(pokračuje Jan Skopeček)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 25/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Upozorňuju, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan a já ho poprosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Ještě jednou dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vzhledem k času a i předběžné dohodě mezi kluby se to pokusím vzít velmi rychle.

Daný návrh novely zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a souvisejících změnových zákonů - jaké důvody vedou k tomu, že se chystáme část systému eSbírka odložit? Ten projekt přesahuje už několik volebních období. Něco se v rámci dlouhodobých problémů, které ho provázejí od samotného vzniku, podařilo. Funguje eSbírka od 1. ledna 2024. Pracovali jsme i na samotné eLegislativě. V současné době fungují vyhlášky. A od 15. ledna letošního roku jsou tvořena v daném systému i nařízení.

Zákony, ústavní zákony, zákon o opatření Senátu, nálezy Ústavního soudu mají být dle platné právní úpravy vyhlašovány v systémech eLegislativa a eSbírka od 15. ledna 2026. Současně prozatím platí pravidlo, že návrhy zákonů, které nebudou předloženy do 15. ledna 2026 Poslanecké sněmovně, budou muset být překlopeny do systému eLegislativa.

Ten systém stále vykazuje řadu chyb. Stále není tak efektivní, jak by si tvůrci, dodavatelé i Ministerstvo vnitra představovali. Jsou chyby se stabilitou systému. Dílčí problémy se objevují i při samotném zpracování návrhů. Po dohodě s poslaneckými kluby vznikající vládní koalice přicházíme se změnami, které umožní zlepšení funkcí eLegislativy a vyřešení systémových problémů, vytváří na to časový prostor. Nejde o odklad systému jako celku. To koneckonců ani podmínky jeho tvorby v této chvíli neumožňují. Ale jde o zodpovědný přístup zavádění do praxe.

O rok, tedy na 15. ledna 2027, se posouvá příprava a projednání návrhů zákonů v systému eLegislativa, avšak pouze pro novely zákonů, které jsou logicky náročnější a je jich podstatně větší množství, než je při tvorbě kompletně nových zákonů. Nové zákony budou v novém systému eLegislativy kompletně projednávány již od 15. ledna 2026, což nám umožňuje to, že dodržíme dotační podmínky pro rozvoj tohoto systému.

Trvale bude vypuštěn zákon o státním rozpočtu z režimu eLegislativy, a to s ohledem na velmi specifickou povahu jeho projednávání i na jeho zcela odlišnou strukturu. Zákon o státním rozpočtu včetně jeho případných novel bude tedy projednáván stejným způsobem, jako tomu bylo doposud.

V neposlední řadě se upravuje způsob dalšího projednávání návrhů, které budou rozpracovány v okamžiku spuštění eLegislativy do ostrého provozu. Projednávání těchto rozpracovaných návrhů bude dokončeno podle stávající právní úpravy, tedy bez využití systému eLegislativa. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Jenom poprosím, děkuju, pane ministře, jenom poprosím, abychom se utišili v sále. Fakt to není příjemný do toho mluvit. Některé poslankyně z hnutí ANO si stěžují, že neslyší, a to by bylo při tak důležitém bodě určitě škoda.

Poprosím zpravodaje, kterým je pro prvé čtení pan poslanec Radek Vondráček.

Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než přednesu kratší verzi zprávy zpravodaje, tak jsem si nemohl odpustit, abych citoval kousek z důvodové zprávy, kde se píše: "Z dosavadních zkušeností, které podpořilo i říjnové představení systému eLegislativa na půdě Parlamentu České republiky, vyplývá, že systém eLegislativa není v současné době plně robustní, a proto by se mělo při jeho povinném používání postupovat s maximální opatrností." Gratuluji autorovi této věty k tomu, jak to dokázal naformulovat. Situace je taková, že ten systém eLegislativy zvláště u uživatelů v současné době vzbuzuje odpor a tvrdí, že v podstatě za této situace není prakticky využitelný. Jsem přesvědčený, že naprostá většina, ne, všichni, kteří zde sedíte, byste měli opravdu problém v tomto systému fungovat a vkládat jednotlivé návrhy. Systém eLegislativa potom tady vyloženě se uvádí v té důvodové zprávě, že systém eLegislativa převede vyznačené změny v textu návrhu novely právního předpisu a tento proces je někdy spojen se situacemi, kdy systém eLegislativa vytváří formulace, které nejsou zcela vhodné, a je tedy žádoucí tuto nedokonalost systému odstranit. To je tedy z hlediska uživatelského.

Další krásná věta je, že zároveň bylo ze strany uživatelů i správce systému identifikováno 349 rozvojových požadavků s různou mírou priorit a závažnosti. Dosud bylo realizováno 47 nejdůležitějších z nich. Tempo realizace je odvislé od smluvních limitů, finančních možností správce systému, kapacit na straně zadavatele a dodavatele a v neposlední řadě prioritizace jednotlivých požadavků.

Já tedy navážu na pana ministra a řeknu, že tento systém v současné době není připraven k praktickému spuštění. A jestliže bylo vypořádáno 47 připomínek z 349 - a to je teď důležité - je vysoce pravděpodobné při stávajícím tempu, že jestliže odložíme jeho plné využívání o rok, tak ani to nebude stačit na vypořádání všech těch rozvojových požadavků. A možná se tady nescházíme naposledy a budeme muset nějakým způsobem tu věc řešit. To už připadne nové vládě.

Teď krátce k tomu zpravodajskému textu. Předkládaný návrh zákona v zásadě upravuje dvě záležitosti, obě se týkají eLegislativy, tedy elektronického systému tvorby právních předpisů vytvářeného přibližně od roku 2015 v gesci Ministerstva vnitra společností Asseco. Vláda navrhuje, aby se při tvorbě a projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu a jeho novel nepoužíval systém eLegislativa. Návrh - to je taky signifikantní - státní rozpočet bude mít trvalou výjimku, protože se zjistilo, že v tomto systému státní rozpočet není projednatelný, takže software by měl a systém by měl být něčím, co vám pomáhá, součinit ten proces transparentním, pro uživatele, řekněme přívětivým. Opak je pravdou. Přesný opak se nám podařil od roku 2015.

Já ještě mám k tomu třetí pilíř námitek, a to je kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu 24/04, ze kterého vám ocituji jenom něco ze strany dva, která se nazývá Základní fakta: Původní výše nákladů měla být 482 milionů, celková výše plánovaných nákladů v současné době je 903 milionů a objem peněžních prostředků, které Ministerstvo vnitra na realizaci vynaložilo do 30. 6. 2024, je 725 milionů. Nejvyšší kontrolní úřad pak dále ale pokračuje a konstatuje, že 108,5 milionu korun vynaložilo Ministerstvo vnitra nehospodárně a 581 milionů korun vynaložilo Ministerstvo vnitra neoprávněně a v důsledku porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. My se tedy nacházíme v situaci před koncem roku 2025 a musíme reagovat na stávající situaci.

Podle navrhované úpravy má být projednávání návrhů zákonů v zásadě takové, že návrhy zákonů předložené do mezirezortního připomínkového řízení vládě nebo Poslanecké sněmovně do 14. ledna 2026 mají být projednávány podle dosavadních postupů. Od 15. ledna příštího roku má dojít k takzvanému hybridnímu modelu, kdy návrhy zákonů, které nebudou obsahovat žádnou novelu zákona, což je naprosté minimum, budou trvale projednávány již podle eLegislativy. Návrhy zákonů, které naopak budou obsahovat novelu nebo novely zákonů, budou od 15. ledna příštího roku do 14. ledna 2027 projednávány podle dosavadních postupů.

V příštím roce a v některých případech i v následujících letech tak může dojít k tomu, že na jedné schůzi Poslanecké sněmovny budou projednávány návrhy zákonů takzvaně postaru a současně i návrhy zákonů projednávány již podle eLegislativy. Vzhledem k tomu, že návrhy zákonů bez novel jsou velmi ojedinělé, jak jsem už říkal, a jedná se za celé volební období o několik, o jednotky takových zákonů, bude jednání Poslanecké sněmovny v podstatě ojedinělé a budeme jednat takzvaně postaru. Vedle toho pak samozřejmě existují návrhy zákonů, které vedle vlastní úpravy bez novel je zároveň třeba podání takzvaného změnového zákona obsahujícího zpravidla celou řadu novel jiných zákonů. V takovém případě, a na to upozorňuje naše legislativa, by měl být vlastní zákon projednáván podle eLegislativy a změnový zákon podle dosavadních postupů, postaru. Jednalo by se však o velmi komplikovaný postup, který by nepochybně přinášel celou řadu problémů, a z toho důvodu by bylo potřebné, aby všichni oprávnění navrhovatelé zákonů nepředkládali takovéto úpravy zvlášť ve dvou samostatných sněmovních tiscích. To je reakce na paní kolegyni Válkovou. Tím by došlo k tomu, že by se takový návrh zákona projednával pouze v jednom systému, a to podle dosavadních postupů.

Teďka závěr zpravodajské zprávy. Důvodem pro další částečný odklad je, že systém eLegislativa stále není doladěn k řádnému využití ve Sněmovně a v Senátu. Testování systému stále probíhá. Ti, kteří se o systém z vás zajímají, jistě vědí, že k tomuto systému uplatňovali a uplatňují celou řadu výhrad kanceláře Sněmovny i Senátu. Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny ve zmíněném vyjádření doporučoval, nebo to, které vám bylo rozesláno, doporučoval odklad, a to na jeden rok nebo o dva roky.

Vláda nicméně argumentuje významnými finančními dopady případného dalšího odkladu a z tohoto důvodu navrhuje řešení, které je poměrně složité, ale podle vlády v demisi funkční. Já na to odpovídám: No, uvidíme. Na základě výše uvedeného doporučuji nicméně, protože jsme v situaci, v jaké jsme, a musíme tu situaci řešit, tak já doporučuji předložený návrh zákona schválit, a to již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Chtěl bych se také tímto přihlásit do podrobné rozpravy, pane místopředsedo, abych přednesl legislativně technické opravy, které by se týkaly pouze formulace přechodných ustanovení části druhé čl. II. Já vám děkuji za pozornost.

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené tři poslance. Jako první vystoupí paní poslankyně Helena Válková a připraví se paní poslankyně Barbora Rázga. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Já vám děkuji, pane předsedo. (Hluk v sále.) Já jsem také slíbila, že vzhledem k pozdní večerní hodině budu stručná, ale já se budu snažit převést to, co teď projednáváme, do lidské řeči, aby třeba i ti posluchači, kteří nás sledují a jsou překvapeni, že už jsme se dopracovali tak daleko a schválili jsme usnesení ke státnímu rozpočtu, tak, aby tomu porozuměli. Ale asi tedy posluchači neporozumí, protože mě neslyší, pane předsedo.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano.

Já vás prosím o klid v jednacím sále, aby byla paní poslankyně slyšet!

Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Jsem ráda, že pan ministr Rakušan tady je, protože budu mít na něj několik otázek.

Takže my jsme všichni před nedávnem dostali v docela obtížných kampaních mandát. Já si ho velmi vážím a děkuju všem, kteří mně umožnili, abych tedy stála za tím řečnickým pultíkem. Ale milí spoluobčané a spoluobčanky, to, co tady teď projednáváme, nám náš mandát může výrazně, ale výrazně omezit, protože budeme v podstatě omezeni ve svých legislativních aktivitách a odkázáni na pomoc těch, kteří nám prostřednictvím, jak tady říkal už zpravodaj, velmi nedokonalého, velmi chybového - a teď přijde otázka na pana ministra Rakušana - a částečně i nefunkčního systému, tak budeme nuceni dávat svoje legislativní návrhy, aniž bychom věděli, jestli je systém vůbec přijme. Čili my se stáváme, to tak je, otroky systému. Ne my, abychom měli nástroj, který nám usnadní naši legislativní práci a výkon mandátu, který jsme dostali od občanů, ale bude to někdo, kdo v pozadí nám připravil systém, který je velmi nefunkční.

Já vám to řeknu na jednom konkrétním příkladu. Já bych třeba velmi ráda v tomto volebním období využila možnosti, které budeme mít a které nevyužil pan ministr Blažek, pan exministr Blažek a nemohla teda využít ani současná ministryně spravedlnosti v demisi paní Decroix, protože samozřejmě neměla pro to časový prostor, připravit nový trestní řád, protože už je stokrát novelizovaný.

Pane ministře Rakušane, jak to máme udělat? Já, když jsem si to prostudovala, tak já připravím nový zákon, trestní řád. Ten poběží podle nefunkční legislativy, eLegislativy, chybové, na kterou upozorňuje i Nejvyšší kontrolní úřad. A změnový zákon, protože logicky budu potřebovat v souvislosti s novým trestním řádem změnit i všechny související právní předpisy, takže to je takzvaný změnový zákon, jak o tom hovořil můj kolega pan poslanec Vondráček, vaším prostřednictvím, pane předsedo, tak ten budu muset měnit podle starého systému.

Je to normální? Není. Bude to fungovat? Nebude. Je tam vysoké riziko chybovosti? Je. Nutíte nás, abychom přijmuli tento zákon? Nutíte. A proč? Protože bychom platili a museli bychom vracet do rozpočtu nevím, stovky milionů.

Já si teď kladu otázku a nechci přijímat odpovědnost. Zpravodaj to tady jasně řekl. Jsme nuceni tou situací bohužel odsouhlasit. Já teda pro to ruku nemůžu zvednout, protože já mám opravdu obavu o to, že nebudu moci vykonávat to, co si myslím, že umím, legislativní činnost, že to je pro mě překážka a brzda. Čili většina asi z nás, těch možná v uvozovkách nebo bez uvozovek, jak chcete, rozumnějších, zvedne ruku. Výsledek bude a s tím výsledkem se brzy budeme potýkat, že budeme více času věnovat formě nežli obsahu.

Já jsem slíbila, že nebudu dlouho hovořit. Je škoda, že to, co tady legislativa a já jí za to chci na tomto místě velmi poděkovat, naše sněmovní, připravila jako variantu jedna i variantu dvě, tak řekněme tu skromnější, že by se komplet odložila účinnost toho systému jak ve vztahu k novým zákonům, tak ve vztahu ke změnovým zákonům, k novelizacím, o jeden rok. Takže tento způsob řešení byl zavržený.

Já to i chápu, my jsme o tom hovořili na klubu, že ta rizika s návratností finančních prostředků, které byly i podle Nejvyššího kontrolního úřadu částečně, ale ne částečně, hodně vyplýtvány v průběhu té doby, takže je to určité riziko, které si nechcete vzít na svou odpovědnost. Na druhé straně jsem měla ten ne pocit, ale to bylo přímo nutkání a přesvědčení, že je správně, abychom si tady vyložili karty na stůl. Budeme pracovat s nefunkčním systémem, který v případě, že budeme navrhovat nový zákon, který bude současně novelizovat řadu souvisejících právních předpisů, což jsem demonstrovala na tom příkladu trestního řádu, nebude fungovat, anebo bude fungovat velmi špatně.

Jak to budeme řešit? Já jsem na to otázku ani od legislativy nedostala. Budeme jenom doufat, že se v mezidobí podaří expertům alespoň ty nejzásadnější problémy odstranit.

Jinak tady mám samozřejmě připravený projev k těm jednotlivým partiím toho zákona, ale myslím, že je to zbytečné, protože zásadně ten návrh je velmi, velmi problematický. Hlavně co do dopadů na legislativní činnost nás poslanců. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo teďka dostane pan poslanec Ivan Bartoš, prosím.

Přečtu tři omluvy mezitím: paní poslankyně Němečková Crkvenjaš Zdenka od 22 hodin z rodinných důvodů, paní poslankyně Šichtařová Markéta od 22.20 ze zdravotních důvodů se omlouvá a pan ministr Marian Jurečka od 22.10. z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já také vystoupím pouze krátce. Já jsem rád, že paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO vlastně záhy po tom, co začala fungovat Sněmovna, svolala jednání stran, které mají zastoupení ve Sněmovně, abychom se nějakým způsobem dohodli, jak vyřešíme tu svízelnou situaci týkající se eSbírky.

Asi si někteří z vás, kteří už tady sedí některé volební období, nebo co se účastnili vlády, pamatují, jaká byla situace na Ministerstvu práce a sociálních věcí s dávkovým systémem, že každý nastupující ministr řešil, který jeho náměstek buďto podepíše podporu smlouvy na trvání využívání toho starého systému, anebo bude pokračovat ve vývoji nového dávkového systému, jehož dodání je v nedohlednu.

Myslím si, že to byl Marian Jurečka, který nakonec se teda rozhodl, že ten projekt nebude dál rozvíjet, byť se v tom utopilo neskutečné množství peněz. A já mám takový pocit, že příklad eSbírky, což, pokud se nemýlím, byl takový projekt vysněný tenkrát pana náměstka Mlsny, dneska šéfa Antimonopolního úřadu, a datujeme ho do nějakých let 2018 možná ještě dříve 2019, kdy se vlastně odsoutěžila ta zakázka, má aspoň z tohoto pohledu poměrně podobnou trajektorii.

Ten systém se skládá ze dvou částí. První je ta eSbírka. Jestli používáte, a řada z nás tento nástroj používá dlouhodobě, zákony pro lidi, kde vlastně se můžete podívat zadarmo v dodaném systému na zákony, jak vypadaly, jak se změní, jaké je jejich poslední znění, vyhledávat a podobně, tak tenhle ten systém eSbírka, který byl dodán a spuštěn 1. 1. 2024, pokud se nemýlím, a v zákoně byla podmínka, že všechny zákony schválené od toho roku nejsou platné, pokud nejsou publikovány v eSbírce. My jsme se dostali do takové svízelné situace, zejména když byl třeba schválen zákon o eDokladech. Paní Bára tady na mě, prostřednictvím pana předsedajícího, kroutí, jestli jsem si spletl rok a byl jsem o rok dřív, 2023...

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás hlavně požádám o klid - omlouvám se, pane poslanče - protože už není vůbec slyšet. Tak prosím o klid!

Poslanec Ivan Bartoš: Já si pamatuju, když jsme se dostali do té situace, že jsme potřebovali, aby byly zapsány zákony, protože měla nabývat jejich platnost třeba tři měsíce od jejich schválení. A měli jsme takový problém, že v té sbírce nešlo ty zákony odpublikovat. Dobře. Našli jsme cestu díky i dodavateli a Digitální informační agentuře, importovaly se tam .pdf bez metadat, splnili jsme zákonnou povinnost a ty zákony se v té eSbírce publikují. Samozřejmě ta část vnitřní, která je značně komplexnější a měla být spuštěna v ten určitý datum již v nějakém svém náběhu, byla postupně odložena.

Musím říct - a já se vlastně v tomhletom ani moc nedivím stávajícímu ministru Vítovi Rakušanovi, protože když ten systém přebíral po panu ministru Hamáčkovi, jestli se nemýlím, nebo po kom to bylo, tak to byl takový danajský dar. Podobně jako na Ministerstvu práce a sociálních věcí právě vývoj onoho dávkového systému anebo udržovací práce na systému ADIS na Ministerstvu financí.

Já si troufnu říct, že projekt eSbírka se pomalu - nebo eSeL (?), tedy eSbírka a eLegislativa - pomalu dostává do té skupinky šampionů nejdéle trvajících digitálních projektů v České republice. Když se podíváme na ten rok 2019, kde si myslím, že byla vysoutěžena první díla, a jak se to u nás stále vyvíjelo: odklady v roce 2022, 2023, 2024 a nyní, tak už jsme roztaženi oproti té první slíbené dodávce ve zpoždění asi o čtyři roky a ta původní zakázka, která na něj byla vysoutěžena, což bylo kolem toho roku 2019, hodnotila celkové náklady toho projektu na 800 milionů korun. A během toho vývoje tam naskakovaly vlastně další částky, relativně malé z pohledu celého toho dodání, 80 milionů, 162 milionů, až se dodávka té eSbírky dostala na miliardu, trochu přes miliardu. A v roce 2025 v červenci byl vlastně na vládě požadavek o navýšení rozpočtu tohoto projektu. A samozřejmě, jak se ten projekt táhne a cena peněz klesá, počítáme-li ještě kumulovanou asi 30procentní inflaci, a od roku 2019 je to, pokud se nemýlím, nějakých asi 49 procent akumulovaná inflace, tak samozřejmě za ty peníze, za které ta zakázka byla vysoutěžena, už se ten projekt pravděpodobně dokončit nedá. Takže v tuto chvíli je na stole požadavek, který měl tedy mířit pouze na úpravu toho uživatelského rozhraní, ale jak je vidět, tak v tom systému je potřeba dodělat ještě spoustu dalších věcí. A byl tam tedy požadavek na tu půlmiliardu. A my bychom si měli uvědomit, pokud tedy, a my podpoříme vlastně ten návrh, respektive nebudeme vetovat návrh v devadesátce, tak že by to chtělo, aby to prodloužení bylo poslední. A je potřeba si uvědomit, že ta částka, která byla deklarovaná, že pravděpodobně ještě bude potřeba, se bude muset následně najít v rozpočtu Ministerstva vnitra. Pravděpodobně, pokud se dostáváme do dalšího roku, byť teď ta inflace není tak raketová, jako byla v těch posledních, řekněme, už teď ten poslední rok a půl ne, ale v těch předchozích letech, tak stále vlastně se ten projekt bude prodražovat už jen tím, jak ho budeme odkládat v čase.

Já bych byl nerad, abychom tady za rok byli znovu. Paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Táňa Malá navrhovala dokonce ten odklad delší, ale pak jsme se tak nějak jako kolektivně zástupci politických stran shodli, že jakmile sundáte nohu z pedálu, nebo respektive to datum protáhnete, tak pravděpodobně ten projekt bude mít zase nějaké problémy někdy přibližně za ten rok a budou zde požadavky na další peníze.

Já jsem proto rád, že jsme udělali tu kompromisní dohodu, prodloužíme to na rok a je potřeba si uvědomit, že tento projekt, ať už nakonec budoucí vláda, myslím, že to je pan Metnar, který je nominován na ministra vnitra, tak přebírá projekt, který má tyto zásadní nedostatky a pravděpodobně bude vyžadovat finanční zdroje v řádech stovek milionů na jeho dokončení.

Možná poslední reakce na paní ministryni Válkovou. Ten projekt samozřejmě zkonzumoval nějaké peníze z Národního plánu obnovy - prostřednictvím pana předsedajícího - a pravděpodobně zkonzumoval nějaké peníze nemalé z Národního plánu obnovy. Nicméně já jsem podobnou věc řešil právě v digitalizaci stavebního řízení, kde už mi bylo řečeno, že odklad možný není. Ale u tohoto projektu já věřím, že právě spuštění, které bude mít, a to v tom návrhu je, využívání už těch - komplet nově vznikající zákony a já věřím, že nějaké takové budou, vlastně splňuje podmínky nasazení toho projektu a ty finance by neměly být ohroženy. Tedy nemyslím si, že bychom riskovali ztrátu těch peněz. Samozřejmě se může stát, že je bude sanovat státní rozpočet, ale v takovém případě jsou ty peníze z Národního plánu obnovy pouze přealokovány na jiné projekty, které se realizují. Takže tady v tomhletom ohledu já bych asi neměl ty obavy, které zde byly zmíněny. Myslím si, že stav toho projektu, byť je žalostný vzhledem k tomu, jaká byla ambice, tak v tomhletom bych tu obavu neměl, že by vedlo k nějakému ohrožení třeba plnění nějakého milníku.

Tolik za mě a věřím, že se s tímhletím tiskem vypořádáme rychle a nebudeme tady za rok, těsně před koncem nového roku, řešit další roční odklad s nějakým požadavkem: a ještě ale musíte přisypat 500, 600 milionů korun. To si myslím, že by nebylo v zájmu nikoho, ani tvůrců legislativy, ale ani ztransparentnění celého toho procesu, protože ten hlavní cíl byl mít digitální stopu od tvorby zákonů, kdo ty zákony navrhuje, jakým způsobem se mění, kdo pro ně lobboval, a podobně. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já se podívám, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, jestli má někdo zájem o závěrečné slovo? Ano. Pan ministr Rakušan, prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Je to nevděčná úloha mít závěrečné slovo, když všichni chtějí, aby to skončilo už teď hned a okamžitě, tak já se pokusím být rychlý. Jenom faktograficky, a to není nijak konfliktně, jak to s tímhle projektem bylo.

V roce 2015 byl vytvořen, projekčně vznikl. V roce 2017 byl vysoutěžen. V roce 2018 byla uzavřena smlouva a harmonogram, ten původní, říkal, že má být v roce 2020 dokončen. V roce 2021 jsem nastoupil na ministerstvo. Na daném projektu bylo v té době utraceno 350 milionů korun a k dokončení mu chybělo tak 80 procent. Takže já tady jenom mluvím o tom, že nerealistický nebyl jenom harmonogram vzniku toho projektu, ale nerealistický byl i ten časový odhad. NKÚ má samozřejmě nárok na svůj právní názor. Všechny dodatky, které byly uzavírány, prošly jak interním auditem, tak externím auditem tří právních kanceláří. Co se týká původního harmonogramu, ministr Hamáček přislíbil, že začne projekt fungovat v lednu 2021. V prosinci 2021 byla hotová třetina.

Fungování v eLegislativě. Bavili jste se o 300 rozvojových žádostech. Je to pravda. Celkově v tom systému jsou, ale 100 z nich se týká Poslanecké sněmovny a Senátu, 200 z nich se týká úplně jiných odlišností; eLegislativa jako taková, jako systém, určitě potřebná je, ale my nezastíráme to, že ten problém (systém?) je špatně naprojektovaný, ten problém (systém?) měl řadu chyb, byla tam řada nedostatků a nejasností ve smlouvě, byla řada sporů se samotným dodavatelem a v současné době ten odklad skutečně považujeme za rozumný. Plníme milník novými zákony a zároveň dáváme možnost k tomu, aby ten systém byl dál rozvinut.

Co se týká těch nových zákonů, jak zmínila i paní poslankyně Válková. V této chvíli bude projednáván každý pozměňovací návrh, to znamená, změnové zákony postaru, ty nové zákony jako takové budou tvořeny v eLegislativě, existuje tam i funkce importu ze systému Word tak, aby případně byly eliminovány všechny problémy ten první rok. Takže nemusíme mít strach, nestrašme nikoho, nic takového se rozhodně nestane, že zastavíme legislativní proces.

Tolik asi ode mě a děkuji vám za pozornost, za podporu návrhu zákona.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 25, tak aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení." Já ještě radši zagonguju. Přistoupíme k hlasování. Myslím, že jsme teď v dostatečném počtu a je to takové konsensuální hlasování. (Žádost z pléna o odhlášení.) Odhlášení? Tak já vás všechny odhlásím. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

Zahájím hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 173 poslanců, pro 169, proti žádný. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

Zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášeného zpravodaje pana poslance Radka Vondráčka. Prosím, máte slovo, Radku.

Poslanec Radek Vondráček: Já bych jenom načetl to usnesení, které jsem tam nechal. (Pobavení v sále. Poslanec Vondráček se vrací do lavice pro usnesení.) Tak děkuju. Nezbývá nic jiného, než abych přečetl celý text, protože ten pozměňovací návrh vlastně bude předložen ústně, ale není to dlouhé.

Takže ten pozměňovací návrh zní: Čl. II zní: "v zákoně č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 177/2002 Sb., zákona č. 346/2023 Sb. a zákona č. 196/2024 Sb." Čl. XV včetně nadpisu zní: "Čl. XV Přechodná ustanovení I. předkládá-li se Poslanecké sněmovně návrh zákona, k jehož tvorbě se v souladu se zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, nepoužil elektronický systém tvorby právních předpisů, použije se ustanovení § 120b zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění účinném ke dni 14. ledna 2026; II. při projednávání návrhu zákona, k jehož tvorbě se v souladu se zákonem č. 222/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nepoužil elektronický systém tvorby právních předpisů, se postupuje podle zákona č. 90/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona." To je celý pozměňovací návrh. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Podívám se, jestli se někdo ještě další hlásí do podrobné rozpravy. Hlásíte se? Ne, nikoho nevidím, takže podrobnou rozpravu končím.

Zeptám se, jestli je zájem ještě jednou o závěrečné slovo? Nikoho nevidím.

Přistoupíme k hlasování o přednesených návrzích, což je přednesený návrh tady pana zpravodaje Radka Vondráčka.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 176 poslanců, pro 172, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat.

Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv" - tady mám dvakrát ve znění pozdějších předpisů "a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 25, ve znění schválených úprav."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 176 poslanců, pro 172, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Projednávání končí.

Přistoupíme k dalšímu bodu, což je

Aktualizováno 29. 11. 2025 v 0:51.