(pokračuje Karel Havlíček)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny
/sněmovní tisk 783/ - druhé čtení

Z pověření vlády by měl návrh zákona uvést pan ministr financí Stanjura. Zatím ho zde nemáme. Jenom se táži vládních činitelů, jestli... Vidím, že zde není. Tady vidím pana ministra Jurečku. Navrhuji tedy pauzu v délce trvání dvě minuty. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno od 15.10 do 15.12 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Můžeme pokračovat. Z pověření vlády návrh zákona uvede pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Vážený pane místopředsedo, děkuji. Milé kolegyně, kolegové, já si tedy dovolím uvést ke sněmovnímu tisku číslo 783, který teď projednáváme, krátce tedy, co jsou podstatné změny u tohoto vládního návrhu zákona. Jde tedy o novelu zákona o účetnictví. Tady dochází k implementaci dalších fází zavádění povinnosti vyhotovit zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti. Přičemž první fáze začala účetním obdobím roku 2024 pro ty největší účetní jednotky. Dále v návaznosti na kumulovanou inflaci mezi lety 2013 a 2022 se zvyšují peněžní kritéria pro zařazení do kategorie účetních jednotek přibližně o 25 procent, díky čemuž budou některé účetní jednotky nově zařazeny do nižší kategorie, čímž se jim sníží rozsah zákonných povinností.

Dále novela zákona o auditorech. Stanovují se požadavky na auditory, pokud jde o jejich činnost související s ověřováním zpráv o udržitelnosti.

Dále novela zákona o dorovnávacích daních. Upřesňují se tady pravidla odvozená z materiálů OECD přijatých v průběhu roku 2023, které nebylo možno výslovně promítnout v původním návrhu zákona o dorovnávacích daních. Evropská komise neformálně ubezpečila také členské státy, že tyto změny jsou v souladu s evropskou legislativou a mohou být na úrovni členských států zpracovány.

Přizpůsobuje se dál institut české dorovnávací daně tak, aby byly splněny podmínky pro takzvanou kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň se statusem bezpečného přístavu. Tyto podmínky byly taktéž přijaty až v průběhu roku 2023 a nebylo je možné zohlednit již v původním návrhu zákona o dorovnávacích daních. Získání tohoto statusu přinese zjednodušení administrace dorovnávacích daní a současně snížení administrativní zátěže na straně poplatníků. Na základě probíhajících diskusí s ostatními státy, finanční správou, daňovými poradci a dotčenými poplatníky, se zpřesňují další ustanovení zákona. V souvislosti s přijetím návrhu se předpokládají nové dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

Účinnost tohoto zákona je tedy navrhovaná k 1. lednu 2026, s výjimkou změny zákona o dorovnávacích daních a změny ve velikostech účetních jednotek, které mají nabýt účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení. Tolik stručné odůvodnění. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Budete chtít ještě něco dodat, pane ministře? (Ministr Stanjura je již v sále.)

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Jenom jednu větu. Omlouvám se, spěchal jsem, měl jsem nějaká další jednání. Chtěl bych poděkovat panu vicepremiérovi za úvodní slovo, ale dalšího projednávání se v druhém čtení zúčastním. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Jenom připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jakožto garančnímu výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno v rámci sněmovních tisků 783/1 a 2. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru, paní poslankyně Hana Naiclerová a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Rozpočtový výbor přijal na 58. schůzi konané 19. března 2025 usnesení číslo 471, které je evidované pod sněmovním tiskem 783/2, kterým doporučil Sněmovně, aby s návrhem vyslovila souhlas ve znění pozměňovacího návrhu obsaženého v usnesení rozpočtového výboru, a zmocnil mě, abych s tímto usnesením seznámila schůzi Sněmovny.

Pokud jde o obsah těchto pozměňovacích návrhů, jde o návrhy předložené původně panem poslancem Munzarem. Návrh reaguje na balíček EU Omnibus I. z února 2025 zaměřený na zjednodušení pravidel udržitelnosti. Pozměňovací návrh upravuje původní návrh tak, že zvyšuje limit zaměstnanců z 500 na 1 000 pro povinnost vyhotovovat zprávy o udržitelnosti. Zároveň omezuje informace požadované od subjektu v hodnotovém řetězci pouze na rozsah dobrovolných standardů Efrag (?) pro malé a střední podniky a zahrnuje legislativně technické úpravy a přechodná ustanovení. Cílem je zabránit nadbytečné administrativní zátěži českých podniků při odkladu EU povinnosti o dva roky.

Další část návrhu se týká zákona o auditorech v souvislosti s ověřováním zpráv o udržitelnosti. Návrh rozděluje auditory do dvou skupin, kde první skupina bude moci vykonávat plný rozsah činnosti, včetně ověřování zpráv o udržitelnosti, po absolvování osmiměsíční praxe, zatímco druhá skupina bude oprávněna k auditorské činnosti, kromě ověřování zpráv o udržitelnosti. Statutární auditoři s oprávněním od 1. ledna 2024 a průběžným vzděláváním budou oprávněni ověřovat zprávy o udržitelnosti.

Další část pozměňovacího návrhu se týká zvýšení limitů pro povinný audit, kdy obrat se zvyšuje z 80 milionů na 240 milionů korun, hodnota aktiv ze 40 milionů korun na 120 milionů korun, přičemž počet zaměstnanců zůstává na úrovni 50. Cílem je snížit počet povinných auditů vzhledem k jejich administrativní a finanční zátěži, kdy náklady se pohybují od statisíců po miliony korun. Současné limity se nezměnily přibližně 15 let.

V části upravující zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny návrh obsahuje 23 bodů zaměřených na soulad s modelovými pravidly OECD. Zahrnuje přesnější definici pojišťovací investiční entity, úpravy pravidel pro kvalifikovaný zisk nebo ztrátu pojišťoven a přechodná ustanovení pro odložení daňové pohledávky vzniklé po 30. listopadu 2021. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Tímto tedy zahajuji obecnou rozpravu. (O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) Paní předsedkyně se hlásila do rozpravy? (Poslankyně Schillerová: Ano.) Dobře, takže tímto tedy zahajuji obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane ministře, já se někdy nestíhám divit, nestačím divit, co se v České republice všechno děje. Zatímco ve Spojených státech amerických se postupně odstupuje od zeleného šílenství, zatímco se celá Evropská unie vzpamatovává ze zprávy Maria Draghiho o nerůstu poslední dekády v Evropské unii, zatímco i Evropská komise začíná přehodnocovat některá ze svých nejpřísnějších ekologických nařízení, tak tady česká vláda jde opačným směrem. Absurdní.

Novela zákona o účetnictví z dílny Ministerstva financí pod vedením ministra financí Zbyňka Stanjury má už - a na to se zaměřím - od příštího roku, zavést povinný ESG reporting, tedy složité a nákladné výkazy o environmentálních, sociálních a správních dopadech podnikání. Reporty ESG jsou produktem, který obnáší povinnost vyplňovat stovky dat od zastoupení jednotlivých pohlaví ve vedení firem až po rizika, která představuje podnikání pro životní prostředí.

Tento reporting může obsahovat i více než tisíc položek. To záleží na velikosti firmy, jejím předmětu podnikání a dalších souvisejících aspektech. A to samozřejmě znamená další enormní administrativní zátěž pro české podniky včetně malých a středních firem, které již nyní čelí rostoucím nákladům, navyšování daňové zátěže a složitému podnikatelskému prostředí po různých opatřeních z dílny této vlády.

Firmy by po přijetí této novely musely vykazovat absurdní a obtížně měřitelné parametry, například rozmanitost živočichů na firemních pozemcích, uhlíkovou stopu v celém dodavatelském řetězci nebo strukturu zaměstnanců podle etnického původu, a to nejen u sebe, ale i u svých partnerů, myslím obchodních. To vše podle tisíců stran směrnic a metodických pokynů Ministerstva financí.

Proto jsem iniciovala vytvoření pozměňovacího návrhu, který má tuto administrativní vlnu zastavit. Tento návrh je plně v souladu s rozvolňujícími se tendencemi Evropské komise v oblasti ESG legislativy, prezentované mimo jiné již zmíněnou zprávou Maria Draghiho, nebo balíkem změn, takzvaný Omnibus. Vzhledem k mimořádně škodlivým dopadům reportovacích požadavků na konkurenceschopnost českého průmyslu a hospodářský růst usiluje mnou předložený pozměňovací návrh o zrušení další etapy navrhované transpozice, a to pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

Jasně tím deklarujeme, že naším cílem je neukládat českým firmám žádné nové povinnosti v oblasti ESG reportingu. Je nezbytné zabránit tomu, aby se prostřednictvím těchto různých na sebe navázaných řetězců tyto složité, metodicky náročné a byrokraticky zatěžující požadavky přenesly i na malé a střední podniky, tedy na dodavatele, subdodavatele a obchodní partnery velkých korporací.

Takový vývoj by vedl bezesporu k neúměrnému nárůstu finančních a časových nákladů napříč celým českým podnikatelským sektorem. Tím by došlo nejen ke zhoršení konkurenceschopnosti České republiky, ale i k vytváření hluboké nerovnováhy na trhu, aniž by bylo možné doložit jakýkoliv skutečný ekologický přínos. A samozřejmě by se to projevilo v konečné zboží a služeb, a tedy v navýšení cen pro české spotřebitele.

Vzhledem k zásadním posunům v globálním kontextu, především k rozhodnutí Spojených států odstoupit od takzvaného zeleného údělu, a k rostoucímu tlaku i členských států na přehodnocení a racionalizaci environmentální politiky EU považujeme zavádění či rozšiřování ESG povinností v České republice za naprosto nevhodné a nežádoucí. Já se nebojím použít i slovo, že to je opravdu šílenství.

Z těchto důvodů důrazně navrhujeme, aby Česká republika od jakéhokoliv dalšího rozšiřování ESG reportingu jednoznačně ustoupila a soustředila se na podporu podnikatelského prostředí, které je efektivní, predikovatelné a konkurenceschopné. Vraťme svobodu podnikání a posilme zdravý rozum v naší legislativě.

Ještě mi dovolte uvést jednu věc. Protože jsem současně místopředsedkyní rozpočtového výboru, jsem v tomto výboru s dalšími poslanci, samozřejmě napříč politickým spektrem, a vidím, že po mě vystoupí pan poslanec Havránek, který má obdobný pozměňovací návrh, tak jak jsem to vnímala i na rozpočtovém výboru, nebo k obdobnému cíli směřující, aspoň doufám, že se k němu takto postaví a přihlásí, tak chci říct, že nám nejde o žádné politikaření ani o nějaké laciné body v předvolební kampani. Jde nám o to, že pokud - vědomi si toho, že nemáme většinu v této Sněmovně - pokud přijde i koaliční poslanec, který naopak prezentuje tábor, který má většinu v této Poslanecké sněmovně, a bude sledovat stejný cíl, bude sledovat úlevu pro ty podniky, bude sledovat odstoupení a ustoupení od tohoto zbytečného byrokratického nesmyslu, tak my jsme připraveni to podpořit. Jde o ten cíl, o ten výsledek. A o to nám jde. Děkuju mockrát.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně. Do obecné rozpravy je řádně přihlášen pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Mnohokrát děkuji za slovo. Krásné odpoledne, kolegyně, kolegové. Začnu tedy tím pozměňovacím návrhem, o kterém zde mluvila ctěná paní kolegyně Schillerová, protože je to pozměňovací návrh, který načetl kolega Vojtěch Munzar, jenž je dnes řádně omluven a požádal mě tedy, aby se za něj přihlásil. Naleznete ho v našem systému pod číslem 6785.

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je, aby účetní jednotky s méně než tisíci zaměstnanci nemusely vyhotovovat zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti, a to již za účetní období započatá od 1. ledna 2025. Tato změna odstraňuje administrativní zátěž a ekonomické náklady spojené s vyhotovováním zpráv o udržitelnosti za účetní období započatá od 1. ledna 2025 za situace, kdy se těmto účetním jednotkám tato povinnost pozměňovacím návrhem rozpočtového výboru, na který navazujeme, o němž zde mluvila i paní kolegyně Naiclerová, ruší. Vyhotovování zpráv o udržitelnosti za účetní období započatá od 1. ledna tohoto roku se tak v tomto uvedeném případě jeví jako nadbytečné a nehospodárné.

Dále bych se rád přihlásil v tuto chvíli již ke svému pozměňovacímu návrhu, který naleznete pod číslem 6824. Tento pozměňovací návrh reaguje vlastně na povinnost stanovenou konkrétně v § 32f odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, podle které musí jmenované účetní jednotky informovat zástupce zaměstnanců a projednat s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce.

Současná právní úprava však není dostatečně jednoznačná v případech, kdy u účetní jednotky nepůsobí žádný zástupce zaměstnanců. Nejasná je zejména otázka, jak by v takových případech měla účetní jednotka naplnit povinnost projednání a získání stanoviska všech zaměstnanců.

Odkaz na zákoník práce není dostatečně odůvodněný. Odůvodnění v transpozičním zákoně k tomuto ustanovení chybí a neodpovídá plně požadavkům směrnice CSRD. Zákoník práce má jiný účel než zákon o účetnictví a zahrnuje pouze tři kategorie zástupců zaměstnanců, což specificky vhodný model reprezentuje, v tomto specificky vhodném modelu právě jsou reprezentanti zaměstnanců. Účetní jednotky, v nichž zástupci zaměstnanců ve smyslu zákoníku práce nepůsobí vůbec. Dokonce nutí, aby informace o udržitelnosti projednali přímo se zaměstnanci. To je však zejména u velkých zaměstnavatelů téměř neproveditelné.

V případě, že takto nedostatečně jasné právní úpravy však nejsou žádoucí vystavit účetní jednotky riziku sankcí až do výše 3 procent hodnoty aktiv celkem, tedy toto naleznete konkrétně v § 37a odst. 4 písm. b) zákona o účetnictví, kdy prakticky může jít až o stovky milionů korun při těchto případných pokutách. Samotný přestupek neprojednání zprávy o udržitelnosti se zástupci zaměstnanců navíc má zcela mizivý dopad na to, zda účetní jednotka přispívá k budování udržitelné ekonomiky, a jedná se pouze o způsob projednání zprávy o udržitelnosti.

Z tohoto důvodu se navrhuje zařazení tohoto přestupku uvedeného v § 37a odst. 1 nově pod písmenem y, původně pod písmenem v, do kategorie přestupku s nižší sankcí.

Myslím, že oba dva ty pozměňovací návrhy, O kterých jsem zde v tuto chvíli mluvil, jsou pozitivní zprávou, reakcí na vše, co se děje v Evropě, k jakým změnám dochází. A budu moc rád, protože vznikaly za koordinace s Ministerstvem financí, když je všichni následně podpoříte ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Hlásil se pan předseda Michálek s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já musím říct, že toto téma považuju za velmi důležité a že mě mrzí, že občas to vypadá, že je takovou popelkou zákon o účetnictví, respektive jeho environmentální aspekt, a přál bych si, abychom tomu věnovali větší pozornost a vedli o tom hlubší diskusi, protože některé ty popisy, které tady zazněly, jsou hodně zjednodušující a řekl bych i zavádějící.

Předně, označovat to za zelené šílenství, je podle mě až trošku extrémní přístup, protože si asi všichni uvědomujeme, že dopady globálního oteplování i na Českou republiku budou významné a že něco dělat musíme. Spíš bychom se měli bavit o tom, jaké provedení má Green Deal, který byl historicky vládami odsouhlasen. A když se podíváme do těch detailů, tak uvidíme, že to šílenství není úplně tak zelené, ale že je možná i trochu žluté, občas je i trochu modré a že se na tom podílelo spousta politických stran a bylo to vytvořeno na evropské úrovni jako výsledek v podstatě dohody mainstreamu.

A já jsem o tom chtěl tudíž říct pár slov, abychom neopakovali taková ta klasická zajetá klišé, že nějací zelení fanatici v Evropském parlamentu vyprodukovali takovéhle standardy, které mají 1 200 datových bodů. Ono je pravda, že ty standardy jsou obrovsky přefouknuté, a to já bych tedy tisíckrát podepsal, že je potřeba výrazně zredukovat rozsah, ve kterém současné standardy zpráv o udržitelnosti, které dostaly po tom, co schválila Evropská komise, a je dobře, že je úsilí to teď dostat do nějakého rozumného rozsahu. Ale v podstatě nikdo z nás, kdo tady jsme, tak minimálně v exekutivě neměl možnost mluvit do té implementace CSRD, protože si CSRD schválil Evropský parlament a v tom ten hlavní problém není.

Hlavní problém je hlavně v tom delegovaném aktu, který vydala Evropská komise. Tam byla za Českou republiku jenom paní kolegyně Věra Jourová, které si vážím, ale tohle se jí asi nepodařilo úplně ohlídat, protože to skončilo zkrátka byrokratickou katastrofou, shodou okolností jako všichni víme, jak skončilo GDPR, kde hlavním hmatatelným výsledkem GDPR je, že pokaždé, když si otevřeme nějakou webovou stránku, tak musíme odklikávat formulář navíc, který 95 procent lidí nečte.

Takže v tom je ten základní problém, že v rámci Evropské komise byly odsouhlaseny standardy ESRS, které vydala organizace EFRAG, což jsou evropští účetní, kde Česká republika není dostatečně zastoupená, takže v podstatě to bylo zdelegováno na organizaci mimo vliv České republiky, a pak Evropská komise na návrh paní komisařky McGuinness za Evropskou lidovou stranu tyto standardy odsouhlasila.

Čili říkám, že když se bavíme o zeleném šílenství, vždycky musíme dodat, že to je produkt evropského mainstreamu. Tehdejší komise ani nebyla s podporou zelených. To je taky potřeba připomenout, že zatímco některé frakce, třeba Renew, podporovaly Evropskou komisi, zelení tehdy tu komisi nepodporovali. A já teď nechci hodnotit jejich názory. Já tedy musím říct, že s řadou věcí, které zelená frakce prosazuje v Evropském parlamentu, nesouhlasím, protože oni jdou výrazně dál, než by bylo potřeba, a je to takové to z extrému do extrému. V jednom extrému jsme zavedli úplně nepoužitelné zprávy o udržitelnosti, kde si firmy musí platit milionové konzultanty, byť to je možná adekvátní pro ty úplně největší firmy, které mají obrovitánský kapitál v řádu desítek miliard korun a mají obrovský dopad na životní prostředí, ale pro 99 procent firem je to samozřejmě zcela nepřípadné. No, takže to je výsledek. V podstatě se to stalo na úrovni těchto účetních a pak to odsouhlasila Evropská komise s paní komisařkou Jourovou.

Samozřejmě směřování k nějakému řešení globálního oteplování a to, aby průmysl tolik neoteploval krajinu ve snaze navýšit si svoje zisky, to je celkem rozumný směr, ale současně to musí opravdu hmatatelně přispívat a současně to nesmí ekonomiku poškozovat. A toto byla z nějaké minimálně čtvrtiny, poloviny zcela přebytečná byrokracie a je potřeba si to přiznat, že to byl úkrok špatným směrem.

A samozřejmě na to měly vliv i ty velké firmy, které si to prolobbovaly, protože jak se stane, že je něco schváleno v Bruselu na evropské úrovni? No, samozřejmě tam mají svoje lobbisty ty největší konglomeráty a zájmem těhletěch konglomerátů je využít každou příležitost k tomu, aby si posílily svoje postavení i vůči třeba těm středním a malým firmám. Takže když se spojila bruselská byrokracie s tímto lobbingem, tak vzaly zelenou politiku jako příležitost k tomu, aby se zvýhodnili na úkor svojí menší a střední konkurence, což rozhodně správně není a je dobře, že teď dochází k nějaké racionalizaci.

Ale já zase nechci, abychom překmitli do úplně toho opačného extrému, to by taky nebyla správná cesta, kdybychom říkali, že CO2 nebudeme řešit nebo že nebudeme nikdy v budoucnu reporting rozšiřovat. Nějaká podoba reportingu, ať už v účetní oblasti, nebo máme třeba zavedené povinné označování výrobků, máme zavedené povinné označování potravin, kde jsou nutriční hodnoty, tak je nepochybně pro společnost a pro ekonomiku dobrá a přínosná.

Stejně tak si myslím, že velké zvážení si zaslouží myšlenka uhlíkového cla tak, abychom přestali diskriminovat české producenty, kteří se snaží produkovat ekologické výrobky vůči třeba čínskému dovozu, a je to věc, která i v Evropě už začíná být běžnější a běžnější, dokonce i to kritizované Maďarsko dělá kroky k tomu, aby se přesouvala výroba do Maďarska z hlediska automobilek.

A když se podíváme na to, jak se daří České republice, nedávno byla konference Druhé ekonomické transformace, kde Česká republika byla prezentovaná v podstatě jako zelený tygr. A musím vám říct, že za poslední rok jsme měli dvě cesty ústavně-právního výboru do severských států, a to do Finska a do Dánska. A v obou dvou případech jsme navštívili tamější ambasádu a vyslechli jsme si velmi pozitivní zprávy o tom, jak se daří naší největší automobilce, která tedy má německého vlastníka, ale vyrábí v České republice. A pokud jde o prodej elektrických škodovek, třeba na tom finském nebo dánském trhu, tak Škoda elektrická auta, jsou číslo jedna nebo dva na tom trhu. Takže nepropadejme zase úplně skepsi, že ozelenění a ekologičtější čistý průmysl je slepá cesta, protože našim firmám v zahraničí se prokazatelně daří, mají tam úžasné prodeje a je to pro ně obrovská ekonomická příležitost. Takže to jsem k tomu chtěl jenom doplnit.

Tou cestou, jak podle mě jít a kde by bylo potřeba v rámci Green Dealu zatlačit a provést změny, je určitě v naší národní implementaci zastropovat dotace pro ty největší holdingy, protože dneska některé ty obrovské projekty, jejichž ekologická užitečnost je velmi sporná, získávají dotace i 50 nebo 60 procent a tyto peníze by místo toho měly být nějakým způsobem vráceny vždycky tam, kde pomůžou celé ekonomice, kde pomůžou třeba přenosové soustavě v energetice, anebo kde potom pomůžou firmám a rodinám, zejména v případech, kdy ty peníze jsou přímo od rodin vybírány, jako je třeba v připravovaném systému ETS 2.

Současně my Piráti prosazujeme, aby se v případě, že se to začne propisovat do cen, tak aby byly v zákoně připraveny jasné pojistky, například na úlevách na dani z přidané hodnoty, na spotřební dani tak, aby měli lidé nějakou jistotu, že v situaci, kdyby se ceny zvýšily, tak to nebude stát, který se bude ještě navíc obohacovat na DPH z  z těchto zvýšených cen. Samozřejmě dojde k zvýšení ceny nějaké té komodity, ale celý ten šok by se neměl propsat do peněženky občanů. To bychom považovali za nepřijatelné. Takže to je nějaká cesta věcí, které bychom měli podpořit, a samozřejmě dát část těch peněz na modernizaci.

A pokud se vrátím zpátky k tomu reportingu, tak já musím s jednou věcí nesouhlasit, která tady zazněla, a to, že nejsem úplně přesvědčen o tom, že je správná cesta takto výrazně zvyšovat hranice pro povinné audity. Rozumím tomu, že došlo v důsledku vysoké inflace a dlouhého nezvyšování těch hranic k nějaké disproporci, ale přece jenom je potřeba zdůraznit, že i audity mají svoji roli v zajištění toho, že máme čistější ekonomiku, že některé činy z hlediska třeba hospodářské kriminality nebo toho průhledného podnikatelského prostředí, které tady bylo zmíněno, tak nejsou možné. A byli to právě i auditoři, kteří varovali poslance před tím, že nějaké masivní navyšování limitů pro audity může naopak vést k tomu, že bude bujet hospodářská kriminalita.

A byla tady zmíněna rizika pro životní prostředí. Naopak se domnívám, že u těch větších firem je to věc, která by určitě měla být brána v potaz, protože přece jenom, když někdo vydělává obrovské peníze jako znečišťovatel vysokého rozsahu, tak současně by měl nějakým způsobem společnost zajišťovat, že to není na úkor budoucnosti, není to na úkor životního prostředí pro naše potomky.

To životní prostředí bych řekl, že bychom neměli brát jenom takto z pohledu nějakého povinného reportingu, že to je povinnost, kterou nám ukládá Evropská unie, ale musíme si uvědomit, že v řadě případů už je tady i velký tlak opravdu z hlediska udržitelnosti, který třeba kladou banky, které požadují po těch subjektech, aby v nějaké transparentní standardizované podobě blíže seznámily toho třeba poskytovatele úvěru se strukturou svého podnikání, se strukturou rizik, která můžou mít dopad na to, jestli dokáže ta firma zpátky splácet ten úvěr a obstát v tom složitém prostředí, které je vystaveno i různým globálním hrozbám.

To, co já bych si představoval od státu nebo ještě lépe od Evropské unie, je, kdyby Evropská unie zajistila jednoduché transparentní on-line bezplatné nástroje nebo standardy tak, aby ty základní třeba uhlíkové dopady si dokázala každá menší firma jednoduchým způsobem odhadnout. To si myslím, že je ta cesta, spíš než to všechno delegovat tedy jenom na auditory, a poskytnutí takovýchto kalkulaček by vedlo k tomu, že všichni budeme o trošku lépe vědět, jaký ekologický dopad má naše činnost, protože dneska kdybyste se mě zeptali, jaký dopad má třeba výroba jedné flašky coly, včetně třeba dovozu některých součástek a podobně, tak si myslím, že velmi těžko bychom to odhadovali. A přece jenom během následujících desítek let právě ty emise budou jednou z důležitých věcí, které budou mít kritický dopad na životní prostředí. A není to samozřejmě jenom o Evropě. My musíme a mělo by být cílem, že budeme držet krok se zbytkem světa. My nemusíme být o nějakých prostě tisíc procent napřed. Ono bude stačit, když budeme jako Evropa i jako Česká republika držet krok s vyspělým světem. A není pravda, že by na to ostatní státy masivně kašlaly. My můžeme vést nekonečné debaty o tom, jestli to, jakým způsobem třeba roste uhelný průmysl v Číně, jestli je to dobré, špatné, ale když si srovnáme ty emise, tak zkrátka evropský průmysl je o něco napřed a ty emise máme stále poměrně vysoké. Ještě toho jsme hodně historicky vyčerpali, ale pokud do budoucna budeme držet krok se Spojenými státy, s Čínou a s dalšími, nemusíme být razantně napřed, ale aspoň abychom drželi krok v tom snižování a podíleli se svým logickým a spravedlivým dílem na snižování emisí, tak můžeme aspoň v dnešní době zmírnit trochu rizika globálního oteplování. Teď už jsme bohužel v situaci, kdy už s tím razantně nic nenaděláme, nicméně velká část těch emisí prostě už byla vypuštěna a bude nabíhat jejich efekt, ale stále můžeme něco dělat a máme něco dělat.

Tak to jsem chtěl jenom přednést, abychom skutečně nechodili z jednoho extrému přebyrokratizovaného reportingu do toho, že už nebudeme dělat vůbec nic a přestaneme to promýšlet. Naopak je potřeba, abychom měli více kompetentních lidí, kteří dokážou zahrnout jak ty ekologické aspekty, tak aspekty byznysové. A to moje vystoupení skutečně nemělo být nějaké konfrontační, ale mělo směřovat k tomu, abychom našli nějaký vyvážený přístup do budoucna a nesklouzávali k extrémním řešením. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí paní předsedkyně Schillerová, poté paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení spoluobčané, vážení podnikatelé, malí, střední, velcí, pokud nechcete tuny administrativy, vyplňování nesmyslných formulářů, nakupování si hmyzích hotelů na pozemky, shánění si různých pozemků ne podle toho, jak se vám hodí a vyhovují vašemu podnikatelskému záměru, ale podle toho, jestli je tam třeba rybník s mloky, tak v žádném případě nevolte Piráty, protože teď jste slyšeli přesně to, že tohle je strana, která všechny tyto nesmysly podporuje! Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Peštovou.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já musím zareagovat na pana poslance Michálka, prostřednictvím vás. Pane poslanče Michálku, prostřednictvím pana předsedajícího, řekl jste tady krásně váš program. Bylo to nádherné. Poslouchala jsem vás tedy. Nevím, co to mělo společného s tím účetnictvím, ale fajn, vzala jsem to. Takže si to shrneme.

Evropa se podílí sedmi procenty na emisích CO2. Sedm procent. Evropa - sedm procent. V současné době dáváme miliardy na to, abychom snížili emise za desetinnou čárkou. Jestli se nevzpamatujeme, tak jdeme do kopru. To je jedna věc.

Vy jste tady říkal, jakým způsobem se to vůbec nedotkne peněženek a jak vlastně bychom měli všichni zpívat haleluja, v překladu ten dlouhý monolog, co jste tady měl. Takže vy mi chcete říct, že EU ETS  2 se nedotkne peněženek občanů? To si ze mě děláte srandu?! Četl jste tu směrnici? Takže emisní povolenky, které narvete do benzinu, do nafty, do plynu, do uhlí, do budov, tak to se nedotkne občanů? Vy mi chcete říct, že směrnice EPBD IV, která teďko se má transponovat do českého práva, se nedotkne českých peněženek nebo lidí českých peněženek, když se tady bavíme o energetické náročnosti budov a bavíme se o tom, že by budovy měly být bezemisní? Už tohle když slyším bezemisní, tak už je to protimluv! Tak si přečtete tu směrnici, co se má transponovat. Prosím vás, neříkejte nám tady vůbec nic, co se týče těchto směrnic, pokud si je nenačtete, protože opravdu to, co jste tady řekl, to byl jeden blud za druhým! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Tak já vám blahopřeju, že jste si udělali krásné video na YouTubu, ale ti, kteří mě dobře poslouchali, tak si všimli, že o žádných jezírcích s mloky jsem nemluvil. Takže tyhle věci jsou skutečně zástupné, snahy vystrašit úplně všechny zase nějakými nesmysly. Takže to je podobné, jako když tedy ve svém arzenálu mluvíte o nějakých 72 pohlavích a podobných věcech.

Jediná věc, která si myslím, že by byla solidní, je stejně, abychom měli na výrobcích třeba napsáno kromě nákladů - kolik nás stojí cenovka, což máme taky zákon, který říká, že tam má být cenovka, že se má vést účetnictví, že tam mají být nutriční hodnoty, abychom tam třeba měli i emise, abychom věděli, kolik CO2 se vypustilo do vzduchu na to, aby se to sem dovezlo. Protože lidi samozřejmě kritizujou, že spousta výrobků se dováží a draze se dováží ze zahraničí a jezdí všude kamiony, který čadí emise - místo toho, aby se použily lokální výrobky. Takže kdybychom tohleto měli, tak by ty lokální - lokální produkce by byla konečně zvýhodněna tak, jak by si to zasloužila. Takže to je potřeba k tomu taky dodat.

A to, jakým způsobem dopadnou povolenky na lidi, rozhodne příští vláda. Ale zatím jediný, co se tady vidělo, bylo strkání hlavy do písku. A nakonec to skončí, tak - se bojím - že pokud bude vládnout nezodpovědná vláda, tak peníze vybrané za povolenky ETS z velké části nasměruje na nějaké pochybné granty, pochybné dotace a desítky miliard různých nesmyslů.

A to je jedna věc, kterou bychom si měli vyjasnit, aby tyto peníze vybrané na povolenkách šly zpátky nějakým způsobem lidem, aby to současně - rodinám - aby to současně motivovalo k šetrnosti. To je úplně to celé, to nejsou žádné bludy.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. Paní poslankyně Peštová a připraví se pan poslanec Dědeček. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Pane poslanče Michálku, prostřednictvím pana předsedajícího, řekněte mi, co to má za logiku vybrat od lidí peníze, které jim potom zase dám pomocí Sociálního klimatického fondu. Protože je dostanu na úplné dno. Tak proč já jim dávám ekologickou daň do benzínu, nafty, uhlí, plynu? Proč já je ve své podstatě sankcionuju za to, že jezdí autem, a když se dostanou na úplné dno, tak je z toho Sociálního klimatického fondu budu zvedat. Takže já jim z jedné kapsy seberu a pak jim zase ty jejich vybrané peníze vrátím. Co to má za logiku? Řekněte mi, co to má za logiku? Říkám, emisní povolenky v roce 2005, když to začínalo, možná měly nějaký smysl v tom, že ve své podstatě ten, kdo emituje, tak bude platit za to, že emituje tunu CO2. Už jenom to, že ta tuna CO2 nemá tu cenu konstantní a obchoduje se na burze - tak já obchoduju daň na burze. Takže každou chvíli ta daň má jinou hodnotu, přitom tuna CO2 je stále tunou CO2. Jednou mě stojí 55 euro, jednou mě stojí 90 euro, jednou mě stojí 60 euro. Tak tuna CO2 je tuna CO2 snad - na tom se shodneme, ne? Zákon zachování hmoty tady existuje, tak je to tak.

Jak je možné, že emisní povolenky drží v ruce spekulanti, že to nedrží jenom emitenti? Jak je to možné, že to mají fondy a vydělávají na tom? Takže myšlenka, která možná byla někdy v roce 2005, tak se pěkně pokřivila. Takže neříkejte tady to, co říkáte. Já s tím absolutně nesouhlasím. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní poprosím pana poslance Dědečka a poté se přihlásil s faktickou opět pan poslanec - pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jaromír Dědeček: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já bych si vaším prostřednictvím dovolil reagovat na pana poslance Michálka. Pane poslanče Michálku, to, jak jste říkal, že převážíme různé materiály, tak díky tomu, že firmy musí sledovat uhlíkovou stopu a zpracovávat zprávy ESG, tak třeba slévárenské firmy dovážejí železo z Brazílie z takovéto dálky, protože má nízkou uhlíkovou stopu. Výrobci čokolád budou díky nízké uhlíkové stopě dovážet mléko z Nového Zélandu. To už jsme se opravdu zbláznili. A jinak vám můžu říct to, že třeba náklady na ESG zprávu pro firmu, která má 2000 a více zaměstnanců, jsou 2 až 3 miliony korun. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Tak já myslím, že není potřeba se tady hádat, protože já jsem tady jasně řekl, že za Piráty my podporujeme výrazné zjednodušení nebo zrušení zpráv o udržitelnosti tam, kde to je zbytečná byrokracie, a že my chceme jít cestou jednoduchých automatických on-line nástrojů a podobně. To je přece nesporná záležitost.

A abych reagoval na paní kolegyni Peštovou, prostřednictvím pana předsedajícího, vy tady říkáte, že je nějaká děsivá logika, že stát od někoho vybere peníze a potom je přerozdělí - ale to je přece podstatou státu vybrat od lidí peníze a přerozdělit je. Kdyby to nebylo potřeba, tak od lidí nevybíráme, ale zkrátka dneska stát vždycky funguje tak, že vybere třetinu peněz, co lidi vydělají, tak vybere od těch lidí a potom je vrací zpátky lidem přerozdělené na věci, jako je školství, zdravotnictví, jako je spousta služeb, které jim pomáhají. A jedna z těch věcí, které jim pomůžou, je i to, že se někdo stará o globální životní prostředí, o to, aby tady nepokračovalo v takové míře globální oteplování, aby nám to tady nezničilo lesy, aby nám to nevysušilo studny, abychom tady neměli velké problémy v oblasti životního prostředí, které způsobí kaskádové efekty. Takže to je princip státu, že se peníze vybrané na daních, poplatcích nějakým způsobem přerozdělují. Ten systém je celoevropský, my jsme jako Češi součástí Evropské unie - tak se pojďme bavit o tom, jak peníze přerozdělit tak, aby to bylo spravedlivé, aby skutečně doputovaly k českým rodinám a k českým firmám, a ne aby to zblajzlo několik oligarchů. To je ta důležitá otázka, kterou tady musíme rozřešit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně Peštová, faktická.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuju za slovo, pane předsedající. Pane poslanče Michálku, prostřednictvím pana předsedajícího, prosím vás, přečtěte si tu směrnici. Já vám to doporučuju. Vemte si to, je to krásná směrnice, má nádherných asi 135 stránek, možná ještě víc. Prováděcí předpisy, v uvozovkách ty delegovaný akty k tomu nejsou, ty teprve postupně budou přicházet. Ale zkuste si ji načíst. Fakt, zkuste si ji načíst, protože ta Evropská unie už dneska ví, že to nebude 40 euro za emisní povolenku EU ETS2. Oni to vědí, proto tam taky dali klauzule, že když to bude dvojnásobně, kolik se vypustí víc emisních povolenek na trh, aby uchladili trh, když to bude trojnásobek, kolik se musí vypustit - jednou je to nějakých, mám pocit, 25 milionů, pak je to 150 milionů emisních povolenek, aby uchladili - když už to vědí, proč tu cenu emisní povolenky nezastropujou?

Proč to nedají na 40 euro? Proč to nechají být, aby si s tím zase v uvozovkách trh pohrál, jak si má pohrát. Proč to neudělali tak, že to nesmí držet ruce spekulanti? Proč? Když se poučili z EU ETS1. Tak si to zase nakoupí fondy,ne? A zase s tím budou hezky spekulovat, zase si s tím budou hrát a budou na tom vydělávat. Já vím, že vy máte - vy osobně asi ne, prostřednictvím pana předsedajícího - ale vaše strana má - jako s kryptoměnou, vy to umíte těžit. Ale lidi se dostanou na dno. Takže já jim ty emisní povolenky dám do benzínu, do nafty, do uhlí, do všeho. Takže rozumíte, já se nebavím o daních, o kterých se tady určitě baví pan ministr financí - já se bavím o ekologický dani, to je - jako jsme úplně jiný level. Já vím, že lidi platí a že se potom přerozděluje. Ze mě nemusíte dělat hlupáka. My se bavíme o nesmyslných ekologických daních, které vymýšlejí v Evropské unii.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Jediné, o co jde, je, abychom dokázali opravdu spravedlivě zajistit, že ekologické náklady třeba toho banánu, který se doveze z jižní Ameriky, budou adekvátně promítnuté do ceny. Nejenom, že budou altruisti, kteří dbají na životní prostředí, se starat o to, aby měli nízký emise, ale aby se to promítlo do ceny, a zkrátka je to potřeba z toho důvodu promítnout i do záležitostí, jako jsou ceny benzínu. A je úkolem zákonodárce tak, aby se stejně jako třeba v Rakousku postaral o to, že když někde přidám, třeba se zvýší ta povolenka, no tak se ubere třeba na spotřební dani nebo na dépéháčku.

A tohle to je důležitá věc, která - kterou musíme řešit. Protože třeba v Rakousku zavedli klimatický bonus prostřednictvím, kterého výnos z emisních povolenek přerozdělují zpátky mezi rodiny a běžné lidi.

A samozřejmě abych mohl vracet zpátky ty peníze a motivovat ty šetrné k tomu, aby byly šetrní a naopak, aby znečišťovatelé, kteří dovážejí třeba ty banány přes celou Evropu, tak aby zaplatili spravedlivou cenu, která za to odpovídá, no, tak to musí někdo měřit, musí k tomu být nějaké standardy a musí v tom nějaký pořádek, tak jako se nemůžou falšovat v hospodářském styku jiné informace. To je jediné, o čem se bavíme, a o tom, že současná vláda zatím ještě jasně neřekla, jakým způsobem budou fungovat ty instituce, které budou mít za úkol ty vybrané peníze vracet zpátky lidem a rodinám. Proto na to tady upozorňujeme, a proto to považujeme za důležité téma. Já už nebudu dále vystupovat k tomuto tématu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poslední faktická, zatím tedy poslední, paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já opravdu slibuji, je to poslední, a opravdu doporučuju panu poslanci Michálkovi, vezměte si tu směrnici a tam už to máte popsané, jak se to má dělat, tam to vůbec nebude regulovat v uvozovkách stát, tam budete mít ten sociálně klimatický fond, kam budete dávat ty peníze a z toho se to bude platit, takže ne to, co vy říkáte vy tady furt o nějakých banánech, které se dováží, ale my se bavíme o našem trhu, bavíme se o tom, že ten benzín nemají jenom ty domácnosti, to nejste jenom vy, já nevím, jestli máte benzín nebo naftu nebo na co jezdíte, to se bavíme o lidech, ale bavíme se i o tom průmyslu, bavíme se o přepravě a to se všechno promítne do cen. Tady se nepřeváží jenom banány, tady se převáží stavební materiál, tady se toho převáží mnohem víc a všechno se vám promítne do ceny. A bavíme se o tom, že když bude emisní povolenka EU ETS 2 40 euro, tak se bavíme o tom, že to budou 3 koruny v každém litru, 3 koruny. A už dneska víme, že se bude pohybovat kolem 200 euro. A když to bude kolem 200 euro, tak už jsme u 12, 15 korun v litru na benzín, jo. A to se vám všechno propíše do cen, do všeho. Jo? To není sranda, jo. Já říkám opravdu, vezměte si tu směrnici a přečtěte si ji, je to zajímavé čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že nikdo další přihlášen není, tak tímto obecnou rozpravu končím. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Nikoliv, paní zpravodajka také ne. Zahajuji tímto v podrobnou rozpravu s přednostním právem paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Už jenom stručně v návaznosti na to, co jsem řekla v obecné rozpravě, se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému s číslem 6349, je to sněmovní tisk 783. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Pan poslanec Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Nejprve se tedy ještě jednou přihlásím k pozměňovacím návrhům, které naleznete pod čísly 6785 a 6824.Ten první je návrh ctěného kolegy Vojtěcha Munzara, jehož jsem zde zastoupil, a zároveň bych si ještě dovolil navrhnout v souladu s § 95 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny zkrácení lhůty na sedm dnů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nikdo další se nehlásí, čímž tedy končím podrobnou rozpravu a končím současně druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji všem za spolupráci. (Ministr Stanjura: Navrhl zkrácenou.) Byla tam zkrácená, aha, tak já se omlouvám. Takže v tomto případě budeme, budeme hlasovat o zkrácené lhůtě. Ano, já mezitím zavolám a zagonguji, aby dorazili kolegyně a kolegové, odhlašuji vás. Můžeme se pustit do hlasování.

 

Hlasujeme návrh na zkrácení lhůty. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno bylo 96, 89 bylo pro, nikdo proti.

Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy definitivně končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji.

Aktualizováno 29. 5. 2025 v 19:51.