(pokračuje Věra Kovářová)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
/sněmovní tisk 926/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný. Avizoval jsem to u svého předchozího vystoupení k tisku 925. To znamená, ano, celá tato série změn zákonů, které souvisejí s jednotným měsíčním hlášením, je v tomto tisku. Myslím si, že jsem to odůvodnil dostatečně v úvodním slově, takže já už dále nebudu zdržovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, já také děkuji, pane ministře. Kolegyně, kolegové, prosím vás o klid. Pardon, vydržte. Prosím o chvilku strpení. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán rozpočtovému výboru, usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 926/1 až 3. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Barbora Urbanová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Ještě jednou dobrý den. Znovu platí, že výbor pro sociální politiku projednal návrh 14. 5. 2025 a ve svém usnesení ho doporučuje schválit. Žádné pozměňovací návrhy jsme si na jednání výboru neosvojili. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru poslance Jana Bureše, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, paní místopředsedkyně. My jsme na rozpočtovém výboru tuto materii probírali 14. května. Přijali jsme k ní usnesení, a to v tom smyslu, že doporučujeme některé pozměňovací návrhy. Ty pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 926/3. Je to několik stránek, které jsou zde uvedeny. Jestli takto stačí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, stačí. Odkázali jsme se na sněmovní tisk 926/3. Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve s přednostním právem přihlásila paní předsedkyně Alena Schillerová, poté paní místopředsedkyně Richterová a dále pak pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo. (Posl. Schillerová si přeje vystoupit později.) Čili stahujete. Dobrá, stahujete teď přihlášku. Paní místopředsedkyně Richterová také stahuje, takže pan ministr Stanjura nyní vystoupí s přednostním právem v obecné rozpravě, kterou jsme otevřeli. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představil a odůvodnil tři pozměňovací návrhy. Jeden jsem podal se svým kolegou panem poslancem Jiřím Havránkem, já to pak zmíním, dva podávám sám. Úplně podrobné zdůvodnění těch pozměňovacích návrhů je uvedeno v příslušných sněmovních dokumentech, tak já je aspoň odůvodním v těch základních rysech, protože některé ty důvodové zprávy mají třeba dvě nebo tři strany A4.

První pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím poté v podrobné rozpravě, je sněmovní dokument číslo 6820 a týká se zrušení srážkové srážkové daně. Zkusím to krátce zdůvodnit. Navrhovaný pozměňovací návrh reaguje na poptávku veřejnosti upravit již v rámci předkládaného doprovodného zákona k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele některé dopady zrušení daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, takzvané - a to se velmi často používá - srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti tak, a to je klíčové, aby bylo zajištěno, že tento krok nevyvolá v případech drobných přivýdělků a příjmů ze zaměstnání malého rozsahu rozšiřování okruhu osob, které mají podávat daňová přiznání povinně.

Tato úprava je stejně jako zrušení využívání institutu srážkové daně v oblasti zdanění ze závislé činnosti navrhována s účinností od 1. ledna roku 2027. Zrušení institutu srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti je potřebné pro naplnění klíčového cíle zmenšit variabilitu způsobů zdanění těchto příjmů za účelem zjednodušení provádění individualizovaného způsobu jejich reportování zaměstnavateli prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele a nastavení příslušných zejména IT systémů.

Návrh na zrušení uplatňování srážkové daně je tedy nadále zachován, mění se ale koncepce, jakým způsobem se to zrušení projeví z hlediska povinností podávat daňové přiznání. Pozměňovací návrh zajistí, aby tento krok současně nevedl k rozšiřování okruhu osob, které mají daňové přiznání podávat, což u části zaměstnanců mohlo být dle současného návrhu vyvoláno drobnými přivýdělky a příjmy malého rozsahu, takzvané podlimitní příjmy. Byť bude podávání daňového přiznání do roku 2027 nesrovnatelně jednodušší i v porovnání s žádostí o roční zúčtování u zaměstnavatele a v některých případech díky předvyplnění údajů a odpadnutí povinnosti dokládat údaje, které bude mít správce daně k dispozici, někdy až banální, to znamená, půjde pouze o potvrzení předvyplněných údajů, navrhuje se z důvodu obav daňových subjektů zvolit konzervativnější přístup, to jest zachovat v situacích souběhu s drobným přivýdělkem na základě dohody o provedení práce pouze dobrovolnost podání daňového přiznání.

Musíme si říct, že mnozí z nich již dnes využívají dobrovolně možnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, protože přestože zejména u těch dohod v letošním roce do 11 500 to není zatíženo sociálním a zdravotním pojištěním, je to zatíženo pouze odvodem této srážkové daně ve výši 15 procent, současně platí, pokud daňový poplatník chce uplatnit některou daňovou slevu, tak je pro něho výhodnější podat si daňové přiznání a pak nakonec ve výsledku neplatí ani těch 15 procent, pokud uplatní tyto daňové odpočty. To znamená, tato možnost bude nadále zachována. Bude záležet na konkrétním daňovém poplatníkovi, zda to využije, tím pádem to povede k nižšímu daňovému zatížení konkrétního daňového poplatníka, anebo to nevyužije a bude tam ta srážka, respektive daň bude ve výši 15 procent.

Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu bude tedy zajištěno, že poplatníci, kteří mají pouze podlimitní příjmy spadající dnes do režimu srážkové daně ze závislé činnosti, nebudou mít nadále povinnost podávat daňové přiznání. A jak jsem před chvílí říkal, zůstane jim právo podat daňové přiznání a bude to mnohem jednodušší, než je to dnes. A bude opravdu na rozhodnutí každého poplatníka, zda to využije, nebo ne.

Stejně tak poplatníci, pro které jsou tyto podlimitní příjmy pouze přivýdělkem k hlavnímu pracovnímu poměru, k hlavní pracovní činnosti, kterou mají pouze jednu, popřípadě je mají postupně u více plátců daně, budou shodně jako za současné právní úpravy vyňati z povinnosti podávat daňové přiznání, a to i v situaci, kdy by úhrn jejich příjmů dosáhl limitu pro aplikaci daňové progrese. Podání daňového přiznání bude tedy nadále jejich právem.

Vládní návrh zákona ani předložený pozměňovací návrh nijak nemění poplatníkovi možnost zažádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u plátce daně. Aby nedošlo k zavedení nových povinností plátce daně jako zaměstnavatele, podlimitní příjmy od jiných zaměstnavatelů nevstupují mezi příjmy, které zúčtuje plátce daně pro daného poplatníka. V případě současného souběhu více nadlimitních příjmů z nezávislé činnosti bude tak jako dosud povinnost podat pouze daňové přiznání na poplatníkovi, ne na těch firmách, v kterých pracuje, ovšem na rozdíl od současného stavu bude moci využít službu předvyplněného elektronického daňového přiznání.

Dále je v pozměňovacím návrhu rovněž zahrnuta legislativně technická korekce reagující na přijetí novely zákona o daních z příjmů v rámci sněmovního tisku 730, která do § 15 vkládá nový odst. 5 a další přečísluje. Je proto i ve vládním návrhu potřeba aktualizovat odkaz na příslušné odstavce. Než jsme se dostali vlastně před třetí čtení, tak byl novelizován tento zákon, takže tam jenom do tohoto návrhu zákona tímto pozměňovacím návrhem reagujeme na již přijatou změnu zákona ve sněmovním tisku 730. Takže to byl první pozměňovací návrh, podrobnější zdůvodnění je v tom sněmovním dokumentu 6820.

Druhý pozměňovací návrh je obsažen včetně podrobného zdůvodnění ve sněmovním dokumentu 6816 a týká se problematiky zaměstnaneckých, akciových a opčních plánů ESOP, což znamená Employee Stock Option Plan, tedy u zaměstnaneckých motivačních programů spočívajících v udělení práva na koupi či možnosti získání podílu v obchodní korporaci bezúplatně či za sjednanou cenu, které jsou v současnosti upraveny v § 6... (Hlasité rozhovory v pravé části sálu, na které upozorňuje posl. Schillerová.) Já vím.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pánové, děkuji, že jste se zklidnili.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já jsem se na ně přesně díval. (Pobavení.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, ten přísný pohled rozhodl, pane ministře! Prosím, pokračujte.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: V současnosti jsou tyto věci upraveny v § 6 odst. 14 až 17 zákona o daních z příjmů. Původním smyslem této právní úpravy bylo odložit zdanění příjmů v podobě rozdílu mezi cenou uhrazenou zaměstnancem a tržní cenou podílu do okamžiku, kdy zaměstnanec bude mít prostředky pro zaplacení daně, a současně zaměstnavatel, který v postavení plátce daně bude mít dostatek prostředků pro odvedení daně včetně veřejných pojistných. Je to vlastně uplatnění základy(?) "no tax before cash". V některých dílčích aspektech se nastavené podmínky tohoto daňového režimu ukazují jako problematické a na to reaguje tento pozměňovací návrh. Navrhované změny se týkají podmínky uvedené v § 6 odst. 14 písm. c) zákona o daních z příjmů, podle kterého je okamžikem pro zdanění příjmů zaměstnance z uvedeného titulu okamžik, ke kterému zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky, a podmínky uvedené v § 6 odst. 14 písm. g) zákona o dani z příjmu, který upravuje nejzazší okamžik pro zdanění uvedeného příjmu na 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce. Na základě debat se startupovou komunitou se tato lhůta prodlužuje z 10 na 15 let, protože v praxi se stává, že ty nejúspěšnější startupové firmy vlastně jsou v tom výhodném režimu až po uplynutí 10 let - tak aby tam nebyla tato podmínka uvedena v zákonu.

Okamžik zdanění v souvislosti se změnou daňové rezidence zaměstnavatele nebo zaměstnance se ukázal být problematicky v situaci, kdy - což zákon o daních z příjmů v účinném znění nevylučuje - zaměstnavatel nebo zaměstnanec v okamžiku vzniku příjmů jsou ve vztahu k České republice daňovými nerezidenty - to znamená, v zákoně dneska bylo, že se to uplatňuje - to zdanění, případně z pojištění - v okamžiku, kdy přestanou být daňovými rezidenty, ať už zaměstnavatel, nebo zaměstnanec, ale v praxi se stává, že už na začátku buď akčního nebo opčního programu již nejsou daňovými rezidenty v České republice, a není tedy zcela zřejmé, zda se na ně tento okamžik zdanění přímého zaměstnance vztahuje či nikoliv. Samotné určení rozsahu daňových povinností, zejména v případě zaměstnanců, není jednoduchým úkonem. Pro určení daňové rezidence je třeba naplnit řadu kritérií - a to jak podle lokální právní úpravy, tak i s přihlédnutím ke smlouvám o zamezení dvojímu zdanění, pokud byla s daným státem uzavřena. K potvrzení změny daňového rezidentství v daném zdaňovacím období tak může dojít s určitou časovou prodlevou, která ale staví zaměstnavatele v pozici plátce do situace, kdy bude v prodlení s platbou, a tím pádem by zaměstnavatel mohl případně čelit i sankcím. Z tohoto důvodu se navrhuje tento okamžik ze zákona o dani z příjmu vypustit.

Těch 15 let, to jsem zdůvodnil. Ostatní podrobnosti jsou uvedeny v tom sněmovním dokumentu číslo 6816.

Pak jenom taková technická, spíš legislativně technická věc - označení odstavců 6 v zákonu o daních z příjmu reaguje na skutečnost, že v předchozím tisku 926 dochází ke zrušení odstavců 4 a 5 u daného paragrafu, současně je v závorce uvedeno původní znění odstavců podle nyní platného znění zákona o daních z příjmu pro případ, že by zrušení odstavců 4 a 5 v tom tisku 926 nedošlo. V okamžiku, kdy dojde, tak se ostatní odstavce přečíslují, pokud nedojde, tak bude zachována stávající právní úprava.

A poslední pozměňovací návrh, který chci představit, podávám spolu s kolegou, panem poslancem Jiřím Havránkem. Celý ten text plus odůvodnění je uveden ve sněmovním dokumentu 6818. Tato navrhovaná úprava řeší specifickou situaci týkající se poplatníků daně z příjmů fyzických osob a snižuje pro ně administrativní zátěž zrušením zastropování osvobození příjmů z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, cenného papíru či krypto aktiva od daně z příjmu fyzických osob.

Zákonem 349/2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, bylo do zákona o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů zapracováno ustanovení § 4 odst. 3, kterým se omezilo osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů a obchodních podílů úhrnnou částkou ve výši 40 milionů ve zdaňovacím období. Je to přesně popsáno v zákoně, a to podmínku pro - ty podmínky pro osvobození od daně z příjmů, jsou v této chvíli v zákoně dvě, za prvé časový test a za druhé horní limit v daném zdaňovacím období 40 milionů korun. A tento pozměňovací návrh vlastně ruší tu hranici 40 milionů korun. Je tam - uplatňováním stávajícího znění vznikla celá řada technických problémů, které jsou podrobně popsány v odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu ve sněmovním dokumentu 6818. Je tam docela dobře popsáno, jak složité je vlastně správně určit tuto hranici. To znamená, když to zjednoduším, my navrhujeme a byl zachován časový test a současně aby byla zrušena hranice pro osvobození ve výši 40 milionů korun. Jedná se zejména o podporu v okamžiku, kdy předáváte vlastnictví - nebo prodáváte vlastnictví - v dlouhodobě udržovaných společnostech, a současně tento pozměňovací návrh může vést k oživení a odstranění překážek podnikání na kapitálovém trhu, kdy investoři velmi často své chování na trhu přizpůsobují řadě pravidel pro zdanění příjmů z obchodování na kapitálovém trhu a toto zastropování osvobození příjmů z úplatného převodu může vést ke změně chování investorů. To jsou hlavní důvody navrženého pozměňovacího návrhu.

Abych to nakonec shrnul, jsou to tři pozměňovací návrhy, sněmovní dokumenty 6820, které se týkají zachování okruhu daňových poplatníků, kteří při drobných příjmech nemusí podávat daňové přiznání. Pak je to pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 6816, který se týká ESOPů, a pak je to pozměňovací návrh 6818, který, když to zjednoduším, ruší limit pro osvobození prodeje firmy cenných papírů a podobně, kryptoaktiv, ve výši 40 milionů korun v jednom zdaňovacím období. V podrobné rozpravě se poté přihlásím formálně ke všem třem pozměňovacím návrhům. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vystřídali jsme se v řízení schůze, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Vzhledem k tomu, že neeviduji žádné další přihlášky s přednostním právem, tak budeme postupovat podle řádně přihlášených. Jako první vystoupí paní poslankyně Olga Richterová, připraví se pan poslanec Michael Kohajda, pak pan poslanec Jiří Strýček a další. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já tedy navážu na tuto sérii představovaných pozměňovacích návrhů k tomuto návrhu zákona. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, předkládám za klub Pirátů dva návrhy. Jeden se týká dlouhodobého tématu Pirátů, a to je valorizace slevy na poplatníka. Oč jde? Opakovaně upozorňujeme, že lidem hodnota slevy na poplatníka setrvale klesá, protože je v zákoně určena jako pevné číslo. A tohle pevné číslo nebylo od roku 2022 změněno. Co to znamená? Že vlastně setrvale narůstá zdanění práce. My chceme, aby se práce lidem vyplatila, aby to zdanění práce nenarůstalo čistě tímto automaticky na hodnotě ztrácejícím prvkem, a proto navrhujeme, aby pro rok 2026 - když tedy bude schválen ten náš návrh - ta základní sleva na poplatníka činila 34 624 korun. Co to je? Je to návrh, aby se pracovalo s obecně známým statistickým termínem, s průměrnou hrubou měsíční nominální mzdou přepočtenou na plně zaměstnané v národním hospodářství a k jakému datu? Za předminulý kalendářní rok.

Aby tím, že budeme mít obecně stanoveno, že základní sleva na poplatníka má činit tři čtvrtiny, 75 % té průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za ten předminulý kalendářní rok, abychom se dostali k setrvalé, rozumné, automatické valorizaci slevy na poplatníka, aby to nebylo to pevné číslo, což vždycky vyžaduje změnu zákona. Tedy ta definice 75 % té průměrné hrubé měsíční nominální mzdy znamená nárůst na těch zmíněných 34 600 korun .Aktuální výše té slevy je 30 840 korun, čili nárůst téměř o 4000. Proč to dává smysl? Krom toho, že tedy se lidem pak práce více vyplatí a zdanění práce přestane narůstat?

V minulých letech došlo k dramatickému nárůstu průměrných mezd a také k navýšení minimální mzdy dokonce na částku 20 800 korun měsíčně. To je dobře, ale znamená to, že dneska té nulové dani podléhá příjem nižší než minimální mzda, pouze když hrubého berete zhruba 17 100 korun měsíčně, tak vlastně pro vás plně platí ta daňová sleva - je to méně než minimálka. Takže za prvé, zvýšením slevy na poplatníka, těch 75 %, průměrné mzdy, z toho předminulého roku dojde ke snížení zdanění práce, a to tak, aby byla zachována úroveň z roku 2024, to je první věc. Dále, pravidelná valorizace zaručí, aby se zdanění práce, které nejvíc dopadá právě na zaměstnance s nízkou a s podprůměrnou mzdou, dále nezvyšovalo. A také je to vlastně stejné nominální snížení daně pro všechny, stejné nominální navýšení příjmů, ale má to větší relativní význam pro lidi, kteří právě mají ty příjmy nízké.

Samozřejmě znamená to také, že tento návrh lidem zvýšil příjmy, aniž by to dopadlo na zaměstnavatele. Opět to je věc, která je jinak pozorovaná právě u těch nízkokvalifikovaných lidí s nízkými příjmy, jinak se hovoří o obavách ze zvyšování nezaměstnanosti, když se zvyšuje třeba minimální mzda. Opakovaně tedy upozorňujeme, že smysl dává valorizovat základní slevu na poplatníka, opakovaně toto téma prosazujeme a v tomto konkrétním návrhu cílíme na to, aby se efektivní daňová sazba zdanění práce vrátila na úroveň roku 2024. Chceme pouze vrátit daňové zatížení práce na to, co platilo loni, chceme, aby pro lidi ta základní sleva činila zhruba 34 600 korun ročně, a znamená to, aby se práce lidem víc vyplatila a aby neklesala hodnota té slevy, aby opravdu lidem zůstávalo zdanění práce stejné, aby se stále setrvale nenavyšovalo. To je první návrh.

A druhá věc, kterou navazujeme, je opravdu cílenější podpora rodin. My se jako Piráti věnujeme dlouhodobě podpoře rodin a vidíme, že obdobně jako není navyšovaná o inflaci ta sleva na poplatníka - o inflaci, o růst průměrných mezd, prostě o to, jak se vyvíjí ekonomika, tak stejně tak, že není reflektováno, jak rostou náklady na výchovu a péči o děti u daňového zvýhodnění na první dítě. To daňové zvýhodnění na vyživované dítě je zase stanoveno tou nominální částkou, je to nějakých 15 204 korun ročně na to jedno dítě, a tohle nebylo nijak navýšeno od roku 2018. Když se podíváte na kumulovanou inflaci mezi lety 2018 a 2024, tak dosáhla 47 % kumulovaná inflace za tyhle roky, takže reálně, k čemu došlo? Hmatatelně se snížila skutečná podpora rodin s dětmi, a když to přepočteme, tak rodiny s jedním dítětem v důsledku inflace přišly o podporu v hodnotě zhruba 7 140 korun v těch současných cenách. Naopak slevy na druhé a třetí dítě, ty se valorizovaly, jenom ta podpora toho prvního dítěte zůstala na té úrovni z roku 2018. Jde o více než 1 milion rodin.

Samozřejmě je to druh věci, která také bude něco stát. My máme v těch pozměňovacích návrzích u obou vyčíslení těch nákladů, jsme si vědomi toho, že to je přesně věc, kde když se politicky tady dohodneme, že je vhodné a výhodné podporovat rodiny, rodiny s dětmi, podporovat lidi, kteří pracují, tak budeme muset například osekat některé velké dotace, budeme muset efektivněji nakládat s veřejnými prostředky, stačí se podívat na to, kolik korupčních kauz se vynořilo zase v posledních týdnech, a taky by bylo vhodné zvážit například rovné zdanění alkoholu, aby nebyly výjimky například pro tiché víno. A tohle jsou všechno věci, které na druhou stranu, si myslím, si tady máme vyjasnit ve vztahu k podpoře rodin. Téma klesající porodnosti je tady skloňované neustále, tak předkládáme tenhle jednoduchý návrh dorovnání daňového zvýhodnění na první dítě na tu reálnou hodnotu, jakou toto zvýhodnění mělo v roce 2018, aby podpora rodin setrvale neklesala, a stejně tak to, aby se práce normálně vyplatila, opět aby se navázala sleva na poplatníka k předvídatelnému ukazateli, k té průměrné hrubé měsíční mzdě z toho předminulého roku, aby se opravdu dalo počítat s tím, že se daňové zatížení práce nezvyšuje, ale zůstává stejné. Dneska se bohužel stále zvyšuje. Děkuju, že to zvážíte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec Michael Kohajda, připraví se pan poslanec Jiří Strýček, poté pan poslanec Igor Hendrych a další. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si předstoupit před vás ve dvou věcech, který mi chtěl upravit sněmovní tisk číslo 926. Ta první z nich je poněkud rozsáhlejší, jedná se o dlouho debatovanou podporu přenosu znalostí v naší ekonomice, podporu znalostní ekonomiky a samozřejmě podporu konkurence České republiky mezi jinými státy, nejenom v Evropské unii. Můj pozměňovací návrh přináší další alternativní návrh ke zdaňování zaměstnaneckých programů, a to nejenom pro startupové firmy, ale pro všechny mladé inovační firmy, které rozvíjí svůj nový byznys v České republice. Ten návrh je poměrně rozsáhlý, snažil jsem se, aby byl propracovaný. Záměrem toho pozměňovacího návrhu je definovat specifickou kategorii opčních programů využívaných zejména startupy a mladými inovačními společnostmi, a z pohledu zdanění srovnat úroveň vybraných evropských států v oblasti daně z příjmu fyzických osob, tedy jejich zaměstnanců, a pojistných na povinná pojištění, které jsou ve spojitosti s prací zaměstnanců odváděny.

Tato nová kategorie se přidá k již v zákoně existujícím alternativám zaměstnaneckých podílových programů. To znamená, je to další program vedle těch stávajících, který zákon o daních z příjmů obsahuje. Dle současné úpravy je zdanění a zpojistnění příjmů vzniklého nabytím podílu či akcií na základě nepřevoditelného příslibu, což je důležité, nepřevoditelného příslibu, určeno na základě tržní hodnoty těchto podílů či akcií v okamžiku realizace opčního práva založeného tímto příslibem a případně odloženo do okamžiku definovaných zákonem o daních z příjmu, nikoliv na hodnotě okamžiku poskytnutí příslibu. Výsledkem je efektivně výrazně vyšší zdanění v porovnání se situací, kdyby byly podíly či akcie převedeny rovnou, a proto takto zkonstruované opční programy v českém prostředí nejsou těmito inovativními firmami a startupy využívány, byť v zahraničí jde o relativně běžnou praxi, které vychází vstříc i specifická daňová úprava.

S ohledem na to, že využití režimu dle tohoto pozměňovacího návrhu je volitelné, jak jsem řekl, vedle těch původních a již v současnosti v zákoně o daních z příjmů obsažených režimů, nedojde k jeho zavedením, k znevýhodnění žádného okruhu poplatníků, nedojde ani k narušení administrativních postupů u subjektů, které již opční programy dnes provozují a které vychází z nadnárodních pravidel, která se obtížně přizpůsobují z pohledu českého právního řádu.

Úprava zaváděná tímto pozměňovacím návrhem je směřována na opční programy podrobené několika podmínkám, v opčních programech získává zaměstnanec právo mít akcie vydané zaměstnavatelem, a nikoliv na opční programy obecné, například na akciové programy, ve kterých získává zaměstnanec přímo akcie vydané zaměstnavatelem.

Když se podívám na jednotlivou úpravu pro jen přehled a podrobné zdůvodnění je obsaženo v písemné formě mého návrhu, jedná se zejména o změny v § 4, to znamená v osvobození příjmů. Nově je zaváděn kompletní § 6a do skupiny paragrafů 6, tedy druhů příjmů ze závislé činnosti, kdy má být vytvořena takzvaná kvalifikovaná zaměstnanecká opce. A v tom § 6a jsou podrobně definovány ty podmínky této kvalifikované zaměstnanecké opce. Následně na to navazuje i úprava v § 10 zákona o daních z příjmů, což jsou ostatní příjmy, protože aktuálně § 10 znamená negativní vymezení, kdy návětí prvního odstavce říká, že se jedná o příjmy, které nejsou příjmem podle § 6 až 9.

Vzhledem k tomu, že nově navrhuji zavést § 6a, tak došlo k vyjmenování, že tedy § 10 jsou příjmy, které nelze zařadit do příjmů, podle § 6,7,8 a 9. To znamená, naopak bude možné, aby podle § 10 se postupovalo u té nové kategorie příjmů podle § 6a, tedy těch opčních zaměstnaneckých programů.

Toto je jeden z mých dvou pozměňovacích návrhů. Ten druhý je mnohem jednodušší, týká se samozřejmě taktéž sněmovního tisku 926. Navrhuji do něj vložit novou část pátou, která by se týkala změny zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. Tento pozměňovací návrh do návrhu zákona nově doplňuje novelu zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, který úzce souvisí s již změněným zákonem o daních z příjmu, protože obsahuje úpravu vybraných institutů daní z příjmu. Jedná se o další zjednodušení administrativní zátěže v oblasti daní z příjmu. Konkrétně v tomto návrhu navrhuji valorizovat limit pro takzvané nevýznamné pohledávky, ke kterým lze vytvořit jednorázově stoprodentní opravnou položku, a to z částky maximálního limitu 30 000 korun na nově částku 50 000 korun.

Je to z toho důvodu, že tento limit nebyl poměrně už dlouho upravován, a je proto vhodné jeho hodnotu zvýšit, neboť návazně na vzrůst cen v uplynulých obdobích se relativní hodnota původního limitu výrazně snížila.

Takže toto jsou dva Poslanecké pozměňovací návrhy, které jsem nahrál do systému ke sněmovnímu tisku 926. A ještě vystoupím samozřejmě v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Strýček. Pardon, omlouvám se, je tady faktická poznámka pana ministra, poté dostanete slovo, pane poslanče. Prosím, vaše faktická poznámka.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju moc. Omlouvá se panu kolegovi, ale já budu velmi stručný. Já se chtěl jenom zareagovat na to, co tady říkal ve svém odůvodnění Michal Kohajda k zaměstnaneckým akcím. Já bych byl velmi rád, abychom dokázali najít shodu, podpořit tento nástroj, protože může výrazně posunout českou ekonomiku kupředu. My často vedeme debaty o tom, proč se nedaří u nás tak startupovému prostředí. Proč lidé, kteří mají zkušenosti, know-how, jsou těmi seniorními, zkušenými manažery, odborníky? Proč nevstupují více třeba do dobrých podnikatelských záměrů v České republice? Proč třeba naopak odcházejí do zahraničí? A vlastně jedním z těch důvodů je, že neumíme vytvořit motivaci, aby tito lidé, kteří třeba neinvestují jenom finanční prostředky, ale mohou investovat i své znalosti, své know-how, aby tyto kroky dělali. Takže jestli chceme opravdu naši ekonomiku posunout ke znalostní ekonomice, daleko více vytěžit nápady, šikovnost našich lidí, daleko více angažovat zaměstnance ve firmách a využít celý tento multiplikační efekt, který z toho může vzniknout pro podporu české ekonomiky, tak si myslím, že je nutné v tento moment už podpořit takovýto nástroj, aby tady fungoval. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Jiří Strýček, připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád vyjádřil k pozměňovacímu návrhu, který je v systému nahrán pod číslem dokumentu 6804 a týká se legislativní úpravy zaměstnaneckých opčních programů neboli takzvaných EZOPů. Já ještě než začnu s tou technologicko nebo technickou částí, tak bych se rád tady podíval ještě trošku do historie a vzpomenu tady takové základní body. Já jsem byl někdy koncem loňského roku osloven vlastně startupovou asociací, předsedou, jestli bychom si nevzali do vínku našeho podvýboru problematiku startupů. Což jsme samozřejmě udělali, protože je to problematika, která je jednak velmi zajímavá, je to problematika, která je velmi důležitá, protože já si myslím, že pokud tady chceme mít mladé, inovativní, rychle rostoucí firmy, efektivní, s vysokou přidanou hodnotou a tak dále, tak tady ta podpora těch startupů je jednoznačně na prvním místě.

Měli jsme asi čtyři nebo pět schůzí podvýboru, které se zúčastňovali zástupci ministerstev. Byl tam zástupce, předseda asociace startupové, byli tam i zástupci úspěšných startupových firem, kde se tady tato problematika řešila. Na těch prvních schůzích, my jsme se samozřejmě zabývali otázkou celkově startupů, probírali jsme tam ESNU, probírali jsme tam startupové zákony, ale samozřejmě to gros se točilo nebo to gros bylo kolem EZOPu, to znamená hlavně zdaňování těch zaměstnaneckých akcí.

Já bych k tomu chtěl podotknout, že v podstatě pokud já mám informace, tak startupová asociace začala jednat s ministerstvem někdy v červnu loňského roku, táhlo se to celé už za působnosti tady tohoto podvýboru. V podstatě jsme měli asi, jak jsem říkal, čtyři nebo pět schůzí, kde se zúčastňoval i vrchní ředitel pan Kouba z Ministerstva financí. A v podstatě to, co tam přednášeli zástupci startupů, ty svoje požadavky, názory a tak dále a tak dále, které potom ještě navíc zopakovali při velké konferenci, kterou jsme pořádali k této tématice na půdě Poslanecké sněmovny, tak bohužel nebyla žádná reakce, vůbec žádná reakce, i když teda vláda měla ve svém programovém prohlášení tuto podporu, tak ze strany Ministerstva financí v podstatě k této problematice nezaznělo vůbec nic.

My jsme dokonce ještě zavázali v březnu usnesením pana vrchního ředitele nebo Ministerstvo financí, aby k tomuto dalo nějaké konečné vyjádření tak, aby došlo k zlepšení té situace, aby se vyšlo vstříc požadavkům startupů a samozřejmě podle mého názoru se nedělo vůbec nic.

Teď samozřejmě je tady velká snaha před volbami tady toto téma uchopit, protože je to atraktivní téma. Já teďka bych rád navázal na slova ministra zemědělství pana Jurečky, který se najednou tady hlásí ke startupům. Ale když jsme pracovali v podvýboru, tak v podstatě za KDU-ČSL tam nebyl nikdo. Byl tam docela průřez politickým spektrem, ale od vás tam, pane ministře, nebyl nikdo. Takže já to chápu, je to zajímavé téma, je to téma před volbami, tak teď v podstatě se k tomu všichni hlásí.

Já bych, když už teda odejdu od té historie a od toho, že ta vláda skutečně, tato vláda skutečně pro ty startupisty udělala to minimum, které mohla, v podstatě bych řekl, že skoro nic, tak bych jenom krátce shrnul ten pozměňovací návrh, který je nahrán v tom systému. A chci k tomu říct, že vlastně tento pozměňovací návrh vyšel z kompromisu jednání mezi startupovou asociací, mezi startupovými odborníky ze startupové komunity odborníků ze soukromého i veřejného sektoru, a celý ten návrh je koncipován tak, aby byl prakticky použitelný a administrativně proveditelný i v podmínkách dnešních startupů.

Já bych nyní jenom v krátkosti a srozumitelně shrnul ty jednotlivé body týkající se těch zaměstnaneckých opcí. Ten náš pozměňovací návrh reaguje na dlouhodobé volání startupové komunity po konkurenceschopném a funkčním rámci zaměstnaneckých podílů ve firmách.

Je nutno si uvědomit, že v současné době Česká republika v této oblasti výrazně zaostává za vyspělými státy. Podle mezinárodního srovnání Not Optional Index Ventures se Česká republika umístila až na 16. místě z 20 evropských zemí a v kategorii zdanění zaměstnanců získala pouze jeden bod z pěti. To je právě ten důvod, ten hlavní důvod, proč dochází k tomu, že vlastně ty úspěšné startupy dneska končí v zahraničí, startupisté odcházejí, protože nemají tady jednoznačně nastavené podmínky, a převádějí vlastně svoje firmy do zahraničí, kde ty startupy už fungují daleko lépe a ty startupy naše jsou tam vlastně konkurenceschopné.

Startupový sektor v dnešní době zaměstnává přes 150 000 lidí s průměrnou mzdou kolem 65 000 korun, což je cirka 117 miliard korun ročně na mzdách. Tady je taky (třeba?) znovu si uvědomit to, že vlastně odchodem těch startupistů do zahraničí nám tady ubývají pracovní příležitosti, protože samozřejmě ty startupy ty pracovní příležitosti vytvářejí. A znovu zdůrazňuji, že moderní a motivující EZOP legislativa může výrazně posílit domácí ekonomický růst i konkurenceschopnost českých firem.

Teď mi dovolte zdůvodnit krátce, já si myslím, že docela srozumitelně, proč jsme vlastně ten pozměňovací návrh podali. Tento pozměňovací návrh, který byl podán místopředsedou panem Havlíčkem, paní Schillerovou a mnou, byl podán z jednoduchých důvodů. Česká vláda totiž soustavně odmítala volání odborníků startupu EZOP a návrhy, které vládní poslanci v minulosti předložili startupové komunitě, tu situaci podle mě ještě daleko více ztížily.

Jak už jsem řekl, ten celkový návrh, ten pozměňovací návrh vychází z dlouhodobé práce odborníků ze startupové komunity, expertů i odborníků ze státní správy. A pokud vím, tak zatím, nebo do dnešního dne jsme neměli v podstatě informaci o tom, že se nějaký pozměňovací návrh ze strany pětikoalice chystá, protože já si pamatuju vlastně, že tady podle zákulisních vlastně teorií bylo Ministerstvo financí značně proti a do poslední chvíle vlastní ministři z ODS museli přemlouvat pana ministra Stanjuru, aby tady do těchto pozměňováků šel. Takže my jsme nečekali a v podstatě tento pozměňovací návrh předkládáme. My jej samozřejmě doporučujeme a požádáme vás, abyste ho přijali místo toho návrhu koaličního. Jedná se, jak znovu říkám, o ucelený a velmi srozumitelný a jednoduchý návrh.

Co je obsahem toho pozměňovacího návrhu? Samozřejmě je to zavedení kvalifikované zaměstnanecké opce KZO, která obsahuje skutečnost, že EZOPy musí být nepřevoditelné, nebo nepřevoditelná, bezúplatně poskytnutá s písemnou smlouvou a s minimální dobou trvání jeden rok. Výjimka pouze při exitu celé firmy mimo skupinu.

Za druhé, podmínky pro kvalifikovaného zaměstnance - nesmí držet více než 10 pocent podílu u zaměstnavatele nebo ovládající osobě (osoby?), musí pracovat aspoň 12 měsíců (u?) zaměstnavatele během opčního období, musí pobírat minimálně 1,2 násobek minimální mzdy měsíčně po celou dobu výkonu činnosti. Podmínky pro kvalifikovaného zaměstnavatele neomezujeme stářím firmy. Program mohou využít nejen začínající podniky, ale i rozvinutější startupy a styleupy. Daňová výhoda je přístupná, pouze pokud je KZO řádně nahlášena správci daně.

Teď co je důležité, je ten daňový režim, příjem z uplatnění KZO je vyňat ze zdanění jako příjem ze závislé činnosti, to znamená dle paragrafu 6, a nově je daněn jako ostatní příjem dle paragrafu 10, a toto je velmi důležité, bez sociálního a zdravotního pojištění, po čemž samozřejmě ty startupy celou dobu volaly. Zdanění probíhá až při prodeji obchodního podílu v režimu No tax beefel (?) cash, pokud nejsou splněny podmínky KZO, zdanění probíhá klasicky dle paragrafu 6 včetně pojistného.

Časový test. My umožňujeme využít časového testu tři, respektive pět let držení akcií, po kterém dojde k osvobození od daně z příjmů, protože nedává smysl na jednu stranu EZOP zvýhodňovat a na druhou stranu říkat, že výhody ale nechceme moc velké, tak zakážeme uplatňovat časový test. Chceme totiž pro zaměstnance rovné podmínky. Zaměstnanci, kteří získají akcie v rámci EZOP, jsou de facto investory do společností, což je taky důležité, protože tohle to vlastně vyplývalo při těch jednáních se startupy, že oni nechtějí - oni chtějí hlavně to, aby vlastně ten zaměstnanec byl samostatný jakoby investor. Společně... (?)

Ano, pokud akcie drží dlouhodobě, to znamená ten minimální časový test, je spravedlivé, aby se ně vztahovalo stejné osvobození jako na jiné dlouhodobé investory. To motivuje k dlouhodobému držení podílu a stabilitě akcionářské struktury firmy.

Westing, neboli odklad nabytí plných práv k akciím neboli opcím, v podstatě doba, kterou musí zaměstnanec čekat, než může akcie dostat, chceme jeden rok, Ministerstvo financí prosazuje roky tři. Jeden rok je totiž podle našeho názoru ve startupovém sektoru standard a roční westing je rozumný kompromis, kdy zaměstnanec musí prokázat určitý základní závazek, což je aspoň ten rok práce, než něco získá, ale zase zároveň není nucen čekat přehnaně dlouho. Delší minimální westing, například dva až tři roky, nemá oporu v mezinárodní praxi a mohl by české startupy znevýhodnit v konkurenčním boji o talent, Navíc je ve startupech vyšší fluktuace. Studie ukazuje, že medián doby, po kterou zaměstnanec vydrží ve startupu, je kolem dva až dva půl roku, zatímco napříč všemi odvětvími jsou to roky čtyři. Tříroční westing by tak v podstatě zrušil význam zaměstnaneckých akcií, protože by je většinou drželi lidé, kteří už v dané firmě nepracují.

Účast EZOP i pro zaměstnance s podílem na základním kapitálu do 10 procent, Ministerstvo financí chce 5 procent. Zahraniční modely, které drží maximálně 5 procent firmy, zahraniční modely však počítají s daleko větším podílem, daňově zvýhodněné akciové plány zahraniční obvykle vylučují jen skutečně velké vlastníky, nikoliv menšinové podílníky, například britský program EMI (?) považuje za takzvanou materiální účast u držby (?) přesahující 30 procent akcií.

Dále je to otázka konsolidovaného obratu a aktiv. Ministerstvo financí chce povolit 2,5 miliardy a 2 miliardy Kč, my navrhujeme 5 miliard Kč obrat, anebo aktiva do 4 miliard Kč. Možnost nabízet kvalifikovaný EZOP by neměla být omezena jen na úplně malé a nezávislé startupy, navrhuje se umožnit EZOP i firmám, které jsou součástí širší podnikatelské skupiny, pokud konsolidovaný roční obrat skupiny nepřesahuje cirka 5 miliard Kč, anebo konsolidovaná aktiva do 4 miliard korun. Tím zajistíme, že EZOP mohou vydávat i startupy, ve kterých podíl drží velké mezinárodní Venture Capital Fondy s vyšším obratem či aktivy. Tak se inovace nerodí jen v izolovaných garážových startupech, často jde o spin-offy či dceřiné firmy větších podniků, které ale samy fungují jako startup. Mají už vlastní ... (?), vlastní kulturu a potřebují lákat talenty.

To je jenom pár bodů vlastně, protože to celkové gros nebo ten celkový pozměňovací návrh, jak jsem říkal, už je nahrán pod tím sněmovním dokumentem 6804, ke kterému já se potom v odborné rozpravě samozřejmě přihlásím.

Já bych chtěl ještě znovu opravdu zdůraznit to, že pokud jako hnutí ANO budeme příští rok ve vládě, tak my uděláme všechno pro to, abychom startup a rozvoj startupu byla priorita této vlády, protože samozřejmě ty startupy si to zaslouží a my samozřejmě ty startupy budeme podporovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, faktická poznámka pana ministra na váš projev. Připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Jenom stručná reakce a děkuju za to, co tady teď před chvilkou zaznělo Když to vezmu z toho obecného výstupu, myslím, že se tady všichni shodujeme, nebo většina i tady z části opozice, na tom, že tato legislativní úprava má smysl a že chceme podpořit úpravu, která umožní zaměstnanecké akcie v českém systému začít opravdu využívat.

Jenom krátce řeknu, já jsem se s tím tématem začal opakovaně setkávat od října loňského roku, kdy jsem dostal jako vicepremiér na starost koordinaci digitalizace, takže samozřejmě na té interní naší úrovni, ale i mezinárodní jsem vlastně byl konfrontován s tím, že prostě tento krok je klíčový, abychom ho udělali, pokud si chceme udržet naši konkurenceschopnost a využít maximálně potenciál naší ekonomiky.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Na margo toho, co říkal pan poslanec, vám řeknu - my jsme jako MPSV u pozměňovacího návrhu, který načetl kolega Kohajda, byli angažováni z hlediska legislativy, legislativních úprav, (nesrozumitelné) bychom to cizelovali, konzultovali jsme to a především Michael Kohajda také s kolegy na Ministerstvu financí na té úřední úrovni, takže je to přece jenom trošku jako jinak, než tady bylo popsáno, ta konkrétní spoluaktivita a snaha opravdu to téma dotáhnout do úspěšného řešení tady byla poměrně výrazná. Pokud se ve finále shodneme a dokážeme to podpořit, já budu jenom rád, ale především ten sektor bude rád.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuju, pane ministře.

S přednostním právem paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já bych si dovolila doplnit svého ctěného kolegu pana poslance Jiřího Strýčka, protože jsem také spoluautorkou toho pozměňovacího návrhu společně s ním a Karlem Havlíčkem, a navázat na pana ministra. No, já si troufnu říct, že vedle státního rozpočtu, který považuji za zákon roku, tak je toto podle mého názoru asi ještě nejdůležitější zákon - a teď myslím celý zákon o jednotném měsíčním hlášení - ale důležitý je ten pozměňovací návrh. Ony teď existují dva. Jeden načetl pan poslanec Kohajda a jeden jsme předložili my - Karel Havlíček, já a Jiří Strýček. No a ten zákon nebo respektive ta úprava rozhodne o tom, jestli zůstaneme montovnou, nebo se staneme moderní ekonomikou budoucnosti. Je to velmi důležitá úprava. Takže, prosím, zkuste mě vnímat, abyste prostě potom věděli, o čem ve třetím čtení budeme hlasovat, byť se k tomu ještě určitě vrátíme.

Mohu říct za hnutí ANO, že se startupovou komunitou jsme dlouhodobě v kontaktu. Pan poslanec Jiří Strýček, můj ctěný kolega, má podvýbor, kde se tomu věnují. Také jsem tam byla, sešla jsem se s nimi a znám ty problémy. Samozřejmě jsem se jimi zaobírala spíš z daňového hlediska, Karel Havlíček spíš z ekonomického a hospodářského, a to nejen kvůli těm - ne kvůli těm startupům samotným, nejen kvůli tomu, ale především kvůli obrovskému přínosu pro naši ekonomiku. To je to důležité, že to je obrovský přínos pro naši ekonomiku. Přináší nová pracovní místa, inovace, regionální rozvoj, lákají špičkové talenty do naší země a pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost celé země.

Já jsem 20. února tohoto roku vyzvala na tiskové konferenci po jednání stínové vlády, veřejně vyzvala vládu, aby urychleně zlepšila podmínky pro takzvané zaměstnanecké akcie, tedy ty ESOPy, a dala jsem tam jasné - dovolte mi to tvrdé slovo - ultimátum. Buď se vláda pohne, nebo iniciativu převezmeme sami. Od té doby uplynuly více než tři měsíce a nestalo se nic, respektive váš poslanec přišel s pozměňovacím návrhem k tomuto zákonu o jednotném měsíčním hlášení. Takže na úrovni vlády, pane ministře, můžete mi tady říkat, čím jste se zaobíral nebo nezaobíral, z vaší vlády nevypadlo nic. Nula. A my jsme přišli s vlastním návrhem, protože návrh, který předložil pan poslanec Kohajda, řeší do určité míry ty problémy, ale neřeší je úplně. Takže my jsme přišli s takovou vylepšenou verzí, samozřejmě komunikujeme o ní s komunitou startupistů, takže to nevyplývá z nějakého tady našeho návrhu, který bychom si napsali v kanceláři, ale z té čilé komunikace. A já jsem byla i na jednání, kde byli zástupci jak Ministerstva financí, tak Ministerstva práce a sociálních věcí, samozřejmě na úřednické úrovni, bylo to na půdě podvýboru, který svolal můj ctěný kolega pan poslanec Strýček.

Náš návrh přináší především to, že zaměstnanci menších firem, tedy nejen startupů, si budou moci koupit podíl ve firmě za určitých zvýhodněných podmínek. Pak další důležitý bod, o který oni hodně usilovali, že daně se budou platit až tehdy, když ten podíl skutečně prodají a vydělají, to znamená, nebudou to platit, když vlastně bude ještě třeba nula od nuly pojde, ne tedy tak, jak je tomu dnes, a hlavně, co je důležité - a tam se zásadně lišíme v poslaneckém návrhu, pozměňovacím vašeho pana poslance Kohajdy a v mém, Karla Havlíčka a Jiřího Strýčka - ten příjem se bude danit jako investice, to znamená, podle § 10 zákona o dani z příjmu, ne jako mzda podle § 6, to znamená, že se z něj nebude odvádět ještě sociální a zdravotní. Čerpáme i ze zahraničních zkušeností a samozřejmě s velkou debatou tady s touto komunitou. A výhodu budou mít malé a střední firmy. Ten cíl je jasný - motivovat šikovné lidi. Já jsem s nimi mluvila. Oni říkají: Ve Španělsku je kompletní zákon, pro nás je lepší odejít tamhle tam, jinam, než zůstávat v České republice, protože tím pádem my vlastně chceme motivovat šikovné lidi, aby zůstali v České republice, aby know-how nechali tady. Oni nechtějí po nás žádné dotace, oni nechtějí žádnou podporu, oni říkají: My si pomáháme vzájemně. Říkal mi jeden úspešný startupista: Já jsem uspěl až u osmého projektu. A dneska pomáhám těm, kteří začínají, snažíme se vybírat šikovné lidi s dobrými nápady a pomáhat jim finančně. Takže oni si pomohou sami. Oni chtějí jenom příjemnější prostředí.

A vy jste pro to neudělali nic, to si řekněme na rovinu, teď narychlo, abyste mohli to zas prodávat jako úspěch, ale nechme to být. My jsme připraveni zvednout ruku pro jakoukoliv změnu, ať je z jakékoliv dílny, vědomi si toho, že nemáme bohužel většinu v této Sněmovně, co zlepší jim život, a já jim tady vzkazuji - a oni to ví, já jsem s nimi mluvila - já jim tady vzkazuji, že pokud získáme důvěru, ujmeme se vlády, získáme většinu v této Sněmovně, tak připravíme kompletní zákon a věci, které, pokud projdou a nebudou odpovídat nějakým skutečně perspektivním změnám, aby oni mohli realizovat své projekty a vlastně pomáhat i ekonomice České republiky, tak prostě zlepšíme v příštím volebním období. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji.

Mám zde jednu faktickou poznámku, paní poslankyně Silvia Doušová. Prosím.

 

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si tady dovolím navázat na paní předsedkyni Schillerovou. A velice mě mrzí, že z toho teďka takhle politické téma, protože já jsem členkou toho podvýboru taky, byla jsem přímo, když byl přejmenován, řekněme, právě na podvýbor pro startupy, vědu a výzkum, a musím říct, že není pravda, že by vláda nebo aspoň někteří členové, kteří to mají v kompetenci, že by se tomuto tématu nevěnovali. Chodil tam jak pan náměstek Kavalírek, který má pod sebou mimo jiné i AI, byl tam i pan náměstek Štěpán Hofman a chodil tam pan náměstek i od pana Marka Ženíška. Takže chci jenom říct, že jsme se tomu věnovali všichni, byla to naprosto vždycky věcná a konstruktivní diskuse a velice mě mrzí, že teďka je z toho politické téma, protože my jsme byli všichni zajedno a táhli jsme tam za jeden provaz, i díky tomu, že tomu opravdu věnoval čas předseda startupové asociace, který si dal velkou práci na to, aby to vykomunikoval se všemi, řekněme, politickými hnutími a stranami, které jsou tady zastoupeny.

Takže chci jenom říct, že podporu to má i vládní koalice, od začátku, my jsme na tom spolupracovali. Ten pozměňovací návrh vznikl právě i na základě diskuse z tohoto podvýboru, bylo to vykomunikováno jak s Ministerstvem financí, tak s Ministerstvem práce a sociálních věcí, tak i s Komorou daňových poradců - tam nevím, jestli váš pozměňovací návrh s nimi byl prodiskutován, ale chci jenom říct, že my jsme to měli a máme to od nich schváleno taky, že takto je to v pořádku, a opravdu mě mrzí, že najednou je z toho téma. Takže neděláme z toho téma my před volbami, ale bohužel vy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Následuje další faktická poznámka, pan poslanec Jiří Strýček. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo. Já bych jenom zareagoval na předřečnici. Ano, samozřejmě na těch podvýborech to zaznívalo všechno a tak dále, chodili tam zástupci z Ministerstva průmyslu, chodili tam zástupci - já nevím - ještě (nesrozumitelné), ale z vaší vlády nevypadlo vůbec nic, jo, to je ten problém, že my jsme se tam bavili neustále, mně už bylo docela líto těch startuperů, kteří tam chodili, pořád se na nás dívali, jak my tam diskutujeme, a už potom mi říkali asi po třetím podvýboru, že to už nemá cenu, že v podstatě stejně se to nikam nepohne, a oni tady tyto věci potřebují řešit hned, protože sama víte, paní kolegyně - a zaznělo to tam i na tom podvýboru - (Předsedající: Mým prostřednictvím.) prostřednictvím pana předsedajícího - se omlouvám - že pro ně je čas strašně důležitý. Oni nemůžou čekat na to, až se tady vláda rozhýbe a s něčím vyjde. Tam to zaznělo desetkrát, stokrát, byl tam vrchní ředitel Kouba v podstatě, byli tam vaši ministři, bavili jsme se tam o tom - úředníci, pardon - byli tam vaši úředníci a v podstatě opravdu z toho nevyšlo ve finále vůbec nic.

A oni opravdu nemůžou čekat, protože sama víte, jak ta doba dneska je hektická a ten startupér nebude čekat, pokud on má nějakou inovační myšlenku a tady prostě na to nenajde půdu, tak jde pryč.

A to je o tom, o čem mluvila paní kolegyně Schillerová, že v podstatě my ty lidi potřebujeme udržet tady, takže to je to gró, to je to gró. A upřímně, znovu opakuji, že mi bylo líto i předsedy asociace startupu, pana Martina Jiránka, který tam prostě chodil od ničeho k ničemu, od každého ke každému, a ostatně z vaší vlády opravdu nic nevypadlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktická poznámka pana ministra Jurečky. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: No, když to takto poslouchám, tak si jako říkám, jak dlouho tady mluvíme o podpoře startupů? Já jsem v této Sněmovně od roku 2013, od té doby jsme tady mnohokrát na podvýborech, výborech, úrovni sněmovního pléna diskutovali, jak je pro nás startupové prostředí důležité, pro naši ekonomiku je musíme podporovat. Takže kdy tahle změna mohla být? V roce 2014 mohla být? V roce 2015 mohla být? V roce 2016 mohla být? V roce 2018 mohla být? V 2019, 2020, 2021. Osm let už mohla být, kdy u toho mohli být hvězdně dva ministři za hnutí ANO. Ano, je chybou, že jsme to mohli udělat třeba o rok, o dva dříve za naší vlády, to já vůbec tady jako nezpochybňuju a přijde mi jako fakt divné, že tady kolegové z opozice, kteří měli osm let své ministry na Ministerstvu financí, proč už to tam nedoručili? Vůbec jsme tu debatu tedy nemuseli vést a vyčítat si, kdo to mohl udělat dříve, a kdo to dělá dřív nebo později.

Já myslím, že to je chyba všech nás společně, že Česká republika tuto formu podpory dávno nezavedla. Tím bych to ukončil.

A rád bych se shodl na tom, že teď tu chybu, které společně jsme se tady dopustili, pojďme taky společně napravit. Já jsem s kolegou Jiránkem seděl čtyři roky jako v opozici, jako člen hospodářského výboru, on se mnou mluvil asi před třemi týdny, požádal mě o tu podporu. My jsme to vzali, projeli jsme to naší legislativou, snažili jsme se vyčistit, doladit ty věci, které tam jsou. Oslovili jsme pana vrchního ředitele Koubu, ten tam byl mimochodem za tehdejší paní ministryně Schillerové, nepletu-li se, tak snažíme se to dát dohromady. A fakt, já si nechci vyčítat, kdo dřív nebo později, prostě osm let to mohlo být, v jedné té koaliční vládě jsme byli i my jako lidovci, chyba, neudělali jsme to hned v té první vládě Bohuslava Sobotky, tak prostě pojďme to teďka dokončit a pojďme to udělat.

Ty lidi venku, ty lidi, kteří mají know how, kteří mohou přinést této republice něco pozitivního, ty úplně nezajímá tady tahleta naše přestřelka, jako jestli jsme to mohli udělat dříve nebo později, ale pojďme to udělat propána jána už teď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a ještě jedna faktická poznámka paní předsedkyně Schillerové, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Přesně tak, pane ministře, dávno to mohlo být, mohli jsme to mít, já byla na tom podvýboru na rozdíl od vás, já jsem si ten čas udělala, šla jsem tam, byla tam i paní poslankyně, omlouvám se, vaše jméno si nepamatuju, prostřednictvím pana místopředsedy, nevzpomínám si, že byste tam vystoupil, prostřednictvím pana místopředsedy, pokud si pamatuju. Byla to velmi, docela náročná debata, kterou jsem se snažila nějakým způsobem strukturovaně posunout dál, abychom se vůbec někam dostali, protože tam pořád se mluvilo od Šumavy k Tatrám, pořád to samé a ti startupisté říkali to je poněkolikáté, to je pořád dokola, takže jsem se jako zkušená exekutivní, bývalá jejich kolegyně, pan inženýr Kouba, ano, tam byl i za mě, zrovna tak jako pan inženýr, teď mně vypadlo jeho jméno na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ten tam byl také za x ministrů, to je jedno. To jsou úředníci, ti vykonávají nějakou práci, ale musí mít politické zadání. A oni ho evidentně neměli, evidentně ho neměli. Tam nebylo žádné politické zadání, tam byla naprosto pořád dokola ta stejná debata, kterou si myslím, že jsme na tom podvýboru posunuli někam dál.

Souhlasím s tím. Pojďme jim zlepšit prostě ty podmínky. Naše pozměňovací návrhy se v některých věcech shodují, v některých se liší. Já jsem se snažila tady pojmenovat, které to jsou, a řekla jsem prostě vědoma si toho, že tady nemáme většinu, tak pravděpodobně ten náš pozměňovací návrh neprojde, projde ten váš. A já říkám naprosto pragmaticky, získáme-li důvěru, opravíme to v příštím volebním období, ale je potřeba udělat tento základ. Vláda s tím nic neudělala, připravil se aspoň tento návrh, a troufnu si říct, že klíčový byl právě ten podvýbor, kde jsme se konečně někam posunuli. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Žádnou další faktickou poznámku neeviduji, v tom případě vystoupí pan poslanec Igor Hendrych, potom paní poslankyně Jana Bačíková, paní poslankyně Jarmila Levko a další řádně přihlášení. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já jsem tady minule v prvním čtení kritizoval u tisku 926 to, co už tady bylo dneska řečeno mojí kolegyni, paní předsedkyní Schillerovou, že bylo zavedeno zrušení srážkové daně. Byla k tomu tady disputace. Nicméně byl jsem přítomen u debaty, sleduju, co se děje v systému. Zaznamenal jsem, že byl nahrán pozměňovací návrh z Ministerstva financí, který v podstatě vrací zpět tuhletu záležitost, takže ta srážková daň zrušena nebude, byť tam je trošku jiný režim. My jsme měli také svůj pozměňovací návrh, který připravila paní předsedkyně Schillerová. Tohleto je jakási alternativa. Bylo už řečeno, že pokud to takto bude nahráno, tak se k tomu hnutí ANO připojí a bude s tím konformní.

Jenom otázka je, proč vlastně k tomu vůbec došlo, proč vlastně Ministerstvo financí v podstatě předložilo tento návrh, vůbec jako v prvním čtení proč to potom takhle muselo korigovat. Korigovalo to v podstatě po našich intervencích a je tomu tak dobře. Troufnu si říct, že jsme tady jako opozice zafungovaly v tomhletom velmi dobře a drobné přivýdělky studentů například nebo členů volebních komisí opět budou podléhat režimu jednoduché srážkové daně, pokud to bude pro ty lidi obecně nebo celkově v tom daňovém přiznání výhodné. Tolik k tomu.

Ještě chci pohovořit k jedné záležitosti. Já tady chci vystoupit v podstatě jako předkladatel pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím následně v podrobné rozpravě, kterou předložila primárně moje kolegyně Jana Pastuchová. Ale spoluautory toho pozměňovacího návrhu jsme i další členové výboru pro sociální politiku. Lenka Dražilová, Aleš Juchelka, Renata Oulehlová, moje maličkost, Andrea Babišová, Jana Hanzlíková a Miroslav Samaš.

A týká se ničeho jiného, méně významného, málo(?) významného, jako je navýšení příspěvku na péči v I. a II. stupni, kdy navrhujeme v I. stupni zvýšit příspěvek na péči z 880 korun na 2 000 korun a v II. stupni ze 4 900 korun na 6 000 korun. Je to tady už poměrně dlouhý spor, který vedeme s vládní koalicí o tom, kdy ty příspěvky na péči, zejména v těch nižších stupních, by měly být zvýšeny už dávno.

Jenom pro připomenutí. Když v roce 2007 vešel v účinnost zákon o sociálních službách, tak vlastně ten příspěvek v tom nejnižším stupni byl 2 000 korun. Potom byl někdy v letech té hospodářské krize, nevím, jestli 2010, 2011 za Nečasovy vlády byl snížen na 800 korun, potom byl v roce 2019, tuším, zvýšen na 880 korun, no a když spočítáme, jaká byla inflace za posledních nějakých pět, šest let, zhruba nějakých 40, možná 45 procent, tak je to částka směšná, a jak už tady bylo také dneska řečeno, čtyři potřeby životní, které nejsou ti lidé, kterým byl přiznán ten I. stupeň, schopni zvládat, tak za 800 korun si nekoupí zhola nic. Proto je důležité, abychom se dostali na částky vyšší, byť ani ty nejsou nějak dramaticky vysoké a ani ty nějak dramaticky nevyřeší situace mnohých lidí. Ale prostě musíme se začít tady v tomhletom posouvat, aby to byla částka skutečně nejen důstojná, ale skutečně, skutečně užitečná, a aby skutečně těm lidem pomohla.

Já se následně k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je evidován pod sněmovním tiskem 6796, v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Bačíková, připraví se paní poslankyně Jarmila Levko, potom pan ministr Marek Ženíšek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych vám tu představila k tomuto sněmovnímu tisku dva pozměňovací návrhy. Budu opravdu stručná, protože jsou nahrané v systému a tam jsou opravdu odůvodněny podrobně.

Tím prvním je pozměňovací návrh můj, Jiřího Navrátila, Barbory Urbanové a Martiny Ochodnické, je pod číslem 6775 a obsahuje teda také legislativně technické nepřesnosti.

Tím hlavním obsahem je ale vlastně organizace provádění sociálního zabezpečení, kde se do účtu úřadu přidává i Státní úřad inspekce práce, aby při své činnosti mohl využívat údaje z toho systému jednotného měsíčního hlášení. Obsahem je i změna insolvenčního zákona, kde je Ministerstvo spravedlnosti přidáno mezi uživatele jednotného měsíčního hlášení. Zároveň je tam vymezen okruh informací, které bude mít Ministerstvo spravedlnosti k dispozici. To je ten první pozměňovací návrh.

Druhý je pod číslem 6776. Je tedy můj a kolegy Jiřího Navrátila. Zde je tedy nutné, aby orgány inspekce práce disponovaly relevantními informacemi o nástupu zaměstnanců k výkonu práce. Proto tento pozměňovací návrh navrhuje druhou definici nehlášené práce pro účely zákona o zaměstnanosti. První definice je součástí senátního tisku 86, ale ten nemá zatím platnou úpravu. Proto je nutné, aby tato úprava byla zakotvena pro všechny zaměstnance stejně s ohledem na registraci jednotného měsíčního hlášení. Zaměstnavatel má povinnost registrovat zaměstnance před úkonem práce - o tom jsem už tady mluvila předtím - a nebude tak možno reagovat až v případě zahájení kontroly. Účinnost je stanovena od 1. 7. 2026.

Děkuju. Já se samozřejmě k těmto pozměňovacím návrhům dále přihlásím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Jarmilu Levko, připraví se pan poslanec Marek Ženíšek. Prosím.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, ráda bych odůvodnila pozměňovací návrh k tomuto sněmovnímu tisku, který jsem podala společně s kolegyní poslankyní Janou Bačíkovou, který je v systému nahrán pod číslem 6752. Jde, řekněme, o drobnou úpravu týkající se odvodu daně z příjmu autorských práv zahraničních autorů, kdy plátce daně je povinen tuto daň autorovi srazit z příjmu, který mu uhradí, a odvést ji na místně příslušný finanční úřad v České republice. Zahraničnímu autorovi se pak už dostává do dispozice pouze čistý příjem a ten už není v České republice zapotřebí dále daňově administrovat.

V současné praxi je tato srážková daň administrována jednotlivými agenturami, které spravují autorská práva zahraničních autorů a vyplácejí jim platbu za autorské honoráře do zahraničí. Kulturní organizace, které tato autorská práva užívají, samy nevystupují v pozici plátce daně. Ovšem v diskusích zástupců kulturních institucí a agentur se zástupci finanční správy a Ministerstva financí se objevily pochybnosti o tom, zda má tato praxe oporu v zákoně. Podle alternativních výkladů by totiž plátcem daně za současné legislativy měly být jednotlivé kulturní organizace. Ale tento přístup - to znamená, že by teoreticky daň srážela přímo kulturní organizace - je v praxi administrativně zcela neúnosný a troufla bych si říct, že až nemožný, protože kulturní organizace a pořadatelé kulturních akcí nedokáží zjistit, kdo je v zahraničí držitelem autorských práv. Například někdy v případě jedné divadelní hry je to několik dědiců autora.

Přitom zahraniční agentury nejednají s jednotlivými subjekty, u kterých dochází k užití licence, ale jednají právě prostřednictvím partnerské agentury v dané zemi. V České republice je to zpravidla umělecká agentura Dilia nebo Aura-Pont. Kulturní organizace by musely podávat jednotlivě příslušné individualizované formuláře, tedy oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí podle § 38d a zákona o daních z příjmu, to znamená v principu za každého jednoho autora, za každou jednu kulturní organizaci separátně. K tomu by právě musely mít k dispozici všechny relevantní údaje - kdo je držitelem autorských práv, domicily a další - což je právě ten problém. Takže při porovnání výše daňové povinnosti - tady často jde o odvody v řádech stovek, někdy i desítek korun - a objemu administrativních povinností se jeví plátcovství jednotlivých kulturních organizací jako zcela iracionální počin. Je to administrativně velmi komplikované až nemožné, a to i pro velké kulturní instituce, jako je třeba Národní divadlo nebo Národní divadlo Brno, natožpak pro nějaký například divadelní spolek, který ani nemá žádný profesionální administrativní aparát.

Právě z těchto všech důvodů v podstatě odjakživa prováděly veškeré tyto úkony specializované agentury, a nikoliv kulturní organizace samy. Předkládací pozměňovací návrh má za cíl tento právní stav utvrdit. Technicky je dané opatření pojato tak, že každá kulturní instituce může smluvním úkonem převést plátcovství daně na jiný subjekt, tedy agenturu. Jako prevence proti případnému zneužití a jako jistota řádného výběru této daně je však uvedeno, že za řádný výběr daně i nadále ručí kulturní organizace. To je například pro eventuální platební neschopnost agentury. Toto řešení je administrativně přívětivější jak pro kulturní organizace, tak pro státní správu, jinak by místo několika agregovaných podání docházely na finanční úřady stovky podání, často s velmi bagatelními částkami.

K těm částkám bych závěrem chtěla říci, že tato úprava se týká jen velmi malého segmentu výběru daní. Ročně je vybírána daň za užití autorských práv v řádech jednotek milionů. Například za rok 2023 to byly necelé 2 miliony korun.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, v kontextu všech těchto okolností bych vás chtěla požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím já nebo kolegyně Bačíková v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan ministr Marek Ženíšek, připraví se pan ministr Marian Jurečka. Jsme v obecné rozpravě. Prosím.

 

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolím si odůvodnit pozměňovací návrh, který se týká daňových odpočtů na podporu výzkumu a vývoje, který předkládám společně s kolegou Zbyňkem Stanjurou, a který je v systému nahrán pod číslem 6805, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zpřístupnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje daleko širšímu okruhu poplatníků a současně také odstranit administrativní zátěž. Je to něco, po čem je dlouhou dobu velká poptávka. My tímto návrhem přicházíme s řešením.

Tento pozměňovací návrh zavádí za prvé nové pravidlo, kdy vzniklý odpočet bude možné uplatnit v období, ve kterém vznikl, a potom v pěti bezprostředně následujících po tom běžném období. V současné době to jsou pouze tři roky.

Dále je navrhováno zvýšení procentuální částky výdajů vynaložených na výzkum a vývoj. Nově výdaje do stanoveného limitu 50 milionů korun bude možné podpořit 150 procenty a výdaje vynaložené nad tento limit bude možné podpořit 100 procenty tak, jako tomu bylo doposud.

Dále pro účely administrativního zjednodušení takzvané projektové dokumentace se navrhuje vypustit požadavek na uvádění údajů týkajících se kvalifikace osob, které odborně zajišťují nebo budou zajišťovat řešení konkrétního projektu, a údajů týkajících se formy pracovněprávního vztahu těchto osob. Takže navrhujeme zjednodušení celého toho procesu a zároveň daleko větší bonifikaci nebo možnost daňových odpočtů pro menší nebo středně velké podniky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní pan ministr Marian Jurečka, připraví se paní poslankyně Marie Jílková. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já bych chtěl tady v obecné rozpravě ještě také říci některé věci, které se týkají pozměňovacích návrhů, které souvisí s tímto tiskem, protože jsme se také zaměřili na problematiku nelegálního zaměstnávání osob v České republice. Je to téma, které je docela důležité i s ohledem například na související případné vykořisťování lidí, kteří pracují v takto nelegálním zaměstnávání. Je to ale také důležité téma i ve vztahu k veřejným rozpočtům, protože podle odhadů se tady bavíme o možných daňových únicích či nedoplatcích na sociálním či zdravotním pojištění v řádu desítek miliard korun ročně.

Takže my jsme za MPSV zase i po dlouhých letech, kdy se s tím nic moc nedělalo, na úrovni státu a ministerstev přistoupili ke dvěma krokům. Ten první už se stal, už je ve Sbírce zákonů. Je to, že od 1. 10. tohoto roku platí, že každý zaměstnanec, který není občanem České republiky, bude muset být povinně zaregistrován předtím, než nastoupí na tu pracovní pozici. To znamená, když přijde inspektorát práce, budeme prokazatelně vědět, zdali ten člověk, který tam pracuje, tam pracuje legálně nebo nelegálně, a končí dlouhá cesta různých důkazních jistot, nejistot, dlouhých správních a soudních sporů. To je poměrně velký posun k lepšímu.

Tady v případě JMHZ to doplňujeme o to, že od 1. 7. příštího roku stejná principiální úprava bude platit i pro české občany, to znamená tedy zaměstnavatel, který bude chtít zaměstnat občana České republiky, tak bude mít možnost buďto si udělat takzvanou předregistraci, že toho člověka k nějakému datu zaměstná tak, aby to zvládl třeba ten jeho externí dodavatel, který mu dělá účetní a mzdovou agendu, nebo tam bude případně i možnost, aby, a respektuji různé okolnosti typu práce v zemědělství a tak dále, že prostě když bude ten člověk, ta firma potřeba zaměstnat toho člověka třeba ten den dopoledne, tak tam bude jednoduchý systém, kdy bude možné vlastně oskenovat ten doklad, občanský průkaz, nahrát to jednoduše do systému a v zásadě ten člověk bude moci potom okamžitě začít pracovat. A zase budeme vědět, jestli na tom pracovišti je legálně nebo není nelegálně.

Toto je obrovský posun, obrovská změna v tom, abychom byli schopni opravdu jasně identifikovat, kdo tady pracuje legálně, kdo nelegálně, a opravdu jako výrazně skončit s tím, co se tady děje dlouhé a dlouhé roky, kdy nám tady prostě běží ten nelegální trh zaměstnávání osob, z jejichž práce často nejsou vlastně vůbec žádné odvody pro stát a veřejné rozpočty. To jsem chtěl ještě dát do nějakého kontextu, protože se to také zmiňovalo v médiích. Takže jenom chci tady doplnit, že opravdu na tomto konceptu jsme také hodně pracovali, abychom si vysvětlili, kdy, v jakých lhůtách tento systém spustíme.

Když jsem mluvil o těch českých občanech, tak tam bude pilotní zase období testování, druhý kvartál příštího roku už ten systém bude k dispozici, budou si ho moci zaměstnavatelé odzkoušet a od 1. 7. příštího roku v tom systému pojedeme naostro. Tak to je docela hodně velká změna k lepšímu, pozitivní změna.

A pak bych chtěl tady ještě v obecné rozpravě krátce odůvodnit pozměňovací návrh, který jsem k tomuto tisku nahrál. Ten reaguje na specifickou potřebu dvou sektorů, a tedy sektoru výroby, produkce ovoce a zeleniny, kde víme, že ta pracnost a ta lidská práce je obtížně nahraditelná nějakou robotizací, minimálně v této době je tam vysoký podíl ruční práce a především právě zahraničních pracovníků. A protože jsme se bavili se zástupci toho sektoru, hledali jsme cesty k tomu, aby na jedné straně, když chceme také poměrně výrazné zpřísnění z hlediska evidencí zaměstnanců, tak ale abychom také reagovali na vysokonákladovost toho sektoru, včetně právě nákladů na pracovní sílu.

Tak jsme se dohodli na úpravě, která by vlastně vytvořila specifický systém dohod, kdy by tito lidé mohli být zaměstnáváni v období sezony. To znamená, je tam jasné časové vymezení, které bude od dubna do listopadu. Bude tam navýšen limit hodin. Nebude to těch 300 hodin, bude to nějakých tisíc dvanáct set osmdesát hodin a bude tam vlastně podpora ve formě slevy na pojistném 7,1 procenta tak, aby to bylo v souladu i s potenciálním tématem veřejné podpory. Takže toto je vlastně princip, který chceme umožnit pro tento sektor ovoce, zeleniny. Je to navázáno i na legislativu a předpisy Ministerstva zemědělství, aby to bylo kontrolovatelné jednoznačně, aby to nebylo zneužitelné, a tento pozměňovací návrh tedy takto nahrávám a odůvodňuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Faktická poznámka pana poslance Josefa Kotta. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, pane místopředsedo. Já bych si dovolil navázat na slovo pana ministra. Jsem rád, že se podařilo společně skutečně jak se zelináři, tak s ovocnáři najít prostor pro to, abychom upravili možnost zaměstnávání sezonních zaměstnanců, protože jak zde padlo, je to velice náročné, a tím, že bychom nadále striktně trvali na tom, že budou využívány ty prostředky, které doposud jsou známy, tak bychom určitě snížili jejich konkurenceschopnost. A děkuji skutečně za to, že se to podařilo.

Na druhou stranu bych byl velice rád, abychom byli velice obezřetní při rozvolňování i pro ty ostatní. A byl bych rád, tak jak tady řekl pan ministr, jsou tady věci, které by se měly vyzkoušet a poté dále používat. Takže bral bych to tak, že ten pozměňovací návrh, který tam teď je nahraný, tak že bychom měli vyzkoušet a potom do budoucna se možná pobavit o tom, jestli se to rozšíří i na další odvětví jako taková a budeme chtít tomu zemědělství jako takovému v podstatě pomoct a udržet ho v nějaké konkurenceschopnosti v rámci Evropské unie. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Marie Jílková a po ní pan poslanec Jiří Navrátil, zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslankyně Marie Jílková: Vážený pane předsedající, děkuji vám za slovo. Ráda bych se vyjádřila ke svým pozměňovacím návrhům. Jsou poměrně jednoduché, technické.

Jeden pozměňovací návrh se týká úpravy živnosti psychologického poradenství a diagnostiky a rozšiřuje se o psychoterapeutické poradenství. Reaguje tak na praxi, kdy poskytování psychoterapeutických služeb není žádným způsobem upraveno a naráží to na praktické důsledky. Zároveň se tímto stanovuje, že akreditovat vzdělávací program bude, o něm bude rozhodovat MPSV a tyto podrobnosti programu bude stanovovat MPSV vyhláškou. Účinnost je 1. 7. 2026.

A ještě jeden pozměňovací návrh. Ten se týká nálezu Ústavního soudu. Reaguje se tím na to, že byla zrušena dílčí výluka zápočtu doby mateřské a rodičovské dovolené pro soudce. My to tímto chceme aplikovat i u státních zástupců, protože i tito mají úpravu zápočtu náhradních dob totožnou. Proto i u nich by bylo možné dovozovat neústavnost, proto se tímto pozměňovákem toto uvádí do souladu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Zuzany Ožanové. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych běžně tady k tomuto tématu nevystupovala, nicméně kolegyně Jílková mě vyprovokovala. Mě by zajímalo, jak tyto pozměňovací návrhy souvisí s tímto tiskem. Já se přiznám, že změna živností spadá pod MPO. A víte, proč jsem na to háklivá? Protože už se to pokusil někdo dát u zákonů, které se týkají čistě Ministerstva spravedlnosti. Už byl pokus. Teď je druhý pokus - zase v nesouvisejícím tisku. A pokud se týče těch zápočtů u státních zástupců, promiňte, taky nevím, jak to s tímto tiskem souvisí.

Já už jsem tady před nějakou dobou říkala jednu věc. Tu je jedno, jaký je dán zákon, vždycky se k tomu něco přilepí. Já si myslím, že tohleto je extrémní, že opět se dělá něco, co tady nemá být, jo? Řekněte mi, jak to souvisí s tímto zákonem? Já to opravdu nevím. Ve vašich důvodových zprávách to není, jak to souvisí s tímto zákonem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych krátce představil několik pozměňovacích návrhů, které jsem nahrál do systému.

Jeden z nich je pod číslem 6766, který společně podávám s kolegyní Bačíkovou a Jílkovou. Týká se prekluze. Obsahem tohoto pozměňovacího návrhu je posun účinnosti prekluze v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení z 1. 1. 2026 na 1. 1. 2027 a další související změny. Mezi ně například platí stanovení lhůty pro placení penále z dlužných záloh na pojistném a rozšíření situací, kdy lhůta pro placení pojistného neběží. Účinnost dnem následujícím po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů.

Další pozměňovací návrh je pod číslem 6767 a společně se mnou jej podává paní poslankyně Ochodnická. Týká se takzvaného identifikátoru klienta sociálních služeb.

 

Obsahem tohoto pozměňovacího návrhu je posun účinnosti prekluze v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení z 1. 1. 2026 na 1. 1. 2027 a další související změny. Mezi ně například patří stanovení lhůty pro placení penále z dlužných záloh na pojistném a rozšíření situací, kdy lhůta pro placení pojistného neběží. Účinnost dnem následujícím po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů.

Další pozměňovací návrh je pod číslem 6767 a společně se mnou jej podává paní poslankyně Ochodnická. Týká se takzvaného identifikátora klienta sociálních služeb. Obsahem tohoto pozměňovacího návrhu je zakotvení povinného používání osobního identifikačního čísla jako identifikátora klienta sociálních služeb v rámci výkaznictví poskytovatelů sociálních služeb do Registru poskytovatelů sociálních služeb v zákoně o sociálních službách. Tento pozměňovací návrh obsahuje i formální úpravy vedení tohoto registru.

My několikrát se v sociálních službách už zabýváme tím, že někteří klienti nám kolují ve službách, využívají ty samé služby a pořád dokola. Tento identifikátor by v budoucnu měl nahradit právě dohled nad tím klientem, jestli nám zbytečně nezůstává ve službách tam, kde už nemusí být, a jestli zbytečně nezneužívá takzvaný sociální systém poskytování sociálních služeb.

Účinnost změn týkajících se používání osobního identifikačního čísla by byla k 1. 1. 2028.

Další pozměňovací návrh je pod číslem 6786 a týká se posunu účinnosti. Navazuje v podstatě na posun účinnosti právě v pozměňovacím návrhu k sněmovnímu tisku 925 a souvisí s posunutím účinnosti evidenční povinnosti zaměstnavatelů a povinnosti zasílat měsíční hlášení z 1. 1. 2026 na 1. 4. 2026 a tento společně se mnou podává paní poslankyně Bačíková a paní poslankyně Jílková.

Čtvrtý pozměňovací návrh, který bych rád představil, je pod číslem 6787, týká se takzvané eNeschopenky. Obsahem tohoto pozměňovacího návrhu je zavedení takzvané eNeschopenky pro uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. Jde o elektronizaci vydávání potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit své povinnosti z důvodu nemoci, úrazu, ošetření, vyšetření prostřednictvím systému eNeschopenka. Obdobná úprava se provádí i v zákoně o dávce státní sociální pomoci ve vztahu k neschopnosti člena domácnosti k pracovní aktivitě v rámci systému dávky státní sociální pomoci s účinností od 1. ledna 2027. V zákoně o dávce státní sociální pomoci dochází dále k opravě některých nepřesností.

Účinnost 1. 10. 2025 s výjimkou zrušení ustanovení s vazbou na sociální stipendium ve vysokoškolském zákoně, které se ruší s účinností od 1. ledna 2027. Současně je opraveno získávání informací o příjmech ze strany zaměstnavatelů pro účely dávky státní sociální pomoci prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení, taktéž s účinností od 1. ledna 2027. Tento pozměňovací návrh společně se mnou podává Martina Ochodnická a Barbora Urbanová.

Závěrem mi dovolte, abych představil poslední pozměňovací návrh, který podával pan poslanec Vít Kaňkovský společně se mnou, Marií Jílkovou a Pavlou Golasovskou, nahrán pod sněmovním dokumentem 6755 a týká se valorizace příspěvku na péči. S ohledem na to, že si uvědomujeme, že příspěvek na péči je opravdu dlouhodobě na nízké úrovni právě v prvním a druhém stupni, a to jak u dospělých, tak dětí, navrhujeme pozměňovacím návrhem zvýšit tyto částky.

U prvního stupně u dospělých osob, kdy dnes přibližně pobírá tento příspěvek 89 000 občanů, navrhujeme zvýšit z 880 na 1 300 korun, u druhého stupně právě u dospělých, který pobírá přibližně 105 000 občanů, navrhujeme zvýšit ze 4 900 korun na 5 400. Co se týká dětí, v prvním stupni přibližně pobírá 12 500 dětí příspěvek na péči ve výši 3 300 korun, tento navrhujeme zvýšit na 4 900 korun. U dětí ve druhém stupni se jedná přibližně o počet 10 000 dětí pobírajících příspěvek na péči ve výši 7 400 korun a ten navrhujeme zvýšit na 8 200 korun. Celkový dopad do státního rozpočtu, tedy celoroční, tohoto zvýšení by měl dělat přibližně 1,4 miliardy korun.

Děkuji za pozornost a ke všem pozměňovacím návrhům se taktéž přihlásím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Váš příspěvek vyvolal jednu faktickou poznámku. Paní poslankyně Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Já svým způsobem navážu ještě na kolegyni Jílkovou. Celkově chápu ty pozměňovací návrhy, měly aspoň vztah k tomu, co měl kolega, že to má Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ale ke kolegyni Jílkové. Podobný návrh už kolegyně Decroix dala k zákonu 750 novela o znalcích a znaleckých kancelářích. Navrhovala zavést poskytování služeb psychoterapeutů do režimu vázané živnosti a nastavit kvalifikační podmínky tak, aby bylo zajištěno, že tyto služby budou poskytovat výhradně osoby s dostatečným odborným profilem. Předpokládám - prosím vás, to jsem nestihla udělat, že to bude skoro stejné.

Takže máme tu něco, co chcete někam prosadit. Zkuste nám říct, do kterých všech zákonů to chcete dát? Nebo je to specialita, že váš kolega Heller, který, já jsem chápala, má nějakou vizi, co se týče vícečetných rodin a podobně? Ale prosím vás, já fakt bych chtěla odpověď. Zkuste si příště přečíst, co vám dávají, abyste tady načetli. Jak to souvisí s tímto zákonem? Jestli je tam aspoň nějaká jiná souvislost? Tady máte problém v tom, že skoro stejný pozměňovací návrh už byl načten k novele o znalcích a znaleckých kancelářích. Můžete si to najít, je to tisk 750, podala to kolegyně Decroix.

Takže já nevím, my u každého zákona se budeme zabývat stejnými pozměňovacími návrhy, co k tomu nepřísluší. Já teď přemýšlím, protože já jsem nedala zase povinné přilby cyklistů. Vždyť to ve své podstatě s tím taky souvisí. Když budou mrtví, už nebudete muset dávat jednotné měsíční hlášení a tak to taky odsouhlasíte.

Já nevím, kolegové, kolegyně. Já chápu, že je konec volebního období, ale zkusme se k zákonům chovat s určitou mírou slušnosti a úcty. (Předsedající: Čas.) Měli bychom projednávat to, co máme na stole, a nikoliv něco jiného. Děkuji. Omlouvám se za drobné překročení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Reakce faktickou poznámkou paní poslankyně Marie Jílkové. Prosím.

 

Poslankyně Marie Jílková: Děkuji paní poslankyni Ožanové, dovolím si na to zareagovat. Zákon o znalcích jsme schválili včera ve třetím čtení a paní poslankyně Decroix ten svůj pozměňovací návrh stáhla, protože nebyl dobře připraven, úplně, shodli jsme se na tom, že bude dobré tam dopracovat právě roli MPSV jako akreditačního orgánu, který s vyhláškou doplní, jakým způsobem se ta psychoterapeutická živnost bude dokládat. Tak to jenom na vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě paní poslankyně Ožanová, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážená paní poslankyně Jílková, prostřednictvím pana předsedajícího, já o tom vím. Ale víte, proč to bylo také staženo? Protože to s tím věcně nesouviselo. A na ústavně-právním výboru právě k tomu byla ta diskuse, že se nemá něco házet někam, kam to nepatří. A to je stejný případ.

Mě zajímá jedna věc - jak to souvisí s tiskem 926? Když mi řeknete, že to s tím souvisí a jak, tak už přestanu mluvit. Jak to s tím souvisí? To je jednoduchá otázka. Ale chápu, že je těžké na ni odpovědět.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy? Danou přihlášku nevidím, v tom případě obecnou rozpravu končím a ptám se, zda chcete závěrečné slovo? Pan ministr ne, paní zpravodajka také ne.

V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. Do podrobné rozpravy eviduji tři přihlášky s přednostním právem. Jako první paní předsedkyně Alena Schillerová, poté paní předsedkyně Olga Richterová a potom pan ministr Stanjura. Otevřel jsem podrobnou rozpravu, paní předsedkyně, a eviduji vaši žádost s přednostním právem o vystoupení v podrobné rozpravě, tudíž vám chci udělat slovo. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji vám. Bude to velmi rychlé, pane místopředsedo. Já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, sněmovní tisk 926. Je to pozměňovací návrh 6706. Myslím si, že jsem v průběhu jak obecné rozpravy, tak i už v rámci prvního čtení o tomto tématu mluvila dostatečně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní paní poslankyně Olga Richterová, připraví se pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já se přihlašuji k sněmovnímu dokumentu číslo 6793 a dále k dokumentu 6794. Velice stručně. Jde jednak o valorizaci slevy na poplatníka, čili aby se stále nenavyšovalo zdanění práce, ale aby to byla částka, která bude mít stabilní reálnou hodnotu. Takže to valorizování slevy na poplatníka, které opakovaně jako Piráti navrhujeme, je v sněmovním dokumentu 6793.

A co se týče toho druhého, jde o zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě, anebo naopak to, aby neklesala podpora rodin, protože kvůli kumulované inflaci vlastně pokleslo přibližně o 7 000 korun to, jak je podporována rodina s jedním dítětem. Jde o více než milion rodin, a to daňové zvýhodnění na první dítě žádným způsobem zvyšováno od roku 2018. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jenom se chci pro pořádek zeptat, vy jste v podobné rozpravě přihlášena jako první. Budete chtít...? Toto stahujete, dobře, takže já vás odmažu.

A jako další s přednostním právem vystoupí pan ministr Stanjura. Já předám řízení schůze. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Přihlašuji se k pozměňovacím návrhům sněmovních dokumentů čísla 6816, 6818, 6820. Podrobné zdůvodnění těch pozměňovacích návrhů je obsaženo v těchto sněmovních dokumentech a současně jsem je představil i v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hezké poledne, kolegyně, kolegové. Přeju vám pěkný den a vystřídali jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Jako další přihlášen pan poslanec Kohajda, kterému tímto dávám slovo.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych zde chtěl vystoupit se svým návrhem na zavedení nového daňového režimu pro zaměstnance, zdaňování jejich příjmů u takzvaných nově zaváděných kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Je to něco, co by mělo podpořit přenos znalostí v rámci naší ekonomiky, rozvoj znalostní ekonomiky, konkurenceschopnost České republiky ve srovnání s jinými evropskými státy, ale samozřejmě i s celosvětovou náladou a podpořit zejména startupy.

Myslím si, že je potřeba, abychom tuto problematiku, která krátce bývá označována jako zavedení ESOPů v českém právním řádu, zavedli a vyřešili. Tímto se v podrobnostech odkazuji na sněmovní dokument 6823 a chtěl bych doplnit, že tento návrh nepředkládám sám, ale spolu se mnou i kolegové Marian Jurečka, Jiří Navrátil, Silvia Doušová, Tomáš Müller a Michal Zuna.

A v další části bych chtěl navázat představením dalšího návrhu. Odkazuji zde na sněmovní dokument 6808, který mění zákon o rezervách pro zjištění základu daně, což je samozřejmě přímo související se změněným zákonem o daních z příjmů. Tady je zásadní, že u jednorázových 100procentních opravných položek navrhuji navýšit ten maximální limit ze 30 000 korun na 50 000 korun, a to z důvodu toho, že ta hranice 30 000 korun v našem právním řádu existuje už mnoho let a přece jenom ta reálná cenová hladina už za ty roky postoupila. Takže odkazuji tímto na ten sněmovní dokument 6808 pro podrobnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Jako další v podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Strýček, připraví se pan poslanec Hendrych.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu Karla Havlíčka, Aleny Schillerové a Jiřího Strýčka, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě a který je nahrán v systému pod číslem sněmovního dokumentu 6804. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Hendrych, připraví se paní poslankyně Urbanová.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je evidován jako sněmovní dokument pod číslem 6796 a který jsem podrobně vysvětlil, odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Urbanová, připraví se paní poslankyně Šafránková.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Hezký den. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který se týká poradenské psychoterapie, pod sněmovním dokumentem 6802. Ten tisk je odůvodněn jak přímo v tom dokumentu, tak se odkazuji na obecnou rozpravu a slova paní kolegyně Jílkové, protože se týká stejného tématu. Tento pozměňovací návrh jsem podepsala já, kolegyně Ochodnická, kolegyně Jílková, Richterová a pan kolega Navrátil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Šafránková, připraví se paní poslankyně Bačíková.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. A já se nyní hlásím ke třem pozměňovacím návrhům: k číslu 6715, což je zachování srážkové daně u přivýdělků, 6733, což je zvýšení daňového zvýhodnění pracujícím rodičům na děti, a 6797 - zvýšení příspěvku na péči pro lidi se zdravotním postižením v prvním a druhém stupni závislosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Bačíková. Připraví se pan ministr Ženíšek.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Děkuji za slovo. Tímto se přihlašuji k pozměňovacím návrhům pod číslem 6775 a 6776, které jsem podrobně představila v obecné rozpravě. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Ženíšek, připraví se pan ministr Jurečka.

 

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Děkuji za slovo. Já se přihlašuji tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému nahrán pod číslem 6805 a který předkládám společně s ministrem Zbyňkem Stanjurou a který byl odůvodněn v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan vicepremiér Jurečka, připraví se paní poslankyně Jílková.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já se hlásím k pozměňovacím návrhu, který jsem v obecné rozpravě odůvodňoval a pod sněmovním dokumentem číslo 6812.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Jílková, připraví se paní poslankyně Levko.

 

Poslankyně Marie Jílková: Přihlašuji se k pozměňovacím návrhům 6770, 6819 a 6788. Tyto jsou všechny podrobně odůvodněny v samotném předloženém pozměňovacím návrhu v tomto tisku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Nyní vystoupí paní poslankyně Levko, připraví se pan poslanec Navrátil.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Děkuji za slovo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který má sněmovní dokument číslo 6752. Týká se odvodu daně z příjmu autorských práv zahraničních autorů. Podala jsem ho společně s kolegyní Janou Bačíkovou a podrobně jsem ho odůvodnila v obecné rozpravě a také se odvolávám na písemné odůvodnění v návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí zatím poslední přihlášený pan poslanec Navrátil.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacím návrhům, a to pěti, kdy jeden je nahrán v systému pod číslem 6766 - týká se prekluze. Potom je tam další pod číslem 6767. Je to identifikátor klienta sociálních služeb. Další je 6786 - posun účinnosti. Čtvrtým 6787 eNeschopenka pro uchazeče o zaměstnání na úřadu práce a v systému dávky státní sociální pomoci. A závěrečný 6755 - valorizace příspěvků na péči v prvním a druhém stupni závislosti u dětí a osob starších 18 let. Všechny jsem odůvodnil v rozpravě a tímto děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Zatím jste byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Já se ptám, zda se někdo nehlásí z místa? Pokud tomu tak není, jako že není, tak končím podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele či zpravodajky? Není tomu tak. Protože tu nemám žádné poznámky, že by zazněly návrhy na zkrácení lhůt, případně vrácení zákona, nic takového, ptám se paní zpravodajky, pravděpodobně nezaznělo, tak končím projednávání tohoto bodu, respektive končím druhé čtení tohoto návrhu.

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 29. 5. 2025 v 19:51.