(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

50.
Vládní návrh zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) /sněmovní tisk 947/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Nyní se ale hlásí z místa pan předseda Babiš s přednostním právem, proto prosím, aby pan ministr posečkal. Prosím, máte slovo.

Poslanec Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Dne 29. listopadu 2023 jsem v rámci rozpravy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na adresu ministra financí České republiky pana Ing. Zbyňka Stanjury, uvedl: A vy jste nám tady mohl vyprávět jako elektrotechnik o tom, jak se tuneluje rozpočet Opavy přes vaši manželku. Není mi známo nic o tom, že by manželka ministra financí pana Ing. Zbyňka Stanjury, paní Mgr. Hana Malurová, MBA, tunelovala jakýkoliv rozpočet či se dopouštěla jakéhokoliv jiného nezákonného nebo nemorálního jednání. Tvrzení o tom, že se přes ní tuneluje rozpočet města Opavy, bylo nepravdivé. Za to se paní magistře Haně Malurové, MBA, omlouvám. (Potlesk.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pokračujeme tedy v tomto bodě. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní předsedkyně, do třetice. V tomto případě se jedná o zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů, zkráceně zákon o kritické infrastruktuře.

Důvodem předložení návrhu je potřeba transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady o odolnosti kritických subjektů, takzvané směrnice CER. Tato směrnice si klade za cíl posílit odolnost kritických subjektů v zemích EU a zefektivnit nástroje zajišťující nerušené poskytování takzvaných základních služeb, které jsou zásadní pro chod státu jako celku. Posiluje se také kooperace při naplnění těchto cílů na mezinárodní evropské úrovni. Návrh zákona tak zavádí nový systém určování subjektů kritické infrastruktury. Stěžejní je stanovení základních služeb. Určování subjektů se bude dít rozhodnutím Ministerstva vnitra České republiky ve správním řízení na základě podkladů jednotlivých rezortů, tedy gestorů daných základních služeb. Stanovuje se jasná gesce, postupy, povinnosti i sankce. Posiluje se digitalizace systému krizového řízení, ochrany kritické infrastruktury skrze informační systém krizového řízení a Portál kritické infrastruktury.

Tímto by mělo být mimo jiné zajištěno také intenzivnější sdílení informací mezi státní správou a soukromým sektorem. Zavádí systém ověřování spolehlivosti pracovníků subjektů kritické infrastruktury, posiluje ochranu informací důležitých pro řešení krizových stavů a ochranu kritické infrastruktury, subjektů kritické infrastruktury a informací vztahujících se k základním službám.

Směrnice CER měla být zapracována do českého právního řádu ve velice krátké transpoziční lhůtě, ta činila 21 měsíců od nabytí platnosti této směrnice. Ta uplynula už koncem roku 2024. Odklad přijetí zákona by tak mohl způsobit, že by transpozice nebyla realizována vůbec a hrozila by tady samozřejmě České republice finanční sankce. Zároveň je žádoucí, aby nová česká právní úprava týkající se ochrany a odolnosti kritické infrastruktury byla přijata co nejdříve a Česká republika by se tak mohla plně zapojit do evropského systému odolnosti kritické infrastruktury.

Pokud by ten zákon nebyl přijat, snížila by se schopnost státu reflektovat bezpečnostní hrozby v oblasti kritické infrastruktury, narušilo by se rovněž společné plnění závazků v oblasti bezpečnosti a krizového řízení. Děkuji proto za pozornost a případné schválení návrhu v prvním čtení.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Petr Letocha. Prosím.

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Vážená předsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak již uvedl pan ministr, cílem návrhu je zajistit provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady EU číslo 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů. Nová směrnice zcela nahrazuje směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu, která byla v roce 2010 transponována do krizového zákona.

Vzhledem k rozsahu úprav požadovaných směrnicí Ministerstvo vnitra připustilo k vyjmutí problematiky kritické infrastruktury z krizového zákona a vytvoření nového samostatného zákona, ve kterém jsou zapracovány jak požadavky směrnice, tak i zkušenosti z dosavadní aplikační praxe krizového zákona v oblasti ochrany kritické infrastruktury, tedy takové infrastruktury, která je zásadní pro chod státu a jeho nejdůležitějších složek. Dosavadní právní rámec ochrany kritické infrastruktury se totiž ve světle aktuálních bezpečnostních rizik jeví jako nedostatečný a aplikační praxe ukázala zásadní problémy, mezi které patří zejména složitý a zdlouhavý proces určování kritické infrastruktury, nejednotnost a zpoždění v předávání informací způsobenou decentralizací u nestátních subjektů kritické infrastruktury, nedostatečná úroveň zabezpečení informací či absence sankcí, která znemožňuje praktickou vymahatelnost požadavků zákona.

Cílem návrhu je zajistit vyšší ochranu strategických subjektů a jejich služeb, posílit bezpečnost státu a zvýšit důvěru poskytovatelů kritické infrastruktury ve státní správu. Mezi klíčové změny, které navržená úprava přináší, tedy patří posílení digitalizace krizového řízení a ochrany kritické infrastruktury prostřednictvím informačního systému krizového řízení a portálu kritické infrastruktury, což umožní efektivnější sdílení informací mezi státní správou a soukromým sektorem, dále zavedení systému ověřování spolehlivosti pracovníků subjektů kritické infrastruktury a konečně také ochrana informací důležitých pro řešení krizových stavů a bezpečnost kritické infrastruktury.

Naprostá většina nově předpokládaných subjektů kritické infrastruktury vzejde v souladu s obsahem transponované směrnice ze soukromého sektoru. Podle současných kritérií lze na území České republiky identifikovat asi 200 subjektů kritické infrastruktury a 1 300 prvků kritické infrastruktury. Po nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona a příslušných prováděcích právních předpisů lze v horizontu cirka jednoho roku očekávat nárůst povinných osob o více než dvojnásobek oproti současnému stavu. S tím lze samozřejmě očekávat zvýšené rozpočtové náklady, jejichž financování by mělo být kryto z již schválených limitů jednotlivých rozpočtových kapitol.

Co se týče zřízení portálu a informačního systému, ty by měly být financovány většinově z prostředků evropských fondů a částečně z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Společně se vznikem nového návrhu budou novelizovány zákony jeho přijetím dotčené, z nichž nejzásadněji především krizový zákon či zákon o integrovaném záchranném systému.

Vzhledem k nestandardně krátké transpoziční lhůtě, která uplynula již v říjnu loňského roku, a s přihlédnutím k blížícímu se konci funkčního období Poslanecké sněmovny je nezbytné neprodlené přijetí návrhu. Navrhovaná právní úprava je navíc z velké části přímou implementaci evropské legislativy s minimálními odchylkami. Prodleva implementace navržené úpravy by výrazně oslabila schopnost České republiky reagovat na bezpečnostní hrozby v oblasti kritické infrastruktury a zároveň by ohrozila plnění mezinárodních závazků v oblasti bezpečnosti a krizového řízení na úrovni Evropské unie.

S ohledem na to doporučuji tento návrh v prvním čtení procedurou podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu schválit. Podmínky pro použití této procedury přitom považuji za splněné. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Do ní se přihlásil z místa pan poslanec Ryba, prosím.

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně. Návrh zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury byl zpracován a předložen tak, jak již tady bylo řečeno, jako transpoziční zákon ke směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie a vychází z principu současného znění zákona o krizovém řízení spolu se zohledněním zkušenosti z dosavadní aplikační praxe. Zároveň však plně implementuje nové požadavky přímo vyplývající právě ze směrnice CER. S ohledem na rozsah úprav požadovaných směrnicí CER bylo přistoupeno k vyjmutí problematiky kritické infrastruktury z krizového zákona a vytvoření nového samostatného zákona o odolnosti subjektu kritické infrastruktury.

Návrh zákona dále obsahuje nové požadavky na zpracování plánovací dokumentace na národní úrovni, kde se konkrétně jedná o zpracování národního krizového plánu, posouzení rizik České republiky a strategie k posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury. Po vypořádání všech připomínek, zejména tedy po vypuštění § 15 o kontrole dodavatelského řetězce, je návrh předkládán bez rozporu. Návrh zákona má pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu, zejména přispěje k dalšímu posílení zabezpečení klíčových základních služeb v České republice a posílení jejich odolnosti před incidenty, které by mohly ohrozit poskytování základních služeb a bezpečnost České republiky jako celku, čímž dojde ke snížení míry rizika vzniku takových incidentů.

Návrh novely krizového zákona dále posiluje připravenost státu na řešení krizových situací, a to zavedením nového typu plánovací dokumentace na celostátní úrovni, kterým je krizový plán České republiky. Návrh novely krizového zákona také zakotvuje využívání informačního systému krizového řízení orgány krizového řízení, který přispěje k lepší koordinaci a efektivnějšímu řešení krizové situace z ústřední úrovně.

Předložený návrh má významně pozitivní dopad na bezpečnost a obranu státu, proto vás prosím o jeho podporu. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Ještě někdo další přihlášený do obecné rozpravy z místa? Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu.

Nepředpokládám zájem o závěrečná slova, přesto se ptám?

Nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 947 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 351, přihlášeno 138 přítomných, pro 108, proti 11. Návrh byl přijat.

Zahajuji podrobnou rozpravu, do ní neeviduji přihlášku, proto podrobnou rozpravu končím.

Zájem o závěrečná slova nepředpokládám.

Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o odolnosti u subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů zákon o kritické infrastruktuře podle sněmovního tisku 947."

Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 352, přihlášených 138 přítomných, pro 110, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Projednávání tohoto tisku končí.

V mezičase načtu omluvy: omlouvají se z poslanců Havlíček Karel od 17.30 z pracovních důvodů, Kobza Jiří od 18.24 hodin do 19 hodin z osobních důvodů, Kocmanová Klára od 18 hodin ze zdravotních důvodů, Kolovratník Martin od 19 do 20.30 z osobních důvodů, Michálek Jakub od 17.30 do 19.40 z pracovních důvodů, Volný Jan od 19 hodin z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá Dvořák Martin od 18.30 z pracovních důvodů.

Nyní otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 6. 2025 v 15:21.