Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.10 hodin)
(pokračuje Michal Zuna)
Když politik zpochybňuje nezávislost institucí pokaždé, když mu nejsou po chuti, mělo by to být pro nás všechny velké varování. Je to totiž symptom přímého ohrožení demokracie. A přes to všechno Tomio Okamura znovu a znovu vystupuje jako někdo, kdo si bere právo mluvit za "obyčejné lidi" proti systému. Proti systému, to je klasická extremistická rétorika, která rozděluje společnost. A předseda Sněmovny si takovou rétoriku nemůže dovolit, protože předseda Sněmovny má být předsedou všech poslanců a především všech občanů, tedy i těch, kteří s ním nesouhlasí.
Přátelé, vážené poslankyně, vážení poslanci, možná si říkáte, že jde jen o post předsedy Sněmovny. Ale tento post není formální. Jde o hlas, který bude slyšet každý den. Jde o osobu, která bude reprezentovat naši demokracii navenek i dovnitř. A pokud se této role ujme člověk, který ji svou minulostí a svým stylem politické práce zneuctívá, poškodíme tím pověst celé instituce i samotné České republiky.
Dovolte mi tedy položit tři jednoduché otázky. Chceme, aby čest, důstojnost a symbol české demokracie reprezentoval politik, který staví kariéru na rozdělování společnosti? Chceme, aby předsedou zákonodárného sboru byl člověk, který je obviněn a jehož kampaň soud přirovnal k totalitní propagandě? Chceme, aby tvář české Sněmovny patřila muži, který zpochybňoval utrpení obětí nacismu? Pokud si odpovídáte, že ne, tak prosím dle toho dnes předsedu Poslanecké sněmovny volme.
Vím, že pro mnohé z vás, zejména z hnutí ANO a Motoristů, to dnes není lehké rozhodnutí. Proto se na vás dovolím obrátit, nikoliv apelovat, ale pokorně obrátit, hlasujte v tajné volbě v souladu se svým svědomím, hlasujte v souladu se zkušenostmi z minulého období s osobou Tomia Okamury, a ne pouze v souladu se svou stranickou kartou. Volte nikoliv volbu proti osobě Tomia Okamury, ale volbu pro instituci, která nám byla svěřena, pro Parlament, který má být garantem zákonnosti a morálky, pro Českou republiku, která si zaslouží důstojnost, nikoliv posměch. Každý z nás si teď stoupne za hlasovací plentu s odpovědností, co udělá, a budeme tam sami. Stejně jako se sami potom musíme podívat do zrcadla a upřímně zpovídat své svědomí. A až se sami sebe budeme ptát, co jsme udělali pro dobro naší země, zda jsme našli odvahu postavit se nenávisti, tak já pevně věřím, že se i mezi vámi, poslankyněmi a poslanci nově se formující koalice, najdou tací, kteří odpoví: ano, tu odvahu jsem měl. Chci, aby tato země zůstala slušná, chci, aby nenávist nevyhrála. Věřím, že je nás tu takových většina. Většina, která podpoří i protikandidáta Tomia Okamury, pana poslance Jana Bartoška. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk některých poslanců.)
Předsedající Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Ivan Bartoš, poté pan poslanec Matěj Hlavatý. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové a občané, dneska budeme hlasovat nejenom o tom, kdo povede Poslaneckou sněmovnu v následujícím volebním období, ale budeme hlavně hlasovat o tom, jaké hodnoty my jako Poslanecká sněmovna, nehledě na to, z které kdo z té politické strany byl zvolen, bude reprezentovat. Hlasujeme o tom, zda se předsedou této instituce a třetím nejvyšším ústavním činitelem této země může stát člověk, u kterého v tuto chvíli policie žádá o jeho vydání, aby čelil trestnímu stíhání. Člověk, který by nejradši ohrozil směřování České republiky vystoupením z NATO a Evropské unie, což ještě donedávna ve své volební kampani opakoval, a člověk, který dlouhodobě svoji rétorikou, ale i třeba volebními kampaněmi rozděluje naši společnost.
Já jsem přesvědčen, že funkce předsedy Sněmovny by neměla být takzvaně za úplatu. A jsem přesvědčen, že zastoupení ve vedení orgánů Sněmovny by mělo odpovídat výsledkům voleb. Už z tohoto pohledu bych se chtěl obrátit na vítězné hnutí ANO, aby navrhlo jako nejsilnější strana, která vzešla z voleb, svého kandidáta na předsedu Sněmovny. V roce 2017, pokud se nemýlím, a nevím, jestli to byla v danou chvíli dobrá strategie, ale byl navrhován pan Vondráček. Vznikl zde jakýsi demoblok, jehož Piráti nebyli součástí, protože prostě mechanika volby vedení Sněmovny neumožňovala stranám opozice blokovat pana Vondráčka. On pak prošel nějakou genezí, celou řadu excesů, některé se dokonce staly v tomto sále, když támhle juchal pan Vondráček na tom řečnickém pultíku nebo tedy na tom pultíku za mnou, ale "c'est la vie".
Tahleta situace je výrazně jiná. My budeme volit předsedu Sněmovny a kandidátem, který v tuto chvíli deklaruje podporu u všech stran, které hodlají vytvořit budoucí vládu, je právě Tomio Okamura. Já nemám nejmenší pochybnosti, že by pan Tomio Okamura fakticky zvládl předsedat jednání Sněmovny. Ono ve finále máme zde jednací řád, který se sice dá různě dezinterpretovat, dá se trošku natahovat, tu někomu přisypat trochu času a podobně, ale fakticky by to zvládl. V tom asi problém není. Problém je v tom, že předseda Poslanecké sněmovny či předsedkyně zastupuje celou Českou republiku navenek i dovnitř. Má být proto nejen garantem nestrannosti, z čehož by odpovídala kompetence řídit tuto Sněmovnu férově, ale důstojnosti a ústavnosti fungování této instituce. A takovouhle roli skutečně nemůže vykonávat člověk, který by svým jednáním, rétorikou, principy, které on zastává, prakticky popíral to, na čem demokratická politika stojí. To dělá Tomio Okamura už roky, to dělal v minulém volebním období i zde ve Sněmovně. Tomio Okamura totiž, a je to nástroj tohoto typu politiků, opakovaně a vědomě překračuje hranice té demokratické diskuse a bohužel, a to si myslím, že je další věc, která je velmi bolestná, i hranice lidské slušnosti.
Nedávno o jeho vydání k trestnímu stíhání požádala Policie České republiky. Ta pana Okamuru podezřívá ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování práv a svobod a v souvislosti se šířením billboardů, které mají rasistický a xenofobní podtext. To není nějaký drobný přestupek, pokud se to třeba i někdo snaží bagatelizovat, to je vážná věc. V případě toho... Je to trestný čin, pokud by to takto bylo vyhodnoceno, to je útok na základní principy rovnosti, důstojnosti, ale třeba i tlak na diskriminaci či její zavedení, a to chrání například Listina základních práv a svobod i naše Ústava, tedy základní ústavní rámec, který říká, že všechny orgány státu, tedy Poslanecká sněmovna, její předseda, my všichni tady, musí chránit práva a svobody všech lidí.
Někteří dnes, ostatní z nás v pondělí, slibovali ve svém poslaneckém slibu právě to, že budeme ctít Ústavu, budeme jednat v zájmu všech lidí této země. Předpokládám tedy, že by takto měl historicky teď i do budoucna činit budoucí zvolený předseda nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny. Pan Okamura je zároveň předsedou politického subjektu, který je možné, a já jsem viděl několikrát i debaty zástupců SPD, dle pravomocného rozsudku označit jako parlamentní fašistické hnutí. Protože občas v televizních debatách má někdo tendence tvrdit, že toto není pravda, ta judikatura, nebo ten rozsudek vznikl ve sporu časopis Respekt (Ukazuje materiál.), kdy Tomio Okamura žaloval Respekt právě kvůli tomu vyjádření, kde SPD bylo označeno za parlamentní fašistické hnutí, a myslím si, že to bylo v roce 2023. ***
