Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.00 hodin)
(pokračuje Michal Zuna)
A teď po těch čtyřech letech přichází populistická a troufnu si říct i extremistická vláda, která už si brousí chutě na to, jak to zase rozjede, rozhází úspory za krátkodobé dárečky, roztočí inflaci a vydrancuje státní pokladnu. Osobně jsem velmi zvědav, jak Motoristé slibující vyrovnaný rozpočet, budou tato roztáčející se kola zadlužování hlídat. Beru vaše vyjádření vážně a těším se na vyrovnaný rozpočet za čtyři roky.
Mimo hrozeb ekonomických přináší nově nastupující vláda ale i hrozby bezpečnostní. To je pro mě ještě důležitější. Vážení občané, nastupuje nám vláda, která se bojí pojmenovat, že Rusko napadlo Ukrajinu a že v tomto sporu je Rusko agresorem a jednoznačným zlem. Když se jediný její ministr, můj skoro jmenovec Zůna, odvážil říct, že Česká republika podporuje napadenou Ukrajinu a její národ, SPD ho pak nedůstojně a potupně vláčela po chodbách Sněmovny a nutila kývat na noty z Kremlu. Na tiskové konferenci pak nemohl říct vůbec nic. Ministr obrany, který si nedokáže ubránit ani vlastní názor, vlastní hodnoty, jak bude bránit naši zemi, pokud se ocitne v ohrožení. Bude si ho pak takto vláčet přímo ruský režim, zatímco čeští občané budou jen nevěřícně přihlížet, jak padáme do sféry ruského vlivu a že se ocitají nikoli v nové, ale ve skutečné totalitě, z níž jsme si tak bolestně budovali cestu ven. Musím vám říct - a já jsem se styděl, když ministr obrany Zůna popřel svá vlastní slova a styděl jsem se o to víc, když řadový poslanec Turek byl schopen před rozbombardovaným panelákem v Kyjevě, kde zahynulo několik desítek osob a několik dalších desítek bylo zraněno, tak on byl schopný postavit se před místo této tragédie a před lidi, kteří každodenně bojují o přežití a svou nezávislost, tak před tyto hrdiny, před ukrajinský lid se postavil a jménem českého národa odrecitoval ruskou propagandu o tom, že konflikt zapříčinilo rozšiřování NATO. Tedy něco, čemu dle slov ministra Macinky věří v Česku jen pár pošuků. Tak škoda, že jednoho takového pošuka vzal na výlet s sebou.
Očividně si musíme dát faktografické historické okénko i pro těch pár, slovy pana ministry Macinky pošuků v našich řadách. Žádný závazek, ani dohoda o nerozšiřování NATO nikdy nevznikla. Naopak princip otevřených dveří je zakotven přímo v zakládající smlouvě NATO a rozhodují členské státy o tom, kdo vstoupí. Z jakého titulu jste si, nepřítomný poslanče Turku prostřednictvím předsedajícího, dovolil zahanbit českou veřejnost, naši zemi a její lidskoprávní hodnoty, které byly a jsou naší výkladní skříní od dob prezidenta Václava Havla? Vy jste, prostřednictvím předsedajícího, pošpinil důstojnost a dobré jméno České republiky. Z jakého titulu jste tam vůbec jel? Kde jsou ta slova o střídmosti a šetření? Když na Slovensko předseda Sněmovny Okamura létá letadlem, na Slovensko, kam například naše bývalá předsedkyně Markéta Pekarová Adamová a současní opoziční poslanci jeli vlakem. Holt, jak tomu v těch vašich adorovaných totalitních režimech už bývá, všichni jsou si rovni, ale někteří, ti jsou si ještě rovnější.
Pro úplný přehled si dovolím tady odrecitovat reakci nastupujícího premiéra, který je plně odpovědný za svou vládu, tak jak reagoval na popření faktu, že Rusko je agresor, jak reagoval na relevantní dotazy a obavy české veřejnosti ohledně kauz vlastních ministrů, předsedy Sněmovny i ohledně kauz svých vlastních. Cituji: (Naprosté ticho.) Konec citace. Ano, tak to bylo ono, absolutní ticho. Dokážete, pane předsedo vlády, prozatím bez důvěry, alespoň dnes se před nás a český národ postavit a říct nám na rovinu: budete bránit bezpečnost České republiky i prostřednictvím podpory napadené země, nebo jste na straně totalitního Ruska? Na straně zájmu české národní bezpečnosti nebo pouze na straně vlastního populismu? Asi dokážu přežít, že opakovaně lžete, že čerpáte, ale nedokážu se smířit s tím, že naši zemi bezprostředně ohrožujete a zatahujete ji společně se svými kolegy pod vliv dezinformací a alternativního světa. Tímhle tempem budeme brzy zpochybňovat, že země je kulatá. Ostatně to někteří voliči koalice i koaliční poslanci dělají už nyní.
Kauzy předsedy vlády už snad shrnu jen telegraficky, protože jsou nám notoricky známé už celou jeho politickou kariéru. Jeho dotační podvody, čapí hnízdo, podrývání nezávislosti veřejných médií, čistky na úřadech, zaklekávání pravomocnými rozsudky, potvrzené lhaní. A co je snad nejhorší? Zatahování rodiny do špinavého čerpání dotací. To, že premiér země nemá žádné morální hodnoty, je smutné. Respektovat zákony této země by však mělo být alespoň nutné minimum.
To vše, ale i mnohé další jsou důvody, proč já této vládě svou důvěru rozhodně dát nemohu a v souladu se svým svědomím a mandátem svěřenými voliči se dnes vyslovím proti důvěře vlády. Ty mnohé další důvody jsou například avizované kroky, které nepříteli usnadní kybernetické a hybridní útoky, kroky, které usnadní šíření ruské propagandy či absence závazků v programovém prohlášení ohledně dodržování závazků k postupnému navýšení výdajů na obranu do výše pěti procent HDP, což je ostatně i jeden z dalších nebo je to jedna z dalších priorit TOP 09. Vyslovím se tedy proti důvěře této vlády.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy jenom zareaguji na opakované dotazy tedy poslanců. Ano, od 14 do 15 hodin bude pauza, protože musí zasednout organizační výbor a tímto upozorňuji i členy organizačního výboru, aby se pokud možno ihned po vyhlášení pauzy, ve 14.05 začneme organizační výbor. Takže ano, bude pauza, hodinová pauza.
Tak teď tedy vystoupí pan poslanec Jan Bureš a připraví se pan poslanec Robert Teleky.
Poslanec Jan Bureš: Já vám do toho, pane předsedo, nechci kecat, ale jestli dobře vidím, tak je tam jedna faktická. Nemá náhodou přednost přede mnou?
Předseda PSP Tomio Okamura: To jsme se dohodli, že ta je stažena, takže já jsem to akorát... Tak prosím.
Poslanec Jan Bureš: OK, dobře, tak děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, stojím tu dnes jako poslanec Občanské demokratické strany v okamžiku, který je pro každou vládu klíčový. Hlasování o důvěře vlády není formální razítko, je to verdikt. Dnes nerozhodujeme jen o personálním složení vlády, ale o tom, zda Česká republika zůstane moderní a kompetentní zemí nebo se vydá cestou politického amatérismu, popírání reality a laciného populismu. Důvěra se neuděluje za sliby, důvěra se dává za výsledky. A já chci hned na úvod říct jasně, v oblasti životního prostředí a energetiky, tedy v tématech, kde se dnes láme ekonomická budoucnost naší země, tato vláda reálné výsledky neplánuje. ***
