(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
/sněmovní tisk 925/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím ve druhém čtení na této mimořádné schůzi stručně uvést návrh zákona... (Hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím, promiňte, pane ministře, kolegyně, kolegové prosím o klid... Ještě jednou vás žádám o klid, aby pan ministr mohl řádně přednést svoji řeč. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já s dovolením ještě budu mluvit i v tomto svém úvodním slově i k tomu doplňujícímu doprovodnému, následnému tisku 926, takže nebudu vystupovat potom k tomu tisku následně, myslím, že by bylo i dobré, kdyby ta rozprava mohla být sloučena, protože ty věci spolu úzce souvisí. Takže tedy k jednotnému měsíčnímu hlášení si dovolím říci těch několik nejpodstatnějších věcí. Je to vlastně největší změna zhruba za posledních 20 let, pokud jde o krok, který by mohl zaměstnavatelům, podnikatelským subjektům v České republice výrazně, ale výrazně snížit administrativní zátěž a zároveň je to naprosto výjimečný krok v tom, že se podařila dohoda mezi rezorty a mezi klíčovými služebními úřady na tom, že budeme postupovat společně, jednotně a vytvoříme unikátní datovou strukturu, která opravdu zabezpečí to, že těch dnešních zhruba 25 formulářů, kteří ti zaměstnavatelé různě podle své velikosti během roku odesílají na různé instituce - Českou správu sociálního zabezpečení, Úřad práce, finanční úřady, Český statistický úřad a podobně, tak aby toto skončilo a aby všechna tato data šla v jedné jediné datové větě, kterou ten zaměstnavatel z toho svého účetního mzdového systému odešle na Českou správu sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení zajistí distribuci už na ta patřičná místa tak, aby o to se vůbec ten subjekt podnikatelský nemusel starat. To znamená, je to zásadní systémová změna z pohledu způsobu práce s těmi daty, způsobu jejich distribuce a my si od toho slibujeme také to, že to bude nejenom krok, který zabezpečí obrovské snížení byrokratické zátěže, administrativní náročnosti, ale bude to krok, který do budoucna jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům, tak i státu přinese daleko větší komfort, pokud jde o přístup k těm jednotlivým datům. Uvedu to na konkrétním příkladě. Například u jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů vedeme velmi úzkou kooperaci s českou bankovní asociací, kde dneska, když si občan přijde vyřizovat například žádost o hypotéku, tak musí dokládat velké množství různých prohlášení, například o příjmu, které dneska musí on zajistit, dodat bance. Takto nově bude možné se souhlasem toho daného občana využít tuto datovou strukturu k tomu, aby si tato data mohla získat ta patřičná banka, pokud s tím ten klient dá ten souhlas. Samozřejmě bude to sloužit i k dobrému benchmarkingu pro jednotlivé zaměstnavatele, aby mohli vidět tu míru odměňování nákladů na personální výdaje třeba ve svém kraji nebo ve svém oboru, mohli si to srovnávat, takže v tomto ohledu budeme chtít sloužit, jak se říká, i pro zjednodušení a zlepšení komfortu pro podnikatelské subjekty. No a samozřejmě pro stát, veřejné instituce to přinese výrazně zkvalitnění například pohledu na data o výdělku v České republice. Dneska tato jsou zjišťovaná statistickým šetřením, které nepostihuje ale logicky 100 % všech výplat zaměstnavatelů zaměstnancům, takže v tomto ohledu dostaneme unikátní, jedinečný datový soubor.

To jsou všechno benefity, které jednotné měsíční hlášení přináší. My počítáme s tím, že do budoucna budeme postupně využívat také to, aby se na tento informační tok mohly napojovat postupně subjekty také, jako je třeba Ministerstvo školství, aby ta data tam, kde i zákon jasně říká, mohl třeba využít rezort Ministerstva spravedlnosti, nebo například do budoucna si umím představit, že bychom v nějakém následujícím kroku toto zjednodušení udělali tak, že vlastně se k tomuto přidají i zdravotní pojišťovny, to znamená i ta data, která potom následně zaměstnavatelé hlásí, dneska zdravotní pojišťovny, tou vlastní cestou a v tento okamžik jednotné měsíční hlášení ještě jim to neumožňuje tak, aby v budoucnu k tomu případně bylo možné přidat i právě zdravotní pojišťovny, a tím pádem už to úplně dostat jenom do pouze jednoho jediného datového toku.

To jsou tedy ty nejpodstatnější věci, které přináší zákon jako takový, já potom v obecné rozpravě ještě okomentuji i některé pozměňovací návrhy, které už, jak bylo i v prvním čtení avizováno, byly diskutovány a budou diskutovány také mezi druhým a třetím čtením. To je za mě všechno, já mockrát děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán rozpočtovému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 925/1 až tři. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro sociální politiku, poslankyně Barbora Urbanová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Hezký dobrý den. My jsme na výboru pro sociální politiku oba dva návrhy, tedy i ten číslo sněmovního tisku 926 projednali 14. května. Do té doby byl předložen jeden pozměňovací návrh, který ale výbor nepodpořil, ale usnesení toho předmětného garančního výboru je, že doporučuje ke schválení, a předpokládám, že dnes bude hodně pozměňovacích návrhů, se kterými se vypořádáme na výboru později. Jenom avizuji, že by se měla i zkracovat lhůta, budeme to navrhovat v průběhu projednávání. To za mě vše.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru poslance Jana Bureše, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Já ho tady nevidím, a prosím tedy někoho z kolegů z rozpočtového výboru... Ano, vydržte, nebo paní poslankyně, vy dáte k dispozici panu kolegovi? (Poslankyně Urbanová ukazuje usnesení poslanci Turkovi.) Pane poslanče, já když tak mám to usnesení k dispozici, ano? (Poslanec Libor Turek: Já bych poprosil, ano.) Pan poslanec Turek, ano, je to tedy sněmovní tisk 925/3. Ano? Děkuji, že jste se této role ujal. Pan poslanec Libor Turek přednese informaci o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodní pozměňovací návrhy. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo. Tak já bych si dovolil zastoupení přednést usnesení rozpočtového výboru z 61. schůze ze dne 14. května. 2025 k vládnímu návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Po rekapitulaci zpravodaje posl. J. Bureše, stanovisku Ministerstva práce a sociálních věcí, stanovisku Ministerstva financí a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (sněmovní tisk 925) vyslovila souhlas;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámila schůzi Poslanecké sněmovny.

Toť vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Mockrát děkuji a nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásila paní předsedkyni Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, jestli bude jednotné hlášení zaměstnavatele skutečnou byrokratickou úlevou, to se teprve uvidí. Předložené paragrafy rozhodně žádnou záruku nepřináší, a co hůř, přestože vláda zavádí povinnost měsíčního hlášení, jak bude vypadat konkrétní formulář, není známo ani náznakem. Ani my jako zákonodárci, natož dotčení zaměstnavatelé, tak nemáme nejmenší tušení, co se vlastně bude muset vykazovat. Po zkušenostech se zpackanou digitalizací stavebního řízení je to bianco šek, který si Fialova vláda v žádném případě nezaslouží.

Opravdu nerada bych se dočkala, že jednotné hlášení nepůjde odeslat, že bude mít šikanózní strukturu, že bude ve výsledku znamenat víc práce než současný stav. Všechny tyto obavy jsou vzhledem k fušeranství, které přípravu zákona od počátku provázely, bohužel naprosto legitimní.

Dovolte mi, abych tohle fušeranství doložila na anabázi s rušením srážkové daně a novou povinností pro studenty, brigádníky, rodiče na mateřské nebo třeba důchodce podávat daňové přiznání, které zákon prozatím obsahuje. Když se proti tomuto nesmyslu, který do zákona vložil ministr financí Stanjura, ozvala v připomínkovém řízení odborná veřejnost v čele s Komorou daňových poradců, Ministerstvo financí nejprve jakýkoliv problém vylučovalo. Ba dokonce novou povinnost pro lidi, kteří si chtějí jen trochu přivydělat a doposud byli zvyklí daně řešit sražením daně svým zaměstnavatelem, poměrně dlouho popíralo. Poněkud nedůstojné fázi popírání doprovázené voláním odborné veřejnosti po provedení analýzy dopadu regulace RIA nasadil Stanjurův rezort korunu arogantním tvrzením, že, věřte nevěřte, na analýzu dopadů nemá čas.

Neměli čas, dámy a pánové. Čas jsem si tedy musela udělat za ně. A předložila nezvratné důkazy o tom, že povinnost daňových přiznání se měla nově vztahovat například na jakéhokoliv studenta se souběhem příjmů, například s dvěma drobnými brigádami nebo s jednou větší a druhou příležitostnou, jako je třeba rozvoz pizzy. Na jakéhokoliv zaměstnance, který obdrží například malou odměnu za účast ve volební komisi, v zastupitelstvu, ve výboru vlastníků, nebo si jen jednorázově přivydělá na dohodu. Namísto jednoduché a srozumitelné daně bez papírování, kterou lidé znají a desetiletí používají, nová a nesmyslná administrativní povinnost, stres, hlídání termínů a riziko pokut.

Jen díky naší vytrvalosti a značné mediální aktivitě a také díky pomoci sdělovacích prostředků, kterým bych chtěla za šíření těchto informací zvlášť poděkovat, se podařilo docílit pomyslného zatáhnutí za záchrannou brzdu. Aspoň doufám. A tak při dnešním druhém čtení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele by měl být na základě zejména našeho tlaku a naší iniciativy načten pozměňovací návrh, díky kterému k této nové absurdní povinnosti nedojde. Návrh mi byl zaslán v pátek z Ministerstva financí, z úřednické úrovně, tak předpokládám, že dnes se k němu někdo z vašich řad přihlásí.

Jinými slovy, vláda naše argumenty uznala, problém si uvědomila a od svého záměru nahradit u brigád a přivýdělků institut srážkové daně povinností podávat daňová přiznání s největší pravděpodobností, a věřím tomu, ustoupí. To je samozřejmě dobrá zpráva a příslušný pozměňovací návrh, pokud bude načten tak, jak mi byl v pátek odeslán, a tak, jak jsem měla možnost se s ním seznámit, získá ve třetím čtení naši podporu.

Co je však pozitivní mnohem méně, je fakt, že zákon vznikal na koleně, že ani vzdáleně není výsledkem kvalitní a systematické legislativní práce. Vždyť svým předkladatelům nestál ani za analýzu toho, jaké bude mít vlastně dopady. Nestál dokonce ani za to, aby si alespoň řekli, co budou od zaměstnavatelů vlastně chtít. A to je mimořádně špatně. A to je mimořádně nebezpečné.

Z tohoto důvodu vyzývám vládu, aby upravila účinnost tohoto zákona s jediným cílem - předejít nezamýšleným důsledkům, neřkuli technickému kolapsu.

Pane ministře práce a sociálních věcí Mariane Jurečko, pane ministře financí Zbyňku Stanjuro, zveřejněte nejprve strukturu hlášení, aby bylo možné se na zákon připravit, a nastavte účinnost zákona 12 měsíců od okamžiku, kdy tuto strukturu odhalíte. Jedině tak se vyhnete nežádoucím překvapením a dáte podnikatelské i odborné veřejnosti dostatek času na potřebnou přípravu. Protože legislativa, která vzniká bez přemýšlení, bez analýz a bez úcty k těm, na které dopadne, je zárukou chaosu. Už jednou jsme vládu přistihli při činu, když chtěla tisícům lidí přidělit novou daňovou povinnost bez varování a bez důvodu. Nenechme se prosím znovu vlákat do pasti rychlokvašené legislativy. Nejdřív musí být jasná pravidla a až potom termíny. Zákony se nesmějí testovat na lidech. Doufám, že i na tom se shodneme. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a než dám slovo panu ministrovi k faktické poznámce, mám zde jedno sdělení - byla nalezena zde v sále karta ČSOB. Tak pokud někdo o ni přišel, nálezce ji přinesl ke mně, takže můžete si ji zde vyzvednout. Děkuji. A nyní prosím pana ministra, který se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím zareagovat na paní předsedkyni Alenu Schillerovou a důrazně se ohradit. Tento celý návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení, celý ten záměr, koncept je připravován dva roky. Dva roky běží k tomu pracovní týmy, které řeší jednak tu věcnou stránku věci, ale řeší také velmi intenzivně i tu technickou část, která se týká změny naprogramovaných programů, které dneska firmy využívají, a jejich IT řešení. Na rozdíl od mnoha jiných změn tato změna má také i část pilotního projektu, který běží od 1. 7. nebo rozběhne se od 1. 7. tohoto roku, který jsme vlastně zakotvili už v předchozí legislativě. To, jakým způsobem vlastně připravujeme, je tady nástup v roce 2026, bylo opakovaně, naposledy minulý týden v pátek, diskutováno jak se zaměstnavateli, tak je to diskutováno s představiteli IT sektoru. Aby se ty změny stihly naprogramovat a zároveň abychom to udělali tak, abychom už ten rok 2026 mohli mít jako rok, který přinese snížení administrativní zátěže a který přinese opravdu plnohodnotnou datovou sadu pro všechny ty zapojené instituce.

Je tam ten koncept, který vlastně říká ano, ten první kvartál je kvartálem, který je následně dohlášen, a od 1. 4. už potom jedeme v tom systému, o kterém jsem tady hovořil v úvodu. To znamená, toto bylo opakovaně prodiskutováno, to řešení je v souladu se všemi zainteresovanými subjekty a je tam dostatečná časová prodleva pro to, aby i ti dodavatelé těch systémů byli schopni to doprogramovat. A my jsme jasně řekli, že jakmile ukončíme třetí čtení v Poslanecké sněmovně, což bude, doufám, poměrně brzy, tak dáme i tu podrobnou vlastně legislativní podporu nebo ta legislativní data pro to, jak přesně a na základě něho mohou potom dodavatele IT postupovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za reakci, pane ministře. To je každopádně vždycky ta lepší zpráva, když můžeme spolu mluvit. Nečerpám z toho, co si myslím já. Já čerpám z názoru odborné veřejnosti. Já o tom mluvím se zástupci zejména Komory daňových poradců, ale samozřejmě i s dalšími zástupci, a ti volají po zveřejnění toho formuláře. Samozřejmě jako letitá exekutivní pracovnice na různých fázích vím, že to je přesně ten problém, zveřejnění formuláře, jeho struktura, jakým způsobem, pak můžete začít se bavit o nějakém konkrétním programování. Já nevím, určitě máte pracovní skupinu, teď jste to potvrdil, záleží, jaký je tam vzorek, a tak to nedokážu v tu chvíli posoudit. Zveřejněte formulář, po tom oni volají. Já tady pouze přednáším jejich názory, jejich prostě prosby a jejich volání po tom, aby prostě to prošlo co nejhladčeji. My si nepřejeme, aby se to nepovedlo, to je dobrá cesta, ale je to jenom začátek. Je to jenom začátek, už tady jste prostě úplně zkazili srážkovou daň, já věřím, že se někdo tady od vás vyjádří, že bude na štendr pozměňovací návrh, kýváte, to je dobrá zpráva, děkuju, to bude ten pozměňovací návrh, který jsem viděla a který mám tedy zaslaný z Ministerstva financí, a já tady jsem vlastně zprostředkovatelem a prodlouženou rukou těch, na které ta povinnost dopadne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji moc za vyjádření a nyní zde máme přihlášku pana poslance Ivana Bartoše do obecné rozpravy. Poté se připraví paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane ministře, paní předsedající. Já bych chtěl vystoupit v tomto bodě a možná ho i zasadit do širšího kontextu. A jak zde i zaznělo, já vlastně ten posun, který má přinést toto jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, vítám, přesto mám řadu otázek, o jejichž zodpovězení bych poprosil pana ministra, a škoda, že tady není i pan ministr financí Zbyněk Stanjura, protože si myslím, že řada těch otázek by mohla mířit i na něj.

Tento krok je vlastně jakýmsi malým krůčkem v něčem, o čem se tady hovoří už 15 let, a to je komplexní řešení jednotného inkasního místa. A vlastně hlavním obsahem takzvané daňové reformy, to byl myslím zákon 458/2011 Sb., byl právě projekt jednotného inkasního místa, které mělo vzniknout, a pozor, už k 1. 1. 2014. Myslím, že to byl tehdejší ministr Kalousek, který dokonce vyhradil v rozpočtu 2 miliardy, ale ty se nakonec rozpustily v té běžné agendě finančního úřadu nebo za ně Ministerstvo financí nakoupilo pódium pro diskžokeje a výrobník mlhy, což je ostatně vtipné konstatování závěru NKÚ z roku 2019. A v roce 2016 se zákon za pana ministra Babiše slavně zrušil, protože tu realizaci jednotného inkasního místa nebyl Andrej Babiš, který byl za to zodpovědný tenkrát, (schopen?) ani zahájit.

A to jednotné inkasní místo je poměrně složitý projekt, fakt zasahuje do spousty úřadů - České správy sociálního zabezpečení, úřadu práce, finančního úřadu nebo statistického úřadu. A v interpelaci premiér Petr Fiala slíbil, že právě první malá část JIM bude spuštěna v roce 2025. Součástí jednotného inkasního místa je tedy i nový daňový systém finanční správy, který se nazývá nDIS. Ten nDIS má zpoždění šest let a přes to se na něm ještě nezačalo pracovat.

V roce 2015, a můžu se tady opět obrátit, prostřednictvím paní předsedající, na paní poslankyni Schillerovou, bylo schválení EET podmíněno tím, že nDIS bude fungovat od 1. 1. 2022. Jenže ani za sedm let nebyli - pan ministr financí, tenkrát Babiš, ani paní Schillerová - schopni tento projekt ani začít. Myslím, že se zvládl vysoutěžit externí projektový manažer, který měl ten projekt řídit. A pan ministr Stanjura s tímto projektem také nepohnul, ač premiér Petr Fiala loni v říjnu sliboval, že dne 14. října 2024 uplyne termín pro podání předběžných přihlášek zájemců o dodavatelskou realizaci tohoto projektu. Tak dnes máme konec května 2025, stále probíhají dohodovací řízení nad tou samotnou zadávací dokumentací, a samotné výběrové řízení stojí. A to nejde o spuštění celého nDIS, což je taky vlastně šokantní, ale pouze dvou agend z více jak 30. Takže Ministerstvo financí vlastně jediný pořádný digitalizační projekt, který má už roky na starost za této vlády... za čtyři roky nezačalo ani výběrové řízení na 6 procent funkčnosti.

To jednotné inkasní místo se tedy zdaleka neblíží a postupně vznikají prý jeho jednotlivé části, já si to "prý" teď škrtnu, a já tedy předpokládám, že právě jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů je tou jednou částí toho komplexu, na který tady čekáme 15 let.

Já jenom pro zajímavost. Myslím, že to bylo v důvodové zprávě, když vlastně koncept jednotného inkasního místa vznikal, tak tam zaznělo, že jednotné inkasní místo v cenách v té době před 15 lety vlastně uspoří na nákladech podnikatelskému segmentu asi 3 miliardy. Samozřejmě hodnota peněz v té době klesla, takže když bychom si vynásobili 15 let krát ušetřené 3 miliardy, teď by to bylo asi víc, dostáváme se k poměrně horentní sumě téměř 50 miliard, která Česká republika..., nebo respektive celý systém, ať už na straně zaměstnavatelů i na straně státu a dalších by vlastně byl v úsporách, tedy by zůstal. No nic.

Já jsem rád, že tady máme tedy jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. To má být spuštěno tedy v pilotním provozu, to zde ostatně zaznělo i od pana ministra Jurečky, respektive toto opakuje, a hovořil o tom i premiér Petr Fiala. To už vlastně má být, pokud se nemýlím, 1. července 2026, ten takzvaný pilot, a pro všechny podnikatele by měl tedy naskotačit (naskočit?) od 1. ledna.

A já bych měl několik otázek asi na pana ministra, jestli tedy, ať již ten pilot, který je k 1. 7., pak i to spuštění vlastně náběhu od nového roku, tak jestli toto stále vidí jako realistické a tento termín považuje za závazný.

Mojí druhou otázkou, a velmi vím, o čem mluvím, tak jestli jsou na to pracovníci úřadu práce, správy sociálního zabezpečení a finanční správy za a) připraveni a za b) vyškoleni. A kolik procent z nich je vlastně na jednotné měsíční hlášení, pokud tomu tak je, již vyškoleno. A kolik firem se v tuto chvíli přihlásilo právě do toho pilotního provozu, předpokládám, že se tím zabývá nějaká z těch skupin.

Pak mám otázku, která se týká zejména tedy těch firem, respektive těch podnikajících subjektů. Kdy se tedy všechny malé firmy dozví, co se pro ně změní, jakým způsobem budou informovány a s jakým předstihem budou informovány ty softwarové firmy? Protože to je druhá část, která je podle mě podstatná, která vyrábí účetnictví, personální a mzdové systémy. Jaké změny mají ve svých systémech provést, aby vlastně dokázaly splnit tu povinnost, nějakým způsobem exportovat či plnit ten formulář, o jehož povaze zatím není příliš známo. Bude to stejně jako před pěti měsíci, kdy vlastně o změně DPH se všichni dozvěděli pár dní před Vánoci, myslím, že 11. 12., a ta platnost byla od nového roku?

Já jsem se díval na systémy Ministerstva práce a sociálních věcí i státu a vlastně jedinou informací, kterou jsem našel, byl přepis tiskové zprávy s marketingovým obrázkem a citací pana ministra Stanjury: Věřím, že projekt zvýší komfort při plnění daňových povinností a posílí důvěru veřejnosti v moderní a efektivní daňovou správu. O čemž tedy vzhledem k projektu nDIS a jeho vývoji v těchhletěch čtyřech letech mám důvod pochybovat.

Ještě bych možná doplnil dvě věci, jednak bych asi chtěl ocenit v tuhle chvíli, i  když to nebývá zvykem, vlastně posun, který probíhá. Teď nehořím, jak probíhá, ale že skutečně probíhá ve věci Ministerstva práce a sociálních věcí. Já jsem rád, že jsme zavedli tabulku plnění zákona právo občana na digitální službu, tady ji mám. (Ukazuje materiál.) A aktualizuje se pravidelně, pokud ji chcete, páni poslanci a páni poslankyně, čerpat. Někdy o tom, jak stát digitalizuje služby, tak existuje dashboard, kde se toto dá najít. Jsem rád, že Digitální informační agentura, o které budeme hovořit dnes dopoledne nebo odpoledne, plní na 71 procent a výrazně od konce roku poskočilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, 50 procent služebně zdigitalizováno.

A jsem rád, že posun tedy je u pátého na pásce z celého státu, což je i Ministerstvo místního rozvoje, s tím, jak tady hovořila paní poslankyně Schillerová, prostřednictvím paní předsedající, údajně zpackanou digitalizací, protože ty jsou na 44 procentech a jsou v celkovém pořadí státní správy pátí. Proč mě mrzí, že tady není ministr Stanjura? Ministerstvo financí nepatří mezi ty nejhorší, to je prokazatelně Ministerstvo školství, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo vnitra, ale Ministerstvo financí má zatím zdigitalizováno 80 procent. Myslím, že to koresponduje i s těmi šesti procenty funkčnosti do doposud nevysoutěženého nDISu, a chápu jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele jako jakousi výpomoc Ministerstva práce a sociálních věcí v naplnění aspoň částečně toho závazku, protože na Ministerstvu financí se to nehnulo ani o píď, a nebudu to gradovat do nějaké pointy. Zeptám se ještě pana Jurečky na otázku, která je z mého pohledu spíše funkční, technická, ale pokud ta digitální cesta nebude sjednocena kompletně, tak my se vlastně nezbavíme té povinnosti, kterou v tuto chvíli vůči státu a jednotlivým institucím ti zaměstnanci, zaměstnavatelé, podnikající subjekty mají.

Já jsem si tady stáhnul tuhletu prezentaci. (Ukazuje materiál.) Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které od roku 2026 má nahradit těch 25 formulářů, a zde jsou tedy vyjmenovány ty subjekty - Česká správa sociálního zabezpečení, úřad práce, Finanční správa, Český statistický úřad a další. Hovoří se o tom, že formulář bude mít 300 položek, pokud ta agenda je v podnikových systémech řešena ve více softwarech, tak bude muset dojít k nějaké integraci na formulář. Já mám trošku obavy, aby vlastně tu současnou práci na straně státu jsme nepřenesli na ty, co tyto informace státu poskytují, kde prostě ta firma bude muset ze čtyřech systémů SUB HR, (?) SUB Finance (?) například, což jsou velmi komplexní systémy, a implementace na nich je v řádu milionů v té podnikatelské sféře, to není otevřený software, kde byste si přečetl, co, která funkce dělá, tak jak oni vlastně k tomu budou přistupovat, k tomu jednotnému formuláři? Nebo to bude tak, že si to někde vyexportují a budou to tam CTRL+C, CTRL+V vlastně do formuláře, který vytvoří tu jednu datovou větu, ta doletí k panu Jurečkovi a tam si to budou úředníci vyzobávat a přepisovat? Takže první moje otázka.

A druhá, která si myslím, že je důležitá, zde jsou vyjmenovány (Ukazuje materiál.) jednotné hlášení plně nahradí tyto formuláře. A jsou zde dvě stránky formulářů. A když to nalistuju, tak se dostanu na stránku čtyři nebo pět, kde jsou, a částečně nahradí tyto formuláře. Jo? A teď jsou tam ty různé práce 2-04 čtvrtletní výkaz o práci, ohlášení povinnosti povinného podílu osob se zdravotním postižením, monitorovací dotazník a vlastně poměrně velká sada dalších povinností vůči státu. A pokud se zde bavíme o tom, že částečně nahradí tyto formuláře, znamená, že v tom částečně odpadnou jakoby povinnosti tyto věci dále vyplňovat nebo z těch systémů část dat ti, co to budou posílat, vyplní do toho vašeho formuláře a druhou část dat z těch samých systémů budou muset dále vlastně exportovat do jiných formulářů a vyplňovat někde jinde? Tohle to je podle mě docela důležitá otázka. Já chápu, že to nejde odfláknout jako všechno najednou, ale pokud my hovoříme, že k té redukci té náročnosti dojde, a jak říkám, já ten krok vítám k tomu prvnímu, tak jestli to bude včas a jak oni budou integrovat ty věci? A co se tedy bude dít s těmi zhruba, a já nevím, jestli jsou to všechny, tady jich je vylistováno zhruba 12 nebo 11, jestli tedy ty další věci budou vyplňovat zase postaru. Já dám příklad vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti vybrané srážkou formou záloh a další. Toto byly moje dotazy.

Jak říkám, je vidět, že finance nepohnuly s ničím a Ministerstvo práce a sociálních věcí se v tomto snaží, já doufám, že ty otázky byly i nějakým směrem návodné a že toto vlastně pořešeno je. Děkuju. Pokud budete mít čas, mi na ně zodpovědět.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou? S přednostním právem nyní vystoupí pan ministr Jurečka, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju moc za vstřícnost. Já jsem původně rád chtěl technicky, ale jak se množily dotazy, tak rád využiju, protože budu delší než dvě minuty, přednostního práva. Jednak zareaguju ještě na to, že pan ministr financí tady slíbil, že bude reagovat na ty věci, které se týkají Ministerstva financí a problematiky daňové. Já si dovolím tedy reagovat na to, co zaznělo přímo k JMHZ a na kolegu Ivana Bartoše. Já moc děkuju za ty otázky, ale vzhledem k tomu, že to tady bylo propojováno i tento týden s tématikou DSŘ a MMR, tak já si jenom trošku říkám, že je velká škoda, že si Ivan Bartoš nekladl tyto otázky, a především svému týmu v těch posledních dvou letech při digitalizaci stavebního řízení. To byly velmi dobré otázky, ptát se, jak jsou na to ti dodavatelé IT připraveni? Jak jsou na to připraveni na stavebních úřadech? Jak jsou proškoleni, zdali běží nějaký pilotní provoz.

Já jsem se na ty otázky Ivana Bartoše ptal v loňském roce a vždycky jsem dostal velmi jako obecnou odpověď, ať se o to jako vlastně moc jako nestaráme, že to ten tým má pod kontrolou, všechno zvládnou, že tady jako prostě 1. červenec loňského roku bude zalitý sluncem a DSŘ bude běžet. Já bych to sem netahal, kdyby Ivan Bartoš tady nechodil tenhle týden a dneska k tomuhle tisku opakovaně a neříkal věci, které nejsou úplně pravda, neposunoval tu realitu. Já jsem nemohl tento týden v úterý zareagovat, protože jsem musel odejít ze Sněmovny z pracovních důvodů. Ale to, co tady bylo v úterý zmiňováno, bylo těžce, ale těžce nepravdivé. A já si tedy dovolím odpovědět na ty otázky. JMHZ je připravováno dva roky, běží k tomu tým lidí, kteří řeší tu věcnou část, kteří řeší tu věcnou část z pohledu potom přepisu do legislativy, a běží k tomu samozřejmě úzká spolupráce na té technické úrovni s dodavateli IT systémů, s představiteli všech klíčových subjektů, kteří sdružují zaměstnavatele, a opakovaně s nimi ta komunikace je probírána i v návaznosti na to, jak postupuje legislativní proces a jak postupuje čas.

Na podzim loňského roku jsme spustili přípravu pilotního projektu, který od 1. 7. poběží. Legislativa s tím počítá, systém s tím počítá, a v tom pilotním projektu bude zapojeno více než 100 000 zaměstnanců a několik desítek zaměstnavatelů. Ti zaměstnavatelé jsou napříč celým spektrem typu zaměstnavatelů, to znamená, jsou tam zaměstnavatelé stran veřejných institucí, jako je třeba Česká správa sociálního zabezpečení, Ministerstvo financí. To znamená, jdeme cestou, když my po někom něco chceme, nějakou změnu, tak abychom si safra předtím, než ji spustíme, tak ji na sobě samém otestovali. Jsou tam zapojení zaměstnavatelé z řad velkých podniků, středních i malých podniků, je tam opravdu celé spektrum všech těch subjektů, kterých se logicky bude jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů týkat.

Já to jenom ilustruju, mohl bych jít velmi dopodrobna, ale tady jenom říkám ty základní principiální rozdíly v tom, že opravdu my tu změnu bereme velmi vážně, víme, že to je jeden z největších projektů, který tento stát od dob základních registrů a Czech POINTu vlastně udělal pro zaměstnavatelský sektor. A snažíme se opravdu velmi podrobně technicky reagovat na všechny dotazy, které tady jsou pokládány ze strany těch, kterých se to bude týkat. Proto jsme také vlastně diskutovali i to, aby ten čas byl dostatečný. Proto jsem přistoupil nakonec na to, abychom posunuli ten 1. leden na 1. 4., aby opravdu IT dodavatelé měli ty kapacity udělat ty jednotlivé úpravy. Vyřešili jsme to, jakým způsobem tam dohlásíme ta data za ten první kvartál tak, abychom těm zaměstnavatelům neříkali hele, je to super, my jsme to nachystali, ale zase si rok počkejte a nechtějte(?) dopustit to, aby celý ten rok jeli v duálním režimu, kdy budou hlásit přes JMHZ a kdy budou posílat pořád ty formuláře.

To jsme vyřešili tím způsobem, že vlastně bude ten první kvartál doplněn, dohlášen nejpozději potom do konce prvního pololetí toho příštího roku.

Všechny ty klíčové kritické otázky, termíny, dodavatele, jak to překlopíme, jak najedeme na JMHZ, jsme si opravdu hodně dopodrobna rozdiskutovali. U mnoha z těch jednání jsem byl dokonce i přímo osobně, protože i já jsem byl podnikatel. Začal jsem podnikat ve druhém ročníku svého studia na vysoké škole a podnikal jsem, než jsem šel do politiky, takže vím, že to není jednoduchá věc, když přinášíme tyto změny. Na druhou stranu - zaznělo to tady, a za to děkuji, od opozice - v zásadě všichni se shodují na tom, že tuto změnu potřebujeme, že nás dokáže obrovským způsobem posunout.

Pokud jde o otázku, jestli jsme někoho proškolili uvnitř na rezortu a padaly dotazy (tohoto) typu třeba na Úřadu práce. Tak jenom chci připomenout, že máme od 1. ledna tohoto roku jedno IT. One IT tým MPSV to zajišťuje pro úřady práce a nově i pro Českou správu sociální zabezpečení. Takže dělají to přímo lidé, kteří jsou na rezortu MPSV. Jsou do toho zapojeni lidé ze sekce sedm. To je ta věcná část, která garantuje věcné záležitosti. Pak jsou do toho zapojeni další kolegové napříč tím rezortem, legislativní sekce a logicky sekce jedna, která má na starosti právě otázku IT a toho technického řešení.

To znamená, ano, běží na tom opravdu intenzivní příprava toho týmu, který má několik částí, a tito lidé spolu velmi intenzivně komunikují. Stejně tak jako komunikujeme s těmi firmami, dodavatelskými firmami IT. Mimochodem právě po diskusi s nimi jsme přistoupili na posun z 1. 1. na 1. 4. a ten první kvartál, který tam bude následně dohlašován. To znamená, jsou informováni a komunikace běží velmi intenzivně.

Poslední poznámka. Dělám všechno pro to s tím týmem, abychom nezopakovali žádnou z chyb, která se stala při nástupu a implementaci digitalizace stavebního řízení. To znamená, děláme všechno pro to, aby to proběhlo opravdu hladce a aby komfort a přínos této změny pro zaměstnavatelský sektor, ale i pro státní veřejné instituce, byl jednoznačně pozitivní. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Vaše vystoupení, pane ministře, vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to pana kolegy Ivana Bartoše. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuju za to ujištění. Vlastně všechny otázky, které jsem tady položil, byly zodpovězeny. Věřím, že se tady objeví i pan ministr financí. Kdyby to nebylo tady o tom bodu, já bych se chtěl zeptat Mariana Jurečky, pana ministra, co jsem tady říkal, že bylo za hranou, nebo nebyla pravda. Jenom bych mu chtěl připomenout, že jsem v roce 2023, v momentě, kdy jakási firma zasekla digitalizaci stavebního řízení na antimonopolním úřadu, který si dal překvapivě a ne úplně v souladu s tím, jak má postupovat, načas, přišel na vládu a ten tisk prošel mezirezortním řízením. Tady do mě sypala paní Dostálová, byla o tom celodenní jednání tady ve Sněmovně, kde jsem žádal jednotlivé rezorty a ministry, aby poskytli součinnost jako jednou z variant k dodání systému pro úředníky. Byl to Cendis pana ministra Kupky, byla to státní tiskárna, která je pod panem ministrem Stanjurou, byl to Nakit, který je pod ministrem vnitra.

Ten tisk určoval další varianty vývoje, kde se hovořilo o časovém stresu právě kvůli tomu, že celou zakázku zastávala nastrčená firma, která mimo jiné dodává tady panu Blažkovi tiskárny na Ministerstvo spravedlnosti. Vláda mi k tomu dala zamítavé stanovisko už v tom mezirezortu. Zejména Úřad vlády, kde tedy vyšívá jeden vysoce postavený člen ODS jako poradce pana premiéra, v té době byl, a potom se vláda odmítla tímto zabývat.

My jsme zvolili ten systém JŘBU, paní Štajgrová s týmem, který to zadával, a šli jsme tedy k dodání minimální funkcionality. Tak až si budeme říkat, kdo mi kladl otázky a kdo mi kdy pomohl, tak můžu tenhle dokument vytáhnout. Já jsem se chtěl zeptat, co tedy není pravda? Že u vás je firma Tekis (?), jejíž majitel je šéf jedné části IT pod panem Trpkošem? Že jste antidatoval smlouvu k 1. 4. na legislativní bypass a do novin jste řekli, že k tomu byly objektivní důvody, potom, co to vyšťourali novináři? Tam už je 15 milionů za API utraceno, a to si myslím, že by stálo za to vysvětlit. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli se vracíme zpátky do rozpravy. Paní kolegyně Lucie Šafránková je další přihlášenou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím krátké stanovisko a také říct pozměňovací návrhy, které k těmto tiskům za SPD budu podávat. My určitě - já už jsem to tady říkala - vítáme zavádění projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Určitě je to věc, která, pokud se dobře otestuje a bude fungovat, tak určitě to bude zjednodušení pro všechny zaměstnavatele. Ale co už rozhodně nevítáme, jsou některé změny v jiných zákonech, které vláda navrhuje provést právě v souvislosti se zaváděním tohoto programu.

Už jsem tady také o tom hovořila v prvním čtení a jde zejména o vládní záměr na zrušení srážkové daně u příjmů ze zaměstnání, takzvaně ze závislé činnosti. Nejprve u příjmů cizinců, respektive u daňových nerezidentů, později i u všech ostatních příjmů všech našich občanů.

Primárně jde o drobné, občasné a příležitostné příjmy, o studentské brigády, o přivýdělky rodičů s malými dětmi, o pracovní příjmy seniorů, o drobné odměny, třeba za členství v různých spolcích, družstvech, volebních komisích a tak dále. To je pro nás naprosto nepřijatelné. Dnes se třeba příjmy z dohod o provedení práce a o pracovní činnosti jednoduše zdaní srážkovou daní a člověk dále už nemusí nic řešit.

Nově ale právě tady vláda navrhuje, aby i tito lidé museli podávat daňové přiznání, jinak jim bude hrozit pokuta. Je evidentní, že tahleta změna jen zbytečně zkomplikuje životy mnoha poctivým pracujícím lidem a hlavně těm, kteří jsou už nyní na trhu práce velmi zranitelní. Podle sdělení Komory daňových poradců vláda ani nepředložila analýzu, jak velkou finanční zátěž by tento její revoluční návrh přinesl občanům, orgánům daňové a finanční správy a státnímu rozpočtu.

Budu podávat, jak už jsem říkala na začátku, pozměňovací návrhy týkající se toho souvisejícího zákona, ale vzhledem k tomu, že to spolu souvisí, tak ho zmíním už teď. Jeden z mých pozměňovacích návrhů se týká toho, že zachovává možnost zdaňovat drobné a příležitostné pracovní příjmy i nadále prostřednictvím právě srážkové daně.

Můj další pozměňovací návrh. Jeho prostřednictvím navrhuji v zákoně o daních z příjmů zvýšit daňové zvýhodnění pracujících rodičů na vyživované nezaopatřené děti. Tímto návrhem chci hlavně reagovat na bezprecedentní propad porodnosti, který postihl celou Českou republiku, a který má bezesporu i sociální a ekonomické příčiny. Jinými slovy, lidé odkládají založení či rozšíření rodiny ve značném množství případů i z toho důvodu, že jim jejich pracovní příjmy prostě nestačí na zajištění základního standardu nutného pro výchovu dětí, a to hlavně v době, kdy jeden z rodičů pečuje o malé dítě v domácnosti.

Propad porodnosti zásadním způsobem poškodí v budoucnu náš systém veřejných financí, důchodový systém zdravotnictví a další sociální systémy. Proto navrhuji zvýšit daňová zvýhodnění pracujících rodičů na jejich nezaopatřené děti, a to následujícím způsobem. Na první dítě o 10 000 korun, na druhé o 20 000, na třetí a každé další dítě o 30 000 korun. Tedy pro rodinu s třemi dětmi, by tato změna znamenala zvýšení jejího ročního disponibilního příjmu o 60 000 korun.

Na jedné straně sice v důsledku navrhovaných opatření poklesnou příjmy státu a veřejných rozpočtů v oblasti přímých daní, ale na druhé straně v důsledku poklesu daňové povinnosti, a tedy nárůstu čistých příjmů domácností a rodin, by se zároveň u mnoha osob a rodin snížil objem jimi pobíraných sociálních dávek nejrůznějšího typu, anebo by některé tyto domácnosti úplně ztratily nárok na sociální dávky, což by znamenalo snížení objemu výdajové stránky státního rozpočtu, a tudíž i alikvótní kompenzaci částečného propadu jeho příjmové stránky.

Ještě významněji by ovšem přímé dopady navrhovaného opatření na příjmy státního rozpočtu kompenzoval vyšší objem výběru nejrůznějších nepřímých daní, třeba DPH, spotřební daně právě v důsledku významného zvýšení koupěschopné poptávky jednotlivých domácností.

Vzhledem k tomu, co se tady stalo nejen včera, ale i v předchozích týdnech, kdy vládní koalice zamezila tomu, aby se konečně mohl hlasovat nejen můj návrh na zvýšení příspěvku na péči pro lidi se zdravotním postižením v prvním a druhém stupni závislosti, tak na to musím reagovat a nemůžu to nechat jen tak, protože tímto návrhem se zabývám již druhé volební období, a proto podávám i k tomu souvisejícímu zákonu opět návrh na zvýšení příspěvku na péči pro lidi se zdravotním postižením v prvním a druhém stupni závislosti.

A já vám řeknu, jakým způsobem. Stejně jako k zákonu o sociálních službách pro osoby do 18 let navrhuji v prvním stupni zvýšit tento příspěvek na 5 000 korun měsíčně a ve druhém stupni na 9 400 měsíčně a výši tohoto příspěvku pro osoby nad 18 let věku pak navrhuji zvýšit v prvním stupni na 2 700 korun - a tady upozorňuji, že je to ze směšných, nedostačujících 880 korun měsíčně - a ve druhém stupni na 6 900 měsíčně.

Jenom chci říct, že tito lidé, kteří nezvládají až čtyři základní životní potřeby, se bez pomoci a péče jiné osoby skutečně neobejdou. A když si toto rozpočítáte, tak 880 korun, když hodina péče stojí zhruba kolem 150 korun, jim vyjde pouze na pět a půl hodiny. Je to něco, za co by se celá tahleta Sněmovna měla skutečně stydět, že tolik let se už dopouští to, že tito lidé, kteří opravdu tu pomoc potřebují, tak si ji nemohou dovolit.

Tak vás moc prosím o podporu těchto mých návrhů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Bačíková, připraví se pan poslanec Navrátil. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já myslím, že o zákonu o jednotném měsíčním hlášení se nemusíme úplně ubezpečovat, ta jeho potřebnost je jasná. Já mám, nebo já bych vám chtěla představit pozměňovací návrh můj - Jany Bačíkové - a Jiřího Navrátila, kteří vlastně řeší odložení plnění povinnosti zaměstnavatelů zasílat toto jednotné měsíční hlášení, a to až od 1. 4. 2026. Tak vlastně budou mít zaměstnavatelé dostatečný čas se připravit na to plnění a vlastně nezbavují se této povinnosti, protože to první čtvrtletí roku 2026 budou plnit tuto evidenci dosavadním způsobem, a to je podle zákona o nemocenském pojištění.

Upozorňuji, že tento pozměňovací návrh nenavrhuje posun účinnosti zákona. A co ještě obsahuje, je to, že zaměstnavatelé mají povinnost od 1. 7. 2026 přihlásit zaměstnance do evidence, a to nejpozději před okamžikem nástupu zaměstnance k výkonu práce. Zaměstnavatel má dvě možnosti, jak toto učinit. První je jedním úkonem, kdy udělá celou registraci, anebo dvěma úkony, kdy před nástupem zaměstnance přihlásí a pak udělá po nástupu už tu další registraci, takzvané dohlášení.

To je za mě asi všechno. Já se pak k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Jiří Navrátil, připraví se paní poslankyně Bělohlávková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych představil ve stručnosti dva pozměňovací návrhy týkající se sněmovního tisku 925 - nového vládního zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnanců a zaměstnavatelů, a to v jednom s posunem účinnosti. Je to pozměňovací návrh nahraný pod číslem 6763, kdy obsahem tohoto pozměňovacího návrhu je posunutí účinnosti evidenčních povinností zaměstnavatelů a povinnosti zasílat měsíční hlášení z 1. 1. 2026 až na 1. dubna 2026 s tím, že údaje za měsíce leden až březen 2026 se dohlásí v období od 1. dubna 2026 do 30. června 2026. Účinnost zákona samotného však zůstává k 1. 1. 2026.

Další z pozměňovacích návrhů je pouze technický. Týká se, jeho obsahem je úprava legislativně technických nepřesností. Součástí pozměňovacího návrhu je také uvedení MŠMT a MSP, to znamená Ministerstva školství a Ministerstva spravedlnosti, mezi uživatele údajů zákona o jednotném měsíčním hlášení, a to s odloženou účinností od 1. ledna 2027. Uvedení Ministerstva spravedlnosti jako uživatele údajů se týká i úpravy insolvenčního zákona, která je obsažena v technickém pozměňovacím návrhu ke změněnému zákonu. Tato úprava vymezuje údaje, které zaměstnavatel hlásí Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení.

Ke všem těmto pozměňovacím návrhům se přihlásím samozřejmě ještě v rozpravě. Děkuji moc za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena do obecné rozpravy paní poslankyně Romana Bělohlávková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já se dovolím přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který byl nahrán do systému pod číslem 6822 jménem mým, pana doktora Kaňkovského a dalších kolegů.

Musím říci, že vy už vlastně tento pozměňovací návrh znáte, protože byl vložen panem doktorem Kaňkovským do systému v rámci projednávání novely zákona o sociálních službách. Ale jelikož jsme tento zákon zatím nedoprojednávali a jelikož je to pozměňovací návrh, který napravuje legislativní chybu, ke které bohužel došlo a kvůli které jsou pracovníci sociálně-právní ochrany dětí opakovaně vystavování ne těžce řešitelným situacím v souvislosti s nemožností umisťování dětí do čtyř let věku od 1. 1. 2025 do pobytových zařízení, tak tento pozměňovací návrh vlastně jim umožňuje výjimečně tento institut využít, aby děti, které jsou za často velice dramatických okolností odebírány svým rodičům, tak aby bylo možno v této kritické situaci je umístit například do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Tato změna se týká změny zákona o zvláštních řízeních soudních a já vás velice chci poprosit o podporu, protože tato legislativní chyba byla odhalena už vlastně na konci minulého roku. Děkuji terénním pracovnicím, které na ni upozornily.

A děkuji z tohoto místa, prostřednictvím paní předsedající, i panu doktoru Kaňkovskému, díky kterému jsme se sešli ještě před Vánoci s pracovníky terénu i ministerstev, aby došlo k nápravě tohoto opomenutí, a který je nyní na nemocničním lůžku, takže ho zdravíme a přejeme mu brzké uzdravení. Tato změna opravdu usnadní terénu jednat v souladu se zákonem. A pro mě jako pro pediatra je stěžejní to, že se jedná o ochranu nejmenších a nejzranitelnějších dětí.

Děkuji také za vstřícnost oběma spolupracujícím ministerstvům, to znamená Ministerstvu spravedlnosti v osobě pana ministra Blažka a Ministerstvu práce a sociálních věcí v osobě pana ministra Mariana Jurečky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně.

Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova? Je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě? Není (k ministru Jurečkovi), paní zpravodajka také nemá zájem.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásila paní poslankyně Jana Bačíková, poté pan poslanec Navrátil. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já jsem pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku 925 odůvodnila v obecné rozpravě, teď se k němu hlásím. Je to pozměňovací návrh pod číslem 6773 a je to tedy pozměňovací návrh Jany Bačíkové a Jiřího Navrátila. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Jiří Navrátil je přihlášen do podrobné rozpravy, poté paní poslankyně Bělohlávková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych se i já přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsem představil v rozpravě, a to k těm, které jsou nahrány pod sněmovními dokumenty 6764, dále 6763. A dovolte mi také, abych podle jednacího řádu navrhl zkrácení lhůty na projednání na sedm dnů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Zaznamenala jsem váš návrh na zkrácení lhůty na sedm dnů. Nyní paní poslankyně Romana Bělohlávková vystoupí v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu číslo 6822, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Prosím, pan předseda Dufek.

 

Poslanec Aleš Dufek: Já se do podrobné rozpravy nehlásím. Nicméně poprosil bych o přestávku klubu na tři minuty - jestli budeme hlasovat o zkrácení lhůty, abychom se tady nějak důstojně na to hlasování sešli.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, vyhlašuji tedy na žádost klubu KDU přestávku v trvání tří minut, tedy v 10.15 bychom pokračovali v našem jednání.

(Jednání přerušeno od 10.12 do 10.15 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Kolegyně, kolegové, budeme pokračovat v jednání, je 10.15, do té doby bylo přerušeno naše jednání.

Pro jistotu ukončuji podrobnou rozpravu a nyní se táži, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr má zájem o závěrečné slovo? (Nemá.) Paní zpravodajka také ne.

 

Nyní tedy přistoupíme k hlasování o zkrácení lhůt na sedm dnů podle § 95 odst. 1 na návrh pana poslance Navrátila.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 138 poslanců a poslankyň, pro 69, proti 38. Návrh byl zamítnut.

 

Je zde žádost o kontrolu hlasování... Pánové, jak to vypadá? Ano, kontrola hlasování proběhla.

 

Já tedy konstatuji, že tento návrh nebyl schválen, a končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Přistoupíme k projednávání bodu číslo

 

Aktualizováno 29. 5. 2025 v 19:51.