(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

4.
Vládní návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
/sněmovní tisk 885/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek a zpravodaj garančního výboru, kterým místo omluveného pana poslance Jana Berkiho bude Matěj Ondřej Havel, což nemusíme hlasovat.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 885/3, který byl doručen 16. dubna tohoto roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 885/4. Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Pan ministr zájem má. Proto vás, kolegyně a kolegové, prosím o ztišení v sále a panu ministrovi předávám slovo.

 

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já se pokusím velmi stručně ty základní body. Chtěl bych především připomenout, že během druhého, třetího čtení proběhla důkladná debata a práce ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stejně tak v jeho podvýboru. Bylo vzneseno několik pozměňovacích návrhů, s většinou z nich se ztotožňuji nebo podporuji. Stejně tak byly podpořeny i garančním výborem a doporučeny ke schválení. Troufnu si říct, že tato spolupráce výrazně přispěla ke zkvalitnění celého zákona.

Zmíním ty hlavní nebo mezi ty hlavní pozměňovací návrhy patří zavedení základního rámce pro takzvané sandboxy, zjednodušení definice výzkumného pracovníka bez vazby na veřejné financování, dále pak posunutí účinnosti zákona pro zajištění hladké implementace a různé úpravy k podpoře startupů a spin-off firem včetně změn zákona o podpoře malých a středních podniků.

Chtěl bych poděkovat z tohoto místa všem, kteří se na této legislativní práci podíleli. Skutečně jsem přesvědčen, že výsledná podoba toho zákona vytváří stabilní základ pro rozvoj znalostní ekonomiky, podpoří přenos výsledků výzkumu do praxe a posílí schopnost České republiky obstát v mezinárodní konkurenci. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní se tedy otevírá rozprava a do ní jsou přihlášeni poslanci: Rais, Špičák, Kuchař a místopředsedkyně Richterová. Jako první tedy vystoupí pan poslanec Rais a následuje pan poslanec Špičák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, kolegové a kolegyně. K vystoupení mě vedou dva důvody: jeden ten tradiční, že k tomu mám připomínky, druhý ten, co jsem zažil včera, že zásluhou místopředsedy podvýboru pro vědu, výzkum byla uspořádaná akce, takový kulatý stůl, kde mě překvapila jednak to množství a jednak i kvalita příspěvků ze strany stakeholderů tady v této oblasti. Čili myslím si, že má smysl se tady o tomto bavit.

První věc je, co je zarážející tady na tomto návrhu, je to, že zákon 130 byl již třiadvacetkrát novelizován a vždycky tam byly dány jenom nějaké dílčí, já bych řekl nepatrné, nepatrné změny. Všichni křičíme, že nechceme mít montovny, že chceme mít mozkovny. Ale legislativní podpora toho, aby skutečně Česká republika byla mozkovnou, tak ta bohužel, bohužel nebyla, a musím říct, že v řadě případů není.

Základním problémem prostě toho stávajícího zákona, té stotřicítky, je nedostatečné využívání výsledků vývoje a výzkumu v praxi. Vazba akademiků na praxi, přenos z výsledků, to i včera mimo jiné bylo diskutováno. A domnívám se, že tady bohužel v tom zákoně to není řešeno. Zůstává to opět na univerzitách, kdy záleží na síle managementu univerzity, zda prosadí komercializaci správným způsobem, aby nedocházelo k socializaci nákladů a ke kapitalizaci zisku, čili přeloženo do češtiny, aby náklady nešly na univerzitu a zisk prostě zmizel, tak jak vidíme tady s bitcoiny. Tak je to něco podobného.

To bohužel tam není řešeno a zase to tedy zůstává na managementu univerzit. Tam musíme brát do úvahy taky, jak vlastně vypadá systém zákon o vysokých školách, kdy systém řízení mnohdy záleží na názoru jednoho, dvou studentů z akademického senátu. A to odbíhám někam jinam do minulého roku.

Domnívám se, že mohl být víc akceptován tradiční tlak výzkumných organizací, třeba Akademie věd, ke zvýšení institucionální podpory, protože si myslím, že navýšení prostředků přispěje ke klidu na vědeckou práci. Teď jsme zrovna kdesi četli, že - myslím, že to bylo z ČVUT - odchází renomovaný profesor, protože holt pro něho nemají finanční prostředky. Dneska musí vedení instituce zajišťovat finance, které jsou nutné pro běžný provoz instituce, a myslím si, že s tím mají prostě hodně, hodně práce. Na to taky reagovala Rada vysokých škol, která upozornila, aby požadavek institucionální podpory byl poskytován formou příspěvků, nikoli formou dotace. A jedná se o finance, které jsou určeny na dlouhodobý koncepční rozvoj - to je samozřejmé - který přesahuje jedno rozpočtové období, a změna dotace na příspěvek umožní výzkumné organizaci efektivně plánovat a vynakládat finanční prostředky na její rozvoj. Ten základní návrh zákona toto bohužel neobsahoval.

Potom věc, na kterou jsme reagovali formou pozměňovacích návrhů, byla úprava § 6, dívat se na projekty výzkumu umělé inteligence a sledovat je, protože si myslím, že to by se spíš mělo týkat projektů, které se týkají integrity člověka a zvířat - nebo zvířata ne, tady prostě projektů umělé inteligence.

V pozměňovacích návrzích také jsme reagovali na délku lhůty pro podávání návrhů projektů. Je tam požadavek, aby v podstatě byla prodloužena lhůta na podávání návrhů projektu na 60 dnů, 30 dní považuji za krátkou dobu.

Včera byla diskuse, obrovská diskuse kolem spin-off firem a myslím si, že to je taky reakce tady na ten návrh, kdy v podstatě nedostatečně podporujeme zakládání spin-off firem, zejména z hlediska využití daňových úlev v prvních x letech jejich existence.

Dále si myslím, že jedna taková dost hrubá chyba je v tom, že návrh opomíjí možnost daňové úlevy firmy, která se zabývá výzkumem. To si myslím, že to je chyba. Dneska je ta situace taková, že než by se dohadoval management velkých firem s pracovníky finančních úřadů, tak radši tyto daně, tady tyto úlevy, neuplatňují, protože je to nejistý výsledek.

Zaměstnanecké akcie, to jsem včera v podstatě slyšel, že se to odrazí v jiných zákonech. Myslím si, že je škoda, že to nebylo tady.

Co se týká tradičního problému jištění duševního vlastnictví mateřskou firmou, ponechávají to navrhovatele opět, a to považuji za chybu, na vnitřních směrnicích a předpisech konkrétní mateřské firmy, což samozřejmě možné je, ale vede to k nejednotnosti konkrétních dohod. Když přijímáme techniky, třeba z Technické univerzity ve Vídni, tak pro ně jsou tady tahle - ani ne omezení, ale tady to zajištění duševního vlastnictví ve smlouvě, to považuji za naprosto samozřejmé a diví se, že to u nás není.

Co se týká dalšího tisku, 886, protože je to v podstatě spolu spjato, tak k tomu se vyjadřovat potom už nebudu. Myslím si, že je chyba - že by měla být daleko větší spolupráce s Ministerstvem financí v oblasti stanovení daňových úlev. Když se podívám zpětně na - já nevím - (?) před 20 lety, tak jsme se snažili tyto daňové úlevy v podstatě, tehdy ještě jako apolitičtí lidé z akademického managementu, tak jsme se s politiky snažili dělat a dneska je to mimo. Čili já beru tisky 885 a 886 jako jistá siamská dvojčata, kdy jeden tisk řeší obsah změn, druhý se zaměřuje na institucionální zajištění změn, a proto vlastně jsem měl k oběma dvěma stejný názor, a to, že tehdy jsem doporučil klubu ANO v podstatě nepřijímat pozitivní stanovisko tady k tomuto návrhu, čili přijmout negativní názor k předloženému návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, podle mě je to nevyužitá příležitost. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Špičák a následuje pan poslanec Kuchař.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na představení toho zákona a navážu na příspěvek kolegy Raise. Věda a výzkum fungují tak, že jsou naprosto neoddiskutovatelně zásadní podmínkou rozvoje moderní společnosti. Co je tedy paradoxem, řekl bych, je naprosto neadekvátní jejich prezentace v mediálním a politickém prostoru a neadekvátní financování. A to se odráží i v přítomnosti tady v sále. Takže ta podmínka pro rozvoj společnosti je prostě neoddiskutovatelná, ale v zásadě ta problematika je pro běžného člověka - to chápu - obtížně tedy srozumitelná, a v podstatě tak to zkrátka je.

Jinak zákon jsem si podrobně přečetl, podrobně jsem si také přečetl podrobný komentář kolegy Raise. Já spíš se soustředím na určité problémy, které považuji za základní. Za prvé ten zákon, ten návrh vůbec nevychází z žádné objektivní analýzy institucí, které výzkum provádí. A my jen tušíme, že jsou instituce, které ho provádí velice kvalitně, a to je například Akademie věd. A řeknu jedno ilustrativní číslo. Akademie věd má na trhu 12 procent všech výzkumníků, ale má 36 procent výsledků. Takže to je jasná vizitka toho, že Akademie věd je velmi efektivní. Takže podle mého názoru je velmi efektivní i v podstatě organizace, která výzkum neprovádí, ale která distribuuje formou grantů peníze, a to je tedy GA ČR, a myslím si, že na dobré cestě je i TA ČR. Já nemám v podstatě dostatečnou informatiku, ale soudím, že výzkum v rezortních organizacích na ministerstvech není dostatečně efektivní. A stačí jenom si rozkliknout příslušná ministerstva a jakákoliv informatika o výzkumu tam je buď mlhavá, nebo zastaralá, anebo chybí vůbec. To znamená, jedním z problémů, tedy zásadních problémů našeho výzkumu, je příliš velké roztříštění výzkumu a v podstatě, aby jakýkoliv zákon do budoucna měl tedy smysl, tak musí v podstatě poskytovatele výzkumu nějakým způsobem tedy sjednotit, protože diverzita prostě skutečně vede k mrhání zdrojů.

Takže aby toho bylo možné tedy ale dosáhnout, tak za prvé tady musí být jasná koncepce, a pak tedy to vyžaduje velkou politickou odvahu, protože to bude potřeba zkrátka nějak (nesrozumitelné) instituci zrušit nebo finančně omezit, aby se tomu, kdo to provádí efektivně, mohlo přidat, musí se tedy někomu ubrat. A ze zákonů, tedy politiky, to je velmi problematické, vyžaduje to velkou politickou odvahu, musí to být dobře připraveno a musí to být dobře odargumentováno, což tedy tento zákon zásadně zásadně nezajišťuje.

Byla tady zmínka o tom, že je třeba, aby tedy ty projekty byly nějakým způsobem dlouhodobé, to je ta institucionální podpora, to umožňuje institucionální podpora, ale je třeba si být vědom, že jestliže posílíme jednu složku finančně, to znamená, institucionální podporu, tak oslabíme tedy tu formu garantovou a už teď tam ta situace je velmi napjatá, protože v zásadě je v podstatě akceptováno pouze přibližně 20 procent projektů, tedy v GAČRu.

Takže už tam je ta situace velmi napjatá, a kdyby se to financování snížilo, tak by to byl zkrátka velký problém.

Ještě musím říci, že výzkum se také stává čím dál tím více administrativně náročný, a to je také tedy třeba řešit. Já jsem minulé dny nebo týdny řešil osm aplikací, byl jsem hodnotitel, osm aplikací grantů, a to je naprosto vražedná práce. Za prvé tu aplikaci napsat podle té formy, podle toho příslušného předloženého formátu, je podle mého názoru čtyři až šest měsíců velmi kvalifikované práce a to hodnocení je v podstatě jeden den opravdu velmi intenzivní, velmi intenzivní a velmi kvalifikované práce. A na to je třeba též se zaměřit, protože pakliže se na to nezaměříme, tak v krátké budoucnosti budeme mít výzkumníky, kteří budou psát, a výzkumníky, kteří budou zkoumat, výzkumníky, kteří budou zkoumat. Takže musíme rozhodně nějakým způsobem snížit tu administraci. Zde bych si dovolil ale odlehčující poznámku. Podle mého názoru

do dvou let bude hodnocení provádět umělá inteligence a do dalších dvou let ty granty bude dokonce psát umělá inteligence. Tak to je můj tedy názor, bych řekl, poněkud tedy odlehčující.

No, celkově musím říci, že ten předložený návrh zákona nic z těch uvedených problémů jak profesorem Karlem Raisem, tak z problémů, které jsem tedy uvedl já, neřeší. Já ho považuju za naprosto zbytečný a já doporučuji, abychom hlasovali proti přijetí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou je přihlášená paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi malou glosu. Já jsem opravdu s velkým napětím sledovala tento návrh novelizace, protože věda a výzkum je skutečně motorem současných dnů, a nebudeme-li tam držet trošku krok minimálně s Evropou, nechci úplně říkat se světem, tak nám utečou velké technologie, utečou nám mozky, uteče nám víceméně všechno a budeme dohánět něco, co jsme dohánět nemuseli. A to, co jsem hledala, v tomto vládním návrhu zákona nenacházím, je opravdové porozumění problému. My se tady stále potýkáme v nějakém hodnocení, tabulkách a tak dále. Já bych jenom chtěla připomenout, že hit elektrotechniky, který na několik desetiletí ovládal elektrotechniku, a to byly polovodiče, tak první zmínka byla polovina A4 a celý svět okamžitě podle nich tedy dělal.

A tady opět nenacházím to ratio, to jádro porozumění problému, prostě tam není. Další věcí, kterou musíme nutně dělat, je, a také to tam nevidím, jsou potřeby průmyslu. Tedy my už skoro žádný nemáme, ale doufám, že se to zlepší, v té vědě a výzkumu. Tam ta provázenost opravdu být musí, protože jinak bezesporu ti mladí výzkumníci tam vyrábějí a vymýšlejí spoustu věcí, ale ten dopad tam je velmi, velmi malý. Takže mě to tedy velmi zklamalo, domnívala jsem se, že tam provázanost bude, že tam budou jasná pravidla, ale tam nejsou, což tedy musím říci bohužel. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Kuchař v obecné rozpravě, následuje paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Kuchař: Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem - stejně jako pan Rais - pojal ty dva body 4 a 5, to znamená sněmovní tisk 885 a 886 jako siamská dvojčata, tudíž budu mluvit k oběma těmto tiskům.

V první řadě chci poděkovat panu ministrovi i za jeho úvodní slovo, že některé pozměňovací návrhy opravdu dodaly kvalitu. A jako jedny z prvních jmenoval regulatorní sandboxy, které jsme navrhovali podle německého systému. Je to v podstatě projekt kontrolovaného testovacího prostředí, který je časově omezený, který umožňuje testování inovativních technologií produktů a služeb v reálném prostředí tak, aby se usnadnil vývoj nebo standardizace inovativních technologií produktů nebo služeb. To je základ toho, abychom mohli vědcům, vývojářům, lidem tohoto ražení v České republice, usnadnit život v reálném provozu, to znamená implementaci těch jejich vynálezů a vývojářských výsledků do reálného provozu.

Já jsem velmi rád, že jak podvýbor pro vědu a vysoké školy zaujal kladné stanovisko k regulatorním sandboxům, tak následně výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu přijal ten regulatorní sandbox, ten návrh, jako za svůj výborový, což je skvělá zpráva, a do zákona o výzkumu, vývoji a inovacích bude implementován regulatorní sandbox, pokud schválíme tento zákon. Co je ale problémem této záležitosti, je, že tak, jak jsem na začátku říkal, my, když jsme psali tento návrh, tak jsme vycházeli vlastně z německého systému, kde definujete, co znamená regulatorní sandbox, jakým způsobem je možné zavést tu inovaci do reálného provozu, kdo bude schvalovat vlastně výjimku pro používání nějakých inovativních technologií a záležitostí v reálném provozu, a to bude vždy ale rezort, jako je třeba rezort průmyslu, rezort dopravy. Já jsem byl moc rád, že vlastně Ministerstvo průmyslu přišlo hned následně se svým názorem a návrhem a my jsme ho zapracovali v podstatě do pozměňovacího návrhu, který je potom propsán v tisku 886, a ten už se s tak kladným stanoviskem nesetkal. A to mě mrzí, protože v podstatě je to první vlaštovka implementace toho, co zavádíme do vědy a výzkumu, to znamená, jedná se o zařazení do zákona, takzvaného energetického zákona, to jest vlastně v rezortu Ministerstva průmyslu. Tam se jedná o vytvoření kontrolovaného testovacího prostředí, takzvaného regulatorního sandboxu, pro testování inovativních technologií, výrobků nebo služeb v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Možné na základě zřízení projektu kontrolovaného testovacího prostředí ve smyslu právě toho § 63 zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.

A tady bohužel je neutrální stanovisko. Já jsem doufal a uvedu to na příkladu, že první, kdo se toho chopí, bude Ministerstvo dopravy. Tam se nám nepovedlo dojít právě k pozměňovacímu návrhu do těch souvisejících předpisů zákona o vědě a výzkumu, kde jsme chtěli, aby bylo možné v podstatě začít využívat autonomních technologií v řízení a dalších věcí. My se teď snažíme vlastně v Karlovarském kraji vytvořit prostředí pro autonomní řízení tak, jak jsou dělána prostředí přímo na testovacích polygonech, abychom byli schopni vlastně s těmi technologiemi vyrazit do reálného prostředí. A tady uvedu jednu takovou veselou historku právě z Ministerstva dopravy, kde jsme začali řešit - no jo, ale jak my to zavedeme v podstatě jako výjimku, když my máme v zákoně, že řidič nesmí pít alkohol a musí být připoután. No, ale autonomní auta jezdí bez řidiče. To je prostě přesně to, co je nepochopeno vlastně z toho sandboxu jako takového v zákoně o výzkumu a vývoji, kdy my musíme v podstatě nadhlédnout nad současnou legislativu a dát jasný testovací rámec pro určité období, pro určitou technologii.

 

A na to přesně čekají ti vývojáři, aby nemuseli z těch laboratoří a polygonů utíkat potom testovat do reálného prostředí do jiných zemí, kde to umožněno je a kde jsou schopni s těmi rezorty si to vyjednat.

Takže já bych vás chtěl poprosit o podporu za prvé tedy pozměňovacího návrhu u sněmovního tisku 886, což je pod A19. A já jsem rád, že ho pojal výbor jako za svůj. Je to ten projekt kontrolovaného testovacího prostředí, jako zavedení a definici.

Ale také bych vás chtěl požádat u tisku 886 o podporu pozměňovacího návrhu mého už pod písmenem C, kde zavádíme právě tento regulatorní sandbox pro umožnění v energetickém zákoně. Tedy je to první implementace toho, co zavádíme, abychom se nechovali jako chytrá horákyně, že zavedeme, že můžeme dělat sandboxy, ale žádný rezort si je nepřevezme. Takže bych vás chtěl poprosit o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Moc děkuji za pozornost a děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Heller. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Šimon Heller: Děkuji, paní předsedkyně. Já využiju faktické poznámky k tomu, abych stáhl svůj pozměňovací návrh, který je v systému načtený jako číslo 6574. Týká se vícerčat, která tato ctěná Sněmovna už ocenila. A chtěl bych vám ještě jednou za to velmi poděkovat.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Mohu se zeptat, pod jakým písmenem? (Zpravodaj: D1.) D1. Ano, budeme o tom následně hlasovat. Já si to tady poznamenám, stejně jako pan zpravodaj. Nyní tedy vystoupí paní místopředsedkyně Olga Richterová, zatím poslední přihlášená v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, i stručné stanovisko za Piráty s tím, že my považujeme za důležité, aby se modernizovala ta legislativní úprava, která se týká výzkumu, vývoje a inovací, protože to je jeden z tahounů moderní ekonomiky. A jsme rádi, že došlo na hlasování tohoto návrhu zákona.

My si myslíme, že jako Česko máme opravdu na víc, máme k tomu celý ekonomický plán, jak posunout republiku dopředu, jak rozpohybovat Česko. A víme, že právě transfer z výzkumu do toho praktického uplatnění, do praxe je nezbytnou součástí pro 21. století. Takže tenhle zákon my podpořit chceme a podpoříme.

A když se bavím s okruhem známých a blízkých, kteří ve vědě a výzkumu pracují, protože sama jsem původně začínala v téhle sféře a opravdu se spoustou těch lidí se dodneška stýkám, tak co je dneska důležitou hrozbou, která dosud nebyla pořádně legislativně uchopena, je nějaké řízení rizik. Já bych tedy ráda na základě případů, které se staly, na základě případů, kdy člověk, který dělá výzkum v oblasti, která má dvojí užití, může mít užití jak průmyslové, tak vojenské, je pozván třeba na konferenci do Číny, všechno je tam plně hrazeno a nikomu to nepřijde divné. Tak na takovéhle věci se máme stát citlivějšími. A tohle je i také alespoň zčásti součástí tohoto návrhu. Potřebujeme zabraňovat zneužití výsledků našeho výzkumu a současně posilovat ten přenos z výzkumu, z teorie do praxe.

A druhý aspekt, který považuju za hodný zvýraznění a pochvaly, je ta podpora výzkumníků, kteří jsou rodiči malých dětí. Samozřejmě týká se to zejména žen, vědkyň a je to taky přesně ten moment, kde u spousty lidí, kteří jsou činní v akademické sféře a ve výzkumu, dochází k poznání, že prostě pro ty, kdo mají děti, je ta situace nepoměrně těžší. Grant nepočká. Je to opravdu velice obtížné s malými dětmi jezdit na mezinárodní konference, opravdu není snadné skloubit rodičovství a profesi právě v akademii, kdy to, jak nastartujete ten svůj růst a i řekněme odbornou pověst v raných fázích kariéry, je to obzvlášť velká brzda. Takže jsem ráda, že tam je definovaný ten výzkumník, respektive výzkumnice v rané fázi kariéry, a považuju za užitečné, že se o tomto tématu normálně věcně mluví, bude možnost normální věcné podpory rodičů malých dětí.

A dovolím si závěrem osobní poznámku. Já když jsem sama na takové mezinárodní konferenci s malým dítětem byla, tak nebylo jiné řešení, než aby mě prostě během mého příspěvku to dítě hlídala kolegyně. A to je přesně věc, která je možná, když je extrémně vstřícné prostředí, ale není v pořádku. Jsem ráda, že to tímto systémově měníte.

A současně říkám, že ten transfer se nestane sám a podpora praxe bude muset být ještě mnohem širší, aby skutečně nejenom přes ty sandboxy, nejenom přes ta pískoviště, v kterých bude možné spoustu věcí vyzkoušet, ale i přes další nástroje se opravdu povedlo, abychom se jako Česko dostali do té první ligy, na kterou ekonomicky máme, a aby výzkum nezůstával často v té rovině teoretické, ale přenesl se do toho, co je užitečné a přináší výsledky lidem a nakonec i celému hospodářství. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Ještě se z místa přihlásil pan poslanec Špičák. Jenom si s ním ujasním, jestli faktickou? (Poslanec Špičák souhlasí.) Faktickou. Tak prosím, vaše minuty.

 

Poslanec Julius Špičák: Já budu velmi stručný. Ještě jsem opomněl dva body, které považuju za ty významné.

Za prvé je to účast zahraničních pracovníků, a to na místě, nikoliv jakousi vágní, tedy mezinárodní spoluprací. Ale tady přímo na místě.

Jak jsme si zvykli, ještě před sedmi lety se bučelo na černé fotbalisty, dneska to považujeme za samozřejmost, ale je to taky v hokeji, v basketu, házené, prostě je to naprosto univerzální. My nemáme špičkové vědce tady na místě. Tomu se ten zákon vůbec nevěnuje. A já to považuju za naprosto zásadní. V Max Planckově Institutu je 60 nebo 70 procent zahraničních vědců, z toho 30 osob ve vedoucích pozicích. To je jedna věc.

Druhý bod, úplně odlišný, s tím nesouvisející. Nesetkal jsem se s významným výzkumníkem, který by tento návrh zákona podpořil napříč politickým spektrem. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také. Nyní už tedy nikdo další přihlášený do rozpravy? Pokud tomu tak zůstává, tak rozpravu končím.

Je zájem o závěrečné slovo, pane ministře? Pane zpravodaji? Nikoliv. Přivolávám tedy kolegyně a kolegy z předsálí.

Ještě načtu došlé omluvy. Omlouvají se Kasal David od 14 hodin z pracovních důvodů, Malá Taťána od 11.30 do 12.30 z pracovních důvodů, volný Jan od 14 hodin z pracovních důvodů a z členů vlády pak Martin Kupka od 11.45 z pracovních důvodů.

Je zájem o odhlášení, takže vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

A přikročíme k hlasování. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování... (Zpravodaj Havel: Změna zpravodaje?) Změna zpravodaje se ve třetím čtení nemusí hlasovat, takže už počítáme s vaší účastí, pane poslanče, a tedy kromě toho, že nás seznámíte s procedurou hlasování, tak také abyste poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko.

Kolegyně a kolegové, prosím vás o ztišení v sále. A pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Garanční výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal zmíněný návrh zákona na své 51. schůzi 24. dubna letošního roku a navrhuje následující hlasovací proceduru:

Legislativně technické úpravy nebyly podány a návrh na zamítnutí zákona ve druhém čtení rovněž ne. Proto navrhujeme, abychom hlasovali nejprve A1 až A24, což jsou výborové pozměňovací návrhy, poté B1, B2 a B3 dohromady, pak B4 až B8 a bude-li B5 schválen, je nehlasovatelný C2. Následně tedy B9, pak B10, pak C1, následně C2, pouze nebude-li, tedy schválen B5, následně C3, potom D1 pan poslanec Heller stáhl, tak to nedává smysl. A konečně návrh zákona jako celek.

Já bych potom u hlasování říkal, čeho se ty jednotlivé pozměňovací návrhy týkají, stejně tak jako budu sdělovat stanoviska výboru.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji. Já jenom upřesním, že vzhledem k stažení návrhu je potřeba ve třetím čtení o tomto hlasovat. Tím bychom měli začít.

Ale ještě předtím se ptám, zda je zájem o jiný návrh procedury, nebo nějakou úpravu procedury? Nikdo se s ničím takovým nehlásí, proceduru bychom si tedy mohli schválit s tou úpravou, jak jsem ji teď řekla.

To znamená, nejdříve hlasujeme stažení pozměňovacího návrhu a pak až všechny pozměňovací návrhy ostatní.

Zahájila jsem hlasování o proceduře. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 21 je 135 přihlášených, pro 135, proti nikdo. Návrh procedury jsme si schválili.

 

Nejdříve tedy budeme hlasovat tak, jak přednesl pan poslanec Heller, stažení pozměňovacího návrhu pod písmenem D1. Je tomu tak, pane zpravodaji? (Zpravodaj: Ano.)

Zahajuji hlasování, kdo je pro stažení pozměňovacího návrhu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 22 přihlášených 135 přítomných, pro 134, proti nikdo. Pozměňovací návrh jsme stáhli. Nyní tedy prosím, postupujme dále, pane zpravodaji.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Tak nyní bychom hlasovali pozměňovací návrhy A1 až A24, což jsou výborové pozměňovací návrhy týkající se orgánů Technologické agentury, výzkumného pracovníka v rané fázi kariéry a nebo třeba těch zde zmiňovaných sendboxů. (?)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.) Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, tyto pozměňovací návrhy? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášených 135 přítomných, pro 71, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Tak nyní bychom hlasovali pozměňovací návrhy B1, B2 a B3, což jsou pozměňovací návrhy pana poslance Raise týkající se změny názvu pracovních komisí Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer a znalostí na pracovní orgány.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor nedoporučuje.) Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 24., přihlášených 135, pro 64, proti 66. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrhy B4 až B8, což jsou pozměňovací návrhy opět pana poslance Raise, týkající se Rady pro výzkum, vývoj, inovace, transfer znalostí, zde tedy maximalizace funkcionality, proporční zastoupení a okolnosti týkající se předsedy a odvolání člena této rady.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor nedoporučuje.) Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 25., přihlášených je 136 přítomných, pro 64, proti 67. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji. Dále hlasujeme B9, což je opět pozměňovací návrh pana poslance Raise týkající se specifického vysokoškolského výzkumu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Nedoporučující.) Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování 26., přihlášených je 136 přítomných, pro 64, proti 67. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Dále pokračujeme pozměňovacím návrhem B10 pana poslance Raise týkajícím se poskytování institucionální podpory příspěvky veřejným vysokým školám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Nedoporučující.) Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášených 136 přítomných, pro 67, proti 61. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh C1 pana poslance Vondráka, který se týká změny definice výzkumného pracovníka.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.) Stanovisko předkladatele? (Ministr: Souhlas.)

Zahájeno hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, 136 přihlášených, pro 71, proti 63. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Vzhledem k tomu, že nebyl schválen návrh B5, proto bychom nyní měli hlasovat pozměňovací návrh C2 pana poslance Vondráka týkající se vyváženého zastoupení odborníků v té Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Nedoporučující.) Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájeno hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášených 136 přítomných, pro 1, proti 127. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Následuje pozměňovací návrh C3, opět pana poslance Vondráka, týkající se složení Kontrolní rady Grantové agentury, zastoupení pěti základních vědeckých oblastí.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko? (Zpravodaj: Výbor nedoporučuje.) Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

30. hlasování, přihlášených je 137 přítomných, pro 4, proti 118. Návrh byl zamítnut.

 

Vypořádali jsme se tak se všemi návrhy, neboť další návrh byl stažen. Je to tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Ano, D1 bylo staženo panem poslancem Hellerem, nyní bychom tedy měli hlasovat o zákonu jako celku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, o všech návrzích pozměňovacích bylo hlasováno, překročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Vládním návrhem zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, podle sněmovního tisku 885, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 31 přihlášených 137 přítomných, pro 74, proti 62. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Předávám řízení schůze.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Přeji hezké odpoledne, dámy a pánové. Pan poslanec Kolovratník k hlasování.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ještě k hlasování, dobré odpoledne. Moc se omlouvám, já jsem hlasoval proti na sjetině mám pro, ale je to pouze pro stenozáznam a nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče.

Nyní otevírám bod číslo

Aktualizováno 23. 6. 2025 v 0:51.