Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.20 hodin)
Poslankyně Andrea Hoffmannová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Pane premiére, členky a členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já se to pokusím teďka trošku utlumit a vrátit zpátky na zem, i když to bude asi těžké, a budu věřit za vaši pozornost, trošku se tady zvýšilo kvorum.
Dovolte mi, abych se tady vyjádřila k programovému prohlášení vlády, která žádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Činím tak z pozice člověka, který se celoživotně věnuje vzdělávání, vědě a výzkumu, ať už v roli středoškolské a vysokoškolské pedagožky, komunální političky v gesci vzdělávání v třetím největším městě v České republice, z pozice bývalé vědkyně, pedagožky vzdělávající budoucí učitele nebo seniory či dobrovolníka a nyní z pozice poslankyně, která bude brzy o důvěře hlasovat.
Včera apeloval ministr Plaga na poslance ohledně podpory rozvoje vzdělání jako apolitické prioritě nad rámec koalice, za což jsem ráda a podpořím smysluplné reformy, na které naše školství čeká roky. Je to efektivní nastavení rovného přístupu pro vzdělávání pro všechny děti, podpora talentu, vědy, inovací, nezávislost vysokých škol, zavádění nových metod ve vzdělávání a rozvoj kompetencí, podpora a kariérní řád pedagogů. To vše je v programovém prohlášení.
Jeho projev se poslouchal dobře. Bude to ale možné? Nemám obavu o práci pana ministra Plagy. Svou kompetentnost dokázal již během svého prvního působení v této roli. Mám ale obavu ohledně jeho koaličních kolegů z SPD například, kteří chtějí děti se specifickými poruchami učení či chování - mimo jiné na školách je jich odhadem zhruba 40 procent - zavírat do speciálních škol. Bojím se kolegů z Trikolóry a SPD vzhledem k jejich ideologickému purismu, kteří se například hned po prvním jednání výboru pro vzdělávání snažili prosadit politický zásah do dění na teologické fakultě a rozložit tak na první dobrou nezávislost a autonomii akademické půdy.
Děsím se Motoristů, kteří chtějí zrušit takzvané neužitečné obory na vysokých školách a s nimi předpokládám také související vědu a výzkum, a politicky tak rozhodovat, co se má vyučovat, nebo omezovat takzvané politické neziskovky na školách. Zatím ale nikdo tento pojem nedokázal vysvětlit. Z každodenní praxe vidím, jak fungují neziskové organizace na školách, protože tam možná na rozdíl od mnohých z vás trávím poměrně dost času. Skoro každý den. Pomáhají za mizivé náklady tam, kde selhává stát, od doučování přes volnočasové aktivity pro děti v oblasti například sportu, kultury nebo vzdělávání pedagogů, v péči o wellbeing dětí sociálně vyloučených rodin, občanského vzdělávání či zavádění technologických inovací do výuky. Tyto neziskovky nikdo do škol necpe. Školy jsou naopak rády za pomoc v tak komplikované a rychle se měnící době, v potřebách žáků a studentů a každodenní reality.
Negativní hodnocení neziskových organizací, které se objevuje i v jiných částech programového prohlášení vlády, je pomyslné plivnutí do tváře všem pracovníkům v nezisku, dobrovolníkům a nadšencům, kteří se starají nejen o vzdělání našich dětí, ale také o péči o seniory, nemocné, o podporu sportu a kultury, byť si to možná současná garnitura neuvědomuje. Alespoň v to budu doufat.
Byť má tato vláda několik kompetentních ministrů, z výše uvedených důvodů ji svou důvěru nedám. Nedůvěřuji této vládě vzhledem k nebezpečným názorům, kteří mnozí prosazují, dvoukolejní morálky, prázdnými frázemi a pohrdáním opozicí či bojem proti občanské společnosti. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. V této chvíli je na řadě Gabriela Svárovská, připraví se Zdeněk Hřib. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně kolegové, nechystáme se hlasovat jen o důvěře vládě, chystáme se hlasovat o tom, jestli se Česká republika bude ubírat k modernější, bezpečnější a solidárnější verzi sebe sama, anebo bude pokračovat cestou návratu do minulosti, kde se moc soustředí v rukou úzké skupiny lidí a stát se ohýbá podle zájmů hrstky nejbohatších, kteří si díky ekonomickému vlivu dokáží koupit zákony, pravidla, zařídit si dotace, úlevy a neplatit daně.
Vláda, ve které sedí lidé, kteří označují veřejný zájem za ideologii proto, aby normalizovali svou vlastní ideologii jako přijatelný pohled na svět, taková vláda nemá dostat důvěru. Je mi líto, že vítězné hnutí ANO jim v tom pomáhá a obětuje tomu i podstatnou část svého programu, především v oblasti environmentální. Této vládě důvěru nedám.
V dosavadní rozpravě jsme opakovaně slyšeli zaklínadlo - politika nemá být ideologická. A říkají to největší ideologové v téhle Sněmovně. Lidé, jejichž politické názory a plány nereflektují realitu, data, vědecké poznatky a odborná doporučení a kteří nad to vymýšlí nástroje k umlčení kritiky, včetně nevládních organizací a profesionální státní správy.
V programovém prohlášení vláda slibuje odmítnout ideologické zásahy typicky v energetice, dopravě a v oblasti zvládání a zmírňování probíhající změny klimatu. Realitu ale jejich ideologická politická hesla nezmění. Nepřipraví nás na změnu klimatu, nesníží ceny energií, neozdraví půdu a lesy a nevyčistí vodu a vzduch. A nezajistí lidem ani dostupné bydlení, ani zdravější potraviny a životní prostředí, ani kvalitnější služby.
Budete pak mít příležitost se přihlásit k faktické poznámce, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího. (K naproti sedícímu poslanci Červenému, který má poznámky mimo mikrofon z místa.)
Jak může země prosperovat bez čistého životního prostředí, snížení množství chemie v zemědělství, zdravých potravin, vzduchu, vody, půdy a lesů? A jak je možné ochranu přírody provádět bez znalosti, bez programu, bez opory ve vědeckých poznatcích, bez evropské spolupráce a bez špetky respektu ke svěřené odpovědnosti? To je problém vládního programu v oblasti životního prostředí. Není to plán, je to seznam slibů, seznam ideologických předsudků a seznam nepřátel.
Vláda tvrdí, že zajistí přijatelné ceny energií, odmítne ETS 2, sníží poplatky za distribuci a přenos a posílí energetickou bezpečnost. Zároveň v části o hospodářství mluví o dostupné energii za férové ceny, o modernizaci sítí a tak dále. To je správné. Jak ale konkrétně vláda stabilizuje ceny pro domácnosti, když zároveň odmítá energetiku modernizovat a opomíjí klíčový význam levné, bezpečné a dostupné energie z obnovitelných zdrojů? Jak chce chránit lidi před energetickou a dopravní chudobou, když odmítnutím emisních povolenek připraví lidi o příjmy ze Sociálně klimatického fondu? A ještě si velmi pravděpodobně přivodí pokuty za nedodržení pravidel, které si Česko dobrovolně a právoplatně odhlasovalo.
Jak chce vláda zajistit zdravé životní prostředí, levnou a dostupnou energii a moderní konkurenceschopné hospodářství, když bude dál nesmyslně lpět na prodlužování těžby a spalování uhlí a podpoře nepotřebných, nevýkonných a zastaralých uhelných elektráren? Do vládního prohlášení se příliš okatě promítají zájmy uhelného byznysu. Tento byznys končí, a právě proto potřebuje politické kmotry, kteří mu ještě na nějakou dobu zajistí přísun peněz - asi aby bylo na další Mladou frontu anebo fotbalovou Slavii.
Záměr zavádět podpůrné mechanismy pro uhelné elektrárny na netržním principu je cesta k dalšímu vyvádění veřejných prostředků směrem k uhlobaronům. ***
