(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

3.
Návrh poslanců Viktora Vojtka, Zbyňka Stanjury, Mariana Jurečky, Pavly Pivoňky Vaňkové, Jiřího Navrátila, Michaela Kohajdy, Miloše Nového, Martina Dlouhého, Jana Skopečka a Jana Bauera na vydání zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří)
/sněmovní tisk 894/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Viktor Vojtko, který tak již učinil, a zpravodaj garančního výboru, kterým je opět pan poslanec Vojtěch Munzar. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 894/5, který byl doručen 7. května 2025. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 894/6. Poprosím vás o ztišení, v levé části sálu zejména.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit? Má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Takže ještě jednou vás prosím o ztišení a předávám slovo.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Dobrý den, dámy a pánové. Já tady opětovně za navrhovatele předstupuji s krátkým představením návrhu zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, sněmovní tisk 894.

Jenom na úvod velmi krátce připomenu ty základní principy této navrhované úpravy. Konkrétně jde o to, že navrhujeme zavést povinnost pro zaměstnavatele u zaměstnanců, kteří vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, aby každý měsíc přispívali 4 procenta ze své hrubé mzdy na jimi vybraný produkt penzijní na spoření na stáří. Tento produkt si vybírá sám zaměstnanec. Zaměstnavateli nahlásí, kam ty peníze chce posílat, a zaměstnavateli by měla vzniknout povinnost mu tyto prostředky posílat v případě, že ten zaměstnanec pracuje v tomto rizikovém prostředí alespoň tři směny měsíčně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, pane předkladateli, kolegyně a kolegové, opravdu vás žádám, abyste se ztišili.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Zároveň jsou tam nastaveny informační povinnosti pro zaměstnavatele, kontrolní mechanismy, které s tím mají souviset a další věci.

To, co proběhlo v mezičase od podání tohoto návrhu zákona do dnešního jeho projednávání ve třetím čtení, tak si určitě také zaslouží nějakou krátkou rekapitulaci. Oproti tomu původnímu návrhu tam došlo k několika změnám, na kterých je minimálně koaliční shoda. Jedna z nich je to, aby ten příspěvek byl sjednocen na ta 4 procenta, to bylo i na základě požadavku jak zaměstnavatelů, tak odborů. Zároveň vzhledem k tomu, v jakém jsme čase, tak navrhujeme posun účinnosti zákona od 1. 1. příštího roku. A mění se tam některé ještě další technické věci, například souběh s příspěvkem zaměstnavatele u čtvrté kategorie rizik, jakým způsobem ho správně vyřešit, a instituce, které mají tu kontrolu provádět.

Já vás všechny poprosím, pokud vám to dává smysl, abyste pro tento návrh zákona hlasovali. Myslím si, že ten cíl je zřejmý, navazujeme na důchodovou reformu a chceme umožnit i těmto kategoriím pracovníků, kteří byli vyjmuti nakonec během projednávání ve Sněmovně, u té třetí kategorie rizik, aby si mohli naspořit na takzvaný předdůchod, a tím pádem řešit svou individuální situaci vlastně dřívějšího ukončení třeba práce právě v těchto rizikových prostředích.

Takže tolik za mne na úvod. Děkuju a uvidíme, jak bude dál vypadat diskuse.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Vyměnili jsme se v řízení schůze, a já tedy otevírám rozpravu a pan zpravodaj má slovo, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já jsem si chtěl vzít jenom krátké úvodní slovo, jenom chci zkonstatovat, že rozpočtový výbor projednal tento tisk jak 3. dubna tohoto roku, kde doporučil schválit a projednal některé pozměňovací návrhy, následně projednal pozměňovací návrhy, které zde byly předloženy ve druhém čtení dne 14. května tohoto roku. Já potom při proceduře a při schvalování samozřejmě přečtu stanovisko rozpočtového výboru, ale vidím, že přihlášena paní kolegyně Richterová.

Jsou tam dva pozměňovací návrhy, které se sice týkají tohoto zákona, ale věcně se netýkají přímo projednávání povinného příspěvku na produkty spoření na stáří. A jenom avizuji, že ty dva návrhy, o kterých asi paní kolegyně Richterová bude mluvit, nemají souhlasné stanovisko rozpočtového výboru, protože jeden se týká maximální výše úplaty u transformovaných fondů. Je potřeba si uvědomit, že rozdíl mezi pasivními fondy, vlastně neřízenými fondy typu FTP a aktivně řízenými, a změna takové výše úplaty si žádá velmi podrobnou odbornou diskusi. Proto jsme na rozpočtovém výboru nepřijali stanovisko. Stejně tak u pozměňovacího návrhu taktéž paní místopředsedkyně Richterové, která navrhuje změnu možnosti, kam mohou penzijní účastnické fondy investovat. Nicméně ona míří na tu konzervativní variantu. A ve společnosti... Respektive penzijní fondy nabízejí další varianty, dynamické, vyvážené a pokud bychom měli měnit nějakým významným způsobem toto nastavení, které si lidé mohou vybrat, také si to zaslouží odbornější diskusi a připomínkovací řízení a neřešit to pozměňovacím návrhem. Proto rozpočtový výbor nepřijal souhlasné stanovisko a přijal nesouhlasné k těmto dvěma pozměňovacím návrhům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že jsem otevřel rozpravu, taky jsou možné faktické poznámky a vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová, poté s přednostním právem paní poslankyně Iveta Štefanová se stanoviskem klubu. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Mě teď jenom tak pobavilo trošku, že jste řekl, že dva pozměňovací návrhy paní kolegyně Richterové, vaším prostřednictvím, nepatří do tohoto zákona. Nebo tak jsem to pochopila. Tak jsem vám chtěla jenom připomenout, kolik přílepků jste k vašim zákonům dali. Ale možná jsem se přeslechla a řekl jste, že to nepatří do tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámkou reaguje pan zpravodaj.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Jenom upřesním. Já jsem přesně řekl, že tyto návrhy patří do tohoto zákona, ale netýkají se povinného příspěvku na produkty spoření na stáří, to znamená... Ale patří do tohoto zákona. Není to přílepek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Pastuchové. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane kolego, ale pro mě je to to samé.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji za rychlou výměnu názorů. A nyní tedy s přednostním právem přednesení stanoviska klubu vyzývám paní poslankyni Ivetu Štefanovou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych zde sdělila stanovisko našeho klubu SPD k návrhu vládních poslanců, který má zavést povinné spoření do penzijních fondů pro lidi, co pracují v těžkých a náročných profesích ve třetí rizikové kategorii, a taky pro jejich zaměstnavatele.

Upřímně, ze strany Fialovy vlády je toto další podraz na tyto zaměstnance. Je jich více než 100 000 a původně jim vláda slíbila, že už od začátku letošního roku budou moci jít do důchodu dřív, a to plnohodnotně, bez krácení. Jenže tenhle slib vláda zrušila na poslední chvíli, a to kvůli návrhu dalších poslanců. Místo toho teď přicházejí vládní poslanci s nápadem na takzvané předdůchody, ale ne z veřejného systému, nýbrž z povinného spoření u soukromých penzijních fondů. A to je obrovský problém. Většině lidí v náročných profesích by to finančně uškodilo. Nejen že by přišli o peníze, ale v budoucnu by navíc měli nižší důchody. A co je nejhorší, na tenhle předdůchod spousta lidí ani nedosáhne, protože by si museli naspořit vysoké stovky tisíc korun. I kdyby se jim to podařilo, dosáhli by v předdůchodu méně, než je dneska minimální mzda. Z toho by profitovaly jen soukromé fondy a jejich majitelé, ne ti obyčejní pracující. Tenhle návrh je podle nás naprosto asociální a zásadně ho odmítáme. Z tohoto důvodu budeme hlasovat pro návrh na zamítnutí, který tu podala kolegyně Lucie Šafránková. Nepodpoříme ani žádný z pozměňovacích návrhů. My dlouhodobě prosazujeme, aby lidé v náročných profesích ve třetí rizikové kategorii mohli odejít do řádného, dřívějšího a nekráceného starobního důchodu tak, jak jim bylo slíbeno. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Jurečka, následuje přihláška paní poslankyně Richterové. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové. Já chci podle § 64 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhnout a dát návrh na stažení svého pozměňovacího návrhu, který je uveden v tomto sněmovním dokumentu pod písmenem G. Jedná se o číslo 6552 ve sněmovních dokumentech. Ten důvod je prostý. Ta problematika, kterou tento pozměňovací návrh řešil, již byla vyřešena zákonem, který jsme tady tedy novelou projednali v Poslanecké sněmovně vlastně minulý týden. Včera ji projednal Senát, tudíž nemá smysl, aby tento pozměňovací návrh byl hlasován. Takže prosím, aby mně bylo vyhověno, abychom tento pozměňovací návrh potom stáhli. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Budeme o tom následně hlasovat. Nyní tedy paní poslankyně Richterová jako poslední přihlášená v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já se vyjádřím k těm dvěma zmiňovaným pozměňovacím návrhům, které jsme jako Piráti předložili, protože samozřejmě ano, je to velká věc, ale současně je potřeba si říct, že to je i něco, o čem jsme my mluvili setrvale, vytrvale i na těch jednáních, když jsme byli ty dva roky a deset měsíců součástí koalice. A hlavně to je téma, které se týká opravdu všech střadatelů v Česku, jak zajistit, aby ty fondy, ty penzijní fondy, byly cestou k důstojnému stáří.

Takže čelíme obrovským demografickým výzvám, čelíme poklesu porodnosti, čelíme tomu, že lidé se bojí nejistoty, která je čeká, a zároveň naše penzijní fondy mají velice nízké reálné výnosy a my přicházíme s řešením, jak na to. Jak reálně, dosažitelně a poměrně rychle tu situaci zlepšit. Co se týče opravdu objektivních čísel, a tady byla debata minule, zda jsou to čísla z poslední doby, nebo ne. Jsou. Mezi lety 2013 až 2023 dosáhly české penzijní fondy nejhoršího výkonu v rámci celého balíčku zemí OECD. Je tam ten, po odečtení poplatků a inflace, reálný výnos záporný, minus zhruba 2,4 % ročně. Takže to bylo v době, kdy výrazně rostly ceny akcií i nemovitostí a Národní rozpočtová rada potvrdila, že poplatky u českých penzijních fondů jsou neúměrně vysoké, že ty poplatky v některých případech ukrajují 25 až 85 % výnosů. Takže na jedné straně stát každoročně podporuje penzijní spoření zhruba 20 miliardami korun. Je to 7,5 miliardy jako státní příspěvek, ten přímý příspěvek, 2 miliardy jako daňový odpočet a dalších 10 miliard jakožto podpora zaměstnaneckého benefitu, ale navzdory těmto 20 miliardám počet střadatelů za těch posledních 15 let klesl, a klesl téměř o milion.

Proč lidé nechtějí spořit? Protože navzdory masivní státní podpoře, navzdory těm 20 miliardám se jim nevyplácí. My tedy i po zapracování připomínek, které jsme zapracovali, protože to jsou návrhy, které prošly výborem, navrhujeme sjednotit poplatky všech penzijních fondů, včetně transformovaných, na jednotnou úroveň 0,4 % za správu a 10 % ze zisku. Co to znamená pro konzervativní fondy? Snížení z 0,8 % na 0,4 %. U dynamických a vyvážených fondů jde o snížení přibližně o polovinu. To je pro fondy, ale co to znamená pro běžného občana? Pro toho, kdo si střádá, kdo si spoří. Po 30 letech spoření v dynamickém fondu by takto získal při měsíční úložce 2 000 korun střadatel zhruba o 480 000 korun více, takže by to pak v důchodu mohlo znamenat právě o ty 2000 měsíčně reálně vyšší penzi. Tohle způsobí pouhé snížení poplatků. Pouhé snížení poplatků. A i po této úpravě přitom zůstanou násobně vyšší než u zavedených zahraničních fondů.

Jenom připomenu, švédské penzijní fondy si účtují pouze 0,1 %. My navrhujeme 0,4 %, jako v řadě srovnatelných zemí. Psaly o tom podrobně Národní rozpočtová rada a potom řada médií, třeba Seznam Zprávy. Ten poplatek, který je u nás na správu, je prostě neúměrně vysoký. Takže jsme si vědomi, že české fondy spravují méně peněz dneska, i když máme stejně obyvatel jako Švédsko, proto nenavrhujeme to snížení na stejnou úroveň, ale nadále zachovat poměrně štědré poplatky a zajistit tak fondům dostatečný prostor pro kvalitní služby. To je jeden pozměňovací návrh. Naleznete ho v tom přehledu pozměňovacích návrhů a opravdu zjednodušeně řečeno, je to snížení poplatku za správu aktiv v tom účastnickém fondu. My jsme tedy navrhli to snížení na 0,4 %, protože naším cílem je zvýšení výnosu pro klienty, ale také vyšší úložky klientů, aby díky těm vyšším výnosům lidé prostě spořit chtěli. My chceme, aby byli motivovaní tím, že jejich úspory jim přinesou větší výnos. Jinak to totiž stejně vůbec fungovat nebude. A nakonec nižší poplatky samozřejmě znamenají, že bude nějaké posílení konkurence mezi těmi fondy, ty penzijní společnosti budou motivované k efektivnímu hospodaření a k získávání klientů vlastně tím, jak kvalitně budou spravovat své portfolio.

Druhý pozměňovací návrh, co za Piráty předkládám, se týká rozšíření investičních možností. Je to oddělený návrh a jde nám o uvolnění přísných investičních pravidel. My jsme totiž dlouhodobě upozorňovali, že v současnosti je většina fondů ve ztrátě nejenom z důvodu - v té reálně ztrátě, že se ta hodnota nenavyšuje, jak by měla, nejenom z důvodu vysokých poplatků, ale taky proto, že ta pravidla pro investice jsou příliš svazující. Takže máme jednoduchý návrh, aby konzervativní fondy mohly, měly čistě danou tu možnost, investovat až 30 % portfolia do akcií, a to je stále velmi konzervativní přístup. Dám srovnání. Nobelova nadace, čili nadace financující Nobelovu cenu, má v akciích 55 % majetku. A cílem Nobelovy nadace samozřejmě není krátkodobý výnos, ale dlouhodobá nezávislost a uchování majetku pro příští generace, pro dlouhodobé fungování Nobelovy ceny.

Druhý bod toho, co navrhujeme, aby vyvážené a dynamické fondy mohly investovat do 10 % portfolia do Private Equity a startupových fondů. Do 10 % portfolia do Private Equity a startupových fondů. Takže my jsme tady už v minulosti schvalovali možnost jít i do nemovitostí. Ten náš návrh je poloviční. Těch 20 % portfolia do nemovitostí je víc, než náš návrh moci 10 % alokovat do Private Equity a venture capital. Proč? Protože my chceme, aby naše miliardy v penzijních fondech mohly mít určitou dávku investiční svobody, což by znamenalo klidně i desítky miliard investovaných do perspektivních oblastí, včetně třeba dám příklad aktuálního tématu obranného průmyslu. Dnes je tam veliký zájem a státní půjčky a garance zkrátka nemohou stačit.

Můžete mít otázku, zda ten venture capital, zda tento návrh prostě není rizikový pro penzisty, ale v Izraeli, ve Spojených státech, ve Švédsku je toto úplně běžný postup, protože penzijní fond neinvestuje přímo do jednotlivých startupů, ale do několika specializovaných fondů, z nichž pak každý investuje do desítek firem, takže tím se riziko rozloží a takto to může být velmi funkční a přínosné právě pro střadatele. A ten cíl je pak jednoduchý, aby penzijní fondy mohly investovat do rozvoje českých firem, aby se ty peníze mohly v ekonomice točit, ale zároveň samozřejmě nechceme příliš vysokým možným podílem nikoho zbytečně vyděsit, ani Sněmovnu, ani české střadatele, proto je ten návrh toho velmi konzervativního podílu 10 % portfolia.

Ano, v ideálním světě by tento návrh podávalo Ministerstvo financí místo toho, aby se zabývalo darovací smlouvou pro Tomáše Jiřikovského na bitcoiny, ale my jsme s ministerstvem a s panem ministrem jednali od roku 2022 na politické i pracovní rovině, ale k žádnému návrhu reformy zaostávajících českých penzijních fondů od ministerstva nedošlo, a to ani v rámci celé penzijní reformy. Takže místo toho, aby vláda řešila tento zásadní problém českých penzijních fondů, že pro české střadatele nedodávají srovnatelné peníze jako v jiných zemích, aby měli srovnatelný přínos v důchodu, tak místo toho tady je vládní návrh, který penzijním fondům povinně přivede nové klienty a neřeší jejich základní problémy.

Takže když ministerstvo tvrdí, že snížení poplatků by mohlo výnosy ještě dále snížit, je ta otázka jednoduchá, jak bychom mohli dopadnout ještě hůř než teď, když už teďka jsme na konci toho, těch výnosů, jsme poslední v rámci zemí OECD. Kombinace našich návrhů přinese výrazné zhodnocení úspor a růst portfolií fondů. Klidně za pět až deset let mohou být příjmy fondů i vyšší než dnes, protože se lidem začne vyplácet na penzi si spořit a úložky se u některých zvýší, u jiných nebudou z penzijních fondů odcházet, ale budou do toho systému naopak přicházet. Skončí odliv lidí z penzijního spoření.

Takže náš návrh chce, aby české penzijní fondy fungovaly. Chce, aby i po snížení poplatků zůstalo dynamickým fondům zhruba 1 procento ročně, vyváženým 0,8 až 1 procento ročně. Je to stále několikanásobek toho, co si účtují podobné fondy v zahraničí, ale přímo ten správní poplatek, ten poplatek na správu chceme snížit na úroveň běžnou v jiných zemích na 0,4 procenta.

Důstojné stáří, zajištění lidí na stáří a ochrana jejich úspor, to je priorita, za kterou jdeme, a to je podstata tohoto našeho návrhu. Ministerstvo nepomohlo, proto tento návrh pro lidi předkládáme my jako Piráti. Je to návrh, který se opírá o stanovisko Národní rozpočtové rady. Je to návrh, který řeší, že v mezinárodním srovnání poplatků pro penzijní fondy máme obrovsky štědré poplatky a málo výnosné ty úložky. Chceme, aby lidé, kteří si spoří na důchod, z toho skutečně měli rozumné peníze.

A já připomenu závěrem, co by to pak znamenalo reálně ve financích pro konkrétní lidi. Člověk, který si 30 let spoří, by pak v dynamickém fondu při měsíční úložce 2 000 korun měl až o 2 000 korun měsíčně vyšší penzi jenom díky snížení poplatků. Bylo by to po 30 letech spoření až o 480 000 korun navíc jenom díky tomu jednomu pozměňovacímu návrhu snížení poplatků. Já to ještě ukážu na závěr. (Ukazuje graf.) V grafu jde o to, že po dvaceti letech si poplatky ukrojí dneska 35 procent z celkové naspořené části. Nám jde o to, aby tento červený nárůst nebyl tak vysoký. To je důvod, proč je ten rozdíl při úložce 2 000 měsíčně ve finále půl milionu korun.

Děkuji za pozornost a že zvážíte podporu těchto úprav, aby penzijní fondy v Česku mohly být efektivnější, přinášely víc peněz lidem a ve finále aby do nich lidé také reálně chtěli své peníze dávat, protože dneska z nich na konkrétní počty lidí pozorujeme úbytek. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak nyní tedy paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem. Jenom oznámení, že pan poslanec Lacina již hlasuje se svojí kartou, nikoliv náhradní kartou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, před sebou máme návrh zákona, který se týká pracovníků a zaměstnanců hlavně pracujících v náročných a často zdraví ohrožujících podmínkách. Jde o skupinu lidí, u nichž ještě před několika měsíci vláda slibovala komplexní řešení v rámci takzvané důchodové reformy. To se ale nenaplnilo.

Namísto systémové úpravy přišel tento samostatný návrh, který je bohužel legislativně i věcně nepřipravený. Návrh vznikal izolovaně, bez dostatečné diskuse s odbornou veřejností a bez spolupráce se zaměstnavateli, kteří již dnes přispívají svým zaměstnancům na penzijní produkty v rámci benefitních programů nebo kolektivních smluv. Tyto systémy často pokrývají i zaměstnance, kteří podle návrhu nově získají povinný příspěvek. Ve výsledku tak nezískají nic navíc. Zákon vůbec nepočítá s tím, že tato praxe už existuje a funguje.

Zásadní výhrady mám i k dopadům návrhu na regiony. Dostupná data ukazují, že například v Moravskoslezském kraji je více než třináctkrát více zaměstnanců ve vybraných rizikových profesích než v Karlovarském kraji. Přesto návrh neobsahuje žádnou analýzu regionálních dopadů. Tyto disproporce se mohou výrazně projevit na trhu práce i v nákladech veřejného sektoru. A tím se dostávám k dalším nejasnostem.

Dodnes nemáme k dispozici informace o věkovém složení dotčených zaměstnanců, o tom, kolik z nich nemá uzavřený žádný penzijní produkt ani jaký objem nových prostředků získají soukromé penzijní společnosti. Chybí analýza dopadů do veřejných rozpočtů, přestože návrh se týká i více než šestnácti tisíc zaměstnanců ve státní správě.

Zůstává také otázkou, kdo konkrétně si díky návrhu polepší a za jakých podmínek. Z pohledu zaměstnavatelů je návrh zatížen zbytečnou administrativní zátěží, počítá totiž se dvěmi různými sazbami příspěvku podle počtu odpracovaných směn v rizikovém prostředí, které se přirozeně mění každý měsíc. To znamená, že zaměstnavatel bude muset každý měsíc upravovat výpočty a sledovat změny směn u každého zaměstnance. Tento systém je nejen komplikovaný, ale i obtížně proveditelný v praxi.

Proto navrhují první pozměňovací návrh, o kterém dnes budeme hlasovat, sjednocení výše příspěvku do jedné pevné sazby. Tento krok významně sníží administrativní zátěž zaměstnavatelů a přinese větší přehlednost i stabilitu pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, že míra rizika vykonávané práce se nemění, je jednotná a vyšší sazba racionální a férová. Navíc umožní rychlejší tvorbu úspor na stáří.

Druhý můj pozměňovací návrh se týká odkladu účinnosti zákona na 1. červenec 2026. Vzhledem k tomu, že zákon není sladěn se stávajícími interními systémy zaměstnavatelů, kolektivními smlouvami ani benefity, je naprosto nezbytné vytvořit časový prostor pro jejich přizpůsobení. Tento odklad může předejít chaosu při implementaci, ochránit stávající dohody mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a umožní zaměstnancům přehodnotit své vlastní strategie spoření na stáří.

Dámy a pánové, vláda místo systémového řešení přichází s nevyzrálou, izolovanou a administrativně náročnou novelou. Tato úprava reálně nepřináší novou hodnotu, zato vytváří nové komplikace. Není to cesta k posílení důvěry v důchodový systém, ale spíš další ukázka toho, jak se důležitá témata řeší narychlo a bez promyšlených důsledků.

Z těchto důvodů nemohu ten návrh tak, jak je předložen, podpořit. Nepodpoří ho ani hnutí ANO. Ale nabízíme věcné a proveditelné úpravy, které by mohly zmírnit jeho dopady, a učint ho alespoň částečně realizovatelným. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní již neeviduji žádnou přihlášku do rozpravy, proto rozpravu končím. Je zájem o závěrečné slovo? Není zájem o závěrečná slova, proto přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Budeme hlasovat o jednotlivých návrzích.

V mezičase, než se dostaví kolegové, tak načtu došlé omluvy. Z poslanců se ještě omlouvají Hanzlíková Jana od 14 hodin z pracovních důvodů, Opltová Michaela do 12 hodin z pracovních důvodů a Voborská Milada od 14 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se pak omlouvá Dvořák Martin od 10.30 do 14 hodin z pracovních důvodů a Jurečka Marian od 10.30 do 10.40 z pracovních důvodů.

Eviduji váš zájem o odhlášení, proto vás prosím, abyste se opětovně přihlásili svými kartami. A nyní prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy, před hlasováním k nim sdělil stanovisko.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že v průběhu rozpravy ve třetím čtení pan ministr a poslanec Marian Jurečka navrhl stažení pozměňovacího návrhu pod písmenem G, tak já si dovolím operativně uzpůsobit proceduru.

Za prvé bychom schválili, anebo hlasovali bychom o návrhu na zamítnutí paní kolegyně Šafránkové.

Následně bychom hlasovali právě o stažení, případném stažení pozměňovacího návrhu pod písmenem G.

Za třetí bychom hlasovali o legislativně technických úpravách podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, které ale zatím nebyly předneseny.

Za další bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A1 a hlasováním o návrhu A1 by se stal nehlasovatelným pozměňovací návrh C2, protože se jedná o věcně i formulačně dva identické návrhy.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Já vás přeruším, protože je tady příliš velký hluk, takže poprosím kolegyně a kolegy, ať se ztiší, abychom vás mohli dále vyslechnout. Procedura tentokrát není tak snadná, tak vás prosím, kolegyně, o ztišení. Kolegové, samozřejmě taky. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Následně bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A2.

Potom o návrhu, který je označen písmenem B.

Dále bychom případně hlasovali o C1. Přijetím C1 je nehlasovatelný pozměňovací návrh pod písmenem E.

Následně máme v proceduře C2, který ale přijetím A1 by se stal nehlasovatelným, protože jsou identické, jak jsem tady zmínil.

Dále pozměňovací návrh D1 paní kolegyně Richterové.

Dále pozměňovací návrh D2.

Dále pozměňovací návrh E pana Viktora Vojtka, pokud nebude schválen C1. Dále F , a v případě, že nebude stažen v předchozím hlasování, tak bychom následně hlasovali o pozměňovacím návrhu G.

A teprve potom bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji. Má někdo jiný návrh procedury nebo připomínku k této proceduře?

 

Nikoho nevidím se hlásit, proto dám o této proceduře hlasovat.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro proceduru, jak byla načtena? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášených je 142 přítomných, pro 142, proti nikdo. Proceduru jsme si schválili.

 

Proto nejdříve hlasujeme návrh na zamítnutí, tak jak tady bylo řečeno.

Zahájila jsem hlasování o zamítnutí návrhu zákona. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášených 142 , pro 13,  proti 72. Návrh na zamítnutí byl zamítnut. To znamená, budeme pokračovat v hlasování o jednotlivých návrzích.

 

Nyní tedy návrh na stažení pozměňovacího návrhu. Je to tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, je to tak. Budeme hlasovat o stažení pozměňovacího návrhu, který je veden pod písmenem G.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

9. hlasování, přihlášených je 142 přítomných, pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat. Tento pozměňovací návrh jsme stáhli.

 

Legislativně technické nebyly načteny, můžeme tedy pokračovat pozměňovacími návrhy. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji. Nyní bychom hlasovali pozměňovací návrh, který máte ve svých podkladech pod písmenem A1. Jedná se právě o sjednocení toho příspěvku na jedno pásmo 4 procenta z vyměřovacího základu, pokud si ten zaměstnanec odpracoval alespoň tři směny rizikové práce. Upozorňuji, že se jedná o návrh rozpočtového výboru, který do rozpočtového výboru načetl pan poslanec Vojtko, a je totožný s pozměňovacím návrhem C2, který dala do systému paní poslankyně Schillerová.

Stanovisko rozpočtového výboru je souhlasné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Předkladatel: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášených 142 přítomných, pro 74, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A2. Jedná se pouze o legislativně technickou opravu věcně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko výboru?

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Stanovisko výboru souhlasné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Předkladatel: Souhlas.)

Zahajuji hlasování, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

11. hlasování, přihlášených je 142 přítomných, pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu B pana poslance Dlouhého, který se týká řešení v případě, že ten zaměstnanec vykonává jak práci ve čtvrté, tak i ve třetí kategorii.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko výboru?

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Souhlasné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A stanovisko předkladatele? (Předkladatel: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování, ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášených je 142, pro 71, proti nikdo. Návrh byl zamítnut.

 

Bude kontrola hlasování? Prosím. Aha, tak k hlasování pan poslanec Hofmann. Prosím.

 

Poslanec Jan Hofmann: Omlouvám se, hlasoval jsem pro, na sjetině mám zdržel se, zpochybňuji hlasování.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, budeme tedy hlasovat o námitce.

Hlasujeme tedy námitku proti hlasování, kdo je pro? Kdo je proti námitce?

13. hlasování, přihlášených 142 přítomných, pro 140, proti 1. Návrh námitky byl schválen.

Budeme tedy opakovat hlasování o předchozím pozměňovacím návrhu. Ještě prosím tedy pana zpravodaje, aby připomněl, který to byl.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, je to pozměňovací návrh pod písmenem B pana Martina Dlouhého, a  je to vyjasnění situace, pokud ten zaměstnanec vykonává jak práci ve čtvrté kategorii, tak i ve třetí, tak je to vyjasnění právě té situace, aby ten zaměstnavatel neměl dvě povinnosti.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A stanovisko výboru je...

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Stanovisko výboru je souhlasné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A stanovisko předkladatele? (Předkladatel: Souhlas.)

Takže ještě jednou hlasujeme tento pozměňovací návrh. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 14. Přihlášených 142 přítomných, pro 72, proti nikdo. Návrh byl přijat. Postoupíme tedy dále. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu C1 paní poslankyně Schillerové, jedná se o změnu účinnosti na 1. 7. 2026. Tady já upozorňuji, že v případě jeho přijetí nebude hlasovatelný pozměňovací návrh E pana předkladatele Vojtka, který navrhuje změnu účinnosti už od 1. 1. 2026, takže dřívější.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. A stanovisko?

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Stanovisko je bez stanoviska.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A stanovisko předkladatele? (Předkladatel: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášených je 142 přítomných, pro 55, proti 21. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Tak protože jsme přijali už pozměňovací návrh A1, tak o C2 nebudeme hlasovat a dostáváme se do bodu, do pozměňovacího návrhu D1 paní poslankyně Richterové, a je to změna maximální výše úplaty u transformovaných a účastnických fondů.

Stanovisko výboru nedoporučuje.

 

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 16 je nás přihlášených 142, pro 5, proti 53. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod označením D2, opět paní místopředsedkyně Richterové, a je to rozšíření investičních možností účastnických fondů o investice do soukromého kapitálu. Proběhla tady o tom diskuse.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A stanovisko? (Zpravodaj: Stanovisko z výboru je nedoporučující.) Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášených 142, pro 4, proti 53. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Protože jsme neschválili C1, budeme hlasovat nyní o pozměňovacím návrhu E pana předkladatele Vojtka a je to změna účinnosti zákona od 1. 1. 2026. Stanovisko souhlasné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášených 139, pro 113, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Tak a dostáváme se vlastně k poslednímu pozměňovacímu návrhu, který je veden pod písmenem F pana kolegy Navrátila, a jedná se o přenesení kontroly plnění povinností zaměstnavatelů vyplývajících ze zákona z orgánů inspekce práce na orgány správy sociálního zabezpečení. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájeno hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno je 142 přítomných, pro 76, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Teď jsme se tedy vypořádali se všemi návrhy. Je tomu tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, je tomu tak, protože pozměňovací návrh G jsme stáhli, takže bychom měli hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. O všech návrzích bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Viktora Vojtka, Zbyňka Stanjury, Mariana Jurečky, Pavly Pivoňky Vaňkové, Jiřího Navrátila, Michaela Kohajdy, Miloše Nového, Martina Dlouhého, Jana Skopečka a Jana Bauera na vydání zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů, zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, podle sněmovního tisku 894, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno je nás 142, pro 72, proti 12. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Děkuji jak panu zpravodaji, tak panu předkladateli a končím projednávání tohoto bodu.

 

Přikročíme dalšímu bodu, což je bod číslo

Aktualizováno 23. 6. 2025 v 0:51.