Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.00 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Jenže, dámy a pánové, kvůli vnitřnímu klidu koalice se přece nesmí obětovat bezpečnost našich občanů.
Za druhé, tento programový dokument selhává i v dalších ohledech. Zejména proto, že to je spíš seznam všemožných přání, než nějaký realistický plán. Najdeme v něm téměř vše. Vše, co si kdo dokázal představit, ovšem bez odpovědi na základní otázku, kde na to vzít a kdo to zaplatí. Asi jako když malé dítě píše dopis Ježíškovi a neláme si hlavu s tím, že některá ta přání prostě nejde splnit .A konečný výsledek je stejný jako u každého populistického vládnutí. Většina slibů se bude nakonec ignorovat, něco se uskuteční, ale za obrovskou cenu, kterou zaplatí další generace. Další generace, jejíž zájmy populisté vždy ignorují. Je to tak vždycky.
A protože řada členů vlády se k těm konkrétním věcem tak úplně nepřihlásila, tak já pro dokreslení toho, o jak nereálné představy tady jde, tak zmíním, vyberu, vybral jsem z toho programového prohlášení pár konkrétních slibů, cituji, a představte si je dohromady:
Nástupní platy policistů a hasičů 50 000 korun. Zavedeme příspěvek na bydlení do výše až 6 000 korun měsíčně podle regionu. Celníkům zvýšíme platy a budeme je pravidelně valorizovat. Zajistíme nástup plat 50 000 korun. Příslušníkům Vězeňské služby zvýšíme platy a budeme je pravidelně valorizovat. Nástupní plat 50 000 korun. Od roku 2026 nástupní plat vojáka po absolvování základní přípravy 50 000 korun. Nástupní plat vysokoškolsky vzdělaného učitele bude 50 000 korun. Učitelům garantujeme na konci volebního období průměrný plat ve výši 75 000 korun. Zvýšíme rodičovský příspěvek na 400 000 korun a umožníme jeho flexibilní čerpání. Každý odpracovaný rok navýší důchod o 1,5 procenta vyměřovacího základu.
No, tak to všechno jsou sliby, které se příjemně poslouchají, to se fakt hezky poslouchá. S tím já jako problém nemám. Dokud se nesnažíme zjistit, kde na to Babišova vláda chce vzít peníze. Programové prohlášení totiž současně uvádí ještě následující věci. Poslouchejte dobře.
Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně, naopak zastavíme zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 procentech průměrné mzdy. Snížíme daň z příjmu právnických osob na 19 procent. Rodinám vrátíme školkovné i původní podobu slevy na druhého z manželů, a pracujícím studentům vrátíme daňovou slevu. Zavedeme citelnou daňovou slevu na čtvrté a další dítě. Zaměstnancům zrušíme zastropování volnočasových benefitů. Zavedeme 0 procent DPH na léky na předpis, zastavíme automatické valorizace daně z nemovitostí prostřednictvím inflačních koeficientů. Dobrovolné spropitné zaměstnanců gastronomie osvobodíme za definovaných podmínek od odvodů na sociálně zdravotní pojištění a od daně z příjmu. Tak bych mohl pokračovat.
A málem bych zapomněl na hlavní podmínky, které celý ten dokument rámují. V kontextu výsledků, které Andrej Babiš s Alenou Schillerovou předvedli, když vládli naposledy, tak jsou to cíle spíše úsměvné, ale budiž,. Cituji. Veřejné finance České republiky budeme udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tří procent. V delším horizontu pak dosáhneme i fakticky vyrovnaného či přebytkového hospodaření státu.
Dámy a pánové, pokud jste mě poslouchali, tak si dokážete ty věci srovnat. A já musím říct, že pokud by všechny tyto věci fungovaly opravdu dohromady, tak si vláda skutečně zaslouží třeba Nobelovu cenu. Budou totiž první na světě, kdo vymyslí, jak více rozdávat a přitom snižovat příjmy státu a ještě u toho dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.
Takže to programové prohlášení, a já se nedivím, že tady někteří členové vlády mluvili úplně o něčem jiném a o věcech, které v tom programovém prohlášení nejsou, to programové prohlášení prostě nesedí logicky, matematicky, ekonomicky, nijak. Ekonomové už dříve odhadli, že předvolební sliby hnutí ANO budou stát 80 až 100 miliard korun ročně. Náklady programového prohlášení se těm odhadům budou minimálně blížit, ale spíš je ještě překonají.
Myslím tedy, že máme všichni jasno. To programové prohlášení nemá smysl systematicky řešit, proto se tu často řešilo programové prohlášení mé vlády. Tak opusťme tuto rovinu a zaměřme se na něco jiného, zaměřme se na samotné jednání představitelů vládní koalice, které jsme měli možnost sledovat v posledních týdnech a které o ní vypovídá mnohem více, než jakékoliv prohlášení.
Ano, to, zda jsou stromy dobré, nebo špatné, jednoduše poznáte po ovoci, tak co za tím vláda Andreje Babiše předvedla?
Všichni jsme viděli veřejná vystoupení členů vládní koalice a děsili se z toho, jak Česká republika začíná ztrácet respekt a důvěryhodnost. Už v prvních dnech, v prvních týdnech vlády se rozběhl proces personálního vyprazdňování důležitých veřejných institucí. Opět probíhají čistky na úřadech. Vláda také chce zrušit služební zákon, to proto, aby úředníci s v vlastní integritou mohli být jednoduše odstraněni a zbyli tam jenom ti, kdo jim to všechno odkývají.
Velmi brzy se ukázalo, že podobný přístup čeká i veřejné finance. Stačí připomenout jedno z prvních rozhodnutí nové vlády, přesunout veškeré financování POZE na stát. Ano, regulovaná složka energií sice domácnostem krátkodobě klesla, ale skutečné náklady se přenesly jinam. No, a kam se přenesly? Na koho? Samozřejmě, že na nikoho jiného, než na občany. Zaplatí to možná později, ale zato to zaplatí dráž.
A přesně před tímto přístupem jsem zde varoval už při debatě o rozpočtu. Vláda hraje na krátkodobý politický efekt a neřeší dlouhodobé rozpočtové škody.
Tyto přešlapy ale nejsou nic ve srovnání s tím, co vláda předvádí v zahraničně politické a bezpečnostní rovině. Přitom jde o klíčovou oblast, kde se vládní strany, jak už jsem říkal, mají problém shodnout, takže do všech stran posílají taková naprosto zmatená poselství, včetně toho, že vlastně nevědí, zda Rusko v probíhající válce je, nebo není agresor. K tomu tady mám dva příklady.
Jedním z důležitých kroků, prvků zahraniční politiky mé vlády byla muniční iniciativa, která nás zařadila mezi hlavní aktéry bezpečnosti v Evropě, dávala nám mezinárodní prestiž i ve finále nadstandardní výhody, pokud jde o účast na poválečné obnově Ukrajiny. A v neposlední řadě přinášela desítky miliard korun do naší ekonomiky. A právě tento mimořádný projekt naprosto bezdůvodně začala vznikající koalice okamžitě ze všech stran torpédovat, a to jenom proto, že muniční iniciativa dobře fungovala, proto, že měla úspěch. A úspěch, ten vy neodpouštíte.
Dnes už naštěstí víme, že muniční iniciativa bude pokračovat a ne snad díky tomu, že tomu, že by vládní strany prozřely a dosáhly nějaké shody, ale spíše díky tlaku našich zahraničních partnerů. Něco velmi podstatného se ale přesto změnilo. ***
