(pokračuje Karel Havlíček)

5.
Vládní návrh zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 851/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu pan Lukáš Vlček. Prosím.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Dámy a pánové, dobré odpoledne, pane předsedající, děkuji za slovo. Dovolte, abych tedy krátce uvedl sněmovní tisk číslo 851, tedy návrh zákona o správě informací o stavbě a vystaveném prostředí a o změně zákona č. 22/1997. Sb., o technických požadavcích na výrobky, o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jak již bylo uvedeno, jsme ve druhém čtení. V prvém čtení plénum určilo tento sněmovní tisk na projednání garančnímu výboru - hospodářskému výboru a dále pak výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. O tom nás nepochybně bude dále informovat tedy zpravodaj, jinak dovolte, abych tedy on bude informovat o jednání v hospodářském výboru, dovolte, abych já tedy krátce informoval o jednání ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde tento výbor tedy vydal doporučení sněmovní tisk 851 schválit v navrženém znění.

Jinak krátce ještě dovolte připomenout, co je tedy obsahem tohoto tisku. Hlavním cílem zákona je tvorba a správa informační základny pro hospodárné, efektivní a účelné nakládání se stavbou v průběhu celého jejího životního cyklu a upravení, vytváření a správy informační základny pro správu a rozvoj vestaveného prostředí, jsou stanovovány jednotné standardy a postupy pro vytváření informačního modelu stavby a informačního modelu vystavěného prostředí a vymezována práva a povinnosti jednotlivých subjektů v rámci tohoto procesu. Samotný zákon má členění na tedy úvodní a závěrečná ustanovení a dvě stěžejní hlavy, v první je popsáno samotný informační model stavby BIM, tedy takzvaný Building information management, a druhá obsahuje informační model vystaveného prostředí.

Krátce dovolte ještě, abych okomentoval základní přínosy této normy s tím, že tedy ty hlavní přínosy jako předkladatele vidíme v úspoře celkových nákladů v průběhu celého životního cyklu stavby, zkrácení doby přípravy projektu zejména díky komplexní přípravě stavby digitální prostředí, zvýšení efektivity a kvality provádění stavby včetně redukce nákladů, dále pak vidíme přínosy i v otázce úspor při následné správě a provozu stavby, takzvaně ve facility managementu po celou dobu jejího užívání, a dále ještě vidíme přínosy v tom, že informační model vystaveného prostředí umožňuje nevnímat tedy stavbu samostatně, ale ve vztahu k dalším stavbám a celému zájmovému území, tedy tento model je zpravidla v praxi používám především u staveb veřejného a většího významu. Jinak tedy tento zákon podle nás jakožto předkladatele přispívá k zavádění procesu digitalizace v oblasti a stavebnictví.

Tolik tedy moje úvodní slovo. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a jenom připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jakožto výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a pro regionální rozvoj a tato usnesení, myslím tím usnesení těch výborů, vám byla doručena jakožto sněmovní tisky 851/1 až 3.

A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru, pan poslanec Tomáš Müller a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy aby odůvodnil. Prosím.

Poslanec Tomáš Müller: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, hospodářský výbor jakožto výbor garanční projednal na své 53. schůzi dne 6. února 2025 sněmovní tisk 851 včetně dvou pozměňovacích návrhů a přijal toto doporučení.

Usnesení: Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 851 ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy jsou podrobně popsány ve sněmovním tisku 851/2 a týkají se změny názvu zákona a byly doplněny kapitoly za část druhou, a to o změně zákona o zeměměřictví, a část čtvrtá, změna zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a včetně legislativně technických korekcí. Dále pověřil hospodářský výbor, abych přednesl tuto zprávu, což tímto činím. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: děkuji a nyní prosím zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pana poslance Roberta Stržínka, už ho vidím, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru, a opět, aby případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj číslo 148 ze dne 6. února 2025. Jedná se o sněmovní dokument 851/3 ze 37. schůze tohoto výboru: "Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po odůvodnění předlohy panem inženýrem Eduardem Muřickým, vrchním ředitelem sekce hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu, a po zpravodajské zprávě pana poslance Mgr. Roberta Stržínka a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby sněmovní tisk 851 schválila, a za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Za třetí pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedkyni Poslanecké sněmovny." Na našem výboru jsme žádné pozměňovací návrhy nediskutovali ani nepřijali.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a tímto tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili, ano, prosím, ještě jste...

Poslanec Robert Stržínek: Využiju svého přednostního práva, jestli dovolíte. A krátce k tomuto tisku řeknu několik vět. Spíš z pohledu člověka, který se s projektováním v BIMu již prakticky setkal, a to jako starosta města Valašské Meziříčí. My v tuto chvíli řešíme v tomto moderním způsobu projektování dvě stavby a chci říct, že je to náročné, je to těžké, ale všechno nové většinou nebývá jednoduché.

Jedná se o projektování takzvaných 3D modelů, kdy stavba jako taková má svůj otisk, své digitální dvojče v 3D modelu. A je to důležité nejenom při samotné výstavbě, kdy vás ten model upozorní na různé kolize sítí a jednotlivých, řekněme, prvků, které se na té stavbě nacházejí. Ale důležitý ten model BIM je opravdu po celou dobu životnosti té stavby, protože ten projekt žije s tou stavbou. Tak, jak se ta stavba mění, jak se vyvíjí, jak se mění, třeba opravují různé komponenty, tak se zanášejí neustále do toho projektu. A vy máte stále k dispozici materiál, který přesně vás informuje o tom, v jakém stavu stavba je, jaké, kde byly případně provedené změny.

Jsem rád, že není tento způsob projektování povinný pro města a obce. Mohou jej použít ale pouze na dobrovolné bázi, povinný je pouze pro vyšší územně samosprávní celky, tedy pro kraje a pro potom organizace, které zřizuje stát, jako je ŘSD, Správa železnic a podobně, a to pouze u nadlimitních veřejných zakázek. Takže třeba ŘSD už tímto způsobem projektuje například dálnice a mosty a některé další stavby.

Je to způsob, který do jisté míry přebíráme od Evropské unie. Ano, potýkáme se s problémy, že projekčních firem, které umí projektovat v BIMu, zatím není mnoho. To projektování je, troufám si říct, dvojnásobně tak drahé než to projektování, na jaké jsme byli zvyklí dosud, ale tak, jak tvrdí i důvodová zpráva tohoto materiálu, ty vyšší investice na začátku se vrátí potom s postupem dalších let, protože majitel toho objektu nebo správce objektu bude mít perfektní představu o tom, jak se ten daný objekt, stavba v průběhu času vyvíjí a co je třeba případně vyměnit za jaký komponent, co kde bude či nebude pasovat, jaké má použít postupy, technologie a tak dál. Takže za mě cesta správným směrem, byť bude těžká a trnitá. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a můžeme tedy se pustit do dalších řádně přihlášených. Prvním z nich je pan poslanec Jiří Havránek.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. (Poslanec Nacher z místa komentuje opětovné vystoupení poslance Havránka.) Zdravím pana kolegu Nachera a děkuju mu za uctění mé aktivity. Nicméně asi ho nepotěším, protože teď budu...

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Správně by to mělo být tedy prostřednictvím.

Poslanec Jiří Havránek: I prostřednictvím, samozřejmě.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Abych mu to vyřídil.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji, pane předsedající, za opravu. V tomto tisku budu o něco delší než u tisku předešlého, protože budu odůvodňovat celkem čtyři pozměňovací návrhy. Začnu tím prvním, který naleznete v systému pod číslem 6832 kdy, tedy v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, což si jistě všichni pamatujete, tehdy pro něj hlasovala celá Poslanecká sněmovna, a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, vstoupila účinnost v zákoně o drahách a v zákoně o pozemních komunikacích úprava, která vyžaduje, aby ke všem drobným stavbám, které se realizují v silničním ochranném pásmu nebo v ochranném pásmu dráhy bylo vždy vydáváno povolení stavebního úřadu.

Tento restriktivní požadavek však do významné míry devalvuje přínosy nového stavebního zákona a zatěžuje tedy tímto stavebníky těchto drobných staveb. Nový stavební zákon totiž zavedl v rámci deregulace kategorii drobných staveb, u kterých předpokládá, že nebudou mít zásadní negativní vliv na své okolí, a jsou proto považovány za stavby ve volném režimu, u kterých povolení stavebního úřadu není vyžadováno.

Mnou předkládaný pozměňovací návrh tuto situaci napravuje, avšak nikoliv tak, že by nereagoval na potřeby, které pravděpodobně vedly k velmi restriktivnímu pojetí původní úpravy. Zavádí se totiž u vybraných významných staveb drah, ať už jsou celostátní, nebo dráhy regionální, a pozemních komunikací, což znamená dálnice a silnice první třídy, méně restriktivní nástroj, kterým se prověří, zda mohou vybrané drobné stavby podle své povahy být umisťované v těsné blízkosti těchto dopravních staveb, potenciálně ovlivnit činnost na této dopravní stavbě. Tímto nástrojem je souhlas vlastníka dráhy, respektive souhlas správce dálnice nebo silnice první třídy. Souhlas může obsahovat podmínky, kterými bude zabezpečen zájem na bezpečném provozu dané dopravní stavby. Návrhem se dále stanovuje, za jakých podmínek může vlastník dráhy, respektive správce dálnice nebo silnice první třídy, neudělit tento souhlas. Jde zejména o situace, které mohou mít prokazatelný dopad na bezpečnost provozu předmětné dopravní stavby.

Co se týče dalšího pozměňovacího návrhu, tak i ten se týká drobných staveb. Naleznete ho pod číslem 6834. Tímto návrhem má dojít k zařazení staveb základnových stanic vlakového rádiového zařízení a související sítě této technické infrastruktury mezi drobné stavby podle stavebního zákona. Cílem je samozřejmě dosáhnout toho, aby tyto stavby a související sítě nepodléhaly povolení záměru podle stavebního zákona. Je to věc vlastně, kdy navazujeme opravdu na činnost v Poslanecké sněmovně, zjednodušování, v podstatě zavádění těchto BTS stanic a dalších věcí, určitě si na to vzpomenete, bylo to i v zákoně číslo 416, a budu moc rád tedy, když tyto dva pozměňovací návrhy podpoříte.

Třetí pozměňovací návrh už se netýká tedy o drobných staveb, ale byl konzultován a vytvářen ve spolupráci s Ministerstvem dopravy. Vy ho naleznete pod číslem 6833 a pozměňovací návrh reaguje především na změny, ke kterým dojde v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, ale také souvisejících změn zákona o pozemních komunikacích k 1. červenci 2026. Dosud je totiž ochranné pásmo pozemních komunikací vymezeno tak, že do něj nespadá zastavěné území obce. Zákon o pozemních komunikacích přitom doposud obsahuje vlastní definici zastavěného území obce. S účinností k 1. červenci 2026 tato definice již v zákoně o pozemních komunikacích obsažena nebude a při určování silničního ochranného pásma se bude vycházet z definice zastavěného území tak, jak je obsažena v novém stavebním zákoně.

Nejde přitom pouze o změnu terminologickou, neboť rozsah zastavěného území obce podle zákona o pozemních komunikací a rozsah zastavěného území podle stavebního zákona je odlišný. V důsledku této změny dojde k tomu, že se rozšíří rozsah úseku pozemních komunikací, které silniční ochranné pásmo nebudou mít, a tím dojde i ke snížení jejich ochrany. Navrhuje se proto za účelem zmírnění důsledků této změny alespoň ve vztahu k dálnicím, přijmout navazující změnu, která bude spočívat v tom, že silniční ochranné pásmo dálnice bude pro účely zřizování a provozování reklamních zařízení i v zastavěném území. Tím i reklamní zařízení podél dálnic do vzdálenosti 50 metrů v zastavěném území budou podléhat povolování. Toto opatření je vhodné i z důvodu ochrany bezpečnosti a plynulosti provozu na dálnicích, na nichž smí řidiči v obci jet rychlostí až 80 kilometrů v hodině.

Na druhou stranu tento pozměňovací návrh přináší významnou liberalizaci stávající právní úpravy, a to ve třech ohledech. Za prvé, navrhuje se, aby povolování, zřizování a provozování podléhala pouze reklamní zařízení, která jsou viditelná z pozemní komunikace. Ve stávající právní úpravě je tato podmínka dána jen v některých situacích, její uplatnění lze však rozšířit, neboť pokud reklamní zařízení není pro řidiče viditelné, nepředstavuje z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci žádné riziko.

Za druhé, pozměňovací návrh umožňuje povolit umístit na odpočívku parkoviště čerpací stanice pohonných hmot, dobíjecí stanici, motel nebo motorest v silničním ochranném pásmu dálnice nebo silnice první třídy, nejen reklamní zařízení, které slouží k označení provozovny nacházející se ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, což umožňují stávající právní úprava, ale i jakékoliv jiné reklamní zařízení, jehož činná plocha nebude větší než 2 metry čtvereční.

Za třetí, pozměňovací návrh přináší i významná debyrokratizační opatření spočívající v tom, že povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu již nebude vydáváno pouze na dobu určitou, nejdéle na pět let. Povolení nově nebude časově omezeno, přičemž silniční správní úřad bude mít možnost jej odejmout, pokud přestanou být plněny podmínky pro jeho vydání.

Pozměňovací návrh dále obsahuje i přechodné ustavení, které pamatuje na reklamní zařízení, k jejichž zřízení a provozování se dosud nevyžadovalo povolení, avšak v důsledku navržené změny právní úpravy se povolení vyžadovat bude. Tato reklamní zařízení, která byla přede dnem nabytí účinnosti navržených změn zřízena v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, bez povolení tohoto zákona bude možné po dobu dalších pěti let provozovat tedy bez povolení. Účinnost těchto změn se navrhuje k 1. červenci 2026 vzhledem k souvislostem, jež už jsem zde zmínil, dříve schválené legislativy.

A poslední pozměňovací návrh, se kterým bych vás rád seznámil, naleznete pod číslem 6836. Týká se zejména části druhé navrhovaného zákona, tedy změny zákona o technických požadavcích na výrobky, a předložený pozměňovací návrh v souladu vlastně s programovým prohlášením vlády si klade za cíl nově upravit fungování standardizace za účelem zajištění stability a rozvoje oboru do budoucna a též sladění s trendy ve většině ostatních států Evropské unie. V souladu s mezinárodními závazky České republiky vůči Evropskému výboru pro normalizaci a Evropskému výboru pro normalizaci v elektrotechnice je cílem, aby obor standardizace byl nejen stabilní, ale i prospěšný pro podnikatelský sektor, tak jak je to i v jiných státech Evropské unie běžné.

Navrhuje se tedy proto, aby národním normalizační orgánem byla nově v České republice Česká agentura pro standardizaci, neboť současné uspořádání, kdy národní normalizační orgánem je jiná organizace, v tomto případě zřizovatel agentury pro standardizaci, tedy Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v právní formě organizační složky státu, se ukázalo jako již překonané.

Nebudu vás již dále zde svou přítomností oblažovat, poděkuji vám za pozornost a budu moc rád, když mé pozměňovací návrhy následně podpoříte ve třetím čtení.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Máme zde faktickou poznámku, paní poslankyni Ožanovou.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych navázala na kolegu, já jsem ho poslouchala, a vlastně první tři pozměňovací návrhy se týkají nějakým způsobem dopravy. Akorát, protože jsem je nestihla prostudovat celé, tak by mě zajímalo, tam se to zjednodušuje, u těch drobných staveb, u silnic prvních a druhých tříd samozřejmě. Ale víte co? Bezpečnost silničního provozu je důležitá nejenom na těchto silnicích, ale i na dalších komunikacích. A když jsou drobné stavby, případně reklamní zařízení v blízkosti i silnic, nebo místních komunikací nižší kategorie, tak brání ve výhledu, jsou vlastně bezpečnostním rizikem. Jestli jste myslel i na toto, když jste se zabýval touto problematikou, protože já bych řekla, že ty první tři pozměňovací návrhy spolu opravdu věcně souvisí. Ano, i ty drobné stavby, to jsou stavby, které můžou bránit ve výhledu. A vy to vlastně tak nějak jako ležérně, jako "tak si budeme stavět v blízkosti těch místních komunikací a silnic třetích tříd", to jsem nepochopila. Ten třetí pozměňovací návrh, ten ano, ten se snažil o tu bezpečnost, ale ty první dva, zde mám dojem, že tu bezpečnost silničního provozu naopak trošku snižovaly. Ale protože nejsem plně s nimi seznámena, jestli mi na to odpovíte, já samozřejmě do té doby, než bude hospodářský výbor, si to dále nastuduji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou pan poslanec Havránek.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuju za slovo. Já se pokusím reagovat. Vy jste to vlastně, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, na konci toho svého vystoupení řekla, protože opravdu tím cílem je řešit v jednom pozměňovacím návrhu čistě bezpečnost, vyřešení těch reklamních bannerů, billboardů, všichni to známe, a ty zbylé dva mají ale jiný cíl. Ty mají cíl pomoci s technologickým rozvojem České republiky a navazuje to u těch BT stanic opravdu na nějakou naši dlouhodobou práci, která si myslím, že jde správným směrem. Všechny ty pozměňovací návrhy samozřejmě vznikaly za určité spolupráce s Ministerstvem dopravy, takže věřím, že i stránku té bezpečnosti, na niž jste upozorňovala, jistě zvažovaly a neměl by tam být tedy žádný problém.

Co si ještě dovolím zmínit, tak opravdu z mého pohledu řešíme tady dost často stavební řízení a tohle je zrovna věc, která pomůže právě i na těch stavebních úřadech, které s tím budou mít daleko méně administrativy, v podstatě to nebudou řešit, a to považuju vlastně za další pozitivní prvek, a potom můžou daleko více povolovat třeba stavby rodinných domů, popřípadě bytovek, a to je další pozitivní věc pro Českou republiku.

Takže takto v krátkosti, určitě na hospodářském výboru budu rád, když se o tom pobavíme ještě více, byť nejsem jeho členem, ale určitě na projednávání dorazím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Žádnou další faktickou nevidím, tak nyní tedy poprosím paní poslankyni Silvii Doušovou.

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, sice mě pan předsedající už představil, ale ještě jednou bych se představila, aby tady nedocházelo k trapným situacím, že si nikdo nevzpomene na mé jméno, takže já se jmenuji Silvia Doušová. Děkuji.

A nyní už k pozměňovacím návrhům. Mám dva, dovolím si je tady přednést. První je sněmovní dokument číslo 6814, ten je poměrně stručný, jedná se o tři body a první z těch bodů je vlastně, že se doplňuje název zákona, Zákon o správě informací, o stavbě a vestavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů. Protože vlastně dochází k rozšíření počtu novelizovaných zákonů, tak je potřeba upravit i ten název.

Bod číslo 2 - vkládá se nová část třetí, která včetně nadpisu zní: "Část III. Změna stavebního zákona § 20" a v tomto případě jde vlastně o soulad se směrnicí, takže stavební zákon v § 167 písm. e) požaduje instalaci dobíjecí stanice na každých 10 parkovacích míst v případě stávajících jiných než obytných budov. Nicméně směrnice 2024/1275, o energetické náročnosti budov, však požaduje instalaci pouze dobíjecího bodu. Z toho pak vychází, že zákon je tak přísnější než požadavky stanovené směrnicí, a proto se navrhuje zákonné požadavky upravit na úroveň směrnice.

A třetí bod je čistě technikálie, kdy se vzhledem k délce legislativního procesu posouvá účinnost změn na 1. října 2025.

Druhým pozměňovacím návrhem je sněmovní dokument 6815. I ten obsahuje tři body. V prvním bodě je to opět technikálie typu změny názvu. Druhý bod už je potom rozsáhlejší, protože za druhou část se vkládají nové části třetí až pátá, které včetně nadpisu znějí: "Část III. Změna energetického zákona, Část IV. Změna stavebního zákona, Část V. Změna zákona č. 87/2025 Sb."

Jenom stručně řeknu nebo odůvodním, čeho se tento bod číslo 2 týká. Takže u změny energetického zákona návrh doplňuje zařízení pro ukládání energie do výčtu staveb, které jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu obdobně, jako je tomu u výroben z obnovitelných zdrojů energie nad 100 kilowatt. A dále se navrhuje upravit ochranné pásmo zařízení pro ukládání elektřiny a navrhuje se stanovit ochranné pásmo zařízení pro ukládání elektřiny ve všech případech už od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů zařízení pro ukládání elektřiny, což znamená nikoliv až od oplocení.

Pak tady máme změnu stavebního zákona, část čtvrtá. Tady pozměňovací návrh je v návaznosti na přijetí zákona č. 87/2025 Sb., kdy se doplňují chybějící pravidla pro řízení o povolení záměru u staveb a zařízení pro ukládání energie. Úpravy se týkají jednak věcné příslušnosti stavebních úřadů pro povolování záměru staveb a zařízení pro ukládání energie, a dále zařazení těchto staveb do kategorií staveb v přílohách 1 až 3 stavebního zákona.

Co se týče změny zákona č. 87/2025 Sb., část pátá, účelem úpravy je změna přechodného ustanovení tohoto zákona z důvodu delšího legislativního procesu, než se původně předpokládalo, nemohli výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů využít možnost změny formy podpory, kterou mělo umožnit právě přechodné ustanovení, a ocitli se tak do konce roku 2025 zcela bez podpory. A tento návrh má tuto přílišnou tvrdost zákona vůči výrobcům odstranit.

A bod číslo 3, ten už se týká opět účinností - je jich tedy několik, protože účinnost změn energetického zákona se posouvá nebo se navrhuje posunout na 1. října 2025. Podobně účinnost změn stavebního zákona, v bodu 1 až 3, 5 až 7 se navrhuje opět na 1. října 2025. Účinnost změny stavebního zákona v bodu 4 je stanovena na leden 2026. A účinnost změny zákona č. 87/2025 Sb. - je navržena tak, aby přišla v účinnost co nejdříve, tedy navrhuje se u této části účinnost dnem následující po dni vyhlášení.

Děkuji za vaši pozornost a předem děkuji za jejich podporu.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, hezké odpoledne. Nyní vystoupí pan poslanec Müller, následuje pan poslanec Teleky.

Prosím, máte slovo.

Poslanec Tomáš Müller: Děkuji za slovo, paní předsedající. A já bych tady chtěl okomentovat sněmovní dokument pod číslem 6807, a jedná se tedy k pozměňovacímu návrhu, k sněmovnímu tisku 851 a tento pozměňovací návrh má tři body. Prvním bod je, že opět dochází ke změně názvu tak, jak tady říkala paní kolegyně Silvia Doušová, protože dochází k rozšíření počtu novelizovaných zákonů, a je tak potřeba tuto změnu promítnout do názvu zákona.

Potom je tam bod 2. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu zní: Změna zákona hospodaření energií, § 20 - a toto vlastně pojednává o tom, že zákon o hospodaření energií byl zvolen jako hlavní legislativní prostředek transpozice principu energetická účinnost v prvé řadě do české právní úpravy. A dochází tady k části transponované směrnice Evropského parlamentu Rady EU 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení EU 2023/955. A toto vlastně popisuje sněmovní dokument.

A dále tam došlo k doplnění § 2a, Energetická účinnost v první řadě. A toto vlastně obsahuje legislativní definici principu energetická účinnost v první řadě, včetně nástrojů, jejichž prostřednictvím se předmětný princip v praxi naplňuje. Je to průkaz energetické náročnosti, energetický posudek v odvětví budov a energetický audit a energetický posudek v energetických odvětvích a v odvětví průmyslu, dopravy, zemědělství, nakládání s vodou, informačních a komunikačních technologií a jiných odvětvích.

Další bod, co řeší tento pozměňovací návrh, je třetí bod - a toto vlastně upravuje účinnost změn, se navrhuje na 1. října 2025. Vše je popsáno ve sněmovním dokumentu 6807, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

Další můj pozměňovací návrh má číslo sněmovního dokumentu 6809 a také se to týká tří bodů. První bod je opět změna názvu, o čemž tady bylo řečeno. Druhý bod je, že za část druhou se vkládá nová část třetí, která zní: Změna zákona o správních poplatcích. A toto řeší to, že například v zákoně, změně energetického zákona, takzvaně lex OZE III, byl nový typ licence, licence na ukládání elektřiny a bohužel s přijetím této úpravy nedošlo i k novelizaci zákona o správních poplatcích, který upravuje správní poplatky za udělení licencí, což řeší tento pozměňovací návrh.

Dále tady jsou řešeny poplatky za činnost energetického specialisty - nebo lépe řečeno, dneska, když si požádal, potom vykonal zkoušku, až teprve když dostal licenci, tak zaplatil. Bylo to docela nepřehledné. Dnes již, pokud se bude účastnit a bude žádat o činnost energetického specialisty, tak již zaplatí, ty částky se změnily, navýšily na 2 000, ale neměnily se 10 let, tak si myslím, že ta částka je přijatelná a nikoho nezruinuje. A toto řeší i tento pozměňovací návrh.

A další věc - já už to dojedu - je bod číslo 3, a to znění: účinnost se navrhuje 1. den 2. měsíce po vyhlášení proto, aby poplatek mohl být využít již v tomto roce pro hospodaření Energetického regulačního úřadu a nemusel se zatěžovat státní rozpočet. K tomuto se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Teleky, zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, já vám chci vysvětlit svůj pozměňovací návrh, který je uložen ve sněmovním dokumentu 6798. Cílem návrhu je umožnit pokračování podpory výroby elektřiny z důlního plynu do roku 2029 stejně, jako je to u jiných kogeneračních zdrojů. Zde bylo prodloužení schváleno v rámci lex OZE III, taktéž úpravou přechodného ustanovení, a zrušit duplicitní přechodné ustanovení v zákoně č. 19/2023 Sb., a zachovat pouze ustanovení v zákoně č. 382/2021 Sb., čímž se odstraní právní nejistota vzniklá souběhem dvou podobných ustanovení. Výroba elektřiny z důlního plynu je bez podpory vysoce rizikovou investicí, vysoké provozní náklady, nízká, kolísavá kvalita plynu a nutnost nepřetržitého provozu.

Návrh byl konzultován s hlavními teplárenskými společnostmi, které s navrhovaným zněním souhlasí. Byly z něj odstraněny technické nedostatky, které obsahoval v minulosti navržený pozměňovací návrh. Děkuji za podporu.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. A nyní tedy se táži, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není-li tomu tak, tak obecnou rozpravu končím.

Je zájem o závěrečné slovo, pane ministře? Pane zpravodaji? (Zpravodaj nereaguje.) Pane zpravodaji, je zájem - pane? (Zpravodaj gestikuluje.) Není zájem o závěrečné slovo. Výborně. Nemáme, pokud se nemýlím, ani návrh na vrácení zákona garančnímu výboru, proto můžeme postoupit dále.

A zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásilo hned několik poslanců. Jako první z nich pan poslanec Havránek, následuje paní poslankyně Doušová.

Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, já už se opravdu jen v rychlosti přihlásím ke čtyřem pozměňovacím návrhům. První naleznete pod číslem 6832, druhý pod číslem 6833, třetí pod číslem 6834 a čtvrtý pod číslem 6836. Všechny jsem je zde již odůvodnil, ale samozřejmě podrobné odůvodnění nalezete i v těchto přiložených dokumentech.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, nyní se hlásí paní poslankyně Doušová a následuje pan poslanec Müller.

Prosím, máte slovo.

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Já se hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům. Je to sněmovní dokument 6814, 6815. Jinak jsem je tady už odůvodnila v obecné rozpravě, nicméně pokud by byly potřeba nějaké dotazy nebo nějaký další podrobnější popis těchto sněmovních dokumentů, tak je naleznete nahrané na webové stránky Sněmovny nebo samozřejmě jsem k dispozici k jejich vysvětlení. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Müller, následuje pan poslanec Teleky.

Prosím.

Poslanec Tomáš Müller: Děkuji za slovo. A já bych se přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě, a jsou to sněmovní dokumenty číslo 6807 a 6809. Také jako kolegyně určitě rád zodpovím případné dotazy, pokud budou. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A pan poslanec Teleky, přihlášený jako poslední v podrobné rozpravě, prosím.

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já se hlásím k sněmovnímu dokumentu 6798, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pokud se již nikdo nehlásí do podrobné rozpravy a nehlásí se nikdo z místa, tak mohu podrobnou rozpravu ukončit, což činím. Závěrečná slova nepředpokládám, že je zájem, ale raději se zeptám. Není zájem. Nemáme ani žádný návrh k hlasování, proto končím druhé čtení tohoto návrhu.

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

A přistoupíme k bodu číslo

Aktualizováno 5. 7. 2025 v 12:06.