Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Já jsem překvapený, kolik vlastně poslanců, třeba i nových stran, tento pohled na rozpočet přijalo. I v domácnosti totiž utrácíme jen to, na co máme příjmy, a limit deficitu daný zákonem o rozpočtové odpovědnosti s několika striktně vymezenými výjimkami nám říkají ten limit, kolik stát může utratit a tady platí jedno pravidlo. Peníze jsou totiž jenom jedny. Půjde-li někam více peněz, logicky musí někam méně. A k tomu slouží druhé čtení. Ale jedna debata se tady nevede, a proto já jsem se přihlásil. Nevede se tady debata, ta základní, o tom, jak rozpočet ovlivní vývoj naší ekonomiky. Rozpočet totiž není jenom finanční plán, účetní plán a bilance. Je to jeden z nejdůležitějších nástrojů fiskální politiky. A právě dneska v prvním čtení bychom se měli ptát, jak tento rozpočet ovlivní právě fiskální hospodářskou politiku státu a do jaké ekonomické situace je zasazen. Je totiž nepopiratelným faktem, že máme jeden z nejvyšších ekonomických růstů v Evropě, ekonomika roste aktuálně o 2,7 procenta HDP a blíží se ke svému potenciálu. Inflace se blíží ke svému inflačnímu cíli, tempo zadlužování veřejných rozpočtů se dostalo na dva procentní body a my vlastně stojíme před otázkou, jestli je ospraveditelné v době ekonomického růstu zvyšovat tempo zadlužování, mít expanzivní fiskální politiku.

Právě výzvy o tom, co v rozpočtu chybí, že chybí 95 miliard, možná více, a ten tlak na zvýšení deficitu je tlak na expanzivní fiskální politiku. Přičteme-li sliby nastupující vlády, tak se jedná o navýšení o další desítky až stovky miliard na dluh a neznamená to nic jiného než plán na zalévání ekonomiky vrtulníkovými penězi na dluh. A jaký je důsledek takovéhoto zalévání ekonomiky na dluh? Opět vytváření ekonomické nerovnováhy proinflačním tlakem, na který buď bude reagovat centrální banka přísnější měnovou politikou, aby tento tlak vyrovnala, což půjde ve finále proti růstu ekonomiky, anebo (nesrozumitelné) druhá možnost zvýšenou inflací v budoucnu. Mít expanzivní fiskální politiku na dluh v době ekonomického růstu je ekonomický nesmysl. Představa, která je nám tady předkládána, veřejnosti předkládána, že nám náš budoucí růst zaplatí dnešní výdaje, je chybný recept. Já jsem chtěl na toto upozornit, abyste se, vážená nová koalice, nad tímto zamysleli, jaký má důsledek vůbec hospodářská politika do ekonomického růstu. Děkuji za pozornost. (Potlesk ministra Baxy.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Činčila Benjamin.

Poprosím zase, abychom se v sále zklidnili, aby pan poslanec mohl vystoupit.

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Už je to poměrně dlouho, co tady naposledy mluvila zřejmě budoucí ministryně financí paní Alena Schillerová, a já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího poprosit jak paní poslankyni Schillerovou, tak nové členy budoucí vlády zřejmě, aby přestali strašit lidi. Přestali strašit lidi s tím, že nebude na důchody, že nebude na rodinné dávky, a tak dále, že na to nejsou prostředky ve státním rozpočtu. Už je po volbách, tak nechme téhle předvolební rétoriky a myslím si, že to dobře zaznívalo už na dvou rozpočtových výborech od nezávislých odborníků z Národní rozpočtové rady vlády, že vyšší desítky miliard tam v tom rozpočtu nechybí, nikdo to nepotvrzuje, naopak Národní rozpočtová rada vlády potvrzuje, že dané miliardy v rozpočtu nechybí. Tady během dopoledne zaznívalo, že finance státu mají být transparentní. Mají být nejenom transparentní, ale mají být také hlavně odpovědné a odcházející vláda přišla s nejvyšším možným schodkem státního rozpočtu, tedy s odpovědným rozpočtem. Máte pravdu v tom, že by nebylo jednoduché s takovým rozpočtem hospodařit. Ono hospodařit odpovědně není nikdy jednoduché, nicméně není to jednoduché, ale bylo by to možné. Já vás tedy budoucí vládo nevyzývám k ničemu jinému než k tomu, abyste neschválili navržený schodek státního rozpočtu, ten nejvyšší možný, a pak si ho můžete upravit podle vašich priorit tak, jak to máte připravené, ledaže se odpovědně chovat nechcete a ten koktejl veřejných financí tak, jak to tady nazvala, prostřednictvím pana předsedajícího, budoucí ministryně financí paní Alena Schillerová, chcete udělat takový dryák, že to rozvrátí veřejné finance z České republiky. Prosím, postavte se k tomu čelem nastupující vládo, a hlasujte buď pro navržený schodek státního rozpočtu, anebo si připravte rozpočet vlastní, ale nevymlouvejte se už od první minuty, protože z toho vyplývá snad jenom jediná věc. Že nastupující vláda jde proti budoucím generacím, proti nám mladším, s tím, že nám bude tu budoucnost zadlužovat. Děkuju vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní by měl vystoupit pan poslanec Pospíšil, není přítomen. A pan poslanec Ivan Bartoš? Pan poslanec Bartoš je přihlášen a poprosím, aby se ujal slova.

Poslanec Ivan Bartoš: Pozdní večer, téměř noc. Dámy a pánové. Já bych chtěl ještě krátce vystoupit k tématu návrhu rozpočtu, a to části, která zde zazněla již několikrát od mých předřečníků a předřečnic, a to je věc týkající se investic do bytové výstavby v České republice, konkrétně do projektů dostupného bydlení. Jednu z posledních věcí, kterou jsme řešili, než byli Piráti v roce 2024 odejiti z vlády, byl právě návrh rozpočtu na rok 2025. A já si pamatuji tenkrát to koaliční jednání před návrhem rozpočtu, kdy zde vystupoval, a pak i tam vystupoval, ministr Stanjura, kdy peníze, které byly přislíbeny z evropských zdrojů na ty dlouhodobé úvěry, na ty dlouhé peníze, půjčky na investice do dostupného nájemního bydlení, v tom rozpočtu napsány nebyly a pan ministr Stanjura se tenkrát dušoval. Já chápu, že pan Turek potřebuje být v záběru kamery, když mluvím, ale mně to asi nějak dvakrát nevadí, přijde mi to spíš takové trapné, prostřednictvím pana předsedajícího, ale rád ty věci dopovím.

Takže když ministr Stanjura vystupoval, tak hovořil o tom, že 10 miliard na projekty dostupného nájemního bydlení. Já nepotřebuju zastání, mně nevadí, když se někdo chová jako školáček. Může o tom paní Sedláčková, prostřednictvím pana předsedajícího, napsat potom na Twitter, že jsme jak v mateřské školce. Dobrý den, pane Turku, prostřednictvím pana předsedajícího. Slíbil 10 miliard. Byl to závazek, který se bohužel ministru Kulhánkovi nepodařilo na panu Stanjurovi vymoci a ty investice do dostupného bydlení ten rok neběžely. Co je zarážející, že na přelomu toho roku už bylo deklarováno, že v projektech, které jsou připraveny, jsou projekty zhruba za 10 miliard, z nichž, a to se bavíme na počátku roku 2025, už 80 procent z nich mělo stavební povolení. Tedy byly to projekty, které se mohly začít stavět.

Proč to říkám? Ta situace se od té doby výrazně změnila. My jsme z evropských peněz, myslím, že to bylo v roce 2023 až 2024, z Národního plánu obnovy dodali obcím zhruba 640 milionů právě na přípravu projektů s levným nájmem pro občany po celé České republice. Takže tato investice z evropských peněz, nikoliv s formou půjčky, umožnila, že obce, ale i soukromí developeři, připravili projekty, které můžou postavit, v kterých můžou bydlet lidé mladší 35 let, začínající rodiny, potřebná povolání, zdravotní sestry, hasiči, senioři. Téměř asi by tuto podmínku toho dostupného bydlení nebo získání takového nájemního bydlení, ať už obecního, nebo komerčního, mohlo získat zhruba 2 miliony lidí v České republice, protože splňují nějaké z těchto kritérií, tedy pro byty s levnějším nájmem. Všechny politické strany před volbami tady mluvily o tom, jak je bydlení důležité a jak hlavně musíme stavět a tady máme připraveny projekty zhruba za 60 miliard.

Proč to říkám? Protože v rozpočtu, který navrhuje vláda v demisi Petra Fialy, ty peníze na tyto investice opět nejsou. Já si myslím, že tam je suma sumárum asi 2 miliardy, což samozřejmě nepokrývá to, aby se tyto projekty mohly nastartovat. A já, když jsme měli možnost hovořit o rozpočtu ještě jako opoziční strana do roku 2021 a pak i ve vládě, tak mě strašně mrzí, že na výdajovou stránku rozpočtu se často ministři nebo i vláda kouká v kontextu jednoho roku. ***