Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.10 hodin)
(pokračuje Boris Šťastný)
Vrcholový sport a reprezentace České republiky posilují národní hrdost, jednotu společnosti a dobré jméno země v zahraničí. Proto budeme systematicky podporovat rozvoj sportovních talentů, moderní přípravu a kvalitní trenéry. Čekají nás změny legislativy a i v tomto případě nabízím spolupráci i stávající opozici, protože jde o věc, která se i v minulosti zde řešila a jsou určité návrhy, na které je možné navázat. V rámci legislativních změn nás čeká přijetí národní strategie koncepce sportu a pohybových aktivit pro období 2026 až 2030, která stanoví pevný rámec pro rozvoj a podporu sportu v České republice. Dále připravíme nový komplexní zákon o sportu, který vytvoří potřebný rámec pro vnímání podpory sportu z veřejných rozpočtů jakožto veřejné služby a který umožní řešit relevantní problematiku koncentrovaně a efektivně z jednoho místa. Čelíme málo funkčním informačním technologiím. Hovořil o tom tady pan předseda vlády. Rejstříky sportu sice existují, jsou zřízeny stávajícím zákonem o podpoře sportu, ale nefungují tak, jak by měly. Je potřeba skutečně vytvořit funkční a jednotnou evidenci sportovišť, sportovních klubů, sportovců, trenérů a rozhodčích a také zajistit valuaci dat, která tam jsou, abychom zabránili nepřesnostem a duplicitám, protože na základě těchto údajů se často vypočítávají dotace jednotlivým sportovním klubům.
To, co musíme udělat, je revize činnosti Národní sportovní agentury s cílem definovat další směřování této instituce a nastavit v tomto ústředním orgánu státní správy řád, pořádek a absolutní transparentnost. Některé kroky jsme udělali už v prvním měsíci, ale musíme pokračovat. Je nezbytné odpolitizovat Národní sportovní agenturu. Je naprosto nezbytné důsledně eliminovat střet zájmů uvnitř tohoto ústředního orgánu státní správy. K tomu vedlo i mé okamžité rozhodnutí rozpustit či zrušit poradní orgán této instituce, kde mnoho členů poradního orgánu bylo současně poradci a současně příjemci veřejných prostředků. Je třeba zřídit veřejný rejstřík dotací ve sportu, který bude zakotvovat povinnost pro všechny subjekty v něm na jednom místě uvádět výši a účel poskytnutých veřejných prostředků.
Připomeňme, že v tuto chvíli je to například Národní sportovní agentura, která udělí dotaci nějakému sportovnímu klubu, ale paralelně s tím se tak stane například i z konkrétního města či kraje a neexistuje žádná provázanost a kvalitní informační systém, kde by se zamezilo duplicitám a zvýšila se efektivita a transparentnost při poskytování veřejných prostředků. A v neposlední řadě je to i povinné zveřejňování smluv navazujících na čerpání veřejných prostředků. Je až absurdní, že se rozdělují miliardy korun ročně v rámci sportovních dotací, ale neexistuje vlastně žádná povinnost těch jednotlivých příjemců zveřejňovat dodavatelské a subdodavatelské smlouvy tak, jak to bylo například v minulosti nastaveno v oblasti zdravotnictví, ale jak je to vlastně běžné v celé naší společnosti, jako například v oblasti veřejných zakázek.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, klíčovou agendou související s oblastí sportu je i prevence, zejména pak prevence civilizačních onemocnění. Již o tom hovořil pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Proto se zaměříme na systematickou primární prevenci civilizačních onemocnění, která dnes představuje jednu z hlavních hrozeb pro zdraví populace i ekonomickou stabilitu zdravotního a sociálního systému. Podpoříme zdravý životní styl prostřednictvím dostupného pohybu, výživového vzdělávání a programu zaměřených na změnu návyků už od dětského věku. Ve spolupráci s panem ministrem zdravotnictví, školství, zaměstnavateli a zdravotními pojišťovnami vytvoříme jednotný rámec preventivních opatření, který povede ke snížení výskytu obezity, diabetu, kardiovaskulárních onemocnění a dalších chorob spojených se sedavým způsobem života.
Prevence musí být přirozenou součástí každodenního života. Nejen formální kampaní, ale konkrétní pomocí lidem k dlouhodobě zdravějšímu životu.
Naším cílem také musí být omezit vznik závislostí ještě před jejich rozvojem, tedy dříve, než přerostou do zdravotního či sociálního problému a zdravá výživa také. Zdravé potraviny nesmí být luxusem, ale běžnou součástí každodenního života našich občanů. V této souvislosti chci zdůraznit, že já osobně odmítám sociální inženýrství, příkazy, zákazy a nesmyslné vyhlášky. Vždy budu podporovat zdravý rozum, pozitivní motivaci kvalitně informovaného občana. A v případě dětí spatřuji jako základ rodinu, která má dítě vést k odpovědnosti, pohybu a zdravému přístupu k životu.
Dámy a pánové, naším společným zájmem by mělo být, aby Česká republika byla aktivní zemí, kde zdravý pohyb, prevence a zdravý životní styl jsou přirozenou součástí života každého občana. Proto si vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, dovoluji požádat o vyslovení důvěry této vládě. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju, pane ministře. A nyní je na řadě předsedkyně klubu hnutí ANO Taťána Malá. Máte slovo, paní předsedkyně.
Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, paní ministryně, páni ministři, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já na úvod se na chvilku, ale opravdu jenom na chvilku zastavím u práce předchozí vlády a jejího působení. A je určitě spousta věcí, za které si zaslouží kritiku, ale ta je, myslím, v tuto chvíli poměrně zbytečná, protože vláda Petra Fialy prohrála volby, a tím je řečeno skoro všechno. Je ale jedna věc, kterou bych tady přesto všechno chtěla zmínit, a to proto, že vlastně dodnes pořádně nezazněla. Jestli totiž je něco, co lze skutečně vyčíst předchozí vládě, tak to podle mého názoru je její vědomé rozdělování společnosti. To jejich neustálé rozdělování na my ti správní a pak ti ostatní. Samozřejmě, že si můžete říct, že ta společnost v Česku byla rozdělená vždy a budete mít pravdu. Už v devadesátých letech tu byl tábor Václav Havel versus ostatní, pak tu byl Václav Klaus versus ostatní a v poslední době máme éru Andrej Babiš versus ti ostatní.
Je v tom však trochu rozdíl. Nikdy, nikdy v dosavadní historii se z toho nestal volební program vlády, to až za vlády Petra Fialy. A samozřejmě já uznávám, že za vyhrocenou situaci v Česku máme v konečném důsledku odpovědnost my všichni, tedy my politici, ale úlohou ministrů a vlády má být přece situaci uklidňovat a hájit zájmy všech. Nemělo by být v zájmu nikoho tu situaci ještě víc hrotit, a to hned z několika důvodů. Současné emoce v politice jsou také jedním z hlavních důvodů jisté únavy společnosti. Pokud nám dnes data například ukazují na frustraci a depresi mladých lidí z budoucnosti, tak bychom si měli jako politici přiznat, že za tento stav neseme zčásti odpovědnost i my, to není jejich chyba, to je do značné míry chyba i naše. A pak je tu ještě jeden výsledek nešťastného rozdělování společnosti. Právě ona nejistota, nepřímý tlak na opačné skupiny je zodpovědný nejen za růst agresivity ve společnosti, ale především za rostoucí nevraživost vůči národnostním sexuálním a dalším menšinám.
Ve vyhroceném prostředí se totiž daří antisemitismu a lidem, kteří svoji frustraci a nejistotu vybíjí na agresivitě vůči slabším. A ano, můžeme se uklidňovat tím, že v zahraničí je situace horší, ale to pro nás nemůže být žádný argument. ***
