hluku na galerii pro novináře. Já vás poprosím, abychom mohli v klidu pokračovat v našem jednání, hlavně v levé části Poslanecké sněmovny. Žádám vás, aby byl klid.

V tuto chvíli vás poprosím, abyste pokračovala, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji, já jsem nechtěla zvedat hlas, víte, že ho mám sytý, takže bylo by zbytečné, abyste si tady drželi bubínky.

Takže když máme tak krásný a štědrý sociální systém... Rozumím, že všichni tady kopete za maminky, které jsou samoživitelky, ale to je jenom to A. Potom my tam máme to B, C, D, E, ten zbytek, jo? Ano, jsou to maminky samoživitelky, ale maminky samoživitelky, které jsou na sociálních dávkách x let, kterým vlastně - jak bych to řekla, to je taková ta turistika, nebo jak bych to nazvala slušně - se stalo to mateřství, protože čím víc dětí, tím víc dávek, tím víc peněz.

Ono vysvětlovat občanům u nás, v našem kraji, že když jdou ráno do práce, že to je úplně normální, že oni tam spí, ti druzí, protože celou noc prohýřili tak, jak prohýřili, a tihleti naši, kteří se snaží předávat svým dětem, že je normální vystudovat, vyučit se, jít do práce, že to je přece ten správný život, který by oni měli žít, a vysvětlovat jim toto, když najednou vidíte, že tam máte tyto občany, kteří žijí ten život bujaře na sociální dávkách a prožijí ho úplně stejně plnohodnotně jako ti, co se chovají zodpovědně a chodí do práce, tak ono je to docela těžké.

Pak tam máte takové ty dětské gangy, které jsou pod patnáct let, které bačují samozřejmě ti, kterým je víc, kteří už jsou zákonem postižitelní, ale ti nekradou, protože kradou tito mladí pod patnáct let. Je zcela normální, že vás třeba ve dvanáct hodin odpoledne v parku přepadne tento gang , sebere vám hodinky a mobil a podobně. To se tam prostě běžně stává. Má kamarádka má syna, který se kvůli tomu dal na judo a na karate, protože už ho takhle třikrát přepadli a zmlátili, víte, a kde máte odvolání?

Pak říkám, přijdete tady s tím skvělým zákonem, kdy se snažíme nějaké části uchránit, a díky těmto neziskovkám nebo této neziskovce, nebo jak bych to řekla, neziskovkám, které budou stát 1,5 miliardy korun, se nám to všechno zhroutí, protože se nám tam zase ti lidi dostanou. Ono se to tady snažilo vyřešit tím, že se udělaly ty zóny, které byly zase napadené u Ústavního soudu. Bylo to shozené, protože nemůžete ty bezdoplatkové zóny udělat, abyste někoho neomezovali. Já tomu rozumím, právo je tady na této straně slepé. Asi zřejmě nevidí, co se tam v těch obcích děje, a jak to tedy řešit. Ale tak nám řekněte, jakým způsobem byste to řešili vy - vy, kteří s tím nemáte žádné zkušenosti a nevíte vůbec, v čem my tam musíme žít.

Takže my jsme si to užili tím, že jsme si prožili ty inverze a všechno to, co bylo do toho osmdesátého devátého. Pak jsme nastartovali to, že jsme to začali všechno ozeleňovat, začali jsme odsiřovat a tak dále. Zase jsme si prožili nějaké období a teď si prožíváme další období, že máme lokality, které prostě nikdo nechce, ani tam bydlet nechce, a vy nám s tím vůbec nepomáháte, protože vy vůbec nevíte, jak se v těch krajích žije. Říkám, budu ráda, když se třeba sebereme jako poslanci a uděláme si výjezd do těchto krajů, abyste vůbec viděli, co my si tam musíme prožívat. Ono byste potom rozhodovali úplně jinak, protože pro vás je to prostě nepředstavitelné. Když jdu tady po Praze, tak vy takové lokality nemáte, jako tam máme my. Ale říkám, bylo by to fajn, kdybyste to posuzovali ne tou optikou, kterou vidíte tady nebo kterou vidíte ve svých vesnicích, krásných, zvelebených, ale kdybyste to vzali optikou, kterou my si tam musíme prožívat, a ta optika opravdu není veselá. Já vám děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, nejdříve pan kolega Patrik Nacher, poté se připraví paní místopředsedkyně Olga Richterová. Poté budeme pokračovat v obecné rozpravě vystoupením pana poslance Ladislava Oklešťka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo, dámy a pánové. Já jsem chtěl využít toho, že už je tam poslední přihlášený Ladislav Okleštěk, a já celou dobu marně čekám na vystoupení pana ministra, tak jestli by pan ministr mohl vystoupit a na otázky mých kolegů odpovědět, protože skutečně tady ve vzduchu je ten základní dotaz: ten zákon se jmenuje o podpoře bydlení, tak co tam teda, co se změní? Co je ta přidaná hodnota za tu miliardu a půl? Mně ten pojem státní realitka přijde celkem přiléhavý, tak jaká je tam ta přidaná hodnota? Daňové poplatníky to bude stát miliardu a půl - postaví se za to 500 bytů? Nebo co je ta přidaná hodnota, kterou my a daňoví poplatníci poznají?

Já jsem byl překvapen, že pan ministr vlastně ten zákon, který zdědil, takže ho i přesto tady takhle tlačí, tak jestli by pan ministr - a proto jsem vystoupil teď po své kolegyni Berenice Peštové, protože ona říkala a vyzvala pana ministra, a já bych to chtěl podtrhnout, aby on vystoupil ještě před ukončením rozpravy, aby se na něj případně dalo reagovat, protože vystoupení poté už jenom s přednostním právem mně přijde teda hrubě nefér. Tohleto je skutečně obsahová věc, tady ty výtky všechny byly věcné, tady nic nebylo, neklouzalo se po povrchu, tak já bych poprosil pana ministra, vyzval bych ho - on je čerstvý ministr, měl by mít spoustu sil a energie, tak aby tady šel na mikrofon, vystoupil a sdělil nám k tomu něco, abychom na to mohli fakt nějak reagovat. Pak se ukončí rozprava, vy vystoupíte a už je to v pytli, abych tak řekl. Takže za mě ten základní dotaz, jaká je přidaná hodnota za tu miliardu a půl.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já právě v návaznosti na to, že se blížíme konci rozpravy, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, chci stáhnout své dva pozměňovací návrhy, a sice D4 a D3. Já to pak ještě znovu řeknu paní zpravodajce.

Stáhnout je chci proto, že to bylo navržené v situaci, kdy jsem doufala, že bude nějaké jednání o tom, co všechno způsobí při vykostění zákona to omezení na životní minimum na 1,43. Ukázalo se, že prostě diskuse o tomhle se stejně věcně nevede, a já nechci být případně obviněná z toho, že s tímto omezujícím návrhem souhlasím, takže poprosím, aby se hlasovalo o stažení potom toho pozměňovacího návrhu D4 a D3. Jde o zvednutí životního minima na 1,6, ale to je pořád málo, pořád to nepomůže těm lidem, kterým by ten zákon v té původní verzi pomáhat mohl.

Přece jenom nechám ke zvážení Sněmovny druhé dva pozměňováky D2 a D1. Tam je to životní minimum nastavené na koeficient 1,8. Pořád to je nedostatečné, ale už by to fungovalo alespoň pro významnější část lidí, kterým má ten zákon pomoct. Původně to je 1,6 milionu lidí v případě, že se dostanou do nouze, v případě, že se stane něco, co je do té nouze pošle, takže ty druhé dva pozměňovací návrhy nechám, byť si také myslím, že to omezení potřeba není.

A jenom závěrem: hlavně doufám, že se dneska dostaneme k hlasování, protože opravdu už to probíráme opakovaně v třetím čtení, už si myslím, že je načase, abychom hlasovali. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji za dodržení času.

V tuto chvíli se vracíme zpět do obecné rozpravy. Poprosím pana poslance Ladislava Oklešťka, aby se ujal slova. A ještě předtím - promiňte, pane poslanče - ještě předtím se hlásí Berenika Peštová, která se v tuto chvíli ještě přihlásila s faktickou poznámkou, takže já jí dám ještě přednost. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já se omlouvám, já jsem to teda ještě stihla rychle, protože jsem chtěla i zareagovat na svoji předřečnici paní Richterovou.

No, my bychom se k tomu hlasování dostali, paní kolegyně, kdyby pan ministr si šel k tomuhle tomu pultíku a odpověděl nám na ty dotazy, které jsme dali. Já stále čekám na ten svůj dotaz, který jsem položila předtím, než byla přerušena tato schůze, nebo respektive tento bod, a chci vědět, jestliže dám dotaci 1 korunu, kolik mě jako stát to bude stát? Bude to 3 koruny, 5 korun, 10 korun? Kolik mě to bude stát? V RIA to prostě není. Chci vědět, kolik vynaložím peněz na to, abych příjemci mohla dát 1 korunu. Když byla doba covidová, bylo to vyčísleno zhruba na 2, 3 koruny. Chci vědět, kolik bude stát ta nezisková, ten aparát lidí, který budu muset živit. Prostě to musíte mít někde vyčíslené, musíte mi říct, že 1 koruna pro příjemce čítá tolik a tolik nákladů pro stát! Chci to vědět.

A v momentě, když mi řeknete, že to bude víc jak 3 koruny - doba covidová byla jiná doba, nesrovnávám tyto dvě doby - tak chci vědět, co na to říká ministr financí, jestli mu přijde normální, aby 1 koruna byla to, co čekám od vás, co mi řeknete, jak on k tomu přistupuje a jaký on má na to názor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji a v tuto chvíli už kolega Okleštěk a jeho vystoupení v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Poslanec Benda gestikuluje: Dvě minuty!)

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Pane kolego Bendo, prostřednictvím pana předsedajícího, mě neumlčíte!

Kolego Haasi, prostřednictvím pana předsedajícího, k vám jsem měl připomínku, ale teď už nemůžu, protože jaksi by to nebylo navazující, takže my si to řekneme v kuloárech.

Ale já dokonce bych okomentoval i to, že se kolegové, moji kolegové obávají, že pan ministr vystoupí, až nebudou moct reagovat. Já tomu nevěřím. Já nevěřím tomu, že bude čekat pan ministr na ukončení rozpravy a pak teprve vystoupí. Já věřím tomu, že pan ministr vystoupí a všem vám utne tipec, protože když s panem ministrem jednáme o povodních, debata je konstruktivní. Nepochybuji, že bude též.

Teď vystupují jako předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože dnes projednávaný návrh zákona o podpoře bydlení se ve Sněmovně diskutuje poměrně dlouho, a první čtení proběhlo 9. a 10. července loňského roku a garanční výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se návrhem poprvé zabýval na své schůzi 11. července. Před třetím čtením se sešel 12. března.

Ministerstvo pro místní rozvoj zde sice prezentovalo pozitiva tohoto návrhu, ale například na garančním výboru zaznívala od některých mých kolegů napříč politickým spektrem řada kritických poznámek. Kritiku vůči tomuto z návrhů jsme slyšeli také během jednotlivých čtení a právě zde na plénu. Návrh měl motivovat vlastníky volných bytů, aby je nabídli k dlouhodobějším pronájmům. Nemáme ale jistotu, že byty budou do systému vloženy. Na základě tohoto zákona se tedy nepostaví žádný nový byt. Jako by se vytvářel vedlejší trh s byty. Celý systém bude financován z rozpočtu a náklady, jak už tady několikrát zaznělo, ve výši 1,5 miliardy skutečně nejsou malé. Připomínky k návrhu měl mimo jiné i Svaz měst a obcí, Hospodářská komora, ale také veřejný ochránce práv, a ten mimochodem na svém stanovisku konstatoval, že, cituji: "Zákon o podpoře bydlení počítá s dobrovolným zapojením obcí i jiných vlastníků bytů s tím, že do připravovaného systému své byty potřebným lidem poskytnou. Úspěch celého tímto zákonem zamýšleného systému tak stojí a padá s ochotou poskytovatelů bydlení byty do systému nabídnout. To samozřejmě přináší jak riziko, že bytů nebude dostatek pro všechny potřebné, tak také riziko regionálních nerovností." Konec citace.

Jak to tak vnímám, pane předsedající, necituji tady sám a cituje tady kdekdo, takže v podstatě neslyším vlastního slova...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já se omlouvám, ano, takže já poprosím na levé i na pravé části Poslanecké sněmovny o klid, aby mohl pan poslanec pokračovat, a nebudu chtít jmenovat. (Zvoní zvonkem.) Vážení kolegové, prosím o klid, ano?

Prosím, pane Oklešťku.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Když jsem viděl, že s mým vystoupením se objevuje plno lidí v poslaneckých lavicích, tak jsem si toho považoval, protože jsem myslel, že mají zájem o můj přednes. Minul jsem se. Jsou tady tací, jak třeba jeden nejmenovaný kolega z ODS po mé pravici s červenou kravatou, a jmenuje se Martin Major, který pokyvuje, souhlasí. Ano, samozřejmě, je jich tady víc - nebudu už tě, Jirko, jmenovat pro sichr.

Ale chtěl jsem jenom říct, že negativně je v obecné rovině vnímán nárůst regulace a kritizován je například také nárůst a duplicita navrhované agendy.

Garanční výbor přijal komplexní pozměňovací návrh reflektující předchozí podané návrhy, samozřejmě zdaleka ne všemi hlasy. Zásadní změnou bylo snížení počtu kontaktních míst ze všech ORP na 115 míst. Ve druhém čtení byl načten zásadní pozměňovací návrh, který posiluje pravomoci Úřadu práce. Bavíme se o cílové skupině cirka 160 000 domácností. Některé načtené pozměňovací návrhy ovlivňují cílové skupiny, pro které je návrh zákona určen, je tedy otázka, zda systém potřebným lidem zajistí jistotu bydlení.

Jak zde bylo zmíněno, návrh povede ke vzniku předraženého a administrativně náročného systému. V debatě na plénu Sněmovny bylo mými kolegy kritizováno, že vznikne předražený a administrativně náročný systém s tím, že by mohla spíše pomoci úprava například zákona o pomoci v hmotné nouzi či zákona o sociálních službách, která by mohla lépe pomoci lidem žijícím na ubytovnách. S ohledem na navržený systém je zároveň vhodné vzít v potaz nedostatek sociálních pracovníků na trhu práce. Jsou zde také obavy některých kolegů, aby návrh nenahrával obchodníkům s chudobou.

Já asi nemůžu pomoct, pane předsedající...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já vám rozumím a poprosím znovu o klid, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nechci vás konkrétně jmenovat, ale prosím v tuto chvíli o klid. Tak já poprosím, ještě tady na pravé straně spektra vidím pana ministra. Poprosím opravdu, aby byl v sále klid, aby mohl pan poslanec Okleštěk pokračovat ve svém proslovu. Děkuji.

A vy pokračujte, prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Kolegyně, kolegové, mám pocit, že kdybyste se takto chovali na zastupitelstvech krajů, tak si vás ti hejtmani ale pořádně srovnají, protože toto je nehoráznost!

Návrhem zákona se kromě výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj zabýval také výbor pro sociální politiku, rozpočtový výbor, hospodářský výbor, ústavně-právní výbor a žádný nepřijal usnesení. To je také jakási vizitka. Nemá smysl zde dlouze hovořit, protože všechny podstatné informace padly zde na plénu.

Nelze zcela jistě tvrdit, že zákon o podpoře bydlení přinese žádoucí změnu. Z debat, kterých jsem měl možnost se zúčastnit, mi vyplývá, že tento návrh zákona vyvolává spíše další otázky a nejasnosti. Nemá smysl, abych tady déle hovořil já, protože když vidím tady tu disciplínu ve Sněmovně, tak bychom se měli za sebe stydět! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za vystoupení. V tuto chvíli se ještě s přednostním - ale máme tady ještě faktickou poznámku pana kolegy Nachera... ne, ten ji odmazává - s přednostním právem paní zpravodajka Eva Fialová. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuju za slovo. Já už jsem říkala, že vystupovat nebudu, ale hrozně mě potěšilo, jak se naplnil sál, abyste si splnili další program do svého volebního rejstříku, že jste něco splnili, ale nikdo jste nás tu neposlouchal, tak mám takové nutkání, že bych vám znovu představila, jak to funguje ve vyloučených lokalitách a jakým způsobem se znovu stane z běžného sídliště vyloučená lokalita. Nikdo z nás jste tady naše nářky neposlouchal, ale dělat to nebudu, nebojte, můžete si to všichni pustit ze záznamu. Jenom vaše svědomí bude mluvit o tom, jak budete hlasovat, a myslím si, že nějakým způsobem čas nás rozsoudí, kdo z nás měl pravdu, jak to bude vypadat. Já budu mile překvapena, když to bude fungovat, tak se přijdu i panu ministrovi veřejně omluvit, ale obávám se, že to tak nebude a že nás čeká další nemilý osud Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. A znovu apeluji na pravicové voliče nebo pravicové poslance, kteří ještě mají nějaké hodnoty a jsou třeba z těchto krajů, aby si sáhli do svědomí a věděli, jak budou hlasovat pro tento zákon, který nám opravdu nepřinese žádný nový byt na trh. Vy se poplácáte po ramenou, jak papírově řešíte problematiku bydlení, ale ve skutečnosti danou problematiku nevyřešíte a lidé nám dál budou plakat na ubytovnách, tak si můžete pak pogratulovat. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli vidím, že už... Ještě s faktickou poznámkou pan kolega Patrik Nacher a paní kolegyně Berenika Peštová. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já ani nevyužiju ty dvě minuty. Já jsem čekal do poslední chvíle a znovu tedy vyzývám pana ministra, aby odpověděl na naše otázky. To, že ministr odpoví potom, až se ukončí rozprava, to není prostě dialog, to je monolog a tohleto vy jste byli první vždycky, kterým vám to vadilo, když jste byli v opozici, tak tady prosím na mě nepokřikujte zezadu. Já bych poprosil znovu ministra, já jsem to nechal do poslední chvíle, dal jsem přednost Evě Fialové, aby se přihlásil a aspoň na ty elementární věci nám tady odpověděl, a pak se může jít hlasovat. Jinak je to fakt zbabělé! Děkuju. (Potlesk poslanců ANO 2011 a SPD.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Paní kolegyně Berenika Peštová, poté s faktickou poznámkou Tomáš Kohoutek. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Nebudu zopakovávat, na co jsem se ptala, myslím si, že pan ministr si dělal poznámky. V každém případě, pane ministře, vy jste tady za Starosty a nezávislé, už v názvu máte ty starosty. Ano, je to matoucí, protože asi z nich je jenom 80 starostů a zbytek starostů není, tudíž matete svoje voliče, ale o tom teďka nechci mluvit. Jestliže jste si přečetl stanovisko Svazu měst a obcí, což jsou ti starostové, za které vy se tady vydáváte inkognito, tak byste nám měl odpovědět, protože je to trápí úplně stejně jako nás, ty otázky, a oni chtějí ty odpovědi. Prosím vás, neseďte, nemlčte a pojďte mluvit. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a dvě minuty mám taktéž pro pana poslance Tomáše Kohoutka, který se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane ministře, doplním své kolegy a kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího. Vážený pane ministře, vy jste z Karlovarského kraje. Kolegové poslanci z Karlovarského kraje, z Ústeckého kraje, ze severní Moravy, co tady sedíte za pětikoalici nebo jaký máte dneska formát, já se vás všech chci zeptat: Pokud ten zákon projde a vy ho prohlasujete, jak pak pojedete domů s čistým svědomím? Jak pojedete do Horního Slavkova? Jak pojedete do Rotavy? Jak pojedete do toho Šluknova, do Varnsdorfu, kde je ODS v koalici například? Jak se tam podíváte vašim místním voličům do očí, když tenhle zákon dneska prohlasujete? Děkuju. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli se již nikdo do obecné rozpravy nehlásí, ani z pléna Sněmovny, tím pádem končím obecnou rozpravu a případně požádám o závěrečná slova. (Z řad poslanců ANO 2011: Fuj!)

A pan ministr se hlásí. Prosím, pane ministře.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Pěkné brzké odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající. Je pravda, že se trošku omlouvám za to, že vystupuji nyní, nicméně k tomu mě přivedla jedna zkušenost, kterou jsem nabyl v té první části třetího čtení. Myslím, že mi nikdo neodepře, přestože v médiích se o to někdo pokoušel, že jsem se snažil reagovat na věcné připomínky, dotazy, vaše pohledy při té minulé části třetího čtení, ale zjistil jsem, že moje odpovědi nedopadají úplně na úrodnou půdu, protože se v podstatě jenom recyklovaly dál a dál, a ty zásadní okruhy, které vnímáte vy jiným pohledem a máte k nim negativní připomínky - je to legitimní - se vlastně cyklí i dnes, a já jsem si proto říkal, že než abych parciálně vystupoval k jednotlivým a stále to opakoval dokola, tak že to shrnu, protože to bude bezesporu pokrývat ty základní věci, které jste zmiňovali, na které se ptáte a o kterých v tomto zákoně pochybujete.

To, co zaznělo asi nejvíckrát, že tento zákon akceleruje, podněcuje, motivuje k obchodu s chudobou, byť jsem to říkal už v té první části třetího čtení, tak znovu shrnu ty garance a komplexní systém pojistek.

A možná poprosím zase, jestli může být klid?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, pane ministře, rozumím vám, poprosím o klid v sále. Nechci jmenovat, nicméně vidím několik hloučků uprostřed konverzace, a moc prosím i paní místopředsedkyni klubu ODS i pana předsedu klubu ODS, abychom opravdu nechali pana ministra domluvit. Děkuji. Poprosím i paní ministryni (Černochovou). Děkuji.

A v tuto chvíli můžete pokračovat. Prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Děkuji mnohokrát. Shrnu tedy znovu ten komplexní systém pojistek proti obchodu s chudobou, který přímo vyvrací to, co tady zaznívalo, že to, jak je ten systém a zákon nastaven, motivuje skupovat celé domy. To z podstaty není možné, ať už jde při vstupu bytů do toho systému o kontrolu bytu a jeho stavu, to znamená, eliminujeme jakýkoliv nestandardní stav, poskytujeme podpůrné opatření jen poskytovatelům s vydaným pověřením, je zastropován nejvyšší přípustný nájem podle vydaných cenových map Ministerstva financí. Pravidelně kontrolujeme poskytovaná podpůrná opatření, kontrolujeme i sociální a prostorové vyloučení, uzavíráme nájemní smlouvy nejméně na jeden rok, to znamená, že se nám netočí ty krátkodobé nájmy, a hlavně zamezujeme koncentraci v daném místě - to znamená, nemůže tam být velký shluk bytů, který by narušoval sociální klima. Znovu tedy zmiňuji, že tak, jak je zákon nastaven, naopak demotivuje k tomu, aby spekulativně někdo skupoval byty a snažil se je vložit do toho systému, protože prostě nebude úspěšný, a tím pádem zabraňujeme vzniku jak nových sociálně vyloučených lokalit, tak rozšiřování těch stávajících.

Druhý velký okruh se týkal ekonomiky celého zákona. Paní kolegyně se mnohokrát ptala, co znamená vynaložená nákladovost na každou korunu, kterou dostane příjemce toho zákona. Ta otázka není šťastně formulovaná, protože příjemce podpůrných opatření nedostane samozřejmě ani korunu. Příjemce podle tohoto zákona nedostává žádné peníze, příjemce může samozřejmě čerpat prostřednictvím dávkového systému, který je však upraven úplně jinde. Platba, která jde ze státního rozpočtu, jde poskytovatelům a ten příjemce benefituje právě tím, že dostává možnost bydlet.

Mnohokrát padla výhrada k tomu, že ten zákon je drahý, že za 1,5 miliardy zřizujeme státní realitní kancelář. Dnes stát vynakládá přes 4 miliardy korun za výdaje, které jsou přímo nebo nepřímo spojeny s bytovou nouzí. My začínáme samozřejmě nějakou náběhovou křivkou financování tohoto zákona, která začíná na 1 miliardě korun v prvním roce té účinnosti a nabíhá ve třetím roce na tu maximální částku, která už se pak nezvyšuje, na 1,45 miliardy korun. Tato částka se samozřejmě rozpadá mezi to, co je vynaloženo na samotná podpůrná opatření, což je zhruba půl miliardy korun ročně, co je vynakládáno na asistenci, což je zhruba 600 milionů ročně, a co je vynakládáno na osobní náklady a režii toho systému, což je zhruba 350 milionů korun ročně.

S tím ale souvisí také to, že v momentě, kdy ten zákon začíná fungovat, my začínáme postupně v každém dalším roce účinnosti zákona šetřit státní prostředky, které vynakládáme aktuálně na přímé nebo nepřímé souvislosti s bytovou nouzí. Proto také v ekonomice zákona, jak je popsána v RIA, je jednoznačně zakotveno, popsáno a vypočteno, založeno na tvrdých datech, že tyto výdaje klesající v souvislosti s bytovou nouzí postupně eliminují to, co státní rozpočet musí vynakládat na fungování toho zákona, a v pátém roce se dostáváme na nulu, to znamená, od pátého roku ten zákon už je rozpočtově pozitivní. To myslím zcela jasně vyvrací to, že ten zákon je drahý. Ano, je to investice na začátku, nicméně je to zcela jasná investice, která se postupně vrací, a kromě ekonomických parametrů nám samozřejmě přináší i další a snad ještě důležitější efekt, a to je, že snižujeme bytovou nouzi s ambicí během deseti let ji snížit o 30 procent.

To jsou ty zásadní výhrady, které zazněly.

Ještě jenom zareaguji na to, co říkal pan kolega poslanec Kohoutek ve vztahu k té petici. Já si ji samozřejmě rád přeberu. Šluknov je aktuálně řešený problém, kterému se věnujeme. Minulý týden nebo předminulý týden jsem tam byl. Domluvili jsme se na tom, jakým způsobem v té věci můžeme postupovat, protože Šluknov nevznikl ze dne na den. Historicky se nám tam rozmohlo to, co je dnes aktuálním stavem, neudržitelná situace, nicméně my, abychom to dokázali rozplétat, si musíme namalovat scénář postupných kroků, samozřejmě nutných, spojených třeba i s výkupem těch nemovitostí, a na tom pracujeme s tamními starosty prostřednictvím naší agentury pro sociální začleňování tak, abychom ten gordický uzel postupně začali rozplétat a mohli vám předložit konkrétní opatření i s nějakým časovým horizontem, jak jsme se schopni se v této vyloučené lokalitě pohybovat.

Rád bych svůj blok uzavřel shrnutím, které vlastně reaguje i na další výhrady, které zazněly v obecné rozpravě, protože zákon, který dneska budeme schvalovat, je opravdu legislativní norma, která tady dvacet let chyběla. Dvacet let tady chyběla tak, že jsme za to byli soustavně kritizováni i mezinárodními institucemi. Ambice, kterou jsem vyřkl, je realisticky spočítaná tak, jak vlastně dokládá i RIA, která je přílohou.

Zazněla výhrada, že ten zákon nepřináší žádné nové byty. To také není tak úplně pravda, protože i byty, které vzniknou v rámci našeho programu na podporu bydlení, tak je čistě na rozhodnutí obce, zdali některé tyto nové byty nevloží do toho systému. Zároveň systém bytů má ambici rozpohybovat ty byty, které dneska mají konkrétního vlastníka a nejsou dány na nájemní trh, právě motivací, kterou obsahuje ten zákon, tak abychom jim garantovali nájem a garantovali stav bytu, a z těch 70 pilotních projektů, které běží v České republice, jednoznačně vyplývá, že ta ochota vlastníků dávat byty do systému s těmito garancemi jednoznačně je. Ambice, která je na 3 000 bytech ročně vložených do systému, z toho 1 000 obecních a 2 000 soukromých, je podle praktické zkušenosti - nikoliv podle teorie, ale podle praktické zkušenosti - zcela reálná.

To, co bylo kritizováno, je síť kontaktních míst pro bydlení, která nepokrývá celou Českou republiku, ale pokrývá selektivně obce s rozšířenou působností - to není samoúčelné. Ano, byla to nějaká debata, byla to nějaká dohoda, dohoda kompromisní, ale položená na tom, že kontaktní místa pro bydlení tak, abychom zachovali ducha toho zákona, ale zároveň abychom respektovali nějakou efektivní ekonomiku této normy, jsme posadili na mapu incidence. To znamená tam, kde je jev bytové nouze jevem zásadním, tam kontaktní místo pro bydlení bude zřízeno, bude zřízeno ve 115 obcích rozšířenou působností, kdy nevylučujeme, že ta síť se může rozšiřovat, protože je tam institut opt-in, to znamená institut dobrovolného možného vstupu obce s rozšířenou působností do toho systému s tím, že jsou s tím spojeny i úhrada příspěvku na náklady provozu toho kontaktního místa pro bydlení tak jako u těch ostatních.

Rád bych zmínil ještě jednu věc, která je z mého pohledu také důležitá. Tento zákon nám bude poskytovat zásadní data o bytové nouzi v České republice, zároveň s nimi budeme moci pracovat i ve vztahu k tomu, jak plánovat investice do bydlení. Zároveň tímto zákonem dáváme alternativu bydlení pro osoby v bytové nouzi, které často využívají bydlení nevyhovující anebo přímo v bytové nouzi jsou až tak, že třeba střechu nad hlavou přímo nemají, anebo jenom zprostředkovaně. Zároveň kontrolujeme byty, které do toho systému vstupují, čímž - a to je myslím také zásadní moment - zákon v dlouhodobém horizontu má jednoznačně pozitivní vliv na kultivaci trhu s nájemním bydlením.

Tolik ode mne reakce na vaše výhrady. Věřím, že jsem byl komplexní, zároveň jsem shrnul podstatu zákona, o kterém jsem přesvědčen, že splní svoji funkci - pomůže řešit postupně, nikoliv jednorázově, ale systematicky a dlouhodobě bytovou nouzi v České republice, a proto vás poprosím o podporu této zákonné normy v tom hlasování, které bude následovat. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Ještě případná závěrečná slova od zpravodajů, pokud jsou. Paní kolegyně Eva Fialová, prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: V roli zpravodaje opravdu jenom krátce bych chtěla zopakovat, co při třetím čtení tady zaznělo. Byl podán návrh na opakování druhého čtení od kolegy Králíčka, kolegyně Knechtové a kolegyně Pošarové, byl dán návrh nebo prosba o zpětvzetí návrhu E kolegyně Sylvy Doušové a dnes zazněl taky návrh Olgy Richterové o zpětvzetí návrhů D3 a D4, a byly předneseny dvě legislativně technické úpravy ohledně doby účinnosti - jedné alternativní, tu budeme hlasovat jako první, a další, která odkládá účinnost u tří paragrafů po 15. dni vyhlášení.

To za mě všechno, pak přednesu hlasovací proceduru.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, děkuji. S přednostním právem předsedkyně klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, pane ministře, mí kolegové vás opakovaně - a myslím si, že velmi slušně a velmi korektně - žádali, abyste vystoupil před uzavřením rozpravy, abyste prostě reagoval na naprosto jasné zkušenosti, ať už mého ctěného kolegy Josefa Bělici, Tomáše Kohoutka, kolegyně Bereniky Peštové, a určitě jsem na někoho zapomněla, to znamená kolegy a kolegyně z regionů, kterých se to bezprostředně nejvíc týká, tato vaše úprava, kterou nazýváte tak honosně podporou bydlení. Vy jste za mě zbaběle počkal, až se rozprava uzavře - prostě bál jste se reakcí, bál jste se postavit kolegům, bál jste se reagovat, a to prosím jste, pokud vím, z Karlovarského kraje, takže to je pro mě úplně něco nepředstavitelného, jak jste se teď zachoval. Vzal jste si až závěrečné slovo a tam jste vlastně nám řekl, co jste říct chtěl, aniž byste na ty reakce, které tady zazněly, abyste na ně reagoval.

Já proto dávám, pane místopředsedo, procedurální návrh - v souladu s § 66 odst. 3 (jednacího řádu) navrhuji, aby Sněmovna se usnesla na opětovném otevření rozpravy, což vlastně toto ustanovení připouští. Je s jediným důvodem, aby mí ctění kolegové, kteří už teď reagovat nemohou, reagovat mohli. Dávám za ně svoje slovo, že to nebude obstrukční, nebude to dlouhé, bude to naprosto věcné, a prosím, pane místopředsedo, abyste o mém návrhu dal bezprostředně hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, děkuji za tento návrh a víme všichni, o čem hlasovat budeme.

Já všechny na základě žádosti odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili vašimi identifikačními kartami.

Mezitím načtu omluvy. Martin Kukla od 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá, Vladimíra Lesenská od 15 hodin z pracovních důvodů, Patrik Nacher od 14 do 15.30 z pracovních důvodů, Jiří Slabý od 9 hodin z osobních důvodů.

 

V tuto chvíli se už počet přihlášených ustálil.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 12. Tento návrh byl zamítnut.

 

V tom případě pokračujeme dále v projednávání tohoto návrhu zákona. Nejprve budeme opět hlasovat, a to o návrhu na opakování druhého čtení, ten zazněl 2. dubna tohoto roku a přednesl ho v rozpravě můj ctěný kolega Robert Králíček, ke kterému se připojila paní poslankyně Lenka Knechtová.

 

Takže budeme v tuto chvíli hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 181 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 94. Tento návrh byl zamítnut.

 

V tuto chvíli poprosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás tedy seznámila s procedurou hlasování ve třetím čtení, poté přednášela jednotlivé návrhy a před hlasování k nim nám sdělila stanovisko. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych poprosila v tuto chvíli, že byly načteny nebo požádány o zpětvzetí návrhu E paní poslankyně Sylvy Doušové, jestli můžeme o tom nejdříve hlasovat, a já bych pak následně poupravila tu prohlasovací proceduru a představila ji, jestli je to možné, a pak i Olgy Richterové?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: O zpětvzetí návrhu, které zaznělo v tuto chvíli ve třetím čtení. Dobře, budeme v tuto chvíli...

 

Poslankyně Eva Fialová: Je to nejprve návrh paní poslankyně Sylvy Doušové pod písmenemE v hlasovací proceduře.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Takže v tuto chvíli jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 182 poslankyň a poslanců, pro 182, (proti žádný). Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dále prosím o hlasování o zpětvzetí pozměňovacího návrhu Olgy Richterové pod písmenem D4.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 183 poslanců a poslankyň, pro 183, (proti žádný). Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: A poslední zpětvzetí, Olgy Richterové pozměňovací návrh, v proceduře pod písmenem D3.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

V hlasování číslo 66 je přihlášeno 183 poslanců, pro 182,  proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: Tak a nyní bych vás seznámila s upravenou hlasovací procedurou, kterou navrhl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po tom, co jsme přijali zpětvzetí těchto návrhů.

Nejprve bychom hlasovali návrhy legislativně technických úprav podaných podle § 95 odstavec  2 zákona, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tady upozorním, že byly podány dva alternativní návrhy, a vždy seznámím, o jakém se hlasuje. Za druhé bychom hlasovali návrh A1, což se jedná o komplexní pozměňovací návrh, za třetí návrh A2, za čtvrté návrh A3, za páté návrh A4, za šesté návrh B, za sedmé návrh C. Bude-li přijat návrh C, jsou návrhy D1 a D2 nehlasovatelné. Za osmé, návrh D lze hlasovat, pokud nebyl přijat návrh C. Bude-li přijat návrh D2, návrh D1 je nehlasovatelný. A za deváté, návrh D1 lze hlasovat, pokud nebyl přijat návrh D2, a nakonec za desáté návrh zákona jako celek.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, nicméně nechám odhlasovat tady tuto proceduru.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 67 je přihlášeno 183 poslanců, pro 183, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Nyní bychom hlasovali legislativně technickou v prvé řadě, alternativní, která zazněla ve třetím čtení, přednesená mou osobou, která se jedná o úpravu účinnosti pro odložení celého zákona na 1. 1. 2027 kromě § 115, 116 a 110, kde je jejich účinnost stanovena 15. dnem po jeho vyhlášení.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanoviska?

 

Poslankyně Eva Fialová: Stanovisko výboru nebylo přijato, protože to byl návrh ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano. Pan ministr? (Ministr: Negativní.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 68 je přihlášeno 183 poslanců, pro 80, proti 97. Tento návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dále bychom hlasovali legislativně technickou, která také byla přečtena, načtena ve třetím čtení mojí osobou, kde se jedná po dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj o úpravy účinnosti pro § 115, 116 a 120, kde na 15. den po vyhlášení uvolnění prostředků, které jsou pro uvolnění prostředků ze státního rozpočtu krajům na poskytování asistence, garancí a podobně.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Stanovisko?

 

Poslankyně Eva Fialová: Nebylo přijato, na výboru nebylo projednáno.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 69 je přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 178, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: Nyní bychom hlasovali výborový pozměňovací návrh pod písmenem A1. Jedná se o komplexní pozměňovací návrh, který obsahuje snížení počtu kontaktních míst původních všech ORP - 205 - na vládou navržených 115 obcí - ostatní jsou dobrovolné, legislativně technické změny, doplnění pravidel EU a podobně, zpřesnění pravidel vyúčtování, zvýšení kontroly v systému podpory bydlení, například dokladováním bezdlužnosti vůči SVJ při zápisu bytu do systému nebo odložení účinnosti zákona na 1. ledna 2026, u některých nástrojů až na 1. července 2026. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ministerstva? (Ministr: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 70 je přihlášeno 183 poslanců, pro 100, proti 83. Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem A2. Jedná se o výborový pozměňovací návrh, který určuje pravidla poskytování pro takzvanou překlenovací asistenci v délce 2 měsíců pro případy, že se nepodporovaná osoba po uplynutí doby poskytovaného podpůrného opatření bude muset přestěhovat do nového bytu, aby přechod byl zvládnut a předcházelo se tak případné opětovné ztrátě bydlení. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Chvilinku - kontrola hlasování, tady vidím.

Mezitím, než se to zkontroluje, mám tady nahlášeno, že pan poslanec Smetana hlasuje s náhradní kartou číslo 3 a pan ministr Vít Rakušan s náhradní kartou číslo 6.

Tak prosím, pane poslanče, ke kontrole hlasování.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobrý den. Stává se mi to zcela výjimečně: na sjetině mám pro, hlasoval jsem proti. Zpochybňuji hlasování. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, takže zpochybňujete hlasování? Takže v tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu...

 

Poslankyně Eva Fialová: O komplexním pozměňovacím návrhu A1, nejdříve o zpětvzetí.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ne, nejdříve budeme hlasovat o zpochybnění hlasování. (Poslankyně Fialová se omlouvá.)

Takže já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 71 je přihlášeno 183 poslankyně a poslanců, pro 180, proti 2. Tento návrh byl přijat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já se omlouvám, předtím jsem byla moc rychlá. Takže teď nyní budeme znovu hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu A1 z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde stanovisko je doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 72 je přihlášeno 183 poslanců, pro 98, proti 84. Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A2 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který určuje pravidla pro poskytování pro takzvanou překlenovací asistenci v délce 2 měsíců. Dále číst nebudu. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře? (Ministr: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 73 je přihlášeno 183 poslanců, pro 181, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A3 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který míří explicitním odkazem na směrnici, která má zabránit rozšiřování další míry sociálního vyloučení. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ministerstva? (Ministr: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 74 je přihlášeno 183 poslanců, pro 182, proti 1. Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dalším pozměňovacím návrhem je návrh A4 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který řeší výpověď z bytu při prokazatelné nespolupráci s poskytnutou asistencí. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pana ministra? (Ministr: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, přihlášeno 183 poslanců, pro 181, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: Nyní se dostáváme k pozměňovacím návrhům pod písmenem B Elišky Olšákové, která do skupiny zvláště zranitelných osob navrhuje zařadit těhotné ženy bez partnera a matky samoživitelky. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pana ministra? (Ministr: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 183 poslanců, pro 183. Tento návrh byl přijat - proti nikdo. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Nyní se dostáváme k hlasování pod písmenem C, návrh Jiřího Havránka. Jenom upozorním, že pokud bude přijat, jsou nehlasovatelné návrhy D2 a D1. Tento pozměňovací návrh řeší: úřady práce mají posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a to, zda vyhovuje podmínkám podpory. V pozměňovacím návrhu se navrhuje maximální doba asistence na 2 roky a domácnost, která po odečtení nákladů na bydlení dle standardních fixních nákladů zbude 1,4násobek životního minima. Dále zmocňuje vládu parametr měnit svým nařízením v rozmezí 1,3 až 1,6. Doporučení výboru je bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Bez stanoviska, a pana ministra? (Ministr: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 77, přihlášeno 183 poslanců, pro 96, proti 84. Tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Eva Fialová: Upozorňuji, že návrhy D2 a D1 Olgy Richterové se tím staly nehlasovatelné.

A teď nyní hlasovat o zákonu jako celku.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Přednesu tedy usnesení, o všech návrzích bylo hlasováno: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o poskytování některých opatření v podpoře bydlení, zákon o podpoře bydlení, podle sněmovního tisku... (Poslankyně Schillerová hovoří z pléna: Kontrola hlasování.)

Promiňte? Ano, kontrola hlasování ještě, tak ještě prosím chvilku strpení. (Poslankyně Schillerová přichází ke stolku poslance Babiše, který se následně hlásí o slovo z lavice.) Ano, pan předseda Babiš se hlásí. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já se omlouvám, nedával jsem pozor, a zpochybňuji hlasování. (Smích v sále.) Ano, hlasoval jsem proti, samozřejmě. (Poslankyně Schillerová hovoří mimo mikrofon.) Jasně, hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro a zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, v tom případě budeme hlasovat v tuto chvíli o zpochybnění hlasování.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 177, proti 2. Tento návrh byl přijat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Eva Fialová: Nyní budeme opakovat hlasování o pozměňovacím návrhu C Jiřího Havránka, který řeší problematiku snížení životního minima na 1,4násobek, to je asi největší podstata tohoto návrhu, a stanovisko výboru je bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ještě jednou pana ministra poprosím? (Ministr: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 79, přihlášeno 183 poslanců, pro 95, proti 84. Tento návrh byl přijat.

O všech návrzích tedy bylo hlasováno, nyní tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o poskytování některých opatření v podpoře bydlení, zákon o podpoře bydlení, podle sněmovního tisku 729, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 80, přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 102, proti 79. Tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

A v tuto chvíli otevírám vládní návrh zákona, kterým se mění... (Poslanec Foldyna se hlásí o slovo z pléna: K hlasování.)

A ještě pan poslanec Foldyna, k hlasování tedy. (Poslanec Foldyna začíná hovořit, mikrofon ale nefunguje.) Promiňte, pane poslanče, zapnul jsem vám mikrofon. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Nezpochybňuji hlasování. Hlasoval jsem pro a na sjetině budu mít proti - nebo zdržel jsem se, takhle.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Takže nezpochybňujete hlasování - v pořádku.

Takže já v tuto chvíli opravdu otevírám

Aktualizováno 27. 4. 2025 v 16:51.