(Schůze zahájena v 14.05 hodin.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji tímto 145. schůzi poslanecké sněmovny.

Aby byla zaznamenána vaše účast, nejprve vás všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty, které pokud máte, tak prosím, abyste je nahlásili tady k nám, abychom je mohli nahlásit. Pokud nemáte nové identifikační karty, tak platí ty, které byly na 146. schůzi.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 145. schůze dne 19. června 2025. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

 

Nyní tedy přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Toma Philippa a poslance Pavla Žáčka. Táži se vás, zdali má někdo nějaký jiný návrh? Vidím, že nemá.

Proto jsem zahájil hlasování. Ptám se vás, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, přihlášeno 146 poslanců, pro 143, proti 1. Tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 145. schůze Poslanecké sněmovny určili pana poslance Toma Philippa a pana poslance Pavla Žáčka.

Nyní tedy přistoupíme ke stanovení pořadu 145. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Paní poslankyně, páni poslanci, prosím tedy o vaše návrhy pořadu. V tuto chvíli tady máme několik přihlášek s přednostním právem. Jako první je pan předseda Marek Benda, který nechce vystoupit. Jako druhá je paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, vážená paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já zde stojím s návrhem, abychom projednali sněmovní tisk číslo 966. Jsem zástupkyně navrhovatelů, je to předloženo poslanci za Pirátskou stranu, abychom se zkrátka zaměřili v době, kdy je vidět, že prostě hospodářská kriminalita a korupční kauzy jsou obrovský problém, abychom se zaměřili na těch 900 miliard, které jdou skrze veřejné zakázky. Takže tento tisk 966 můžeme stihnout projednat, je totiž předložen v té zrychlené možnosti, žádám vás tedy i o podporu projednání v tom takzvaném § 90.

Znamená, že bychom lépe, efektivněji, rychleji dohlíželi na 900 miliard korun každý rok a jde o pravidla přezkumu veřejných zakázek. Pro stručnost se tomu návrhu říká reforma antimonopolního úřadu nebo reforma ÚOHSu.

Co má tahle důležitá systémová změna za cíl? Aby stát, kraje, obce, další veřejné instituce mohly veřejné prostředky investovat rychleji, předvídatelněji a transparentněji. To úplně stejné platí pro ty, kdo státu dodávají služby, řešení, zboží nebo stavby. Veškeré konzultace, veškeré služby, které si stát platí, pod to samozřejmě spadají taky.

Proč je ten dnešní systém neefektivní? Tápou v něm zadavatelé i dodavatelé, obě strany toho vztahu. Spor o jednu zakázku se často táhne měsíce a někdy i roky. No a proč se to takhle táhne? Protože to nebývá v té věcné podstatě, ale v proceduře, ve formalismech. To samozřejmě oslabuje důvěru v celý systém. Oslabuje to ochotu firem se těch soutěží účastnit a úplně konkrétně to pak brzdí realizaci klíčových investic, ať už dopravních staveb, energetických projektů, nebo dalších. V době, kdy čelíme obrovským strukturálním výzvám jako země, musíme obstát v modernizačním úsilí. Bez nových technologií to nedáme, abychom hospodářsky byli na špici, kde chceme být a máme na to být, tak právě proto si nemůžeme dovolit ten negativní luxus nicnedělání ve vztahu k veřejným zakázkám.

Opakuji, ten sněmovní tisk 966 můžeme projednat v § 90, čili v tom takzvaném jednom čtení.

Zároveň je to zákon protikorupční, jeden z klíčových zákonů, které jsme prosazovali celé volební období. Na problémy s dnešním fungováním antimonopolního úřadu dlouhodobě upozorňují například odborníci z Národní ekonomické rady vlády nebo také Transparency International a další odborné protikorupční organizace. Problém je v tom, že zakázky za stovky miliard korun - těch 900 miliard korun za rok - často jde k víceméně stejným firmám nebo propojeným okruhům firem a osob a místo otevřené soutěže, co nejférovější, nejotevřenější soutěže, tam bývá takový kruh. Pokud má veřejné zadávání - čili ta veřejná soutěž, to, kam jdou veřejné prostředky - fungovat taky jako nástroj inovací a garancí férového přístupu, jako vzor pro celou společnost, tak prostě není možné, aby to bylo pod kontrolou velice úzké skupiny lidí s velmi nejasnou odpovědností.

Co oslabuje důvěru občanů i firem, jsou taky zcela konkrétní případy. Tento úřad - Úřad na (pro) ochranu hospodářské soutěže, zvaný antimonopolní - dlouhodobě spolupracoval jako s odborníkem s panem Michalem Petříkem. Tento pán byl následně pravomocně odsouzen k několikaletému trestu za podvody, a to přímo podvody spjaté s evropskými dotacemi a zakázkami. Nu, a co ještě se stalo? Pan předseda antimonopolního úřadu, Petr Mlsna, přímo v rámci připomínkového řízení přímo k tomuto zákonu aktivně tlačil na ostatní připomínková místa, aby bez nějakého vlastního hodnocení, bez nějaké vlastní expertizy prostě převzala stanovisko, které jim doporučil on, stanovisko jeho úřadu. Jenže takový postup podrývá základy demokratické debaty o zákonech.

Nu, a když si to takhle shrneme, tak si myslím, že otevřený, férový trh potřebujeme. Potřebujeme, aby firmy chtěly soutěžit zakázky pro stát. Potřebujeme, aby lidi, firmy a nakonec i úředníci - ti, kteří to administrují - měli důvěru, že ta pravidla jsou nastavená předvídatelně, transparentně a efektivně. Nebude-li tohle všecko v souladu, tak těch 900 miliard korun ročně zčásti půjde vniveč dál jako doposud.

Původní návrh reformy připravil, tehdy ministr pro místní rozvoj, Ivan Bartoš. Bylo to v naší gesci, měli jsme podporu odborné veřejnosti, samozřejmě jsme řešili věcné připomínky. Ale ten návrh čelil takové blokádě i uvnitř vlády, nebyl ani zařazen na jednání. Potom byl za nového pana ministra upraven, aktualizován, připraven ke schválení, ale v únoru letošního roku taky nebyl podpořen. Právě proto ho předkládáme v podobě poslaneckého návrhu. Je prakticky totožný s tím návrhem, co šel na vládu, čili nijak neobchází standardní proces. Tento argument neobstojí. On totiž na ten standardní proces navazuje tím, aby se dalo stihnout to projednání tady v Poslanecké sněmovně. Já bych proto chtěla vyzvat všechny poslance a poslankyně, aby ten návrh podpořili. Je za ním práce ministerská, práce řady odborníků. Bylo to předloženo na vládu a ty argumenty...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážená paní místopředsedkyně, já vás přeruším, protože tady slyším opravdu zvýšenou hladinu hluku.

Poprosím kolegyně a kolegy, aby pokud diskutují, tak přinesli své diskuse do předsálí. Jinak budu nucen jmenovat, hlavně v pravé části Poslanecké sněmovny.

Prosím, pokračujte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane předsedající. Já už se blížím k závěru. Chci jenom stručně reagovat na ty výhrady, na to odůvodnění vlády, proč k návrhu zaujala negativní stanovisko, na výhrady, které mně připadají zástupné. Posuďte sami.

První: není to návrh vlády, měl být předložen v řádném připomínkovém řízení. Nu (Směje se.), prošel tím připomínkovým řízením, ale právě kvůli opakovanému odkládání toho vládního návrhu jsme se rozhodli konat. Ten obsah je téměř shodný s návrhem pana ministra Kulhánka. Neobcházíme diskusi, my jenom nechceme její odkládání do dalšího volebního období.

Pak druhý: vznik komisí může narušit právní konstrukci ÚOHS, tedy toho antimonopolního úřadu. Tento návrh, ten, který předkládáme, byl konzultován s experty a je v souladu s evropskými standardy. V zahraničí je kolektivní rozhodování, které navrhujeme, běžné. Je to právně čistě upraveno samozřejmě, včetně odpovědnosti i včetně struktury komisí.

Další námitka: zvýší se počet žalob na soudy. Přitom opak je pravdou. Zavádíme institut nebo to, aby bylo možné dát předběžný právní názor a projednání v komisi, takže v praxi to sníží počet podaných žalob. Navíc vyšší poplatek a kauce odradí od účelových žalob, kdyby se snad měly odehrát. Samozřejmě stejně tak platí, že lidé mají mít právo obrátit se na soud, když se domnívají, že došlo k něčemu nekalému.

Poslední protiargument: ztrácí se sjednocující role předsedy antimonopolního úřadu. Nu, to bude právě naopak. Rozhodování v komisích bude mnohem standardizovanější a předvídatelnější, protože v rozhodovací praxi pana předsedy byly v minulosti opakovaně, opakovaně zpochybněny právě situace, které budily dojem střetu zájmů, a byla tam nestabilita právních výkladů. Jsou to právě komise, které přinášejí větší nestrannost a stabilitu, než když tam má obrovské slovo jeden jediný člověk, předseda, tak jak je to dnes.

Takže, dámy a pánové, veřejné zakázky každoročně představují 15 procent našeho hrubého domácího produktu, 900 miliard korun ročně. Každé zpoždění, alibismus v rozhodování anebo procedurální ping-pong prostě stojí veřejné rozpočty reálné peníze. Navíc hazardujeme s důvěrou lidí, s důvěrou v to, že jsme schopni posunout Česko dopředu, skutečně obstát v globálních výzvách, posilovat ty firmy, které dají nejlepší nabídku, a to nejen co do hlediska třeba ceny, ale taky kvality.

Co bych ještě ráda zdůraznila, tento návrh není útokem na antimonopolní úřad. Naopak my chceme, aby byla posílena, aby byla posílena důvěra v český antimonopolní úřad. Chceme posílit jeho odbornost, předvídatelnost rozhodování.

Chceme šetřit čas a peníze jak zadavatelům, tak firmám a ten zákon, který dnes předkládáme, tohle všecko dělá. Nepřináší žádnou revoluci, jenom vývoj, evoluci. Snižuje zbytečnou byrokracii, zvyšuje kvalitu rozhodování a taky odšpuntovává, odemyká kapacity pro rozvoj a investice.

Proto vás tedy žádám o podporu toho návrhu, abychom ho projednali v prvním čtení podle § 90. Pokud tato naše Sněmovna v tomto období schválí tento zákon, tak můžeme dosáhnout skutečné změny, která odblokuje veřejné investice v naší zemi. To bychom si jako Piráti velmi přáli.

Máme plán, v jehož rámci vidíme, že nás blokuje a brzdí, že těch 900 miliard veřejných peněz ročně není vždy investováno nejlépe. Máme plán pro celou republiku a ta reforma antimonopolního úřadu, to zavedení jednoinstančního řízení, zavedení kolektivního rozhodování v komisích, které jsem zmínila, ty změny v dokazování, aby toho úřad nemusel sám tolik takzvaně dokazovat, čili například doplňovat důkazy, anebo rychlejší a důraznější soudní přezkum a jasnější pravidla pro řízení z moci úřední, to jsou věci, ke kterým se - předpokládám - podrobně vyjádří můj následující řečník, pan předseda našeho poslaneckého klubu, Jakub Michálek.

Já jenom chci shrnout, že je to návrh, který je pro naši zemi zásadní, pro její posun dopředu taky. Pokud jste doposud nevěnovali pozornost tomu objemu 900 miliard korun, které procházejí případným přezkumem u tohoto úřadu, tak to velmi doporučuju. Bohužel to, co se člověk dozví, dneska není příliš potěšující čtení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, tedy jedná se o zadávání veřejných zakázek, o tady tento tisk, sněmovní tisk 966. Dobře, děkuji.

V tuto chvíli z dalších přihlášených je pan předseda Michálek. Poté se připraví pan místopředseda Havlíček, paní poslankyně Berenika Peštová, Zuzana Ožanová, paní poslankyně Helena Válková a pan poslanec Miloš Nový. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já předkládám další návrh na zařazení. Souhlasím s kolegyní Olgou Richterovou, která teď mluvila, že je důležité projednat zákon o rozšíření kompetencí antimonopolního úřadu o kompetence pro lepší dohled nad kartely, abychom tady neměli předražené potraviny, a současně si myslím, že bychom měli i posílit kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu, a to o nezávislou kontrolu hospodaření s penězi lidí, co platí poplatky České televizi a Českému rozhlasu.

Tato Poslanecká sněmovna schválila v tomto volebním období poměrně razantní zvýšení poplatků, zejména třeba i pro lidi, kteří žádnou televizi nebo rádio nemají. Za této situace Česká televize, Český rozhlas budou nakládat s více jak deseti miliardami korun a neexistuje efektivní, nezávislá kontrola nakládání s těmito prostředky. Nejvyšší kontrolní úřad, který jinak kontroluje úplně všechny státní instituce, hospodaření, tak si na ně nemůže posvítit, jakým způsobem se ty prostředky používají.

My jako Piráti jsme předložili několik změn, které by tento problém vyřešily, prosadili jsme to do programového prohlášení vlády. Předložili jsme vlastní návrhy zákonů, ty bohužel byly zamítnuty, aby se vůbec projednávaly tady ve Sněmovně. Většina splnila pouze tu první část programového prohlášení, a to, že lidem napařila větší poplatky, ale už nesplnila tu druhou část programového prohlášení, to, že zavede nezávislou kontrolu nad hospodařením s těmi více jak deseti miliardami veřejných peněz.

Proto navrhuji, abychom projednali jako Poslanecká sněmovna sněmovní tisk 978. Sněmovní tisk 978 je návrh schválený Senátem Parlamentu České republiky, na kterém se podílely i politické strany, které jsou tady ve Sněmovně a které tady mají většinu. Je to návrh, který získal i souhlasné stanovisko vlády. Ale kvůli tomu, že se blíží prázdniny Parlamentu, tak je možné, že se vůbec nestihne projednat, ačkoliv má všechna tato souhlasná, pozitivní stanoviska. Proto bych vás chtěl poprosit, abychom projednali sněmovní tisk 978 (dne) 2. 7. 2025, případně alternativní návrh: 2. 7. 2025, bude to upřesněno, v 15.00 hodin čili odpoledne. Pokud by příští středu probíhala třetí čtení, tak pak bychom se tady sešli ještě odpoledne a projednali bychom tento návrh, který doplní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby skutečně kontroloval hospodaření s koncesionářskými poplatky.

Druhý návrh, který zde předkládám, je doplnit program dnešního jednání o bod, o kterém už jsem mluvil toto dopoledne, a to problematiku zveřejňování dokumentů, které se týkají takzvané bitcoinové aféry. Asi všichni si klademe řadu otázek v bitcoinové aféře, včetně toho, jak je možné, že ministr financí Zbyněk Stanjura nechal čtyřicet dva dní ležet stanovisko od úředníků Ministerstva financí u svého ředitele kabinetu, pana Filipa Bendy. V tomto stanovisku přitom byly vážné informace o tom, že ty bitcoiny můžou být z nelegálních zdrojů, čili vykazovalo to znaky podezření z toho, že má docházet - že došlo - k praní špinavých peněz nebo k pokusu o praní špinavých peněz. V případě bitcoinů takto vysoké hodnoty jde o trestnou činnost, u které je oznamovací povinnost. Z těch přiložených materiálů k dopisu z 30. ledna 2025 zase víme, že už tehdy Ministerstvo financí bylo informováno o tom, že se na nosičích nachází bitcoiny velmi vysoké hodnoty, čili všechny tyto dílky skládačky dohromady dávají jednoznačné podklady k tomu, abychom se ptali, jak je možné, že ministr financí Zbyněk Stanjura neoznámil tu činnost policii?

Jak je možné, že dodneška vláda nezveřejnila - přes ty veřejné proklamace, že všechno bude průhledné, všechno bude čisté, ultračisté, transparentní, že budou mít občané, novináři a politici přístup k dokumentům z této kauzy - tak dodneška jsme neobdrželi dokumenty, o které se jedná. Naopak Ministerstvo financí výslovně odmítlo poskytnout ty dokumenty, nezákonně je utajuje a vymlouvá se přitom na Policii České republiky, aniž by nás seznámili s příslušným rozhodnutím - jestli takové vůbec existuje, já se domnívám, že neexistuje - které by bránilo ministru financí zveřejnit ten materiál. Takže pokud budou i nadále nezákonně utajovány materiály v bitcoinové aféře, tak samozřejmě této Poslanecké sněmovně nezbyde nic jiného než to opakovaně a opakovaně projednávat. Je to porušení zákona, je to maření fungování parlamentu a jeho parlamentní kontroly. Nakonec bychom se tady museli dostat až k tomu, že budeme zřizovat vyšetřovací komise jenom k tomu, abychom se dostali k dokumentům, které jsou tímto způsobem nezákonně utajovány. Mimochodem, nezákonné utajování těchto dokumentů samozřejmě může naplňovat i skutkovou podstatu jiného trestného činu, a to zneužití pravomoci.

Takže domnívám se, že tomuto se skutečně všichni chceme vyhnout, a proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna dnes zařadila nový bod, který zní Výzva Zbyňku Stanjurovi ke zveřejnění podkladů od Ministerstva financí ohledně takzvaných špinavých bitcoinů. Díky tomu se bude moci každý z nás seznámit s informacemi, které měl k dispozici ministr financí Zbyněk Stanjura, na základě kterých nekonal.

Já nevím, jestli tyto informace má k dispozici například STAN nebo lidovci nebo TOP 09 jako koaliční partneři. Já vím, že v tento okamžik nejsou veřejně dostupné a mají je k dispozici pouze dva novináři, tak jak jsem o tom referoval toto dopoledne. Myslím si, že jde o natolik důležité informace, že by Poslanecká sněmovna a poslanci a poslankyně měli mít přístup k těmto dokumentům, tak jak to ostatně vyplývá z platných právních předpisů, a že to utajování je nezákonné a měli bychom proti tomu zasáhnout.

Děkuji za pozornost a za zvážení podpory těchto návrhů na doplnění dnešního pořadu jednání.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Já to jenom zrekapituluji, nejprve navrhujete sněmovní tisk 978, což je novela ústavního zákona, senátní verze, na 2. 7. anebo 2. 7. v 15 hodin a poté nový bod, který se jmenuje Výzva Zbyňku Stanjurovi, Ministerstvu financí, ohledně kauzy špinavých bitcoinů, a to dneska. Děkuji.

Další dvě přihlášené, paní kolegyně Berenika Peštová se svým návrhem a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zařadit jeden bod, který by se jmenoval nebo který by se nazýval Emisní povolenky a byl by dán jako první bod. Teď ho krátce odůvodním, proč jsem k tomuto přistoupila.

Minulý týden v Evropském parlamentu... (Hluk v sále.)

Prosím o ticho! Ztište se, jestli můžete, prosím. Děkuji. (Předsedající: Ano, já samozřejmě...) Nebo já zvednu hlas, to není problém. (Pobavení v sále.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: To je v pořádku, já to udělám za vás.

Požádám tuto ctěnou Sněmovnu (Poslankyně Peštová: Já můžu.), aby se ztišila, aby paní poslankyně Peštová mohla pokračovat.

Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Takže v minulém týdnu v Evropském parlamentu byla hlasována rezoluce, která vítá Clean Industrial Deal. Patrioti připravili několik pozměňovacích návrhů, které samozřejmě jdou proti tomuto vítání. Jeden z pozměňovacích návrhů byl, že se odkloňují a nechtějí přijmout to nesmyslné snížení 90 procent emisí do roku 2040. To byl jeden z pozměňovacích návrhů.

Další z pozměňovacích návrhů, který tam dali Patrioti, tak samozřejmě chtějí buď tvrdé změny, anebo zrušení emisních povolenek - směrnice o emisních povolenkách - a směrnice CBAM. Drahé kolegy, kteří zde sedí a mají krásná slova o tom, co budou všechno dělat s emisními povolenkami, jak je zastropují a jak je zruší a jak pro to něco udělají - náš pan premiér poté, co skončí vláda, tak si vždycky stoupne k mikrofonu a vypráví, jak oni nachází tu shodu a co pro to všechno dělají - tak já bych vás chtěla ubezpečit, že proti těmto návrhům...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale já tady nevidím žádného ministra, který by byl přítomen tady v sále. To znamená, že budeme muset pravděpodobně přerušit jednání Sněmovny. Vyčkáme do příchodu ministra třeba jednu minutu a poté uvidíme, zdali přerušíme jednání této Sněmovny.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já si myslím, že určitě (Předsedající: Omlouvám se vám.) ministr bude na cestě, já bych to dopověděla.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vydržte, určitě ne. (Poslankyně Peštová: Ne?) Já vás potom zase zpátky vyzvu. (Poslankyně Peštová: Pan ministr!) Ano, pan ministr je tady, můžete pokračovat.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Takže říkám... Bych ráda to jenom dopověděla. Takže bych ctěné kolegy jenom chtěla informovat, jak hlasovali jejich evropští poslanci. Proti těmto návrhům, které jsou zcela logické, protože jsou v souladu s tím, co tady říkáte, tak hlasovali poslanci STAN, hlasovali europoslanci KDU-ČSL, hlasovali poslanci Pirátů a hlasovali poslanci... Poslední, co tam máte... (Reakce z pléna.) Vás už jsem jmenovala. Jediný, kdo se přidal na stranu Patriotů, byla odéeska, takže tímto chválím ODS, protože topka taky hlasovala proti. Taky proti hlasovala topka, ano. Takže jediní ODS podpořili tyto návrhy Patriotů, i když tedy potom v závěru se přidali k těm vítačům. Takže jenom soudruhy naše tady bych chtěla ubezpečit, že není slučitelné to, co tady říkáte našim občanům, protože vaši europoslanci se chovají úplně jinak než to, co vy tady říkáte lidem. Já děkuju Patriotům, že bojují za Českou republiku a za ty nesmysly, které vy tam vítáte.

Jenom abyste věděli, co nás čeká... Chemický průmysl jednoznačně deklaroval, že do tří až pěti let skončí 350 firem v chemickém průmyslu, což čítá à 200 000 zaměstnaneckých míst, takže jestli tady s tím vy souzníte, tak potěš koště. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. To znamená, že bude nový bod, který navrhujete, je to první bod dnes s názvem Emisní povolenky.

V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Zuzana Ožanová, připraví se paní kolegyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já běžně mívám trošku jiné body, nyní mám dva body. Nebojte, já nebudu dlouze mluvit. Já si myslím, že někdy stručně, jasně je dobré. Já si myslím, že už názvy těch mých dvou bodů budou dostatečně úderné.

Takže první bod, který navrhuji: Nestrannost ministryně vyjádřená apelem Milionu chvilek pro demokracii. Viděli jsme nějakou fotečku, jak se Milion chvilek zastavil na návštěvě Ministerstva spravedlnosti. Bohužel paní ministryně spravedlnosti místo toho, aby ukazovala, že je opravdu tou pravou a že nestranně vyšetří bitcoinovou kauzu, tak dělá pravý opak. Setkala se s hnutím Milion chvilek pro demokracii, organizací známou především tím, že je proti Andreji Babišovi, ale kauzy vlády jí nevadí.

To se ukazuje totiž i dnes, když je nyní v aktuálním čase na řadě kritika této vlády, objevuje se jen lhostejné přikyvování. Dozimetr nevadí, bitcoiny nevadí. No, možná trošičku. Jak je možné, že někdo, kdo staví svou reputaci na boji proti střetu zájmů a prohlubování demokracie, najednou mlčí před reálnou hrozbou? Všichni si vzpomeneme na rok 2021, kdy Milion chvilek svolal demonstraci v Praze proti ministryni Marii Benešové, proti ministryni, která nic neudělala špatně, jen mluvila pravdu a mluvila napřímo. Bohužel ale tato žena Milionu chvilek vadila už jen tím, že existovala. Tehdy prostě pouhá existence osoby vedla k demonstracím. A nyní? Tři tečky. Co teď? Setkáváme se s tichem.

Ano, ministryně se sešla s Milionem chvilek, ale nikdo nemluví o jejich požadavcích, co kritizovali, kdy zaznělo jasné vyjádření "musíte odstoupit" a podobně. Nic. Zjevně zvítězila politická objednávka nad deklarovanou nestranností a údajnou obranou demokracie. Setkání se konalo bez výrazného cíle, jako kdyby se jednalo o společenskou náplast. Žádná kritika, jen společná fotka. Všichni se máme rádi.

Dovoluji si proto položit řečnické otázky. Chtěla bych je položit při otevření bodu, ale jsem realistkou, proto je radši položím nyní. Proč hnutí, jež umí mobilizovat davy, pronásledovat cenou odpovědnosti (?), nyní mlčí, když vláda skutečně ovlivňuje státní orgány? Proč se s tímto hnutím vůbec paní ministryně setkává? Ano, může se setkávat, s kým chce, avšak milé společné foto ke kauze bitcoiny asi není tím, co by mělo bránit demokracii. Pokud chce Milion chvilek opravdu chránit demokracii, tak snad nejen bojem proti Babišovi. U kauzy Dozimetr, která propojuje přímo politiky s organizovaným zločinem, ticho po pěšině a u kauzy s bitcoiny drobný projev nevůle, aby se neřeklo. Pro koho Milion chvilek pracuje? Pro demokracii zjevně ne, pro některé politiky a jejich cíle zjevně ano.

Potom je otázkou, proč se najednou sešlo s ministryní spravedlnosti. Asi se jednalo o demonstraci, o demonstraci sympatií se získáním peněz, bitcoinů do rozpočtu. (Odmlka.) - Pardon. - Najednou demonstrace ani výčitky nejsou potřeba, stačí milé foto. Takto má vypadat propagace nestrannosti paní ministryně spravedlnosti.

Podívala jsem se dnes na stránky Milionu chvilek pro demokracii. Volně uvádím z jejich stránek: Předali paní ministryni apel, "aby bylo vyšetřování vedeno bez vnějších zásahů, aby byly zveřejněny klíčové závěry a aby byla vyvozena konkrétní personální odpovědnost tam, kde se prokáže pochybení. Ministryně Eva Decroix se rozhodla na tento apel reagovat a následně deklarovala svůj závazek postupovat právě v tomto duchu." Vážení kolegové a kolegyně, vážně apel nějaké politické neziskovky zaručí nestrannost paní ministryně? Takhle si představujeme nějakou záruku?

Neustále se z tisku dovídáme nové informace, které prokazují, že se mohlo situaci zabránit. Máme tyto informace z ministerstva? Kolegové, kolegyně, většinou ne. Máme je z tisku. Jak to, že je novináři mají dřív, než se to dozví poslanci a ti, co mají kontrolovat vládu? Jak je to možné? Takhle nestrannost opravdu nevypadá. Gratuluji, deklarovaná nestrannost paní ministryně je vyjádřena mlčením Milionu chvilek a to je tedy značně vypovídající.

Děkuji vám za pozornost k tomuto bodu a věřím, že obrana demokracie nepotřebuje jen fotky a apely, ale především činy. Tolik k prvnímu bodu, který navrhuji zařadit dnes jako první bod.

K druhému bodu - tady budu trošku kratší, ulevím vám, kolegové, kolegyně - já navrhuji další zajímavý bod, nazývám ho Porušování zákona ministryní spravedlnosti. Již z názvu bodu je zřejmé, že se nejedná o nějakou drobnost. Pro mě je velkým problémem, když paní ministryně - již rok, dle médií, můžeme připustit, že to mohla vědět i déle - není oprávněna užívat titul, přesto jej užívala.

V tisku jsem četla vyjádření typu pseudokauza, banalita. Opravdu? Tohle někdo myslel vážně? Úmyslné neoprávněné užívání titulu je přestupek dle zákona o vysokých školách, ustanovení § 93m. Vezmeme-li v úvahu, že dle Karlovy univerzity a její nostrifikace je paní Eva Decroix právničkou, je snad namístě předpokládat, že jí zákony nejsou cizí a snad se v nich dokáže orientovat. Zjednodušeně řečeno, právnička rok porušovala vědomě zákon.

Ano, pro někoho možná banalita, avšak takovéto jednání neočekáváte od ministryně spravedlnosti. Jedná se o trvající přestupek. Ač nejsem absolventkou práv, dokázala jsem příslušné ustanovení zákona vyhledat, proto si dovolím předpokládat, že snad právník dokáže totéž, natož ministryně spravedlnosti. Kolegyně, kolegové, dovolím si citovat ze zákona o vysokých školách zmíněný § 93 písm. m), přestupek fyzické osoby, odst. 1. "Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně neoprávněně užívá vědeckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy." Za druhé: "Za přestupek podle odst. 1 lze uložit pokutu do 50 000 korun."

Ano, mám problém s tím, když ministryně spravedlnosti vědomě porušovala zákon. Jiný ministr spravedlnosti v reakci na zjištění, že neoprávněně užíval titul JUDr., rezignoval. Jan Kalvoda se k tomu postavil tehdy čelem. Můžeme očekávat, že se stejně zachová i současná ministryně spravedlnosti? No, dle vyjádření nevím. Očekávala bych od paní ministryně - notabene ministryně spravedlnosti - stejnou reakci. Nejedná se pouze o to, co vystudovala, jedná se o to, že porušovala zákon, soustavně. Spravedlnost - včetně ministryně - je však zjevně slepá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli tady máte dva body, které navrhujete na dnešní den, poté... Nebo jeden bod se jmenuje Nestrannost ministryně spravedlnosti vyjádřená apelem Milionu chvilek pro demokracii (Poslankyně Ožanová mimo mikrofon: Ano.) a druhý Porušování zákona ministryní spravedlnosti. (Poslankyně Ožanová mimo mikrofon: Ano. Oba jako první bod.) Ano.

V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Helena Válková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, milí kolegové, já vlastně tady vystupuji kvůli spoluobčanům a spoluobčankám. Měla jsem teď několik setkání, minulý týden i tento týden - v Kutné Hoře, v Benešově, v Praze - a čelím otázkám, na které nedovedu odpovědět. Rešerši, kterou jsem si udělala... Právě proto jsem třeba minulý týden v Událostech, komentářích odmítla se bavit o vzdělání nebo - ať už dostatečném, nebo nedostatečném - o jeho ukončení a o kompetenci paní ministryně spravedlnosti Evy Decroix v oblasti práva, protože jsem neměla ty informace k dispozici, ale já stále tápu, protože vlastně nevím, jak to je. Z té rešerše stručné, kterou jsem získala, tak je zřejmé tedy rozhodně to, že aby byla ta nostrifikace Karlovy univerzity opravdu podložená dokumenty, které osvědčují právní způsobilost, kompetenci, studiem práva - to zdůrazňuji, práva, ne nějaké právo pro neprávníky nebo právo ve veřejné správě - tak paní ministryně musí mít k dispozici doklady, které nejsou jenom dokladem, diplomem - já nejsem frankofonní, omlouvám se, když to budu teď číst - Diplôme d’études universitaires générales, ale zkratka je jasná, DEUG, ale musí mít takzvanou licence, což je tříleté studium na právnické fakultě v oboru právo, ne něco, co s právem jenom nepřímo souvisí. Teprve nato může získat titul Master 1, což je opravdu klíčový dokument.

Protože nemám ráda pochybnosti, ale nemám ráda ani aféry, kterým jsem v minulosti, různým kampaním, čelila - jediné, co můžete potom udělat, je žaloba na ochranu osobnosti, kterou sice potom vyhrajete, ale trvá vás to nervy, peníze a hlavně čas, tak ji toho chci ušetřit - proto doufám, že budete hlasovat pro zařazení bodu... Můžeme to nazvat i Odstranění otazníků nad vzděláním ministryně spravedlnosti Evy Decroix, v rámci kterého by nám vysvětlila, jaké dokumenty předložila v rámci nostrifikačního procesu Univerzitě Karlově. Tam, myslím, bez velkých problémů zjistíme, jestli to vzdělání opravdu odpovídá vysokoškolskému právnickému vzdělání - právo a právní vědy - nebo jestli ty doklady byly pouze chybně interpretovány. Lidská chyba je možná kdykoliv. Zmýlit se může lékař, soudce, dokonce samozřejmě i univerzita. (Hluk v sále.) Ale já nechci něco předjímat. Jsem poslední, která by svoji alma mater kritizovala, nicméně i ona musí obstát.

Pardon, já tedy myslím si, že mluvím pořád zdvořile a to pokřikování, to se mi zdá docela takové nedůstojné, takové nedůstojné. Spíš to...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já bych vás také požádal, vážení hlavně páni poslanci, abyste nepokřikovali (Poslankyně Válková: Děkuju, pane místopředsedo.) na paní poslankyni. Děkuji.

 

Poslankyně Helena Válková: Spíš to svědčí o tom, že někdo má problém s tím, že tady vůbec kladu jenom otázky, což už je tedy - jako advokátka, bych řekla - velmi, velmi zajímavé, takže pokračujte dál, prosím.

V každém případě bych byla ráda, kdybychom ty dokumenty měli, abychom se s nimi mohli seznámit. Já také netajím své diplomy, nikdo z nás, kdo má úplné právnické magisterské studium. Stejně tak dobře vím, že doktorské studium je jenom teoretická nadstavba, ale ten grunt musí sedět, české národní právo musí každý právník zvládnout. Pokud paní ministryně tyto dokumenty má, tak já jí právě dávám tu možnost - a opravdu budu ráda, když se obhájí - rozptýlit ty pochybnosti a já budu moci na otázky, které mi naši občané kladou, odpovědět: Ne, tak to není, paní ministryně má všechno v pořádku. Anebo odpovědět opačně. Ale sama bez její pomoci samozřejmě nebudu na tyto otázky umět odpovědět.

Proto vás prosím, abyste zvedli ruku pro zařazení bodu, který tedy jsem teď přeformulovala - dokonce ještě pozitivně - původně jsem měla otazníky nad vzděláním a teď dám Odstranění otazníků nad vzděláním ministryně spravedlnosti Evy Decroix, a abyste zařadili tento bod - ono to logicky navazuje na bod mé předřečnice a milé kolegyně, paní poslankyně Zuzany Ožanové - čili za ty dva body nebo jeden bod, který tady přede mnou představila, to znamená, na dnešní jednání po těch dvou bodech, které se týkaly nestrannosti paní ministryně a porušování zákona paní ministryní spravedlnosti. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli je tady poslední přihlášený a to je pan poslanec Miloš Nový, taktéž s návrhem nového bodu. Prosím.

 

Poslanec Miloš Nový: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se v souvislosti se snahou opozice vyslovit nedůvěru vládě Petra Fialy v průběhu minulého týdne vrátil k opakující se výzvě předsedy SPD Tomia Okamury týkající se takzvané přímé demokracie a navrhl zařazení dodatečného bodu pod názvem Nebezpečí institutu lidových celostátních referend.

Nyní stručně zdůvodním, proč teoretičtí ekonomové na celostátní úrovni obhajují princip zastupitelské demokracie a odmítají princip demokracie přímé. Oním důležitým důvodem je slavný pojem z teorie veřejné volby, takzvaná racionální neznalost neboli racionální ignorace. Jen mimochodem, za teorii veřejné volby mimo jiné získal americký ekonom James Buchanan v roce 1986 Nobelovu cenu za ekonomii. Racionální neznalost je na první pohled protimluvem. Jak může být neznalost racionální? Nemělo by to být naopak? Jeden ze základních ekonomických principů hovoří o tom, že ekonomické subjekty, jako jsou domácnosti a firmy, se při svém rozhodování řídí porovnáváním přínosů a nákladů. Jsou-li přínosy z nějaké činnosti vyšší než náklady na tuto činnost, pak je racionální, pak je žádoucí tuto činnost vykonat. Naopak, jsou-li náklady vyšší než příjmy, pak je racionální tuto činnost nerealizovat.

Skvělou ukázkou pro pochopení tohoto principu je příklad přijímání Lisabonské smlouvy o Evropské unii prostřednictvím lidového referenda. Jakým způsobem by se měl chovat zodpovědný volič, který se chce zúčastnit lidového referenda, které Lisabonskou smlouvu buď schválí, nebo odmítne? Čím budou tvořeny přínosy pro příslušného voliče? Uvedené přínosy budou spočívat ve faktu, že volič většinou svého jediného exkluzivního volebního hlasu je schopen rozhodnout, zda Lisabonská smlouva celostátním referendem projde, či neprojde. Jaká však může být váha volebního hlasu jediného voliče? V případě České republiky je tato váha přibližně ve výši jedné sedmimiliontiny, viz počet oprávněných voličů, což je hodnota blíží se k nule. Jinými slovy, volič svým jediným exkluzivním volebním hlasem v podstatě vůbec nic nerozhodne. Nyní k druhé straně naší nerovnice a to jsou náklady spojené se získáním potřebných a nutných znalostí o obsahu a principech fungování Lisabonské smlouvy. Uvedené náklady budou pro individuálního voliče značné, neboť budou spočívat ve stovkách hodin strávených studiem tohoto složitého právního textu čítajícího stovky stran, kterému právní laik v podstatě ani rozumět nemůže. Do nákladů získání potřebných informací bude nutné započítat i placené konzultace s právníky, kteří individuálnímu voliči Lisabonskou smlouvu přiblíží a vysvětlí. Porovnáme-li, přínosy a náklady, pak přínosy spočívající ve faktu, že volič svým jediným hlasem rozhodl o osudu Lisabonské smlouvy, jsou nulové, ale náklady na získání informací jsou značné. Těžce získaná znalost je k ničemu, je tedy neracionální. Řečeno opačně, racionální je v tomto případě neznalost.

Jakým způsobem by se tedy měl racionálně jednající, přemýšlející a zodpovědný volič chovat? Racionální variantou je v tomto případě rozhodnutí o přenesení příslušného rozhodnutí o Lisabonské smlouvě o jeden stupeň výše, to je na voličova zastupitele, tedy poslance a senátora. Jaký je v tomto případě výsledek porovnání přínosů a nákladů? Na straně přínosů jsou v minulosti známy konkrétní příklady, kdy zákonné normy prošly či neprošly o jeden poslanecký či senátorský hlas. Výše přínosu zastupitelů, ve smyslu schopnosti svým hlasem ovlivnit osud dané normy, je v porovnání s běžným voličem nesrovnatelná. Naopak strana nákladů je o několik řádů nižší, neboť zastupitelé mají ke svému rozhodování k dispozici tým státem placených asistentů, expertů a dalších, kteří pro zastupitele mohou zpracovat potřebné analýzy. Zároveň zastupitelé mohou bezplatně využít analýzy různých, například parlamentních institutů. Shrnuto, příjmy ve smyslu rozhodnutí o dané zákonné normě jsou značné, náklady potřebných znalostí jsou minimální. Za racionální je tedy v případě zastupitelů považována znalost.

To, co jsem právě popsal, je ve stručnosti princip zastupitelské demokracie, kdy důležitá rozhodnutí činí zastupitelé, pro které je znalost racionální, nikoliv obyčejný volič, pro kterého je naopak racionální neznalost. Racionální neznalost voliče v případě celostátních referend, kde navíc mimořádně záleží na stylu a typu položené otázky, o které se hlasuje, následně velmi často vede k rozhodnutím, která jsou emocionální. Negativní dopady emocionálních rozhodování ukazuje příklad: proces britského vystoupení z Evropské unie, tedy brexit. Emocionální rozhodování britských voličů, navíc ovlivněné bulvárními médii, jež masově šířila polopravdy a lži v rámci předreferendové kampaně, v konečném důsledku vytrhlo Velkou Británii ze svazku zemí Evropské unie a odsoudilo ji tak k postupnému hospodářskému úpadku. Co je dnes Britům platné, že většina brexitářů lituje svého rozhodnutí? Škoda, jež byla celostátním referendem způsobena, je nevratná.

Jestliže ekonomové na jedné straně z výše uvedených důvodů odmítají celostátní referendum, pak na straně druhé naopak vítají referenda místní. Zde se karta obrací, neboť místní volič má téměř dokonalou znalost o místních problémech příslušného města či obce a váha jeho hlasu je v porovnání s celostátním referendem výrazně vyšší. V tomto případě je tedy pravděpodobnost racionálního rozhodování na úkor rozhodování emocionálního výrazně vyšší. Racionální neznalost tedy říká: Ne celostátním referendům, naopak ano referendům místním.

Děkuji vám za pozornost a prosím vás o zařazení tohoto bodu na program dnešního jednání.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, děkuji, takže tuto problematiku chcete hlouběji prodiskutovat v novém bodu, který se jmenuje Nebezpečí institutu lidových celostátních referend, na dnešní den. Dobře, děkuji moc.

V tuto chvíli se ptám, zdali se hlásí ještě někdo s pozměňovacím nebo doplňujícím návrhem k návrhu pořadu? Já takto nevidím, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, poněvadž budeme hlasovat o všech návrzích.

Pan předseda Marek Benda se hlásí, prosím, s přednostním právem.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Myslím, že je dobře, abyste začal přivolávat, ale poprosil bych o tříminutovou přestávku, aby se důstojně dalo přijít do sálu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, v tuto chvíli tedy vyhlašuji tříminutovou přestávku na jednání klubu ODS.

(Jednání přerušeno v 14.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.01 hodin.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, přestávka uplynula.

Já jsem vás všechny v tuto chvíli odhlásil na základě požadavku. Prosím, abyste se přihlásili vašimi identifikačními kartami.

Budeme hlasovat o jednotlivých návrzích tak, jak byly předneseny poslankyněmi a poslanci této Sněmovny.

 

Nejdříve je tady návrh paní místopředsedkyně Olgy Richterové ohledně sněmovního tisku 966, což je zákon o zadávání veřejných zakázek, na zařazení tohoto bodu na dnešní den.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 169 poslankyň a poslanců, pro 24, proti 29. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Michálek navrhuje sněmovní tisk 978, což je novela ústavního zákona, senátní verze, zařadit na 2. 7., a to ve dvou variantách. Nejdříve ale budeme hlasovat o zařazení tohoto bodu.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 169 poslanců, pro 80, proti 44. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan kolega Michálek navrhuje další nový bod, který se jmenuje Výzva Zbyňku Stanjurovi, ministru financí, ohledně kauzy špinavých bitcoinů, zařadit na dnešní den.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 169 poslanců, pro 78, proti 56. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Berenika Peštová navrhuje nový bod, který se jmenuje Emisní povolenky.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 169 poslanců, pro 82, proti 60. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní kolegyně Zuzana Ožanová navrhuje nový bod Nestrannost ministryně spravedlnosti vyjádřená apelem Milionu chvilek pro demokracii.

Já jsem zahájil hlasování. Ptám se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

(Hlasování číslo 6), přihlášeno 170 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 66. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Zuzana Ožanová navrhuje další nový bod s názvem Porušování zákona ministryní spravedlnosti.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování s pořadovým číslem 7, přihlášeno 170 poslanců, pro 84, proti 71. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Helena Válková navrhuje nový bod Odstranění otazníků nad vzděláním ministryně spravedlnosti.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 170 poslanců, pro 81, proti 73. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Miloš Nový navrhuje nový bod Nebezpečí institutu lidových celostátních referend.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 170 poslanců, pro 8, proti 107. Tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní jsme se vypořádali se všemi hlasováními, nyní tedy budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 145. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl písemně předložen.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování 10, přihlášeno 170 poslanců, pro 89, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.

V tuto chvíli předám řízení schůze panu místopředsedovi Bartoškovi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat v projednávání bodů tak, jak byly schváleny v rámci této schůze.

Otevírám první bod a tím je

Aktualizováno 6. 7. 2025 v 6:06.