(pokračuje Jan Skopeček)

3.
Návrh poslanců Petra Fialy, Víta Rakušana, Evy Decroix, Aleše Dufka, Michala Zuny a Petra Letochy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 931/ - druhé čtení

Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan předseda vlády Petr Fiala. Nicméně - tak pana předsedu tady nevidím, tak se chci zeptat, jestli někdo z vlády si vezme slovo. (Poslanec Letocha: To je poslanecký návrh.) Je to poslanecký návrh, čili může i může i poslanec, jasně, a jeden z předkladatelů, tak jo, pan poslanec Letocha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou důležitou novelu zákona o azylu, kterou chceme zpřísnit azylovou a migrační politiku. Reagujeme tak na schválení migračního paktu, díky němuž můžeme zpřísnění realizovat, stejně jako tomu je v Polsku, Rakousku, na Slovensku a u všech států Evropské unie. Já chápu, že se v lecčem s opozicí neshodneme, za nás je však tento návrh zákona pro Českou republiku velmi důležitý a rád bych upozornil, že se v této novele vůbec nebavíme o solidaritě. Zároveň bych rád omluvil pana ministra Rakušana, který je na služební cestě v Dublinu, kde mimo jiné právě dnes řeší otázku migrace s irským ministrem vnitra. Tolik za mé úvodní slovo. Já děkuju také členům výboru pro bezpečnost i kolegům, kteří se dostavili na kulatý stůl, který se tohoto návrhu zákona týkal. Zavnímali jsme řadu pozměňovacích návrhů, o kterých se teď jistě budeme bavit, stejně tak přišli pozměňovací návrhy z řad neziskových organizací a budeme se o tom tady teď bavit. Děkuju moc za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji zástupci navrhovatelů za úvodní slovo. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu, usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 931/2. A já prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost, pan poslanec Karel Krejza, který se omlouvá, ale za určeného poslance vystoupí pan poslanec Martin Major. Protože jsme ve druhém čtení, tak nemusíme hlasovat o změně zpravodaje.

 

Poslanec Martin Major: Milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, dobrý den. Výbor pro bezpečnost se tímto materiálem zabýval na svém padesátém pátém zasedání 27. května letošního roku a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby tento - s tímto zákonem vyslovila souhlas, a současně zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto stanoviskem seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ve spolupráci s legislativním odborem provedl příslušné legislativně technické změny, které jsou načteny do systému, a v rámci podrobné rozpravy jej zde později načtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče, a já v tuhle chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili tito poslanci v pořadí jako první vystoupí pan poslanec Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme druhé čtení novely zákona o azylu. Jsem rád, že tady pan kolega zpravodaj řekl, že to považují za důležitý zákon. O to více je trošku smutné, že to je - že to přichází poslaneckou iniciativou, že to nebyl návrh, který by prošel klasickým legislativním procesem. Když je to tak důležité, tak musím připomenout, že jste původně chtěli po nás, abychom to schválili v takzvané devadesátce, to znamená v prvním čtení bez přípravy nějakých pozměňovacích návrhů. My samozřejmě už jsme se vyjadřovali k té věci v rámci toho prvního čtení jako hnutí ANO. Já bych tady chtěl říci, že samozřejmě po mně budou vystupovat kolegové, kteří budou představovat pozměňovací návrhy, které k tomu zákonu 32599 Sbírky o azylu, což je národní vlastně legislativa, tak i ve spolupráci s o odborem azylové a migrační politiky a s odbornou veřejností.

Máme nějaké pozměňovací návrhy, které jsou smysluplné, které prostě zpřísňují některé věci pro lidi, kteří si jaksi pletou dojmy a pojmy, že někdo, kdo přichází a žádá o azyl, prostě nemůže si dělat, co chce, nemůže se chovat takovým způsobem, že my bychom měli být pouze pro něj vstřícní, ale měl být dodržovat i určitá pravidla. Já nebudu tady vystřelovat prach od kolegů. Já bych jenom tady chtěl říci a chtěl bych se vymezit vůči jedné věci, že hnutí ANO - protože vy jste tady, pane zpravodaji, hovořil o tom, že ve své podstatě zákon o azylu, nebo ta novela zákona o azylu, je jakoby taková předzvěst implementace správného názvu paktu víz a migrace a já jsem někde zaznamenal, že je tam jakási vstřícnost i ze strany opozice vůči paktu víz a migrace. Tady bych chtěl jasně říci, že hnutí ANO 2011 nesouhlasí se schváleným paktem víz a migrace v tom, jak byl dojednán, jak byl schválen. My nemůžeme vlastně nikdy jakoby s tím celkem jako takovým souhlasit. To znamená, jestliže tady někdo třeba zkusí nějakého trojského koně, že ve své podstatě dá nám jakoby nějaký pozměňovací návrh, který je zpřísňující, ale od té věci jakoby celku aspoň z mého pohledu nejede vlak. My pakt víz a migrace jako takový nemůžeme akceptovat, máme na to jiný pohled, nelíbí se nám to, jak je to připravováno, a já se osobně domnívám, že některé věci, které budou implementovány a které jsou připravovány a které různé zákony připravují, a snažíme se je tady protlačit i takto zrychleně, tak nebudou fungovat. A i ta novela zákona o azylu, byť je připravována v dobré víře a v dobrém úmyslu, tak se domnívám, že to je částečně vyvinění se pana ministra vnitra Rakušana, hnutí STAN a celé této vlády vlastně z toho, že se výraznou měrou podílely na tom paktu víz a migrace v té podobě, jak je dnes připravován.

Já jsem tady hovořil, tuším předevčírem, kdy jsem načítal bod programu, který jsem říkal - bezpečnostní situace v České republice, a dotknul jsem se tam celé šíře vlastně bezpečnostní problematiky. Hovořil jsem o cizinecké policii, hovořil jsem v té souvislosti i s tím, co by pakt víz a migrace měl obsahovat, co obsahuje i tato novela zákona o azylu 32599 Sbírky ve znění pozdějších předpisů. A je tam celá řada věcí, která se domnívám, že nebude a nemůže fungovat, takže my zase opět tady budeme přijímat něco, co potom ve finále ta realizace bude velice obtížná.

Chtěl bych tady třeba upozornit na situaci, která se týká osob, které na naší vnější schengenské hranici na Ruzyni řeknou to kouzelné slůvko azyl - ano, dobrá myšlenka je, že jakoby nevstoupí na území Evropy, zůstanou v nějakém meziprostoru, kde se s nimi bude po nějaké týdny pracovat, budou umístění do detenčního zařízení, kde bude proveden bezpečnostní screening, kde bude proveden zdravotní screening - ale já jsem bohužel na bezpečnostním výboru ve čtvrtek nemohl být, když byl pan ministr. Dneska tady není. Škoda, že tu není, já bych se na to chtěl zeptat - ať mi pan ministr ukáže to detenční zařízení, které je vybudované na Ruzyni. To zařízení neexistuje ještě v současné době, není personálně obsazeno a my tady přijímáme jako legislativu, my - toto se domnívám, že nebude možno v nejbližší době realizovat.

Opravdu by mě zajímalo - když teda v rámci pobytových kontrol nebo záchytu nelegální tranzitní migrace nebo při přebírání osob třeba z Německa budeme mít nějaké lidi, kteří budou potenciální žadatelé o azyl - a v tom předpise se hovoří o tom, že u nich bude proveden bezpečnostní screening a že budou vlastně detekováni a budou umístěni do nějakého detenčního zařízení, tak při té kapacitě, kterou dneska disponujeme, byť není naplněná, to mi tady může klidně kolega oponovat, že dneska ta kapacita je naplněná asi z jedné desetiny, ale kdybychom to měli důsledně opravdu realizovat, tak ty kapacity naplníme, troufnu si říct, třeba do měsíce a opět teda, jestliže tam je ta věc, že by tyto osoby měly být detenčně zajištěny, kde se provede všechno to, co s těmi osobami se má provést a mají se potom třeba nabízet zemi původu a tak dále, tak to opět jako nelze realizovat. Nebo já se domnívám, že - nevím teda o tom, že bychom budovali nějaké další kapacity detenčních zařízení, kam bychom potenciálně tyto osoby umisťovali.

O tom zdravotním screeningu se tam hovoří hezky, že to bude vždycky na teritoriu té Krajské hygienické stanice, v tom místě, kde je to zařízení, ale už se o tom zmiňovala, tuším, i paní profesorka Adámková včera, že opět teda ty kapacity zdravotní tam nejsou a nedokážou si to představit, i mi to píší lidé, kteří jsou z toho systému, jak to bude zajišťováno, jo? To třeba ty policisty nebude muset zajímat, ale je to opět něco, ono je hezké říci někde v zákoně, že budeme provádět kompletní zdravotní screening, ale jak to chceme opět zajistit? A jestli na to budou dostatečné finanční prostředky, jestli na to budou ty lékaři, jestli na to budou ty zdravotní sestry? Je tam opravdu celá řada věcí, které jaksi jsou ušity z mého pohledu horkou jehlou, pravda je, že tady v té důvodové zprávě se ve spodní části hovoří o tom, že novela zákona 325/1999 Sb., o azylu, se netýká, na to se hodně lidi ptají a je to předmětem různých dotazů, současných ukrajinských běženců. Ale já jsem zaznamenal minulý týden takovou zajímavou věc, na kterou zase, škoda, že tu pan ministr není, bych se ho zeptal, kdy hovoří o tom, že při přerušení bojů nebo ukončení bojů by přicházeli v rámci slučování rodin za těmi již ukrajinskými ženami a dětmi, ti jejich muži z té fronty, a že by sem přicházeli podle azylového zákona. To si myslím, že bylo úplně vedle, protože prostě za těchto podmínek to vůbec nelze. Jestliže ještě teda hovoříme o tom, že Ukrajině slibujeme, že bude potenciálně členským státem Evropské unie, tak prostě se to úplně vylučuje s těmi podmínkami, na základě kterých někdo vůbec může v Evropě kdekoliv nebo u nás žádat o azyl. Žádat o azyl většinou můžou lidé, kteří jsou nějak politicky pronásledováni, kterým hrozí za jejich nějaké politické, náboženské přesvědčení, třeba smrt v té zemi, nebo ta země je rozvrácena nějakým dlouhým konfliktem prostě, kdy bezprostředně třeba člen nějaké politické strany by mu hrozila smrt a tak dále, ale rozhodně to není někdo ze země, které je slibováno, že by se stal kandidátskou zemí Evropské unie.

Takže to jsou také věci, které občas vystřeleny do veřejného prostoru ze strany současného ministra vnitra pana Rakušana, protože máme před těmi volbami, a já to částečně považuji i tady to urychlení, a tady ty snahy, za už součást předvolební kampaně hnutí STAN, byť jsou tam věci, se kterými lze souhlasit, že jsou tam věci, které obecně zpřísňují ty věci, to budou hovořit moji kolegové, nechci už tady hovořit déle, protože pan kolega Králíček má třeba pozměňovací návrh, který prostě je smysluplný a zpřísňuje určité věci, byť třeba jdeme trošičku i proti Unii, která nám určité věci vyčítá v této věci, o které bude hovořeno, ale na závěr bych ještě chtěl říci, že opravdu se nedomnívám, že zrovna novela zákona o azylu nějakým výrazným způsobem nám pomůže do budoucnosti, pokud teda budeme implementovat pakt víz a migrace v tom rozsahu, jak ho schválil současný Evropský parlament.

Bude tam obrovské množství práce a je tam, aspoň z mé strany mnoho výtek k současnému vedení Ministerstva vnitra v té jakoby nepřípravě na tu praktickou realizaci. Já jsem vždycky tvrdil, že musíme přijímat pouze zákony, které se dají realizovat, a je tady celá řada takových věcí, kde jsou velké otazníky a zůstávají tyto otázky nezodpovězeny. Z mé strany je to všechno, děkuju za pozornost. (Potlesk ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Koten, připraví se paní poslankyně Ožanová. Jsme v obecné rozpravě. (Poslanec Králíček: Je tady faktická.) Máte pravdu, děkuju za upozornění. Pan poslanec Michal Zuna a jeho dvě minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já chci reagovat na pana kolegu Langa, protože se nám tady opět opakuje míchání celého migračního paktu a té naší implementační novely. My jako zástupci poslanců jsme nikdy nezastírali, že úzce spolupracujeme nebo jsme úzce spolupracovali s Ministerstvem vnitra na přípravě této novely, ale chci jasně zdůraznit, že se týká pouze zpřísňující části zpřísňující části migračního paktu. Stejně tak jako tady zaznívá, že je to příliš pozdě. No, kdy jindy jsme měli ten návrh připravit než ve chvíli, kdy migrační pakt byl schválen? A stejně tak jako další naše okolní země v návaznosti na toto schválení zpřísňují svoji azylovou a migrační politiku, tak stejně tak to děláme my a vy moc dobře, pane kolego, prostřednictvím předsedajícího, víte, že v té novele není vůbec nic o žádné solidaritě, o žádných kvótách, kterými neustále dokola strašíte, že se tam někde nějakým trojským koněm objeví? No, neobjeví, jsou tam ty zpřísňující záležitosti, je tam celkem osm zásadních bodů a nic ohledně solidarity nebo kvót, tak tam není. A víte, že ta pozice je stejně tak jako na vládě, která ve finále celý migrační pakt nepřijala ve smyslu toho, že při přijímání se zdržela, a stejně tak ta pozice je i naše v rámci Sněmovny. Jen si vzpomeňte na cestu výboru pro bezpečnost do Řecka, návštěvy uprchlického tábora Lesbos, jednání se zástupci ministerstva v Řecku, kde jsme jasně deklarovali, že řecké straně velmi rádi pomůžeme jakýmkoliv způsobem, ale jediný způsob, se kterým nemohou počítat, tak jsou relokace a je nějaké naše zapojení do kvót, stejně tak to uděláme v Itálii (Předsedající: Čas.) v červnu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. A vaše faktická poznámka vyvolala faktickou poznámku pana poslance Králíčka, pana poslance Maška, tak poprosím pana poslance Králíčka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Já budu reagovat krátce, protože na ty lži, které tu řekl pan kolega Zuna, prostřednictvím, budu reagovat potom ve svém projevu, ale řeknu jenom jednu věc. Vy jste ten migrační pakt vůbec neměli dovolit schválit, to je ten zásadní problém. Pak bysme se tu o tom nebavili. (Potlesk ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane předsedo, dámy a pánové, také k panu Michalu Zunovi, vaším prostřednictvím. Ten začátek bylo schválení migračního paktu, už jsme tady o tom mluvili od začátku několikrát, popisovali jsme si, jak jsme to tady v přímém přenosu sledovali, jak to pan ministr na dálku zdůvodňoval, neměl to prodiskutované na vládě, tady se o tom nemluvilo vůbec, přišlo to zčistajasna. To, že jste potom vzali zpátečku pod tíhou toho, že jste si uvědomili, že to je špatně a že vám za to občané České republiky nezatleskají, je druhá věc. A po tom projevení ne souhlasu, ale že jste se zdrželi, no, to už byla srabárna. Takže nezlobte se na mě, tohle to je jasná náplast na migrační pakt, předvolební tah a já se tomu budu velmi věnovat také ve svém příspěvku. (Potlesk ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní by se měl dostat ke slovu pan poslanec Koten, který je přihlášen do obecné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ono tady zaznělo spousta názorů k migračnímu paktu. Já dokonce po úterním zasedání výboru pro bezpečnost jsem byl jaksi Seznam Zprávami takzvaně vyznamenán za to, že prý schvaluji hlasováním na výboru migrační pakt Evropské unie. Samozřejmě se to nezakládá na pravdě, protože ten migrační pakt byl odsouhlasen v Bruselu, nikoliv tady v Poslanecké sněmovně. My už tady teďka jenom hasíme ty následky toho přijetí migračního paktu v Evropské unii. Já si dovoluju tvrdit, že my na to teda, pokud budeme ve vládě, skutečně nepřistoupíme na ty implementace. A co se týká toho tendenčního článku na Seznam Zprávy, kde teda píšou vyloženě lži, tak to je naprosto neuvěřitelné a je to samozřejmě součástí nějaké předvolební kampaně. Takže tolik zhruba k tomu. Já si myslím, že tato novela azylového zákona je pouze jakousi náplastí a pouze velmi částečným řešením migračního paktu EU tady v České republice. A i z toho důvodu jsme se připojili tím, že dáváme další zpřísňující pozměňovací návrhy právě k novele českého azylového zákona.

Je to velmi důležité, protože zatím podpora pašeráckých gangů i z hlediska tedy financování z Evropské unie je poměrně velká, stále se platí z evropských peněz ty neziskovky, které vláčejí migranty skrz Středozemní moře právě do těch pobřežních států, ať už je to Itálie, Španělsko, Francie a další státy, a pokud tyto nevládní neziskové organizace nebudou postiženy, budou mít stále peníze a nebudou pro ně žádné tresty, drakonické tresty, tak se skutečně nic nezmění.

Takže my to řešíme tedy alespoň na naší národní úrovni tím, že jeden z mých pozměňovacích návrhů tam určuje tresty pro převaděče, kteří budou třeba součástí organizované skupiny, ta organizovaná skupina z toho bude mít velký profit, no, tak ty tresty tam jsou až 12 let. Já si myslím, že to je adekvátní, aby si to rozmysleli. Pašování migrantů přes Středozemní moře. A jediným systémovým řešením je tedy obrana vnější hranice, ale migrační pakt EU to opravdu neřeší, ten řeší jenom přerozdělování migrantů mezi členské státy.

My se tomu samozřejmě musíme aktivně bránit, zatím tedy za této vlády pouze kosmeticky zpřísňováním pravidel českého azylového zákona. Ale není to málo a i to je důvod, proč tady stojím právě s těmi pozměňovacími návrhy. Protože SPD bylo vždy protimigrační hnutí a myslím si, že to stále trvá.

Já bych se tedy vrátil k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům, které zde načtu a odůvodním, pak v podrobné rozpravě se k nim samozřejmě přihlásím.

Takže ten tisk 931, který je tedy novela azylového zákona nebo zákona o azylu, se mění takto: V části dvanácté se vkládá nový bod 3 ve znění: Ustanovení § 340 a 341 se mění takto. Tedy § 340 je organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice, za prvé, kdo pro jiného zorganizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici, nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá připravit se přes území České republiky, nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let a peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

Za druhé odnětím svobody na tři léta až osm let, propadnutí majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, jestliže za a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, za b) vystaví takovým činem jiného nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, za c) spáchá-li takový čin za úplatu, za d) spáchá-li takový čin opakovaně, nebo za e) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin.

Za třetí odnětím svobody na pět až 10 let nebo propadnutí majetku bude pachatel potrestán za a) spáchá-li uvedený čin v odst. 1 jako člen organizované skupiny a za úplatu, za b) vystaví-li takovým činem nelidskému nebo ponižujícímu zacházení větší počet osob, za c) vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí smrti, za d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, za e) získá-li takovým činem pro sebe nebo jiného značný prospěch, za f) spáchá-li takový čin se zbraní, nebo za g) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Bod 4. Odnětím svobody na osm až 12 let a též propadnutí majetku bude pachatel potrestán za a) způsobí-li činem uvedeným v odst. 1 smrt, způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, za c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo za d) spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Za páté. Příprava je trestná. Dále tedy § 341 napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky. Za prvé, kdo v úmyslu získat neoprávněný majetkový nebo jiný prospěch pomáhá jinému k neoprávněnému pobytu na území České republiky, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Za druhé, odnětím svobody na tři léta až osm let a peněžitým trestem či propadnutím majetku bude též pachatel potrestán, jestliže za a) čin uvedený v odst. 1 zorganizuje, za b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, za c) spáchá takový čin opětovně, nebo za d) spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin.

Za třetí, odnětím svobody na pět až 10 let propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán za a) získá-li činem uvedeným v odst. 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo za b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Za čtvrté odnětím svobody osm až 12 let a též propadnutí majetku bude pachatel potrestán za a) získá-li činem uvedeným v odst. 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu nebo za b) spáchá-li takový čin jako voják ve stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Nyní tedy odůvodnění. Jakékoliv napomáhání nelegální migraci chápeme jako obzvlášť závažné protiprávní jednání s do budoucna nedozírnými následky a důsledky pro bezpečnost České republiky a její občany.

Cílem navrhované novely trestního zákoníku a tohoto tisku, tedy azylového zákona, však není zvýšení počtu odsouzených ve věznicích, ale významné snížení nápadu této trestné činnosti v podobě snížení počtu osob, které budou ochotny tuto trestnou činnost páchat i přes hrozbu trestního postihu. Motiv pro páchání této trestné činnosti bývá majetkový. Trestní postih za takové jednání musí být v potřebném rozsahu odstrašující a musí mít ve větším rozsahu citelně možnost postihovat i majetek pachatelů.

Takže to je první z mých pozměňovacích návrhů. V tom dalším pozměňovacím návrhu se k části jedna, první článek 1 se text novelizačního bodu 6 mění takto: Paragraf 3, odst. 1 nově zní: Za prvé, žádostí o udělení mezinárodní ochrany není projev vůle cizince podle odst. 1 učiněný během jeho vycestování po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, soudního řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu ,o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, dále jen kasační stížnost, nebo řízení o správním vyhoštění nebo při výkonu trestu vyhoštěním uloženého soudem.

Tento novelizační bod odůvodním. Je to zamezení možných obstrukcí ze strany cizince, kterému nebyl pravomocně umožněn pobyt na území České republiky.

Dále k části první, čl. 1 hlava IV se text bodu 65 § 32a odst. 1 mění takto: 32a, lhůta pro podání žaloby. Za prvé. Žalobu proti rozhodnutí ministerstva lze podat ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tady tento paragraf odůvodním tak, že návrh směřuje k urychlení procesu tak, aby cizinci, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, byl minimalizován prostor pro obstrukce z jeho strany s jeho vycestováním a s využíváním různých správních lhůt.

Dále k části první čl. 1 hlava IV se text bodu 65 § 33f odst. 1 mění takto: § 33f. Za prvé, soud projedná žalobu a rozhodne o ní ve lhůtě za a) pět týdnů, jde-li o žalobu proti rozhodnutí vydanému ministerstvem v azylovém řízení na hranicích, nebo jde-li o žalobu proti rozhodnutí vydanému ministerstvem o zamítnutí žádosti udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné nebo jako mlčky vzaté zpět. Za b) šest týdnů, jde-li o žalobu, jejíž podání má odkladný účinek, nebo již byl odkladný účinek přiznán a nejde-li o žalobu uvedenou v písmenu a, b, nebo za c) 12 týdnů v ostatních případech.

Za druhé, lhůta podle odst. 1 písm. a) počíná běžet ode dne zahájení řízení o žalobě. Lhůta podle odst. 1 písm. b) až d) počíná běžet ode dne, kdy správní orgán předloží soudu správní spis vedený k řízení, ve kterém bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí.

Když to odůvodním, tento paragraf, opět návrh směřuje k urychlení procesu tak, aby o žalobě cizince, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, bylo rozhodnuto soudem v co nejkratším čase.

Dále k části první čl. 1 hlava římská IV se text bodu  65 paragraf 33h mění takto: odst. 2 se vypouští a stávající odst. 3 se přeznačí za odst. 2.

Odůvodnění. Nelze stanovit počátek běhu lhůty až na okamžik, kdy je žaloba prostá vad, to by taková lhůta nemusela tedy začít běžet nikdy. Opět je třeba postavit do popředí zájem České republiky, aby zde nepobývali cizinci představující jakékoliv nebezpečí pro občany.

Dále k části první čl. 1 hlava římská IV, se text bodu 65 paragraf 33o mění takto: odstavec 2 se vypouští, stávající odst. 3 se přeznačí za odst. 2.

To odůvodnění je také stejné, že nelze stanovit počátek běhu lhůty až na okamžik, kdy je žaloba prostá vad, a to by taková lhůta nemusela běžet nikdy. Opět je zde potřeba postavit do popředí zájem České republiky, aby zde nepobývali cizinci představující nebezpečí pro občany.

Dále k části dvanácté článek římská XVI, k  bodům 1 a 2, text navržených změn se vypouští. Ze stávajícího znění paragrafu 80 se vypouští odst. 3.

To odůvodnění je upřednostnění bezpečnostních zájmů České republiky a jejích občanů před zájmy cizince, pachatele trestné činnosti.

V části dvanácté článek římská XVI vkládá se novelizační bod 3 ve znění: V paragrafu 337 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova: zdržuje poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření směřující k jeho vycestování. A v paragrafu 337 pak odst. 1 písm. b) nově zní: b) vstoupí-li na území České republiky, ačkoliv mu byl uložen trest vyhoštění nebo bylo rozhodnuto o jeho správním vyhoštění nebo se navzdory uloženému trestu vyhoštění nebo rozhodnutí o správním vyhoštění na jejím území zdržuje.

Pokud to tedy krátce odůvodním, není důvod, aby stát nesl další důkazní břemeno, kdy prokazuje použití opatření směřujících k vycestování. Je věcí cizince, aby splnil svoji povinnost a z České republiky vycestoval.

Nyní tedy přečtu ještě důvodovou zprávu k celému tomu pozměňovacímu návrhu:

Poslaneckou iniciativou je předkládán poměrně rozsáhlý novelizační text, který zasahuje a novelizuje 13 zákonů. Materiál je zpracován, co se týká Ministerstva vnitra, legislativně pečlivě zcela zjevně úředníky státní správy a měl být tedy předkládán v souladu s legislativními pravidly jako vládní návrh, nikoliv jako poslanecký. Přestože je text návrhu zpracován pečlivě, bohužel elementární požadavky na posílení bezpečnosti České republiky, pokud jde o azylovou politiku, nesplňuje a není jej tak možné přijmout s využitím paragrafu 90 jednacího řádu. Což samozřejmě tedy nakonec v tom prvním čtením neprošlo.

V těch konkrétních pozměňovacích návrzích tedy se zamezuje možným obstrukcím ze strany cizince, kterému nebyl pravomocně umožněn pobyt na území České republiky. Dále se směřuje k urychlení procesu tak, aby cizinci, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, byl minimalizován prostor pro obstrukce z jeho strany s jeho vycestováním a využíváním správních lhůt. Dále směřuje k urychlení procesu tak, aby o žalobě cizince, kterému nebyl ministerstvem umožněn pobyt na území České republiky, bylo rozhodnuto soudem v co nejkratším čase. Dále z důvodu, že nelze stanovit začátek lhůty až na okamžik, kdy je žaloba prostá vad, to by taková lhůta tedy nemusela začít běžet nikdy, opět je potřeba postavit do popředí zájem České republiky, aby zde nepobývali cizinci představující nebezpečí pro občany.

Tolik tedy k tomu druhému pozměňovacímu návrhu.

A nyní zde tedy mám třetí pozměňovací návrh. Tam se tedy v části první návrh novely zákona 325/1999 Sb. k bodu 65 text navrženého znění ustanovení paragrafů 32b, 32c, 32d se mění takto: paragraf 32b nově zní: Podání žaloby nemá odkladný účinek, za druhé, odkladný účinek může být ve výjimečných a odůvodněných případech přiznán rozhodnutím soudu. Dále paragraf 32c nově zní: Odůvodněný návrh na přiznání odkladného účinku a návrh na nařízení předběžného opatření lze podat pouze s žalobou. Paragraf 32d) se vypouští.

Já to nyní krátce odůvodním. V právním státě má každý právo, aby soud přezkoumal jeho podání, pokud se cítí poškozen rozhodnutím orgánu státní moci, avšak není důvod, aby byl obecně bez zvláštního důvodu přiznáván odkladný účinek jen v důsledku samotného podání žaloby. Navržené opatření citelně sníží počet soudních řízení o ty, jejichž pobyt na území České republiky je nežádoucí a kteří podávají žalobu jen jako nástroj k prodloužení doby, po kterou mohou pobývat na území České republiky.

Dále k bodu 116, text návrhu znění paragrafu 56a odst. 2 se mění takto: Za druhé: Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odst. 1 je povinna tohoto cizince dopravit na území České republiky, pokud nerozhodne policie jinak.

Paragraf 93a, vkládá se odst. 2 ve znění: Letecká společnost se dopustí přestupku, pokud v rozporu s ustanovením paragrafu 56a přepraví na území České republiky cizince, který nemá cestovní doklad. A stávající odst. 2 se přeznačí jako odst. 3, za který se vloží nový odst. 4 ve znění: 4. Za přestupek podle odst. 2 lze letecké společnosti uložit pokutu do 10 milionů korun.

Nyní to odůvodním. Ustanovení paragrafu 56a sice letecké společnosti zapovídá na území České republiky přepravit cizince bez cestovního dokladu a ukládá tohoto cizince z území odvézt, ale jinak leteckou společnost neumožňuje za toto extrémně nežádoucí pochybení sankcionovat, což pozměňovací návrh napravuje. Pokud zákon takové chování letecké společnosti zapovídá a samozřejmě má pro to dobrý důvod, je nutné, aby následovala i jiná sankce pro leteckou společnost, než pouhá povinnost vyvezení osoby z území České republiky. Skutková podstata přestupku je koncipována tak, že povede k postihu letecké společnosti v případě, kdy cizinci bude umožněno na území České republiky následně setrvat.

Myslím si, že to bude mít synergický dopad na kontroly na letištích, které jsou ve třetích zemích mimo evropský prostor, a ty kontroly se tam podle mě více zintenzivní, a to z toho důvodu, že žádná z těch společností nebude chtít platit drakonické pokuty.

Takže ještě jednou opakuji, že SPD i moje osoba je proti Migračnímu paktu EU a těmito našimi pozměňovacími návrhy pouze částečně jsme schopni ovlivnit český azylový zákon, a také to činíme, a to proto, aby ty tresty pro ty nelegální převaděče byly větší a aby všichni, kdo na tom spolupracují, samozřejmě včetně tedy i leteckých společností, pokud nějakým způsobem pochybí, za to byli extrémně sankcionováni.

Děkuji za pozornost. A jinak v podrobné rozpravě se k těmto pozměňovacím návrhům ještě přihlásím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Děkuji, a nyní se hlásí s přednostním právem paní místopředsedkyně Richterová. Je tu faktická, pan poslanec Letocha. Pardon.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuju za slovo. Já budu tak průběžně reagovat na probíhající rozpravu. Byly tady nějaké dotazy, prostřednictvím vaším, pane místopředsedo, na pana Langa, který se ptal, nebo informoval o tom, že na Ruzyni v tuto chvíli není žádné detenční zařízení. Je tam detenční zařízení, byť má kapacitu 36 míst, ale právě díky tomuto zákonu budeme moci využít i dalších detašovaných pracovišť, která mají kapacitu kolem tisíce míst.

A zároveň se tady bavíme o tom - nebo padly tady takové informace, že právě migrační pakt je něco, co by se mělo zrušit, nebo že to je snad nějaké částečné řešení. To bych chtěl podotknout, že právě díky migračnímu paktu v tuto chvíli můžeme tento návrh zákona o azylu tady iniciovat, protože tento rámec nám dává jasné možnosti naši legislativu zpřísnit. Takže já chápu, že se vám to nehodí, protože dlouhou dobu jste migrační pakt kritizovali zejména právě kvůli zmíněné solidaritě, ale tady tento návrh zákona solidaritu vůbec nezmiňuje, naopak zpřísňuje možnou legislativu díky tomuto rámci, který nám migrační pakt dává. A já jsem za to rád, že máme v tuto chvíli společné evropské řešení na řešení migrace a je to něco, co bychom měli implementovat také do našeho práva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuji za dodržení času, nicméně vaše faktická poznámka vyvolala poznámku pana poslance Zuny, kterého zvu k řečnickému pultíku. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Já děkuji. Já jenom krátce na pana poslance Kotena, který několikrát uvedl, že se musíme bránit přílivu uprchlíků a že odmítá migrační pakt. Ale to je přesně to, co je v návrhu té novely zákona. Ten návrh má osm zpřísňujících bodů, osm zpřísňujících bodů, které jsou právě v návaznosti na to, abychom zpřísnili migrační a azylovou politiku. A pokud říkáte, že odmítáte migrační pakt, tak zároveň odmítáte to zpřísňování, protože ten návrh tak je připraven právě na základě právního rámce migračního paktu. Takže to je svým způsobem oxymoron, který absolutně nedává smysl, a pouze zbytečně strašíte lidi nějakým názvem migrační pakt, když z toho my bereme pouze ty zpřísňující části. A znova je potřeba zopakovat, protože to zřejmě nechcete slyšet, že nic z té části, která řeší relokace, kvóty, solidaritu, v uvozovkách, tak v tomto návrhu této novely není.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami.

Vracíme se do obecné rozpravy, kdy vystoupí paní místopředsedkyně Richterová s přednostním právem a připraví se pan poslanec Mašek.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já budu stručná, jenom chci zareagovat. Co se týče celkové debaty tady, tak je myslím zřejmé, že je to prostě předvolební debata. Je to předložené jako zákon, který je poslanecký, čili neprošel pořádným přípravným kolečkem, a přitom vláda už 28. srpna 2024, čili téměř před rokem, schválila cizinecký zákon. Cizinecký zákon od té doby čeká na své projednání, takže se zatím nedostal ani do prvního čtení. Na tom jenom chci ukázat, že to je prostě zákon, kde je třeba konečně digitalizace údajů, které má stát mít i o cizincích na našem území a podobně. A je to zákon, který se vlastně týká mnohem více lidí, azylantů je přece oproti cizincům obecně mnohem méně. Je to za mě opravdu jasný předvolební tah, ale vlastně výhodný tady pro obě strany spektra. Já jenom říkám, že to je píárko a že je dobré to vědět, že to tak je. Samozřejmě je tam spousta dobrých věcí dnes navržená, ale potřebuje to i určité úpravy.

Já za nás přináším dva pozměňovací návrhy a jeden je takový opravdu velmi technický, druhý je přesně ukázka toho, co by se nestalo, kdyby to prošlo normálním legislativním kolečkem jako vládní návrh. Je to dokument 6835, který jsem nahrála, a jde o věc, která se opírá o judikát Nejvyššího správního soudu. Ten konstatoval, že absence možnosti učinit žádost o mezinárodní ochranu z nemocničního zařízení je v rozporu s právem Evropské unie. Takže máme tady výrok českého Nejvyššího správního soudu a pak tady máme návrh, kde v § 3ab máte v písmeni c): "Ministerstvu, vykonává-li zabezpečovací detenci, vazbu nebo trest odnětí svobody; v takovém případě lze žádost podat písemně." Takže tam možnost podat žádost o udělení mezinárodní ochrany ministerstvu v případě detence, vazby, trestu odnětí svobody, ale není tam absolutně možnost podat písemně žádost o mezinárodní ochranu, když je člověk hospitalizovaný, když leží v nemocnici, je hospitalizován u poskytovatele lůžkové péče.

Takže co je cílem navrhované změny? Čistě to, aby se doplnilo písmeno, kde se už dnes určují podmínky, za nichž je žádost poslatelná písemně, a aby bylo tuhle žádost možné podat, i když člověk je v nemocnici.

Ještě poznámka. Co se děje dnes v praxi? Pokud to zdravotní stav pacienta jen trochu umožňuje, tak jsou lidé převáženi sanitním vozem z nemocnic do přijímacího střediska v Zastávce u Brna a zpět. Takže napříč republikou jezdí sanitky, což je samozřejmě drahé, do Zastávky u Brna. Je to taky nedůstojné a samozřejmě to zatěžuje obecně zdravotní systém. Takže pro těch nemnoho případů, kterých se toto týká, navrhujeme tohle zpřesnění a zároveň na tom ukazujeme, to je přesně důvod, proč se má přijímat a projednávat celý cizinecký zákon a ne jenom tahle jedna výseč.

Druhá věc, sněmovní dokument 6831. Ten tady odůvodním jménem Jakuba Michálka, který je z pracovních důvodů omluven, a jde o takzvaný reformační princip ve správním soudnictví. Jde o to, že je potřeba reagovat na situace, kdy správní orgán opakovaně vydává rozhodnutí, které je soudem rušeno, avšak podstata věci je již jasná a další zrušení a vrácení by bylo pouze formální, bez faktického přínosu pro účastníky řízení.

Takže co je cílem návrhu? Zvýšit efektivitu soudního přezkumu správních rozhodnutí, omezit administrativní zátěž a zajistit právní jistotu účastníků řízení. Takže pokud správní soud dospěje k závěru, že je žaloba důvodná, a současně, že není nutné další dokazování, tak by mu mělo být umožněno rozhodnutí správního orgánu změnit tak, aby to odpovídalo zákonným požadavkům a materiální spravedlnosti. Cílem je tedy rychlejší vyřešení sporu, zamezení dalším průtahům a samozřejmě taky zamezení potenciálnímu zneužívání procesních mechanismů. Zůstává zachována zásada soudního přezkumu správních aktů, ale je rozšířena pravomoc soudu v situacích, kdy je další postup zřejmý, a bylo by nadbytečné proces opakovaně vracet správnímu orgánu k rozhodnutí, které by v důsledku přitom muselo být totožné s tím, které může vydat přímo soud.

Tak to je změna Jakuba Michálka, která míří na princip dobré zprávy a efektivnější výkon spravedlnosti v rámci správního soudnictví. A to je přesně věc, která je také součástí té předkládané novely, a to je také důvod, proč to k tomu navrhujeme.

Ještě jednou, za nás je ten komentář takto poměrně stručný, protože bychom si přáli, ať se projednává celý velký cizinecký zákon, ale samozřejmě návrhem na zlepšení přispíváme i k vylepšení návrhu předloženého.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Budeme pokračovat v obecné rozpravě, respektive ne, je tu faktická poznámka pana poslance Letochy.

Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Letocha: Já jenom stručně bych chtěl reagovat na to, že se jedná o nějakou PR záležitost před volbami. Já ještě jednou upozorním, že je to vlastně legislativa, která navazuje na migrační pakt, který byl schválen minulý rok nebo respektive v průběhu minulého roku, a stejně tak jako my, tak se touto legislativou teďka zabývají všechny ostatní členské státy Evropské unie. Někde možná volby nejsou, takže tam to třeba PR není, u nás to rozhodně PR není, musíme reagovat na tady tuto změnu, abychom nezůstali jediní, jediný stát, který toto zpřísnění nemá ve své legislativě.

Ono je to samozřejmě těžké. Opozice ve chvíli, kdybychom se tím nezabývali, tak nás bude kritizovat za to, že se tím nezabýváme, že to necháváme na novou vládu, což si myslím, že by bylo velmi nebezpečné, anebo když se tím zabýváme, tak nás pro změnu kritizuje za to, že se tím zabýváme před volbami a máme to jako píár. Nemáme to jako píár, je to něco, co Česká republika potřebuje, potřebujeme zpřísnit migrační politiku a jsem rád, že jsme se dnes dostali do druhého čtení a pevně doufám, že se nám v tomto volebním období povede dotáhnout tento zákon do konce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Lang. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Já nechci brát čas kolegům, kteří už čekají na své vystoupení. Já tady nesouhlasím s panem zpravodajem. Prosím vás, jestli jste si chtěli během vašeho funkčního období zpřísnit azylový zákon, tak jste to mohli udělat bez toho, aniž byste prostě čekali na schválení v Evropském parlamentu, pakt víz a migrace. Prosím vás, je to náš národní zákon o azylu, který tady je roky prostě, a nic nebránilo, aby vy, kteří jste u moci a máte rezort Ministerstva vnitra, máte celý ten aparát, abyste si prostě tam určité zpřísňující věci udělali, protože od doby našeho předsednictví se rámcově vědělo, kam to bude směřovat. Prosím vás, nevymlouvejte se tady na to, že jste čekali na to, až se schválí pakt víz a migrace a potom že to musíte provázat prostě s tím. A co jste čekali? Že tady pořád říkáte, že všechny země v okolí začínají toto jaksi zpřísňovat.

To se přece dalo čekat, protože jsme evidentně prostě ani po těch devíti letech, všichni víme, že to, co se schválilo, ten pakt víz a migrace, ke kterému vy jste tady výrazně přispěli, tím, že jste se vůči tomu nevymezili, a pak jste se zdrželi, takže vlastně víme už dneska dopředu, že to nebude fungovat, proto vlastně všechny ty země okolo nás začínají prostě najednou svoje národní, národní zákony zpřísňovat a zákon o azylu 325 je i naše národní legislativa. Tam nikde není napsáno, že to musí být prostě provázaný s tím paktem a víz migrace té Evropské unie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne, vyměnili jsme se v řízení schůze, budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Jako další vystoupí pan poslanec Petr Letocha, připraví se pan poslanec Michal Zuna, faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. A tak my jsme hlavně chtěli nějaké společné evropské řešení, to je třeba si uvědomit, protože pokud bychom my změnili naši legislativu, ostatní státy si ji také změnily po svém, asi by to nemuselo tak fungovat, protože ty migranti by si v tu danou chvíli, nebo ti pašeráci by si v tu chvíli mohli vybírat ten stát, kde by měli jako jednodušší ty podmínky. Proto jsme čekali na tohleto společné řešení. A já jsem rád, že to společné řešení je a je teďko na nás, abychom si na základě toho, co nám umožňuje migrační pakt, skutečně zpřísnili naši legislativu. Takže za mě to, že jsme čekali na společné evropské řešení, je správně, a krom toho, že samozřejmě implikujeme migrační pakt, tak jsou tam některé věci, které jsou v tuto chvíli i nad rámec toho migračního paktu. Mimochodem, budeme se tady bavit i o pozměňovacích návrzích jak opozice, tak našich pozměňovacích návrzích, které budou teprve načteny. Takže je to o tom, že se o tom bavíme, já jsem za to rád, a pokud máme stejný cíl, a to je zpřísnit migrační politiku, tak to dělejme, pokud by to mělo být celoevropské řešení, tak já jsem za to jenom rád, protože budeme tyto podmínky mít velmi podobné po celé Evropské unii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Michal Zuna s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já taky na pana kolegu Langa, který tvrdí, že bychom mohli tu zpřísňující legislativu připravit již dříve než po schválení migračního paktu. Ale sám jste v té své řeči uvedl částečně nebo nějak určitě, ale nikoliv komplexně. A tohle je komplexní úprava a komplexní změna azylového zákona. A tvrdíte, že je to náš zákon azylový, to je pravda, ale zároveň ty úpravy, které my děláme, tak přece musí být v souladu s evropskou legislativou, a pokud ten právní rámec Evropské unie nebyl připraven, tak bychom si tam mohli dát cokoliv, ale nebylo by to v souladu. A to, že to můžeme dělat až teď, tak přece není náhoda, že i další země, zejména okolní země, ať už to je Německo, Polsko, ale i další Belgie a Nizozemí, tak že připravují tu legislativu současně i s námi. To asi není náhoda, že nikdo čtyři nebo pět let nic nedělal, myslím v rámci ostatních zemí Evropské unie a najednou všichni připravují zpřísňující legislativu. No, je to právě proto, protože to navazuje na ten migrační pakt a nemohlo se to dělat předtím tak, aby to bylo komplexní a účinné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Žádnou další faktickou poznámku nevidím, v tom případě budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako první vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Ano, k panu Michalu Zunovi, vaším prostřednictvím, skutečně je to proto, že to navazuje na migrační pakt, ale na migrační pakt to navazuje proto, že migrační pakt vlastně obrazně zdvihl stavidla k možnosti využití kvót, k využití možností výpalného. A odstartoval to, co si všechny státy najednou uvědomily. V současné době probíhají (Potlesk poslanců hnutí ANO.) kontroly na hranicích, asi také ne bezdůvodně, a ty státy všechny si uvědomily, že proklamované fráze o hlídání Schengenského prostoru, schengenské hranice, o navracení uprchlíků, vždyť už víme, jaké jsou konkrétní výsledky. Oni prostě nejsou. Před sedmi lety ve Varšavě s panem kolegou Žáčkem a dalšími při návštěvě výboru pro bezpečnost a výboru pro obranu, obou výborů ve Varšavě jsme viděli na obrazovkách Frontexu, jak jednotlivé lodičky připlouvají. A oni řekli nic s tím dělat nemůžeme, to v podstatě jenom monitorujeme, ten stav trvá dosud, my to neumíme dosud, a protože se Česká republika, prostřednictvím pana Víta Rakušana, znovu říkám, bez schválení parlamentu, v podstatě bez vědomí vlády, přihlásila k migračnímu paktu, tak teďka sklízí ty důsledky a musí ty věci řešit.

Zákony 325 z roku 1999, to je zákon o azylu, a 326/99 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, byly mimochodem přijímány jako součást obrovského balíku zákonů podmiňujících vstup České republiky do Evropské unie. Zákony byly tehdy připravovány špičkovými odborníky Ministerstva vnitra za pomoci expertů ze Spolkové republiky Německo, konkrétně bavorského Ministerstva vnitra. Tyhlety věci byly připravovány špičkovými odborníky a jsou kvalitní. Jistěže lze nalézt ustanovení, která po letech zkušeností lze upřesnit nebo zpřísnit, a v tomto smyslu jsou předkládány s potřebným odůvodněním i pozměňovací návrhy k návrhu tisku 931. Ale rozhodně nelze říci, že novelizace těchto nebo dalších v tisku 931 dotčených zákonů bude mít významný vliv na bezpečnost či jiné sféry života v České republice.

Skutečnost, že tisk 931 není předlohou vládní, ale poslaneckou, napovídá, že v popředí stojí předvolební sebeprezentace předkladatelů a odvedení pozornosti od skutečného rizika pro Českou republiku, kterým je podrobení se takzvanému migračnímu paktu. Je třeba si uvědomit, že narušení demografické struktury České republiky populací s diametrálně odlišným hodnotovým žebříčkem a odmítajícím naše hodnoty by mělo trvalý a nevratný dopad na naši společnost nejen v oblasti bezpečnosti, ale i zdravotnictví, sociální, ekonomické i kulturní oblasti. Je třeba připomenout, že vláda Andreje Babiše dokázala uhájit demografickou strukturu naší země v době dosud největší migrační krize po roce 2015 reálně cíleného importu populace s diametrálně odlišnými hodnotovými žebříčky, zatímco naše současná vláda podpisem Víta Rakušana si podepsala importérům této populace do České republiky vlastně jakýsi bianco šek. Pokud dojde v důsledku tohoto podpisu k narušení této demografické struktury České republiky, nebude otázkou, zda v naší republice dojde ke střetu nekompatibilních civilizací, ale pouze, kdy se to stane. A my už to na západ od nás vidíme, kdo byl před 30 lety ve Francii a pojede tam dnes, kdo byl v Belgii, Holandsku a podobně. Česká republika má stále ještě šanci. Je třeba připomenout, že nyní došlo ke zničení Sýrie jako státu a předání jeho území různorodým uskupením, ne nepodobným Islámskému státu. To pochopitelně může kdykoliv iniciovat další exodus z této oblasti světa jak skutečných uprchlíků, tak ekonomických migrantů, ale i teroristů a zločinců. Česká republika nemůže být v pozici, kdy výše uvedenou směs populace dostane v rámci onoho takzvaného migračního paktu přidělenu jako kvótu, ani nesmí být obětí, kdy bude za odmítnuté migranty platit výpalné.

 

Pozměňovací návrhy poslanců ANO nejsou předkládány jako fíkový list, či chcete-li náplast na fatální chybu, kterou Vít Rakušan a vláda České republiky učinili přijetím migračního paktu. Jsou předkládány jako snaha ochránit co možná nejvíce občany České republiky před důsledky nežádoucí migrace. ANO trvá na odmítnutí současné vládní migrační politiky. ANO proti migračnímu paktu bude vyvíjet veškeré úsilí pro jeho zrušení, jeho nahrazení nebo minimálně o prosazení zásadních úprav s odstraněním povinných kvót a výpalného.

Nyní mi dovolte, abych odůvodnil a představil náš poslanecký návrh, který předkládá Jiří Mašek, Robert Králíček, Hubert Lang, Petr Sadovský, Pavel Růžička a Drahoslav Ryba. Pozměňovací návrh je v systému pod číslem 6779 a má následující obsah.

V první části jde o vložení nového § 3e o povinnosti žadatele spolupracovat. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je nově povinen plně spolupracovat zejména s ministerstvem a s policií a co nejdříve ministerstvu předložit veškeré dokumenty důležité pro posouzení žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ten moment spolupráce je tam nový a je velmi důležitý.

V části dvě je potom zkrácení obecné lhůty pro podání žaloby. Tam jde o zkrácení lhůty z jednoho měsíce na 15 dnů. Odůvodněním je návrat k právní úpravě, která se aplikovala do 1. července 2023 a která byla považována za dostatečnou.

Celý návrh na změnu zákona o azylu směřuje k celkovému zrychlení řízení, a to na všech stupních správního i soudního řízení. Tomu by mělo odpovídat i nastavení lhůt pro podání žaloby proti negativnímu azylovému rozhodnutí.

Nakonec úprava běhu lhůty pro rozhodnutí soudu o žalobě. Tady jde o to, že lhůta podle odst. 1 počíná nově běžet ode dne zahájení řízení o žalobě. Tato lhůta pak neběží po dobu, po kterou běží lhůta stanovená soudem k odstranění vad žaloby nebo lhůta stanovená soudem k předložení správního spisu. Odůvodnění. Je třeba zajistit, aby soud začal činit nezbytné procesní kroky co nejdříve po podání žaloby. Zároveň je však potřebné zajistit, aby lhůty pro rozhodnutí, které jsou nově pro soudy stanoveny pro všechny typy žalob ve věcech mezinárodní ochrany, měly takové parametry, aby nekladly na soudy takové nároky, které by mohly ohrozit řádné a spravedlivé přezkoumání azylových rozhodnutí, a to i v kontextu dalších navrhovaných úprav týkajících se soudního přezkumu.

Závěrem mi dovolte ještě jednou zopakovat. Azylový zákon je samostatný zákon v české legislativě. Fungoval a mohl by nadále fungovat i bez migračního paktu, a odvolávat se na to, že nyní jedině díky migračnímu paktu můžeme dělat nějaké úpravy v azylovém zákonu, to není pravda. Pravdou ale je, že my to musíme udělat, abychom zabránili tomu, že vy jste otevřeli stavidla migraci. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Robert Králíček, připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, dnes tu stojím nejen jako opoziční poslanec, dnes tu stojím jako člověk, který má na srdci bezpečnost a blaho České republiky, jako člen stínové vlády hnutí ANO odpovědný za vnitřní bezpečnost a migrační politiku. Právě v této oblasti je vidět, jak hluboko tato vláda klesla, jak bezostyšně podvádí občany této země, jak porušuje vlastní sliby, jak za našimi zády mění budoucnost naší země bez mandátu, bez studu a bez respektu.

V programovém prohlášení vlády z ledna 2022 se píše, cituji: "Budeme prosazovat přístup k migraci bez povinných kvót a prevenci nelegální migrace v místě vzniku." To je jediný závazek, který vláda dala svým voličům v oblasti migrace. Co ve skutečnosti udělala? Pravý opak. Ještě téhož roku v tichosti, skrytě, bez diskuse a bez mandátu začala jako předsednická země EU vyjednávat a následně schvalovat evropský migrační pakt, který právě ty povinné kvóty, které slíbila odmítat, ve skutečnosti obsahuje. Od té doby už jen lže, systematicky, promyšleně občanům do očí.

Petr Letocha, prostřednictvím pana předsedajícího, tu na začátku přiznal, že tento zákon je implementací migračního paktu. Michal Zuna a Vít Rakušan, ministr vnitra této země, opakuje jako mantru: "Migrační pakt žádné kvóty neobsahuje." Nebo: "Každý stát si může vybrat formu solidarity." To je bohapustá lež. Realita je úplně jiná. Ano, slovo kvóta v dokumentu nenajdete, ale najdete tam něco jiného - povinnou solidaritu. To znamená, že každý stát musí buď přijmout migranty, nebo zaplatit 20 000 eur za každého odmítnutého, nebo poskytnout jinou formu podpory. Jinými slovy, buď je vezmeš, nebo zaplatíš. Když nezaplatíš, dostaneš je povinně, protože ďábel se skrývá v detailu a ten detail se nazývá krizový relokační mechanismus. Ten je explicitně zakotven v nařízení o krizích a vyšší moci, které je součástí deseti legislativních aktů přijatých v rámci takzvaného Paktu o migraci a azylu.

Toto nařízení umožňuje, aby Evropská komise v případě mimořádného migračního tlaku navrhla povinnou relokaci migrantů a Rada EU, tedy ministři vnitra členských států, rozhodne kvalifikovanou většinou. Co to znamená? Že nás prostě mohou přehlasovat. Že Česká republika může být donucena přijímat migranty, i když to vláda odmítne. Takže když pan ministr tvrdí, že přerozdělování je dobrovolné, je to lež. Zcela vědomě lže. Proč? Protože se bojí pravdy. Protože vědí, že kdyby občané pochopili, co jim chystají, neprošli by v říjnu ani přes vlastní volební okrsek.

Tím se dostáváme k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o pobytu cizinců. Tohle není jen novela zákona, tohle je plíživý pokus o největší změnu migrační politiky od vstupu do EU. Děje se potichu, záludně a bez studu, a především bez odvahy a bez mandátu. Vláda se snaží občany obalamutit, že jim přináší zpřísnění migračních pravidel, že zavádí tvrdší režim. Zdánlivě ano, ale je to podvod. Tohle není zpřísnění. Je to maskování toho, že tato vláda chce implementovat migrační pakt, tiše a v přestrojení. Pamatujete na trojského koně, jak převezli Řekové Trojany? Tak teď chce tato vláda převézt všechny obyvatele České republiky.

Zatímco jiné země kolem nás - Polsko, Maďarsko, Rakousko, Slovensko a Nizozemsko - přistupují k migraci realisticky, chrání své občany, zpřísňují podmínky a hájí své hranice, naše vláda kývá a poslouchá Brusel. Německo migranty vítalo a Německo říkalo - my to zvládneme. A dnes?Zažívá teror v ulicích a explozi kriminality a po nás chce, abychom za jeho chyby platili. My však říkáme jasně: Tohle je Česká republika a my chceme o svých zákonech rozhodovat sami. Chceme sami rozhodovat o tom, koho přijmeme a koho ne. Víme, že vláda má většinu a zákony si navzdory svým slibům a vůli voličů protlačí.

Když už chtějí migrační pakt navzdory občanům implementovat, zkusíme alespoň minimalizovat jeho negativní dopady. Proto předkládáme pozměňovací návrh, který je uložen pod sněmovním dokumentem 6756, který zavádí možnost odmítnout či zrušit pobyt těm cizincům, kteří se opakovaně dopustí přestupku. Především v oblasti průmyslových zón Plzeňský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Pardubický, Středočeský a velkých měst, kde je zvýšená koncentrace cizinců ze třetích zemí, opakovaně z více míst, krajských úřadů, obcí i občanů zaznívá požadavek na řešení situací, kdy cizinci opakovaně páchají přestupky v oblasti veřejného pořádku, občanského soužití a majetku, například opakované krádeže v obchodech, ublížení na zdraví, hrubé násilí, použití pyrotechniky na sportovních utkáních a tak dále, aniž by takové chování mělo dopad na jejich pobytové oprávnění. Jde o takzvané přestupkové recidivy.

Situaci se dlouhodobě věnuje i expertní pracovní skupina pro řešení problémů spojených se zaměstnáváním cizinců v průmyslových zónách Královéhradeckého kraje, Plzeňského kraje, Středočeského a Pardubického. Zákon o pobytu cizinců upravuje důvody pro zrušení pobytu, které lze obtížně uplatnit na přestupkovou recidivu. Navrhuje se proto, aby opakované nežádoucí chování cizinců bylo možné postihnout neudělením nebo zrušením jejich pobytu.

S ohledem na povahu páchaných přestupků, na možnost sběru relevantních údajů se navrhuje, aby spáchání přestupků, které podléhá evidenci v Centrální evidenci přestupků, zejména proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku, třikrát za období 12 měsíců bylo důvodem pro neprodloužení nebo zrušení pobytového oprávnění, a to po posouzení všech dalších okolností. S ohledem na nastavené podmínky nemůže tento nový důvod pro neprodloužení nebo zrušení pobytového oprávnění ohrozit politiku zaměstnávání cizinců v České republice. Naopak návrh umožní cíleně postihovat pouze skutečné problémové cizince.

A my říkáme jasně, takoví lidé u nás nemají co dělat. Náš návrh reaguje na dusivou realitu běžných dnů v našich městech a obcích, na realitu, kde někteří cizinci narušují veřejný pořádek, kde se nechovají jako vděční hosté, ale jako nájezdníci.

Hnutí ANO bude bránit naši zemi nejen před nezodpovědnou vládou, ale i před falešnou solidaritou. Budeme bránit naše zákony, naši kulturu, naši bezpečnost, naše děti a hlavně naši budoucnost. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Michala Zuny. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. V projevu pana Králíčka zaznělo i moje jméno a zaznělo i v souvislosti s tím, že se jedná o podvod na voličích, že tato novela je nějakým způsobem podvod. Já důrazně zopakuji, že se jedná o zpřísnění migrační azylové politiky.

A jenom pro připomenutí si pojďme vyjmenovat ty body, co v tom je: ať už to je omezení podávání žádostí o azyl u osob, které se tím snaží vyhnout návratu, tedy v případě, že třeba soud v trestním řízení uložil trest jejich vyhoštění, anebo také omezuje možnost požádat o azyl u osob podléhající takzvaně readmisním dohodám, to znamená to v navracení ilegálních migrantů na hranicích. Je tam rychlejší vyhošťování osob, které nemají právo setrvat na území České republiky, či lepší kontrola žadatelů o azyl. Snížení standardu pro žadatele o azyl či rozšíření bezpečnostního a zdravotního prověřování včetně možnosti rozšíření možnosti použít informace z mobilního telefonu cizince nebo povinného epidemiologického screeningu. Zrychlení soudních řízení, zrychlení azylové procedury a také omezení zneužívání mezinárodních letišť k nelegální migraci.

To je osm klíčových bodů této novely, která vede ke zpřísnění azylové politiky. Není v ní žádné slovo o kvótách ani relokacích. A je potřeba důrazně odmítnout, že by se jednalo o nějaký podvod. Naopak je to krok správným směrem k tomu, aby Česká republika byla i nadále bezpečnou zemí tak, jako je tomu dnes.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další dvě faktické poznámky - nejprve pan poslanec Robert Králíček, potom pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Jednoduchá otázka na kolegu Michala Zunu, prostřednictvím pana předsedajícího. Je tento předložený zákon implementací migračního paktu? No je! Obsahuje migrační pakt povinnou solidaritu? No obsahuje! Tak co nás tu balamutíte? Vy tu předkládáte implementaci migračního paktu, která tu povinnou solidaritu obsahuje. Vy tu implementujete teď líbivá opatření. Ale ta nelíbivá, ta povinná solidarita, to povinné přerozdělení může přijít. Tak to řekněte na rovinu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji. Nyní pan poslanec Hubert Lang, připraví se pan poslanec Aleš Dufek - faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Já jsem se snažil na základě svého projevu ve druhém čtení být takový vstřícný, že jsem jenom řekl náš názor jako hnutí.

A můj osobní názor člověka, který se třicet let pohyboval v cizinecké policii, k panu kolegovi Zunovi, prostřednictvím vás, pane předsedající. Vy tomu opravdu věříte, co tady říkáte? Opravdu tomu věříte, že tím, že tady do zákona 325/1999 začínáte implementovat některé věci, jak říkal kolega Králíček, prostřednictvím pana předsedajícího, že to bude fungovat? Můžeme tedy tady opravdu... Já se asi přihlásím znovu do obecné rozpravy a můžeme se tady bavit o těch osmi bodech, o kterých vy tady hovoříte.

Vy opravdu, pane kolego, znovu prostřednictvím pana předsedajícího, věříte tomu, že ty jednotlivé body budou fungovat? Já jsem tady měl například lepší kontrola pobytu žadatele o azyl, což je ten třetí bod, nebo bod, který je například rozšíření bezpečnostního a zdravotního prověření. Budeme se tedy tady vzájemně přetahovat? Já se vás budu ptát. Nebo my se vás budeme ptát.

Máme tedy ty kapacity těch zdravotníků do těch zařízení? Máme ta detenční zařízení? To, co mi tady říkal kolega zpravodaj, já nejsem padlý na hlavu, pane kolego. Na Ruzyni ICP Praha Ruzyně, která má jediná mezinárodní tranzitní letiště, léta letoucí máme tranzit, máme tam záchytné zařízení, které bylo ale určené pro to, protože na Ruzyni přistane denně desítky letů a těch žadatelů o azyl se tam nějaké množství objeví.

Ale to, co vy tady navrhujete - vy hovoříte o tom, že tam lidé budou čtyři až šest týdnů, kde bude ten důsledný bezpečnostní screening, zdravotní screening. To znamená, na Ruzyni se to aplikovalo tak, že když tam někdo přišel, řekl azyl, tak tam policisté udělali základní úkony, předali ho odboru azylové a imigrační politiky, protože už to nepatřilo pod cizineckou policii, a ta osoba byla někam umístěna do vnitrozemí, kde když pánbůh dal, tak tam zůstala, když ne, tak se ztratila během týdne.

Tak neříkejte mi o tom, že máte právně na tuto vaši normu připravené detenční zařízení na ICP Praha Ruzyně, když tam to zařízení není! Můžeme tam zítra vyrazit jako členové bezpečnostního výboru. Ukažte mi detenční zařízení (Předsedající: Čas.) na ICP Praha Ruzyně s bezpečnostním aparátem na 24hodinové pokrytí směn, které bude reagovat na tyto vaše návrhy! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Pan poslanec Aleš Dufek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Aleš Dufek: Já bych chtěl říct jednu věc. Je samozřejmě jasné, že opozice v této chvíli využívá jakéhosi oslího můstku a prostě povídá tady o migračním paktu. Samozřejmě kdybychom měli oplácet stejnou mincí a zase to rozšiřovat, tak se pak můžeme bavit o tom, proč tedy tady máme tak málo lidí v České republice a tak mnoho je někde jinde a všichni tady chtějí chodit a co je vlastně hodnotová politika a jaké hodnoty kdo zastává a jakým způsobem my tady chráníme ty naše hodnoty.

Ale prostě stejně to musíme zúžit na úplně jednoduchou otázku. To znamená, tento balíček zpřísňuje podmínky pro migraci, nebo nezpřísňuje? Já si myslím, že zpřísňuje. Takže prosím vás, povídejme, povídejme, povídejme, ale přijměme to a posuňme to dál, protože to je pro Českou republiku potřeba, tady tento balík.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak já vám děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Pane předsedo Dufku, prostřednictvím pana předsedajícího, já bych s vámi mohl souhlasit, pokud řeknete ale celou pravdu. Vy říkáte jenom tu poloviční. Vy tady říkáte jenom ty benefity.

Tak řekněte na rovinu, že tento zákon, ano, zpřísňuje migrační pravidla. Jak bude fungovat, je otázkou. Protože já se také domnívám, že na to nejsme připraveni. Ale řekněte to bé, že pokud tento zákon přijmeme, že budeme muset i přijímat ty negativní věci, které plynou z toho migračního paktu. Řekněte to těm občanům. Pak to bude férová diskuse.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak ještě reakce pana předsedy Aleše Dufka. Prosím.

 

Poslanec Aleš Dufek: Myslím si, že migrační pakt jako jakákoliv jiná dohoda, jiná smlouva více subjektů vždycky přináší něco pozitivního a samozřejmě něco negativního.

 

Vy tady samozřejmě zmiňujete negativní stránky toho migračního paktu. Obávám se, že by ty negativní stránky zůstaly i za situace, kdybychom tenhle balíček nepřijali a kdybychom v podstatě té možnosti udělat tu pozitivní nevyužili. To je jedna věc.

A pak druhá věc. Tady je spousta věcí, které podle mě fungovat budou. já uvedu příklad (nesrozumitelné). To znamená, jednak je to konečně v podstatě vyvinutí nějakého tlaku na soudy, stanovení nějakých lhůt, které samozřejmě se budou dodržovat možná hůře, ale je to prostě nějaký tlak na ty soudy, aby tam někde se rok nebo dva neválely různé kasační stížnosti proti vyhoštění. Takže to si myslím, že je určitě jakoby pozitivně.

Potom pokud se týká těch opatření na tom letišti, já si osobně myslím, že je tam stanovená fikce, že i když ten dotyčný, co k nám někde na tom letišti v Ruzyni přistane, může být převezen do nějakého zařízení někde v rámci území České republiky a furt vzniká fikce, že nevstoupil vlastně na naše území... To znamená, to jsou prostě věci, které se snažíme nějak řešit.

Já vím, že máte pravdu, že tam žádné takové retenční zařízení není, ale jsou zařízení někde jinde. Takže prostě politika je vždycky umění možného. A já se osobně domnívám, že v rámci těch možností, které jsou samozřejmě omezené tím, že jsme středoevropská země a sousedíme tady s nějakým prostorem, jsme udělali, co jsme mohli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Hubert Lang, potom pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Já bych chtěl ocenit pana Dufka, který se snaží aspoň nějak přibližovat ty naše názory, byť jsme se nedozvěděli to zásadní - co přináší ten pakt víz a migrace. Proč najednou je taková obrovská snaha? Vy to zdůvodňujete tím, že říkáte, že tím, že finálně se udělal pakt víz a migrace, tak my teď na to jakoby postupnými dílčími kroky reagujeme, ale reagujeme tak, že zpřísňujeme jakoby národní zákon o azylu 325/99 Sb. Ale nechcete úplně říct to, co z vás nemůžeme vyrazit, že to je vlastně implementace toho paktu víz a migrace, jo? Protože pakt víz a migrace tak, jak byl přijatý, a bohužel, bohužel za velkého přispění našeho předsednictví - a to je to, co vám nejvíc vyčítáme, že na tom nebyla nějaká naše shoda, že vy jste tam prostě byli, já nevím, submisivní, nedokázali jste prostě možná docenit ani politicky, ani jinak to, co to všechno přinese.

A nyní, protože jsme v roce voleb a naši občané vidí, dennodenně jsou konfrontováni s tím, co se děje v té západní Evropě, co se děje v tom Německu, co se děje v tom Rakousku, co se děje v té Francii, ty různé útoky a tak dále, a my prostě jako suverénní strana říkáme, že to my tady nechceme.

Já ve všech svých projevech říkám - my máme za pět minut dvanáct nebo máme možná dvě tři minuty po dvanácté hodině. A já opravdu nechci jako český politik, jako člověk, který se zabývá bezpečností, abychom toto dostali na naše území. Ale bohužel ten pakt víz a migrace, protože všechno je spojené se vším, je to spojené i se zákonem o tom azylu, tak vlastně všechno to je dohromady. To znamená, my opravdu budeme muset ty kvóty přijmout a ti lidi nám sem budou takovíto přicházet, ti nebezpeční. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Přeju pěkné odpoledne, vystřídali jsme se při řízení schůze. A nyní s faktickou paní předsedkyně Alena Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji mockrát, paní místopředsedkyně. Já jdu trošku z jiného soudku, a to organizačního. Nehledejte v tom žádnou obstrukční techniku, je to pouze naprosto technická věc.

Protože není žádná pauza na oběd, se kterou jsme trošku počítali, tak já jménem klubu hnutí ANO beru 30 minut na poradu klubu hnutí ANO, máme tiskovou konferenci, takže toto je pragmatický důvod. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Čili vyhlašuji přestávku do 14.01 na poradu a na přání klubu hnutí ANO. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 13.31 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.01 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vypršel čas vyžádaný na přestávku a my můžeme pokračovat v našem jednání.

Nejprve načtu omluvy, co v mezičase dorazily. Omlouvá se pan místopředseda Jan Bartošek od 13.40 hodin z pracovních důvodů, Roman Bělor od 12 do 15.30 hodin z pracovních důvodů, Josef Bernard od 10.20 hodin z pracovních důvodů, Stanislav Fridrich od 10 do 15 hodin ze zdravotních důvodů, Petr Gazdík z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Igor Hendrych od 15.30 hodin ze zdravotních důvodů, Pavel Kašník z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Karel Krejza z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Ladislav Okleštěk z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Pavla Pivoňka Vaňková od 13 hodin z pracovních důvodů, Lucie Potůčková z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Michael Rataj od 12 do 15 hodin ze zdravotních důvodů, Ivo Vondrák od 14.30 hodin z rodinných důvodů, Petr Vrána z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů.

A z členů vlády Mikuláš Bek z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní se tedy vracíme do rozpravy tam, kde byla přerušena, a sice čekala tam faktická poznámka pana poslance Martina Exnera. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Exner: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem chtěl zareagovat opravdu faktickou poznámkou na svého předřečníka pana Langa a pana Králíčka a pana Maška. Já jsem si vzal rámcovou pozici vlády Andreje Babiše z 20. října 2020, se kterou se odjíždělo na vyjednávání o migračním paktu. Vyjednával to tehdy pan ministr Jan Hamáček a chtěl bych zacitovat. Uvádí se v ní: Česká republika bude proto během projednávání volat po širším uchopení solidarity, která by měla nabídnout extenzivní paletu možností podpory zasažených členských států a neměla by být definována pouze relokacemi či sponzorováním návratů.

Na jiném místě se uvádí: Česká republika dlouhodobě podporuje třetí země a členské státy v první linii při ochraně vnějších hranic a zvládání migračního tlaku, a to především operativně, expertně, technicky a finančně. Tyto formy solidarity je připravena nabízet a poskytovat i nadále.

A právě přesně v tomto duchu pokračovala vláda premiéra Fialy a přesně v tomto duchu pokračoval ve vyjednávání pan ministr vnitra Rakušan. A ještě bych chtěl dodat, že právě migrační pakt umožnil tu materiální pomoc, finanční pomoc a relokace, dal je na stejnou míru, a chtěl bych připomenout panu kolegovi Langovi, prostřednictvím paní předsedající, že platilo a platí stále, že země mohou udělat lustraci každého uprchlíka a odmítnout uprchlíky, které považují za rizikové. Takže i tam máme možnost si vybírat. Nemůžeme si vybírat... Takhle. Můžeme si vybírat samozřejmě z těch tří druhů pomocí, ale i když došlo na relokace, tak jsme si mohli vybírat konkrétní lidi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času. A ano, nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang ve své faktické a v reakci na probíhající rozpravu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Já bych chtěl poděkovat panu Exnerovi za exkurs do minulosti. Když pan ministr vnitra Rakušan přijel a tady nám mával nad hlavou v uvozovkách tím, jak vyjednal fantastický pakt víz a migrace, jak vlastně nemusíme přijímat ty migranty, jak je to všechno zalité sluncem, tak když potom jsme se z toho všichni vzpamatovali a zjistili jste i vy vlastně, byli jste překvapeni jako koaliční partneři, ne pan Exner, protože ten je ze stejné strany jako pan ministr vnitra, ale ti ostatní koaliční partneři, když byli překvapeni, tak se nejenom začalo hledat, jak to vlastně je tedy, jestli je tam nějaká rámcová pozice, na základě čeho vlastně pan ministr vnitra Rakušan vyjednával tu věc. Asi se k tomu musíme vrátit tady, když jsou tady vytahovány tyto věci jakoby zpětně.

Operovalo se i jakousi pozicí vlády předchozí, kdy Ministerstvo vnitra samozřejmě nemělo hnutí ANO, byl to pan Hamáček, byla to nějaká pozice, která byla jednorázově prostě dělaná pro nějaké jednání tehdejšího pana ministra vnitra Hamáčka, a vy jste se potom na to odkazovali. Pan kolega Mašek tady o tom velice dobře hovořil. Pan zbytečný ministr, pan Dvořák, když potom ještě byl jakoby čerstvý, on už teďko už je zocelený, teďko už dokáže argumentovat a podobně, ale tehdy byl takový jakoby úplně v tom počátku, tak vlastně to přiznal. Přiznal částečně, že ty věci, že prostě to tak nebylo, a vy jste potom hledali zpětně, jste se snažili prostě z toho nějak dostat jako koalice, že prostě někdo, kdo je první místopředseda vlády, někde jedná a neví o tom ostatní koaliční partneři. Nevěděl o tom tehdy asi pravděpodobně ani premiér a strašně se vám hodila ta rámcová pozice, která prostě, ten materiál, já ho někde mám, možná bych ho ještě vyhledal. Netušil jsem, že až takhle se k tomu budeme dalece vracet. Takže to jenom pro dovysvětlení pro kolegu Exnera, prostřednictvím vás, paní předsedající. Případně se ještě přihlásím. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Pan poslanec Martin Exner nyní zase zareaguje na průběh rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Martin Exner: Samozřejmě, že pokud je nějaká pozice vlády a ta pozice se nemění, tak platí i nadále. A pokud se týká mandátu, tak jednak projednávalo se to jak na evropském výboru, tak jsme o tom mluvili na výboru pro bezpečnost a mandát pro jednání dala rada pro spravedlnost a vnitřní věci, což je samozřejmě vládní orgán, a ten mandát zase potvrzoval tu stejnou pozici, jaká byla v té předchozí vládě. To znamená, mohu z toho zacitovat: "Pozice České republiky k povinným relokacím se neměním, naopak požadujeme, aby všechny typy solidárních opatření, v závorce relokace, finanční příspěvky, posilování kapacit, byly na stejné úrovni a členský stát si mohl vybrat, jakým způsobem bude přispívat." A to se přesně stalo. Takhle se to vyjednalo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní se dostáváme zpět do obecné k přihlášeným. Pan předseda Marek Benda není přítomen, takže jenom ztratí pořadí. A nyní vystoupí pan poslanec Petr Letocha.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych teďko chtěl ještě jednou vystoupit k tomuto tématu, zejména proto, že bych rád také načetl pozměňovací návrh v reakci na rozpor mezi textem zákona, takzvaný lex Ukrajina, a aktuálními rozsudky Nejvyššího správního soudu v oblasti týkající se takzvaně druhotných pohybů držitelů dočasné ochrany nebo osob, které se dočasné ochrany vzdaly, a rovněž v reakci na vývoj na úrovni Evropské unie se doplňuje nový důvod nepřijatelnosti žádosti o dočasnou ochranu. Česká republika je v Evropské unii dlouhodobě první v počtu držitelů dočasné ochrany per capita. Toto klade značné nároky na celý systém zajišťující důstojný život osob vysídlených z Ukrajiny v důsledku konfliktu.

Stát - a nejen stát - k zajištění tohoto standardu vynakládá značné finanční, personální, technické, administrativní a jiné úsilí. S ohledem na nestabilní vývoj konfliktu a možné scénáře a predikce dalšího vývoje je třeba mít stále v rezervě kapacity pro nově příchozí, kteří stále přicházejí, a hlavně i pro případ zvýšených nových příchodů.

Není proto možné při konstantním a dlouhodobém zatížení novými příchody a osobami v systému české dočasné ochrany akceptovat další prohlubování rozdílu v zatížení systému per capita v Evropské unii. Osoby, kterým byla dočasná ochrana udělena jiným členským státem Evropské unie, a to bez ohledu na to, zda dočasné ochrany nadále požívají, nebo se jí za účelem vykonání druhotného pohybu vzdali, mohou v případě zájmu o pobyt v České republice, například za účelem práce nebo studia, využít žádosti o pobytová oprávnění na generálním konzulátě České republiky ve Lvově, a to i bez povinnosti osobní přítomnosti. Na osoby, které se potřebují z jiného státu přesunout do České republiky za účelem sloučení s rodinou, se navrhovaná úprava nevztahuje, těmto osobám je běžně udělována dočasná ochrana za účelem sloučení rodiny.

Návrh vychází ze směrnice 2001/55/ES o dočasné ochraně, která rovněž počítá se spravedlivým rozdělením břemena mezi členské státy. Návrh se nijak nedotýká rozsudku soudního dvora Evropské unie, který Česká republika respektuje a který se týká prvotního výběru země podání žádosti o dočasnou ochranu. Návrh míří na situaci druhotných pohybů, které nejsou směrnicí o dočasné ochraně upraveny a rozsudek se k této situaci nevyjádřil. V případě, že tedy hrozí riziko vyčerpání kapacit, což již Česká republika na úrovni Evropské unie několikrát oznámila, může Česká republika tuto skutečnost notifikovat Evropské komisi a uplatňovat nový důvod nepřijatelnosti žádosti o dočasnou ochranu. Já se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím také v podrobné rozpravě a zatím děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je v pořadí paní poslankyně Zuzana Ožanová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážená paní předsedkyně, já požádám o přeřazení za kolegu Bendu, jelikož jsme domluveni, že budu mluvit po něm.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Výborně. Děkuji pěkně. Nyní pan poslanec Žáček.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuju za slovo. Já jsem byl ochotný našeho ctěného předsedu klubu pustit před sebe, ale řekl mi, že mám mluvit krátce a že můžu mluvit před ním, tak se toho úkolu zhostím.

Já bych využil toho, že řada věcí zde byla řečena, nebudu tak emocionální jako někteří kolegové - byť to navýsost politické téma rozhodování o migraci a azylu je zjitřené. Bylo by tomu tak, věřím tomu, i kdybychom nebyli v předvolebním období. Já bych ale položil jednu racionální otázku, protože zde jsou často preferovány některými politickými subjekty národní řešení. Že prostě musíme - vyřešíme to, pokud opevníme Českou republiku, pokud přijmeme nějaké řešení a potlačíme evropské. Ale když se podíváme na mapu, kde jsme? V srdci Evropy v centru Evropy. Většina těch nelegálních migrantů nelítá přes Ruzyň, ale dostává se pozemní cestou. Zpravodajské služby, bezpečnostní - Policie České republiky nám ukazovala ty mapy včetně počtů v době krizí, kudy to šlo, kudy byli pašováni, kudy se prolamovali přes platné státní hranice. Čili jinými slovy - můžeme my nějakým legislativním aktem v České republice ovlivnit situaci ve Středomoří? Můžeme tím ovlivnit situaci na řecké, italské či jiné hranici? Můžeme tím ovlivnit situaci v Srbsku, v Maďarsku, na Slovensku? Nemůžeme. Co můžeme dělat a co musíme hledat, je evropské řešení. Bez tohoto prostě nejde. Samozřejmě na evropské úrovni, víme to všichni, ta jednání trvají, je to velké množství států, velké množství zájmů. Já dojdu k tomu, jak jsou ty zájmy - jak jsou vnímány odlišně u nás, jak jsou vnímány na vnější evropské hranici. A samozřejmě těch jednání se účastníme, já jsem rád, že máme velmi aktivní zástupce Ministerstva vnitra, velmi aktivní zástupce vlády v těchto jednáních.

Dneska jsme v té iniciativní skupině spolu s Itálií, Dánskem, dalšími státy a není to nějaká věc letošního roku, trvá to nějakou dobu. Snažíme se tlačit na příslušné evropské orgány, abychom prosadili co nejvíce našich zájmů, protože ne všechno se nám musí líbit, ale i když pak ten konsensus, který je dohodnut na evropské úrovni, je předložen všem těm státům a je nutné se zodpovědně rozhodnout a vyvážit, co je přínosem, co je nedodělkem a co třeba je negativem, tak pak je ta chvíle se toho rozhodnutí, kdy přestanou platit výkřiky, které zde si můžeme dovolit emocionálně zde ve Sněmovně, a kdy musíme opravdu vážit, jestli tím, že něco zamítneme, vetujeme, tak jestli řadu věcí prostě neshodíme pod stůl, které nakonec dopadnou na nás, i když jsme ve střední Evropě.

A teď dojdu a ukážu to na příkladu přes náš výbor pro bezpečnost. Samozřejmě, a myslím, že (nesrozumitelné) Sněmovna, a všichni to víme, že náš výbor pro bezpečnost se tomuto tématu vlastně spadajícímu do naší výsostné kompetence, velmi věnuje. Já bych zmínil nejenom nějakou diskusi, kterou máme průběžně, ale i návštěvu jednu minulou a jednu nadcházející, která se toho bude velmi muset týkat.

Je to návštěva, jestli si dobře vzpomínám, předloňského konce roku, která se týkala Řecka. Byli jsme nejenom jednat v Aténách na ministerstvu u dalších institucí, které se zabývají otázkou ochrany vnější hranice, v tomto smyslu řecké i evropské. Byli jsme i na Lesbosu, byli jsme i v tom prvním táboru, který zachytává ty nelegální migranty. Byli jsme konfrontováni s jejich prosbami, žádostmi o podporu, o pomoc, aby mohli zesílit své pravomoce a mohli řešit ty věci, které my řešíme - až když ti lidé projdou až sem - řešíme tady, tak aby je mohli řešit a zastavit podstatnou část nelegální migrace - protože oni nám říkali, že nevěří tomu, že by šla zastavit úplně na té vnější hranici - ale potřebují naši pomoc v  legislativě.

A o tom podle mého názoru je ten proces, který dneska na evropské úrovni probíhá, a o tom je také to doplnění prázdného místa, které by zůstalo nevyplněno mezi těmi státy, zejména Německem, které - to víme všichni - je tím cílovým státem - i když (se) to dneska, to paradigma, také to víme, v Německu mění a Německo už nebude tak příznivé vůči těmto migrantům - tak my musíme vyplnit to místo, abychom ty pravomoce měli velmi podobné, ne-li stejné jako okolní státy, Polsko, Německo a řada dalších.

V té chvíli - myslím, že to bylo nějak z organizačních důvodů, z časových důvodů - jsme tam byli jenom koaliční poslanci v tom Řecku, přestože ty informace - nebo právě proto, že informace byly klíčové, důležité, dělali jsme z toho poměrně přehlednou zprávu, předávali jsme ji všem kolegům ve výboru, čili i kolegům z opozice, byla vyvěšena na webu. A teď můžu zase s radostí jaksi potvrdit, že příslušné orgány - organizační výbor a tak dále - Poslanecké sněmovny vyhověl naší žádosti toto navýsost politické téma zhmotnit v rámci výboru tím, že nám schválil výborovou cestu šesti členů výboru - zase tady už zástupce koalice i opozice - do Itálie, konkrétně na Lampedusu, což si myslím, že je ostrůvek velmi symbolický pro opatření nejenom italské vlády, nejenom italských národních bezpečnostních orgánů, ale i evropských orgánů včetně Frontexu, odkud je organizována opatření vůči severní Africe, vůči všem těm nelegálním snahám o průnik do evropského prostoru.

Tady bychom se měli na místě seznámit s tím, jaké oni řeší problémy, jak jim můžeme pomoci, a podle mě na některé otázky, které si zde velmi emociálně pokládáme, tak tam odpověď dostaneme.

Protože jestliže chceme zabránit, aby Řecko, Itálie byly součástí nějaké větší vlny, která je mnohem větší než to, kdo by individuálně třeba dneska se snažil dostat do České republiky přes mezinárodní letiště Ruzyně - tak my musíme prostě vytunit, vyztužit tu pomoc, podpořit orgány bezpečnostní, ať už evropské, nebo národní, v tomto případě italské, které jsou na té vnější hranici.

Navštívíme také samozřejmě v Římě partnerský výbor bezpečnostní, s kterým budeme jednat. Se všemi těmi orgány - myslím, že tam bude i nějaká agentura OSN - a pak také vlastně navštívíme štáb operace Sofia, která je nástupnickou operací - na úrovni EU - Frontexu, dalších orgánů, který by měl zachytávat tu vlnu - případnou - nelegální migrace, pomáhat těm národním orgánům.

Čili to by nám mělo - myslím si, že ta cesta přichází v pravou chvíli, v polovině června, to by nám mělo pomoci zkvalitnit a možná zvěcnit a  jaksi odemocionálnit naši diskusi před nadcházejícími volbami. Myslím, že to bude pro nás jak pro členy z řad koalice, tak opozice velmi přínosné. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu poslanci Pavlu Žáčkovi, a než vystoupí pan předseda Marek Benda, tak se s faktickou hlásí pan poslanec Hubert Lang. Prosím, umějte se slova.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní místopředsedkyně. No, já bych panu kolegovi Žáčkovi, prostřednictvím vás, paní předsedající, ano, jsou nějaké cesty bezpečnostního výboru. Podíváte se na ty věci a ve své podstatě vždycky je potom konstatováno stále to samé, a to je to, co zde říkáme my, anebo to, co by obecně asi mělo platit. A proto jsme si udělali třeba ten Schengenský prostor. Jak se prostě rozšiřovala Evropa, tak se přijímaly do toho Schengenského prostoru další a další země a mimo jiné je to také třeba to Řecko. Řecko, jsou tam nějaké ostrovy, ale je to mořská hranice, a my, když už prostě jako nevíme kudy kam, protože třeba ta situace je neúnosná, že se někde něco stane a samozřejmě potom se ptá občanská veřejnost, ptají se novináři, no tak vždycky vystoupí politik a řekne musíme ochránit vnější schengenskou hranici, musíme zpřísnit návratovou politiku. To jsou ty obecné floskule. Já jsem o tom hovořil tady předevčírem, to jsou věci, které jsou všem jasné, proti tomu nikdo nemůže říct ani slovo, ale potom musíme taky říct to B - jak to jako máme teda udělat? My jsme tady uprostřed Evropy, to já s vámi souhlasím, samozřejmě jsou mi jasné ty cesty, ty trasy, ať už je to balkánská cesta nebo je to ta střední (cesta?), severní, jižní a tak dále, to všechno je známé a existují na to jasné postupy, kudy to chodí a v jakých časových relacích. Ale v létě, v zimě, když je moře klidné a když je zase neklidné, tak to chodí přes tu balkánskou cestu a podobně. Není to tak dlouho, co tady bylo pořád dehonestováno Maďarsko, které svým způsobem udělalo plot, že jo, napřed to bylo špatně, potom najednou jsme byli rádi za ten plot, že ho máme, takže ona ta situace není, není úplně jednoduchá. A jako budoucnost Evropy bude hodně teďko odvislá od toho, jak se vlastně zachovají ty okolní státy, jak se zachovají ty velké země, jako je třeba to Německo, protože tam kdyby prostě ty podmínky se měly změnit, tak se může ten Schengen klidně rozpadnout. Já se ještě případně přihlásím. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní tedy vystoupí pan předseda Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já chci vystoupit k pozměňovacímu návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, jedná se o pozměňovací návrh mě, kolegy Blažka a kolegy Dufka, respektive pana ministra Blažka, který tady dnes není přítomen, který by ho normálně přednášel. Jde o větší část tisku 777, novelu soudního řádu správního, který byl vládou řádně projednán, byl řádně předložen, a přestože vím, že paní kolegyně Ožanová, a nepochybně mi to bude přičteno ke zlému, ho opakovaně navrhovala projednat, prostě časový prostor na to dokončit jednání o tomto tisku nebyl a je zcela zjevné, že už nebude. Jedná se o věci, které jsou dlouhodobě praxí správních soudů i teorií popsány, protože soudní řád správní na rozdíl od například občanského soudního řádu a dalších věcí se mění opravdu velmi výjimečně, poslední změna zásadnější, byla v roce 2011 zákonem 303 (Zákon č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.).

Dnes v migračním paktu je soudní řád právní otevřen právě proto, aby bylo možné některé věci související s migrací upraviti, proto jsme se rozhodli, že větší část tohoto tisku 777 se pokusíme této Sněmovně předložit jako pozměňovací návrh a vycházím z toho nálezu Ústavního soudu, který nám sdělil a řekl, že pokud ve Sněmovně hlasuje ústavní většina, pak se nejedná o přílepek. Tady se nejedná úplně o typický přílepek, protože říkám soudní řád správní je otevřen, některé věci s tím bezprostředně souvisejí, například věci jako jsou rozhodování samosoudců, zesílení pravomocí asistentů a členů Senátu a další věci, ale uznám, že jsou věci, které nesouvisejí, a že na to budeme potřebovat souhlas většiny Sněmovny. Já to nebudu zdůvodňovat, protože si myslím, že ti, kteří to chtějí znát, to vědí. Ostatní si to mohou přečíst v důvodové zprávě, která je k tomu samozřejmě podána, jak sněmovnímu tisku 777, tak k tomu dokumentu, který my předkládáme. Jenom bych chtěl tady slíbit, že podpořím, pokud bude zájem projednat věc na ústavně-právním výboru, a že jsem připraven, pokud bychom zjistili, že některé věci jsou například i třeba pro menšinu opoziční v této Sněmovně komplikované, takže by se vyňaly na samostatné hlasování a neprošly v případě, že bychom si řekli, že to ohrožuje přijetí celého tohoto zákona a o azylu, tak bych ten návrh stáhl jako celý. Přesto si myslím, že to je užitečné, že jsme schopni se napříč touto Sněmovnou dohodnout, takže ten návrh v podrobné rozpravě podám. Tolik k tomu já, alespoň stručné zdůvodnění. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní vystoupí návazně paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Ve své podstatě kolega Benda, vaším prostřednictvím, již uvedl, že nějakým způsobem jsme spolu už o tom jednali, nejenom spolu, ale i s dalšími. Já jenom, já si neodpustím tak jako doma, tak jako jindy, já jsem vám to říkala. Já vím, že je to klišé, a on to kolega Benda zmínil, já jsem opakovaně žádala o předřazení novely soudního řádu správního právě proto, že opravdu ta novela, tisk 777 reaguje na praxi, je tam mnoho dobrých změn, je vyvážená, opravdu, snaží se zamezit nějakému zneužívání práva, na druhé straně, posiluje ochranu práva a tak podobně. Opravdu ten tisk 777 je velmi dobře napsán a já si dovolím připomenout, Sněmovně byl rozeslán 28. 8. 2024. Já jenom připomenu, že jsem to chtěla předřadit několikrát s argumentací, že když se předřazují tisky, na kterých zjevně není velká shoda a jejichž projednávání trvá několik hodin, že jsme mohli během 15 minut už zahájit tisk 777. Děkuju kolegovi Bendovi, že to uznal.

Teď k tomu samotnému pozměňovacímu návrhu. Vzhledem k tomu, že byl načten teprve včera, já jsem se už na něho dívala, a tak, jak kolega Benda předestřel, ještě se na něho podíváme, sejdeme se, taky se domnívám, že by to mělo projít ústavně-právním výborem, ve své podstatě nemyslím celý zákon, ale ta novela soudního řádu správního, protože opravdu to jsou detailní věci. Já třeba bych se chtěla zabývat ještě co se týče doručování, tam jsou docela zajímavé věci. Já si myslím, že jsme schopni se domluvit, že to případně projednáme na ústavně-právním výboru za přítomnosti Ministerstva spravedlnosti, protože to chceme čistě po odborné stránce. Uznávám, že tam jedna věc, která se týká tohoto, této novely o azylu, a to je doplnění § 31 odst. 2, kde specializovaný samosoudce by také se zabýval dočasnou ochranou, to znamená, že by to nemusel projednávat Senát. Pokud se týče těch asistentů soudců, ono to ustanovení je výborné jenom v tom původním návrhu 777 a je to ještě navíc propsáno do zákona o soudech a soudcích. Ale já víc k tomu nebudu hovořit, my jsme se dohodli, že se ještě na to pod podíváme, zda k tomu máme výrazné rozpory, či nikoliv, a předpokládám, že bychom to ještě probrali na ústavně-právním výboru, a ještě naposledy pro kolegu Marka Bendu, vaším prostřednictvím: já jsem ti to říkala.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za toto. Nyní vystoupí opět pan poslanec Petr Letocha.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Já bych chtěl reagovat na to, co se tady stalo v pauze, kterou si vzalo hnutí ANO, mělo tiskovou konferenci a vzalo si ji vlastně proto, aby opět šířili lži, tak, jak tomu bylo tady v Poslanecké sněmovně, nicméně v Poslanecké sněmovně jsme na to mohli reagovat, takže i ještě jednou bych teda chtěl zopakovat, že to, co pan kolega Robert Králíček, vaším prostřednictvím, pronesl na tiskové konferenci, prostě pravda není. Není pravda, že by náš návrh zákona obsahoval jakoukoliv solidárnost.

A když se podíváme na migrační pakt jako takový, tak přímo bych si dovolil citovat z krizového nařízení, kdy se tam jasně píše, že při výběru druhu solidárních opatření bude plně respektována diskreční pravomoc členských států. Takže my si opravdu budeme moci vybrat jednu z těch tří variant a nikdo nás ve výsledku nebude moci donutit k tomu, abychom tu pomoc poskytli.

Ale na druhou stranu si řekněme, že migrační pakt tady jednoduše vznikl proto, abychom řešili tu migraci, abychom nějakým způsobem skutečně solidárně pomohli, ale tohle nebude řešit tahle vláda, tohle bude řešit příští složení Poslanecké sněmovny, příští vláda. V tuto chvíli se skutečně bavíme pouze o těch osmi bodech, které nám umožňuje migrační pakt zavést do naší legislativy, a je to skutečně významné zpřísnění této legislativy.

Ještě bych se rád vyjádřil k tomu, že to je poslanecký návrh. Ano, je to poslanecký návrh. Je to klasický instrument, na který český parlamentarismus pamatuje. My jsme ve chvíli, kdy byl migrační pakt schválen, tak jsme začali pracovat, respektive Ministerstvo vnitra začalo pracovat na přípravě této novely. Samozřejmě, že my jako koalice jsme byli v komunikaci, proběhlo několik jednání ještě před tím, než jsme poprvé pozvali opozici na schůzku, ano, na tu schůzku, na kterou opozice nepřišla. A je to za nás natolik důležité, že jsme se snažili to projet formou zrychleného čtení podle § 90.

Nakonec je tady řada pozměňovacích návrhů, takže to naprosto respektuju, že jste to nějakým způsobem nechtěli podle tohoto zrychleného paragrafu vyřešit. A já doufám, že se nakonec dohodneme na tom, že tento zákon je důležitý, myslím si, že i některé pozměňovací návrhy od opozice budou zváženy tak, že je možné, že je podpoříme. Těším se na to, až to budeme probírat na výboru. Ale hlavně na to, že to stihneme udělat v tomto volebním období.

Ale ještě jednou bych se rád ohradil proti té lži, kdy já sám a pan ministr vnitra je nařčen z toho, že lžeme, že to snad obsahuje nějaké solidární mechanismy. Ne. Tento návrh zákona skutečně žádné solidární mechanismy neobsahuje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s faktickou poznámkou pan poslanec Robert Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobře, řekněme si to na výboru, tam si to můžeme odcitovat, ale v těch nařízeních o krizi a vyšší moci, které je součástí deseti těch legislativních aktů, tak tam to jasně je, že Evropská komise v případě mimořádného migračního paktu nás prostě může přehlasovat.

A vy tady pořád to bagatelizujete, že to není problém, že tu nemáme migranty. Ale on to tady říkal několikrát Hubert Lang. No, tak si řekněme na rovinu, jak jsme připraveni, kolik těch míst v těch detenčních zařízeních máme? No, máme jich tam tisíc, to řekl pan Letocha dobře; 450 pro ženy s dětmi a zhruba 550 pro muže.

A já se vás zeptám, kolegové, víte, kolik bylo zadrženo nelegálních migrantů na česko-německé hranici podle statistik české policie v roce 2023? Já vám odpovím, 450. Víte, kolik jich bylo zadrženo podle statistiky německé policie? Zhruba 14 nebo 16 000 těch migrantů! A jestliže policie, jestliže Německo ty hranice zavře, tak i kdyby sem poslalo deset procent, to je 1 400 lidí. No, kam je dáme? Na to nejsme připraveni.

Cizinecká policie je nějak poddimenzovaná, podfinancovaná a za čtyři roky se na Ruzyni (?) ani nekoplo. Tam není žádné další detenční zařízení, které tam mělo být. Vy to máte hezké jenom na papíře, jenom na papíře.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang, poté pan poslanec Petr Letocha, oba ve faktických.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní místopředsedkyně. Já bych navázal na svého kolegu Roberta Králíčka. To jsou právě ty věci, které potom jako jsou, jak to budeme dělat? Na mě se obrací samozřejmě lidé z toho systému a říkají prosím vás, to nemyslíte vážně! Opravdu, jak to máme dělat? Nehledě na to, že Německo je po volbách, Německo výrazně teda změnilo ten svůj náhled, Rakousko má jiný náhled, Polsko řeklo, že vůbec nebude pakt víz a migrace respektovat, například, podobný názor má i Maďarsko. A my se tady najednou můžeme dostat do nějaké kapsy. Ale prosím vás, novela zákona o azylu nás z té kapsy nevytáhne. Protože jestliže Němci uzavřeli svůj obvod státní hranic, zachovali si svoji Landespolizei, zachovali si Bayerische Grenzpolizei, tak oni takhle lusknou, jak jsem psal na Facebooku, vymetou pavučiny z těch budek, prostě postaví tam staticky ty policisty; do 50 kilometrů můžou dělat (nesrozumitelné) pátrání do vnitrozemí a oni každý den vám nachytají hromady lidí, kteří procházejí v rámci nelegální tranzitní migrace. Protože i když to chodí přes Polsko, chodí to přes nás, tak my jsme měli statisticky zachyceno v rámci nelegální tranzitní migrace kolem asi 225 osob. Ale jenom za měsíc leden, únor na bavorském nebo saském úseku byly desítky a jsou to spíš nižší stovky lidí, které už Němci takto nám vrací v rámci takzvaného odepření vstupu, kdy dokonce nemusí ani naše orgány vyrozumívat o tom, že nám někoho chytí.

Takže aby to bylo jasné všem, ten člověk nějakým způsobem v rámci nelegální tranzitní migrace se dostane přes naše území do Německa, Němci, protože mají na to síly a prostředky ho tam "sloví", odvezou ho na státní hranici, řeknou mu ne, ne, ne, azyl už teďko fungovat nebude podle nových pravidel, a překopnou ho zpátky do České republiky. To se, prosím vás, fyzicky děje. A mně se to samozřejmě nelíbí. Já se ještě přihlásím, protože chci v tom pokračovat, nebo se možná ještě přihlásím do té rozpravy, abych to ještě ozřejmil. Takže prostě není to tak jednoduché, jak to na tom papíře vypadá.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Petr Letocha.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Opět bych chtěl reagovat na to, co tady padlo. Musíme si uvědomit, že již teď existují nějaké readmisní dohody, které v podstatě mohou v rámci států ty nelegální migranty vracet, pokud zjistí, odkud ten migrant přišel. A to se také děje. To znamená, pokud k nám budou vráceni migranti z Německa, tak my samozřejmě i díky této novele zákona budeme mít více možností, jakým způsobem zjistit třeba, odkud přišel, budeme moci mu z jeho mobilního telefonu třeba na základě dat GPS zjistit jeho polohu.

Ano, nemusí to být instrument, který bude fungovat vždy, pokud si třeba obstará mezitím jiný telefon, ale je to něco, co zavádí tato novela, a je to právě to, co nám to zpřísňuje, tady tyhlety podmínky. To znamená, pokud my budeme mít tady deset procent těchto lidí, jak říkal pan poslanec Králíček, vašim prostřednictvím, tak to ještě neznamená, že to je něco, na co bychom nebyli připraveni. Jsou tady kapacity v detenčních zařízeních, nemluvě o tom, že ta čísla, o kterých se pan kolega Králíček bavil, tak Němci počítají i ty, kteří jsou u nás legálně a v Německu nelegálně pracují, což je trošku jiná metodika čísel, než se kterými pracujeme my.

To znamená, nešiřme strach ve společnosti, že máme tady nějakou hrozbu, jsme teď opravdu v situaci, kdy ta čísla migrace jsou nejnižší a zvládli jsme tu migrační krizi v roce 2022  a v roce 2015 a věřím, že i díky této novele zákona budeme tu migrační krizi do budoucna zvládat lépe. Alespoň se snažíme dělat nějaké společné evropské řešení. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Pan poslanec Hubert Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já se pokusím v těch dvou minutách. Tak readmisní dohody jako takové právě nám přestávají platit. Kdyby nám ty readmisní dohody platily, tak vlastně po předání na nějaký předávací jakoby místo česko-německé, tak vlastně my tu osobu převezeme přes naše území, předáme ji na Slovensko, Slovensko ji předá někam dál a tak dále, a tak dále, až by ta osoba skončila někde úplně mimo. Ale vzhledem k tomu, že se nedaří ztotožňovat ty osoby, které prochází v rámci té nelegální tranzitní migrace, ty osoby vlastně nemají u sebe ty doklady.

Samozřejmě jestli si myslíte, že tím, že se tam dalo to, že se jim bude vstupovat do telefonu, že to je nějaká novinka, to prosím vás, když ta policie tu šanci má, tak to využije, dozví se tam nějaký směr, nějakou trasu, ale to jsou všechno věci, které jsou známé. Kdybyste šli na mezinárodní situační centrum na Ředitelství služby cizinecké policie, tam jsou specialisti, kteří prostě znají přesně ty postupy. Proto, jak tady říkal pan kolega Žáček, proto jezdí i tady ty naše výbory bezpečnostní a další na ty zahraniční cesty, aby se seznamovaly, všechny ty trasy jsou známé.

Tam jde o to, a to je to jádro toho pudla a jádro toho našeho problému, že vy jste se k tomu upnuli a vy teďko tady říkáte v rámci už předvolební kampaně, že tady těchto osm nebo devět věcí prostě to zastaví, že prostě, že bude lépe. Nebude lépe, bude podstatně hůře.

A já se musím tady ptát, proč - a my jsme na to tady dlouho upozorňovali, proč jsme neudělali opět třeba tu Cizineckou policii jako liniovou službu nejenom přes tu vnější hranici, ale i v rámci těch krajů, aby byla ta jednotná metodika, jednotný výcvik, jednotné školení?

Proč v rámci náboru 2000 lidí přibližně v policii každý rok pan ministr vnitra, když věděl, že naběhne pakt víz a migrace příští rok na podzim, proč třeba nedával větší počty lidí prostě do té cizinecké policie? Mohli jsme tam mít o 400 - 800 lidí víc, abychom se na to připravili. Prostě my na to nejsme připraveni, ta detenční zařízení nemáme, kapacitně je naplníme za chviličku. Ty lidi tam mají podle toho vašeho návrhu být čtyři týdny, to, prosím vás, za měsíc bude naplněno a začne obrovský problém. Ještě se přihlásím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Milan Brázdil, připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Taky bych rád reagoval na průběh rozpravy. Kolegyně, kolegové, v této republice je mnoho lidí, kteří se bojí, vy to víte, aspoň mnozí z vás, i zpravodaj to ví, který je teď na Facebooku, a my tam komunikujeme. Jsou lidé, kteří dokonce se bojí říct, že se toho bojí, až takhle jsme daleko. A že to je vážné téma - no, je to vážné téma. Já nevím, aspoň u nás na Moravě, my tam nechceme takovéto lidi. A v Čechách to samé.

A podívejte se, koho to zajímá? Pár lidíček tu sedí, z vlády nikdo, dokonce i pan ministr, který tu sedí proto, abychom vůbec mohli pokračovat, tak ten si radši sedne bokem, protože možná i on se za to stydí. Tak proč nesedíte tady a něco neřeknete? (Reakce mimo mikrofon.) Ale vy nemáte sedět tam, máte tady sedět, pane ministře, a prosím, nemluvte na mě, když tak mně to pojďte říct sem potom.

Tak jenom jsem chtěl říct, to je ta váha, poslanci, já nevím, kolik jich je, pár lidí řeklo: tak my to zkusíme napravit, to, co vláda podělala. Nebo jeden ministr, vlastně ani vláda neměla k tom... Vlastně k tomu ani nic neřekla. Vždyť prý si telefonovali a pak ten ministr tam něco podepsal, a pak jsme si říkali: co vlastně podepsal? A je tam něco? A je tam návratnost, nebo není návratnost? A musíme? A kvóty? A není... Vždyť to je tak důležitá věc. Co je stát? Stát má svoje hranice a chrání je proti těm, co sem nemají přijít.

A vy tady mluvíte o tom: my to přerozdělíme a my pomůžeme, a takhle. Oni se bojí, lidi. Jakýmsi vládním návrhem chcete něco napravovat? To, co vláda spravila, ji to vůbec nezajímá. Toto je obraz této vlády. Nezajímá. Oni vás vůbec nezajímají. Nebo vlastně oni na to kašlou.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času, a nyní vystoupí pan poslanec Robert Králíček, připraví se pan poslanec Zuna. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl reagovat na mého předřečníka pana Letochu, prosím, vaším prostřednictvím. Vy nás obviňujete, že strašíme. Vy tu strašíte lidi válkou, vy strašíte těmi vašimi billboardy, že my půjdeme do Ruska, s kým se budeme spojovat, vy nás nálepkujete, vy nás obviňujete. (Potlesk z řad poslanců ANO.) Čím strašíme? Tím, že se vás ptáme, jestli máte dostatečné kapacity personální i lůžkové v detenčních zařízeních? Tím, že se ptáme, jestli máte dostatečné kapacity v cizinecké policii? Tím, že se ptáme, jestli na to budete mít vůbec peníze, na ta všechna opatření? Tím strašíme? Tím, že tu cituju statistiku, tím strašíme? Vy tu strašíte lidi! (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní ve faktické pan poslanec Michal Zuna, připraví se pan poslanec Žáček a opět Lang. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Já moc děkuju za slovo, paní předsedající. Já chci reagovat na pana poslance Králíčka. Když už jsme u toho strašení, vy jste tady zmínil ten příklad, co se stane na hranicích v případě, že by byla opět nějaká větší vlna tranzitní migrace a Německo nám vracelo větší množství takto ilegálně tranzitujících migrantů. No, to je přesně to, co právě řeší novela toho zákona a hned v těch prvních dvou klíčových bodech, právě díky tomu, že omezí podávání žádostí o azyl u osob, které se tím snaží vyhnout návratu. Abych byl konkrétní, nevím, jestli jste se s tím návrhem tedy dostatečně seznámil, pokud to v tom nevidíte, respektive tady říkáte...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím mým prostřednictvím.

 

Poslanec Michal Zuna: Ano, vaším prostřednictvím, omlouvám se. Jedná se o paragraf 3 konkrétně písmeno a), že v situaci, kdy je dán důvod pro předání podle mezinárodní smlouvy sjednané s jinými členskými státy Evropské unie, nebo důvod pro přemístění a tak dále, tak to je právě ten moment, kdy žádost o udělení mezinárodní ochrany není projevem vůle cizince. A to je ještě spojeno právě i s tím dalším bodem, tedy spojení rozhodnutí o návratu z rozhodnutím o neudělení nebo odnětí mezinárodní ochrany, což nám umožní rychlejší vyhošťování těchto osob. Takže nestrašte tímto případem, který právě řeší tato novela.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Pavel Žáček, Hubert Lang a Robert Králíček, v tomto pořadí.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Pan kolega Lang možná narazil na ten hřebíček, ale tu klíčovou otázku přeformuluju. Jak zabráníme tomu, aby ti nelegální migranti překračovali české hranice ze všech směrů? Jak zabráníme, aby překračovali slovenské hranice směrem k nám? Jak zabráníme tomu, aby nepřekračovali maďarské hranice, srbské, makedonské, řecké, italské? Jak zabráníme tomu, aby nepřekračovali hranice svých domovských států, ať už směrem přes Turecko, nebo směrem z Afriky? Tuto otázku vůbec neřešíme. Místo toho se tady bavíme, jestli máme dělat něco málo, co můžeme, možná pro někoho je to málo, pro někoho je to víc na národní úrovni. Anebo nedělat nic. Vy nás vyzýváte, abychom nedělali nic. To je nejhorší možná varianta. Čili my musíme řešit, pokud chceme, jednak návratová politika, my musíme řešit, my musíme mít tykadla minimálně směrem do Asie, minimálně směrem do Afriky a hledat řešení tam, protože ta Evropa - proč přicházejí, to je klíčová otázka. Je to obrovské lákadlo, zejména Německo. Čili musíme podle mého názoru se snažit o to, aby ti lidé neměli tolik důvodů, aby se zvedli a vyrazili směrem do Evropy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan poslanec Hubert Lang, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já jsem rád, že pan Žáček si osvojil myšlenku našeho pana předsedy hnutí ANO 2011 pana Babiše, který vlastně říká, že ti lidé by vůbec neměli z té Afriky vyplout. Takže já jsem rád, pane Žáčku, že jste si nastudoval teze našeho předsedy. A jedno z řešení, které hnutí ANO má, je, že bychom měli udělat nějaké pointy prostě například v té Africe a ti lidé, kteří procházejí přes tu Afriku a z nějakého důvodu se rozhodnou, že by chtěli některé členské země EU třeba požádat o ten azyl, tak by tam došli, tam by mohli být ti imigrační styční důstojníci, ti policejní důstojníci, které už jste určitě viděl na svých služebních cestách, kterých my máme teda úplně minimální počty. A opět se můžu ptát: Máme dostatečné finanční prostředky na to, abychom třeba po vzoru Německa, které do těch zemí, odkud právě proudí ti migranti, dává ty imigrační styční důstojníky, dává je tam třeba na letiště, na kontrolu dokladů, dává je tam pod diplomatickým krytím na ambasády, aby tam řešili ty věci, aby třeba odradili ty lidi od těch migračních tlaků. Ono těch možností je velké množství. Já jsem neviděl žádný návrh smysluplný, který by třeba šel tímto směrem, abychom posílili rozpočty Ministerstva vnitra, abychom právě investovali do těch imigračních policejních důstojníků ve větší míře do těch zemí, odkud třeba potenciálně se mohou objevovat ti azylanti a tak dále. To všechno jsou řešení, která jsou.

Mně se opravdu silně nelíbí, že nás nálepkujete, že my strašíme a že vy máte jediná ta správná řešení a podobně.

Prosím vás, i to, co říká kolega Zuna, prostřednictvím paní předsedající, to jsou takové floskule, jestli to poslouchají lidi z odborné veřejnosti, když vy říkáte, že právě tady ta varianta jedna, varianta dva to řeší. Prosím vás, nic to neřeší, když vám Němci v rámci odepření vstupu předají nějakého cizince, který bude bez dokladů, nebudeme vůbec vědět, kde vlastně přešel ty státní hranice, nezjistíme tu totožnost, protože ani v zájmu toho člověka není, aby s námi spolupracoval, tak prostě ho nedostaneme nikam dál, nikdo dál na té cestě ho nepřevezme. To jsou právě ty problémy, že ty naše vzájemné dohody, na základě kterých vznikl Schengen, nefungují. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní pan poslanec Robert Králíček, zatím k poslední faktické. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, já budu reagovat taky na pana kolegu Zunu vaším prostřednictvím. No, vám když dojdou argumenty, jak začnete urážet. Koneckonců včera jsme váš přístup i k některým našim zesnulým kolegům viděli. Takže není to pravda, já jsem to četl, četl jsem i ten migrační pakt a není pravda, co říkáte. Teď to říkal Hubert Lang, on mě předběhl. Ale také jsem poslouchal vyjádření bývalé ministryně vnitra Německa a současné vlády Německa, jak se chce vyrovnat s migrací na hranicích. A já jenom konstatuji i to, že 12. března ministr Rakušan prohlásil na tiskové konferenci po návštěvě Berlína, že s nimi budeme spolupracovat, že tu spolupráci budeme vítat, že se prostě nějakým způsobem dohodneme. A já se jenom ptám, jestliže to nastane a my budeme vstřícní na rozdíl od Rakouska a Polska a chceme se nějak dohodnout, jak to budeme řešit. Já se jenom prostě ptám.

A vycházím ze statistik, které tu zpochybňuje pan Letocha - nevím, jestli mu kolegové z Ministerstva vnitra psali správné informace - já vycházím ze statistik Bundespolizei na oficiálním webu. Tam je 16 000 nelegálních migrantů za rok 2023 - nebo 14, teď se omlouvám, nepamatuji si, pletu si to s rokem 2024, kdy jich bylo, tuším, 13 000 - když jich bude 10 procent a vím, jaké máme detenční kapacity, 1 000 lidí v detenčních kapacitách, říkal jsem to, jak k tomu budeme přistupovat. Tak prosím, neurážejte. Pojďme tu debatu nechat konstruktivní. Já jsem neřekl nic, já se ptám, nestraším. Tak mi odpovězte. Pokud máme kapacitu 1 000 a my ji překročíme, jak to budete řešit? Z čeho to budete platit? Kdo se o to bude starat, když cizinecká policie je poddimenzovaná, nemá peníze, nemá lidi, není schopná ani pokrýt celou hranici České republiky?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Hubert Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Víte, jedno téma generuje druhé téma. My opravdu se vás jenom ptáme. Přestaňte sem chodit na ten pultík jako zástupci vládní koalice, zástupci předkladatele, máte Ministerstvo vnitra, hnutí STAN a pojďte nám to říct, protože na nás se ti lidé obrací, opravdu. (nesrozumitelné) pátrání v Německu do 50 kilometrů. Bude zachyceno třeba zítra 150 osob na bavorském úseku státní hranice. Němci mají dneska pokyn nevyhovět těmto lidem, že mají nárok na azyl. Přivezou je na státní hranice v rámci takzvaného odepření vstupu, což je legální institut. Když budeme mít štěstí, tak je předají přes dvě předávací střediska, která máme na celém úseku německé hranice, což je víc jak 800 kilometrů. Když ne, tak to přivezou do Železné Rudy, řeknou: Támhle je Železná Ruda a nazdar.

Já si to nepřeji. Vy tady říkáte, že jste starostové. Vy si přejete, ti starostové, aby v tom příhraničním regionu nastal absolutní kolaps, který - pořád říkáte, že strašíme - my nestrašíme, to je realita, která po německých volbách opravdu, třeba s nástupem jara, může nastat. Pak se nám tady budou někde potulovat nějací lidé, protože my je nebudeme schopni ani zajistit, protože nemáme na to kapacity, a když je zajistíme policejně na 24 hodin, 48 nebo 72, tak je nemáme kam umístit, protože podle vašeho návrhu bychom je měli všechny podrobit bezpečnostnímu screeningu, všechny bychom je měli podrobit zdravotnímu screeningu, měli bychom jim prohlídnout telefony, měli bychom je vytěžit a měli bychom je v rámci smluv nabídnout zemi, odkud říkají, že třeba pochází, prosím vás. A měli bychom je hlavně umístit do nějakého detenčního zařízení. Tam musí být ostraha, ochrana a tak dále, musí tam být nějaký přístup ke zdravotní péči, stravování a tak dále. Vždyť to nemáte. Nemáte to na celém území České republiky. Jak to chcete zajistit?

A druhý den zavolají Němci na styčného důstojníka, na západočeskou správu a řeknou: Mám tady dalších 50 lidí - a mám tady dalších 50 lidí. To je realita, která opravdu může nastat. My si to neuvědomujeme, protože jsme byli pořád jenom průchozí země (Předsedající: Čas.) tranzitní nelegální migrace.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Pavel Žáček a poté pan poslanec Petr Letocha, stále jsme v sérii faktických poznámek.

Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuju. Já jenom s úsměvem trošku bych se chtěl ohradit, že tady kopíruji nebo něco si půjčuji od pana Babiše. To opravdu ne, natolik ho přečteného nemám, natolik ho nesleduji, snažím se řešit to v intencích politické strany, za kterou jsem do Poslanecké sněmovny občany vyslán. Ale chtěl bych říct, že co chci sdělit, hlavní message je v tom, že nesouhlasím a nedovedu si představit, že bychom mohli řešit tento problém, který se na nás sune zvnějšku tím, že opevníme Českou republiku, že prostě ji zadrátujeme, jako tady bylo, jako tady existovala Vojsková pohraniční stráž, pan kolega Koten by nám mohl vyprávět. Myslím si, že nejde, (není) možné se vracet k této situaci za situace, kdy jsme v Evropě, v Schengenu, my to prostě musíme řešit. A chci tím sdělit to hlavní, že to musíme řešit na nadnárodní úrovni, abychom ustáli jako Evropa, jako kontinent a abychom zajistili budoucnost našim dětem ve standardech, pokud možno, v kterých žijeme my dneska. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně.

Nyní pan poslanec Letocha.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Tak ještě jednou, pokusím se konstruktivně. My tedy teďka schvalujeme zpřísnění migrace. To znamená, že to, čeho vy se obáváte, my jsme se snažili aplikovat některé body do našeho právního řádu, ať právě můžeme lépe s migrační krizí bojovat. My v tuto chvíli máme samozřejmě nějaké typové plány, třeba na migrační vlny velkého rozsahu, které tady máme dlouhodobě - mimochodem, používali jsme je také s migrační vlnou v rámci Ukrajiny, víme, že jsme tuhletu migrační vlnu velmi dobře zvládli, a ve chvíli, kdybychom měli skutečně obavy o to, že příchod těch migrantů je významný, tak i my můžeme zavést ten instrument - a ostatně už jsme ho tady několikrát měli, že opět na chvíli dáme hraniční kontroly se sousedními státy, pokud bychom opravdu obavu měli, že tady tohle je. To znamená, my tady máme v tuto chvíli dost mechanismů, které by mohly bojovat s nelegální migrací, a to, co dneska děláme - já netvrdím, že to na sto procent vyřeší celou situaci s migrací, to asi ne, takto ambiciózní nejsme - ale děláme to proto, že veškeré kroky, které jsou součástí této novely zákona, pomohou České republice v boji s nelegální migrací, a to je ten hlavní podnět, proč tady to děláme. A je třeba říct, že to opravdu vychází na základě společné shody v rámci evropských zemí a ta shoda se hledala, víme, moc dlouho a jsme rádi, že se nějaká našla. Byl to migrační pakt, který vy kritizujete kvůli solidaritě. Solidarita tady, ještě jednou zopakuji, v tomto návrhu zákona není. A co se týče migrací velkého rozsahu, ještě jednou zmíním, že na to máme typový plán. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A nyní poprosím pana poslance Huberta Langa o jeho vystoupení, pokračujeme ve faktických a poté se připraví pan poslanec Radek Koten.

Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Dobře. Tak jsme se (dozvěděli?) od pana zpravodaje, že máme typový plán, a bylo by smutné, kdyby jako stát ho neměl na vlnu velkého rozsahu. Bylo to na 30 000 osob, než přišel konflikt na Ukrajině, kdy samozřejmě všechny typové pány se předělávaly. Vy tady říkáte, že jsme schopní zabezpečit ostrahu nějakého úseku naší státní hranice - nebo nejsme, pane kolego. Já prostě tady nebudu hovořit, nebudu tady lhát lidem, nebudu tady lhát za svoji stranu, nebudu tady lhát za svoje přesvědčení, prostě v případě, že by došlo k tomu, že by se z nějakého důvodu přestaly aplikovat právě dublinské smlouvy, že by přestalo platit to, na základě čeho je vlastně postavený konstrukt volného pohybu osob, a okolní země k tomu plus minus začínají směřovat, tak nejsme, přátelé, schopni ochránit svoje státní hranice.

A pakliže bychom, jak říkáte - (?) tady říkáte, že jsme to někdy aplikovali - ano, aplikovali jsme to dvakrát v rozsahu několika měsíců na československé hranici, což je asi pětaosmdesátikilometrový úsek. Kdo měl ruce, nohy, tak tam jezdil. Typově tam bylo pár policistů cizinecké policie s místní věcnou znalostí, ostatní tam jezdili z jiných složek policie. Namátkově postavené kontejnery, chodili na nějaké toitoiky v noci, namátkové osvětlení ve dne, v noci, stálo nás to desítky milionů korun, prostě jediné, že se naučili z jiných jiných složek policie, trošku čichli si k hraniční kontrole. Ale 810 kilometrů, 820 kilometrů německých státních hranic, obrovský úsek polských státních hranic, československé hranice, ukázala se kulhavka, slintavka, co to znamenalo vlastně jenom na pár vyhraněných hraničních přechodech zajistit čtyřiadvacetihodinovou směnu. Ono to není tak jednoduché. Když potom by se nám systém Schengenu nějak začal bortit, tak tam potřebujete specialisty.

My tu nestrašíme, my se pouze ptáme. A já se zeptám znovu, pana Letocho: Řekněte mi, kam ty lidi dáme, kam ty lidi dáme, když nám jich Německo předá třeba příští měsíc - to se může stát - třeba 2 000. A vy podle papíru, který tady chcete - nebo podle toho zákona, který chcete schválit, řeknete: Všichni musí být umístěni do detenčního zařízení. Tam je povinnost pro cizineckou policii. Mě se kolegové ptají: Jak to máme realizovat?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní pan poslanec Radek Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. No, tak ono to je velmi jednoduché říct, že někdo sloužil na vojně a někdo měl modrou knížku. Já jsem si samozřejmě nemohl vybrat kam půjdu sloužit a to, že jsem sloužil u Pohraniční stráže jako spojař, no, tak to je samozřejmě k mé cti a k tomu, že jsem si tam oživoval řemeslo. Nicméně pojďme se vrátit k migračnímu paktu. No, tak samozřejmě tady teď řešíme důsledky schválení migračního paktu, nějakým způsobem se tady na to připravujeme, připravujeme si tady naší místní legislativu, ale to řešení leží někde jinde, to (řešení je?) skutečně v ochraně hranice Schengenu, vnější hranice, a ta musí být bráněna brutální silou, protože ten chlév, který je teďka v Evropě, takový chlév tady v životě nebyl - to se na tom asi shodneme. A ta kriminalita, která je na západ od nás - do Německa přišlo více jak 7 milionů nelegálních migrantů za posledních 10 let - a samozřejmě bezpečnost tam dostává taky pěkně, jak se říká, na zadek.

A co se týká toho podfinancování našich bezpečnostních sborů, no tak my tomu tady jdeme opravdu naproti, protože pokud nebudete mít policisty, ti jenom ubývají, nemáme kloudně ani tu cizineckou policii, jak tady říkal kolega Lang, vaším prostřednictvím, tak ty síly prostě nejsou. Není ani to zabezpečení týlové, aby tam měli alespoň nějaké zázemí, popřípadě záchod, aby na ně nepršelo, no tak ty kontroly tady u nás budou opravdu tristní.

Takže pojďme se tedy bavit o tom, jak to zajistíme, samozřejmě i naše nemocniční zařízení a další ty hygienické stanice jsou mnohdy přetíženy, protože když se podíváme, jak dlouho čekají čeští občané na obyčejné vyšetření, no, tak to se nám ty lhůty pěkně posunou, to si myslím, že je evidentní, a v případě, že tady budeme dělat nějaké vyšetření na různé exotické nemoci, teď tady bylo podezření na Bulovce na ebolu, byl kolem toho pěkný cirkus, tak jsem zvědavý, jak to dopadne. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní se hlásí opět s faktickou pan poslanec Hubert Lang.

Já jenom potřebu ještě načíst omluvy, co dorazily. Takže s dovolením, paní místopředsedkyně Věra Kovářová se od 15 hodin omlouvá z pracovních důvodů a paní poslankyně Helena Langšádlová od 14 do 14.45 hodin se omlouvá z pracovních důvodů. A prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já už naposledy budu dneska vystupovat, protože už se točíme v kruhu a evidentně se prostě neshodneme. Ale když říkáte, že pořád strašíme, nepřicházíme s nějakými návrhy, tak samozřejmě v tomto tisku máme nějaké pozměňovací návrhy, takže to už je první věc, kdy jsme se snažili na to nějakým způsobem zareagovat a máme před sebou vlastně návrh státního rozpočtu na rok 2026. A pojďme se tedy domluvit, jestliže opravdu nám leží blaho bezpečnosti migrace na srdci napříč politickým spektrem, pojďme dát finanční prostředky na restrukturalizaci služby cizinecké policie, pojďme se domluvit a připravit rychlou novelu, abychom službu cizinecké policie udělali opět jako liniový celorepublikový útvar s ředitelstvím v Praze a s jednotlivými jednotkami po 14 krajích. Pojďme se domluvit na to, že se vydají finanční prostředky a udělají se nějaká zařízení na detenci cizinců, abychom mohli naplnit vlastně to, co tedy chcete schválit, pojďme tedy na to využít finanční prostředky, alokovat na to nějaké finanční prostředky, jedná se o bezpečnost, a jestli se jedná o bezpečnost vnější a vnitřní, a vy říkáte, a my s tím souhlasíme, že bezpečnost je pouze jedna, tak můžeme na to využít i třeba nějaké finanční prostředky, které byly původně určeny třeba pro armádu. Můžeme revitalizovat nějaký kasárna a prostě udělat tam nějaké záchytné zařízení, které by nám pokrylo třeba nějakou tu první náborovou vlnu. Takže já se domnívám, že když nám tak leží ta bezpečnost na srdci a chceme dělat všechno pro to, aby se to zlepšilo, tak máme teďka jedinečnou příležitost, abychom společně třeba vypracovali nějaký návrh, nebo vy jako, protože máte ten aparát vypracovaný návrh, ke kterému si myslím, že my jako opozice se rádi přihlásíme, když to bude takto jednoznačně řečené, že to bude ve prospěch vlastně české policie, české cizinecké policie a vlastně i když teda chceme, aby ten zákon o azylu nějakým způsobem fungoval, no tak musíme pro to vytvořit nějaké podmínky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Poprosím dalšího s faktickou, a to je pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Tak je to samozřejmě podpoření toho, co tady zaznělo z úst mého ctěného kolegy Huberta Langa. Pokud nejsou finanční prostředky, nejsme schopni zabezpečit ochranu jak státní hranice, tak i tedy tu vnitřní ochranu. Tak já jsem zachytil momentálně zprávu, tuším, že to bylo včera nebo předevčírem, na Slovensku tu bezpečnost berou opravdu vážně, ačkoliv Slovensko je kritizováno jak z Evropské unie, tak i třeba z České republiky, že tam není demokratický stát. Nicméně tam tedy bude další ozbrojená složka, což bude četnictvo. Ono v první republice jsme tady taky měli četníky. Nemyslím si, že by to fungovalo úplně špatně a bude to v podstatě další složka pro zabezpečení bezpečnosti státu. Takže vidíme, že v okolních státech to jde, tam tedy to mají řešeno skrz Ministerstvo obrany. To bylo právě to, jak tady Hubert Lang právě nabídl to přesunutí těch peněz mezi jednotlivými ministerstvy, protože skutečně ta bezpečnost je pouze jedna, vnitřní, vnější, ale občané to vidí v podstatě jako celek. Buďto se tady cítí bezpečně, anebo se bojí vycházet večer. V Německu, tam si to úplně nemohou dovolit, aby žena šla třeba po setmění někam přes nějakou odlehlou část. Tady u nás zatím v České republice takový problém v této míře nemáme, i když zde jsou určité lokality, kam je lépe nechodit, ale není to určitě v takovém množství jako v Německu.

Takže pojďme skutečně se bavit o tom, kde se na to vezmou peníze. Já si myslím, že teďka při přípravě rozpočtu je na to ta správná doba, pojďme se o tom bavit opravdu seriózně, abychom nenařkli jeden druhého nebo třetího nebo čtvrtého, že na tom nechceme spolupracovat, my chceme spolupracovat na bezpečnosti pro české občany a samozřejmě je to nutné saturovat také penězi, aby tedy ti příslušníci byli ochotni za ty peníze, které dostávají, sloužit. To je vše. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Žádnou další faktickou nevidím, tak v tuto chvíli poprosím pana poslance Kotena o jeho příspěvek v rámci podrobné rozpravy.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Tak já bych se tímto přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou vedeny pod čísly sněmovních dokumentů 6759, 6760 a 6761. Všechny tyto tři pozměňovací návrhy jsem načetl v obecné rozpravě a odůvodnil. Navíc tedy jsou vedeny v systému Poslanecké sněmovny právě pod čísly těchto sněmovních dokumentů. Takže pokud by k tomu někdo ještě si chtěl dostudovat nebo toto neslyšel, tak si to může dostudovat tedy tam. Takže tímto se k nim přihlašuji, k těmto svým pozměňovacím návrhům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. A vzhledem k tomu, že jsme si tady předávali ještě noty s paní místopředsedkyní, tak jsem si neuvědomil, že ještě nebyla ukončena obecná rozprava, tak tímto ukončuji obecnou rozpravu, ale samozřejmě můžeme teď pokračovat v rámci rozpravy podrobné. Přesto ještě se ptám, jestli by chtěli kolegové vystoupit v rámci ukončení té rozpravy? Ne, už ne. Děkuji. Tak máme další.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se chtěl jménem svého ctěného kolegy Jirky Maška přihlásit k pozměňovacímu návrhu 6779. Je to pozměňovací návrh pana poslance Jiřího Maška, Roberta Králíčka, Huberta Langa, Petra Sadovského, Pavla Růžičky a Drahoslava Ryby. A v této podrobné rozpravě bych se chtěl přihlásit k tomu, co bylo řečeno v rozpravě obecné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Poprosím pana poslance Maška. To bylo vlastně ono, dobře. Tak nyní tedy pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobrý den. Já bych se chtěl v podrobné rozpravě přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 6756, který jsme s kolegy Maškem, Langem, Růžičkou, Rybou a Sadovským podali do systému, jehož odůvodnění jsem udělal v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní pan předseda Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl přihlásit k sněmovnímu dokumentu 6800, pozměňovací návrh poslanců Pavla Blažka, Marka Bendy a Aleše Dufka týkající se soudního řádu správního. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní pan poslanec Letocha.

 

Poslanec Petr Letocha: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem číslo 6827 a který jsem řádně odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a jako poslední je přihlášena paní místopředsedkyně Richterová.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Načítám dva dokumenty, jeden s číslem 6835 a druhý s číslem 6831. Ten je nahraný panem poslancem Jakubem Michálkem. Jde taky o reformu správního řádu, o které už tady byla diskuse pana poslance Marka Bendy a paní poslankyně Zuzany Ožanové.

U toho čísla 6835 jenom zmíním, že jde o možnost podat písemně v případě hospitalizace tu žádost o udělení mezinárodní ochrany, jak to požaduje Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku, aby to bylo v souladu s právem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Major.

 

Poslanec Martin Major: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, já bych se chtěl přihlásit k sněmovnímu dokumentu 6780. Je to pozměňovací návrh pana kolegy Karla Krejzy a jedná se o legislativně technické úpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím, v tom případě můžeme tedy ukončit podrobnou rozpravu, a v tuto chvíli tím i končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji všem za spolupráci.

 

Jsme u bodu číslo

Aktualizováno 29. 5. 2025 v 19:51.