Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(Jednání pokračovalo v 16.31 hodin.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já tady mluvím úplně k prázdnému sálu, ale prostě musíme dodržovat ten harmonogram. Žádnou další pauzu hlášenou nemám. Tisková konference pana ministra zahraničí běží, nicméně je 16.30 a my pokračujeme v bodu pořad schůze.
V této chvíli měla být na řadě Helena Langšádlová, která měla v zásadě jako jediná skoro úplně jiný bod, klimatická krize neskončila, nicméně se tohoto bodu vzdala, takže na řadě je Matěj Hlavatý, který vběhl. Ano, rozumím, pane poslanče. Připraví se Jan Bartošek, Petr Hladík a Renata Zajíčková. Pane poslanče, počkejte, já vám to musím zapnout a spouštím vám 5 minut.
Poslanec Matěj Hlavatý: Dobře. Ještě... (Poslanec Bartošek hovoří mimo mikrofon.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, pardon. Mám tady hlášené, že tady nejsou členové vlády. Ano, děkuji, já tam nevidím, takže já bych je požádal, aby se vrátili do sálu a v tom případě, že v této chvíli tady v první chvíli nikoho nevidím, žádného ministra, tak vyhlašuji tříminutovou pauzu a vám ty stopky pak pustím znovu pane poslanče.
(Jednání přerušeno od 16.33 do 16.35 hodin.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Máme 16.35, takže na řadě je Matěj Hlavatý. Já to možná budu i číst, ale když pak poslanci budou mít nějaký jiný název nebo jiný bod, to je klidně možné, pane poslanče, ale aby to nebylo jako předtím, tak já vždycky přečtu, s čím jste se přihlásili k tomu návrhu změny pořadu. U vás to bylo zavádějící. Informace Ministerstva obrany k letounům L-159.
Ještě než vám dám slovo, využiju toho, že přečtu jednu omluvu: Markéta Šichtařová od 17 do 18.15 - pracovní důvody.
Máme tady ministra vnitra, vám spouštím 5 minut a máte slovo, pane poslanče.
A poprosím Sněmovnu, jestli by tady mohl být klid. Je nás tady docela málo, a přesto je tady hluk. Děkuji. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tento bod předkládám s plným vědomím, že pravděpodobně nebude zařazen, ale jsou chvíle, kdy povinnost poslance nekončí hlasováním, ale začíná pojmenováním pravdy a právě o to mi dnes jde. V uplynulých měsících zaznívala ze strany Ministerstva obrany i předsedy vlády České republiky opakovaná tvrzení, že Česká republika nemůže Ukrajině převést nebo prodat letouny L-159, protože tomu údajně brání stanoviska státních institucí. Konkrétně bylo opakováno, tvrzeno, že převod znemožňuje Nejvyšší kontrolní úřad v případě, že s ním nesouhlasí Armáda České republiky. Tato tvrzení zazněla zde na půdě Poslanecké sněmovny na jednání výboru pro obranu, kterého jsem se účastnil jako jeho člen a ve veřejném ideálním prostoru a byla prezentována jako objektivní, právní a nepřekročitelná překážka.
Jenže dnes už víme, že ani jedno z těchto tvrzení není pravdivé. Ten veřejně a jednoznačně uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Nevydal žádné závazné stanovisko, nezakázal žádný převod letounů, neurčil žádnou právní nemožnost takového kroku. Neexistuje tedy žádné stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, na které by se dnes vláda mohla odvolávat. A totéž platí i pro Armádu České republiky. Ani armáda nevydala zákaz, neodmítla převod a neřekla, že by byl právně nebo technicky nemožný. Naopak z dostupných informací vyplývá, že armáda převod letounů L-159 Ukrajině nevyloučila a nebyla tím, kdo by takový krok blokoval. Shrňme si to, a jasně a bez emocí. Nejvyšší kontrolní úřad nic nezakázal. Armáda České republiky nic nezablokovala, přesto vláda tvrdí opak. A teď si musíme položit jednoduchou otázku. Jak je možné, že vláda opakovaně argumentovala stanovisky, které neexistují. Buď tedy ministr obrany nevěděl, jaké stanoviska jeho vlastní rezort a armáda skutečně mají a pak se musíme ptát, jak může řídit rezort obrany.
Nebo to věděl, a přesto tato tvrzení používal. A v tom případě už nejde o omyl, ale jde o vědomé uvádění Poslanecké sněmovny, výboru pro obranu i veřejnosti v omyl. Totéž platí i pro předsedu vlády Andreje Babiše, které tato tvrzení opakoval a tím jim dodával váhu a legitimitu. Pokud premiér přebírá nepravdivé informace a bez ověření je šíří dál. Není to omluva, je to zásadní problém důvěryhodnosti vlády. ***
