(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úpravou vybraných agend v působnosti Digitální a informační agentury
/sněmovní tisk 866/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, kterého teď prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Já si dovolím, jelikož tento tisk jsem uváděl v prvním čtení poměrně podrobně, tak jenom teď stručně ve druhém čtení říci pár podstatných shrnujících věcí. Je to vlastně tisk, který obsahuje novelizaci 10 zákonů, pracovně tomu říkáme takzvaná začišťovací novela, a vlastně tady řešíme několik klíčových věcí. Pokusím se velmi stručně shrnout, to znamená, usnadňujeme tady dohled Digitální informační agentury v oblasti identitních služeb, upravujeme spolupráci s bankami, které poskytují bankovní identitu při předcházení podvodům. Novela ale také řeší i situaci, kdyby se některá banka sama dopouštěla nekalých praktik při poskytování identitních služeb. Tedy znamená, jde o úpravu vytvořenou ve spolupráci s Ministerstvem financí, Českou národní bankou a také bankovní asociací.

A také myslím si, že v současné mezinárodní situaci, kdy některé bankovní domy jsou přímo ovládané také cizími státními mocemi, je tato úprava docela nutná a aktuální. Také novela zákona o poštovních službách zjistí, že držitelé poštovní aliance budou moci využívat údaje ze základních registrů za účelem boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Pro Ministerstvo vnitra je nově založeno oprávnění delegovat působnost v  oblasti provozu centrálního registru výročních zpráv na jiný státní orgán nebo státem zřízenou nebo založenou právnickou osobu. Správě státních služeb vytvářející důvěru, což je příspěvková organizace DIA, bude umožněno vykonávat i vedlejší činnost, například školení úředníků státní či veřejné správy. V zákoně o elektronické identifikaci bude nově umožněno odejmout poskytovateli kvalifikovaného systému akreditaci z předchozí výzvy ke zjednání nápravy v případě, kdy z logiky věci nápravu už zjednat nelze. Například daná osoba je odsouzena za trestný čin nebo je vyhodnocena jako bezpečnostní riziko.

Mění se také úprava datových schránek, jejíž podstatou je zejména reakce na judikaturu a poznatky z praxe. Zjednoduší se i některé procesy spojené s poskytováním cloudových služeb ve veřejné správě, protože stávající úprava se ukázala jako poměrně těžkopádná. Novela obsahuje i novinku vlastní doručování písemností od veřejných orgánů, kdy do budoucna bude možné nechat si na žádost takové písemnosti doručit přímo do informačního systému, prostřednictvím kterého bylo učiněno podání. Tím se tedy občan dostává ke svým informacím přehledně a především tam, kde je logicky očekává. Do kompetenčního zákona se zakotvuje vládní kyberbezpečnostní dohledové centrum, které bude rychle reagovat na kybernetické útoky. Zajišťuje se tak vyšší ochrana digitální infrastruktury, která je logicky pro chod našeho státu důležitá a klíčová.

Novela se také týká i zákona o právo na digitální službu, například o právo na osvědčení digitálního úkonu, a bude upraveno tak, aby mohlo být efektivní a jednoduše realizováno. Dále dochází ke změně požadavku na nahrazení úředně ověřeného podpisu. To jsou asi ty nejklíčovější věci. Kdyby byl zájem, můžeme jít do podrobné diskuse, ale to nechám v případě na obecnou rozpravu. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vám děkuji, pane mistře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 866/1 a 2.

Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, což byl pan poslanec Robert Králíček, který je ale omluven a je připraven pan poslanec Stržínek jej zastoupit, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dovolte mi, abych tady v zastoupení mého kolegy Roberta Králíčka vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj číslo 166 ze dne 15. května 2025. Jednalo se o 41. schůzi výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Výbor po představení návrhu panem inženýrem Martinem Mesršmídem, ředitelem Digitální a informační agentury, po zpravodajské zprávě pana poslance Roberta Králíčka a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 866 projednat a schválit, a to ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Tady mi, kolegyně a kolegové, dovolte, abych byl stručný. Jedná se o legislativně technické úpravy, které nejsou příliš čtivé, proto si dovolím odkázat na materiál 866/2, kde tento legtech je popsán. Děkuju za pochopení.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu a do ní jako první přihlášen pan poslanec Bartoš, následuje paní poslankyně Doušová a pan poslanec Havránek. Nyní tedy prosím, aby se ujal slova jako první přihlášený pan poslanec Bartoš. Máte slovo.

Poslanec Ivan Bartoš: Dobré odpoledne, dámy, pánové. já jsem rád, že můžu v rámci tohohle toho bodu vystoupit, protože vlastně tu začišťovací novelu, která upravuje další související zákony, vítám. Já jsem tady vystupoval ráno a občas zaznívá zejména ze strany hnutí ANO o tom, jak Digitální informační agentura je vlastně zbytná, jak by ji bylo nejlépe v dalším volebním období zrušit, a já si myslím, že dosavadní činnost agentury, byť vznikla asi o rok později, než bylo plánováno, ta její cesta legislativní nebyla úplně triviální. Tak DIA má své místo v řízení moderního digitálního státu a zároveň se ukazuje, já si tady opět vypomůžu onou statistikou digitalizace služeb občanům, (Ukazuje matriál.) tak vlastně ze všech úřadů a orgánů kromě ÚPV je DIA skutečně lídr v digitalizaci služeb pro občany.

A vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi možná připomenout, co bylo impulsem pro vznik Digitální informační agentury a proč je důležité, tak jak nabýváme nových znalostí, co je potřeba, i upravovat tu legislativu. Ten stav té digitalizace předtím, když vznikala DIA, než začala ta konsolidace těch centrálních služeb, byl velmi neutěšený.

Česká republika v roce 2021 se umístila na 18. místě v hodnocení digitalizace podle digitální ekonomiky a společnosti, to je ten "Index Tezi." A jedna z hlavních příčin tohohle toho žalostného stavu byl skutečně nedostatek centrální koordinace, problémy s řízením těch sdílených služeb. DIA nevyvíjí systémy za jednotlivé rezorty, ale stará se o ty jednotlivé sdílené služby, opožděné schvalování IT systému, roztříštěné výdaje na IT a absence sdílení znalosti a vědomosti a zkušeností. A vlastně snaha o řešení téhleté situace, která je a byla objektivně dlouhodobě špatná, tu byla i za předchozích vlád. Ale každý pokus, který se vlastně pokoušel toto adresovat, byl neúspěšný a ten propad České republiky se tam výrazně zvyšoval, vlastně ta organizační uspořádání, kdy agenda eGovernmentu a útvaru hlavního architekta byla začleněna po zrušení ministerstva informatiky do struktury ministerstva, se výrazně neosvědčila. Sice Ministerstvo vnitra, bezpochyby silný rezort, disponuje i poměrně velkým rozpočtem, ale přiznejme si, že ta pozornost Ministerstva vnitra je nasměřována na vnitřní bezpečnost, má pod sebou poměrně silné složky státu, jako je policie, jako jsou hasiči, a dost často, když bylo potřeba zabrat v oblasti těch centrálních digitálních projektů, tak ať už rozpočtově, nebo pozorností, to šlo stranou.

Já kdybych měl zmínit asi tři věci, které myslím, že byly i silným vlastně motivátorem s tímto pracovat, určitě to byla obnova základních registrů. A já jsem rád, byť ty peníze nakonec neskončily tam, kde měly, a ministra Hamáčka jsme tenkrát donutili, aby nějaké peníze přidal, tak nakonec neskončily v obnově základních registrů. A myslím si, že i zde pan Marian Jurečka, pan ministr a další můžou potvrdit, že kdykoliv jsme v tomhle volebním období spouštěli nějaký projekt, ať už to byly eDoklady, či Jenda, které měly nátlak vlastně na ty základní registry, vyžadovaly dotazování, přihlašování velkého množství uživatelů, tak zpočátku se z toho skutečně sypaly šroubky, a to téměř doslova.

Ta digitalizace nebo obnova základních registrů, nakoupení hardwaru, optimalizace, se dlouho odkládaly a Digitální informační agentura v prvním roce svého působení vlastně investovala peníze, vysoutěžila tu hardwarovou obnovu. I kdybych byl raději, aby to fungovalo rychleji, tak pracuje i ve spolupráci se státním podnikem pod Ministerstvem financí už konečně na řešení toho cloudového řešení.

Co si myslím, že je fakt žalostné - dá se na to podívat nejen ve zprávách NKÚ, ale i na celkových výsledcích, a nevím, kam ty peníze vlastně šly - což byl projekt modernizace veřejné správy. Nevím, jestli si pamatujete projekt PMA 3, na který Ministerstvo vnitra vynaložilo 121 milionů korun a měl za cíl modernizovat veřejnou správu. Ale ono nedošlo k žádné optimalizaci agend. Ministerstvo se zaměřilo pouze na tvorbu návodů pro občany, které byly vystavovány na webu. Skutečně to nevedlo k žádnému zjednodušení procesu. Do projektu se nepodařilo zapojovat zástupce ostatních úředních správních úřadů, kde měla modernizace probíhat. Nedokázali jsme prosadit optimalizaci na Ministerstvu vnitra v předchozím období, ani ve vlastním rezortu.

Já bych takhle mohl pokračovat, ale myslím si, že to už není teď důležité. Myslím si, že model začlenění jednotky odpovědné za eGovernment, řízení a koordinaci digitalizace a rozvoje IT služeb státu, se skutečně osvědčil v řadě jiných zemí právě tak, jakým způsobem to má nadesignováno Česká republika. V evropském kontextu i od našich zahraničních partnerů jsme právě za vznik Digitální informační agentury a její rozvoj sklidili nejen pochvaly, ale protože jednotlivé státy vědí, jak je obtížné sebrat tu hračku řadě ministerstev ve věci třeba designu projektů či vývoje úplně na zelené louce, tak je to správné.

Jsem rád, že si stávající vláda jako jednu z priorit vytyčila úkoly právě v téhle oblasti, což bylo zlepšení koordinace projektů, digitalizace a efektivní správa sdílených služeb, a že vlastně ten závazek, který byl deklarován v programovém prohlášení vlády... On vlastně zazníval už za vlády Andreje Babiše, ale covid sloučení NAKIT a těch dalších státních podniků jaksi překazil a Vlado Dzurilla nakonec toto nedokončil. Ale už v programovém prohlášení vlády bylo, že součástí veřejné správy bude silná centrální autorita s potřebnou pravomocí v oblasti ICT, kam i vedou ty dnešní tisky, které probíráme, která bude mít silný mandát vůči všem organizacím, jednotkám ve veřejné správě, včetně jejich zřizovaných a příspěvkových organizací. Bude mít dostatečnou metodickou, rozpočtovou, legislativní a kontrolní pravomoc, aby byla schopna napříč veřejnou správou prosazovat právě ty efektivní modely.

My jsme čerpali inspirace z mnoha států - z Dánska, dánská agentura pro digitální státní správu, estonské státní centrum informačních komunikačních technologií, takzvaný RIT (?), německé ITZBund, Velká Británie, Government Digital Service, nizozemský DigiD.

Myslím si, že tak, jak jsme činnost Digitální informační agentury zahájili, tak byť ten náběh byl samozřejmě zejména kvůli personáliím, kterými DIA nedisponovala, byť dostala od Ministerstva vnitra 150 pracovníků z původního oboru eGovernmentu, tak se její činnost osvědčila. Ať už v těch centrálních službách, kde tedy jsem zmiňoval obnovu hardwaru základních registrů, ale třeba i eDoklady, přípravu na evropskou peněženku, eWallet, REZA, registr zastupování, který již funguje pro implicitní zastupování rodič, dítě, ale zároveň už z něj čerpají další rezorty, například Ministerstvo dopravy. Prostě ti, kteří budou v budoucnu chtít pracovat s elektronickým zastupováním. Je zde významná práce v oblasti open dat a jejich sdílení, ale i konzultační činnosti.

My jsme při vzniku DIA prosazovali zásady apolitického úřadu, který se má soustředit skutečně na centrální věci a porážet, když se to daří, resortismus. Ať už je to oblast kompetenčních služeb, redukce střetu zájmů, zlepšení uživatelského komfortu, jednotný vizuální styl a další důležité věci, které roky spaly. Jsem rád, že i tedy s týmem, který teď je pod panem ministrem Jurečkou, se podařilo nakopnout ty projekty, o kterých všichni mluvili - gov.cz, migrace, doménu státní správy i tu technickou infrastrukturu.

Jsem rád, že postupně - byť je to jenom dva roky - DIA začíná mít důležité místo i v rozvoji dalších, řekl bych, nadresortních projektů. Z mého pohledu... Měl jsem možnost už jako opoziční politik sledovat práci na formulářích a rozhraní pro budoucí korespondenční volbu, do které se budou moci občané samozřejmě registrovat přes elektronická rozhraní. Myslím si, že z tohohle pohledu je třeba DIA rozvíjet.

Troufnu si říct, že ten start se oproti třeba Ministerstvu informatiky povedl, i když si do DIA někteří promítají věci, které DIA nenáleží. Myslím si, že DIA byla vždycky dobrým pomocníkem v různých oblastech, ať už to bylo první spuštění příspěvku pro lidi na řešení energetické krize, nebo třeba mitigace problémů v momentě, kdy nabíhalo DIPSy. Ostatně, oddělení hlavního architekta DIA se podílí na dalších důležitých projektech, ať už ve schvalování architektury anebo na ty často lidmi proklínané závěrečné kolaudace.

Když jsme připravovali Digitální informační agenturu, tak jsme si byli vědomi, že nevidíme za roh, což se třeba v případě některých kompetencí ukázalo. Ona taky ta praxe vždycky ukáže spíš, co je potřeba doplnit nebo úplně vypustit. Počítali jsme, že ty věci se prostě ověří nějakým reálným fungováním. Já bych byl hodně za, aby DIA měla nějaké nástroje, kterými může popohánět jednotlivé rezorty, aby naplňovaly právo občana na digitální službu, plnily katalog služeb a vystavovaly ty formuláře. Tak třeba po těchto volbách budou ministerstva směrem k Digitální informační agentuře už vnímat větší respekt, že to není policajt, ale je to organizace, je to jednotka státu, která může s tímto pomoct.

Ten předložený návrh zákona, kterým se tedy mění některé zákony v souvislosti s úpravou vybraných agend v působnosti DIA, tedy ten sněmovní tisk 866, vítám za Piráty. Byť tam mám nějaké výhrady, zejména když tam dochází k jakýmsi odkladům, tak s tím předloženým návrhem souhlasíme a budeme hlasovat pro jeho schválení. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Doušová a následuje pan poslanec Havránek. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji mockrát za slovo, vážená paní předsedkyně. Já se tady, vážené kolegyně, vážení kolegové, hlásím ke sněmovnímu dokumentu, respektive pozměňovacím návrhu, pod sněmovním dokumentem číslo 6792. Jedná se víceméně o rozšíření způsobů, jakými lze komunikovat s veřejnou správou. Je to založení obecné možnosti držitele poštovní licence zajišťovat ve svých provozovnách takzvané asistované podání. Jedná se vlastně o způsob, který umožňuje přijít fyzicky na provozovnu držitele poštovní licence. Nechci to tady rozebírat do detailu, ale můžete tam vyplnit s danou úřednicí formulář, ona to podepíše tabletem nebo na tabletu, respektive dá tam podpis a úřednice to odesílá na příslušný rezort nebo příslušný úřad.

Asistované podání bude možné realizovat v agendách stanovených veřejnoprávní smlouvou uzavřenou mezi držitelem poštovní licence a takzvaným ohlašovatelem agendy. Součástí veřejnoprávní smlouvy bude samozřejmě úprava finanční kompenzace poskytované držiteli poštovní licence za zajištění asistovaného podání. Můžou být využity různé mechanismy úhrady, jako například formou normominut nebo například nastavením paušální platby.

Jenom pro příklad, pro představu, kolik může takovýto úkon stát. V agendách rezortu práce a sociálních věcí, kde už takovéto asistované podání je využíváno na základě zvláštních zákonů, průměrná doba zpracování podání trvá zhruba 12 minut a je za to účtováno 90 korun bez DPH. Děkuji za pozornost a za podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan poslanec Havránek. To je zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Věřím, že dnes už opravdu naposledy. Nicméně znovu jsem přišel s načtením pozměňovacího návrhu, který naleznete pod číslem 6830. Týká se konkrétně datových schránek, protože jsem opravdu hrdým uživatelem datových schránek. Považuji je za něco, co je jeden z největších digitalizačních počinů, které se České republice povedly. Daří se je rozvíjet a opravdu byly inspirací například i pro dánský e-post (?), který... Určitě se shodneme na tom, že Dánsko je dnes opravdu jednou z nejšpičkovějších zemí v oblasti eGovernmentu.

Nicméně co mě u datových schránek vždycky štvalo - věřím, že i mnohé z vás, stejně jako i další uživatele datových schránek, což vychází i z dlouhodobých šetření - je vlastně to, že po 90 dnech, pokud nemáte zaplacený trezor, se jednotlivé zprávy mažou. Z tohoto důvodu předkládám tedy tento zmíněný pozměňovací návrh, jehož účelem je zajistit, aby se dodané a odeslané datové zprávy v datové schránce nemazaly automaticky již po 90 dnech, ale po výrazně delší době.

Ten současný způsob ukládání datových zpráv vychází z platného znění § 20 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, a z § 6 vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, je vnímán uživateli datových schránek vcelku negativně a odporuje zažitým mechanismům, na které jsme zvyklí například z e-mailu. Tudíž je to opravdu velice pozitivní krok pro všechny uživatele a věřím, že to pomůže i dalšímu rozšíření užívání a adaptaci, adopci datových schránek.

Maximální kapacita datové schránky i minimální doba uložení dodané datové zprávy v datové schránce bude nově stanovována ve Věstníku DIA, namísto vyhlášky č. 194/2009 Sb., což umožní flexibilně reagovat na aktuálně měnící se potřeby uživatelů, možnosti systému a rozhodování věcného správce, tedy systému datových schránek, kterým je DIA.

Pro mě osobně ta motivace vznikla před časem, nebo respektive dlouhodobě mě štvalo, jak to vlastně s těmi datovými schránkami funguje. Ale opravdu řešení tohoto pozměňovacího návrhu jsme odstartovali před 14 dny na konferenci ISS v Hradci Králové a i z toho důvodu ten pozměňovací návrh tedy není nijak šířeji projednán. Samozřejmě je projednán se samotnou agenturou. Ale je potřeba jej řešit i s dalšími, na které dopadá, ať už je to Česká pošta a tak dále. A z toho důvodu je navrhovaná účinnost k 1. 1. 2027, aby opravdu všechny potřebné detaily byly doladěny, a vlastně i Česká pošta jakožto jeden z klíčových hráčů v příběhu datových schránek měla dostatek času a prostoru vyjednávat o případných potřebných prostředcích ve svém rozpočtu.

Takže takto můj pozměňovací návrh. A já znovu děkuju za vaši pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy už nikdo další přihlášený v obecné rozpravě? Pokud se nikdo nehlásí z místa, tak obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečné slovo, pane ministře, pane zpravodaji? Nemá ani jeden z vás. Takže můžeme postoupit dále. Návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání nepadl, proto mohu zahájit podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásila nejdříve paní poslankyně Doušová a následuje pan poslanec Havránek. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji ještě jednou za slovo, paní předsedkyně. Tak už jenom ve zkratce. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 6792, který rozšiřuje způsob komunikace, respektive asistované podání formulářů přes držitele nebo provozovnu držitele poštovní licence. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Havránek.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Teď už opravdu se jen přihlásím ke sněmovnímu dokumentu 6830, který se týká datových schránek. A budu velmi rád, pokud tento pozměňovací návrh podpoříte ve třetím čtení.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: To byl tedy poslední přihlášený v podrobné rozpravě. Pan poslanec Nacher se hlásí? (Poslanec Nacher máváním k sobě volá poslance Havránka.) Ne, ne, to nebyla přihláška. Nikdo jiný už se do podrobné rozpravy nehlásí, proto ji končím. Zájem o závěrečná slova? Pan ministr má zájem o závěrečné slovo. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tak já moc děkuji i za pozměňovací návrhy, které byly načteny, i za tu debatu. A myslím si, že tady bylo poměrně dobře vidět, že je tady věcná shoda na tom, že bez kvalitní infrastruktury státu se prostě tady nedokážeme obejít. To, že jsme v procesu poměrně dynamického vývoje, to, že se inspirujeme v zahraničí, hledáme příklady dobré praxe, je evidentní.

Já sám jsem byl včera celý den v Izraeli, kde jsme spolu s mými kolegy právě se bavili s kolegy z jejich digitální agentury na těch věcech, jak je oni mají nastavené, jaké mají zkušenosti - pozitivní i negativní. Takže já si moc vážím toho, že ten přístup je tady v tomto tématu poměrně konsenzuální. A děkuji za ty pozměňovací návrhy i za rozpravu, která k nim proběhla.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. Proto tedy můžeme ukončit projednávání tohoto návrhu, druhé čtení tohoto návrhu, protože nepadl žádný hlasovatelný návrh. Děkuji jak panu ministrovi, tak panu poslanci, který zastoupil zpravodaje.

Dovolím si v mezičase načíst došlé omluvy. Pan poslanec Černý Oldřich se omlouvá od 16 hodin z pracovních důvodů, Dvořák Jaroslav od 15.45 ze zdravotních důvodů, Králíček Robert od 15.45 z osobních důvodů, Rozvoral Radek od 16 hodin z pracovních důvodů, Schillerová Alena od 16.10 z pracovních důvodů a Válková Helena od 16.30 z pracovních důvodů. Z členů vlády se pak omlouvají Dvořák Martin od 17 hodin z pracovních důvodů a Ženíšek Marek od 16.45 z pracovních důvodů.

Postoupíme tedy k dalšímu bodu, kterým je bod číslo

Aktualizováno 29. 5. 2025 v 19:51.