(pokračuje Jan Bartošek)

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 883/6/ - vráceno Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 883/7. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozeslány elektronickou poštou.

Vítám mezi námi senátora Miroslava Plevného.

Prosím, aby za navrhovatele se k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil poslanec Lukáš Vlček. Prosím, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Dámy a pánové, pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane senátore, dobré odpoledne. Dovolte, abych na začátek krátce okomentoval návrh zákona, který původně přišel do Poslanecké sněmovny z pera poslanců Lukáše Vlčka, Ivana Adamce, Róberta Telekyho a Michala Kučery, tedy návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách... (Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuju do vašeho projevu.

Ale kolegyně, kolegové, míra hluku v sále je poměrně vysoká. Máte-li potřebu diskutovat, a to jak v pravé či v levé části sálu, prosím, abyste své diskuse přenesli do předsálí, jak v pravé... Jak v pravé, tak v levé části sálu. Prosím, diskutujte v předsálí.

Prosím, pokračujte.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Tak pane předsedající, děkuji za sjednání klidu, ale já věřím, že budu popisovat věc, která je obecně známá už jen z toho důvodu, jak velkou politickou shodu skrz všechny jednotlivé poslanecké kluby jsme ve Sněmovně nalezli. Ta shoda se hledala komplikovaně, ale s vůlí tu shodu nalézt. Připomenu, že pro tu konečnou podobu zákona hlasovalo 170 ze 171 přítomných poslanců.

Co za tím je, za touto normou? Proč fyzicky jsme tuto normu přednesli? No, je za tím velmi komplikovaný, velmi složitý, ale zároveň jasně ukazující matematický model, takzvaná analýza zdroje přiměřenosti, která ukazuje, že pokud Česká republika nebude významně v následujících letech - významně - investovat do nových zdrojů energie, tak máme jako společnost opravdu velký problém.

Tato norma navazuje i na předchozí legislativní aktivity v oblasti obnovitelných zdrojů, a jedná se tedy o klíčovou novelu v oblasti transformace energetiky.

Já velmi krátce jenom připomenu její samotný obsah, ať je to tedy téma zrychlení povolovacího procesu na nové, primárně plynové zdroje nad 100 megawattů, ať je to otázka úpravy povinnosti nad rámec licence i pro elektrárny v případě ohrožení bezpečnosti dodávek - to je téma uhlí - je to otázka zpřesnění kapacitních mechanismů, tedy věci, které jsou hospodářsky a bezpečnostně věci opravdu strategického významu.

Jinak v Poslanecké sněmovně bylo projednáno mnoho pozměňovacích návrhů, na většině z nich byla nalezena shoda, ať už otázka individuálních kontrol, které byly zvýšeny na úroveň 145 kilowattů, úprava stavebních předpisů pro Prahu, Brno, Ostravu anebo i téma některých, řekněme, nešvarů, jak to tak říci? Otázka mařičů, krátce připomenu, zamezení maření elektrické energie, a zmocnění pro Ministerstvo průmyslu a obchodu vydat vyhlášku, co to ten mařič technicky je, jaká je potom následná kontrola státní energetické koncepce a jaká zařízení v tomto ohledu můžou být nebo nemůžou být instalována? Je to otázka blokovaných kapacit, tedy tento zákon jako takový zasahuje nejenom do oblasti plynu nebo řešení provozování uhelných elektráren v případě nedostatku, ale zároveň tato norma i podporuje otázku obnovitelných zdrojů energie. Přece jenom připojování nových kapacit v dnešní době naráží mnohdy na technické aspekty a soustavy jsou mnohdy zablokované, proto tedy odblokování té blokované kapacity. No a nebo třeba otázka zrychlení povolovacích procesů i pro výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu nad 15 megawattů.

Na tomto byla byla nalezena z velké části shoda. Sněmovna hlasovala, jak jsem říkal, počtem 170 přítomných pro ze 171.

Do další části legislativního procesu norma putovala do horní komory, kde horní komora tuto normu projednala - on nepochybně pan senátor Plevný o tom bude hovořit - kde nebyla nalezena shoda právě v tématu, řekněme, těch individuálních kontrol. Tady - za mě komentář - je tedy otázka respektování názoru Senátu, což ale neznamená, že bychom neměli brát v potaz zákon jako celek, který právě z těch bezpečnostně-strategicky-hospodářských hledisek... Tato hlediska výrazně převažují a neměli bychom na to zapomínat.

Dovolte, abych na závěr, na konci svého úvodního slova požádal Sněmovnu samozřejmě o zvážení projednání nebo respektive hlasování této normy, a to tedy zvážit patřičné přínosy, které tento zákon i s ohledem na nalezení velké politické shody přináší. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji, pane ministře.

My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny.

V tuto chvíli prosím, aby se slova ujal pan senátor Miroslav Plevný. Vážený pane senátore, prosím, máte slovo.

Senátor Miroslav Plevný: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem zde, abych odůvodnil návrh zákona známého jako lex plyn, ve znění pozměňovacího návrhu přijatého Senátem. Samotný zákon lex plyn je potřebný a nutný a na tom panuje mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem naprostá shoda. Na hospodářském výboru i na plénu Senátu byl dlouze diskutován věcný záměr i obsah zákona a téměř všichni kolegové s ním vyjádřili souhlas. Je na místě poděkovat Ministerstvu průmyslu a obchodu i ministru Lukáši Vlčkovi, že takto důležitý zákon dokázali včas připravit a provést legislativním procesem.

Nicméně vzhledem k tomu, že znění zákona postoupené Poslaneckou sněmovnou zůstává v otázce individuálních kontrol i nadále v přímém rozporu s postojem, který Senát k otázce kontrol zaujal, Senát navrhuje předloženým pozměňovacím návrhem zrušit část zákona, která zásadním způsobem mění dosavadní podmínky poskytování podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a zavádí po více než patnácti letech od uvedení do provozu individuální kontroly přiměřenosti podpory fotovoltaických elektráren uvedených do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010. To, že současný návrh zákona částečně snižuje počet povinných subjektů, na které se individuální kontroly vztahují, tím, že zvyšuje spodní limit výkonu zařízení z původních 30 kilowattů na nyní navrhovaných 145 kilowattů, cena v podstatě problematiky nic nemění.

Návrh zákona v tomto stojí nadále přímo proti 80. usnesení Senátu z 5. schůze konané dne 11. ledna 2023, ve kterém se Senát jasně vyslovil proti konceptu individuálních kontrol podporovaných zdrojů energie. Protože tato problematika, myslím, je obecně známá, takže už se soustředím pouze na konstatování závěrečné, že výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu přijal usnesení, které v souladu s v minulosti přijatými usneseními Senátu navrhuje zrušit princip individuálních kontrol v návrhu zákona a takto upravené znění vrátit Poslanecké sněmovně. Tento pozměňovací návrh Senát přijal většinou 55 hlasů ze 72 přítomných senátorů, napříč politickým spektrem. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji, pane senátore. V tuto chvíli k předloženému pozměňovacímu návrhu Senátu, kdy se vyjádří i taktéž zpravodaj garančního výboru - a je to za hospodářský výbor - pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se vyjádřím velice stručně. Pan senátor Plevný tady popsal celou problematiku. My si zachováváme kontinuitu a vždy jsme protestovali proti individuálním kontrolám, protože je to zásah retrospektivní proti právu Evropské unie a nepřinášející žádné přínosy do státního rozpočtu.

Přestože jsme minule hlasovali pro lex plyn, kdy v jednom z návrhu... v těch pozměňovacích návrhzích, kde se zvyšovala individuální kontrola z 30 na 145 kilowattů - ano, já jsem tady konstatoval, že to je o něco lepší, než to bylo, ale principiálně to stále špatně - my budeme hlasovat pro senátní verzi a děkuji tentokrát senátorům za jejich moudré rozhodnutí.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli tedy otevírám rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Karel Havlíček, hned poté pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři, já budu poměrně stručný a budu se věnovat tomu, proč bychom měli zvednout ruku pro senátní vratku. Budu věcný, nebudu to brát příliš ideologicky a jsem toho názoru, že mám právo k tomu něco říct nejenom jakožto člověk, který je dnes poslancem, ale jakožto člověk, který na oblasti obnovitelných zdrojů, jejich podpory a tak dále opravdu velmi zodpovědně pracoval v letech 2020, 2021 a byly učiněny určité dohody a byly učiněny určité zákonné kroky.

Takže proč bychom tedy měli hlasovat pro senátní vratku? Jednoduše proto, protože se pokouší udržet zbytky důvěry ve stát a v investiční prostředí. Je fakt velmi špatně - troufám si tvrdit fatálně špatně - pokud by se diskuse měla stočit k tomu, jestli jsou obnovitelné zdroje energie podporovány dostatečně, či nikoliv, kdo na tom vydělal, prodělal, případně kolikrát se ty investice z těch obnovitelných zdrojů z let 2009, 2010 přeprodaly a tak dále.

Dokonce stejně tak jsem toho názoru, že je fatálně špatně diskutovat, jestli je individuální šetření, což je terminus technicus - čili kontroly ziskovosti - spravedlivější než to takzvané plošné šetření. Proč? No protože tahleta diskuse a toto všechno proběhlo, proběhlo to už po deseti letech velmi komplikovaných vztahů s investory do nových technologií v oblasti energetiky a toto proběhlo v letech 2021. Co je důležité - a to je zásadní - nikoliv silou tehdejší koalice, říkejme tedy silou ANO a spol., ale za asistence - a říkám to teď v dobrém slova smyslu - tehdejší opozice, jinými slovy současné vlády. Dva roky se domlouvalo, jak z té solární šlamastyky ven. Po velmi náročných jednáních nakonec došlo - a to je důležité - v rámci Sněmovny i v rámci Senátu - což je fakt zásadní, nebývá to obvyklé - k naprosté shodě. Nastavily se - a já jsem tomu tehdy věřil - definitivní podmínky, které udělaly za selháním všech těch, kteří u toho byli v letech 2009, 2010, 2011 tlustou čáru. To jsem považoval za naprosto zásadní věc. Jestli si to vybavujete, tak jenom to připomenu, ale je dobré to říkat.

Dohodla se tehdy navíc 10procentní solární daň pro všechny investory, takzvaně maximální možná ziskovost - nechci teď chodit do detailů, to bylo to vnitřní výnosové procento - 8,4 až 10,6 s tím, že vláda okamžitě přejala tu spodní hranici, čili 8,4. Dohodlo se to, že se to bude kontrolovat na principu plošných šetření, což mimo jiné odpovídalo i všem parametrům, pravidlům v rámci notifikace Evropské unie a tak dále. Toto všechno se stvrdilo nejenom tedy dohodou, ale hlavně zákonem - nebylo vůbec jednoduché ho prosazovat, pamětníci se velmi dobře pamatují na ty zmatky, které kolem toho byly, nakonec i s podporou Senátu jsme to dotáhli - a rovněž slibem, což tedy podle mého názoru není něco, co bychom jen tak mohli hodit do koše, že se nebude nic dalšího měnit.

Na základě toho všeho ušetřil stát zcela jednoznačně, získal více peněz do rozpočtu, zklidnilo se podnikatelské prostředí, což považuju za zásadní a důležitou věc, opravdu zklidnilo. Věřte tomu, že to bylo několik tisíc investorů, kteří v danou chvíli nebyli nadšeni, ale řekli: Dobrá, finále opozice-koalice, lepší nějaká dohoda než žádná dohoda. Logicky si podnikatelé museli začít přepočítávat, což byl důsledek, podnikatelské plány. To znamená, oni to měli nějak nastaveno a najednou to bylo jinak, ale byla dohoda, že už se to nebude měnit. Uzavřeli tím pádem nové smlouvy s bankami, což je dost důležitá věc, a v některých případech museli samozřejmě prodlužovat ten splátkový režim bankám a tak dále. Mimo jiné i na základě tohoto vstoupili do toho sektoru další a další investoři, protože zde bylo zafixováno nějaké prostředí a to bylo stvrzeno zákonem, čili, myslím si, v zásadě racionální a dobrý krok tehdejší vlády, ale znova říkám, celé Sněmovny.

No a tohle všechno padlo. Padlo to tím, že ministr financí Zbyněk Stanjura před pár měsíci bez jakéhokoliv varování rozhodl opět o změně, a to dokonce nikoliv jenom změně malé, ale jestli si vzpomínáte, tak tady nejdříve ležely čtyři návrhy, docela vážné a zásadní návrhy, které to úplně postavily celé na hlavu, úplně jinak, než jak tomu bylo v tom roce 2021. Paradoxně v té době, 2021, tehdejší opozice chtěla mírnější podmínky pro ty investory. My jsme navrhovali ty náročnější, ale nakonec jsme to tedy dohodli ve smyslu spíše těch náročnějších podmínek. To znamená, úplně se to otočilo, najednou bylo všechno jinak a z těch několika zásadních návrhů nakonec tedy po zdrcující kritice jak ze sektoru, tak z opozice, tak z médií a tak dále, ale i ze zahraničí, se zachoval ten jeden poslední a to je tedy ten týkající se plošného či individuálního šetření. To je to, o co se vlastně teď hraje.

Já nezpochybňuji to, že by to v čase přineslo nějaký efekt do rozpočtu, o tom není žádná diskuse. Rozhodně ale ne do roku 2025, jak se původně myslelo. Ten už je ztracený v tomto a taky vidíte, jakým způsobem se musely čerpat rozpočtové rezervy, případně jakým způsobem se vlastně vysály peníze z jiných kapitol. Ale za jakou cenu je to? Za cenu takovou, že nejdříve se hodilo přes palubu 2 800 firem, pak tedy tím posunem - to uznávám - už je to méně, ale stále se hraje o 1 500 podnikatelů, kterým se změní zákonem garantované prostředí. Ještě jednou: zákonem garantované prostředí. To je pro mě to důležité. To je nepřijatelné. Tohle nemůže země, která chce lákat investory, ať už tuzemské, nebo zahraniční, dělat. To prostě není možné. Proto se logicky ozvali investoři, nejenom tedy zástupci toho dotčeného sektoru, ale paradoxně se ozvali i z jiných sektorů. Ozvaly se ostatní energetické firmy, kterých se to bezprostředně netýká, ale vnímají to jako něco, co se může v čase klidně stát i jim, logicky. Ozvali se zahraniční pozorovatelé, psaly o tom zahraniční noviny, samozřejmě opozice se ozvala, ale ozval se - za což děkuji, pane senátore - i Senát, který už poněkolikáté tvrdí, že měnit takto podmínky ve vyspělé zemi, která navíc nutně potřebuje investiční aktivitu podnikatelů jako sůl... Vždyť přece musíme vidět, že dneska ty investice táhne zejména stát. My potřebujeme, aby investice táhl privátní sektor, firmy. Kdy je budou táhnout? Ne, když jim budeme dávat dotace. Tehdy, když jim dáme předvídatelné prostředí. Tohle je typický příklad, jakým způsobem se z toho prostředí dělá prostředí nestabilní, nepředvídatelné. Takže na jednu stranu fráze o tom, jak tady tvoříme předvídatelné prostředí, na druhou stranu činíme přesně pravý opak.

Takže závěr a moje výzva: Prosím, přenesme se nad to, jestli dneska někdo fandí víc obnovitelným zdrojům nebo jádru nebo plynu nebo uhlí, to vůbec není v tuhle chvíli to podstatné. Podstatné je to, že stát nesmí zneužívat svého výsadního postavení a kvůli svému selhání v letech 2009, 2010 nesmí měnit zákonem - znova říkám, zákonem - stanovené podmínky pro byznys, jakkoliv si to okomentovává tím, že jde pouze o formální úpravy. Děkuji mockrát.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli pan poslanec Ivan Adamec, který je taktéž přihlášen z místa. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ivan Adamec: Ano, já děkuji, pane místopředsedo. Páni ministři, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Já si myslím, že ta diskuse o tom, zda ty individuální kontroly mají být, nebo nemají být, už tady proběhla, říkali jsme si ty své postoje. My si pořád myslíme, že probíhat by měly, protože když se udělalo sektorové šetření - a to vy, pane místopředsedo, moc dobře víte - tak to nedopadlo moc slavně. Některé ty firmy se na to prostě úplně vykašlaly.

Když mluvíte o investičním prostředí, tak to se přece zkřivilo už v roce 2008, 2009, 2010. Já jsem mluvil s těmi zahraničními partnery a položil jsem jim takovou záludnou otázku: jak by se chovali, kdyby seděli na mém místě. A byl klid. Oni to chápou, ale samozřejmě je to boj o to, jestli to zaručené výnosové procento skutečně dodržují, nebo nedodržují.

Ale na druhou stranu, já to tady nechci dál rozbírat, ta diskuse tady proběhla, my si myslíme někteří, že ano. Vy si myslíte, že ne. Když říkáte, že stát by neměl, tak já vám připomenu staré britské: když zasedá parlament, člověk se není jist ani životem, ani majetkem. To prostě tak v demokracii chodí a je to známé tři sta let, tohleto, jak to funguje. Tak to je jenom na ten úvod, ale já jsem chtěl říkat něco úplně jiného.

Já si myslím, že vrácení sem tohoto návrhu zákona, který jsme tady odpracovali - a bylo nás na to hodně a věnovali jsme tomu spoustu času, jak koalice, tak opozice, za to bych opozici poděkoval - tak vlastně ten zákon by dneska neměl spadnout takzvaně pod stůl. To je obrovské riziko, protože já jsem tady mluvil při třetím čtení o tom, že vlastně tomu pořád nevěříme a někteří tomu nevěříte doposud, že prostě rok 2027 bude velmi složitý z hlediska dostatku elektrické energie. Uhelky nám končí, a pokud nevymyslíme nebo nedáme do zákona kapacitní platby, tak budeme mít obrovský problém. Rok 2027 už je potvrzen i Čepskou, je potvrzen, řekl bych, odbornými názory, že to problém opravdu bude. Ten proud prostě pokud nebude tady, tak ho nikde nekoupíme, protože nebude ani jinde. Já si myslím, že by bylo velmi nezodpovědné dneska nechat ten zákon spadnout pod stůl, protože ty věci, které tam jsou... Je to podpora těch uhelek, je to podpora výstavby plynovek od určitého výkonu, je to podpora výstavby obnovitelných zdrojů - a dost významná, pokud se to četli - takže já si myslím, že obětovat to jenom kvůli tomu sporu, zda individuální kontroly ano, či ne, že by to byl, řekl bych, velký hazard s budoucností naší země. Já si myslím, že ten zákon tohle prakticky - kromě zvýšení toho limitu - tento problém už neřešil. Už jednou to tady proběhlo parlamentem. Proběhlo to tak, že prostě platila ta verze o těch individuálních kontrolách.

To, jestli by to fungovalo dobře, nebo špatně, to by ukázal čas, jestli ty kontroly by byly účinné, nebo nebyly. Já jsem se zajímal o to, jak by měly probíhat prakticky, fyzicky, a neviděl jsem v tom zas takový problém, jak se tady prezentuje. Máte pravdu, že se s tím mělo přijít dřív, mělo se o tom nejdřív hovořit, mělo se to projednat a potom teprve to pustit do parlamentu, možná bychom došli k jiným závěrům, možná by ten spor nebyl tak vyhrocený - já si myslím, že samozřejmě ta druhá strana vždycky vyhrocuje ten problém, protože nechce nějaké další povinnosti, které by měli. Tomu rozumím, je to lidské, je to normální - ale myslím si, že to za pokus stálo.

Chtěl bych říct, že nejde jenom o peníze, rozhodně ne, protože já si myslím dokonce, že ta úspora by byla řádově v miliardách, možná do deseti, dvaceti miliard. U těch, kteří podvádí a dávají špatné informace - neříkám, že podvádějí všichni, a neříkám, že podvádí i někdo - ale prostě ta kontrola by tam měla být, protože jsou to veřejné peníze, platíme je částečně my z vlastních kapes, daňoví poplatníci, a pak je platíme jako daňoví poplatníci daněmi, které jdou do státního rozpočtu a ten pak platí ten zbytek.

Takže já si myslím, že ta diskuse je správná. Na druhé straně vracet nám sem zákon takhle důležitého významu, vlastně při jednom z posledních jednání Sněmovny, v situaci, která tady je vyhrocená - vždyť se podívejte, jak ty dny tady vypadají - tak si myslím, že už tohle je velké riziko.

Já za sebe říkám, protože tam vidím ty přínosy pro Českou republiku - zmírnění rizika problému nedostatku proudu v příštích letech - já tedy tu sněmovní verzi... Ono na ni asi nedojde, takže já budu mluvit o té senátní verzi. Já osobně tu senátní verzi podpořím. Nejsem z toho nadšen, ale udělám to. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli s přednostním právem se ještě hlásí pan poslanec Marek Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, tak jsme si tedy vyposlechli - a já se vůbec netvářím, že jsem nějaký extra odborník na solární panely, držitele solárních licencí a další věci - že pravděpodobně zcela zbytečně budeme nadále přesouvat jednotky až desítky miliard do kapes lidem, kteří si je nezaslouží, protože kdyby proběhlo to individuální šetření, tak by je nedostali. Budeme se pořád donekonečna vymlouvat na téma, že kolektivní šetření je něco lepšího, když všichni v tomhle sále víme, že pokuta za nevyplnění kolektivního šetření je 50 000.

Bohužel Senát většinově ustoupil právě těm několika stovkám firem, které nemají žádný zájem na tom, aby kontroly probíhaly, aby to bylo férové. Bohužel se obávám, že v Poslanecké sněmovně se stane totéž. Já za sebe - a protože mluvil Ivan Adamec, který říká: já pokládám za důležitější všechno ostatní než ten zbytek - tak já za sebe říkám, že nebudu hlasovat pro senátní verzi a že bych byl mnohem raději, kdyby prošla sněmovní verze, protože fakt pokládám tento ústupek za úplně zbytný. Výmluvy pana místopředsedy Havlíčka jsou sice vznešené, ale je to opravdu takhle jednoduché. Budou se dál posílat peníze, abychom náhodou se nedotkli někoho.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. V tuto chvíli vidím, že se už nikdo nehlásí v rozpravě, ale s faktickou poznámkou pan místopředseda Havlíček. Vážený pane místopředsedo, vaše dvě minuty, prosím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Budou stačit ty dvě minuty.

No to přece nemůžete takhle myslet vážně, pane předsedo. (Hovoří k poslanci Bendovi.) Takže chcete říct, že 1 400 firem jsou podvodníci? Že to dělají cíleně jenom proto, aby prostě sami si urvali více? Vy přece nemůžete jít proti tomu, co dneska bylo na úrovni Evropské unie v rámci notifikace. Ta notifikace neumožňuje - neumožňuje - individuální šetření. Jedině za předpokladu, že by došlo k souběhu investiční a provozní podpory, což nedošlo, čili je to porušení těchto pravidel, která jsou. To je jedna věc.

Věc druhá, my nechceme nic jiného než to, co bylo dohodnuto, co bylo s vámi dáno do zákonu a co bylo odsouhlaseno ad jedna se sektorem a ad dva se všemi odborníky. Je na tom něco divného? To přece není o tom, že někdo chce za každou cenu jenom vydělávat víc. Uvědomme si, že tam jsou stovky a stovky malých a středních firem, které měly bankovní úvěry a ty bankovní úvěry dneska musí splácet. Když tam toto uděláte, tak najednou to může dopadnout tak, že ty úvěry prostě nebudou schopni splácet. To prostě není normální.

Tady je jednou provždy dáno sektorové šetření, tak nepodezírejme ty firmy, že podvádějí a že si tam schválně ulupují zisky pro sebe. Oni pouze vychází z toho, co je v zákoně. Nic víc, nic míň. Takže dodržujme ten původní zákon.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: S faktickou poznámkou se hlásí v tuto chvíli pan předseda Marek Benda. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vaším prostřednictvím, k panu místopředsedovi Havlíčkovi....

To přece nemyslíte vážně vy! Já jsem neřekl, že nějakých 1 400 firem jsou všichni podvodníci. Já jsem jenom řekl, že individuální šetření by měla umožnit, aby ten zisk byl přiměřený a rozumný, a že víme dnes, že mnozí ta plošná šetření nevyplňují, protože pokuta za to je směšná. Nikdo by nepřišel o své úvěry. Nikdo by nebyl v situaci, kdy nebude schopen splácet své úvěry. Jenom jeho zisk by nebyl dostatečný.

Vy jste se prostě rozhodli postavit na stranu zajištěného zisku těch velkých - některých těch velkých - kteří odmítají, aby byli kontrolováni a aby jejich zisk byl přiměřený. Takhle to je a na tom nezměníte vůbec nic.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli vidím, že se už nikdo nehlásí ani z místa, ani s faktickou poznámkou, proto rozpravu končím.

Poprosím o případná závěrečná slova, pokud je zájem pana senátora? Ne. Ne, ani pana ministra.

Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Já jsem vás všechny odhlásil na základě požadavku. Poprosím, abyste se přihlásili.

Mezitím, než se tak stane, konstatuji, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, takzvaný energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 883/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 883/7."

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 145, proti 1. Tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

V tuto chvíli končím projednávání tohoto tisku.

Velmi děkuji panu senátorovi za návštěvu Poslanecké sněmovny. Přeji hezký zbytek dne.

Otevírám další bod, kterým je

Aktualizováno 5. 7. 2025 v 12:36.