(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 951/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 951/1.

Prosím, aby předložený návrh z pověření Senátu uvedla senátorka Jitka Seitlová, kterou zde vítám. Prosím, paní senátorko, ujměte se slova.

Senátorka Jitka Seitlová: Vážená paní předsedající, vážení poslanci, vážené poslankyně, dovolte, abych před vás předstoupila s návrhem senátního návrhu zákona, který je velmi krátkou a malou novelou občanského zákoníku. Jsem si vědoma toho, že občanský zákoník je vždycky tím, co velice pečlivě uvažujeme, jestli máme, nebo nemáme činit změny, ale v tomto případě situace, která existuje, činí...

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, paní senátorko, že vás přerušuji.

Kolegyně, kolegové, prosím o klid.

Senátorka Jitka Seitlová: Takže já jenom zopakuju, že ta situace, která je v praxi, tak činí velké problémy jak pojištěným, tak zčásti pojišťovnám, tak hlavně osobám, které mají to pojištění přijímat. Já vám chci poděkovat, že v tom napjatém programu, který máte, se podařilo zařadit tento bod. My jsme žádali o devadesátku, protože - říkám to zjednodušeně, o devadesátku - protože to řešení té situace je opravdu naléhavé.

Nyní dovolte, abych vám představila důvody předložení návrhu. Občanský zákoník umožňuje, aby pojistník v případě pojištění určil obmyšlenou osobu, které má v případě smrti pojištěného vzniknout právo na pojistné plnění. V praxi se však nezřídka vyskytují případy, kdy obmyšlený to právo vůbec nevyužije, protože nevěděl o tom, že je obmyšlený. Jsou to rodinné důvody, tím obmyšleným totiž může být jakákoliv osoba, ke které má ten, který je pojištěný, nějaký vztah. On ukládá peníze na to pojištění několik let, následně zemře a peníze mají přijít obmyšlenému. Jenže tak jak nás informovala Česká asociace pojišťoven, tak principem pojištění je, že o to plnění pojistného si vždy musíte požádat, ale protože ti, kteří jsou a mají být příjemci těchto prostředků, se o tom vůbec nedoví, tak to pojištění zůstává bohužel na účtech pojišťoven a vlastně se zcela ten záměr toho, kdo ty peníze spořil a kdo je chtěl věnovat, tak se ztrácí. Já bych řekla, že v zahraničí taková situace neexistuje, jak jsme zjišťovali, a je to jakási míra velké neúcty k přání toho zemřelého.

Touto situací jsem se zabývala poměrně dlouho a jednali jsme, jak situaci napravit, jak s Českou národní bankou, s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, Českou asociací pojišťoven a nakonec výsledné řešení, se kterým všichni svým způsobem souhlasili, tak vyplývá opravdu z toho, co vám předkládám, tedy z novely občanského zákoníku.

Já bych ráda jenom ještě uvedla, že to se málo právě ví, že životní pojištění pro případ smrti není předmětem dědictví a kompetence k dohledání nebo informování obmyšlené osoby, aby si o plnění požádala, není ze strany notářů v dědickém řízení možná.

Co je obsahem navrhované novely? Cílem navrhované úpravy je zakotvit v občanském zákoníku oznamovací povinnost pojistitele vůči obmyšlenému, na jejímž základě by se obmyšlený mohl dovědět o tom, že mu právo na pojistné plnění vzniklo, a toto právo následně u pojistitele uplatnit. Oznamovací povinnost pojistitele se bude vztahovat pouze na situace, kdy pojistitel má k dispozici údaje, které mu umožňují kontaktovat tohoto obmyšleného, a tyto údaje může navíc ještě srovnat s registry, do kterých má pojistitel nyní přístup. Údaje umožňující kontaktovat obmyšleného se dále ještě jenom krátce zpřesňují tím, že obmyšlený může do smlouvy uvést ještě další údaje, aby pro další řízení nebyla pochybnost.

Já bych chtěla ještě jednou poděkovat za vaši pozornost této velmi krátké, nicméně pro občany naší země, myslím, také velmi důležité novely, která jednak pomůže pojistníkům, jednak pojištěným a jednak obmyšleným.

Podle toho, co napsala vláda, tak dala souhlasné stanovisko a navíc uvádí, že tato novela de facto naplňuje to, co je v základech občanského zákoníku, to znamená zásadu poctivosti, která je v § 6 občanského zákoníku, jakož i obecně uznávanou zásadu spravedlnosti plynoucí z § 3 odst. 3 téhož zákona. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní senátorko. Vyměnili jsme se v řízení schůze.

Já poprosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Michael Kohajda. Prosím.

Ještě než se ujmete slova...

Poprosím vás v pravé i v levé části - v pravé i v levé části - o ztišení, kolegové, kolegyně. Děkuji.

Prosím.

Poslanec Michael Kohajda: Tak děkuji, pane předsedající. Vážená paní senátorko, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás krátce z pozice zpravodaje informoval ohledně sněmovního tisku 951. Senát předložil Sněmovně tento návrh 11. dubna tohoto roku, byl rozeslán všem poslancům pod číslem 951/1 (dne) 14. dubna tohoto roku. Organizačně byl přidělen jako zpravodaji mně a navrhl ústavně-právní výbor jako výbor garanční.

Věcně se jedná o jednoduchou novelu občanského zákoníku, která reaguje na situaci, kdy se obmyšlené osoby ze životního pojištění po smrti pojištěného nedozvěděly o svém nároku na pojistné plnění, a pojistné tak zůstávalo pojišťovnám. Novela proto zavádí v novém § 2832a povinnost pojistitele vyrozumět obmyšleného do 60 dnů od okamžiku, kdy se dozví o jeho nároku, pokud má k dispozici jeho kontaktní údaje nebo je může zjistit z veřejných evidencí. Zároveň se v § 2829 doplňuje možnost, aby pojistník uvedl kromě jména obmyšleného i další identifikační údaje, jako je datum narození nebo adresa, což usnadní jeho dohledání. Oznamovací povinnost se bude vztahovat i na další osoby, kterým může vzniknout právo na pojistné plnění podle § 2831 občanského zákoníku. Souhrnným cílem úpravy je zvýšit ochranu pojištěných i obmyšlených osob a zabránit zbytečnému propadání pojistného. Tento návrh obsahuje návrh účinnosti od 1. ledna 2026.

Jak již zaznělo, navrhovatel navrhuje Sněmovně projednání návrhu zákona tak, aby Sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení, tedy podle § 90 odst. 2 našeho jednacího řádu.

Vláda na své schůzi dne 7. května 2025 projednala a posoudila tento návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zaujala v něm souhlasné stanovisko s tím, že jen upozornila na některé drobné formulační nedostatky v návrhu. Stanovisko nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 951/1.

Ještě bych chtěl upozornit, že Parlamentní institut vypracoval stanovisko ke kompatibilitě tisku s právem Evropské unie pod číslem EU 0951. Jeho výsledným stanoviskem je, že návrh zákona není v rozporu s předpisy Evropské unie.

Osobně bych chtěl říct, že podobný návrh tady již v tomto volebním období byl předložen jako poslanecký návrh, obecně byl podporován, nicméně bylo konstatováno, že není připojen ke vhodnému nosiči, k vhodné změně zákona.

Musím říct, že skutečně zvyšuje sílu práva obmyšlených dozvědět se na tom, že mohou získat to pojistné plnění, a podle mého taky ujednodušuje pojišťovnám možnost získat informace, jak nalézt toho obmyšleného. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, kde je přihlášen pan poslanec Karel Haas. Já vás, pane poslanče, prosím o vaše vystoupení. Máte slovo.

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, můžu vám potvrdit, abych opravdu taky byl předvídatelný, že vás nijak dlouho nezdržím. Odhaduju tohle vystoupení do pěti minut, nebude to nic obstrukčního, bude to ryze věcné a v zásadě apolitické.

Já ten návrh nepodpořím, ale opravdu v tom není nic, řeknu, pravolevého nebo konzervativně-liberálního. Nepodpořím ho z ryze věcných důvodů, které se pokusím ve stručnosti shrnout. Já s tím návrhem mám jeden problém procedurální, ale ten jsem - my jsme to debatovali kratince před sálem se ctěnou paní senátorkou - ten by se týkal víc věcí tady v této Sněmovně, že proces zrychleného projednání podle § 90, ta takzvaná devadesátka, podle jednacího řádu z mého dlouhodobého vnímání by měla být vyhrazena věcem skutečně, řekněme, meritorně, věcně podstatným pro tuto zemi. Tohle, bez jakékoli dehonestace - teď opravdu z pohledu kontextu problémů, které tato země řeší - je v zásadě marginálie.

Takže to je ta, řekněme, má procedurální výhrada, že si tento návrh z pohledu jeho meritorního, reálného významu vlastně tu devadesátku takzvaně nezaslouží. Tak to je ta první procedurální poznámka.

Teď několik věcných poznámek, které mě vedou k nepodpoře toho návrhu. Ale opravdu říkám, není to nic fatálního, s tím návrhem - ať bude, nebo nebude přijat - se ani nezlepší, ani nezhorší svět. Za prvé, jako právník... A teď to neříkám nijak jájínkovsky, spíš tím dokresuju to, že snad v té oblasti opravdu něco málo mám kompetentně za sebou. Já jsem shodou okolností ke smlouvám odvážným, to znamená i ke smlouvě pojistné, psal komentář pro jedno z těch tří nejvýznamnějších právních vydavatelství této země - pro Wolters Kluwer - jak pro první, tak pro druhé vydání komentáře, velkého komentáře k občanskému zákoníku. Já zastávám ten názor, že do těch našich základních kodexů - ať civilních, procesních, ať řeknu civilních, nebo trestních - tak by mělo být zasahováno primárně cestou vládních návrhů, nikoli poslaneckými či senátními iniciativami bez jakéhokoliv znevážení postavení poslanců nebo senátorů. Tak to je ta první poznámka.

Druhá poznámka - a ona pak souvisí s tou třetí - české soukromé právo, a je to tak už od dob římského práva, je postaveno na starém dobrém principu "bdělým náležejí práva". V soukromém právu nemá v uvozovkách stát napovídat v tom rovném právním postavení soukromoprávního vztahu jedné nebo druhé straně toho soukromoprávního vztahu. Proto tuto starou římskou zásadu mají v zásadě všechny moderní právní státy ve svých právních systémech zakódovanou. Tady v zásadě tady z té staré dobré zásady "bdělým náležejí práva" tak ustupujeme.

Na to navazuje třetí bod. Smluv odvážných je skutečně více, to není jenom smlouva pojistná. Smluv odvážných má české právo více a proč v tom případě - v tom je jistá nevyrovnanost nebo nedomyšlenost návrhu - tak proč u jiných smluv odvážných, kde také závisí vznik práva na to dané plnění z té smlouvy odvážné, na nějaké předem neznámé skutečnosti, je jich skutečně v českém právu více, tak také těm potenciálním nositelům toho práva, které závisí na nějaké předem neznámé skutečnosti, nedáváme ten favour, jaký je přinášen sněmovním tiskem 951?

Předposlední poznámka, on ten problém je již dávno vyřešen. Je vyřešen tím, že samotný trh... Já vždycky - to je snad jediná možná lehká politická douška - jako pravičák fandím tomu, aby si trh ty věci, které může vyřešit, aby si vyřešil sám, aby do nich nevstupoval zákonodárce. Tak již z října 2023, to znamená, budou tomu za chvilku dva roky, má Česká asociace pojišťoven pro pojistný trh velmi detailní a do praxe vymakaný standard. To je mnohem víc než o těch dvou větách v zákoně. Samoregulační standard, kdy se pojistný trh...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče. (Poslanec Haas: Děkuju.)

Ale přece jenom prosím o ztišení v levé části sálu, kolegyně, kolegové.

Poslanec Karel Haas: ... kdy pojistný trh, to, co chce paní senátorka měnit zákonem, tak ten trh si dávno vyřešit - nebo dávno... - před necelými dvěma lety vyřešil sám. Vyřešil to mnohem detailněji, pro všechny zúčastněné aktéry mnohem praktičtěji a jdouce do těch praktických detailů.

Ta poslední poznámka, trošičku se zastanu toho trhu, spíš teď z pohledu odůvodnění. Tím jsem skončil ty věcné, řekněme, právní výhrady. Tady padala slova - opravdu jsem si je radši poznamenával, abych citoval ctěnou paní senátorku přesně - velké problémy, naléhavá situace, nezřídka vyskytující se důvody. Já vám teď řeknu čísla, která jsou řádově naprosto přesná - ono nejde o ty jednotky - jsou dohledatelná na pravidelných čtvrtletních reportech České asociace pojišťoven. Pojistných smluv životního pojištění - ne všechna jsou pro případ smrti - je v České republice řádově pět milionů, to je i uvedeno v důvodové zprávě. Pojistných událostí z těchto pěti milionů životních pojištění se řeší vyšší stovky tisíc ročně, několik set tisíc pojistných událostí je ročně. Já jsem se snažil získat s dodržením pojistného tajemství detaily k tomu důvodu, k té motivaci podání tohoto návrhu. Jsou to v zásadě jednotlivé případy. To znamená nižší než promile, ještě o jeden řád pod promilemi, případů, ze kterých to vychází. Jinými slovy, a tím se vracím do té své úvodní právní poznámky, kvůli nižšímu řádu než promile - já nejsem matematik, tak nevím, co je nižší řád než promile - tak řešíme a zasahujeme do občanského zákoníku, který od roku... od jeho nabytí účinnosti v roce 2014 tak funguje v zásadě bezproblémově.

Takže tolik mé výhrady, proč ten návrh nepodpořím, ale jak říkám, není to nic fatálního. Svět se ani nezlepší, ani nezhorší. Jenom jsem to chtěl otevřeně a věcně deklarovat. Děkuju mnohokrát.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Eviduji tři faktické poznámky, nejprve pan poslanec Marek Benda, poté se připraví pan zpravodaj. Prosím.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní předkladatelko, dámy a pánové, výjimečně vystupuji ve věcné otázce na této půdě. Já se přihlašuji k tomu, co řekl Karel Haas. Pokládám opravdu za zbytečné zasahovat. Víte dobře, že já tady mnohokrát říkám, že mnoho zákonů je zbytečných a že bychom je nemuseli dělat a že každý zákon, se kterým tato Sněmovna nepřijde, na konci svědčí obyvatelům této země. Ale pokládám za zbytečné zasahovat do občanského zákoníku, který je dílem mimořádně propracovaným, za situace, kdy trh dokázal věc řešit jiným způsobem. Všechny ty případy, které jsou zmiňovány, jsou staré mnoho let a já si myslím, že prostě tohleto za každou cenu páchání dobra a přesvědčení, že něco řešíme, je chyba.

Nicméně nerozporuji ani to, že budeme hlasovat v režimu § 90, ani to, že většina této Sněmovny možná - možná - ten návrh podpoří. Jenom já za sebe říkám, že to je zbytné a že bychom dokázali klidně existovat i bez této novely občanského zákoníku. Fungovalo by to působením tržních sil přirozeně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Michael Kohajda, připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím.

Poslanec Michael Kohajda: Tak děkuji, pane předsedající, já tady vystoupím jako poslanec, nikoli jako zpravodaj, a budu reagovat samozřejmě na své předřečníky.

V prvé části § 90 odst. 2... Naposledy jsme tady dostali seznam jedenácti bodů, kdy naprostá většina z nich neměla žádnou urgentnost. Byly to věci, které možná měly drobnou časovou tíseň, ale které nám tady vlastně ležely už rok a půl, takže spíš ta časová tíseň byla v tom, jak my jsme si uspořádali ty body, takže si myslím, že i jiné - méně podstatnější - věci jsme tady projednali v tomto procesním uspořádání.

Co se týká zásady "bdělým náleží práva", tak samozřejmě to pravda je, na druhou stranu tady si musíme představit, že v tomto právním vztahu skutečně ten obmyšlený je osobou, který se o svých právech velmi těžce dozví, a že vůbec tady nemusí vstoupit do toho vztahu. On v tom původním právním vztahu vůbec není, až když mu vznikne ten nárok na pojistné plnění, tak se dostává do nějaké určité pozice, kdy může to vykonávat. Ta situace právě naráží na to, že mnoho obmyšlených vůbec netuší, že těmi obmyšlenými jsou, a proto vůbec netuší, že by měli být bdělí a sledovat své zájmy, sledovat svá práva. To je prostě situace, která podle mě tady obvyklá je.

Co se týká toho počtu případů, k tomu se dostáváme velmi těžce. V té důvodové zprávě jsou uvedeny některé příklady, které byly dohledány, protože ten obmyšlený se nějakou náhodou vůbec o svém právu dozvěděl. My nemáme žádnou evidenci, v kolika případech byl obmyšlený a jeho právo nebylo využito obmyšleným, to znamená, existovala tam osoba, která to pojistné plnění měla obdržet, ale neobdržela ho, protože se o tom nedozvěděla. Takovou tabulku já jsem neviděl, že by pojišťovny vydaly, u kolika případů existuje obmyšlený, ten nevyužil svého práva a ty peníze zůstaly pojišťovně. Tohle si myslím, že by bylo relevantní, není relevantní to porovnávat (Předsedající: Váš čas.) k počtu případů, které byly odhaleny.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Olga Richterová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, opravdu jenom za Piráty podpora, velká podpora, poděkování paní senátorce u tohoto návrhu. Jde skutečně čistě o to, že když člověk, který sjedná si tu životní pojistku a je tam možnost vyplacení té částky třeba neziskové organizaci, charitě a podobně, tak aby měl jistotu, že bude tato organizace, ten obmyšlený, informována. Je to jedině a pouze o notifikaci, o tom, aby dostali informaci ti, kdo mají na to nárok, že se mají zúčastnit, že si mají požádat. Takhle jednoduché to je. My chceme, aby když lidé opravdu někomu něco chtějí odkázat, tak aby to jejich právo, ta jejich vůle byla naplněna. Podporujeme tento návrh. Já proto vystupuju jenom ve faktické poznámce, velice stručně.

Chceme - a jsou to konkrétní příklady, když Charita, Diakonie, UNICEF a podobně prostě mají odkázáno v případě úmrtí poměrně značné sumy - aby měli šanci se k nim dostat, na tu charitativní a dobročinnou činnost ty peníze obdržet.

Je to vůle těch lidí, kteří uzavřeli danou životní pojistku s možností vyplacení obmyšlenému v případě smrti, a my chceme, ať vůle těchhle lidí je skutečně sledována, naplněna. Je to v Evropě úplně normální. Takže čím uzavřu? Je to jenom sledování principu, který je v Evropě úplně běžný, že jakmile je šance najít - opravdu je to tam definováno dobře - ten kontakt na obmyšleného, tak má mít ta pojišťovna povinnost ho informovat. To je celé. Za nás je to opravdu něco, co dává smysl, a proto to také téměř v celé Evropě funguje. Děkujeme.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Ptám se, jestli někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím, rozpravu končím.

Ptám se paní senátorky a pana zpravodaje na závěrečné slovo? Paní senátorko, prosím.

Senátorka Jitka Seitlová: Děkuji, pane předsedající. Ráda bych se vyjádřila k těm námitkám, které tady zazněly.

První z těch námitek, která se tedy týkala té naléhavosti... Samozřejmě je na vás, abyste posoudili, ale ráda bych se vyjádřila k tomu, že ta situace už je vyřešena. Já jsem začala se zabývat podněty, které jsem dostala od nevládních organizací, Charita i UNICEF, už v roce 2022 a teprve po roce - jednala jsem s Českou asociací pojišťoven - a teprve po roce se rozhodla, že přijme jakousi dobrovolnou dohodu. Ta dobrovolná dohoda ale začíná tím, že když zemře dotyčná osoba, tak že musí být někde vyplněn někým formulář a na základě toho formuláře ta pojišťovna bude teprve zjišťovat, jestli tam není nějaký obmyšlený. Já se zeptám, jestli tedy u každého mrtvého, který nám odejde ze světa, při vší úctě, má někdo se zabývat tím, že by ještě měl vyplňovat formulář? Řada lidí to navíc neví. Pro pojišťovny, tak jak dneska mají dostupné všechny registry, tak pro ně okamžitě vyjíždí, kdo zemřel, a už si to můžou ztotožnit s jejich smlouvami. Tyto smlouvy když dají do systému, tak jim nádherně vyjede, kdo má pojištění pro případ smrti a že se tím mají zabývat. Jsem samozřejmě ráda, že ten další postup pojišťoven, který si sepsaly, je skvělý pro tu metodiku, jak mají postupovat v takovémto případě, nicméně pro to, aby pojistné bylo vyplaceno, bohužel tahleta smlouva není dostatečná.

Teď ještě řeknu jednu věc a zeptám se vás. Kdo svěří miliony peněz někam - a jsou to často miliony peněz, o které se jedná - na dobrovolné dohodě, která může být kdykoli vypovězena? Kdykoli vypovězena! (Hovoří k levé části sálu.)

Kdo to udělá, tak já samozřejmě chápu, že to právo má, je to to právo svobodné, ale já se obávám, že to je cesta, která nám neřeší ten problém, který máme. Ta dobrovolná dohoda je pomocí, jak mají jednat pojišťovny, ale neřeší nám ten problém v praxi.

Chtěla bych říct, že pokud se týká těchto pojistných smluv, tak na základě jednání s Českou národní bankou jsem se dověděla, že pojistné smlouvy jako takové nejsou evidovány, natož že by byly evidovány a registrovány smlouvy pro případ smrti. Takže když byly dotazy - a vy jste možná někteří četli ten článek - tak ty pojišťovny odmítly říci, kolik těch pojistných smluv mají a jaké částky tam zůstávají.

Tak to je jenom pro doplnění těch nejhlavnějších argumentů, které v tuto chvíli zazněly, tedy že máme být bdělí, ale ten speciální institut pojištění pro případ smrti je právě proto, že to je speciální institut, který není součástí dědictví. To znamená, že ten, kdo se pojišťuje, má zájem, aby někdo z jeho blízkých, který není přímo třeba tím, kdo by v dědictví získal prostředky - může to být někdo, kdo se o něho třeba stará v případě jeho nemoci - že to je speciální režim, kdy ta bdělost opravdu nemůže být uplatněna. Nakonec toto i konstatovala vláda.

Já vám děkuji za pozornost a prosím, abyste zvážili, zda podpoříte tuto malou novelu, která ale může vyřešit problém, který pro možná statisíce těch, kteří sepsali smlouvu, může být naprosto zásadní. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí, protože nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení.

Nejprve vás odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili.

Já přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 951, tak aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." Ještě chvíli počkám, aby se počet přihlášených ustálil.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 3, přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro návrh 112, proti 2. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

Já tedy zahajuji podrobnou rozpravu a ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Žádnou takovou přihlášku nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu.

Ptám se, zda  v tento moment chce paní navrhovatelka nebo pan zpravodaj závěrečné slovo? Není tomu tak.

Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 951."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 113, proti 2. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

Tím končím projednávání tohoto návrhu zákona.

Děkuji, paní senátorko. Děkuji panu zpravodaji.

Senátorka Jitka Seitlová: Chtěla bych také poděkovat za vaše vstřícné hlasování. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: My také děkujeme.

Budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu, a tím je

Aktualizováno 15. 7. 2025 v 17:06.