Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Jsem rád, že lidé, kteří použili zákon o ochraně whistleblowerů a byli odejiti, tak následně bývají úspěšní v té své obraně. A co si myslím, že je taky nesmírně důležité, tak skutečně oddělit byznys od politiky, prostě prosazovat zákony, které mají zabránit tomu, aby se z Česka znovu stával stát, kde kauzy typu Čapí hnízdo a další jsou prostě běžné. Když chce někdo dělat politiku, nechť ji dělá, když chce někdo dělat byznys, ať ho také dělá. Když chce někdo dělat politiku a byznys, i to je možné, ale nemůže v danou chvíli čerpat výhody z toho, že je zodpovědný za nějaký rezort, že spolunastavuje ten systém, brát dotace nebo dokonce soutěžit veřejné zakázky. Tohle to budeme hlídat na úrovni vlády, na jejichž členy se střet zájmů vztahuje. Není to otázka jednotlivých poslanců, byť poslanec, když je ve střetu zájmů, tak zde má povinnost vystoupit a ohlásit to, že v dané problematice vystupuje ve střetu zájmů. Připomínám zejména kolegům doktorům, různým lidem, kteří třeba mají podíl na veřejném zdravotním pojištění, že je důležité, aby v případě, že zde vystupují, tak takovýto střet zájmů tedy oznámili, skutečně je to podstatné. Ale v té velké míře byste měli zastavit střet zájmů, různé velké malé domů a ovlivňování systému ve prospěch členů rodiny nebo samotných firem těch lidí, kteří se do politiky rozhodli vstoupit.

Tato vláda má v čele údajné protikorupční hnutí, ostatně tak Andrej Babiš často hnutí ANO označuje, nicméně v samotném programovém prohlášení vlády se o korupci mluví velmi vágně a prakticky bez závazků. Ta skutečně proaktivní protikorupční agenda, předložíme tyto zákony, tam zcela chybí. Zato ta tolerance ke střetu zájmů zůstává, stejně tak jako ta záruka vzájemného nevydání, o kterém se tady ve Sněmovně asi budeme bavit v souvislosti s žádostmi, které sem dorazily, někdy v měsíci únoru, takže je nezbytné toto dále řešit.

A pak jsou tady konkrétní opatření, která už dnes vzbuzují vážné pochybnosti. Tady už kolega Martin Šmída hovořil o oblasti zemědělství. Já jsem si procházel programové prohlášení vlády a spousta těch opatření, která sice mají dopad i na běžnou populaci, tak výrazně nahrává odvětvím, ve kterých právě pan premiér Andrej Babiš podniká. V té oblasti zemědělství vláda mluví o ochraně domácí produkce a potravinové soběstačnosti, já jsem to zvýhodnění té domácí produkce viděl v jistých náznacích. Myslím, že s nimi přišlo hnutí SPD a byl to jejich nápad, že v tržním prostředí zavedou povinné kvóty na prodejny, které budou muset prodávat určitý podíl pouze domácí produkce. Tak tady se rozhodlo hnutí ANO jít ještě dál. Ono to na papíře skutečně zní nevinně. Já jsem rozhodně za, ostatně spolupracujeme s Asociací malých zemědělců, že je potřeba podporovat domácí produkci, byť v některých věcech Česká republika je soběstačná, v některých prostě soběstačná není a být nemůže, ale skutečně držet co nejblíže to farm to fork, což je mimo jiné princip Evropské unie, na kterou často někteří moji kolegové tady na pozadí nadávají. To je tedy vzdálenost mezi vypěstovanou potravinou a talířem, na který se ta potravina dostane. To je všechno ušlechtilé. Ostatně tak zní i části v programovém prohlášení vlády. Nicméně to, jakým způsobem je to tam uchopeno, v kontextu reality to skutečně znamená riziko omezení dovozu, omezení konkurence a finální růst ceny potravin.

Pokud se bavíme o tom, že pro občany je potřeba mít kvalitní potraviny, s tím myslím, že budou všichni souhlasit včetně kolegů lékařů a pokud to tady budou obhajovat, tak to za střet zájmů rozhodně považovat nebudu, protože prevence je lepší, než následně léčit nějakou nemoc, ale zdravé potraviny, ale hlavně i cenově dostupné potraviny, což v momentě, kdy pan premiér je fakticky spojen s největším producentem v oblasti zemědělství, tak stále tento střet zájmů vnímám jako velmi vážný.

Politika, která posiluje velké domácí hráče a omezuje zahraniční konkurenci většinou zvyšuje ceny potravin a není to politika, která by byla namířená směrem k občanům. Je to politika, která může velmi konkrétně prospívat specifickým typům byznysu. A pokud se shodneme, že důležité je rozbíjet monopoly, a já věřím, že současná vláda jistě podpoří zákon, kterým jsem já tedy v minulé vládě narazil, a to je zákon o reformě antimonopolního úřadu, byť pan Mlsna, který v současné chvíli je šéfem antimonopolního úřadu, byl, myslím, že na tlak prezidenta jmenován Andrejem Babišem v tom předchozím volebním období, ale nemyslím si, že by to byl a priori nějaký člověk blízký hnutí ANO, tak skutečná nezávislost antimonopolního úřadu ve věcech veřejných zakázek, ale i rozbíjení monopolu je zásadní. Ten zákon, který řeší ceny potravin a dává v této oblasti antimonopolnímu úřadu větší pravomoci, je také načtený. My jsme ho slíbili voličům v tom našem plánu na sto dní. Ten zákon dokonce projednávala ještě bývalá vláda pana Petra Fialy už po volbách, když ještě byla ve funkci nebo byla vlastně v rámci rezignace, a dala k němu opět kladné stanovisko.

Tak doufám, že nejenom boj proti střetu zájmů, který je u mě z pohledu Andreje Babiše těžko uvěřitelný, tak ale i boj proti monopolům a snižování cen potravin tam, kde existují prokazatelné dohody mezi jednotlivými řetězci a dalšími, kde se antimonopolní úřad historicky vymlouval, že na to nemá patřičný nástroj proti tomuto bojovat, tak že v tomto vláda potřebné kroky udělá. V programovém prohlášení bohužel nic takového nevidím.

Další důležitou oblastí, kterou já vnímám jako ohroženou, jsou média a občanská společnost. Ačkoliv jsme mohli z úst pana ministra Oty Klempíře slyšet po jednání s prezidentem, že vlastně nakonec nehodlá řešit koncesionářské poplatky, pravděpodobně po dohodě v koalici s koaličními partnery, předpokládám tlak zejména od koaliční SPD, ale takováto vyjádření jsem slyšel i od vládního hnutí ANO. Tak v tuto chvíli změnil svoji pozici, hovoří se o tom, že by se měla Česká televize dostat pod státní rozpočet a být financována tedy přímo skrze rozhodnutí politiků, kolik jí v daném roce peněz přiřknou. Já když se podívám na to, jakým způsobem je to řešeno v zahraničí, tak ano, jsou státy, kde samozřejmě žádné koncesionářské poplatky nejsou, dokonce jich je většina, ale také to jsou státy, které mají silnou demokratickou tradici, což já o České republice si netroufnu říci, byť mně je pouze 45 let, ale po 40 letech komunismu a řízení vysílání České televize nebo Československé televize a Československého rozhlasu, tak bych nedoporučoval podmanění veřejnoprávních médií. A poprosil bych pana předsedajícího Okamuru, jestli by tady mohl říct kolegům, že až budou mluvit oni, tak já tady nebudu vystávat před jejich pultíkem a hlásit na ně. Tak prosím kolegu, ať se přihlásí když tak k faktické poznámce.

Mě vůbec překvapuje, že na některé otázky ti politici zde neodpovídají. Já bych se třeba pana ministra Klempíře, protože vláda žádá o důvěru, následně zeptal, jak to tedy bude s koncesionářskými poplatky, jaký model vůbec, pokud by se na ně sahalo, čehož já jsem odpůrcem u veřejnoprávních médií, by byl nastolen, zda to bude nějaký podíl z DPH nebo skutečně se tady budeme handrkovat o rozpočet. Zda už mluvil s jednotlivými stakeholdery a které tedy slovo platí, jestli to při odchodu z kanceláře pana prezidenta Petra Pavla nebo jeho čerstvé vyjádření, myslím že z předevčera. My potřebujeme nezávislá veřejnoprávní média, objektivní. Nic není stoprocentně objektivní. I já mám výhrady k některým třeba reportážím odvysílaným v České televizi, ale stále vnímám veřejnoprávní média jako jeden z garancí demokracie v dané zemi, otevřené diskuse lidí i s oponentním názorem, což si myslím, že Česká televize, teď jsem tam byl v několika pořadech, kam historicky moc nechodili zástupci, myslím že Motoristů a dalších, a ten moment, kdy ten moderátor čtyřikrát za tu půlhodinu těch Událostí, komentářů musí zopakovat, že sice zvali ANO a Motoristy, ale nikdo nepřišel a pak to ještě zopakuje a musí tam mít ty prázdné sklenice, aby je náhodou někdo nenařknul z toho, že jako nezvou zástupce všech politických stran, tak to mi zrovna nepřijde, že v danou chvíli ta televize jedná nějakým způsobem svobodně. Chápu, že to řeknou na začátku, ale v prvních deseti minutách to zrovna předevčírem kvůli Motoristům zaznělo asi třikrát v první půlhodině. Takže je vidět, že úplně už jako ta veřejnoprávnost nebo respektive ten pocit té svobody a té svobodné debaty nepanuje ani na Kavčích Horách. ***