(pokračuje Jan Skopeček)

55.
Vládní návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) /sněmovní tisk 969/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Pane místopředsedo, děkuji ještě jednou za slovo. Takže druhý tisk, který předkládám, je tisk číslo 969, tedy vládní návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů, zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, jak již bylo řečeno, sněmovní tisk 969.

Tento tisk předkládá nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a soubor změn řady dalších zákonů, aby bylo zajištěno komplexní provázání na další úpravu v povolovacích procesech pro obnovitelné zdroje energie. Balíček upravuje proto také změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, změnu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, změnu stavebního zákona, změnu zákona o jednotném environmentálním stanovisku a zákona o podporovaných zdrojích energie.

Předkladatelem je tedy, jak už bylo řečeno, Ministerstvo průmyslu a obchodu a spolupředkladatelé jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Návrh zákona transponuje některá ustanovení revidované směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů energie z roku 2023 v částech, které mají za cíl dále urychlit využití a rozvoj obnovitelných zdrojů.

Hlavním účelem návrhu zákona je urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, takzvaných akceleračních oblastí, ve kterých budou záměry pro využití energie z obnovitelných zdrojů energie povolovány ve zvláštním zjednodušeném procesním režimu.

Z pohledu podrobností k vymezení jednotlivých oblastí, tak jednotlivé oblasti budou vymezeny jako specifické oblasti v politice územního rozvoje České republiky, kde aktuálně je s účinností od 1. března 2025 vymezena jedna nezbytná oblast pro fotovoltaické elektrárny a druhá nezbytná oblast pro větrné elektrárny.

Takzvané akcelerační oblasti budou vymezovány na základě kritérií vyplývajících ze zákonných požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Základní limity zcela vylučující vymezení akceleračních oblastí v určitých územích stanoví nařízení vlády jako prováděcí právní předpis k tomuto zákonu.

Jinak tedy samotné akcelerační oblasti budou vymezovány podle jejich významu na třech úrovních za využití nástrojů územního plánování tak, aby byla zajištěna koordinace všech veřejných zájmů v území pro jejich vymezení, a to ve třech oblastech. První, tedy oblasti místního významu, budou vymezeny územními plány, dále pak oblasti nadmístního významu budou vymezeny zásadami územního rozvoje a oblasti celostátního významu budou vymezeny územním rozvojovým plánem.

Společně s územně plánovací dokumentací příslušné úrovně bude pro každou akcelerační oblast také pořízeno územní opatření, ve kterém budou stanoveny podrobné a specifické podmínky pro danou oblast. Dále z pohledu takzvané EIA územně plánovací dokumentace a všechna z ní pořizovaná územní opatření podléhají společnému posouzení vlivu na životní prostředí. Pokud bude záměr splňovat podmínky a zmírňující opatření stanovené v územním opatření a budou splněny i další podmínky vyplývající ze směrnice, pak nebudou tyto záměry EIA podléhat.

Jinak samotný tisk, samotný návrh zákona navazuje na předchozí zákonné aktivity v oblasti obnovitelných zdrojů, a to tedy v oblasti návrhů balíčků takzvaně lex OZE I, lex OZE II a lex OZE III.

Na závěr dovolte, abych tímto požádal Sněmovnu o projednání a vyslovení souhlasu v režimu § 90 odst. 2 jednacího řádu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Róbert Teleky.

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych navázal na pana ministra Vlčka, zástupce předkladatele sněmovního tisku číslo 969. Jde o vládní návrh zákona, který byl schválen vládou 23. dubna 2025. Jedná se o transpoziční novelu, která transponuje některá revidovaná ustanovení směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie z roku 2023. Ostatní ustanovení byla již transponovaná v předcházející legislativě v rámci takzvaných balíčků lex OZE I, II a III. Zákon je také uveden jako klíčová reforma v rámci Národního plánu obnovy, díky které Česká republika získala dotace. Pokud by zákon nebyl schválen, tak o dotace přijdeme a zřejmě bychom museli zaplatit i sankce.

Hlavním účelem zákona je procesní ukotvení vymezování oblastí pro urychlené využívání obnovitelných zdrojů, takzvaných akceleračních oblastí, ve kterých budou záměry pro využití energie z obnovitelných zdrojů povolovány ve zvláštním zjednodušeném procesním režimu.

Vhodné oblasti pro umisťování vybraných obnovitelných zdrojů jsou rozděleny na dvě úrovně. První úrovní jsou takzvané nezbytné oblasti pro vnitrostátní příspěvky k celkovému cíli EU v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030, které se budou vymezovat na celém území České republiky. Druhou oblastí jsou takzvané akcelerační oblasti k urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, které budou pod skupinou nezbytných oblastí. Nezbytné oblasti budou vymezeny jako specifické oblasti v politice územního rozvoje České republiky. Aktuálně je s účinností od 1. března 2025 vymezená jedna nezbytná oblast pro fotovoltaické elektrárny a druhá nezbytná oblast pro větrné elektrárny.

Akcelerační oblasti budou vymezovány na základě kritérií vyplývajících ze zákonných požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Územně plánovací dokumentace a všechna z ní pořizovaná územní opatření podléhají společně posouzení vlivu na životní prostředí. Důležité je, že pokud bude záměr splňovat podmínky a zmírňující opatření stanovené v územním opatření a budou splněny i další podmínky vyplývající ze směrnice, pak nebudou tyto záměry podléhat EIA, což bude znamenat významné zrychlení pro případné investory, kteří nebudou muset nechat individuálně posuzovat jednotlivé projekty v rámci vymezené oblasti.

Zrychlený režim povolování nebude platit pouze pro záměry, ale i pro navazující nezbytnou infrastrukturu, jako třeba připojení. Zákon zároveň stanoví míru poplatků od provozovatelů větrných elektráren pro dotčené obce. Poplatek je určen 50 korun za každou vyrobenou megawatthodinu, výše poplatku odpovídá aktuální praxi na trhu. Správu poplatků za výrobu elektřiny ve zdroji využívající energii větru vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodě je tato výrobna elektřiny z největší části instalovaného výkonu umístěna.

Výnos poplatku bude z 98 procent příjmem obce, na jejímž území je výrobna elektřiny umístěna, a ze 2 procent je poté výnos poplatku příjmem správce poplatků pro pokrytí nákladů na jeho správu. Děkuji.

Je navrženo, aby návrh byl schválen v prvním čtení § 90 odst. 2. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Zahajuji obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Koten. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo k tomuto vládnímu návrhu zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů. Hlavním smyslem předkládaného návrhu je transpozice požadavků směrnice RET III směřujících k urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vymezení akceleračních oblastí.

Principy nové právní úpravy vycházejí z transponované směrnice RED III platných zákonů a také ze strategických dokumentů České republiky, ze kterých vyplývá nezbytnost snížit podíl využívání energie z fosilních zdrojů v co nejkratším čase. Právě v souladu s požadavky směrnice RED III mají být v členských státech Evropské unie zmapovány nezbytné oblasti a jejich rámci pak vymezeny akcelerační oblasti. Nezbytné oblasti mají být zmapovány, a to nejpozději do 21. května 2025 a právě ty akcelerační oblasti mají být vymezeny do 21. února 2026 v rozsahu, který je významný z hlediska plnění cílů stanovených ve směrnici RED III, respektive ve vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Není tedy vyloučeno vymezování dalších akceleračních oblastí i po tomto termínu.

Stanovisko SPD je vzhledem k tomu, že se jedná o transpozici klimatické evropské legislativy, ze které přímo vyplývá nezbytnost snížit podíl využívání energie z fosilních zdrojů v co nejkratším čase, s čímž samozřejmě jako SPD dlouhodobě nesouhlasíme, protože to nepovažujeme za rozumné, tímto podávám tedy návrh na zamítnutí. A ještě bych chtěl říct, že i v souvislosti s tím, že zatím nemáme podepsanou smlouvu na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany II, tak zatím to vlastně nedává vůbec smysl odcházet od fosilních paliv. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobré odpoledne nebo večer, dámy a pánové. Nyní vystoupí pan poslanec Kubíček, který se přihlásil z místa. Prosím.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo, paní předsedající. Já budu velmi stručný. Tento legislativní zákon vlastně doplňuje řadu zákonů, jako byl lex OZE I, II, III a lex OZE plyn, a je nezbytné ho přijmout v rámci přijmutí evropské legislativy, v rámci čerpání fondů. Z OZE doplňuje výše uvedené změny související právní úpravy o další nezbytné změny vedoucí k urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, a to v návaznosti na požadavky směrnice RED III.

Hlavním smyslem předkládaného návrhu zákona je transpozice požadavků směrnice RED III směřující k urychlení využívání energie z OZE, zejména prostřednictvím vymezení takzvaných akceleračních oblastí, to znamená oblasti, kde má být urychlena výstavba obnovitelných zdrojů energie.

Principy nové právní úpravy vycházejí z transponované směrnice, platných zákonů a ze strategických dokumentů České republiky, ze kterých vyplývá nezbytnost snížit podíl využívání energie z fosilních zdrojů v co nejkratším čase.

Od nás dostal tento zákon podporu, protože vlastně naplňuje celou tu legislativu, která byla přijímaná v poměrně bouřlivé době, a v každém případě je naprosto nezbytné, aby to bylo přijato co nejdříve. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vám také děkuji. Ještě je přihlášen pan poslanec Kolovratník, opět z místa. Prosím, máte slovo.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuju za slovo. I já budu relativně stručný. Pan ministr ví, že s námi, s opozicí, je dohoda nebo podpora tady toho zákona nebo obecně celé legislativy, ale budu mít jeden konkrétní dotaz, příklad a nechci vás, pane ministře, nijak zkoušet nebo školit, ale v tom, co řeknu, vycházím opravdu z reálné praxe, jakou v současné době při stavu legislativy v České republice máme.

Vy jste zmiňoval, že ty akcelerační zóny, že se tedy budou propisovat, nebo bude s nimi pracováno také za pomoci těch nástrojů územního plánování, politika územního rozvoje, krajské zásady územního rozvojů nebo územní plány.

Já povím jeden příklad, který bohužel je negativní, smutný, když Správa železnic plánovala, začala chystat první vysokorychlostní úsek, ten úsek, takzvaný VRT Polabí na trase Běchovice - Poříčany, tak si požádala o relativně drobnou změnu právě těch ZÚRek, zásad územního rozvoje, Středočeský kraj. Investor si o to požádal, teď se omlouvám, někdy v srpnu, září, na přelomu léta a podzimu 2020 a to vyjádření od krajské samosprávy dostal za čtyři roky. Ten státní investor čtyři roky čekal, než tedy Středočeský kraj, a říkám, byla to tehdy relativně drobná změna těch krajských, středočeských ZÚRek. Neříkám to nijak ironicky nebo kriticky vůči vládní koalici nebo Středočeskému kraji, ale dávám to jako konkrétní ilustrační příklad, že bohužel to možné je, toto se děje. Prosím tedy, jestli pan ministr umí na tohle reagovat, jak se třeba s těmi kraji bude pracovat? Ta otázka, jestli prostě budete schopni tohle zrychlit, anebo jestli to riziko, že zkrátka díky té subsidiaritě, a nemusí to být samozřejmě kraje, mohou to být jednotlivé obce, že tam nějaké riziko takových zpoždění může být. Popřípadě, jak byste si představili s nimi pracovat. děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak vidím, že se hlásí s přednostním právem pan ministr. Prosím, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Já na to budu dál reagovat. Děkuju za tu otázku. Ono samozřejmě toto téma bude v tom území mnohdy velmi citlivé. Je zde řada dalších zájmů, které do toho logicky budou zasahovat, ať například zájmy armády, nebo třeba chráněných krajinných oblastí. A samozřejmě ta debata v území v tomto případě bude muset určitě být velmi intenzivní na jednotlivé úrovni jak tedy státní správy nebo státu jako takového, tak jednotlivých krajů.

Jinak vlastně tato norma dává, řekněme, určitý legislativní základ, určitý legislativní podvozek, aby samozřejmě ta debata dále mohla probíhat. Ale já s vámi, pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, souhlasím, že samozřejmě tato debata nebude v mnoha případech úplně jednoduchá, protože samozřejmě to samotné vymezení těch lokalit se mnohdy může i potýkat právě s těmi zmiňovanými, a v této normě je to popsáno, i dalšími kategoriemi veřejného zájmu, aby vůbec k těm samotným instalacím mohlo fyzicky docházet.

Vidíme, že v některých oblastech, jako je třeba otázky třeba větrných, větrné energie, tak jak v oblasti fotovoltaických panelů, a to tempo, ta dynamika je velmi dobrá. Tak v oblasti větrné energie tomu tak ale úplně není. A jeden z těch blokátorů, proč tomu tak není, tak je právě i řekněme určitá absence některé legislativy, například tohoto tisku.

Ale k vaší otázce ta debata samozřejmě bude muset být ze strany státu velmi intenzivní. A pokud chcete slyšet můj osobní názor, nebude v mnoha případech úplně jednoduchá a bude narážet samozřejmě i na další záležitosti, neřkuli ještě samozřejmě na samotnou kapacitu přenosových a distribučních soustav, a mohli bychom být dále velmi konkrétní v těch technických detailech. Ale tolik k vašemu dotazu.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak nyní se již nikdo do rozpravy nehlásí, proto obecnou rozpravu končím.

Je zájem o závěrečné slovo? Pan ministr ani pan zpravodaj nemají.

Byl vznesen návrh na zamítnutí, který budeme hlasovat tedy po podrobné rozpravě.

Nebyla podána námitka, a proto nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přivolám tedy kolegyně a kolegy z předsálí. Jenom ještě konstatuji, že pan místopředseda Skopeček hlasuje s náhradní kartou číslo 4. Návrh usnesení tedy zní: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 969 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." Ano, eviduji váš zájem o odhlášení, takže vás prosím, abyste se přihlásili, jelikož jsem vás všechny odhlásila. Jakmile se počet přihlášených ustálí, tak budeme o tomto návrhu usnesení hlasovat. Počet přihlášených je ustálen.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 340, přihlášeno 131 přítomných, pro 118, proti 12. Návrh byl přijat.

Budeme tedy pak pokračovat podle § 90.

Já tedy zahajuji podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, ani z místa, takže podrobnou rozpravu končím.

Je zájem tentokrát o závěrečné slovo, pane ministře? (Ministr: Ne.) Ani, pane zpravodaji? Nikoliv.

Měli bychom však hlasovat návrh na zamítnutí, který předložil pan poslanec Koten.

Nejdříve dávám hlasovat. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona? Kdo je proti?

Hlasování 341, přihlášeno 134 přítomných, pro 13, proti 97. Návrh byl zamítnut.

Konstatuji, že tedy jsme návrh nezamítli.

Přednesu proto návrh usnesení, jelikož přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů, zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, podle sněmovního tisku 969."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 342., přihlášeno 136 přítomných, pro 119, proti 13. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Projednávání zákona končím. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 6. 2025 v 15:21.