(pokračuje Olga Richterová)

1.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele /sněmovní tisk 926/6/ - vráceno Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 926/7. Informace k pozměňovacím návrhům vám byla rozeslána elektronickou poštou.

A já mezi námi vítám pana senátora Ondřeje Lochmana. Prosím ho o usazení na známé místo a požádám ještě, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil, a zde mám v prezidiálce pana ministra Mariana Jurečku, tak jestli se může pan místopředseda vlády vyjádřit k návrhu, bylo by to skvělé. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já opravdu velmi stručně chci připomenout, že tento tisk vrácený Senátem je naprostá klíčová doplňující materie novelizace zákonů k jednotnému hlášení, chceme-li přesně, k tomu přijatému zákonu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, který byl i projednán Senátem, který už je ve Sbírce zákonů a na kterém už dneska se pracuje i z pohledu doplněných nařízení vlády pro dodavatele IT systémů pro naše zaměstnavatele v České republice.

Takže vlastně my jsme v situaci, která není úplně obvyklá v legislativním procesu, kdy vlastně si neumím ani představit, že by se tento změnový balík k zákonu nepřijal, protože bychom nebyli schopni v příštím roce implementovat celý ten systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

V těchto změnových zákonech jsou obsaženy některé záležitosti, které se týkají jak právě Ministerstva práce a sociálních věcí, pokud jde například o věci, které se týkají organizace sociálního pojištění, kolektivního vyjednávání, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a tak dále, jsou zde věci, které se týkají logicky i gesce Ministerstva financí, pokud jde o části, které se týkají daní z příjmů, zákona o rozpočtovém určení daní a tak dále, nebo třeba změny, které se týkají Českého statistického úřadu.

Jsou zde vlastně i rozdělené náběhy účinností, takže některé části s náběhem účinnosti od 1. ledna 2026, některé od 1. 1. 2027 či od 1. 1. 2028. Jsou zde také i věci, které nesouvisely úplně s tématem jednotného měsíčního hlášení, ale jak už jsem říkal včera, je to nějaká situace, která nastává v rámci závěru volebního období, kdy se na některé nosiče přidávají i některá témata, na kterých je nějaká politická priorita nebo i shoda. To znamená, je tady například i agenda zvýšeného příspěvku na péči v I. a II. stupni, případně některé věci, které souvisejí třeba s oblastí daňových změn.

Za navrhovatele říkám: podporuji tu variantu, kterou nám vrátil Senát s doplněnými pozměňovacími návrhy ze Senátu, a považuji tyto změny za užitečné. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní požádám, aby se slova ujal pan senátor Ondřej Lochman. Prosím.

 

Senátor Ondřej Lochman: Děkuji, paní předsedající. Vážení poslanci, vážené poslankyně, bývalí kolegové, jsem rád, že jsem zpátky, akorát jsem zapomněl, jak krásné to tady je, že to schvalování programu je někdy zhruba o 10 hodin delší než v Senátu. Každopádně jsem rád, že jsme se dostali na zákon, který vám nesu ze Senátu jako vrácený. Jedná se tedy, jak už říkal pan ministr, o zákon, který upravuje přijetí zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Senát ho projednal na své 13. schůzi dne 23. července, usnesení číslo 277.

Jednotlivá ustanovení jsou vám známá, tak bych především řekl odůvodnění k těm jednotlivým bodům. Když se na to podíváme, jedná se o šest jednotlivých úprav, které v Senátu byly přijaty. Jedna, asi z nejvíce diskutovaných, je k bodu číslo 1, kde se jedná o zrušení stropu 40 milionů pro osvobození převodu, a to u podílu cenných papírů. Jedná se především o to, že zde navrhujeme zrušit tuto hranici 40 milionů pro osvobození příjmů z převodu podílů u cenných papírů firem, pokud je zde splněn časový test. Změna se prosím nevztahuje na kryptoaktiva, to omezení zde zůstává. Logika té věci, pokud bychom se to na to podívali velmi jednoduše, je, že především u rodinných firem, kde někdo budoval tu firmu třeba třicet let, tak když ji nemá komu předat, tak bychom potom celou jeho celoživotní práci vlastně zdanili, a to nám vůbec nepřijde férové. Tak to je k bodu číslo 1.

K bodu číslo 2. Zde se jedná o zachování funkčního systému zaměstnaneckých benefitů. Zde v rámci toho zákona jednoho jednotného hlášení, přibyl pozměňovací návrh, který nesouvisel přímo s materií toho zákona a zásadně změnil definici zaměstnaneckých benefitů. Nově by nesměly být vázány na výkon práce. My máme za to, že by to vedlo k právní nejistotě a že by zaměstnavatelé si nebyli jisti, který benefit vlastně mohou poskytnout a který ne, protože logicky, když někoho zaměstnáváte, je to vázané na výkon práce.

Dalším bodem je zachování zvýhodnění plug-in hybridů. Zde ta navrhovaná změna reaguje na situaci, kdy od 1. ledna 2026 by došlo ke ztrátě daňového zvýhodnění pro tato vozidla s plug-in hybridním pohonem. Jde o to, že Parlament vlastně přistoupil k tomu, aby evropskou směrnici o čistých vozidlech už notifikoval a dále schválil, a následně to ale nicméně znamená, že se změnilo názvosloví, a v tom daňovém znevýhodnění, které ale evropská norma nevyžaduje, najednou ta podpora plug-in hybridu vypadává. Proto ji zde měníme a já pozměňovacím návrhem jsem navrhl, aby v systému zůstala.

Potom jsou zde body 4, 5, 6, 7, 8, 9 až 17 a zde se jedná o daňovou nejistotu ohledně krajů a obcí, kde pozměňovacím návrhem opět k tomuto zákonu vzniklo to, že by nově byly daněny obce, tedy samosprávy, ať už vyšší územní celky, nebo nižší územní celky, a to za hospodářskou činnost, kterou provádí. Bylo to odůvodněno administrativním zjednodušením. Senátoři mají za to, a byl to taky návrh pana senátora Bazaly a můj, abychom tento pozměňovací návrh vypustili ze zákona, protože neexistuje žádná analýza k tomu přesně, jaké administrativní úlevy zde budou, ale především neexistuje žádná analýza dopadů na rozpočty samospráv. Zjednodušeně bychom tím trestali ty aktivnější. Jedná se především o to, že samosprávy, které jsou aktivní v hospodářské činnosti, ať už je to pronájem bytů, nemovitostí nebo lesní hospodářství, tak by vlastně zde musely nově platit daň, kterou dneska vypočítávají, ale neodvádí, takže proto navrhujeme vypuštění.

K bodům 18 až 21. Zde se jedná o legislativně technickou úpravu nehlášené práce v zákoně o zaměstnanosti. Zde musíme podotknout, že v rychlém časovém sledu přišlo mnoho zákonů, které Sněmovna schválila, tak se stalo, že pozměňovací návrh, který zde zazněl, který se týkal úpravy nehlášené práce, tak vlastně došlo k duplicitě, tudíž byl schválen už v jiném zákoně. Proto navrhujeme úpravu, která je legislativně technická, která upraví tuto duplicitu.

No a poslední úprava, ta se týká bodů 22 až 30 v tom předloženém znění Senátu a zde se jedná o dřívější účinnost takzvaných EPC projektů pro úspory energie ve státních budovách. Navrhovaná úprava posouvá účinnost o rok dříve, tedy už od 1. ledna 2026, a cílem je umožnit organizacím, organizačním složkám státu využívat tyto projekty, aby je mohli využívat co nejdříve, a tím více spořit.

To jsou tedy návrhy, které do zákona vložil Senát. My vás žádáme o schválení a doufám, že tento senátní návrh si získá vaši přízeň. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní se táži, zda se chtějí k usnesení Senátu vyjádřit jednak paní zpravodajka garančního výboru, což byl výbor pro sociální politiku, a je to paní poslankyně Barbora Urbanová? Nechce. A zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Jan Bureš? Také ne.

Je tedy čas, abych otevřela rozpravu. Tu nyní otevírám a zrekapituluji, že do ní máme řadu přihlášených zde písemně u mě a potom elektronicky na tabuli. Jako první přednostní právo jsem přihlášená já, potom pan předseda klubu Jakub Michálek, potom pan místopředseda Karel Havlíček, paní předsedkyně Alena Schillerová a pak je tady písemně také pan poslanec Bartoš.

Já teďka děkuji velmi panu místopředsedovi Juchelkovi, že mě vystřídá při řízení schůze, abych mohla uplatnit tu svou přihlášku. (Střídání předsedajících.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. Hned po paní místopředsedkyni prosím, aby se připravil pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Ještě jednou děkuji za vstřícnost, pane místopředsedo.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady už včera nastínila tu hlavní potíž, kterou my za klub Pirátů máme s tímto návrhem, a samozřejmě nejsou to všecky ty technické řekněme drobnosti nebo ta technická vylepšení, jež nám Senát vrátil, to samozřejmě vůbec ne, ať už jde o právní zakotvení digitalizačních změn pro zaměstnavatele, ať už jde o zjednodušení reportingu nebo elektronické předávání informací, to je všechno naprosto v pořádku. Trochu nás mrzí, že když tady zaznívalo, že ten zákon tak, jak odchází ze Sněmovny, je plně vyladěný, že tedy to tak nebylo, že ta vylepšení jsou ještě nutně potřeba, ale to se může stát.

Co ale naprosto nechápeme, je ta veliká daňová změna, kterou do toho Senát za velmi hlasité a veřejně projevované podpory, zejména ODS a koalice SPOLU, vložil. Co to je za daňovou změnu? Je to, zjednodušeně řečeno, nulová daň pro pár desítek superbohatých osob v naší zemi. Ročně by se to vztahovalo na pár desítek těch úplně nejbohatších lidí a je to věc, kterou celá vládní koalice před dvěma lety schválila. Byla to součást konsolidačního balíčku, byl to krok směrem k férovému zdanění, aby i ten, kdo prodává cenné papíry nebo podíl ve firmě za 100, 150 milionů korun, tak když se mu ten zisk zhodnotil v posledním roce od roku 2024, tak aby nějakou daň zaplatil. Nu, byla to daňová korekce, měla narovnat dlouhodobě nespravedlivý stav. Byla schválená kompletně poslanci ODS, TOP 09, KDU-ČSL i hnutí STAN a samozřejmě že v těch debatách prošla tato daňová úprava i díky tomu, že prostě každý zaměstnanec platí velmi vysoké odvody a daně, v součtu to bývá 41 procent z průměrné mzdy. Takže každý, kdo je zaměstnanec, odvádí státu 41 procent z toho, co dostane měsíčně na účet. Když si to představíte úplně konkrétně číselně, tak z nějaké částky 50 000 korun prostě kolem 20 000, spíše 23, jde státu. A v této situaci, kdy prostě každý pracující platí, odvádí, jsou zdaněné i studentské a seniorské brigády, v této situaci v roce 2023 tato Sněmovna schválila, aby i ti naprosto nejbohatší nějakou daň platili - daň až nad to zhodnocení 40 milionů korun za rok, daň, kterou sousední země a jiné země úplně běžně platí, a já zde ukážu, jak to je v tom západním světě. V západním světě 95 procent zemí prodej firem a podílu z nich normálně zdaňuje. Takže připomenu, Francie, Rakousko, Holandsko, to jsou sazby mezi 30, 26 procenty, a takové státy jako Německo, Velká Británie, Spojené státy americké, tam jsou sazby různého typu, ale přinejmenším 24 procent.

A bez těch limitů, bez toho, že to je až nad zhodnocení 40 milionů korun od roku 2024, bez nějakých takovýchto opravdu jaksi velmi vstřícných podmínek, jak to bylo nastaveno v konsolidačním balíčku, u nás (je) ta sazba 23 procent. Abyste si to uměli představit v praxi, co znamená těch dnes platných 23 procent. Znamená to, že když má člověk firmu, která je startup, rychle roste, v roce 2024 měla hodnotu pouze 20 milionů korun a v roce 2025 se dohodne, že ji prodá za 100 milionů korun, takže tam je to zhodnocení nad těch 40 milionů korun, tak za prvé, 40 milionů korun se úplně odečte, z toho se nic neplatí, takže 20+40 je 60. Daň se platí jenom z těch 40 milionů 23 procent, to je 9,2 milionu. Takže z prodeje takovéto firmy, co rychle vyrostla, člověk zhodnotil, vybudoval, prodá za 100 milionů, tak v takovémto modelovém případě zaplatí daň 9 milionů, 9,2 procenta z té hodnoty, z toho zisku. A ani taková částka, která je ve srovnání s ostatními zeměmi výrazně nižší a výrazně vstřícnější, nepřijde panu Stanjurovi v pořádku a chce to opět zrušit. Navrhl tedy skrze Senát nulovou daň.

Co to znamená? No, škrtnutí příjmů do státního rozpočtu. A odkud se ty příjmy tady vezmou jinak? No, stále od těch zaměstnanců, od každého člověka, který pracuje. Na minimální mzdě odvádí 36 procent z výdělku, na průměrné 40, 41 procent. Proč osvobozovat tu úzkou skupinu? Vzhledem k tomu, jak vysoko je nastavený ten limit, tak jde o pár desítek lidí ročně. Proč osvobozovat několik superbohatých lidí, když v západním světě je úplně běžné a normální tyto daně platit? Nechápu, působí to jako předvolební dáreček třeba pro nějaké sponzory.

Co se týče kapitálových zisků a jejich zdanění napříč Evropou, velice doporučuji přehledy, které ukazují, že i země, které třeba zdánlivě nepatří mezi těch 95 procent západních zemí, co tu daň uplatňují, tak tyhle země stejně mají speciální pravidla, co my ne. Na Slovensku je zdanění finančních transakcí, ve Slovinsku zase prostě podmínky, držba akcií alespoň 15 let, jinak je tam sazba 15 procent. Co se týče opravdu konkrétních ustanovení ve Švýcarsku, velmi doporučuju se podívat na to, jak tam zase mají nastavené zdanění nemovitostí, a to nemovitostí, které dotyční lidé vlastní po celém světě.

Abych nebyla dlouhá, shrnu, že tato konkrétní věc, kterou Senát vrátil, za prvé nedává smysl v situaci, kdy každý pracující u nás platí daně z práce kolem 40 procent toho, co mu přijde na účet. Takže opravdu, když běžný člověk z každých 10 000, co vydělá, 4000 zároveň odvede státu, proč by neměl ten, kdo je úplně nejbohatší a zhodnocuje svou firmu, prodává cenné papíry a vydělá na tom nad 40 milionů korun od roku 2024, proč by neměl také zaplatit nějakou daň? Znovu zdůrazňuju příklad stomilionové firmy s velmi vysokým zhodnocením, stejně to je daň 9 procent.

Já takovéhle předvolební dárečky fakt podporovat nemůžu. A i když tam je řada těch technických opatření, která jsou samozřejmě úplně v pořádku, tak za prvé ty technikálie už měly být vyladěné tady ze Sněmovny, není důvod, proč to zůstalo na návrat ze Senátu, leda by to celé bylo připravené jako promyšlená past. A to je právě ta druhá možnost, že tahle ne daňová výjimka, ale vyzmizíkování daně pro uzoučkou skupinu několika desítek superbohatých lidí, tak tohle vyzmizíkování jakékoliv daně prostě bylo přichystané a naplánované. Mě to fakt štve a všechny ty další argumenty jsou jen a pouze výmluvy. Zdůrazním: máme jasná zákonná ustanovení pro rodinné firmy, tam, kde je ten převod v přímé příbuzenské linii, tak se nic takového neuplatňuje, rodinné firmy do tohohle vůbec nespadají. Co se týče toho takzvaného údajného omezení kryptoaktiv, že ta zdaňovaná budou, tam bude velice snadné udělat daňovou kličku, vložit bitcoiny do firmy a potom si hezky opět z daně uniknout.

Když si vzpomeneme na genezi tohoto návrhu, vzpomeneme si, že to pan ministr financí Zbyněk Stanjura navrhl jeden den před vypuknutím bitcoinové aféry, a bylo to včetně nulové daně pro bitcoinové miliardáře, tak ten návrh musí člověku smrdět už jen z tohoto důvodu, už jen kvůli této souvislosti. A ten trik, který jsem právě popsala, že zisky z kryptoaktiv stejně půjde prostě vložit do firmy a tím zase být skryt v té nulové, v té naprosto žádné dani, tak to je něco, co prostě my jako Piráti podporovat nemůžeme, hlasovat pro to nemůžeme a můžeme jenom upozorňovat, že to je prostě škrtnutí několika miliard příjmů ročně do státního rozpočtu, je to škrtnutí příjmů, které nejsou kryté ničím jiným, není to vyrovnané ničím jiným. A pan ministr Stanjura ani nikdo další vůbec nevysvětlil, proč, když pro to předtím hlasovali, to nyní navrhují vyzmizíkovat a tento dáreček úzké skupině lidí, několika desítek lidí za rok, chtějí věnovat těsně před volbami. A ten otazník zůstává, zda je to pro nějaké volební sponzory. Děkuju za pozornost a že zvážíte, jak hlasovat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli pokračujeme přednostními právy, kde je přihlášen pan předseda Jakub Michálek, poté se připraví pan kolega Karel Havlíček, Alena Schillerová a Ivan Bartoš, kteří jsou takto přihlášeni. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí občané, dnes jsme měli projednávat bezproblémový zákon, který nám přišel ze Senátu, nebýt toho, kdyby Senát nepřilepil k tomuto bezproblémovému zákonu úplný přílepek, který se týká právě daňové výjimky na výnosy z prodeje obchodního podílu a prodeje firem. Já se domnívám, že to dnešní jednání, které se koná těsně před volbami, vstoupí do historie jako učebnicový příklad toho, jak vznikají pofiderní daňové výjimky pro privilegované zájmové skupiny.

Já jsem se za Pirátskou stranu v roce 2022 účastnil vyjednávání v rámci koalice, takzvaného úsporného balíčku. To bylo velmi náročné, protože v situaci, kdy se zemi ekonomicky nedařilo dobře, jsme museli sahat do příjmů běžných lidí, běžných rodin, a museli jsme potom přistoupit i pod tlakem ministra financí na změny, které jsme považovali za velmi problematické.

V této věci, jsme my Piráti opět připraveni hájit zájmy běžných lidí, a nikoliv velkých zákulisních skupin. Běžní Češi teď čelí drahému bydlení, drahým životním nákladům a pomalému růstu reálných mezd a rekordnímu zdanění práce a současně máme dneska schvalovat daňovou výjimku, kterou jsme před dvěma lety slavnostně zrušili? Já se opravdu domnívám, že to, co je nám dneska předkládáno ze Senátu, ten přílepek, kde Senát místo toho, aby naplnil svoji ústavní funkci a dbal o čistotu zákonů, zneužije politické moci a doplní tam úplně nesouvisející úpravu, protože opravdu, osvobození zisku z prodeje firem nad 40 milionů korun od daně, to nemá vůbec nic společného s implementací jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, to ať se na mě vůbec nikdo nezlobí, to je prostě čistý přílepek a Senát v tom selhal ve své ústavní roli.

Takže co to v podstatě znamená? Znamená to, že státní rozpočet přijde o miliardy korun. Teď před volbami nám vládní koalice předkládá návrh, který připraví stát o značné prostředky v situaci, kdy bychom naopak potřebovali více peněz na obranu, na výstavbu dálnic a na celou řadu dalších rozpočtových priorit, na platy učitelů. Teď se naopak příjmů státního rozpočtu chce vládní koalice vzdát, takže já to považuju za rozpočtové zvěrstvo, kdy na základě přílepku těsně před volbami se schvaluje daňová výjimka, která zavede nulovou daň z příjmů pro desítku nebo stovku lidí, kteří prodávají firmu. A to chci doplnit, že se to týká pouze firem a podílů, které od roku 2025 vyrostly o více než 40 milionů korun, a bavíme se vždycky o tom zhodnocení, čili nikoliv o absolutní hodnotě té firmy, jenom toho, o co vyrostla hodnota těch akcií, pokud přesáhla 40 milionů korun, do těch 40 milionů korun se žádná daň vůbec neplatí. Takže za nás, za Piráty, my jsme opravdu ve vládě prosazovali jednoduchý princip, zdaňovat všechny výnosy a co nejméně daňových výjimek, které připravují státní rozpočet o cenné miliardy korun. Je to velmi jednoduché: pokud máš výnos, ať už ze zaměstnání, nebo z podnikání, a je jedno, že jsi zaplatil nebo že jsi obdržel zisk z té firmy anebo že jsi prodal tu firmu, čímž jsi prodal majetkovou hodnotu, která ten zisk generuje - a to jsou různé hodnoty, já o tom budu mluvit ještě později - tak v takovém případě se má samozřejmě každý z nás tím ziskem podílet na infrastruktuře, která je potřeba k tomu, aby ty firmy a podnikatelé fungovali.

Je potřeba, abychom z toho zaplatili obranu. Teď nás čeká nás nárůst o 1 procentní bod, to je 80 miliard korun peněz na obranu, jsou rekordní nárůsty peněz na dopravu. No, po těch dálnicích samozřejmě ti podnikatelé jezdí a využívají je. A samozřejmě máme v zákonech schváleno navyšování platů na učitele a zase jsou to potom firmy, které profitují z toho, že máme vysokou úroveň vzdělanosti, že máme kvalitní školství a kvalitní učitele, takže je logické, aby se i daňově podíleli na provozu a výdajích státního rozpočtu.

My jako Piráti navrhujeme, aby část výnosu z té daně, kde se bavíme o jednotkách miliard korun, byla vyčleněna na podporu rozvoje podnikání, například úspěšná podnikatelská centra. Máme centrum v Jihomoravském kraji, funguje to, pomáhá to tak, aby mohli i další Češi vybudovat úspěšné firmy, a ty další úspěšné firmy budou zase platit další daně a přispívat do státního rozpočtu tak, abychom tady uchovali základní služby a fungující stát, protože představa, že budeme schvalovat další a další daňové výjimky, omezovat příjmy státu a pak z toho budeme schopni ufinancovat kvalitní veřejné služby, je velmi naivní. To, co bylo v zákoně a co platilo pouze několik měsíců, bylo velmi rozumné opatření, které prostě zachází se všemi občany stejně. Ostatně nebyli jsme to my Piráti, kdo to vymyslel. Má to celá západní Evropa, státy, které mají 95 procent obyvatelstva v západní Evropě, mají stejnou úpravu, kterou jsme schválili v úsporném balíčku a ze které teď chce vládní koalice SPOLU s podporou hnutí ANO zavést daňovou výjimku.

Ten podnět přišel od samotných lidí, kterých se přesně takovéto daňové výjimky týkají. Ten podnět přišel od pana podnikatele Bárty, který navrhl, aby se ta daňová výjimka pro vysoké příjmy z prodeje firem zrušila. Takže to je přímo z podnikatelského sektoru, protože podnikatelé si uvědomují, že aby se jim dařilo, aby měli na čem stavět, potřebují, aby stát fungoval. My teď máme dvě cesty a to je potřeba říct jasně. Buď můžeme mít jasné a férové daně tak, jak to navrhují Piráti, anebo můžeme schvalovat daňové výjimky pro privilegované skupiny, jak to chce koalice SPOLU s podporou hnutí ANO.

Chci upozornit na to, jak jsou na tom obyčejní lidé. Kde byli, pane senátore, prostřednictvím paní předsedající, kde byla ta vaše celoživotně odváděná práce, která by měla být osvobozena, to zdanění celoživotní práce? Vždyť ten člověk, který celý život pracuje jako technik nebo jako učitelka, musí ze všech svých příjmů zaplatit daň a ten technik nebo učitelka, který má příjem 49 000 měsíčně průměrnou mzdu, zaplatí 4 000 na té dani každý měsíc. Tak mi vysvětlete, proč tento člověk, který pracuje celý život, ze všech svých celoživotních příjmů a staví, samozřejmě, snaží se vzdělávat, pracuje na sobě, proč on má platit daně? A na druhou stranu vy tady navrhujete ze Senátu ten přílepek, že když někdo prodává firmu, která se mu zhodnotila, tak nemá platit ani korunu na daních? To přece nedává vůbec žádný smysl, to je prostě účelová výjimka a mě to opravdu velmi zaráží ve vztahu k těm nepopulárním krokům, ke kterým musela koalice vládní ještě s naší účastí, když jsme byli ve vládě dva roky a osm měsíců, tehdy jsme museli dělat velmi nepopulární kroky. Vládní koalice tehdy sebrala rodinám školkovné, to dělá 17 000 korun za jedno dítě, když má dvě děti, 34 000 korun ročně, sebrala jim tuhletu daňovou úlevu, výhodu desítkám tisíc lidí. Vládní koalice zvýšila odvody na OSVČ o tisíce a tisíce korun. Vládní koalice sebrala studentskou slevu 4 000 korun studentům, kteří mají práci při studiu, a vládní koalice osekala na polovinu daňové zvýhodnění benefitů. To jsou stovky tisíc, možná miliony lidí, kterých se to týká.

A teď, když se bavíme s těmi lidmi na ulici, tito lidé musí platit daně jako každý. Platí jako mourovatí. Přišli o benefity, přišli o školkovné, platí vyšší zálohy OSVČ, přišli o studentskou slevu a vy jim teď budete vykládat, že dáte novou daň, že z těchhle těch miliard, které jste od nich vybrali, dáte daňovou výjimku skupině úplně nejbohatší lidí v té republice? To není ani procento, ani promile nejmovitějších lidí. A já jim přeju, ať jsou lidé podnikaví, to je dobře a Česká republika to potřebuje jako sůl, ale potřebujeme současně, aby všichni se podíleli na provozu tohoto státu. Není možné, aby to platila střední třída, aby to platily učitelky, technici a další profese, aby to platili rodiče s dětmi a ty nejbohatší skupiny nebyly solidární. To já opravdu pochopit nemůžu a opravdu mě udivuje, že to koalice SPOLU tady prosazuje, protože my víme dobře, jak se bavíme s lidmi, z průzkumu, že více jak polovina lidí, polovina lidí, kteří volili koalici SPOLU, tohleto nepodporuje a jsou zklamaní z toho, jakým způsobem koalice SPOLU přistupuje ke státnímu rozpočtu a k tomu, že schvaluje nové daňové výjimky pro privilegované skupiny místo toho, aby myslela na svoje voliče a na občany České republiky.

Ten návrh ODS a koalice SPOLU má několik zásadních problémů, které bych tady rád zmínil. Za prvé ten návrh umožní nedanit bitcoinové zisky, pokud jsou ve firmě, protože bude schváleno osvobození, a když na firmu jsou nakoupeny bitcoiny, bitcoiny se zhodnotí, v takovémhle případě na základě té daňové výjimky firma nezaplatí z těch bitcoinů ani korunu zisku. Takže proto jsme to tam nedávali, abychom zavedli stejný režim, jako mají kryptoměny, jako mají ostatní zisky třeba i z prodeje těch firem, a bylo to rozumné řešení. Teď po bitcoinové kauze schvalovat daňovou výjimku pro zisky z bitcoinů uložených ve firmě, to já považuju opravdu za nepřijatelné.

Za druhé je to unáhlená daňová změna. Koalice SPOLU slibovala, že daňové zákony bude měnit pouze výjimečně, jenom snad jednou za volební období, a skutek utek jako vždycky. Teď těsně před volbami tady máme přílepek, který neprošel řádným legislativním procesem, netýká se schvalované úpravy, může být dokonce zrušen Ústavním soudem, a je to unáhlená daňová změna po několika měsících. Ten zákon ani nestihl projít jedním zdaňovacím obdobím a už se schvaluje jeho změna.

Musím uvést ještě jednu důležitou věc. Ten zákon nás rozhodně neposouvá na Západ, ten zákon nás posouvá na východ mezi země, jako je Rusko, kde se skutečně žádná daň z tohoto zhodnocení firem neplatí. Můžete si sami položit otázku, proč ruští oligarchové nemusí platit daň ze zhodnocení těchto firem. Ale západní Evropa má v tom jasno, západní Evropa, která stojí na principech právního státu, daní všechny osoby, které mají výnos, obdobným způsobem při zohlednění specifických kritérií, ale nikoliv na základě toho, že by dostávaly plošnou daňovou výjimku.

Stačí si připomenout tento graf. (Ukazuje.) Myslím, že každý zaměstnanec, který uvidí tento graf a který si uvědomí, že z peněz, které mu vyplácí zaměstnavatel, musí odvést 30, 40 procent i víc státu, tak tady vidíte, jak to vypadá v západní Evropě. Tam ty sazby u podniků jsou 24 až 30 procent. A to, co navrhuje - u našich sousedů: Poláci mají 19 procent, o něco vzdálenější Maďarsko má 15 procent a Česká republika s tím, že zavede nulovou daň, že zavede daňovou výjimku pro zisky z prodeje firmy, která se zhodnotila, která vyrostla, které budou osvobozeny, se zařadí mezi velmi málo států v Evropě, které mají nulovou sazbu. Je to unikát Zbyňka Stanjury, opravdu je to velmi unikátní situace. Místo toho, abychom vytvořili dlouhodobě stabilní a předvídatelné prostředí, tak je tady snaha zavádět ruský model, nulovou daň.

Má to ještě několik dalších států, ale oni mají zase jinak postavené daně. Má to třeba Švýcarsko, má nulovou daň, ale Švýcarsko, jak všichni víme, je finanční ráj, ve kterém se platí velmi vysoké daně z nemovitosti, takže tam ty majetkové daně jsou výrazně posíleny, nejsou tam na úkor třeba daní z příjmu, kdy my máme v České republice obrovským způsobem zdaněny mzdy. Z výplatní pásky odvádíme rekordní částky, naopak máme nízké majetkové daně. Ve Švýcarsku je to tak, že majetkové daně jsou velmi vysoké, jsou tam ještě kantony, mají taky svoje působnosti, takže když se podíváme na ten celkový daňový režim, rozhodně nemůžeme přebírat čistě jednu věc, kterou mají ve Švýcarsku, aniž bychom převzali zbytek jejich systému, který zaručuje, že i od těch movitějších lidí se vybírají daně, protože tam v tom Švýcarsku to mají zajištěno pomocí daní z nemovitosti, zatímco u nás daně z nemovitosti jsou velmi nízké, když to srovnáme se zbytkem vyspělých států, které jsou v OECD. Takže opravdu to naše srovnání jasně ukazuje, že tato daňová výjimka nás neřadí mezi ty nejvyspělejší státy, mezi Velkou Británii, mezi Spojené státy, Francii, které nemají takovouto daňovou výjimku a standardně daní příjmy. Ano, mají určitá kritéria, kde je možné dosáhnout na výhodnější daň, ale není to tak, že by někdo měl nulovou daň pro prodej firem. To mají skutečně v Rusku, na Slovensku, ve Švýcarsku, kde mají jiný systém, ale drtivá část západní Evropy, 95 procent z hlediska obyvatelstva, takovouto daňovou výjimku nemá.

Teď k těm námitkám. Ze strany Senátu tady zaznělo, že zdaňovat celoživotní práci není férové. Tak o tom už jsem mluvil. Každý zaměstnanec musí zdaňovat příjmy ze své celoživotní práce.

A druhý argument, druhá námitka, která může zaznít, proč bychom měli schvalovat takovouto výjimku, je, že firma už daní příjem v podobě zisku. Proč by měl platit vlastník té firmy ještě daň z prodeje? Tak to si názorně vysvětlíme na problematice zemědělství. Představte si zemědělce, který nakupuje telátka a prodává kravičky a mléko. Tento zemědělec má tržby z mléka, to je něco jako zisk z firmy. Ty tržby jsou předmětem zdanění, to znamená, vezmou se tržby, odečtou se od toho náklady, spočítá se výnos, výnos je předmětem daně. A potom on prodá tu - on celou dobu se staral o tu kravičku, aby vyrostla, aby se jí dařilo, a potom vezme tu kravičku a prodá tu kravičku, a stejně z těch krav, které prodá, po odečtení nákladů zaplatí daň, a stejně je to s těmi firmami. Pokud někdo vybuduje firmu, zhodnotí firmu, získává z toho výnos, z prodeje nebo z toho zisku, tak by tento výnos měl být předmětem stejné daně, jako platí všichni ostatní, protože to je principem spravedlivého zdanění, že když má někdo výnos, tak po odečtení nákladů - v tomto případě to je třeba náklad na posudky, náklad na to, co vložil do té firmy, a dokonce je tam možnost odečíst si hodnotu té firmy k 1. 1. 2025, aby nikdo nemohl říkat, že ta firma, že ta úprava byla retroaktivní - tak v takovémto případě platí z toho výnosu standardně daň.

A konečně poslední argument, že to je komunismus. Tak vzhledem k tomu, že to má takřka celá západní Evropa, to určitě komunismus není.

A mně opravdu vadí nálepkování v takovéto seriózní diskusi zejména vůči lidem, kteří byli oběti komunismu, kteří trpěli během komunismu, kteří byli vystaveni represím, a je to, týká se to celé řady rodin z nás, kteří tady sedíme. Vůči těmto lidem to opravdu není spravedlivé, těm, kteří byli oběti komunismu, není fér říkat, že když podnikatel daní zisk z firmy, že to je komunismus. To je prostě zlehčování toho, čím si oběti komunismu prošly. Já si nedovedu představit, že lidé, kteří takto argumentují, by šli za těmi pamětníky, za těmi lidmi, kteří byli zavřeni v lágrech, a tohleto jim řekli do očí.

V České republice máme daňovou soustavu, neplatíme jednu daň, nemáme jenom jednu daň z příjmu a všechno ostatní by bylo osvobozeno. Naopak, máme daňovou soustavu, která zajišťuje, že se daní příjem, majetek v podobě třeba daně z nemovitosti, že se daní spotřeba. Je to tak téměř všude na světě, protože to je rozumný princip, jak daně vybrat ve všech fázích obchodních transakcí, aby stát získal peníze na svůj provoz a spravedlivě zatížil jak ty, kteří mají majetek, tak ty, kteří mají výnosy ze svého podnikání nebo ze svého zaměstnání. Takže prosím nesklouzávejme ke zjednodušujícím popisům, že se daní pouze příjem. Naopak, v moderních daňových systémech se daní všechny části řetězu v obchodním životě subjektu.

Vzhledem k tomu, že to je možná můj poslední projev v Poslanecké sněmovně, tak jsem si dovolil říct... (Potlesk z levé strany sálu.) Děkuji za potlesk. Tak jsem si dovolil, abych nemluvil jenom za sebe, nechat promluvit i odborníky z oblasti financí, zdanění, a lidi, které reprezentuju. Poprosil jsem je, aby mi napsali k tomu svoje vyjádření, jak oni to vnímají, a poslali mi poměrně zajímavé stručné texty, které bych si dovolil zde citovat.

Ekonom Václav Vislous, který vystudoval prestižní ekonomickou školu ve Francii a podílel se s profesorem Mejstříkem na strategii konkurenceschopnosti, píše: "To jediné, co chce ministr Stanjura vrátit z konsolidačního balíčku, nejsou ani vyšší odvody, které teď platí všichni zaměstnanci ve formě nové nemocenské, ani skokové zvýšení minimálních záloh pro OSVČ, ale daňovou úlevu pro kapitálové příjmy nad 40 milionů korun ročně pro pár vyvolených. Spotřebu stát daní DPH i spotřebními daněmi, které platíme všichni. Kapitálové příjmy by neměly mít úplnou výjimku. Reálné zkušenosti ukazují, že takové úlevy nepřinášejí žádný znatelný investiční impulz. Znamenají jen další výpadek v rozpočtu, který se vybere u obyčejných lidí."

Ostatně to je tvrzení, které potvrzuje i pan Bárta ve svém rozhovoru, že pokud zavedeme daňovou výjimku a zůstane těmto lidem více peněz v jejich portfoliu, tak to nutně neznamená, že ty peníze investují v rámci České republiky, ale naopak je mohou investovat samozřejmě globálně.

Předseda okresní Hospodářské komory Michal Švagerka, co dvacet let hájí zájmy podnikatelů, mi napsal: "Spravedlnost má platit pro všechny, nejen pro optimalizátory. Chceme systém, kde platí stejná pravidla pro každého a nikdo se nemůže vyhnout odpovědnosti. Stop přílepkům, stop obcházení demokracie. Zásadně odmítněme legislativní přílepky, které obcházejí řádný legislativní proces. Tím se podkopává důvěra v legislativu a parlamentní demokracii. Chceme mít zákony, které jsou promyšlené, funkční a stabilní, nikoliv narychlo schválené, bez ohledu na dopady. Jen tak zajistíme předvídatelné prostředí pro život i podnikání." Takže to je to, co podnikatelé chtějí, aby se ty daňové zákony neustále neměnily.

Špičkový ekonom docent Libor Dušek mi napsal text z pohledu ekonoma: "Ekonomie nám říká, že daňový systém by měl co nejméně pokřivovat ekonomiku. Takový daňový systém pokrývá co nejširší spektrum příjmů a je v něm co nejméně výjimek a skulinek. Ekonomie nám říká, že daňový systém by měl vykazovat aspoň minimální sociální spravedlnost. Přinejmenším že lidé s vyššími příjmy by měli odvádět vyšší daně v absolutních částkách než ti s nízkými. Pan ministr Stanjura chce nyní do daňového systému vyvrtat další výjimku jen pár měsíců poté, co ji tato Sněmovna zrušila. Kvůli ní budou ti, co vydělávají 100 milionů na zhodnocení cenných papírů a obchodních podílů, platit nulové daně, zatímco třeba matka samoživitelka s mediánovou mzdou 41 000 korun měsíčně je zatížena daněmi a odvody 251 000 korun ročně."

Anebo můj kolega Mikuláš Ferjenčík, bývalý místopředseda rozpočtového výboru, který prosadil největší zvýšení slevy na poplatníka, díky kterému každá rodina platící daně vydělala desítky tisíc korun, píše: "Za mě je nejsilnější ta šílená prioritizace. Ze všech skupin, kterým ODS mohla věnovat svoji pozornost na poslední schůzi Parlamentu do voleb, si vybrali zrovna lidi, kteří prodávají firmy se ziskem přesahujícím 40 milionů korun. Nevybrali si OSVČ, nevybrali si pracující studenty, nevybrali si řidiče. Prostě ze strany pro aktivní lidi se stala strana pro ty, kdo tahají za nitky v zákulisí."

Vážené dámy, vážení pánové, myslím, že jsme jasně ukázali s Olgou Richterovou, proč je potřeba tento přílepek odmítnout, proč je potřeba odmítnout zadlužování a výpadek příjmů v řádu miliard korun, ke kterému tento přílepek povede. Až budete teď hlasovat, myslete na to, o kolik peněz připravíte státní rozpočet a o kolik miliard korun dál prohloubíte dluhy, které váznou na České republice. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. V mezičase dorazila řada omluv a vnímám přihlášku k faktické. Z těch omluv nejprve pan poslanec Ivan Bartoš se omlouvá do 9.15 hodin z pracovních důvodů, Roman Bělor od 10.30 hodin z pracovních důvodů, Kamila Bláhová od 10.30 hodin z pracovních důvodů, Bohuslav Hudec od 10.20 hodin z pracovních důvodů, Ivan Jáč z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Michal Kučera z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Karel Sládeček od 10 hodin z pracovních důvodů, Lucie Šafránková z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů. Z členů vlády se omlouvá ministr Martin Dvořák z celého jednacího dne z pracovních důvodů. Ještě z poslanců: písemně byla doručena omluvenka pana poslance Marcela Dlaska dnes od 10.30 do 12.30 hodin ze zdravotních důvodů.

S náhradní kartou číslo 21 bude jednat a hlasovat paní ministryně Eva Decroix.

To byly vypořádány náležitosti. Nyní faktická poznámka, s kterou je přihlášen pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc, vážená paní místopředsedkyně. Já už jsem chtěl reagovat poté, co vystoupila Olga Richterová, ale říkal jsem si, že nebudu tady tu dnešní debatu k JMHZ zbytečně větvit, ale zaznělo to tady podruhé i ve vystoupení kolegy Jakuba Michálka. Tak jenom abychom tady nepletli jablka a hrušky. Když se podíváme na tu daňovou situaci, protože tady někoho napadlo, jak je to s daňovým zatížením rodin, tak když se podíváme na konkrétní příklady u rodin například s dvěma, třemi, čtyřmi dětmi v oblasti daní, nastává i situace, kdy hrubý příjem té rodiny - bavíme se o hrubém příjmu, ne o superhrubé mzdě - je v čistém vyšší, než je ten hrubý příjem.

Řeknu dvě situace. Jednu, kdy je velmi podobný a je malinko nižší ten čistý příjem proti hrubému, a druhou situaci, která je dokonce vyšší. Jestliže vezmu dneska dva pracující rodiče s hrubým příjmem každý 30 000 korun, v součtu tedy 60 000 korun, tak jejich čistý příjem po započtení všech bonusů a slev je 57 448. Jestliže toto vztáhnu na případ, kdy budu mít rodinu, kde mám dva pracující rodiče se stejným příjmem a čtyřmi dětmi, tak se dostávám na ten čistý příjem, který je přes 60 000 korun.

To znamená, často v té debatě my tady mluvíme čistě jen o těch hrubých příjmech, ale zapomínáme na to, že kombinace slev, bonusů u rodin s dvěma, třemi a více dětmi může znamenat, že čistý příjem pro tu rodinu je vlastně vyšší než ten hrubý. Jsem rád, že se toto podařilo změnit i díky návrhům, které jsme předkládali v minulosti jako klub KDU-ČSL. My jsme zvyšovali slevy na děti, především to druhé, třetí a další, kdy jsme prolomili ten nesmyslný strop pro daňový bonus u vícečetných rodin. To jsou potom konkrétní pozitivní efekty pro nízké zatížení pracujících rodičů a rodin s dětmi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní, co se týče pořadí přihlášek, zde byl přihlášen pan místopředseda Karel Havlíček a paní předsedkyně Alena Schillerová, ty nevidím ani jednoho v sále, a následně je přihlášen pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hnutí SPD podpoří senátní verzi zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, a to především z důvodu zachování zaměstnaneckých benefitů. Tyto benefity jako příspěvky na brýle, zubaře či rehabilitace nebo sportovní aktivity jsou důležité nejen pro zdraví zaměstnanců, ale také pro firmy a stát. Za zachování těchto benefitů dlouhodobě bojujeme.

Na druhou stranu musíme jasně říci, že nám vadí zrušení stropu pro příjmy z převodu cenných papírů nad 40 milionů korun. Tato změna je podle nás zbytečným zvýhodněním pro velké investory a nepřináší spravedlnost běžným občanům, což budeme muset po volbách opravit.

Stejně tak opakovaně upozorňujeme na to, že vláda stále odmítá skutečně pomoci těm nejzranitelnějším. Naše poslankyně Lucie Šafránková dlouhodobě navrhuje zvýšit příspěvek na péči pro zdravotně postižené v I. a II. stupni závislosti. Pro příklad: v I. stupni nad 18 let navrhuje zvýšení z 880 korun na 2 700. Vláda však těmto lidem po našem enormním tlaku přidala pouze drobné, které reálně nic neřeší. Těmto lidem je potřeba pomoci okamžitě, aby si mohli dovolit zaplatit adekvátní péči.

Když to shrnu, hnutí SPD tento návrh podpoří v senátní verzi, a to kvůli zaměstnaneckým benefitům, ale současně budeme dál bojovat proti nespravedlivým výhodám pro velký kapitál a za zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené občany. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a ještě zde přihlášen pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych ve svém vystoupení možná chtěl krátce navázat na Jakuba Michálka. Když se projednával ve Sněmovně konsolidační balíček, a pamatuju si, jak složité bylo vyjednávání i na vládě, tak jsme přicházeli s různými návrhy, které měly ten systém vlastně více narovnat. Byly zde nápady přispět do státního rozpočtu například zavedením školného. Byly zde poměrně divoké návrhy na větší zdanění, respektive na větší zatížení daní - různé smlouvy typu DPP a další. Ta dohoda, která tam vznikla, byla ve finále poměrně bolestná.

Jsem rád, že jsme položili na stůl při projednávání konsolidačního balíčku navýšení rodičovského na 350 000 korun. Nakonec to tedy prošlo, jsem za to rád. Nicméně mezitím, co se toto stalo, inflace ukousla další peníze z těchto financí, které přicházejí rodinám, kdy prokazatelně rodiny s malými dětmi mají nejhorší ekonomickou situaci ze všech skupin v České republice.

Proto mi přijde maximálně nespravedlivé a i z pohledu časování velmi podezřelé, že se těsně před volbami do Poslanecké sněmovny, které tady jsou ani ne za třicet dní, vlastně přichází ze Senátu původní návrh Zbyňka Stanjury včetně toho přílepku, a to je zásah do původně vyjednaného konsolidačního balíčku.

Když jsem se díval na návrh rozpočtu pro rok 2026, kde se opět berou peníze z oblasti Ministerstva školství, kde opět nejsou peníze i na důležité národní programy, ono se jim říká národní dotace a říkejme jim národní programy nebo investice v rámci České republiky, kde dokonce jsou kráceny peníze na dostupné bydlení s tím výhledem, že tedy budoucí rozpočet je takto seškrtán, a ministři se bouří, já si myslím, že právem. Ostatně vystupovali jsme jako Piráti velmi aktivně, když ministr Stanjura navrhl minus 30 miliard školství v roce 2023 na rok 2024. Pak ten propad tady nebyl takto obrovský. V roce 2024 jsme nehlasovali pro návrh rozpočtu na tento rok, když opět bylo bráno zejména v oblasti vzdělávání.

Mě dost fascinuje, jak ekonomové blízcí třeba ODS, ale i někteří poslanci se vyjadřují s tím grafem "ale do školství dáváme rekordně mnoho" a porovnávají to s investicemi do vzdělávání v letech minulých - kdy akorát byla ta inflace 30 procent kumulovaná v posledních třech letech, takže peníze ztratily 30 procent své hodnoty. Ergo kladívko, pokud do vzdělání dáváme o 10 procent více, než jsme dávali, minus 30 procent, tak to trochu nesedí, a myslím si, že prezentovat tato čísla je zavádějící. A právě proto si myslím, že podříznout tento příjem, který se schválil v rámci konsolidačního balíčku, a zpětné zavedení této výjimky je za prvé špatně a zároveň si myslím, že to je takový poslední předvolební dáreček desítkám, možná stovce lidí, kteří takovéto operace, tedy prodej aktiv akcií firmy s výnosem nad 40 milionů ročně, dělají.

A mně to tu situaci trošku připomíná z roku, kdy se tady ve Sněmovně projednával windfall tax, který po vzoru britských konzervativců - což je dost paradoxní, Piráti přišli tenkrát s návrhem, který v Británii prosazovala konzervativní strana, ale pak se na tom shodla i Evropská unie a Evropská komise - měl vyřešit ten klíčový rok, kdy vystřelily ceny energií a pohonných hmot, a v danou chvíli na domácnosti toto mělo velké dopady, kdy ta windfall tax byla nastavená tak, že se bude platit za ten rok, kdy se tyto vlastně nadměrné zisky projevily třeba nestabilitou burzy. A na koho bude spadat? Tedy na banky v danou chvíli a na energetické firmy. A byl to právě Zbyněk Stanjura, který přišel na vládu a v poslední den projednávání vlastně změnil po jednání Ká pětky - já si pamatuju, jak byla dehonestována Olga Richterová, když se někde veřejně vyjádřila o té dohodě, myslím, že i Marian Jurečka v této věci tweetoval, kdy měla být nastavena windfall tax, aby se vybraly peníze z nadměrných zisků, a ty mohly být použity třeba pro zlepšení ekonomické situace rodin - a v ten poslední den přišel Zbyněk Stanjura a řekl: Všechno je jinak. Já si pamatuju, jak jsme tady jednali ve Sněmovně, jak jsme to jednání blokovali. Ministr Zbyněk Stanjura vystoupil a prohlásil, že peníze získané z windfall taxu po tom, co on ho tedy upravil zálohově na následující rok, vypustil z toho spřátelené banky - tenkrát to také bylo hodně v médiích, proč od jisté velikosti bank se to na ně nevztahuje - tvrdil všem, že nikdo nebude optimalizovat, že se ty peníze vyberou, a ty kompenzace třeba za zastropování vyjdou šul nul. To se samozřejmě nestalo.

Ministr Stanjura nikdy tedy neřekl: Já jsem se mýlil, ty peníze se nevybraly. Dokonce u windfall tax si opakovaně - to se mi na definici pravicové strany, trošku mi to k tomu nesedí - opakovaně skrze windfall tax vybral peníze z ČEZu, čímž samozřejmě se nemusel stát dělit s minoritními akcionáři, protože peníze vybrané na windfall tax nejsou peníze dividendové, kdy ty peníze samozřejmě dostávají i minoritní akcionáři, kteří věřili státu, že když si do státem ovládané firmy většinově vloží své peníze, že má to jistou garanci - ukazuje se, že ani toto neplatí.

A přesně v tomhletom gardu, v jakém ministr Stanjura ohnul ten windfall tax, který potom samozřejmě nezafungoval tak, jak měl, a šel na ty budoucí zisky, mezitím všichni zoptimalizovali, tak se objevil tento návrh v původním návrhu Mariana Jurečky, který ještě v souvislosti s bitcoinovou kauzou, tedy den předtím, než se provalila kauza špinavých bitcoinů, vlastně zavádí zpětně tuto výjimku.

Mě překvapilo i odůvodnění Ministerstva financí, že to je neefektivní nástroj. Ale čísla, která z toho měla vyjít za ten rok platby, Ministerstvo financí ještě nemá.

Já si myslím, že v zemi, která dlouhodobě trpí tím, že má největší zatížení zdanění práce, kdy se musíme složitě handrkovat o to, jestli se bude zvyšovat sleva na poplatníka, v momentě, kdy daní jsou zatížení i studenti, kteří mají brigády do určitých hodnot, je nehoráznost přicházet v takto napjaté situaci i se státním rozpočtem a se státním dluhem s návrhem, který vyčlení určitou skupinu skutečně superbohatých, kteří dělají ty operace se ziskem nad 40 milionů korun ročně. To nejsou běžní podnikatelé, to nejsou ani běžní startupisti, jak několikrát zaznělo z Ministerstva financí, to se skutečně týká desítek, možná stovek lidí ročně. A pokud si pamatujete, při odchodu do Senátu ze Sněmovny tento návrh již nebyl, tak potom to skrze vliv svých senátorů do toho návrhu vrátil. Je to paradoxní.

Je to poslední jednání Sněmovny. Místo abychom nakonec tedy udělali něco, co občané ocení, co jim pomůže v jejich ekonomické situaci, něco, kde oni budou cítit spravedlnost, nějaké možná i zadostiučinění za to období, kdy oni často nesli náklady energetické krize, Putinovy války na Ukrajině a další, tak si myslím, že to je velmi špatný a nechytrý vzkaz od vládní koalice tento návrh podporovat. Já si prostě myslím, že - a přeju každému, aby vydělal peníze, jsem rád, když dobře funguje tržní hospodářství, ale byl to právě ministr Stanjura, který říkal: Systém má příliš mnoho výjimek, respektive nesystémových výjimek. Proto jsem přesvědčen, že by měl držet slovo a vládní koalice by samozřejmě neměla podporovat tento přílepek, který přichází ze Senátu.

Stručně tedy: Zrušení daně z kapitálových zisků nezvyšuje rovnost v České republice, ale naopak prohlubuje nerovnost mezi prací a kapitálem, zvýhodnilo by pár desítek superbohatých a oslabilo by rozpočet. Co to znamená? Je to oslabení, které nakonec budou muset doplatit všichni ostatní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a já se táži, zda ta stažená přednostní práva platí, zda již není zájem vystoupit v této rozpravě? (Nikdo se nehlásí.)

Načtu omluvy. Pan poslanec Lubomír Brož se od 10.10 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů a z členů vlády pan ministr Lukáš Vlček se do 12 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů.

A jelikož už do této rozpravy nemám nikoho přihlášeného, tak tuto rozpravu končím a požádám o závěrečná slova. Vnímám zájem pana ministra a poté pana senátora. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju moc. Já bych chtěl jenom v závěru shrnout a poděkovat za celý průběh přípravy, včetně legislativního procesu, k celému tomu balíku změn, který přináší jednotné měsíční hlášení. Jednak oceňuji u toho klíčového zákona, že byla velká shoda napříč tady jak koalicí, tak opozicí. Já jsem se snažil, aby moji kolegové z Ministerstva práce a sociálních věcí komunikovali i v průběhu té přípravy s kluby i s experty ze zástupců opozičních stran, aby byla tady poměrně podrobná informovanost, jak se celý ten koncept připravuje, jaké to má klíčové systémové provazby na jiné úřady, jiné rezorty, s tím, že když se toto podaří k tomu 1. 4. příštího roku opravdu spustit, tak je tady obrovský předpoklad dalších funkcionalit, které jsme schopni díky tomu dotáhnout.

Jak už jsem včera avizoval, zapojit tady datově zdravotní pojišťovny, tím to těm zaměstnavatelům v dalším kroku zjednodušit, natáhnout plně do toho fungování finanční správy, která bude schopná těm lidem předpřipravit jejich daňové přiznání, které buďto ti lidé odkliknou a řeknou - ano, takto to všechno sedí, už na to nemusíme, jak se říká lidově, vůbec ani sáhnout, nebo máme ještě nějaké informace, které stát vyjet nemůže, darovali jsme někde nějaké dary na charitu a podobně, ty do toho jednoduše donahrají a podají takto daňové přiznání.

To znamená, je to obrovský krok, který nese benefity jak pro firmy, tak pro jednotlivce, zaměstnance, fyzické osoby, tak ale samozřejmě i pro celý ten systém z hlediska daleko lepší datové základny, která může sloužit k lepšímu rozhodování v oblasti politik daňových, sociálních a dalších, z hlediska plánování, prioritizace pro jakékoliv budoucí vlády v České republice, a toto nás posouvá opravdu o obrovský kus kupředu. Takže za to já chci fakt poděkovat.

My samozřejmě z hlediska té přípravy implementace netvrdíme, že je všechno jednoduché. My teďka běžíme pilotním půlročním obdobím, které nese samozřejmě celou řadu komplikací, které odbavujeme, postupně řešíme. Není to vůbec jednoduchá materie, je to opravdu obrovská klíčová změna, ale věříme, že to do toho 1. 4. všechno dokážeme opravdu zvládnout a mít to dobře připravené.

Včera jsme seděli tady s paní ministryní spravedlnosti Evou Decroix a našimi týmy, řešili jsme i tu oblast administrativní náročnosti exekučních a insolvenčních srážek zaměstnavatelů a i tady vidíme prostor, kdy by se takovýto principiálně fungující model dat z jednotného měsíčního hlášení mohl propojit do budoucna s daty, které by zaměstnavatelům mohly velmi výrazně zjednodušit celý proces odbavování exekučních a insolvenčních srážek.

To znamená, jenom tady předesílám, že teď na těch příštích zhruba dva, dva a půl roku vidíme na konkrétní kroky, konkrétní úlohy, které díky tomuto systému jsme schopni opravdu přinést do té praxe a výrazně zjednodušit činnost fungování všech zaměstnavatelů. Nebavím se jenom o zaměstnavatelích v té soukromé sféře, bavíme se o těch veřejných zaměstnavatelích, zaměstnavatelích v té nevládní sféře. Tady všude to může mít poměrně opravdu velký potenciál.

Takže za mě ještě jednou poděkování. Děkuji i za tu kultivovanou debatu, která tady po té trošku včerejší vyhrocenější situaci byla dnes dopoledne. Ještě jednou děkuju moc a budu se těšit na spolupráci v příštím sněmovním období. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní pan senátor. Prosím.

 

Senátor Ondřej Lochman: Děkuji. Jenom pár poznámek k tomu. Jak to bývá, tak diskuse se smrskla na jeden bod toho zákona, který Senát vrací, nebo těch pozměňovacích návrhů. Jednalo se především o zrušení toho stropu 40 milionů cenných papírů. Já bych chtěl říci, že my tam máme šest rozdílných bodů, ať už je to právě zachování benefitů pro zaměstnance, anebo právě - a tam se jednalo o přílepek - u daňového zvýhodnění pro obce, které mají hospodářskou činnost. Je tam taky několik legislativně technických chyb. Ten zákon, který jste poslali do Senátu, odkazoval na různé paragrafy, proto je tam u těch bodů 18 až 21 legislativně technická úprava. To považujeme za důležité. To jsem chtěl zmínit, aby ta diskuse nebyla pouze o jednom bodu. Samozřejmě je zcela legitimní, že každý má politický názor na to, co Senát schválil ze své vlastní iniciativy a co sem posílá. Chtěl jsem nicméně zmínit to, že všechny ty další body, těch pět, které tam jsou, nebo čtyři z těch šesti, jsou především opravy, které souvisí s tím, že v rychlém časovém sledu přišlo do Senátu mnoho zákonů.

A dovolte mi ještě poznámku. Zazněly zde některé výroky, tak pouze za Senát. Zaznělo, že ten postup k těm 40, k tomu zrušení stropu, může být třeba promyšlená past. Já bych chtěl pouze říci, že senátoři v hospodářském výboru a sociálním výboru, kteří projednávali tento tisk, tak v hospodářském výboru tento pozměňovací návrh myslím byl schválen všemi hlasy a na plénu to bylo taky napříč. Je to prostě věcí každého senátora a myslím si, že každý z těch senátorů si rozhoduje, jakým způsobem se k těm návrhům zachová, a není to tak, že bychom tam měli koalice a drželi si takové bloky jako tady. Takže to myslím, že je důležité poznamenat, že to je opravdu vůle každého senátora, jestli ten jednotlivý pozměňovací návrh podpořil, nebo nepodpořil na plénu Senátu.

Žádám tedy za Senát o schválení nebo o podporu té naší vratky, která sem přišla. Považujeme ji především z hlediska legislativně technických úprav a sledu těch zákonů za propracovanější a zpřesněnou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě opět načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Julius Špičák ze zdravotních důvodů nyní od 10.17 dál z dnešního jednání, dále se omlouvá Stanislav Fridrich od 10 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Jiří Hájek od 10.30 hodin z pracovních důvodů.

A nyní přivolám ještě poslední poslankyně a poslance z předsálí.

Vnímám žádost o odhlášení všech, učiním tak. Prosím, opět se přihlaste svými registračními kartami.

My přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Nyní přednesu návrh usnesení.

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, podle sněmovního tisku 926/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 926/7." Mám tady avízo, že je ještě třeba načíst číslo náhradní karty. Posečkáme 10 sekund, jak je tady zvykem, aby mohla být panu poslanci vystavena náhradní karta s příslušným číslem. Je to náhradní karta číslo 16, jedná a hlasuje s ní pan poslanec Ivan Bartoš.

A já nyní mohu zahájit hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 33 se účastnilo 138 hlasujících, pro 114, proti 5. Konstatuji tedy, že toto usnesení, a tím i návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme přijali.

 

Tímto tedy končí projednávání tohoto tisku a i bod číslo 1 našeho dnešního jednání a můžeme přistoupit k dalšímu bodu. Já poděkuji panu ministrovi a pan senátor zůstává, pokud vím.

 

Otevírám bod

Aktualizováno 23. 9. 2025 v 16:51.