Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.50 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Měli bychom se znovu zamyslet, jak jsme četli i na billboardech, ne až tak dávno, zdali my skutečně patříme na ten západ. Protože v minulém volebním období, jestli si to správně pamatuju, ve vedení Sněmovny sedělo sedm lidí, předseda, sedm místopředsedů a on to vlastně nebyl předseda, ona to byla předsedkyně a z těch ostatních tam byly i další ženy. Takže začínalo se... Ze sedmi byly čtyři ženy a potom byly ze sedmi teda tři ženy, takže víceméně by se dalo říct, že to bylo tak nějak v rámci možností, je to lichý číslo sedm, ale prostě bylo to tak nějak fifty fifty.
Teď v těch nominacích žádná jiná žena než Olga Richterová není. Já bych chtěl připomenout, že v naší zemi mají ženy volební právo od počátku minulého století. Pasivní i aktivní. A myslím si, že by bylo fajn, kdyby 50 procent populace bylo reprezentováno ve vedení této instituce v 21. století. Myslím si, že by to bylo jako moc fajn, kdybychom respektovali skutečnost, že prostě chceme patřit na ten západ a že už není 19. století.
Dále bych chtěl zdůraznit, že Piráti jsou čtvrtý nejsilnější klub v této Sněmovně. Piráty volilo více než půl milionu lidí, to znamená, podle poměrného systému, který se tady donedávna respektoval, by těchto půl milionu lidí mělo mít svého zástupce i ve vedení Sněmovny. Logicky. Nechápu, proč by ten půl milionu lidí toho zástupce mít nemělo. A tenhle princip se respektoval tady i v zastoupení ve vedení těch výborů, a to proto, že právě to spravedlivé zastoupení lidí a jejich zástupců je základem poměrné demokracie, i té důvěry veřejnosti v parlament. Prostě by to mělo odpovídat i v těch výborech, v té vůli voličů a počtu hlasů, které jednotlivé strany získaly ve volbách.
Tím se tedy dostávám postupně k té samotné volbě předsedy, protože tam samozřejmě může být nějaké ale. A ten problém začíná v momentě, kdy vybíráme tedy konkrétní osobu na tu pozici. Ta konkrétní osoba je člověk, který by měl být samozřejmě kvalifikovaný pro tu funkci, ale do jisté míry je to určitě i nějaký symbol, to, kdo do té funkce nastoupí. A my bychom si tady měli odpovědět na otázku, zdali skutečně dává smysl do této funkce postavit Tomia Okamuru. Protože přece jenom ta funkce předsedy Sněmovny vyžaduje úctu k ústavě, k legislativě obecně, k respektu a k rovnosti všech občanů a pokoru k těm demokratickým pravidlům. A bohužel musím říct, že Tomio Okamura žádný z těchto principů nezastává, naopak opakovaně šíří nenávist a staví politiku na strachu a rozdělování společnosti.
Proto bylo jeho hnutí dokonce soudem uznáno jako parlamentní fašistické hnutí. Nyní je tady policie, která žádá o jeho vydání, aby bylo možné řádně prošetřit, jestli skutečně spáchal trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob, z čehož je podezřelý. A to velice významné. Tady nejde jenom o to, že to bude mezinárodní ostuda v momentě, kdy bude zvolen Tomio Okamura do čela Sněmovny. Ale jde taky o nějaký signál. Signál vůči občanům této země, že skutečně není možné, aby se papaláši skrývali před spravedlností. Prostě takhle, takto to nejde. My bychom tady měli jít příkladem. Příkladem v tom, že ta pravidla skutečně platí pro všechny stejně, a proto tady ta vznikající koalice imunity je jednoznačně velkou ranou do důvěry občanů v demokracii v naší zemi.
Proto s Piráty odmítáme, aby v čele demokratického parlamentu stál tedy člověk, který záměrně a opakovaně vyzýval k nenávisti, strašil lidi, rozděloval společnost, a aby takovýto člověk reprezentoval ze své pozice rovnou celou Českou republiku. Protože my politici jsme tady proto, abychom demokracii posilovali, a ne relativizovali.
Ještě v jednom bodě bychom si měli říct, že nás bude Tomio Okamura reprezentovat, pokud bude zvolen. A to je ve svém postoji k Rusku, protože přece jenom Tomio Okamura vnáší do veřejné debaty ty ruské narativy. Víme, proč to dělá. Je to z jeho pohledu prostě nějaký marketingový nástroj, ten jeho pohled na politiku je takový hodně komerční, ale některé z těch věcí jsou velice nebezpečné. Jedná se například o ty jeho úvahy o tom, že bychom měli odcházet z NATO, případně i z EU. A já se ptám, je tohle skutečně většinový názor Sněmovny? Je tohle většinový názor v České republice, že máme odcházet z NATO, zejména v dnešní době, kdy tady máme válku za humny? Myslím si, že ne.
Rád bych se ještě vrátil k jedné věci - v těchto dnech se hojně probírá programové prohlášení té vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, kde v podstatě jde o směs populismu a politiky rozdávání dárečků, na které nikdo nedá a nehledá zdroje. A já chápu, že to možná vypadá na první pohled lákavě. Všechno všem, vyšší platy, levnější energie, nulové DPH třeba na léky, zrušení poplatků za Českou televizi, Český rozhlas. Akorát že problém je v tom, že pod tou pomocí lidem, údajnou, se skrývá ve skutečnosti zestátnění nezávislých veřejnoprávních médií, nehorázné zadlužení této země, útok na právní stát a na důvěru v instituce a také nějaké sliby, o kterých ani pan Babiš nevěděl, na to, že by je chtěl vážně plnit. A co naopak v těch prohlášeních úplně chybí, tak je jasné postavení se na stranu napadeného státu, tedy Ukrajiny, protože šetřit na pomoci Ukrajině je krátkozraké a nebezpečné. A zradit spojence není žádné rozpočtové opatření, to je morální selhání a porušení mezinárodních dohod. A bohužel i toto symbolizuje právě Tomio Okamura.
Ostatně to zestátnění veřejnoprávních médií je další kapitolou. Když totiž o financování České televize a Českého rozhlasu budou rozhodovat politici, no tak postupně skončí ta žurnalistika a začíná propaganda. My to můžeme moc dobře vidět na Slovensku nebo v Maďarsku. Já jsem zakládal spolu se starosty Budapešti, Varšavy a Bratislavy Pakt svobodných měst před pár lety. A bylo pro mě naprosto šokující, když jsem zjistil, jak reálně vlastně už nefunguje ta volná demokratická soutěž v Maďarsku, kde skutečně není možné, aby třeba opoziční politik měl nějaký vstup v té jejich státní televizi. Dokonce tam došlo ke kuriózní situaci, že oni původně přislíbili - maďarská televize - že natočí vstup z toho zakládání a podepisování těch oficiálních dokumentů v Budapešti, z toho zakládání Paktu svobodných měst. Ale protože ten jeden z hlavních protagonistů byl Gergely Karácsony, jeden z vůdců opozice, tak nakonec na poslední chvíli a vlastně bez jakéhokoliv informování se to rozhodli nenatočit. Což bylo poměrně překvapení pro Českou televizi, která spoléhala na to, že jim ta maďarská ty záběry poskytne a následně se tedy ukázalo, že je takhle vyšplouchli. A to je skutečně situace, kdy se už nemůžeme bavit o tom, že tam dochází k nějaké svobodné demokratické soutěži v takové zemi. Proto je krajně nevhodné s těmito věcmi hazardovat.
Další věc je, že když hnutí ANO slibuje boj s korupcí, tak po všech těch kauzách jejího šéfa, to je prostě výsměch společnosti. Ty konkrétní kroky v boji s korupcí v programovém prohlášení tedy logicky zcela chybí. Takže většina těch plánů, těch velkohubých plánů na to, jak Andrej Babiš rozdá peníze lidem, není zjevně vůbec opřena o realitu toho, kde chce všechny ty peníze vzít, aniž by Česko zadlužil na další generace dopředu. A já ostatně bych mu za Piráty rád navrhnul, aby vlastně začal primárně u sebe, tedy prostřednictvím paní předsedající. A hlavně u té korupce a střetů zájmů. Ale pokud by to pan Babiš myslel s tou korupcí vážně, tak já se velice těším na jednání s hnutím ANO o tom protikorupčním balíčku, který jsme ostatně s Piráty už nahráli do systému Sněmovny, stejně jako jsme předložili i komplexní opatření na podporu rodin, které pomáhají skutečným lidem a brzy nahrajeme i zákon o urgentním řešení krize bydlení, který může přinést až 200 000 nových domovů. Protože my s Piráty nekrmíme lidi prázdnými sliby, ale férově jim dodáváme to, co jsme slíbili. ***
