(pokračuje Patrik Nacher)

Sloučená rozprava k bodu 1 a 2 (sněmovní tisk 76 a 77)

Prosím tedy, aby na obrazovce bylo to pořadí. Děkuji.

V této chvíli řeknu, jaký bude postup. Vystoupí nejprve s přednostním právem - řeknu vám pořadí, abyste si udělali nějaký časový plán: Vít Rakušan, Matěj Ondřej Havel, Jeroným Tejc. A poté se stanoviskem klubu Libor Vondráček za klub SPD a Jiří Pospíšil za klub TOP 09. Až se toto vyčerpá, tak pak nastanou v pořadí poslanci, které vidíte na obrazovce.

Ještě vás poprosím, když budete dělat nějaké návrhy, které se týkají vrácení nebo zamítnutí, tak prosím přesně říct, k jakému tisku, jestli 76 nebo 77 nebo k oběma, abychom si to mohli zaznamenat i pro další předsedající.

Já poprosím tedy Víta Rakušana a než mu dám slovo, jedna omluva: Jan Berki od 10 hodin - osobní důvody. Zapínám mikrofon. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju, vážený pane místopředsedo. Vážené členky a členové vlády, kolegyně a kolegové poslanci, já už jsem se vyjadřoval před schválením programu dnešní mimořádné schůze, nicméně to byl obecný komentář k těm procedurálním věcem. Já bych ho teď rád ještě o několik věcí doplnil.

Jako bývalý ministr vnitra jsem logicky nesl odpovědnost za stabilitu a profesionalizaci státní správy a jenom bych chtěl říci, že naše vláda velké změny tohoto typu rozhodně nedělala od stolu.

My jsme je dělali po téměř tříletých konzultacích s experty, s nevládním sektorem, a nebyl to žádný partyzánský poslanecký návrh, který by spadnul z nebe. Pracovali jsme na té normě 2,5 roku transparentně a velmi otevřeně.

Ale já chci být objektivní a chci se věnovat historii vývoje tohoto zákona i přesto, co vy jste vyčítali nám. Nechci tady zamlčovat v tom souhrnu nic a nemusíte se ani bát, já nebudu obstruovat. Moje vystoupení bude v řádech minut, nikoliv hodin.

Tak pojďme na to. My jsme předložili za našeho volebního období takzvanou malou novelu služebního zákona a tady přiznávám, že i my jsme šli formou poslaneckého návrhu. V téhle malé novele služebního zákona jsme od sebe oddělili dvě úrovně, a to politické vedení ministerstva a odborné vedení ministerstva. To politické vedení ministerstva jsou jednoduše náměstci. Označili jsme náměstky za politiky. Přestalo docházet k tomu slučování, které občas, přiznejme si, bylo takové, že někdo byl vydáván za odborného náměstka a stejně to byl politický nominant a podobně. My jsme tyhle dvě úrovně oddělili. Náměstci rovná se politici, politické nominace, vrchní ředitelé, jedná se o úředníky se vším, co z toho vyplývá, hlavně by to měla být ta jejich úřední nezávislost a ne vždy přímá závislost na nějaké politické vůli a politickém rozhodování.

Já si pamatuju, jak vy jste tady vždycky četli nějaké naše historické výroky a tady to bude také mnohokrát zajímavé a poučné. Já si pamatuji, že vážená paní kolegyně Zuzana Ožanová, která je mimochodem podepsána jako jedna z předkladatelek tohoto vašeho poslaneckého návrhu, se tady do nás za ten poslanecký návrh tvrdě pouštěla, co jsme si to dovolili. Já chci jenom říct, že ta naše novela, ten malý, ta malá změna, ten poslanecký návrh, neměla ani deset stran. To byl ten malý poslanecký návrh, malá úprava. Ta vaše, když jsem tak zběžně počítal, má minimálně čtyřicet a je to zcela nový zákon. My jsme tím malým poslaneckým návrhem upravovali existující, stávající legislativu. Byla to malá novelizace a vy přicházíte poslaneckým návrhem s tím, že měníte celý velký zákon, rušíte ten, který doteď funguje a přicházíte se zcela novou normou.

Co říkala paní Zuzana Ožanová? (Poslanec Vondráček něco hlasitě poznamenává.) Pane kolego, prosím, opravdu, zvykněme si na to, že na sebe budeme mluvit u řečnického pultíku prostřednictvím pana místopředsedy. Děkuju mockrát.

Neztotožňuji se s předkladateli zákona, se slovy Zuzany Ožanové, že vysoká stabilita je ve státní službě problém, je zcela opomíjen přínos stability pro činnosti související s administrováním a rozhodováním ve správních řízeních a řízeních o přestupcích. Abyste tomu rozuměli, Zuzana Ožanová tady obhajuje ten starý služební zákon, který my jsme novelizovali. Například ministerstva jsou v některých řízeních odvolacími orgány a také přezkoumávají rozhodnutí správních orgánů. Stabilizace státní správy na takových postech je spíše žádoucí z důvodu sjednocení rozhodovací praxe.

Současná europoslankyně Klára Dostálová: No, když jsem přemýšlela, jak vlastně uvést toto své vystoupení, jak definovat novelu zákona o státní službě, tu malou, poslaneckou, desetistránkovou, tak mě napadly jiné výrazy než narychlo a bez diskuse.

Vláda chce změnit služební zákon, ale předkládá ho, světe div se, jako poslanecký návrh. Koalice nachystala změnu služebního zákona, který měl zaručit odpolitizování státní správy. Důležitý návrh, to souhlasím, od něhož si vládní většina slibuje lepší fungování státu, ale tento návrh nevznikl standardní cestou. Malá novela desetistránková. I tak jsme za to byli kritizováni. Dobře, možná právem, ale od začátku jsme slibovali už tehdy při projednávání té malé novely, že přijdeme s velkou novelou, že státní služba a její zákon si zaslouží větší pozornost a reformu a větší diskusi o tomto tématu, a to především diskusi odbornou.

Větší změny v takové oblasti probíhaly 2,5 roku. Pracovali jsme na velké reformě zákona o státní službě s odborníky, s neziskovým sektorem, s odbory, s lidmi z praxe. Jednání jsem vlastně nevedl v té první fázi ani já jako politik. Vedl ho nejvyšší státní tajemník a jeho tým, člověk, který si ve státní správě prošel prakticky všemi úrovněmi a návrh nebyl psán někde po chodbách nebo v jedné konkrétní kanceláři a rozhodně nebyl do systému nahráván okolo Vánoc jako poslanecký návrh.

Prošli jsme si celým legislativním procesem, vypořádali jsme připomínky, na politické úrovni se dohodli v koalici a nebylo to jednoduché, návrh jsme posléze řádně projednali v Poslanecké sněmovně, v Senátu, podepsal ho pan prezident a začal platit 1. 1. 2025. Platí pouze jeden jediný rok. Docela málo na vyhodnocení toho, jak zafungoval. Co myslíte?

A teď, a to mně snad předkladatelé nebudou tvrdit, že to nevědí, je vypracováváno velké vyhodnocení služebního zákona, pracuje se na něm během toho roku průběžně, má být hotovo někdy teď. To nemáte tuhle informaci od pana nejvyššího státního tajemníka? Vy si opravdu s vaším poslaneckým návrhem nepočkáte na to, až funkčnost toho zákona projde prvním vážným relevantním a odborným zhodnocením? A já se ptám, proč, proč je tady takový spěch? A já chápu legitimitu vašeho požadavku politického záměru změnit služební zákon, novelizovat ho, třeba ho v mnohém i překopat a já bych se i za opozici na mnohých věcech v případné novelizaci i rád účastnil. Určitě. Systém ohodnocení, motivovat lidi i finančně, aby vstupovali do státní správy, to jsou všechno témata, o kterých se máme bavit asi společně, protože když se o nich budeme bavit společně, tak tím zaručíme nějakou míru stability takového zákonného tisku pro další volební období. A vy ani na tohle nepočkáte a svoláte mimořádnou schůzi? Takhle místo interpelací a jednáme dneska rychle, čtyři poslanci se podepíšou, my víme, že je to skrytý návrh vlády. Jasně, že jo, ale proč se pod to podepíšou čtyři poslanci a nepočkají si ani na názor Legislativní rady vlády?

Pamatujete si, prostřednictvím pana místopředsedy, paní kolegyně Ožanová, že tyhle věty jste mně tady říkala? Proč se nepočká na zhodnocení, proč se neptáme Legislativní rady vlády?

Ano, já jsem tady poslouchal pana kolegu předkladatele a poslouchal jsem, co citoval a co máte v důvodové zprávě. A moji odborníci a můj odborný tým to také studoval pečlivě. Ta zpráva o účinnosti zákona o státní službě od KPMG, která tady byla citována, je z roku 2018. Tahle zpráva nemluví o novele zákona, který tady platí od 1. 1. 2025, protože tenhle zákon, který byl naší vládou představen, schválen a v účinnost vstoupil 1. 1. 2025,tak ten ještě žádným odborným zhodnocením neprošel. Naopak ten váš návrh zákona, narychlo daný do systému okolo Vánoc poslaneckým návrhem, no, tak ten už hodnocením prošel. Já nevím, asi jste se seznámili s tím, jak se na to dívají největší odborové organizace v naší zemi, jistě jste četli jejich podrobné právní stanovisko. Ano, to jsou ty samé odbory, co naši Fialovu vládu často kritizovaly. Podívejte se, co říkají na váš formální postup, ten je samozřejmě velmi špatný, ale co říkají i na legislativní kvalitu toho textu jako takového, na návrhy, s kterými přicházíte. A i oni to označují jako velké riziko politizace a ohrožení nezávislosti výkonu funkce úředníka ve státní správě.

A tady jsme přece u toho základu. Ve chvíli, když mladý, schopný člověk, kterého vy chcete do té státní správy, vzdělaný, chcete ho do služby pro stát, který bude nejlepší na planetě, chcete ho tam, a čím ho motivujete? Tím, že nebude mít žádné dovolání? Tím, že se nebude mít kam odvolat? I v té předkládací zprávě jste tady říkali, jediná možnost je soudit se. Ta je přece vždycky, jsme v právním státě, ale ten služební zákon má dát nějakou nadstandardní možnost, a tu my jsme vytvořili, tu my jsme vytvořili formou služební komise, kterou vy tady rušíte, možnost toho úředníka se odvolat a označit něco za nátlak, který je nemístný. Jak to potom vypadá?

Ten úředník bude před rozhodnutím, jestli splní tu poptávku, o které bude vnitřně pochybovat. A pokud ji nesplní, no tak ho asi vyhodíte, protože to bude jednoduché. A jediná jeho cesta je se soudit. Soudní náklady, doba soudního řízení, riziko toho, že nebude mít ani tu práci a pak ještě bude platit soudní výlohy. Když stát najme dobré advokáty a ten člověk prohraje, on vlastně nebude mít nic. To je přece ten praktický tlak. To je ta situace namodelovaná, která nastane. A co ten člověk potom udělá? Podvolí se a rozhodne tak, jak ten politik, ta politická úroveň vedení toho ministerstva chce. To je obrovské nebezpečí rušit instanci, kam se ten člověk mohl odvolat a dovolat se nějakého zastání v případě, že by se cítil být pod tlakem. To je přece naopak něco, co ty lidi motivuje k tomu, aby v té státní správě byli, protože jim to dává jistotu, že na ně nikdo nebude tlačit a nutit je k něčemu, co dělat nechtějí. A ne z lenosti, ale třeba z přesvědčení, že je to protiprávní, na hraně zákona, nebo to třeba vytváří nějaký korupční potenciál, pokud by tímhle způsobem rozhodli.

No, a ještě jednou - další analýza, z které vycházíte, je od odborníků z Filozofické fakulty z roku 2022. Ale z téhle analýzy my jsme vycházeli, když jsme tvořili tu naši novelu, stejně jako z analýzy KPMG. A mnoho těch doporučení, které vy uvádíte do té důvodové zprávy, bylo naopak v tom našem návrhu zákona zapracováno. A dokonce tady byly uváděny zjevné, nebudu říkat nepravdy, říkejme nepřesnosti, profesionalizace a kariérní rozvoj, a to už navazuju na slova pana předkladatele, skrze zařazení zaměstnance na jiné místo bez výběrového řízení jde už dnes. To bylo obsahem té naší novelizace.

Takže vy tady mentálně vycházíte ze zprávy KPMG z roku 2018, z názoru odborníků z roku 2022, úplně jste pominuli, že tady byla velká novelizace téhle normy, která platí od 1. 1. 2025, a nebyla zhodnocena. To zhodnocení má být hotovo v řádu týdnů, nejdéle krátkých měsíců. Vy na něj nepočkáte, do důvodové zprávy dáváte i nepřesnosti, protože zrovna tohle, co jsem citoval, už je podle stávající normy možné. Tak pak tomu fakt nerozumím. To opravdu budí ten dojem, že se snažíte rychle přijít s takovou normou, která vám prostě pomůže politicky ovládat ta ministerstva mnohem drsnějším způsobem, než jak to umožňuje ta norma, která platí teď. Ta naopak vytvářela, a to byl i požadavek těch analýz, a to vy míjíte, ta naopak měla ambici, aby ten úřední výkon byl co nejsvobodnější a právě bez toho politického tlaku.

Tenhle návrh, s kterým přicházíte, je velká chyba. A ten styl toho tlačení je obrovskou strategickou chybou, protože úředníkům tím říkáte při tom odmítání, které tady od nás uslyšíte, že to bude norma. A já věřím tomu, že ji prosadíte, to je jasný, máte 108, ne? Ale tahle norma nebude platit dlouho. Tahle norma není prodiskutovaná, tahle norma bude platit zase omezenou dobu pouze vašeho vládnutí, protože je prostě špatná a nepřináší to, co přinášet má. A ideově se od těch doporučení KPMG i akademiků z Univerzity Karlovy naopak odklání. Vy je používáte v argumentaci výsekově, ale pokud se na to podíváme komplexně, tak ta naše novelizace na to reagovala podstatně více. A to já vám potom i v té podrobné rozpravě budu schopen na některých příkladech prokázat.

Rušíte posty nejvyššího státního tajemníka, ruší se služební komise a strašně důležitá věc - státní tajemníky opět bude jmenovat i odvolávat ministr, nikoliv nejvyšší státní tajemník, případně po dohodě s ministrem. Jmenuje, hodnotí, odvolává ministr. Dobré, vy tam můžete dát, že státní tajemník nesmí být členem, ani registrovaným příznivcem žádné politické strany a podobné věci. Ale to je něco, co je dost málo, protože prostě pokud si ho ten ministr vybere, no tak dobré. Vybere si někoho, kdo není sice členem jeho strany, ale je to loajální příznivec, blízká osoba. A v té chvíli přece tou ministerskou nominací a tím ministerským odvoláváním tomu člověku v úplně obyčejné logice dáváte ten politický punc. V té chvíli je to součást politického vedení.

Tak buď řekněte zcela na rovinu, a to je legitimní diskuse, řekněte zcela na rovinu, že státní tajemník bude součástí politického vedení ministerstva. To je legitimní úvaha, znovu říkám. To můžeme o tom diskutovat. Já budu říkat, že je to špatně. Ale vy ho tím návrhem zákona vydáváte stále jako za toho nestranného arbitra, který řídí ty úřední procesy na ministerstvu, ale tím přestává být. Ve chvíli, kdy ho může jmenovat a odvolat ministr se vlastně dostává někam na úroveň politického náměstka. Je to někdo, kdo je vybrán přímo ministrem s jeho politickou vůlí, a to ministerstvo se tím pádem dostává jednoznačně pod politické řízení. Ta úřední část výkonu práce ministerstva se dostává pod politické řízení a je úplně jedno, znovu opakuju, že to bude nestraník a nebude to žádný registrovaný příznivec. No, tak to bude prověřený nestraník. Tak to můžeme nazvat.

Ta služební komise umožňuje teď, aby se představení mohli odvolat proti rozhodnutí. Je to poslední instance, je to garant větší nezávislosti. Tu my jsme zřídili na základě doporučení KPMG a akademiků z Univerzity Karlovy. Tu my jsme zřídili. A vy ji rušíte a odvoláváte se na ty samé dokumenty. To je docela zvláštní. Umožňujete tak pouze přezkum u soudu. No, tak přezkum u soudu, to je snad logické, ne? Tak jsme přece v právním státě, tak přezkum u soudu to není jako žádná vymoženost, kterou byste nabídli tomu úředníkovi jako nějaký obzvlášť skvělý bonus, které tady jsou, bez toho, abyste si počkali na to vyhodnocení, které prostě teď má být hotové.

A tuhle otázku bych chtěl zodpovědět. Vy opravdu nemáte informaci, když vládnete skoro dva měsíce, o tom, že tohle hodnocení bude brzo hotovo? Proč si na ni nepočkáme? Proč ho tady neprojednáváme na patřičných výborech a neřekneme si, kde je tedy slabina té naší novelizace z roku 2025 a nezačneme nějakou normální diskusi tady mezi sebou? Vy přijdete s nějakým vládním návrhem, projednáte to s Legislativní radou vlády, tak jak se to u takhle velkých novel dělat má. Fakt jako, jak jste nám mohli vyčítat 10 stránek a teď udělat tohle? Napsat úplně nový zákon. Vždyť to prostě si nevidíte do pusy, promiňte. Jako používat proti nám tenhle argument, pak na něj zapomenout jenom proto, že volby dopadly tak, že tady sedíte a vládnete. To je - já ten argument neumím najít.

Já ještě budu citovat tehdejší poslankyni, současnou senátorku paní Mračkovou Vildumetzovou, která o změnách ve služebním zákoně za naší vlády řekla toto: "Ale proto my pořád říkáme, že musí být odpolitizování státní správy. A to se chtělo v roce 2014 a 2015, kdy jsme to přijetím služebního zákona docílili." Tohle asi nekonzultovala s panem premiérem Babišem, protože já jsem ho tady poslouchal, když se vyjadřoval i k tomu služebnímu zákonu v rámci nějakých obecných odpovědí - ne, už vím, to bylo v rámci interpelace. Omlouvám se. Já jsem se pana premiéra ptal na prvních interpelacích. A pan premiér tady řekl, bylo to docela sympatické, že přijetí služebního zákona za Sobotkovy vlády byla chyba, že ten zákon byl nekvalitní. Tady paní Vildumetzová nám v diskusi říká, že právě přijetím tohohle zákona jste vy docílili nezávislosti státní správy, že se vám to povedlo. Tak má na to jiný pohled.

Chápu, ale úplně to nedává nějaký kompletní obrázek, který by do sebe zapadal, co tedy vlastně chcete. Tak ten zákon byl dobrý, nebyl dobrý, my jsme to zkazili, ta naše novelizace je špatná, nebo tu vůbec nevnímáte, že nějaká byla? Víte, co třeba rušíte v rámci toho vašeho návrhu? A to mi taky vadí. Rušíte nemanažerskou kariérní linku. Ne každý, kdo jde do státní správy, chce být ve funkci nějakého vedoucího odboru, ředitele sekce. Ale pokud vy říkáte: nalákáme odborníky do státní správy, tak my jsme je tam lákali právě tím, že se dají vytipovávat pozice, kde mohou růst kariérně, platově a nemusejí být manažery, to znamená vedoucími nejrůznějších oddělení, odborů, sekcí.

Tohle vy rušíte a tvrdíte, že ten váš zákon má přilákat lidi. Takže ještě jednou, když to shrnu, omezujete nezávislost, omezujete možnost se někam odvolat, když proti vám bude uplatňována nějaká politická zvůle, ničíte nemanažerskou kariérní linku, kterou jsme tam schválně dali jako moderní atribut státní správy, tak jak nám mimochodem ten externí svět, kterým vy se tady také hájíte a zaštiťujete ve svých slovech, tak nám tohle doporučoval.

Jako nedává to žádnou logiku a žádnou odpověď, proč to dělat takhle rychle bez toho, abyste si počkali na hodnocení, bez toho, abyste to konzultovali s Legislativní radou vlády. Ta odpověď se nabízí, a to není žádné politické podsouvání. Ale chcete mít prostě tu státní správu pod kontrolou. Rychle, rychle a účinně zbavovat se lidí, které tam nechcete. Mít pod kontrolou státní tajemníky, aby to prostě byli političtí nominanti. Ale víte co? Ono tohle všechno je vlastně legitimní, kdybyste to přiznali a kdybyste řekli: tohle je náš názor, a neschovávali to za slova o tom, že vy naopak chcete udělat efektivní státní správu. Vy chcete efektivně umět vyhazovat úředníky. To jo, ale rozhodně tohle, co předkládáte, nepřináší efektivitu do státní správy. Já si myslím, že to na začátek stačí. A jak mě vyzval pan místopředseda? Nacher, já se dívám, kdo předsedá, tak říkám hned na začátku, že navrhuji proto zamítnutí tisku 76 i tisku 77 v prvním čtení. Děkuji. (Potlesk z řad STAN.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, děkuji, napsal jsem si. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, poprosím Zuzanu Ožanovou. Jsme v rozpravě, faktické poznámky jsou možné. Pouštím stopky, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já se pokusím být stručná. V minulé vládě jste měli to, že změníte služební zákon a že všechny takovéto věci budete dělat standardním legislativním procesem. Připustil jste, že jedna z těch novel nebyla standardním legislativním procesem, předložili to předsedové všech tehdy koaličních klubů. A vy jste to tady nazýval malou novelou. Já bych chtěla jenom připomenout, proč jsem tehdy mluvila a říkala to, co jste citoval. Ta malá novela znamenala to, že se všichni ti vedoucí přesoutěží teď hned vaší vládou. Vy jste se chtěli zbavit většiny lidí a chtěli jste přesoutěžovat. To bylo to, proč jste to dali tak brzo. S tím... S tou částí, kterou jste potom dělali řádným legislativním procesem, jste si dali načas, dokonce jste nesplnili svůj legislativní plán prací, já jsem vás na to dokonce interpelovala. Takže ta vaše malá novela znamenala přesoutěžení, a to byl ten hlavní účel. A jenom krátce. Předpokládám, že jste byl starostou, a zákon o úřednících samosprávných celků. On je politický? Můžete podle toho týrat ty zaměstnance a podobně?Není. A když se podíváte na současný návrh, je obdobný a já jsem i v minulém volebním období říkala, že by ty dva zákony měly jít k sobě. Zákon o úřednících samosprávných celků a zákon týkající se státních zaměstnanců.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně, i za dodržení času. A máme tady další faktické poznámky. Poprosím, Vít Rakušan, a připraví se Gabriela Svárovská. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za své dvě minuty a avizuji, že teď budou poslední. Já si potom budu psát nejrůznější poznámky a já naopak chci, aby se ta diskuse rozjela, ne jako vy jste chtěli nám ji vyobstruovat. Já chci, aby mohli vystoupit i poslanci, kteří jsou přihlášeni řádně do debaty. No, jenom krátká poznámka. Tady byly celkem závažné otázky na paní poslankyni Ožanovou a já doufám, že se těch odpovědí dočkám, protože jsem se dočkal jenom nějakého návratu do minulosti. A ta zásadní otázka je, vy jste kritizovali desetistránkovou novelizaci a říkáte... Vy jste říkali, že budeme předkládat věci standardním způsobem. Říká nám tedy vláda Andreje Babiše, že bude věci předkládat nestandardním způsobem? Že to bude teďka nová norma? Že k tomu vy se hlásíte? Ano, my jsme tehdy předložili malý poslanecký návrh, já jsem to tady otevřeně řekl a dokonce jsem byl ochoten říct i to - určitě by bylo standardnější dát to vládním návrhem. Jistá míra vaší kritiky byla namístě, ale je nesrovnatelné dávat malou desetistránkovou novelizaci a nový zákon. A neodpověděla jste na absolutně zásadní otázku, prostřednictvím pana místopředsedy. Vy opravdu nemáte informace, že běží proces hodnocení fungování té novely z roku 2025? Proč jste na ni nepočkali? Proč tak spěcháte? Nezajímá vás to? Zajímá vás jenom studie KPMG z roku 2018, případně studie z roku 2022? Úplně pomíjíte, že je tady jiný právní stav, než který hodnotí obě dvě tyto studie? A to, že jsme nestihli přesně legislativní plán, ano, ty věci se posouvaly, ale stihli jsme tu velkou novelu udělat a stihli jsme ji na rozdíl od vás projednat s neziskem, s odbory a stačili jsme ji taky nechat projít Legislativní radou vlády. Na to vy jste trochu zapomněli.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za přesné dodržení času. V této chvíli vystoupí Gabriela Svárovská, připraví se Radek Vondráček. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Ano, jenom krátce. Děkuji, pane předsedající, já jsem chtěla zareagovat, vaším prostřednictvím, na paní poslankyni Ožanovou. Vrací se nám tady stejná logika diskuse, jako jsme měli včera v té rozpravě o návrhu stavebního zákona. Skoro na každou otázku, kterou jsme položili v rámci té rozpravy, jsme dostali odpověď. Ale vy jste dělali to a to a výčet hříchů minulé vlády, které mě upřímně řečeno, nezajímají. Já jsem stejně jako vy tu minulou vládu kritizovala a je ta diskuse potom bezpředmětná, je malicherná. A přece důvodem, proč předkládáte návrhy, které předkládáte, proč sledujete cíle, které sledujete, které my právem kritizujeme, legitimně kritizujeme, ten (tím důvodem) přece není, že minulá vláda dělala něco tak nebo onak. Máte přece vlastní program, tak prosím, odpovídejte na otázky, které klademe v legitimní rozpravě a nevymlouvejte se, protože si myslím, že to vlastně vůbec už nikoho nezajímá. Jste u moci, tak prosím, vykonávejte tu moc a přijímejte naše otázky jako roli konstruktivní opozice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času, poprosím, Radek Vondráček je přihlášen k faktické poznámce a pak Vít Rakušan. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já chci dodržet plynulost rozpravy, takže velice stručně. Já jsem si nedobíral pana ministra kvůli poslaneckému návrhu, nebo si to nepamatuji, ale v každém případě jeden rozdíl tu je, a zásadní, a proč jsme to říkali. Vy jste si dali přímo do vládního prohlášení programového, že to nebudete dělat. V sekci Spravedlnost a právo bylo napsáno, že vláda Petra Fialy nebude postupovat formou poslaneckých návrhů. A dělali jste to xkrát. Takže ono jde spíš o to, že vy jste vždycky něco slíbili a pak jste ten slib nedodrželi, což je charakteristické pro uplynulé čtyři roky vašeho vládnutí.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuji za dodržení času, a  k faktické se mi přihlásil Vít Rakušan, ale není tady, takže já ho odmažu. Mezitím přečtu jednu omluvu: Oto Vopěnka od 13 do 14.30 z pracovních důvodů. A v této chvíli je na řadě Matěj Ondřej Havel, kterého zde nevidím, takže propadá dozadu, a vystoupí Jeroným Tejc s přednostním právem. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem se dozvěděl, že byla vyžadována má účast na jednání tohoto bodu, což mě na jedné straně překvapilo, protože tento bod není gesčně vůbec souvislý s Ministerstvem spravedlnosti. Já se ctěné Sněmovně omlouvám, že jsem byl zhruba hodinu pryč z tohoto jednání, byť jsem zde byl přítomen ráno, protože jsem se účastnil notářského sněmu, kde jsem představoval notářům své priority a samozřejmě počítám s tím, že budu přítomen celé té debatě o tomto zákonu, byť, jak jsem řekl, je to věc primárně Ministerstva vnitra, nikoliv Ministerstva spravedlnosti, ale byl tady i dotaz na Legislativní radu vlády, jíž jsem předsedou, takže samozřejmě takto to i chápu.

Já bych chtěl říct, že ta ochrana, která tady byla tolikrát zmiňována, to, že ten zákon teď chrání ty úředníky a tady přichází poslanci s návrhem, jak je přestat chránit a jak teď budou pod tím politickým tlakem a budou muset dělat, co se jim nelíbí, s čím nesouhlasí, zatímco doteď tedy to nedělali a oni byli ti chránění tím zákonem, tak já bych chtěl říct, že to je mýtus. Mimochodem jsem v tomto sále asi jeden z mála, který skutečně státním úředníkem byl pod služebním zákonem. Byl jsem odborným náměstkem na Ministerstvu spravedlnosti, prošel jsem výběrovým řízením, složil jsem zkoušku úřednickou, dokonce více zkoušek. No, a když v prosinci 2021 přijel pan premiér Fiala s novým ministrem, tehdy na náš rezort, tak bylo předvoláno vedení, no, a tehdy pan premiér Fiala poděkoval všem dosavadním i odborným náměstkům za práci a poděkoval i těm, kteří končí. V tu chvíli se podíval na mě, já jsem se podíval za sebe, tam nikdo jiný neseděl. Pochopil jsem tedy, že končím na Ministerstvu spravedlnosti, a to přesto, že jsem byl státním úředníkem a měl jsem podle toho zákona možná naivně očekávat, že ta praxe bude jiná, ale to není jediný příklad.

Pamatujeme na odvolání ředitele Úřadu práce pana Najmona, ten byl odvolán pane ministrem Jurečkou, byl odvolán, odvolal se pan Najmon k nejvyššímu státnímu tajemníkovi, ten nesouhlasil s tím, považoval to za protizákonné. No, pan nejvyšší státní tajemník mu za pravdu nedal, tak se obrátil na soud a soud tedy už panu Najmonovi za pravdu dal a uznal, že to rozhodnutí nebylo zákonné a v zásadě uznal, že tedy vůbec neměl být odvolán.

Případ bitcoinů. Myslíte si, že ti úředníci na Ministerstvu financí, na Ministerstvu spravedlnosti, že se nebáli, že byli chráněni tím zákonem, aby napsali stanovisko panu ministru financí nebo panu ministru spravedlnosti a jeho náměstkům, že nemají přijímat bitcoiny na Ministerstvu spravedlnosti? No, já o tom mám vážnou pochybnost, ale to ukáží až naše audity, jak to bylo. Já jsem alespoň přeorganizoval ministerstvo tak, aby ti, kteří se vyjadřují k majetkoprávním otázkám, byli nikoliv pod politickými náměstky, ale pod státním tajemníkem, ale to jsem mohl už udělat podle tohoto stávajícího zákona.

Pan ministr Rakušan, exministr Rakušan tady říkal, že ta minulá novela byla kvalitní, možná právě proto, že ji psali nejvyšší státní tajemník a státní tajemníci. No, to je možná někdy ten problém, že zákony, které upravují poměry státních úředníků, píší státní úředníci. Já myslím, že tady je dobře, že ten návrh zákona je z jiné dílny, byť i určitě byl připomínkován a bude připomínkován a já jsem připraven na tu debatu pozměňovacích návrzích ve výborech, a rád svou zkušenost, kterou snad v téhle věci mám, předám. A samozřejmě i ministerstvo, bude-li gesčně vhodné, abychom se k tomu vyjádřili, připravíme potřebné pozměňovací návrhy v té debatě. Ten zákon tak, jak je představen, není žádnou velkou revolucí. On samozřejmě, že mění ten služební poměr na poměr pracovní, ale nemyslím si, že to je něco, co by zhoršovalo ochranu těch zaměstnanců, protože soudní ochrana zůstane zachována a v téhle věci nejde rozhodně o snížení standardu oproti tomu poměru služebnímu.

To, co už nebude a v čem je to revoluční, je, že to nebude zdlouhavé, někdy složité správní řízení, ale že to bude prostě řízení, které bude odpovídat parametrům zákoníku práce a v tom bude jednodušší, já myslím si, že i oprávněně.

Systemizace, o které jsme se tady bavili, tam, jak je nastavena, ta zůstává, zůstává i ochrana oznamovatelů, to znamená, všichni zaměstnanci mohou využít zákon o ochraně oznamovatelů, o whistleblowingu, tam se také nic nemění.

Byl tady dotaz na účast zaměstnanců, na to, zdali můžeme omezit ty některé vedoucí zaměstnance v tom, že by nebyli moci být organizováni v politických stranách. Já jsem přesvědčen, že to je plně v souladu s ústavou a s Listinou základních práv a svobod, konkrétně s čl. 44, já vím, že to je poslední článek, taky jsem si ho musel připomenout, je to poslední článek, ale tam najdete odpověď na to, že to je možné a zákon může upravit v této věci to, že někteří vysocí státní úředníci nebudou moci býti členy politických stran. A myslím, že je to v pořádku, pokud taková úprava bude. Ale je to na vás jako na poslancích, jak se rozhodnete v projednávání ve Sněmovně.

Chci zdůraznit, že ti stávající vedoucí zaměstnanci, ti představení podle toho stávajícího zákona, pokud bude tento návrh zákona přijat v té podobě, jak tady je navržen, tak zůstanou na svých místech, dokonce ta funkční období zůstanou zachována a k tomu přesoutěžení, pokud dochází po pěti letech, tak je to až v období příští vlády, takže rozhodně tady nelze hovořit o tom, že to nějaký nástroj na politizaci, na to, aby si tato nová vláda upravila ty poměry na ministerstvech ke svému obrazu. Naopak se tam dává možnost upustit od přesoutěžení za těch pět let v případě, že tedy zaměstnanec dosahuje vynikajících výsledků, což si myslím, že je také v souladu se zdravým rozumem. Tolik tedy jenom k reakci na některé argumenty, které tady padly.

Já se samozřejmě té debaty zúčastním, budu-li přizván, zúčastním se i debaty ve výborech a samozřejmě i práce na případných pozměňovacích návrzích. A  děkuji těm kolegům z opozice, kteří vystupovali, myslím, s velmi věcnými připomínkami a myslím si, že určitě tak, jak to je u každého zákona, žádný zákon na tom začátku není dokonalý, je třeba jej vylepšit, ale myslím si, že ten základ je v pořádku. A jako předseda Legislativní rady vlády musím říct, že jsem přesvědčen, že tak, jak je to napsáno, z pohledu těch základních kritérií, je ten zákon v pořádku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za vaše vystoupení, pana ministře. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, pokud platí Olga Richterová, jinak mi tam naskakovali jiné faktické poznámky a zároveň jste se odhlašovali. Takže paní předsedkyně, jste na řadě, ano? A já vám stopuju vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já bych ráda využila toho, že tady pan ministr vystoupil, což oceňuji, to by samozřejmě měl být standard, ale bývá to už někdy i výjimkou. A doptala bych se ráda k tomu, co tady jste právě, pane ministře, říkal, o tom, že soudní ochrana zůstane zachována. Tak jako samozřejmě jsme právní stát, a to ani nemůžete zrušit. Jenže zároveň jste nedodal to B. A na to bych se já ráda doptala. Přece úplně rušíte tu rychlou cestu, jak se bránit politickým tlakům pro ty nejvyšší úředníky ve státní správě, pro ty vrchní ředitele. Ta kontaktní linie tam, kde se stýkají, já bych řekla, vrcholní manažeři ve státní správě s politiky dnes byla chráněna novým institutem, novým nástrojem takzvané služební komise, to fungovalo necelý rok nebo rok. A ta moje otázka zní: Připouštíte i vy, pane ministře, že ve skutečnosti tuto hráz proti zbytečným politickým tlakům rušíte. Je to tak? Vy rušíte tento nástroj, který mohl umožnit díky složení té komise, což jsou dva lidi za Nejvyšší kontrolní úřad, dva lidi za vládu, pak je tam ještě jedna nominace, čili celkem pět lidí z různých orgánů, tak tohle měla být hráz, pojistka, aby se posuzovalo, jestli něco je politický tlak. Třeba, když ty vynikající výsledky, o kterých jste mluvil, bude navýšení dotací pro Andreje Babiše. A my chceme, aby úředníci, co ty dotace navyšovat nechtějí, a jsou to ti top manažeři, byli chráněni, a proto se za Piráty ptáme, jak to, že rušíte ten nástroj obrany proti politickým tlakům? (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Prosím o dodržení času. V této chvíli faktické poznámky nejsou, takže se vracíme do přednostních práv. Já vám řeknu, abyste se připravili, jaké je v této chvíli pořadí. Vystoupí Libor Vondráček se stanoviskem poslaneckého klubu SPD, poté Jiří Pospíšil se stanoviskem klubu TOP 09, pak již jednou propadlý Matěj Ondřej Havel s přednostním právem a poté Kateřina Stojanová se stanoviskem klubu Pirátů. A pak přijdou na řadu ti, kteří jsou v pořadí. V této chvíli ale pane poslanče Vondráčku ještě počkejte, protože mi tady naskočily dvě faktické poznámky, takže poprosím Bereniku Peštovou, připraví se Helena Válková. Možná, pane poslanče, se připravte tady, abyste pak rychle mohl na mikrofon, než budou další faktické poznámky. Vaše dvě minuty, paní poslankyně. Moment.

 

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla jsem se zeptat paní Richterové, prostřednictvím vás, jestli teda, když tady citujete tu komisi, jestli byste mi mohla říct, kolikrát ta komise zasedla a kolik těch případů teda řešila? To je jedna věc. A druhá věc, jestli je vám známo, tak stejně ti vrchní ředitelé, kteří teď jsou nebo byli na těch místech i za této vlády i za minulé vlády, kteří potom přecházeli, tak ve své podstatě se udělala systemizace, kterou taky moc dobře umíte, i na Ministerstvu pro místní rozvoj by vám o tom vaši kolegové mohli vyprávět, a sloučíte dvě sekce a ve své podstatě toho vrchního ředitele jste taky postavili a hodili do bazénu. Takže já nevím, co tady řešíme, protože jste si vždycky tu cestu našli taky na tom MMR. Takže ráda bych věděla, o kolika případech se bavíme a jak ty případy dopadly, respektive jestli byste mi mohla říct, jak byla funkční. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. V této chvíli řeknu pořadí faktických poznámek. Helena Válková, Olga Richterová, pan ministr a pak Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, spouštím dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, tak jsem zvědavá, možná je nebudu ani potřebovat. Já navážu na svoji kolegyni, vaším prostřednictvím, paní Bereniku Peštovou. Jako bývalá ministryně spravedlnosti, už je to delší dobu, ale velmi dobře si pamatuji a vlastně reaguji ne namísto ministra spravedlnosti, který tady ještě je, ale i ze své vlastní zkušenosti, na to, co jste tady, paní poslankyně Richterová, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, otevřela. Bylo a obávám se, že i je velice, velice obtížné se a teď to řeknu otevřeně, zbavit třeba vrchního ředitele, který není tak kompetentní, jak se mohlo zdát na první pohled nebo z hlediska zkušeností, tak třeba po několika měsících zjistíte, že tomu tak není a že nemusí být opravdu dostatečně odborně vybavený. A pokud vím, tak vy jste to , a v tom navazuju na to, co tady bylo řečeno, řešili změnou a systematizace byla i v mém období jednou z forem. Je to zdlouhavé, stojí to peníze, protože ten člověk to místo blokuje, je to velmi neefektivní a já si nedovedu představit, že by takhle třeba soukromé firmy pokračovaly, kdyby zjistily, že jejich manažer není schopný. To by prostě zkrachovaly.

Takže to, co my v tomto ohledu chceme prosadit, je pouze dát tu pružnost, ale současně samozřejmě soudní ochranu. To tady bylo řečeno. Takže opravdu není důvod se tady domnívat, že bychom někomu chtěli bránit, kdo je kompetentní ve výkonu vrcholové funkce. Ale chceme, aby se na ně vztahovala stejná spravedlivá kritéria. Myslím si, že Ministerstvo spravedlnosti v tomto nasbíralo spíše hodně zkušeností, jak jsem to sledovala, a nevidím důvod, proč bychom to měli zpochybňovat ten návrh, aspoň tímto způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za těsné dodržení času. Poprosím Zuzanu Ožanovou, další faktická poznámka. Pak pan ministr spravedlnosti, pak Olga Richterová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dovolím si zareagovat na kolegyni Richterovou. Víte, já jsem se nesetkala s tím, že podle zákoníku práce by byl politicky názor důvodem k výpovědi. To si myslím, že v naší republice není možné a my se vracíme k zákoníku práce. Prosím vás, podle zákoníku práce jedou úředníci na krajích, na obcích a neslyšela jsem, že by měl někdo proti tomu výhrady a že by si stěžoval, že prostě jsou politicky ničeni a že kdykoliv mohou být vyhozeni.

Víte, jak složité je rozvázat pracovní poměr? No, velmi. Musí tam být nějaké skutečné důvody a politický názor není důvodem k výpovědi. Já si myslím, že to nám zbytečně něco podsouváte. Víte, rozvázat pracovní poměr podle zákoníku práce lze za špatně prováděnou práci. A pokud je s někým rozvázán pracovní poměr, tak většinou jde k soudu. A víte, že ten soud může být podstatně rychlejší než zdlouhavé správní řízení několikastupňové, které vlastně v současnosti probíhá?

A mimochodem, do té šílené komise, jak tam jsou ty nominace těch pěti členů, nenominuje tam náhodou i vláda? Taky jsou tam političtí nominanti. A to vám nevadilo. Mimochodem, na to jsem poukazovala v minulém volebním období.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana ministra Tejce. Připraví se Olga Richterová. Všechno faktické poznámky. Pane ministře, dvě minuty.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Děkuji. Já při vší úctě ke všem komisím si nejsem úplně jist, jestli komise něco dokáží v těch případech, které jsou takto někdy emoční a zásadní, vyřešit. Takže já bych možná se držel spíše té cesty, která tam bude i podle toho nového zákona, bude-li přijat, a to je podání návrhu na předběžné opatření soudu. Soud rozhodne, soudy rozhodují dnes poměrně rychle, takže já jsem přesvědčen, že ty komise to za nás nevyřeší, možná alibisticky z nás sejmou nějakou odpovědnost, ale de facto vždycky budeme zase u toho právě co tady už padlo, kdo tu komisi jmenuje, kdo tam je a nakonec to stejně skončí u soudu. Takže předběžné opatření soudu, rozhodnutí soudu a já jako ministr spravedlnosti se budu snažit o to, abychom rozhodovali rychle. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Jsou před námi ještě dvě faktické poznámky. Olga Richterová a připraví se Kateřina Stojanová. Paní poslankyně, tak spouštím stopky.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vidím, že podobně jako se tady škrtly interpelace, tak se už začíná i zaměňovat, kdo se táže koho. Poslanci se mají ptát vlády, ne vládní poslanci opozičních poslanců. Ale v pořádku. Já ráda zodpovím a doplní mě pak moje kolegyně Kateřina Stojanová. A sice zavedl se tady nějaký proces, jak oddělit ty nejvyšší manažery, ty vrchní ředitele, státní tajemníky, nejvyššího státního tajemníka od politických tlaků nebo jak umožnit přezkoumat, když dostanou špatné hodnocení, což je normální nástroj, prostě písemná výtka, špatné hodnocení, nespokojenost s tím, jak člověk pracuje, to samozřejmě se normálně uplatňuje, to funguje. Ale co vy škrtáte, je tu možnost té jaksi hráze, bariéry skrze tu služební komisi, kde dva lidi jmenoval Nejvyšší kontrolní úřad, jednoho člověka ombudsman Stanislav Křeček a dva lidi vláda.

Tohle vám vadí, ačkoliv je to velmi rychlý nástroj, tohle vám vadí, ačkoliv jste si ani neudělali vyhodnocení, jestli třeba nechcete pravomoci té komise doplnit o možnost přezkoumat tu systemizaci. Takže namísto toho, abyste vylepšovali věci, které se tady roky budují, tak to všechno chcete bez náhrady zrušit. A jenom zdůrazním, to, co říkáte o tom prodlužování a protahování není pravda. Ty věci se velice změnily v tom posledním roce, v tom roce 2025, ne vše se propsalo do povědomí všech úředníků, ale reálně, o co tady jde, je ochrana top managementu přes opravdu velice rychlé řízení před tou jednou komisí. (Předsedající: Poprosím čas!) To je řád týdnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Poprosím o skutečně dodržení času, poprosím zároveň Kateřinu Stojanovou a připraví se Zuzana Ožanová. Všechno faktické poznámky. Vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo. Já souhlasím s tím principem, že my tady v opozici opravdu nejsme od toho, abychom odpovídali na otázky koaličních poslanců, zvlášť, když vy jste předkladatelé té legislativy. Ale přesto já si jenom dovolím, vy se paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, ptala na to, kolikrát zasedla ta komise a jaké byly její výsledky. A to je dobrá otázka. My bychom to taky rádi věděli. A jak bychom se to dozvěděli? No, dozvěděli bychom se to tak, kdybyste vy počkali na vyhodnocení té takzvané flexi novely, která byla účinná od minulého roku a která se právě věnovala těm dopadům těch změn. Protože jak vy jistě víte líp než já, protože jste tedy na rozdíl ode mě byla, ta flexi novela významně právě zjednodušila vymáhání té personální odpovědnosti jednotlivých úředníků a právě tu procesní ochranu toho, že to dlouho trvá někoho vyhodit, vyměnila za tu institucionální ochranu. To znamená, toho člověka lze dnes vyhodit daleko snáze, když tedy souhlasí ta nezávislá služební komise.

To, do jaké míry to funguje, teď rok a půl vyhodnocuje stát v rámci analýzy z toho národního programu, nebo pardon, z toho Národního plánu obnovy. Kdyby vy jste si na tu už zaplacenou analýzu, na ty výsledky, počkali, tak bychom se tady dneska mohli bavit daleko relevantněji na základě podkladů a dat, jak to skutečně je a kde ta případná slabá místa v rámci existujícího zákona o státní službě napravit. Vy jste si na to nepočkali, předložili jste poslanecký návrh zákona bez mezirezortního připomínkovacího řízení, bez stanoviska Legislativní rady vlády, bez stanoviska Úřadu vlády. No, a výsledkem je, že vy jako koaliční poslanci a poslankyně se nás chodíte ptát, jestli ta služební komise tedy fungovala a jaké jsou závěry. No, nevíme. Ale to, že nevíme, není naší, ale vaší odpovědností.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím Zuzanu Ožanovou, dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Já jsem se zatím snažila ověřit informaci o fungování komise. Zatím to vypadá - ještě si to ověřím i do dalších jednání - že komise zatím neřešila žádnou kauzu, takže to nebylo potřebné. Víte, co mě překvapuje? Že je pro vás důležitější komise než nezávislý soud. Já se domnívám, že pro každého je lepší, když jeho pozici posuzuje soudce a nikoliv nějaká komise. Promiňte mi, ale to se neshodnu s vámi. Tady máme různý názor na to, co je správné, či nikoliv. Takže k tomu, myslím, že to je dostatečné. Komise? Proč komise? Běžné je, že pracovněprávní vztahy, když je někdo nespokojen, obrátí se na soud. Je něco extra na tom, že úředník má něco speciálního a že se to děje ve správním řízení? Prosím vás, ve správním řízení se mají dávat pokuty a nikoliv řešit pracovněprávní vztahy.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Teď se nám to rozjelo. Řeknu vám pořadí: Berenika Peštová, Olga Richterová, Helena Válková, Matěj Hlavatý, pravděpodobně se přihlásím i já. Ještě, paní poslankyně, než vám dám slovo, jedna omluva. Ivan Bednárik od 13.30 z pracovních důvodů. Teď vám spouštím stopky.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych ráda odpověděla paní poslankyni Stonekové. Stojanové, pardon. Stoneková je zase někdo jiný. Vy jste tady vzývali tu komisi. Proto jsem se ptala, že když se o něčem bavíme a říkáte, že to na tom stojí a padá, tak přece víte, kolikrát ta komise zasedla. Já mám ty informace taky, že ani jednou. Takže asi zas tak velké a perfektní to nebylo.

Přikláním se ke slovům zde mé předřečnice, která samozřejmě říká: Chráníte úplně stejnou měrou ty úředníky, kteří jsou na těch oerpéčkách, na těch krajích? Stejnou měrou? Ministerští úředníci jsou něco extra? Jsou něco jiného než ti úředníci, kteří jsou na ORP a na krajích, kteří jedou podle zákona o úřednících a ti jedou podle služebního zákona? Je mezitím něco jiného, když je tam přenesená působnost ministerstva? Snad není, ne? Já si myslím, že by měli mít všichni stejné mantinely, když už tak.

Prosím vás, už tady nevzývejte a neříkejte, že je tady něco bez RIA, bez mezirezortního připomínkového řízení, bez vnitřního připomínkového, bez komisí LRV, bez stanoviska LRV. Vy jste tady nebyla. Ano, řekla jste správně, že, já jsem tady nebyla. Já jsem tady ty čtyři roky byla a byla to zvyklost vládnoucí koalice, že sem dávala zákony bez tohoto. Takže teď nikoho nenapadejte a nechtějte po něm, aby najednou dělal něco, co vy jste... Byť jako Piráti jste měli ministra pro legislativu, vytvořili jste mu speciální flek, a on ve své podstatě ta stanoviska, která dával, tak byly v rozporu i s tím, co přijala vláda. Bohužel mi vysvětlil, že vláda je...(nesrozumitelné). (Předsedající: Čas, paní poslankyně, čas.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Všem měřím stejným metrem. Prosím, dodržujte čas. V této chvíli Olga Richterová. Připraví se Helena Válková, Matěj Hlavatý, moje maličkost. Mezitím my se tady vystřídáme v řízení této schůze. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. (Změna předsedajícího.)

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. To se velmi hodí reagovat po paní poslankyni Peštové, protože ta odpověď, proč to tak řešíme jako Piráti, je jednoduchá. No, kvůli ochraně celého našeho systému. Chceme, aby mohli pracovat nezávislí experti ve státní správě a věděli, že je budou moci jejich nadřízení hájit před politickými tlaky. Proč politické tlaky? No, protože máme premiéra ve střetu zájmů. Protože tady hrozí, že se budou stovky milionů na dotacích čerpat v rozporu se zákonem neoprávněně.

My jako Piráti jsme na to opakovaně upozorňovali a teď říkáme, že když tady máte pojistku ve služebním zákoně, kdy se ta nezávislá komise složená ze dvou lidí - z Nejvyššího kontrolního úřadu, jednoho člověka od ombudsmana, dvou lidí jmenovaných vládou - má scházet bezodkladně - v plánu by to bylo prostě v řádu dnů, nejdéle řádově se diskutovalo o dvou týdnech, kdy tuto pojistku nezávislosti vypínáte, mažete bez náhrady - tak my se prostě budeme ptát. Proč se nesešla v tom minulém roce? No, prostě proto, že to nebylo potřeba.

Takže, namísto toho, abyste se tady tvářili, jací my jsme zlí, že hájíme nezávislost expertů ve státní správě, tak se prosím podívejte na to, co jste teď sami udělali. Krok 20 let zpátky, krok k banánovým republikám. Ten důvod? Protože nechcete tady tu rychlou cestu, jak se bránit politickým tlakům. Vy si permanentně stěžujete na délku soudního řízení například u Čapího hnízda a teďka se najednou tváříte, že soudy budou to rychlé řešení. Vždyť to je výsměch. Naopak, tohle mělo být řešení do dvou týdnů a vy ho vymazáváte. Styďte se.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou nyní vystoupí paní poslankyně Válková. Já vám přeju hezké odpoledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze a dávám paní poslankyni Válkové slovo, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. No, tak já se od těch extenzivních politických výlevů vrátím zase tedy trošku k tomu věcnému bodu, to znamená k tomu zákonu, který právě projednáváme. Předtím mně ale dovolte jenom malou poznámku k naší nové kolegyni, paní poslankyni Stojanové. Chtěla bych upozornit na to, že tady, když stojíte za tím pultíkem, tak jediné, co nesmíte říkat a... Můžete to říkat tedy, ale pak přistanete před mandátovým a imunitním výborem. To jsou urážky a další výrazy, které jsou nebo můžou být považovány za hanlivé, dehonestující a podobně.

Jinak se můžete ptát a vy se nás často ptáte - a neptáte se jenom ministrů, ptáte se i nás poslanců - na cokoliv a my můžeme a nemusíme odpovídat. Ale protože nechci vyčerpat svoje dvě minuty, tak chci upozornit třeba v souvislosti s tou soudní ochranou, kterou tady teď také diskutujeme, že je dostatečně účinná. Vždyť vy jste to byli, pokud si pamatuji dobře, jako koaliční poslanci, kteří jste prosadili u pracovních soudů zrušení přísedících, kteří byli právě zárukou toho, že se přihlédne i k tomu lidskému pracovněprávnímu prvku. To je spojení, které možná pro některé bude nezvyklé, ale je důležité, aby ten soudce, který to samozřejmě profesionálně posoudí z toho pracovněprávního hlediska, měl k dispozici i názor toho laika, aniž by překročil hranice pracovního práva před svým rozhodnutím. To vy jste zrušili, přestože to prezident zavetoval, to vaše zrušení. Takže, přehlasovali jste ho.

Takže, já se obávám, že na jedné straně říkáte něco a hájíte něco. Na druhé straně jste v minulém volebním období prosadili zákony, které snižují i soudní ochranu těchto lidí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. S další faktickou poznámkou vystoupí pan místopředseda Nacher, připraví se paní poslankyně Stojanová. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. No, já jsem jenom chtěl reagovat ne moc věcně. Nejsem na tohleto expert, jakkoliv si pamatuju tady ty debaty o těch politických náměstcích, kteří byli zrovna nejvíce tedy z Pirátské strany, a já jsem to tady kritizoval. Hlásím se k tomu, že to byli často poslanci, kteří byli překroužkováni vašimi kolegy z hnutí STAN. Bylo to typicky přesně proti tomu, co jste vždycky říkali před těmi volbami, že má jít o odborné náměstky. Pak to byli političtí náměstci, zcela evidentně právě vytvořeni na základě výsledků voleb, protože kdyby se sem ti poslanci dostali, ti politici, tak by byli poslanci. Stali se z nich náměstci.

A já jsem chtěl reagovat, prosím pěkně, na něco jiného. Za prvé, aby tady nezapadlo to, co tady řekl ministr spravedlnosti, že on sám byl krásným příkladem státního úředníka, který tam byl a najednou už nebyl. Jo, jenom aby to tady nezapadlo, protože já jsem to slyšel pozorně a vy se tomu tak jakoby vyhýbáte, co se tady dělo před čtyřmi lety.

A ještě jednu poznámku si dovolím, a to jest to, že koaliční poslanci by se neměli ptát opozičních. Tak opět poprosím, vracím se zpátky do minulého období, protože bez toho tam není ten správný kontext. Vy jako koaliční poslanci jste se nás jako opozičních ptali i po 3,5 letech, po čtyřech letech vládnutí a vymlouvali jste se na předchozí vládu Andreje Babiše soustavně. Dovolte nám to dělat aspoň pár týdnů poté, co je tady nová vláda, když vy jste to dělali i roky poté. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Stojanová a připraví se pan poslanec Pláteník. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo. Já musím znovu reagovat na paní kolegyni Peštovou prostřednictvím pana předsedajícího, která tu říkala explicitně, že nemáme vzývat RIA (vysloveno: riy) a analýzy dopadů a podobně. Já se vám omlouvám, ale když se předkládá takhle komplexní novela, která mění fungování státní služby a dotýká se víc jak 70 000 zaměstnanců státu, tak mně jako zvolené zákonodárkyni přijde jako slušnost k občanům a občankám a jako naše základní odpovědnost, abychom pokud možno takhle velké změny právě dělali na základě odborné, nezávislé, fundované a dobré analýzy. Já to beru za svoji odpovědnost zvolené zákonodárkyně vůči občanům a občankám v téhle republice. Jestli vy ne - dobře, to je váš politický přístup - ale já tyto analýzy a RIA (vysloveno: riy) ze své pozice vzývat při takových změnách rozhodně budu. A ostatně, vy jste to sami taky kritizovali.

Já jsem si tady našla z minulého volebního období, když se projednával tisk číslo 215, tak dokonce sama předkladatelka paní poslankyně Ožanová tady kritizovala u daleko méně rozsáhlé změny služebního zákona, že se domnívá, že standardní připomínkové řízení, standardní legislativní proces tady chybí, a proto podala návrh na to, aby takový návrh byl zamítnut. A teď jste najednou otočili. Tak já tomu nerozumím, té vaší pozici. Nehledě na to samozřejmě, že pak se předkladatelky paní poslankyně Ožanové zeptají v Radiožurnálu, jestli umí vyčíslit, jaké to bude mít skutečné dopady na úspory, a ona úplně otevřeně musí přiznat, že neví. No proč neví? Protože vy nechcete vzývat RIA (vysloveno: riy). No, tak nechcete, ale já znovu opakuji: Je to moje odpovědnost jako zákonodárkyně vůči občanům a chci, aby se takové komplexní změny děly na základě analýzy dopadu, nemlich, když už jsou v podstatě zaplacené a dějí se.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Pláteník a připraví se paní poslankyně Peštová. Pane poslanče, prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych si tady dovolil krátce zareagovat. Tlaky na paní doktorku Peštovou, která tady měla otázku, co jsou úředníci samospráv víc, než jsou úředníci na ministerstvech nebo tak nějak. Dovolím si tady konstatovat, že patrně nejsou nic víc - nebo v žádném jiném smyslu - než kromě smyslu ústavního, protože čl. 79 odst. 2 Ústavy stanoví, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. Tato konstrukce ty státní zaměstnance staví do unikátní profesní skupiny a tím pádem taky nám ukládá nějakou právní formu upravit jako jedinečnou. Takže proto se o tom bavíme v tomto režimu, v nějakém jiném. A pro všechny kolegy, kolegyně, tohle byla faktická.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně Peštová vystoupí s faktickou poznámkou zatím jako poslední přihlášená, pak bychom se vrátili do obecné rozpravy. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Chci zareagovat nejdřív na kolegu Pláteníka prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste tady asi neseděl - já nevím, jestli jste tady seděl a slyšel tu debatu. Já jsem neřekla, o co jsou víc - já jsem řekla, jaký je mezi nimi rozdíl, jo? A to je rozdíl. Já jsem řekla - jaký je rozdíl mezi úředníky, kteří jsou na ministerstvu, a úředníky, kteří mají přenesenou působnost a jsou na krajích. Jeden chrání služební zákon a druhý chrání zákon o úřednících. Ptala jsem se, jaký je mezi nimi rozdíl. Ano, po právní stránce je tam rozdíl, jak se potom přistupuje k tomu, když ukončujete nebo když tam jsou nějaké problémy a máte tam vytýkací dopisy a tak dále. Je tam rozdíl, jakým způsobem ten proces probíhá, a proto jsem se ptala, jaký je mezi nimi rozdíl. Žádný, pro mě žádný, měli by mít stejná pravidla hry.

A co se týče - k paní Stojanové prostřednictvím pana předsedajícího. Paní Stojanová, můžete si tady říkat, že chcete RIA, chcete, jaké to bude mít dopady. Já jsem to říkala taky, čtyři roky jsem to říkala, paní Stojanová, prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste měli svého ministra, který seděl tamhle nahoře. Říkám - jak je možné, že to neprošlo Legislativní radou vlády, komisemi? Chci stanoviska. Takže můžete se tady rozčilovat čtyři roky, jako jsem se rozčilovala já, a ten zákon to říká jasně: poslanec nemusí, poslanecká iniciativa nemusí. Já děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času. A vracíme se k obecné rozpravě, ve které by měl vystoupit pan poslanec Papajanovský. (Hlasy z pléna: Přednostní práva.) Přednostní práva, pravda, pardon. S přednostním právem jako se stanoviskem klubu by měl nyní vystoupit Radim Fiala, ale ještě tu bylo jedno přednostní právo Matěje Ondřeje Havla. Jestli jde o stanovisko klubu, tak v tomhle případě by měl v tuhletu chvíli podle pořadí vystoupit Radim Fiala. (Poslanec Libor Vondráček z pléna: Já jsem pověřen.) Libor Vondráček, pardon, Libor Vondráček je pověřen k přednesení stanoviska poslaneckého klubu hnutí SPD. Tak je to. Prosím.

 

Poslanec Libor Vondráček: Děkuji, pane předsedající. Já jsem jedním ze čtyř předkladatelů těchto tisků, takže asi ode mě můžete očekávat stanovisko našeho klubu souhlasné. Kdybych to měl jenom ve zkratce říct, protože Radek Vondráček to tady všechno jako předkladatel, myslím, shrnul poměrně rozsáhle: My jsme jako Svobodní kritizovali tento návrh nebo předchozí služební zákon už před těmi deseti jedenácti lety. Myslím si, že po těch deseti letech se ukázalo, že pokus stavit státní úředníky na roveň těch, kteří jsou ve služebních poměrech v rámci ozbrojených sil a přibližovat jejich postavení právě jim, a naopak, vzdalovat se od tehdejšího návrhu za ještě předchozí vlády Petra Nečase, který se spíše snažil srovnat podmínky mezi úředníky místních samospráv a mezi státními úředníky, že je to slepá ulička. Je to slepá ulička z mnoha důvodů.

My jsme tehdy komunikovali, že slibované efekty to nepřinese a po těch jedenácti letech, když se bavím s mnoha úředníky, tak skutečně ty argumenty dneska dostávají zapravdu. Mnohokrát se tehdy ten zákon měnil. Toho času na Právnické fakultě nám říkali, že to je takový ukázkový případ zákona, jehož účinnost se mnohokrát odkládala a který tady pozměňovacími návrhy byl opravdu mnohokrát měněn. Takže já jsem velice rád, že toto je jeden z prvních zákonů, který projednává tato Sněmovna. Opravdu se nejedná o žádný rychlonávrh, je to návrh, který připravovali odborníci, my jako předkladatelé jsme to s nimi samozřejmě konzultovali v poslední fázi, ale vychází to reálně z praxe, z toho, co nefunguje.

Byla tady řeč už o tom, že když je velká potřeba přijmout nějakého odborníka, vznikne nějaká situace, tak dosud v rámci správního řízení a v rámci všech procedur to mohlo trvat klidně sto dní, teď, pokud bude zájem takového odborníka zapojit do práce na ministerstvech nebo dalších úřadech, kterých se služební zákon týkal, tak se ta doba klidně může zkrátit až na deset dnů.

Současný zákon je opravdu inspirován uniformovanými sbory. Jejich postavení je ale neadekvátní vzhledem k tomu, jakými musí procházet školeními předtím, než se z nich stanou příslušníci uniformovaných sborů vzhledem k tomu, že mají pracovní pohotovost, vzhledem k tomu, že zkrátka jejich způsob práce je velmi odlišný od práce státního úředníka, tak si myslím, že už tehdy možná bylo spíš lepší vydat se cestou inspirovat se u toho zákona o zaměstnancích územních samospráv.

Dneska se tak děje. Děje se tak na základě analýzy ať už Univerzity Karlovy, KPMG a dalších, kteří kritizovali, že tento dosud platný služební zákon zabetonovává státní správu absolutně nežádoucím způsobem.

A dneska se posouváme do doby digitální, bude probíhat digitalizace mnoha agend. Myslím si, že i komunikace s těmi zaměstnanci digitálním způsobem je krok správným směrem, který přináší tato změna zákona, a z toho důvodu je opravdu dobré si i uvědomit, že pokud se tady bude digitalizovat mnoho agend, tak bude potřeba flexibilně v rámci té struktury státních úřadů na to reagovat. Myslím si, že občané absolutně nechápou, jak je to možné, že se tady agendy digitalizují, že se všechno elektronizuje, ale zároveň mají pocit, že úřady stále bobtnají a bobtnají. I na toto se bude moci lépe reagovat. Pokud jsou tady nějaké argumenty, že se jedná o snahu politizovat státní správu, tak je tomu přesně naopak. Tento zákon bude přísnější z hlediska nároků na státní úředníky, pokud jde o jejich členství v politických stranách.

A poslední věc, kterou jsem ještě chtěl zmínit, pokud jde o tu ochranu státních úředníků, v České republice je poměrně vysoká ochrana zaměstnanců daná zákoníkem práce. Nad rámec této ochrany mají o něco vyšší ochranu také úředníci místních samospráv a stejně tak tomu bude samozřejmě u státních úředníků, takže budou mít vyšší ochranu než běžní zaměstnanci podle zákoníku práce. A myslím si, že ani tyto argumenty nemohou obstát. Z toho důvodu pochopitelně náš poslanecký klub tento zákon podpoří.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za vaše vystoupení a budeme pokračovat přednostními právy. Omlouvám se, jak jsem přebíral schůzi, tak jsem vaše přednostní právo neviděl, ale v tuhletu chvíli by měl přednést stanovisko poslaneckého klubu k tisku 76 a 77 za klub TOP 09 pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vystoupil s pozicí klubu TOP 09 k těmto dvěma novelám. Naše pozice je negativní. My nepodporujeme tento návrh, poslanecký návrh zákona a dovolte mi velmi stručné odůvodnění.

Tím hlavním důvodem je to, co tady zaznívá v té už probíhající rozpravě, a to je to, že se jedná o poslanecký návrh. Jsme přesvědčeni, že tak zásadní změna služebního zákona, která se dotýká desítek tisíc úředníků, má probíhat formou vládního návrhu. Já tady vnímal tu přestřelku, co kdy, kde, kdo, jak navrhl, ale to, co kdy, kde, kdo, jak dělal v minulosti v žádném případě nebere ten základní argument, že klíčové zákony země, které ovlivňují výkon veřejné moci ve státu, mají být vládními návrhy, mají projít klasickým připomínkovým řízením, které je mimořádně důležité, protože tam padne celá řada argumentů, mají projít komisemi Legislativní rady vlády, také jsem vedl několik let Legislativní radu vlády, to je také strašně důležitá věc, a samozřejmě to má být také debatováno i v odborných institutech.

To je návrh zákona, který by měl primárně spadat do působnosti Ministerstva vnitra, a já třeba doufám, že tu vystoupí pan ministr vnitra a sdělí nám stanovisko, jak on to vnímá, jak vnímá takto fatální, zásadní změnu.

Tímto naším negativním pohledem my neříkáme, že není vhodné určitým způsobem služební zákon měnit. Je účinný 11 let, je rok účinná poslední novela a určitě určité změny parametrů jsou na místě. Ale tato změna je fatální, je zásadní, už to tedy také padlo. Pokud to máme říct jednoduše, je to odklon od veřejnoprávního služebního poměru k soukromoprávnímu pracovního poměru se všemi adjektivy, které s tím souvisí - míra ochrany, míra stability, možnosti ukončení služebního poměru a tak dále. A takhle fatální změna by podle mého a našeho názoru opravdu měla být více prodiskutována.

Je to návrh, který kritizují odbory. Já nejsem ten, který si myslí, že odbory mají vždy pravdu. Na druhou stranu, co jiného, než je právě otázka služebního poměru zaměstnanců veřejné správy, by měla být s nimi debatována.

Je to návrh zákona, který má dopad do Ústavy České republiky. Chci upozornit na to, že zde je speciální ustanovení, které říká, že právní poměry zaměstnanců veřejné správy, státní správy upravuje zákon, to znamená speciální zákon odlišný od zákoníku práce. A bylo by dobré nechat zhodnotit, zda novela nebo tento nový zákon bude splňovat právě ty limity ochrany.

Důležitý je také vztah k Evropské unii. Už to tady říkal pan zpravodaj. On tady citoval velmi jaksi kulantní a podle mého názoru objektivní stanovisko Parlamentního institutu, které já mohu pouze potvrdit. Ano, není konkrétní evropská legislativa, konkrétní nařízení nebo směrnice, které by upravovaly otázky služebního poměru, ale z hlediska hodnotového vnímání a z hlediska vnímání právního státu jako takového je zkrátka ze strany Evropské unie velmi sledováno, jak vypadá odbornost, stabilita a nepolitičnost veřejné správy v jednotlivých členských státech.

A té novele by zkrátka prospělo, pokud by byla vládní, kdyby minimálně nějaké kolečko konzultací a debaty s Evropskou komisí k tomuto návrhu proběhlo. Takhle můžeme spekulovat: je to v pořádku, není to v pořádku. Samozřejmě je to možné, ale myslím si, že ke kvalitě politického dialogu by toto kolečko debaty s Evropskou komisí stálo za úvahu.

Čím dále více do jednotlivých kategorií čerpání evropských peněz se prolíná kategorie hodnoty právního státu, čím dále více Evropská komise, Evropský parlament sledují toto kritérium, ať již v každoroční zprávě Evropské komise, kterou projednává Evropský parlament o stavu právního státu v jednotlivých členských státech, tak řekněme do čerpání fondů. A třeba fond obnovy, pocovidové obnovy je s tématem právního státu výrazně spjat.

Já tady nechci strašit a říkat, že by tato úprava měla dopad přímo na čerpání evropských peněz, ale říkám jako zákonodárce, který si je vědom toho, že služební zákon platí 11 let, 11 let je účinný a zaslouží si určité změny, bych rád slyšel nebo viděl, kde je ta hranice toho, kdy se s Evropskou komisí shodneme na tom, jak je možné opravit služební zákon, třeba ho rozvolnit a přitom z jejich pohledu zachovat stabilní a nepolitickou veřejnou správu.

Škoda, bohužel tyto věci zůstanou v rovině dohadů, v rovině toho, že uvidíme následně, co se bude dít, a mně to připadá opravdu jako věc, která mohla být vyřešena přednostně a ne případně následně. Jako člověk, který byl v této zemi třikrát ministrem spravedlnosti, tak varuji před tím, když opravdu se takhle klíčové věci dělají poslaneckou iniciativou, poslaneckým návrhem. Zrovna nedávno jsem v nějaké debatě poukazoval na to, jak se vyvíjelo exekuční právo v České republice, které v roce 2000 zavedli poslanci. 10 let se tady různými novelami upravují nedostatky a vady, které poslanecký návrh zkrátka měl. Já jsem přesvědčen se svou životní zkušeností, že poslanecký návrh ke vší úctě ke kolegům, kteří to předkládali a nijak nezpochybňuji jejich odbornost, nikdy nemůže vychytat všechny nepředvídatelné okolnosti, které ten nový návrh může přinést, pokud bude prosazen a bude účinný, že zkrátka a dobře to, že existuje připomínkové řízení, mezirezortní debata a tak dále, má svůj smysl a není to něco nesmyslného. Něco jiného jsou drobné novely, které nemají tak velký dopad, ale novely, které, jak už jsem řekl, ovlivňují výkon veřejné moci v zemi, od exekutorského zákona až po zákon o postavení státních úředníků, zkrátka a dobře by měly být takto debatovány a odborně zhodnoceny.

Takže já tady zcela v klidu bez nějaké snahy zapojit se do emocionální debaty, která zde probíhala, konstatuji, že mě to mrzí, že to je škoda, že jdeme formou poslanecké iniciativy. My jsme připraveni nad tím návrhem pracovat, určitě debatovat ve výborech nad konkrétními instituty, protože si myslíme, že určité změny by samozřejmě zde byly na místě, ale je škoda, že k tomu nemáme více informací, více faktů, že Ministerstvo vnitra nezhodnotilo existující současný stav, že zde nejsou další informace, které by nás zákonodárce mohly vést k tomu, že přijmeme novelu, o které budeme vnitřně přesvědčeni, že opravdu jí zkvalitňujeme výkon veřejné správy, že otevíráme veřejnou správu odborníkům a hlavně doufám nám všem jde o jediné, aby ta veřejná správa byla kvalitní a dobře sloužila občanům České republiky.

Veřejná správa, která bude destabilizovaná, ve které nebudou odborníci, no, tak občanům České republiky sloužit nebude. Takže nám nejde o to, mít nějaký komfort pro úředníky, ale mít tady motivované úředníky, kteří budou dobře sloužit státu, ale hlavně občanům.

Ostatně, musím si povzdychnout, služební zákon má v tomto směru velkou smůlu. Pamatuji si jako pamětník, že se tady 10 let debatovalo - předtím, než byl přijat - že je nutné ho přijmout kvůli Evropské unii a tak dále, pak ho nakonec jsme přijali poslaneckým návrhem. Pan ministr Tejc, myslím, že byl jedním z předkladatelů tehdy jako poslanec (otáčí se směrem k ministru Tejcovi), přátelsky se skrze pana předsedajícího na něj obracím - s přátelským gestem, nikoliv nějakou verbální poznámkou. Pamatuji si ty debaty, byly podobné tomu, co dnes, když pan Sklenák a pan poslanec Tejc to tehdy předložili, byť vycházeli z vládního návrhu. Ostatně pokud si to matně pamatuji, byla to i podmínka toho, aby tehdejší prezident jmenoval Sobotkovu vládu, aby ten návrh zákona prošel prvním čtením. Ale paměť už nemám tak dlouhou. Ale tím chci pouze poukázat, kterými všemi kotrmelci služební zákon v naší zemi za poslední dobu prošel, ať už se o něm pouze debatovalo, nebo byl následně přijat v ne úplně vhodné formě poslaneckým návrhem a je tady účinný.

Takže to je důvod, proč my nepodpoříme tento návrh zákona. Nevím, zda už bylo navrženo nebo ne - chci navrhnout jeho případné zamítnutí v prvém čtení tak, aby byl předložen - protože já bych byl rád, kdyby tady byl předložen zákon, který bude jaksi upravovat a vylaďovat problémy služebního zákona, ale moc prosím, nechť je předložen vládním návrhem, se stanoviskem Ministerstva vnitra, s odbornými (expertízami?), poté, co se udělá předběžná konzultace v Bruselu s Evropskou komisí a budeme schopni i my opoziční poslanci - nám jde o prospěch tohoto státu jako konstruktivní opozici - ten návrh podpořit, protože budeme mít čisté svědomí, že podporujeme něco, co povede ke zkvalitnění české veřejné správy - něčeho, co má sloužit občanům České republiky. Bohužel v tuto chvíli u tohoto návrhu si nejsme jisti, proto naše pozice. Děkuji, že jste mě vyslechli.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S přednostním právem by měl vystoupit nyní Matěj Ondřej Havel. Nyní tedy - a jsou tu faktické poznámky. Nejdřív pan poslanec Vondráček a pak se připraví pan poslanec Munzar Vojtěch. Tak prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Libor Vondráček: "Služební zákon chtějí ODS a TOP 09 blokovat až do voleb, smést ho nesvedli. Jsme připraveni blokovat schvalování služebního zákona celé volební období," oznámili ve středu šéfové poslaneckých klubů ODS Zbyněk Stanjura a TOP 09 Miroslav Kalousek. Toto je 16. července 2014 a padaly často podobné argumenty, které jsou příčinou, proč se dnes navrhuje nový zákon. Tehdy se nemluvilo o vylaďování zákona, tehdy byly opravdu tvrdé argumenty pro to, aby se přijal zákon tak, jak byl navržený, tak, jak tehdy pan ministr vnitra Chovanec a lidé okolo něj ze sociální demokracie se snažili přinést služební zákon v podobě, která se pak mnohokrát a mnohokrát pozměnila. My tento zákon chceme změnit. Kromě těch argumentů, které tehdy zaznívaly, máme za sebou ještě 11 let praxe. A já v tuto chvíli vůbec nevím, co vlastně mohu očekávat od poslanců ODS - protože od klubu TOP 09 my už jsme to stanovisko slyšeli - ale poté, co jsem před několika dny slyšel, prostřednictvím pana předsedajícího, výroky Renaty Zajíčkové o tom, že budoucí vláda nás chce vrátit zpět do devadesátých let, tak já opravdu nevím, jakým způsobem ODS pohlíží na období, kdy v devadesátých letech měli přes 30 procent preferencí a kdy tady dlouhou dobu vládli. Takže pokud nás ODS straší před(?) devadesátými lety, tak já jsem sám zvědavý, co se od kolegů z ODS dozvíme ke služebnímu zákonu dnes. Ale pokud by říkali stejné argumenty jako v roce 2014, věřím tomu, že tento zákon také podpoří.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Vondráček Radek.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se přihlásil už na základě prvního vystoupení pana kolegy Vondráčka Libora, vaším prostřednictvím, a jsem rád, že to tady otevřel a přečetl to, protože já mu na to částečně odpovím. A k tomu slouží má faktická poznámka.

Tak já samozřejmě souhlasím s tím, že místo toho, aby přinesl pouhou profesionalizaci státní správy služební zákon, tak vedl k tomu - a s celým slovem souhlasím - k určitému zablokování státní správy, protože každý zaměstnavatel, byť v soukromém nebo i ve státním sektoru, potřebuje mít v ruce dvě motivace pro své zaměstnance, i tu pozitivní, i tu negativní, to si nebudeme nalhávat. Nicméně když tady se pouštíte do ODS, která nehlasovala pro ten služební zákon, zeptal jste se svého hlavního koaličního partnera, hnutí ANO, kteří tady to prosazovali v tom roce 2014? A já tím zareaguju na tu druhou část, kterou jste řekl, že to není politicky účelové. No, podezření z politicky účelového jednání ve změně zákona se prostě nevyhnete, protože hlavní vládní strana, dnešní hnutí ANO, prosazovala tento zákon v roce 2014. Byla to podmínka Miloše Zemana a všichni víme proč - v tomto sále - a všichni si to pamatujeme. A v těch článcích to také je, proč Miloš Zeman chtěl, aby byl přijat služební zákon. Takže hlavní vládní strana hnutí ANO zákon prosazovala v minulém volebním období, blokovala změny, zásadní změny služebního zákona, aby jako první věc, první prioritu bez připomínkového řízení to předložila - zásadní změny - jako poslanecký návrh zákona. Takže já souhlasím s tím, že služební zákon není ideální. ODS pro něj na začátku nehlasovala. Došlo k zablokování státní správy v určitých ohledech. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ale tomu podezření se nevyhnete. (Předsedající: Čas, děkuji.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan Radek Vondráček. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za své dvě minuty. Já mám takový procesní návrh jenom pro vás, pane předsedající - jestli byste nemohl říkat vždycky Radek Vondráček nebo Libor, a vy taky (obrací se na poslance v sále) byste řekli první to křestní. Já sebou vždycky škubnu a až potom zazní ten Libor. Tak to spíš jenom taková, opravdu - (Předsedající: Já vás chci držet ve střehu právě.) - soukromá faktická poznámka.

Za druhé, i já tam seděl u toho zákona v roce 2014 a dobře, že mi připomněl pan kolega to datum. My jsme neměli prázdniny ten rok. Ten rok zasedal parlament vlastně přes prázdniny, abychom ten zákon zvládli, abychom splnili všechny ty podmínky - a představte si, my jsme se tenkrát dohodli s tou opozicí. To byly časy! Normálně jsme sedli a normálně jsme se s tou ódéeskou domluvili. Tak zkusme třeba po hodně letech něco podobného.

A teď ještě opravdu jedna věcná, faktická. Když tady zaznívají ty námitky, že se teďka dělá to nové zhodnocení - ono to vyhodnocení je v podstatě hotové, reflektuje ten současný stav, ale čistě prostou logikou. A když zapojíte své myšlení, tak tam asi nebude nic zásadně nového v tom, že pořád je ten celý proces formálně pomalý, že je tam rigidní nastavení služebního poměru, že je příliš procesní ten proces a málo výkonný a nemotivuje k výsledkům, protože nemění se to veřejnoprávní nastavení, a to si můžeme tady říct, to je - stačí opravdu jít nějakým logickým myšlenkovým postupem. Tak my s tím nemůžeme operovat, že to není ještě úplně hotový dokument, ale nic, co by bylo zlomového a nějak rozhodného pro tuhle debatu, to tam nenajdete. Jenom, prosím vás, zkuste nad tím chvilku zauvažovat vstřícně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A já děkuji za dodržení času. A nyní vystoupí pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Richterová a načtu jednu omluvu: pan poslanec Jakob Jan se omlouvá od 13.50 do 16 hodin - z pracovních důvodů. A pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuju za slovo, pane předsedající, já jsem přihlášený taky do rozpravy, takže já hlavní argumenty řeknu tam, já bych jenom teďka chtěl krátce zareagovat na pány poslance Vondráčky s tím, že já si uvědomuju, že jsme teď v době, kterou bych nazval "ale vy jste" - ale vy jste udělali tohleto, ale vy jste udělali tamto. My si musíme tím projít. Já doufám, že ta doba nebude trvat celé volební období a že už co nejdříve tato koalice a tato vláda přijme zodpovědnost za řízení a vládnutí v této zemi.

Ale chtěl bych říct jednu věc, už to tady i zaznělo. My v tuhletu chvíli chceme tímto poslaneckým návrhem chceme opravit zákon, který předložilo a schválilo hnutí ANO. My jsme se tehdy - já jsem u toho byl tehdy - jako klub TOP 09 proti tomu vymezovali, byli jsme proti.

Ale co dneska kritizujeme? My dneska nekritizujeme možná ty jednotlivosti, které tam jsou, ale kritizujeme formu, jakým způsobem to doputovalo tady do Poslanecké sněmovny. Už to zmiňoval přede mnou kolega Pospíšil a myslím si velice správně. To znamená, že takhle složitá a obsáhlá novela nikdy neměla přijít poslaneckým návrhem. Poslanecké návrhy jsou samozřejmě legitimní formou podávání návrhů, ale ne skutečně u takhle složitých novel.

Já upozorňuju, že včera jsme takto tady seděli a diskutovali nad stavebním zákonem, který je naprosto ojediněle složitá norma. A opět poslaneckým návrhem. Dneska tady máme, dokonce na mimořádné schůzi, druhou složitou novelu a poměrně zásadní. A opět poslaneckým návrhem.

Takže toto je naše hlavní výhrada. Já si myslím, že ta fakta jsme si mohli vydiskutovat v řádném připomínkovém řízení, pokud by to byl (Předsedající: Čas, pane poslanče.) vládní návrh.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. A nyní zatím poslední faktická poznámka, je přihlášena paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já navážu na to, co říkal pan poslanec Libor Vondráček. Protože jsme tady od toho, abychom se tedy dozvěděli, co znamená, když pan poslanec řekl, že to je návrh, který psala řada odborníků. Jací odborníci? Kdo ten návrh psal? Protože ono je opravdu velice, velice smutné, že v tom návrhu absolutně není uvedeno, kdo jsou autoři.

Podle toho, jaký zákon teď platí, podle zákona o regulaci lobbování, podle jeho § 12, odst. 4 by tam měla být uvedena lobbistická stopa. Prostě informace, kdo ten návrh psal. To se nedozvíme. Když předkladatel nebo jeden z předkladatelů pan Libor Vondráček řekne - opravdu se nejedná o žádný rychlonávrh, tak nás nechce ani přesvědčit uvedením jednoho jediného jména, kdo za tím stojí, kdo jsou ti odborníci, na které se odvolává, nebo kdo jsou ti lobbisté, co to připravili. A to se my jako poslanci, kteří o tomto návrhu máme pak rozhodovat, prostě dozvědět máme. Proto i vstoupila v platnost ta regulace, ten zákon, který uvádí povinnost uvést tu lobbistickou stopu.

To, že zaznívá pak spousta dalších nepravd a že je neustále ignorován fakt, že od 1. 1. 2025 vstoupila v účinnost ta veliká novela zákona o státní službě, takzvaná flexibilizační novela, to ponechám stranou. Ale jak máme věřit, že to není politicky účelové, že to celé není za účelem ohýbání úředníků ve státní správě, když ani nevíme, kdo ten návrh psal?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, váš čas vypršel. A v tuhle chvíli nemáme přihlášeného nikoho dalšího k faktickým poznámkám, takže se vracíme do rozpravy a další pověřenou poslankyní k vystoupení se stanoviskem klubu je v pořadí paní poslankyně Stojanová Kateřina, se stanoviskem klubu Pirátů. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já sem tedy přicházím se stanoviskem klubu Pirátů.

Tenhle návrh - a už to tady od nás opakovaně zaznělo - se tváří jako technická úprava, která má zefektivnit stát. Ve skutečnosti ale mění samotnou podstatu státní služby. A mění ji špatným směrem.

Začněme tím nejzákladnějším. Takto zásadní zásah do fungování státu přichází jako návrh poslanecký, to znamená bez řádné analýzy dopadů, bez mezirezortního připomínkovacího řízení, bez jakékoliv debaty s odborníky, odbory nebo i samotným vedením státní služby. Měníme páteř státu a děláme to bez debaty, bez odpovědnosti. To samo o sobě je varovný signál.

A dosud nevíme, kdo ten zákon psal, protože v důvodové zprávě není vůbec uvedena lobbistická stopa, byť předkladatele k tomu povinuje zákon o regulaci lobbování. A i kdyby předkladatelé tvrdili, že jej psali úplně sami, což je krajně nepravděpodobné, tak jej ale jistě s někým museli konzultovat. A my vůbec nevíme s kým.

Druhá věc, o které bych chtěla za Piráty promluvit, je nicméně ještě závažnější. Ten návrh totiž oslabuje ochranu státních zaměstnanců před politickými zásahy. Posiluje vliv ministrů na obsazování a odvolávání klíčových úřednických míst, usnadňuje propouštění a ruší některé dosavadní pojistky, které měly zaručit stabilitu a kontinuitu státní správy. Úředník má být ale profesionál, který slouží občanům a zákonu, ne člověk, který se musí každý den ohlížet, jestli se zrovna ve svém počínání neznelíbil nějakému politikovi.

A tady se dostáváme k jádru problému a sice, že stát se nemá řídit jako firma, jak dlouhodobě hlásá třeba předseda hnutí ANO a pan premiér Babiš. Firma má totiž jediný hlavní cíl, a to je zisk. Může rychle měnit lidi, zavírat pobočky, když se to ekonomicky nevyplatí. Stát má ale úplně jinou roli. Stát má zajišťovat práva, spravedlnost a kontinuitu veřejných služeb bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci. Státní správa, totiž není žádný startup, který se každý čtvrtrok optimalizuje. Je to systém, který má držet pohromadě, i když se střídají vlády, přicházejí krize a kdykoliv se mění politické priority. Když oslabíme její stabilitu a přerušíme institucionální paměť, tak tím prostě oslabujeme tu samotnou schopnost státu fungovat. A zkušené lidi ze státní správy rozhodně nevyženete do větší výkonnosti. Vy je prostě vyženete úplně pryč.

Zároveň ten návrh zhoršuje i samotné postavení řadových státních zaměstnanců. Jsou zde delší zkušební doby, slabší ochrana při výpovědi a místo rychlého přezkumu nezávislou komisí jen dlouhá, nákladná a samozřejmě méně dostupná a dlouhotrvající soudní cesta. To všechno může možná pro vás znamenat větší flexibilitu, ale pro konkrétní lidi, kteří opravdu ve většině za pakatel pracují, pro všechny občany a občanky tohoto státu to znamená větší nejistotu a menší ochranu před svévolí. A stát, který se takto chová ke svým zaměstnancům, prostě nemůže prospívat.

I proto my navrhujeme, aby byl tento návrh zákona vrácen k přepracování.

A snad ještě poslední věc. Ta nezávislá a stabilní státní služba byla jedním z požadavků Evropské unie už při přístupových kodaňských kritériích. Ve chvíli, kdy bychom ty základní pojistky nezávislosti zrušili, tak prostě hrozí, že občané a občanky České republiky přijdou o miliardy z evropských peněz z operačních programů a dotací.

Proto my jsme s Piráty a Pirátkami už 8. ledna oslovili Evropskou komisi o stanovisko, jestli je tento návrh skutečně v souladu s unijní legislativou. Vy tomu sice lživě říkáte bonzování, ale my tomu pravdivě říkáme preventivní mechanismus ochrany zájmu občanů a občanek. Toliko tedy za Piráty. (Potlesk Pirátů.)

 

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo zatím dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí s faktickou poznámkou pan Igor Červený. Pane poslanče, prosím vaše dvě minuty. Tak prosím.

 

Poslanec Igor Červený: Dobrý den, dámy a pánové. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, já bych tady paní kolegyni na její slova, že stávající zákon má ochraňovat státní úředníky, jménem nebo oslovem pana předsedy Poslanecké sněmovny, rád jenom přečetl takový krátký úryvek: Bývalý ústavní soudce David Uhlíř skončil v pozici koordinátora pro objasnění bitcoinové kauzy poté, co chtěl zveřejnit nepříjemné zjištění. Do chystané závěrečné zprávy naplánoval napsat, že darovací smlouva mezi odsouzenými - a nebudu říkat ta jména - je od začátku neplatná. Uvedl Seznam Zprávy.

To znamená, že ten zákon je nefunkční, protože ten koordinátor dostal jednoznačně zadání od paní ministryně, že nesmí říct pravdu, kterou nalezl.

Proč jste tehdy nekřičeli tady? Proč jste se tomu nesnažili zabránit? Říkáte, že ten zákon je platný? Že ochraňujete státní zaměstnance? Tak co se stalo? Kde je chyba? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak já vám děkuji za dodržení času. A další s faktickou poznámkou vystoupí Libor Vondráček. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Libor Vondráček: Děkuji. Odpověď na opakované dotazy. Těmi, kteří konstruovali, sepisovali tu normu, tak jsou lidé z okolí náměstka, předsedy Legislativní rady vlády. Jsou to tedy úředníci, nejsou to lobbisté registrovaní, a tím pádem se lobbistická stopa samozřejmě neuvádí, protože jsou to úředníci, nikoliv lobbisté.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A v tuhletu chvíli je poslední přihlášenou k faktické poznámce paní Kateřina Stojanová.

Než paní poslankyně dorazí k pultíku, načtu omluvu. Pan poslanec Žáček se omlouvá od 12.30 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuju. Ale i to mohou být samozřejmě lobbisté. A to by v té důvodové zprávě mělo být uvedeno, pane poslanče Vondráčku, prostřednictvím pana předsedajícího.

Já ještě řeknu jednu věc, co mi na tom všem přijde nejabsurdnější, a to, že ten váš zákon o státních zaměstnancích ve skutečnosti vůbec neřeší tu pravou podstatu věci, neřeší ty skutečné problémy, neřeší nekonkurenceschopné platy, roztříštěnost státní správy, způsob odměňování, nábor nových talentů do řad státních zaměstnanců. Místo toho hlavně řeší to, jak se těch úředníků co nejrychleji zbavit, což prostě není žádná reforma, to je jenom vaše personální zkratka. Vůbec neposiluje profesionalitu státní správy, její nezávislost, neposiluje důvěru lidí ve stát, což je přece ta základní pojistka demokracie. Prostě posiluje jen tu moc té aktuální politické reprezentace nad úředníky, kteří ale mají být ze své podstaty nestranní. Stát nemá být firma, už vůbec nemá být kořist. Úřady nemají být odměna pro loajální a hrozba pro nepohodlné. Státní správa má prostě sloužit občanům a občankám, ne vašim politickým zájmům.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Olga Richterová. Tak prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jsme ve faktických a já bych ráda fakticky zareagovala na pana poslance Libora Vondráčka. Tady sedí jako zpravodaj, jako navrhovatel. Vy jste, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího mluvil o koordinátorovi vyšetřování bitcoinové kauzy. (Poslanec Vondráček vrtí hlavou a ukazuje na poslance Červeného.) Pan poslanec Igor Červený, tak, ze stejné strany. (Poslanec Červený dává najevo nesouhlas.) Takže fakticky z podobné strany, děkuju.

Fakticky bych se ráda doptala, proč to bylo použito teďka jako argument, protože ten koordinátor nebyl státní úředník, to byl externista na dohodu o pracovní činnosti. Takže to je moje faktická otázka, kdy opravdu by mě zajímalo, jakou to má souvislost tady s debatou zákona o státní službě, s novelou zákona o státních zaměstnancích.

A na pana poslance Libora Vondráčka je ta otázka, proč tedy nejsou jména těch autorů té novely uvedena kdekoliv v tom návrhu a proč se ta jména neříkají? Protože říci lidé z okolí jednoho konkrétního pana náměstka, kdy ani nejmenujete toho pan náměstka, znamená, že tady nikdo nemá odpovědnost. To, oč nám jde, je, kdo má odpovědnost za odborné zpracování toho návrhu. Tak to jsou mé dvě otázky ve faktických. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Igor Červený rovněž s faktickou poznámkou.

(Poslanec Červený dává přednost ministrovi Tejcovi.)

Pan ministr je poslancem také? S přednostním právem, a to je po faktické poznámce. Může vystoupit, pardon. Tak prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: .Omlouvám se, teď jsem sám si nebyl jist, jestli se nezměnil jednací řád od té doby, co jsem byl poslancem. Já jsem chtěl jenom reagovat na ty žádosti o konkrétní jména. Já mohu potvrdit, byť jsem tedy nebyl v té době ještě ministrem, respektive nebyl jsem účasten toho sepisování, ale ten, kdo se hrdě hlásí k tomu, že byl autorem nebo spoluautorem a pomáhal kolegyním a kolegům, vašim poslancům, napsat tento návrh zákona, je můj náměstek předsedy Legislativní rady vlády Kněžínek. Já jsem přesvědčen, že pan doktor Kněžínek má velkou zkušenost. Koneckonců byl u sepisování zákona již v roce 2014, takže je tam i určitá kontinuita. A já jsem přesvědčen, že kdo jej zná, tak ví, že rozhodně patří k těm, kteří velmi dobře znají nejen legislativní proces, ale znají zákony a je schopen předložit novelu, která je kvalitní, takže určitě to nebrání tomu, abychom se bavili o těch konkrétních detailech a o těch parametrech zákona. K tomu určitě bude příležitost. Já myslím, že to tak je vždycky. Takže jenom abych uvedl to jméno přesně, abychom tady zbytečně nespekulovali. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuju za dodržení času. Ještě jednou se omlouvám, jak jste nebyl přihlášen v tom pořadí, tak jsem si myslel, že se přihlašujete s přednostním právem a nebylo mi to v tu chvíli jasné. Tak v tuhletu chvíli tedy v pořadí s faktickou poznámkou pan Igor Červený. Připraví se paní poslankyně Stojanová. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Červený: Já budu velmi rychle reagovat. Šlo o prezentaci té reálie, která se skutečně odehrála. Vy nám tady neustále vlastně předestíráte, že my ten zákon chceme změnit proto, abychom ty úředníky mohli umlčovat. A vy sami jste byli součástí vlády, kterou jste přes tři roky podporovali, která si najme odborníka, odborník odhalí, že vláda selže a je politicky nekorektně umlčen. A otázka zní, co by se vůbec dělo dál, kdyby ty volby nedopadly tak, jak dopadly.

Takže vy nás nějakým způsobem poučujete, říkáte nám tady, že chceme změnit demokracii v našem státě, že chceme pomalu úředníky věšet. Ne, my jen chceme to, co jsme už řekli mnohdy i v médiích, ten stávající zákoník práce je daleko férovější a daleko více ochraňuje ty lidi. Shodou okolností to řekl i kolega z opozice, který byl se mnou tehdy v tom televizním studiu, že sám jako náměstek zažil když si na něho v uvozovkách politicky zaklekli, ten zákon existoval, byl funkční, ale nenaplňoval to, co měl.

Takže ten zákon je zbytečný. Nefunguje a je potřeba ho změnit a nasadit nový. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí z faktickou poznámku paní poslankyně Kateřina Stojanová, připraví se paní poslankyně Richterová. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo, pane ministře. Já si vážím toho, že jste dal tu konkrétní odpověď na autorství toho zákona. Pak mi ale dovolte ještě jednu otázku, pakliže budete chtít ještě vystoupit s odpovědí v této rozpravě, a ta se váže k tomu, jestli pan doktor Kněžínek tento návrh zákona psal ještě za vlády premiéra Fialy, nebo jestli ho psal už za vašeho působení, protože to je tak rozsáhlá změna, že mě prostě napadá důvodná otázka, jak to mohl stihnout za tak krátký časový limit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já mám v těch faktických otázku na pana poslance Igora Červeného, že tedy už vůbec nerozumím využití toho příkladu směrem k Pirátům, protože to je příklad zvolený z doby, kdy my jsme po těch dvou letech a osmi měsících už ve vládě nebyli a naopak jsme tu bitcoinovou aféru tady ve Sněmovně otevřeli od tohoto pultíku. Takže už vůbec nerozumím té souvislosti, v jaké to bylo použito. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Taky, děkuji za dodržení času. Vy jste byla zatím poslední přihlášená k faktické poznámce. Čili vrátíme se. Ještě pan poslanec Krejčí. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Krejčí: Děkuju za slovo. Já si tu ještě dovolím zareagovat na to, co říkaly kolegyně od Pirátů. Stěžujete si, nebo argumentujete, že stát nemá být odkladištěm pro kamarády politiků, nebo jak jste to řekli, a že novela neřeší přijímání nových úředníků.

Já položím otázku do pléna. Kdo z vás Pirátů byl někdy zaměstnancem podřízený ministrovi, že tu brečíte, že vrchní ředitelé nejsou dostatečně chráněni? Všichni vrchní ředitelé jsou vrcholní manažeři, kteří mají dost buněk v mozku na to, aby pochopili, že když nechce pan ministr, aby pod ním pracovali, tak s ním pracovat nechtějí. Všechny tyto případy končí tím, že odcházejí na vlastní žádost bez odchodného. Mnohem užitečnější by bylo pro tyhle případy prosazovat to, že bude odvolán bez udání důvodu s několika platy, než to, abyste tady prosazovali nějaké komise, které stejně nezpůsobí nebo nezmění nic na tom, že tam zůstanou sedět. Oni prostě odejdou, ať chtějí nebo nechtějí.

A když si stěžujete, že se neřeší nábory, tak abych jako manažer mohl někoho nabrat, tak nejdřív to místo potřebuju uvolnit a potřebuju úředníka, který nepracuje, "odejít" z toho úřadu. To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. A faktické poznámky budou pokračovat, protože se k další přihlásila paní poslankyně Ožanová Zuzana a připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. My jsme se jako předkladatelé tady vystřídali. Já jsem zaslechla jednu otázku, která byla sice takovým jedovatým způsobem položena, dovolím si to říct, kdy psal doktor Kněžínek ten zákon, tak já jsem si dovolila s ním zkontaktovat. Po jmenování Andreje Babiše, zní odpověď. A mezi námi, ono je dobré, když někoho takhle nařknete, podívat se na profesní minulost. Například, že někteří lidé jsou profesí úředníci už dlouhodobě ještě dávno předtím, než bylo hnutí ANO anebo Piráti. Lidi, kteří dlouhodobě pracují ve státní správě a jsou výkonní, těch si musíme vážit bez ohledu na to, jestli pracují pro nás, pro vás nebo pro ODS. Je to úplně jedno. Ale jsou lidi, kteří umí pracovat. Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju paní poslankyni za dodržení času. A nyní vystoupí zatím poslední přihlášená k faktickým poznámkám, paní poslankyně Richterová. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já zase zareaguji fakticky, abych uvedla na pravou míru, jaká je ta skutečnost. Bylo to na pana poslance Krejčího, kdy to, o čem pan poslanec mluvil, aby byla možná ta možnost se dohodnout a odejít, tak to samozřejmě už právě ten rok platí. To je od toho 1. 1. 2025, ta možnost takzvané gentlemanské dohody i včetně toho odejít i s těmi platy. Takže na tom jenom chci říci, že je vidět, že ta flexibilizační novela, to, co jsme tady schvalovali před těmi dvěma lety, co platí od 1. ledna 2025, prostě nevešla v obecnou známost. A spousta těch věcí, o kterých se tvrdí v tom návrhu, který tady dneska projednáváme, že je potřeba řešit, tak jsou už vyřešené. Takže prosím, přestaňme řešit to, co už se normálním legislativním procesem zpracovalo a vyřešilo. Já jsem ráda, že jsme se aspoň dozvěděli jméno člověka, který tedy nejspíš vedl tým, který psal tu novelu. To je aspoň nějaký posun k lepšímu a k nějaké konkrétní odpovědnosti. Ale to, že by nebyly možné právě třeba ty gentlemanské dohody, prostě není pravda. Ty už více než rok možné jsou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. My jsme se opět vyměnili. V tuhle chvíli není žádná faktická poznámka a máme tady ještě dvě přednostní práva. Z důvodu nepřítomnosti zmocňuje pan předseda Jakob místopředsedu poslaneckého klubu poslance Michala Kučeru k přednostnímu právu a pan poslanec Kučera toto právo využívá.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se tady nerad vlamuju do těch obstrukcí poslanců SPD, kteří tady těmi faktickými poznámkami poměrně úspěšně zdržují projednávání tohoto zákona. Ale samozřejmě jim to nechci nikterak upírat.

Já bych tady chtěl vystoupit a navázat víceméně na vystoupení, které tady přede mnou měl můj kolega, pan poslanec Pospíšil, který myslím celkem přesně právnicky zdůvodnil ten pohled jak jeho, tak samozřejmě našeho klubu TOP 09. A já bych ho chtěl doplnit o pohled z jiné strany, to znamená o pohled dlouholetého městského radního, krajského radního a samozřejmě i dlouholetého poslance, který vnímá, jakým způsobem je tento zákon předložen, jakým způsobem je tento zákon projednáván, respektive, co nám z tohoto důvodu hrozí.

Ano, současní koaliční poslanci se vyjadřují velmi negativně k novele zákona nebo k současnému zákonu, který je z dílny hnutí ANO a který jsme skutečně rozporovali. To souhlasím tady s poslanci SPD, kteří o tom takhle mluvili. My jsme skutečně proti tomu vystupovali velmi aktivně, jak poslanci TOP 09, já jsem hlasoval proti tehdy, tak poslanci ODS. Ten zákon měl celou řadu chyb a ty chyby je nutné odstranit. Ale tahleta forma, tahleta forma je bohužel velmi nešťastná. My už tady stojíme druhý den. A druhá velmi obtížná norma, která je právě poslaneckou cestou poslána sem do Sněmovny. Včera jsme se trápili tady nad stavebním zákonem, tuším to skončilo ukončením z důvodů časových. To znamená, to první čtení ani neskončilo. A to není tím, že by tady byly nějaké dramatické obstrukce. To je proto, že poslanci celkem objektivně se ptali na celou řadu věcí, které mohly být vypořádány v řádném připomínkovém řízení.

A nyní jsme úplně ve stejném stavu. Já si myslím, že by se nestalo vůbec nic, kdyby tahleta novela, a na to má koalice naprosto legitimní právo, kdyby tato novela přišla do Poslanecké sněmovny včetně mezirezortního připomínkového řízení, přišla včetně té takzvané RIA a dalších, my jsme se k tomu mohli vyjádřit, jak už v rámci toho mezirezortního připomínkového řízení, tak pravděpodobně by k tomu proběhly nějaké debaty, semináře, tak jak to v Poslanecké sněmovně bývá zvykem. Tento způsob většinou hájí poslanci, kteří jsou tady noví. Já jim to nevyčítám. Samozřejmě to nadšení tady nějakým způsobem je a časem zjistí, že možná trošku více rozvahy je přínosné. Protože je úplně jedno, jestli to děláte jako koaliční či opoziční poslanec. Ten výsledek je pokaždé stejný. Ukvapenost vede k výsledkům, které jsou většinou nevalné, a vedou k tomu, že se velmi brzo přistupuje k novele, k novelizaci tohoto již schváleného zákona. A uznávám, prostě je to praxe, která se tady objevuje, ať je ve vládě ten či onen. Prostě na to budu upozorňovat. A upozorňovala třeba na to i tady paní kolegyně poslankyně Ožanová v minulém volebním období naprosto správně. Já se k ní připojuju. Teď v tomto volebním období de facto si troufnu říct, že na ni navazuji. Tak. (Poslanec Kučera se pousmál.)

Možná bych jenom připomenul některé věci, které si myslím, že v tuto chvíli je důležité zmínit. To znamená, že my v tuhletu chvíli rozhodujeme, zda státní správa bude odborná, nestranná nebo bude politicky ovladatelná. Vy tvrdíte, že ne. Já tvrdím, že nevím. Podle toho, co jsem četl nebo jsem vyčetl, si říkám, že je to možné. Zda bude stát fungovat kontinuálně nebo podle momentální politické většiny a zda budou úředníci sloužit zákonům a občanům, nebo se budou muset ohlížet na to, kdo je právě u moci. A v tuhletu chvíli, aspoň z toho, co jsem já vyčetl, bych si dovolil říct, že navrhovaná novela zákona tyto základní principy prostě ohrožuje.

Já bych možná chtěl zmínit, proč nebo co nám hrozí, co víceméně se tady stalo, že zákon o státní službě nevznikl náhodou. Nevznikl proto, že by někdo chtěl vytvořit nějaký úřednický skanzen. Vznikl proto, že Česká republika měla dlouhodobě vážný problém s politizací státní správy. A my si to myslím pamatujeme všichni; výměny úředníků po každých volbách, rušení odborů, sekcí podle toho, kdo vyhrál, ztrátu institucionální paměti, rozhodování ne podle práva, ale podle politického zadání. A za to jsme my všichni, to znamená, jak tady sedíme, nebo i ti, co tady seděli před námi, byli kritizováni, a to ze strany odborné veřejnosti, ze strany mezinárodních institucí, ze strany Evropské unie.

Právě vazbu na Evropskou unii bych chtěl tady podtrhnout. Mluvil o ní správně kolega Pospíšil, a to jsem taky nikde nevyčetl. To znamená, jakým způsobem je ta vazba právě směrem na Evropskou komisi a na to, že je na to vázána celá řada dalších vazeb, to znamená i třeba čerpání evropských peněz.

Takže já věřím, že v průběhu jednání a projednávání tohoto zákona nám na toto bude odpovězeno, říkám, bohužel tyto odpovědi nezazněly ještě před začátkem projednávání tady v Poslanecké sněmovně, tak jak to je běžné, protože si myslím, že celou řadu vystoupení, celou řadu debat jsme si mohli ušetřit, kdyby tato novela byla projednávána jako vládní novela s řádným připomínkovým řízením.

Já bych chtěl možná připomenout, co je skutečným smyslem státní služby. To znamená, že to není ochrana jenom těch jednotlivých úředníků. Smyslem je ochrana státu a občanů, to znamená ochrana před chaosem, před politickým nátlakem, před tím, aby se rozhodovalo podle stranických not. A skutečně ten úředník by měl mít tu, řeknu, jistotu, nebo tu odbornou jistotu, říct ministrům: tohle ne, tohle je nezákonné. Případně upozornit je na rizika bez obavy, aby byl nějakým způsobem perzekuován či vyhozen. A mělo by být jasné, že hájit veřejný zájem je běžné, je standardní. A je to standardní, i když to není politicky pohodlné.

Chtěl bych zmínit, že úředník snadno odvolatelný, který ví, že dvě nevyhovující hodnocení mohou znamenat, že (to je?) jeho konec, se začne chovat jinak, a to není selhání jednotlivce, to je systémová chyba. V čem je tato navrhovaná novela zásadně chybná?

Jednoznačně se jedná o oslabení služebního poměru, to znamená, přechod od služebního poměru k běžnému pracovnímu poměru u části státní správy není technická změna. Je to zásadní posun v chápaní role úředníka. Já bych se tady podíval na to, jakým způsobem, a tady jsem si vypsal některé námitky odborníků či expertů, kteří zdůrazňují, že návrh ruší veškeré pojistky neutrality a zpolitizuje úřady. Kritika se zaměřuje právě na snadnější propouštění a možný nástup politických nominantů místo odborníků, hovoří o návratu o třicet let zpět, protože rušení služebního zákona ohrožuje stabilitu státní správy.

Já bych tady možná asi závěrem zmínil jednu věc, a to, že tento nástroj, tento služební zákon, nebo tento zákon, tato novela zákona musí být jednoznačně opravena. Zvolili jsme nevhodnou formu, respektive zvolili jste nevhodnou formu, která může skutečně znamenat ohrožení a rozkolísání stability celého výkonu státní správy.

Já se připojuju k tomu, co už tady řekl kolega Pospíšil, a chtěl bych říct, že bych chtěl navrhnout zamítnutí tohoto zákona, to znamená, chtěl bych podat návrh na zamítnutí. Já věřím, že všichni, jak tady sedíme, stojíme o to, aby naše státní správa, naši úředníci fungovali skutečně výkonně, nestranně a nebyli ovlivňováni aktuálními politickými náladami. Na tom se myslím všichni shodneme. Já věřím, že váš současný pohled je, že právě my jsme ti, nebo vy jste ti, kteří to dělají správně a kteří to zajistí. Ale věřte tomu, není tomu tak, pokud by ta situace byla opačná a my bychom přišli se stejnou novelou, stejným způsobem podanou, tak vy byste byli první, kteří by tady vystupovali. A věřte mi, že by, a jak to znám z minulého volebního období, to vystupování nebylo konstruktivní a ta vystoupení - poměrně krátká z naší strany - by byly dalekosáhlé obstrukce tak, jak jsme byli zvykli v minulém volebním období. Takže my tady vystupujeme věcně, věcně říkáme: zvažte to, vraťte ten zákon, vezměte ten zákon zpátky, připravte to pořádně. A ještě v tomto volebním období to i řádně projednejme jako novelu vládní, to znamená včetně meziresortu, včetně těch připomínkových míst, která se k tomu i vyjádří, a odstraňme ty chyby tak, abychom nemuseli novelizovat tento zákon za rok, za dva nebo možná ještě dříve, což si troufnu říct jako poslanec, který tady není první volební období, stane téměř se stoprocentní jistotou, pokud to projde v takové formě, jaká je dnes navržena. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pane poslanče, já mám prosbu na vás, protože se nacházíme ve sloučené rozpravě, tak já bych potřeboval říct, který ten tisk, a zároveň tady zaznělo vraťme, anebo že se připojujete k tomu zamítání, tak potřeboval bych opravdu specifikovat, jestli oba dva tisky vracíte, nebo zamítáte oba dva. A je to vrácení, nebo zamítnutí? (Poslanec Kučera reaguje z místa.) Můžete, prosím, sdělit tady tohle na mikrofon? Děkuji. Ať to máme vlastně v tom zvukovém záznamu. Děkuju.

 

Poslanec Michal Kučera: Já jsem podal návrh na zamítnutí obou dvou sloučených tisků.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuju. V tuhle chvíli mi tady zůstává stále ještě jedno přednostní právo, předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, ale vidím, že v sále není, proto se můžeme posunout v rozpravě. Tím pádem prosím pana poslance Jana Papajanovského.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové, konečně jsme se dostali do diskuse i my, kteří nejsme vybaveni přednostními právy. Myslím, že to, jak dlouho ta diskuse dneska trvá, je takovým projevem toho, že když se diskuse mimo Sněmovnu skrze to standardní řízení neprovede, tak pak logicky je o to delší tady na půdě Poslanecké sněmovny, takže nelze se tomu úplně divit.

Já si dovolím říct pár poznámek s tím, že věřím, že se nebudu opakovat, že ty věci, které chci říct, tady ještě úplně v té diskusi nezazněly. Je to tak, že každá vláda potřebuje co nejlepší úředníky, co nejlepší úřednictvo, protože bez úředníků žádná vláda nezvládne naplňovat svoji politiku. Bez úředníků zkrátka nelze státu efektivně vládnout a naplňovat programové prohlášení vlády.

Je otázka, zda se dají úředníci outsourcovat, zda se dá psaní zákonů někde nakoupit, objednat si a tak dále. Myslím, že v praxi to teď občas sledujeme, že byť teda jsme se dozvěděli, že ten zákon, který teď aktuálně projednáváme, psal úředník, respektive psali ho úředníci, tak je to jistě tak, že některé zákony z té advokátní smršti, kterou nám šestikoalice v posledních týdnech předkládá, nebo možná vlastně už v posledních měsících předkládá, psaly i nějaké advokátní kanceláře. A já jsem právník, takže si to dovoluji na tomto místě trochu okomentovat. Pokud si objednáte... (Poznámky z koaličních řad.)

Já jsem fakt právník. Chcete diplom ukázat, pánové, nebo jak vám to mám sdělit?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím, abychom tuhle diskusi opravdu vedli tím, že kdo potřebuje se na něco zeptat, aby využil faktické poznámky. Děkuji.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji, pane předsedající. Já chci vysvětlit tady na tom místě, že když si v advokátní kanceláři objednáte nějaký zákon, tak ten zákon nepíše pan doktor František Korbel, byť on bude ten, kdo ho pak bude prezentovat a komentovat a lobbovat za něj. Když si objednáte v advokátní kanceláři zákon, tak ho píše student třetího nebo čtvrtého ročníku právnické fakulty, v lepším případě ho po něm možná projde nějaký koncipient a kvalita té legislativní práce v žádném případě není srovnatelná s kvalitou legislativní práce, kterou nabízí ministerstva, kterou nabízí ta profesionální státní správa, kterou tady my všichni tak potřebujeme. A známe mnohé příklady, kdy ty zákony, které byly psány mimo ministerstva, byly plné legislativních chyb a bylo to úplně zbytečné, takže srovnání té soukromé legislativní činnosti s legislativní činností, která probíhá na ministerstvech, pro tu soukromou legislativní činnost dopadá velmi nelichotivě.

My bychom mohli vlastně obecně oceňovat to, že nechcete rozvíjet státní správu, že nechcete spoléhat na profesionální úředníky, ale že ty věci chcete si nechávat psát bůhvíkde, protože to bude znamenat, že prosazování těch vašich priorit tak, jak je máte napsané v programovém prohlášení, bude složitější a méně se toho podaří prosadit. No, ale my se na to díváme tak, že proběhly volby, vy jste v těch volbách zvítězili, ale za čtyři roky nebo za tři a půl roku, se do vlády vrátí Starostové a až se do té vlády vrátíme a začneme naplňovat naše legislativní priority, tak chceme, aby tady existovala profesionální státní správa, která nám umožní ty naše legislativní priority začít dobře naplňovat, takže se neřídíme heslem, že potopa je dobře.

My chceme, aby tu profesionální státní správa fungovala jak teď pro vás, tak potom i pro nás, aby se v téhle zemi dalo zkrátka a dobře vládnout. No, a ten zákon, který projednáváme, nebo ty dva zákony, které projednáváme, tak z mého pohledu bohužel nepomůžou tomu, abychom tady měli profesionální státní správu, aby se tady dalo dobře vládnout. Já zmíním dva takové okruhy, ve kterých podle mě ty zákony jsou buď špatně, nebo jsou možná nedostatečné, řekněme.

Jako první bych rád hovořil o odměňování. Víme všichni, že odměňování ve státní správě se řídí tabulkovým systémem a myslím si, že víme všichni nebo většina z nás, že ten tabulkový systém nefunguje dobře, že v okamžiku, kdy chcete zaplatit nějakého zdatného profesionála, v okamžiku, kdy chcete lidi ohodnotit tak, jak by to odpovídalo jejich tržní ceně na trhu práce, v okamžiku, kdy chcete rozlišovat, kdo je skutečně výkonným zaměstnancem, výkonným státním úředníkem a kdo výkonným není, takže prostě tabulky nejsou dobrý systém.

No a ta reforma, která je nám předkládána, a je to reforma, protože je to velmi významná komplexní změna s tady tou otázkou nic nedělá. Je to reforma, která zkrátka v tomhle ohledu míří vedle. Takže já bych se chtěl zeptat a asi bych se měl zeptat pana zde přítomného ministra vnitra, případně zde nepřítomné ministryně financí, jestli s tímto problémem veřejné správy, o kterém víme, že tady existuje, to znamená, s tabulkovým systémem, který neumožňuje to, o čem já jsem hovořil, plánuje vláda něco dělat, ať už případně v projednávání tohoto zákona, v další fázi legislativního procesu nebo mimo něj nějakým jiným způsobem, nějakým jiným legislativním opatřením? Takže to je můj první dotaz, na který bych rád zde dostal odpověď.

Druhý problém, na který si dovedu upozornit, je problém praktického rozpočtování, protože ten tabulkový systém není dobrý systém, to víme, ale zároveň může fungovat o něco lépe nebo o něco hůře podle toho, jaký objem finančních prostředků na ta jednotlivá tabulková místa vyhradíte.

Kromě toho, že jsem tedy poslancem za Starosty a nezávislé, tak pracuji i jako starosta 8 let a mám tu zkušenost, že i v tabulkovém systému je možné odměňovat úředníky lépe či hůře, ale záleží samozřejmě na tom, kolik peněz na to vyhradíte, jak pracujete s netarifními složkami platu a jakým způsobem vlastně vytváříte rozpočet v rámci té systemizace. Víme, že v minulosti tohle nefungovalo úplně dobře, že Ministerstvo financí bylo v tomto ohledu zbytečně přísné, že ministerstvo si často stěžovalo, že na ty nadtarifní složky platu není dostatek peněz, že ten objem přidělených prostředků nedovoluje rozlišovat, nedovoluje diferencovat mezi kvalitními úředníky a odborníky a mezi těmi, kteří odvádí třeba jenom průměrný nebo podprůměrný výkon. Takže můj druhý dotaz, který by směřoval na váženou paní ministryni financí, je, zda je v plánu za předpokladu, že tedy zachováte ten tabulkový systém, dělat alespoň něco s tím, jakým způsobem se alokují finanční prostředky na ta jednotlivá tabulková místa v rámci systematizace. To znamená, uvědomujete si, prosím, že existuje tento problém, a pokud ano, chcete ho nějakým způsobem řešit, ať už v další fázi projednávání tohoto zákona nebo nějakým jiným způsobem? To jsou ekonomické problémy, které jsou spojeny s fungováním státní správy, se státní správou a zmíním tady ještě třetí problém a tím se blížím už k závěru svého vystoupení.

Tím problémem je problém sociologický nebo možná sociální, řekněme, vztahový, protože co si budeme povídat, na ministerstvech, na těch centrálních správních úřadech v České republice pracuje něco okolo patnácti, 16 000 lidí. A pokud bychom mezi nimi udělali nějakou sociologickou sondu, tak zjistíme, že z většiny to nebudou voliči té dnešní šestikoalice, že spíše jejich politické preference budou v průměru někde jinde, a to já nějak nehodnotím, to je podle mě sociologický fakt, který si všichni nějakým způsobem intuitivně uvědomujeme. A když na tom ministerstvu pracujete a já osobně tu zkušenost mám, protože jsem pracoval, byť tehdy ještě jako student na Ministerstvu financí v době, kdy tam působila paní ministryně Schillerová, myslím, že jsem tam pracoval ještě i v době, kdy tam působil jako ministr, pan Andrej Babiš, tak já jsem nikdy nebyl voličem hnutí ANO, přesto jsem na tom ministerstvu pracoval a když se mě na to přátelé, kamarádi ptali a ptali se mě, ty tedy pracuješ pro toho Babiše? Ty tedy pracuješ pro tu Schillerovou? Jak je to možné? Tak já jsem vždycky říkal, já nepracuju pro Babiše, já nepracuju pro Schillerovou, já pracuju pro stát, já pracuju na tom, aby Česká republika fungovala dobře.

Holt je mojí rolí jako zaměstnance ministerstva co nejlépe naplňovat nějaké legislativní priority. A tohle je podle mě hrozně důležité, protože ti úředníci, kteří skutečně táhnou naši státní správu, ti srdcaři, kteří pracují za ty platy, které jsou nižší než v tom soukromém sektoru, tak proto, aby tu práci dělat vydrželi, aby ta státní správa fungovala, aby se nezhroutila, tak potřebují nějaké sociální uznání, potřebují nějaký pocit, že jsou chráněni, potřebují pocit, že ta jejich práce je tou společností, tou jejich sociální skupinou vnímána nějakým způsobem pozitivně a doteď po dobu platnosti a účinnosti služebního zákona se mohli skrýt za ten štít té nezávislé státní správy.

Dnes, pokud tu nezávislou státní správu do jisté míry narušujeme, já neříkám, že zcela odbouráváme, protože samozřejmě nevracíme to nebo nenavrhujete to vrátit zcela do režimu zákoníku práce, ale dochází k určitému narušení některých ochranných procesů, tak si myslím, že na ty úředníky, kteří se dneska mohou cítit odstínění před tím politickým vlivem, a byť jsme tady teď diskutovali, že to někdy je i za té současné právní úpravy trochu iluzorní, tak minimálně se mohli cítit, být odštítěni před tím politickým vlivem, no, a to teď platit nebude. Takže další věc, která podle mě přispěje k tomu, že česká státní správa, která do té doby doteď nefungovala ideálně, takže nebude fungovat lépe, obávám se, že bude fungovat možná ještě o něco hůře.

Dámy a pánové, na základě těchto důvodů já si dovoluji navrhnout dvě věci. Za prvé tedy navrhuji u obou těch tisků, které projednáváme ve sloučené rozpravě, tak navrhuji jejich zamítnutí a zároveň, pokud by nedošlo k tomuto zamítnutí, protože zdá se, že koalice je v tomto pevná, tak bych chtěl proto, abychom alespoň v další fázi legislativního procesu na těch tiscích mohli dále pracovat, tak bych chtěl navrhnout, aby oba dva tyto tisky byly kromě ústavně-právního výboru přikázány i výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože v minulosti bylo obvyklé, že se záležitosti související s úřednictvem a s fungováním veřejné správy v tomto výboru projednávaly.

My jsme širokou shodou jak koalice, tak opozice na tomto výboru zřídili podvýbor pro efektivní nebo moderní veřejnou správu. Teď si nepamatuji úplně ten přesný název a domnívám se, že právě tento podvýbor by mohl být místem, kde v určitém detailu diskutovat o některých aspektech tohoto zákona, protože za předpokladu, že se ten zákon nepodaří zamítnout, tak by bylo alespoň fajn pokusit se potom v těch dalších fázích legislativního procesu pracovat na něm tak, aby napáchal co nejméně škody nebo aby přinesl alespoň některé dílčí pozitivní věci, právě třeba v oblasti toho odměňování úředníků a úřednic. Děkuji vám za pozornost, dámy a pánové. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, takže mám poznačené, že oba dva tisky jste navrhl na zamítnutí a v případě, že by zamítnutí nebylo, tak přikázat výboru pro veřejnou správu a samosprávu. Děkuji.

Než pozvu pana poslance Pláteníka nebo respektive zvu pana poslance Pláteníka, a než přijde, tak tady mám další dvě omluvy: pan poslanec Jiří Mašek - zdravotní důvody celý jednací den, pan poslanec Jiří Pospíšil od 15 do 17 hodin - osobní důvody, paní poslankyně Renáta Zajíčková od 15.30 do 19 hodin - pracovní důvody.

Děkuji, máte prostor.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju mockrát, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně kolegové, prosím, dovolte po dlouhém čekání i mně, abych se tady jako nejen jako opoziční poslanec, ale jako někdo se zkušeností ze státní správy, nejen té české, a především jako občan, který věří v efektivní stát s kvalitní a nezávislou státní správou vyjádřil k předloženým návrhům zákona, který de facto ruší zákon o státní službě, likviduje tím všechno, co bylo na této půdě doposavad dosaženo a z té dlouhé trnité cesty k moderní státní správě schází.

Budu se v první řadě obracet na předkladatele a vládní koalici, protože nepochybuji, že vaše kroky jsou z velké části vedeny snahou oslabit stát, odstranit pojistky, které brání politikům ovlivňovat úředníky tam, kde to není žádoucí a dělat z nich poslušné, nejlépe vystrašené poskoky.

Obracím se ale ke všem politikům a taky k občanům, protože řada lidí se domnívá, chybně domnívá, že na úředníky je třeba přísnost, že jsou přítěží, že jich je moc, že brzdí a další a další předsudky nebo neporozumění.

Vzpomínám si při jednom projednávání před mnoha lety, koukal jsem na to samozřejmě v televizi, o zákonu o státní službě, tuším, že to bylo v roce 2014, poslanci ODS měli tiskovou konferenci, kam si vzali betonovou dlaždici se zapíchanými špejlemi a na nich měli fotky tehdejších vrcholných úředníků a hovořili o zabetonování státní správy. To nikomu nevyčítám, na nikoho se nezlobím, neukazuji, ale chci naznačit, že státní správa a úředníci v této Sněmovně nikdy neměli na růžích ustláno, jak se říká. Na rozdíl od předkladatelů mám zkušenost z práce v ústředním orgánu, ať jako úředník nebo později jako náměstek a rád tady konstatuji, že si všech, kdo pracují pro stát, takto velmi vážím a vím, že mezi nimi jsou nesmírně erudovaní a schopní lidé.

Ale zároveň tady přiznávám a přidávám se ke všem, kdo tady poukazovali na nedostatky, že si nedělám iluze o současném stavu. Jsem si vědom celé řady slabých míst v tom, jak úřady a úředníci dneska fungují. Takže když já tady cituji seriál Jistě, pane ministře, že státní služba je opozicí, kterou máte v úřadě, tak vím, o čem mluvím.

Ovšem klíčem k opravdu kvalitní správě, třeba jako ji známe v Británii, Francii a podobně, je především konkurenceschopnost na pracovním trhu, perspektiva kariéry, profesionalita a prostupnost a nezávislost. Chtěl bych se k těmto klíčovým krokům ke kvalitní a efektivní státní správě tady vyjádřit zvlášť. Nezávislost, jak si chybně představují zástupci dnešní koalice, znamená loajalitu ke státu, ne ke konkrétním politikům. Nejde o to, kde máme naše lidi, ale o to, kdo slouží našemu státu. Úřady nemají fungovat jako za krále Klacka. To si připusťme. Já během své služby na ministerstvu jsem pochopil, že dneska třeba udělat jednání on-line je pořád pokrokový přístup v první řadě je potřeba pracovat pro státní službu, pak pro jednotlivé úřady. Aktuálně přestup mezi rezorty může stále připomínat posun v čase. Takové velké rozdíly jsou mezi jednotlivými ústředními orgány státní správy.

Práce pro stát musí být preferovanou volbou pro schopné, hodnotově orientované lidi, ne pro nadšence. Když pětadvacetiletý právník nastoupí na úřad s tím, že za patnáct let může být třeba vrchní ředitel, je to perspektiva. Když mu šéfy dvě patra nad ním budou dělat kámoši aktuálního ministra, co se tomu budou dva roky učit a za další dva roky odejdou, není to moc vábná představa. Zákon o státní službě je to, co chrání náš stát, když vám na ministerstvu někdo nasadí Filipa Turka.

U cca třetiny až poloviny úředníků platí, že když vyjdou před budovu, do první firmy nastoupí minimálně za dvojnásobek. Takže úřady často stojí na srdcařích a nebo na netransparentním nebo různým způsobem komplikovaným systému osobního ohodnocení a odměn. A peníze zdaleka nejsou všechno, byť je to samozřejmě klíčový prvek. Ale zkuste se bavit třeba o benefitech, například, jaký je rozdíl mezi FKSP a podobnými fondy mezi samosprávami a státní správou. Talent management a podobně. Na těchto problémech se shodují odborníci, odboráři, samotní úředníci. Se všemi z těchto jsem se v posledním týdnu tady ve Sněmovně sešel.

Ovšem ani jeden z těchto problémů naší státní správy navrhovaná úprava neřeší, naopak situaci v novém spíše zhoršuje.

Opusťme ideologii, ale přistupme k realitě. Služební zákon nevznikl proto, aby chránil úředníky před prací, jak si někdo může myslet, ale vznikl proto, aby chránil úředníky před politiky. Aby zajistil kontinuitu, odbornost a nestrannost veřejné správy napříč volebními obdobími. To není levicový ani pravicový koncept, to je základ odpovědného kompetentního státu.

Za zcela zásadní problém vidím to, že návrh ruší ochranu úředníků před nátlakem od politiků. Dnes tu existuje nezávislá služební komise, pojistka, že úředník, který rozhoduje nestranně a v souladu se zákonem, nebude sankcionován za to, že se znelíbil konkrétnímu politikovi. Podle vašeho návrhu má tato pojistka zmizet. Úředník se pak může bránit jedině soudně. V některých případech po mnoha letech. To není moderní státní správa, to je prostředí nejistoty, strachu, rozbíjí institucionální rámec, který aktuálně máme.

Hodně mluvíte o flexibilitě, což ve vašem pojetí znamená pouze vyhazování. Jako kdyby si předkladatelé pod řízením státu nedokázali představit nic jiného než vyhazování z práce. Přitom už dnes existují nástroje, které flexibilitu zvyšují. To víme, protože ministerstva jste znatelně provětrali po nástupu nové vlády. Novela služebního zákona účinná od 1. ledna 2025 umožňuje rychlejší nábor, jednodušší odchody, přístup lidí se zahraničním vzděláním. Doposavad lidé, kteří vystudovali prestižní univerzity v zahraničí, platili si třeba školné, vrátili se proto, aby pracovali na ministerstvech, řadu z nich jsem potkal, nebylo jim uznáváno vzdělání. Taková naprostá hloupost. I toto se podařilo opravit. Tyto nástroje zatím ani nebyly pořádně využity a vyhodnoceny. Proč je tedy smetete ze stolu dřív, než se vyhodnotí a než na základě nich se můžeme poučit dál?

Musím samozřejmě kritizovat i způsob přípravy tohoto návrhu. Zákon, který přímo ovlivňuje kvalitu veřejných služeb pro občany, je předkládán jako poslanecký návrh bez standardního připomínkového řízení, bez diskuse s odborníky, bez hodnocení dopadů a regulace, bez dat. Bez debaty s vedením státní služby, to jste vyhodili, a bez debaty s odbory, s experty.

My samozřejmě víme, že se k tomu hrdě hlásí pan Kněžínek, který prohlašoval, že to napsal za týden o Vánocích. Ale přijde nám to špatně. Nevím, jestli tady sedí pan poslanec Nacher, jistě by upozornil, že minulá vláda taky předkládala rozsáhlé novely zákonů poslaneckou iniciativou. V obou případech je to špatně.

Přitom stát nemůžeme řídit metodou pokusů a omylů, jako se to dělalo během covidu. Už jednou jsme prošli uspěchaným přijetím služebního zákona, dodnes vlastně opravujeme pouze chyby a stále jsme tak zhruba v polovině toho, čeho bychom s efektivní moderní státní správou chtěli dosáhnout.

Zásadním varováním je také tempo, které předkladatelé navrhují. Půl roku na kompletní přechod tisíců zaměstnanců do nového režimu. To není reforma, to je podle mě hazard. Hazard se státní správou se vždycky vrátí občanům v pomalejších, méně kvalitnějších službách, v chaosu, nedůvěře. A tady nejde o to, co konkrétně se stane změnou charakteru z veřejnosprávní na soukromosprávní a podobně.

Představme si aktuální situaci. Polovina státních úředníků je aktuálně ve věku 50 plus. Tyto lidi velmi zásadním způsobem znejistíte. Ale co je podle mě závažnější, novou generaci úředníků tím velmi špatně získáte, protože motivace pracovat v takovém prostředí bude za mě velmi mlhavá.

Taky bych rád upozornil na to, že v programovém prohlášení vaší vlády, stejně tak jako v hospodářské strategii Karla Havlíčka, se hovoří o novelizaci zákona o státní službě nebo následně o zkvalitnění, zprofesionálnění a zkonkurenceschopnění státní správy. Váš návrh jde absolutně proti těmto dvěma návrhům, že vláda zastává názor, který zároveň vyvrací. To kdysi budilo ještě pohoršení. Velmi specificky, včera tady probíhala debata o stavebním zákonu a já předesílám, že to je problematika, které určitě nerozumím, ale byl jsem upozorněn na to, že právě novela stavebního zákona směřuje k centralizaci a sjednocení výkonu působností v územním a stavebním řízení, kdežto návrh zákona o státních zaměstnancích naproti tomu směřuje k decentralizaci personální politiky, roztříštění pravidel mezi jednotlivé úřady, oslabení centrální koordinace.

Novela stavebního zákona navíc předpokládá existenci institutu, který současný návrh zákona o státních zaměstnancích ruší. To jsou věci, se kterými je potřeba se vyrovnat a samozřejmě bylo by to snazší, kdyby tyto zásadní tisky nebyly předkládány jako poslanecké novely.

Také bych rád upozornil na to, co zde padlo několikrát, že existence nezávislé státní služby byla jednou z podmínek Evropské unie. To není proto, že by Evropská unie měla takový zájem na tom, jak my tady vedeme naše úředníky. Je to ze dvou důvodů. Za prvé, moderní stát se pozná podle toho, že práce pro stát je prestižní, dobře ohodnocená, nezávislá činnost a není možné skrze politický tlak úředníky ovlivňovat, například v přípravě podmínek pro dotační řízení. Samozřejmě, pokud bychom měli čerpat nějaké prostředky z Evropské unie - což není tedy, popravdě řečeno, vůbec jisté - tak pochopitelně ta bude zásadním způsobem hlídat, zdali podmínky pro to nejsou nějakým způsobem pokřivovány.

Specificky bych se rád ještě zaměřil na problematiku zahraniční služby, protože ta se svým charakterem trošičku odlišuje. Nový zákon o státních zaměstnancích, který předkládáte, má soukromoprávní povahu, kdežto veřejnoprávní povaha zákona o zahraniční službě stále zůstává. Když si představíme, že to jsou lidé, kteří celý svůj život, rodinné podmínky a podobně, přizpůsobili práci pro stát, tak opět spoustu vzdělaných profesionálů vrháme spíše do nejistoty.

Dovolte mi jednu hodnotovou poznámku na závěr. Stát má jít příkladem jako zaměstnavatel, ne tím, že bude nehybný, ale tím, že bude férový, předvídatelný a náročný zároveň. Pokud se jediným kritériem výkonnosti stane loajalita ke konkrétní vládě, pak profesionální státní služba končí a s ní končí i důvěra občanů.

Nemohu podpořit tento návrh, za prvé, protože předkladatelé z velké části vychází se špatnými úmysly anebo z neznalost;, protože mít pod kontrolou úředníky, kteří připravují dotační podmínky, se příliš mnoho hodí současné vládě; za třetí, protože tato úprava by byla stoprocentně dočasná. Každá příští odpovědná vláda bude usilovat o to, aby tady byla nezávislá státní správa tak, jako v jiných západních zemích.

Já se přidávám k tomu návrhu na zamítnutí těchto dvou návrhů a prosím, abyste tento návrh podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu poslanci Pláteníkovi. Mám tady poznačeno zamítnutí obou dvou návrhů.

Dalším, kdo je přihlášený, je pan poslanec Karel Dvořák. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Dvořák: Děkuji, díky, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové. Projednáváme dnes zákon, který bude řešit to, pravděpodobně, jakým způsobem bude fungovat státní správa, stát a vlastně naše země. Mohl bych na tomto místě mluvit podobně jako moji kolegové o tom, že odsuzuji to, jakým způsobem byl tento návrh předložen k projednání. Že mu nepředcházela žádná odborná debata, mezirezortní připomínkové řízení, dialog s odbory, který mám za to, že tato vláda považuje aspoň v deklaracích za důležitý.

Mohl bych mluvit i o tom, že odsuzuji to, s jakou arogantní samozřejmostí vláda předkládá této Sněmovně formou poslaneckých návrhů jeden zákon za druhým. To všichni víme. Není potřeba o tom dále mluvit a já doufám, že v té levé části sálu se tím aspoň třeba někdo, někteří jednotlivci, cítí zahanbeni, protože všichni víme, že takto se práce zákonodárců dělat nemá.

Budu teď chvíli předstírat, že cílem tohoto návrhu je to, co o něm jeho předkladatelé říkají, zvýšení kvality, flexibility nebo fungování státní správy, případně možná i řízení státu jako firmy. Ale ještě, než se tak stane, rád bych zmínil ještě jednu věc, která se vine tou naší dnešní debatou trochu jako červená nit. Mně se nelíbí, když politici označují úředníky, tedy lidi, na jejichž odborném a profesionálním výkonu stojí fungování této země a také to, co politici, ať ve Sněmovně, v Parlamentu nebo ve vládních lavicích dělají, když se označují jako nějací lidé, co jsou tady navíc, lidé, kteří jsou parazité a kteří si zaslouží hlavně bič a přísnost. Dámy a pánové, já bych vás moc prosil - a byli tady někteří, kteří i vyjádřili, že to tak není - abychom takto o lidech, kteří provádějí zákony, které přijímá tato Sněmovna, abychom o nich takto nemluvili.

Stejně tak mi přijde škodlivé, když v případě projednávání tohoto zákona jeho předkladatelé mluví o tom, že nejde přece o ochranu jednotlivců, že podle toho návrhu mají stejnou jako podle zákoníku práce. Ta situace je jiná. Tady se bavíme o tom, jak funguje celý systém veřejné správy a jakým způsobem je zajišťováno prosazování veřejného zájmu v této zemi. No, tedy když budu předstírat to, že chápu a důvěřuji tomu, co říkají předkladatelé, to, jaký je jejich záměr, co chtějí tímto zákonem dosáhnout, tak mi přijde poctivé se... (Silný hluk v sále.)

Pane předsedající, já vás prosím, jestli můžete zjednat pořádek v sále, zvlášť v přední lavici uprostřed. Pardon. Děkuji, díky za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zjednal jste ho sám, děkuji.

 

Poslanec Karel Dvořák: Je to blízko. Tedy čtyři oblasti, o kterých si myslím, že je důležité se jim věnovat, které si myslím, že je důležité řešit, a jsou to už deficity toho současného systému. Rozdělil bych je do čtyř nebo možná pěti oblastí: personální, potom vzdělávání a rozvoj zaměstnanců, absence důrazu na leadership, nedostatečné centrální řízení a odměňování.

Co se týče personální oblasti, stát má dnes, myslím, dva základní problémy. Za prvé, udržet stávající kvalitní zaměstnance a za druhé, získat nové kvalitní lidi. Moje otázka tím pádem zní jednoduše. Jak konkrétně k tomu má tento návrh přispět? Jak pomůže udržet schopné lidi ve službě státu a jak má přilákat nové?

Další okruh je vzdělávání a rozvoj zaměstnanců. Státní správa dlouhodobě neumí pracovat s kompetenčním modelem, a to jak ve vztahu k roli, tedy například referentovi, vedoucímu, řediteli odboru nebo vrchnímu řediteli, tak ve vztahu k náplni práce. Výsledkem je to, že neexistuje systematický a cílený rozvoj lidí v oblastech, které jsou relevantní jak pro ně samotné, tak pro stát jako zaměstnavatele. V praxi to znamená, že státní správa hůř zvládá nové výzvy, typicky digitalizaci. Přitom znalost nových postupů a technologií není luxus, ale nutná podmínka lepších služeb pro občany. Rozvoj státních zaměstnanců není jen o výkonu, je i o motivaci, loajalitě a stabilitě lidí ve službě. Proto se ptám, jak tento návrh reaguje na potřebu rozvíjet státní zaměstnance? Jak posiluje jejich dovednosti, včetně práce s novými technologiemi? V čem konkrétně zlepšuje jejich kontinuální a cílené vzdělávání a rozvoj oproti dnešnímu stavu?

Třetí problém je dle mého názoru absence důrazu na leadership. Důsledky tím pádem vidíme denně. Slabé řízení, roztříštěné rozhodování, klesající motivace zaměstnanců, odpor ke změnám a napětí mezi politickou a úřednickou úrovní. To vše se nakonec totiž promítá do jedné a té nejdůležitější věci, zhoršení výkonu kvality státní správy. Proto se ptám. Jak tento návrh posiluje role a odpovědnosti vedoucích zaměstnanců?

Čtvrtým tématem je dle mého názoru nedostatečné centrální řízení státní služby. Sekce pro státní službu, v čele se státním tajemníkem, má za úkol centrálně řídit státní správu, sjednocovat procesy, zvyšovat kvalitu, metodicky úřednictvo vést. Současný model má své limity, nikoliv však primárně v právním rámci, ale v jeho uvedení v život. Tento návrh podle mého názoru navíc povede k tomu, že budou odčerpávány kapacity úřadů na organizační a právní změny, aniž by přinesl skutečnou obsahovou reformu státní správy.

Pátou oblastí je odměňování. Mnoho mých předřečníků to zde popsalo. Myslím si, že všichni dobře chápeme problémy, které trápí státní správu a to, proč se tak těžko do ní daří lákat skutečně excelentní odborníky, byť i tak mezi státními zaměstnanci jich celá řada je.

Ale jedním z těch leitmotivů toho, co zde předkladatelé říkají, je to, že je potřeba lépe nabírat lidi do státní správy. Ale ono je taky důležité, jakým způsobem je zajištěno jejich odměňování.

No a reforma odměňování probíhala poslední dva roky, je v nějaké fázi připravenosti, připravovalo ji Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí. A mně tedy nezbývá, než se ptát: Budete v tom pokračovat? Víte o tom, že tento materiál je připraven? Budete ho prosazovat? Ztotožňujete se s ním? V důvodové zprávě uvádíte. Zprávy Evropské komise v rámci takzvaného evropského semestru v posledních osmi letech konstatovaly pro oblast státní služby rovněž mnohé nedostatky. Efektivita veřejné správy se pohybuje pod průměrem zemí Evropské unie, nedostatečná je rovněž správní kapacita a profesionalita úředníků, nízká je úroveň vzdělávání dospělých ve veřejném sektoru - 10,2 procenta v roce 2021 ve srovnání s průměrem EU ve výši 18,6 procenta. Nižší je rovněž podíl zaměstnanců veřejné správy, kteří mají terciální vzdělání - 45,3 oproti průměru EU ve výši 55,3. Konstatovány byly taktéž problémy se získáváním mladých úředníků mladších 39 let, což vede k možným obavám o stabilitu státní správy. Evropská unie shledává slabší výkonnost v oblasti elektronické veřejné správy, konečně profesionalita, transparentnost veřejné správy a kontrola korupce jsou taktéž pod průměrem zemí Evropské unie. Zákon v obecné míře snižuje schopnost přitahovat odborníky z akademického prostředí či soukromého sektoru.

Jak na tyto skutečnosti návrh reaguje, když se na ně odvoláváte v důvodové zprávě? Já mám za to, že nijak, prý usilujete o vyšší flexibilitu odstraněním veřejnoprávní povahy služebního poměru. Co dál? Kdo a jakým způsobem bude podle navrhovatelů odpovědný za zvýšení efektivity správní kapacity, profesionality? Jak předloha řeší získávání mladých lidí do služeb státu? Jak chce posílit transparentnost či kontrolu korupce? Kolik kapacity spálí stát každý rok na zbytečné systematizace a organizační změny, jejichž jediným cílem je zbavit se konkrétních lidí? Proč nejsme schopni získat, udržet a rozvíjet talentované lidi ve službách státu? Které úřady tápou a které v personálním řízení naopak ukazují směr? Nevíte. Nezajímá vás to, neřešíte. Centrální HR prý nepotřebujeme, připomínky vás nezajímají, žádnou z těchto oblastí váš návrh neřeší. Jak je to možné? Jak se to srovnává s tím, co deklarujete? Otázky, samé otázky. Otázky, kterých jsme se mohli vyvarovat, kdyby tento návrh byl předložen standardně, pomocí vládního návrhu zákona.

No, jak to zhodnotit závěrem? Rozuměl bych tomu, že chcete pracovat se svými lidmi. V zásadě každá vláda tuto otázku řešila. Je potřeba mít ale mez, za kterou již nelze jít, protože za ní začíná kořistnický systém, klientelismus a nepotismus. Tento návrh je bianko šek pro každou vládu, aby každé čtyři roky překopala ministerstva od základu. To možná vypadá lákavě tady a teď, ale znamená to, že taková vláda, která neunese svou moc, bude pořád začínat znovu od nuly. No, co vláda, dámy a pánové, ale tato země. Opravdu si myslíte, že to je změna ve prospěch Česka? Není to spíš změna ve prospěch vás tady a teď? Opravdu chceme, aby hlavní kvalifikací státního úředníka bylo, že to je takzvaně náš člověk?

V této souvislosti si dovoluji připomenout i limity, které nám k tomu staví Listina základních práv a svobod ve svém čl. 21. Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Tou veřejnou funkcí se míní i služba státu formou služebního poměru.

V úplném závěru bych se rád připojil k prosbě mého ctěného kolegy poslance Jana Papajanovského. Neničte nám státní správu, za 4 roky ji budeme potřebovat. 80 procent lidí v Česku, včetně úředníků, si přeje reformu státní správy. Toto ale není reforma. Je to nepromyšlený a příliš okatý pokus, jak snáz vyhazovat lidi takzvaně cizí a dosazovat lidi úplně vlastní. Děkuji za pozornost.

Pane předsedo (předsedající?), navrhuji zamítnutí tisku 76 i 77. V případě, že by zamítnutí schváleno nebylo, tak navrhuji tyto tisky vrátit předkladatelům k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Přibyly nám dvě omluvy: pan poslanec Martin Kupec od 15 do 17 hodin - rodinné důvody, pan poslanec Václav Pláteník od 15.30 - pracovní důvody.

Zvu do řečniště paní poslankyni Gabrielu Svárovskou.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři, paní ministryně, projednáváme návrh zákona o státních zaměstnancích, tisky 76 a 77. Na úvod sděluji, že jsem pro zamítnutí obou tisků v prvním čtení. Pokud tento návrh nebude přijat, pak navrhuji jeho vrácení k přepracování.

Důvod není ten, že bych byla proti reformě státní správy. Naopak, reforma státní správy je nutná, je potřeba v ní pokračovat, přizpůsobit státní správu nárokům 21. století, profesionality, odbornosti, nárokům kyberbezpečnosti, digitalizace nových agend, kvality a flexibility rozhodování. Větší profesionalita a odbornost ale bohužel nejsou podle mého názoru cílem tohoto návrhu. Návrh vládních poslanců a poslankyň oslabuje nestrannost státu a umožňuje politizaci úřadů. (Premiér Babiš hlasitě diskutuje s ministrem Vojtěchem.) Zvětší prostor pro vliv soukromých byznysových zájmů na rozhodování o veřejných penězích... (Poslankyně Svárovská se otáčí do vládních lavic.) Děkuji.

Návrh jde směrem k přivlastnění si soukromými zájmy vlivných ekonomických hráčů, směrem oligarchizace. Co je oligarchizace, popisuje už i odborná literatura. Jak vypadá stát ovládaný oligarchy, známe dobře z jiných zemí, například z Ruska. Podotýkám, že v předloňském hodnocení listu The Economist bylo Česko na 2. místě právě za Ruskem v míře takzvaného crony capitalism, totiž navázání nejvlivnějšího byznysu na stát. Právě tato vazba je zdrojem bohatství oligarchů a právě přes oslabení státu k němu vede cesta. Stát není firma, stát jsou pravidla hry, která mají platit pro všechny stejně. Stát není firma v tom smyslu, že jeho úkolem není maximalizovat zisk. Stát má chránit veřejný zájem, má rozhodovat podle pravidel, má být předvídatelný a spravedlivý a má nést odpovědnost vůči občanům i ve chvíli, kdy se střídají vlády, koalice a politické nálady. A právě proto je státní správa naprosto klíčová. Protože to jsou úřady, kdo v praxi rozhoduje, komu půjdou dotace, kdo vyhraje veřejnou zakázku, jak rychle a spravedlivě proběhne řízení, kdo dostane povolení, kdo bude kontrolován, podle jakých pravidel.

Teď si položme jednoduchou otázku. Co se stane, když se úředníci začnou bát zvednout obočí nad tlakem shora, když se budou bát říct: tohle nejde, je to nezákonné nebo tahle zakázka je šitá na míru? Z demokracie se stane systém, kde vyhrává ten, kdo má víc peněz, víc kontaktů a víc vlivu. Stát přestane být férovým rozhodčím a stane se nástrojem vlivu. To je přesně riziko tisku 76: odstranit pojistky, díky kterým se státní zaměstnanci domohou zastání, když se vzepřou neoprávněnému tlaku shora, třeba tlaku na obsazení místa nebo na to, aby někomu vyšla dotace nebo zakázka. Myslím, že z mnoha předchozích vlád, těch i těch je tady k dispozici příkladů dost a dost.

Oligarchizace se neděje jedním zákonem, děje se po krocích. Oligarchizace státu nemusí probíhat dramaticky, že někdo přijde a řekne: Odteď stát patří mně. Probíhá nenápadně, postupně, oslabují se pravidla, kontrola, stabilita, odbornost a nakonec rozhodování státu začne obsluhovat zájmy vlivných a přestane sloužit veřejnosti.

Pokud dnes otevřeme dveře k rychlejším personálním zásahům bez účinných brzd, vytváříme prostředí, kde se soukromé zájmy prosazují snáz, protože odpor je pro úřednictvo hůř dosažitelný, drahý a riskantní. Tahle logika byla patrná i v posledních týdnech. Předvánoční reorganizace, rychlé přesuny a zásahy do klíčových pozic. Ať už tomu říkáte jakkoliv, ukazuje to způsob rozhodování o státní správě. Změny systemizace nebyly projednány s odbory, a tím se dostaly za hranu zákona. A já se obávám, že tento návrh, tento návrh zákona je cesta jak z podobných čistek udělat nový standard.

Co je na návrhu špatně? Pět zásadních problémů. Za prvé, špatný proces. Obchází se standardní příprava zákona. To jsme tady už probírali včera. Je to poslanecký návrh, který obchází standardní legislativní proces, mezirezortní připomínkové řízení, širší odbornou debatu, stanoviska klíčových institucí. Opět nebyl návrh projednán s odbory, s Odborovým svazem státních orgánů a organizací. Uspěchanost a tajnosti se vždycky promítnou do kvality a také do rizika protiprávnosti, a to je i případ těchto dvou tisků.

Za druhé, rozklad pojistek proti neoprávněnému politickému vlivu. Návrh ruší bez náhrady pozici nejvyššího státního tajemníka a institut služební komise, tedy mechanismy, které mají sloužit jako brzda politických zásahů do vrcholových pozic státní správy. A není rozhodující, kolikrát byly použity, ale že existují. Brzda, účinek a úloha brzdy je poskytovat ochranu a právě zamezovat zneužívání. Současně by státní tajemníci na ministerstvech byli nově jmenováni ministry se souhlasem premiéra. To je velká změna. A kdo si myslí, že to nemá politický rozměr, tak to jen nechce připustit. Neprávem vyhozeným státním zaměstnancům má zůstat v praxi na obranu individuální soudní spor, který, jak víme, v Česku trvá roky. To není ochrana, to je signál. Buďte zticha, nikdo se vás nezastane, a pokud budete chtít bojovat, budete bojovat dlouho a draho. Výsledkem má být zcela jistě autocenzura.

Za třetí, ještě větší roztříštěnost, ještě větší rezortismus. Zrušením centrálních koordinačních kapacit přijdeme o metodické vedení a sjednocování procesů napříč ministerstvy. Vznikne ještě více roztříštěný model, kde si každý rezort pojede po svém. Přitom dlouhodobý trend moderní správy je právě opačný: posilovat strategické řízení a koordinaci.

Za čtvrté, nerovnováha práv a povinností a odchod odbornictva. Návrh zachovává a místy rozšiřuje povinnosti a omezení státních zaměstnanců, ale ruší kompenzační a stabilizační prvky, procesní ochranu, přezkum, garance při organizačních změnách, ochranu proti politickým zásahům, a to má mít naprosto jasný praktický dopad. Úřady budou jako zaměstnavatelé ještě méně konkurenceschopné, ještě méně atraktivní pro špičkové odborníky a odbornice. A v situaci, kdy stát zoufale potřebuje právníky, analytičky, ekonomky, odborníky v oblasti IT, tohle je cesta špatným směrem.

Za páté, chaos. Předpoklad účinnosti k 1. červenci 2026 je nerealistický. Zrušením současného služebního zákona spadne celá řada prováděcích předpisů, služebních předpisů a vnitřních pravidel a není reálné je v tak krátké době nahradit tak, aby nevznikl právní a organizační zmatek. A zmatek ve státní správě vždycky znamená jediné: zpoždění, chyby, spory a další náklady. Proč je to i téma peněz? Slabý stát je drahý stát. Často slyšíme: zefektivníme stát, ušetříme, zrychlíme. Jenže slabý stát je drahý stát. Drahý je proto, že platí za chyby, platí za protiprávně přidělené dotace, platí za cinknuté a předražené zakázky, platí za neúčinnou kontrolu, platí za soudní spory a platí za rozpad profesionálních kapacit, protože zkušené lidi s profesionální ctí v takové státní správě neudržíte.

Ještě evropská dimenze. Evropské fondy nejsou peníze z Bruselu zadarmo. Je to systém, kde Evropská unie v zásadě říká: utraťte peníze na určené cíle podle pravidel a my vám ty výdaje zpětně proplatíme. A aby to fungovalo, Evropská unie musí věřit, že stát má stabilní a profesionální správu. Transparentní výběr lidí, kontrolní mechanismy, odolnost proti politickému ovlivňování a střetům zájmů. Proč na tom záleží? Protože když se objeví pochybnosti o transparentnosti zakázek, o nezávislosti kontrolních mechanismů, o tlaku na úředníky, Evropská unie má nástroje. Může pozastavit proplácení některých výdajů, může uložit finanční korekce, tedy říct: Tohle, tuhle část, vám zpětně neproplatíme. A v krajním případě to dopadne tak, že projekty buď stojí, nebo se platí z českého rozpočtu. Také máme v tomto směru bohaté zkušenosti.

Už jsme to v historii zažili. V minulosti byly evropské platby v Česku v některých programech přerušovány kvůli problémům v systému řízení a kontroly. Neznamená to, že zítra někdo zmáčkne červené tlačítko, ale říkám, že tenhle návrh zvyšuje riziko, že pro Evropskou komisi bude český systém méně důvěryhodný. A proč to zmiňuji? Protože v roce 2014 se služební zákon zaváděl mimo jiné i proto, že Evropská komise chtěla pojistku, aby rozhodování o evropských penězích nebylo snadno politicky ovlivnitelné. To byla praktická ochrana peněz evropských i českých. A tohle riziko teď znovu otevíráme. Opravdu si nemyslím, že německý, francouzský a další daňový poplatník bude sypat peníze do cinknutých státních zakázek v České republice. Evropští i čeští daňoví poplatníci nemají platit za systém, kde se kontrola oslabuje prostřednictvím personálních zásahů. Kdo si myslí, že tohle EU nebude zajímat, ten si neuvědomuje, jak tvrdé a detailní jsou audity a jak drahé jsou finanční korekce.

Ano, chceme reformu. Státní správu reformovat musíme, respektive musíme v reformě pokračovat. V reformě, kterou zahájila minulá vláda. Ale tento návrh neřeší hlavní problémy, neřeší prakticky žádné problémy, které státní správa ve skutečnosti má. Hlavní problém je zastaralý a nekonkurenceschopný platový a kariérní systém a neefektivní řízení. Předložený návrh místo řešení těchto problémů zvyšuje riziko politizace a neposkytuje elementární záruky neutrality. Pojďme jednat o reformních krocích, pojďme jednat o zákonu o státní službě, který bude řešit to potřebné: posílení role státního tajemníka jako šéfúředníka, který koordinuje vrcholné úředníky a odpovídá ministrovi za výsledky. Skutečně jednotná státní služba a funkční řízení vrcholného managementu, aby se kvalitní lidé dali přivést, udržet a rozvíjet. Reforma platového systému, aby stát dokázal soutěžit o odborníky podle reality trhu práce a podle výkonu. Zefektivnění řízení, projektové řízení a koordinace napříč úřady. Digitalizace, automatizace a využití umělé inteligence v rutinních procesech.

Poslední novela účinná od 1. ledna 2025 upravila některé dříve kritizované prvky, ale její dopady, jak víme, a už se to tady dneska rozebíralo, ještě nebyly vyhodnoceny. Není proto poctivé tvrdit, že systém je nějak vyčerpaný, že musíme jednat okamžitě a celé to překopat, bez dat, bez hodnocení a prakticky naslepo.

Závěrem, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, návrh zákona není dobře připraven, není podložen analýzou, vznikal mimo standardní proces, oslabuje klíčové depolitizační pojistky a vytváří riziko pro neutralitu státu, a tím i pro to, aby o veřejných penězích rozhodovala pravidla, a ne vliv.

Návrh zákona jde proti samotnému smyslu disciplíny, kterou má upravovat. Nepolitická profesionální státní služba není nějaká manažerská preference, ale ústavně předpokládaný pilíř právního státu. Ústava přímo říká, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a správních úřadech má upravovat zákon právě proto, že stát potřebuje zvláštní režim, který chrání výkon veřejné moci před libovůlí a účelovým tlakem. Listina zároveň připomíná, že stát se nesmí vázat na výlučnou ideologii, úřad má sloužit veřejnosti a právu, ne momentální politické objednávce.

Pokud tento návrh oslabuje pojistky nestrannosti a odolnosti státní služby, dostáváme se do kolize i s tím, co po členských státech očekává Evropská unie. Evropská unie stojí na hodnotách právního státu a členské státy mají povinnost spolupráce a schopností právo EU účinně provádět. V širším smyslu je tento zákon i v rozporu s logikou takzvaných kodaňských kritérií, tedy standardem stability institucí zaručujících právní stát a administrativní kapacity, účinně provádět acquis communautaire, který je pro Evropskou unii klíčový.

Proto ještě jednou opakuji, tento návrh navrhujeme zamítnout už v prvním čtení a otevřít diskusi o poctivé reformě, která stát posílí, a ne oslabí, protože stát není firma, stát není kořist. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuji. Již na začátku jsem si poznačil, že navrhujete zamítnutí obou tisků. (Poslankyně Svárovská souhlasí.)

Dámy a pánové, máme tady tři omluvy: omlouvá se poslankyně Jana Černochová od 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Sadovský od 15 hodin ze zdravotních důvodů a z členů vlády pan ministr Boris Šťastný od 18 hodin z pracovních důvodů.

Dalším, kdo je na řadě, tak je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já budu stručnější, protože jsem se vyjadřovala už ve faktických poznámkách. Možná na úvod bych řekla kolegům, kteří tady říkali, jakou mají zkušenost, jakou já mám životní zkušenost. Já jsem profesionální úředník, to je moje životní zkušenost. Ale nespadala jsem pod zákon o státní službě, ale pod zákon o úřednících samosprávných celků. A můžu vám říct, že jsem ani tak necítila politické tlaky. V mé profesi by to bylo docela - to býval - nikdo si to nedovolil, když to řeknu jednoduše. A pokud jste si skutečně přečetli celý ten zákon a přečetli i zákon o úřednících samosprávných celků, tak jste zjistili, že na sebe velmi dobře navazují, aby byla také propustnost nejen pro odborníky ze soukromé sféry, ale aby obdobné podmínky měli všichni úředníci. A mezi námi, o tom jsem tu v minulém volebním období také mluvila a neslyšela jsem v médiích nebo i od vás říkat: je třeba změnit zákon o úřednících samosprávných celků, je tam všechno netransparentní, jsou tam politické tlaky, úředníci nejsou chráněni. Ne, ten zákon, prosím vás, funguje. Zkuste si srovnat tyto dva zákony a pak zjistíte, že se nic vážného neděje.

Naopak, když chtěla kolegyně - a to mi, promiňte, dámy, pro mě je to docela důležité - zkrácený úvazek z důvodu péče o dítě, velmi rychle se dohodla se zaměstnavatelem, nevedly k tomu správní řízení a hned následující měsíc měla změněny úvazek. Nepotřebovalo být k tomu správní řízení, vyšlo se zaměstnankyní vstříc. I to je možnost zákoníku práce bez správního řízení.

Já jsem na to chtěla jenom říct, abyste věděli, že nevím, proč o tom takto mluvíte. Já opravdu se domnívám, že většina lidí si přečetla pouze mediální zkratky, nečetla ty zákony a neví, o čem hovoří, takže já ke svému připravenému projevu si dovolím ocitovat pár odstavců a na závěr citace vás čeká překvapení. Doporučuji poslouchat až do konce. Cituji: "K 31. prosinci 2018 bylo v rámci projektu Podpora profesionalizace kvality státní služby a státní správy zpracováno ex post hodnocení dopadu zákona o státní službě vyhodnocující naplňování výše uvedených základních cílů právní úpravy státní služby v České republice. I toto ex post zhodnocení dopadu zákona o státní službě vede k závěru o potřebě vyvážení některých institutů zákona o státní službě, když z něj vyplývá, že pružnost personálních postupů ve služebních úřadech, respektive napříč státní službou, není vždy taková, jakou by praxe potřebovala. Podle zprávy ex post hodnocení dopadu zákona o státní službě je proces výběru státních zaměstnanců velmi neefektivní a z důvodu jeho značného administrativního zatížení daného aplikací správního řízení. Na časovou a administrativní náročnost přitom ukazují i poznatky z aplikační praxe zákona o státní službě. Systém výběru představených posiluje uzavřenost státní službě a omezuje do ní přístup některým odborníkům, což má negativní dopad na profesionalitu státní správy."

Jeden z dalších odstavců, cituji: "Změnu, která si klade za cíl snížení administrativní náročnosti související s prováděním výběrových řízení je vynětí výběrového řízení z působnosti části druhé a třetího správního řádu, což přinese změny ve jmenování výběrové komise." Konec citace.

Teď ke zdroji, zdroj je velmi zajímavý. Dne 12. května roku 2022 předložila skupina poslanců Marek Benda, Marek Výborný, Jan Jakob, Josef Cogan a Jakub Michálek návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon (č.) 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Dneska už o tom hovořil i pan poslanec Rakušan. Říkal, že to byla malá novela. Ta malá novela vedla k tomu, že se automaticky museli hned všichni vedoucí přesoutěžit. A to byla ta malá novela a k tomuto byla... To jsou výňatky z důvodové zprávy této novely.

Mimochodem tehdy média o tom vůbec nepsala a nyní o tom píšou, ale jakým způsobem? Já jsem nabyla dojmu, že není důležitý obsah, ale kdo zákon předložil, že kdyby tento návrh zákona předložila předchozí koalice v minulém volebním období, tak bez většího zájmu médií by byl schválen. Musím opět zmínit - on to někdy rád a někdy nerad slyší - našeho místopředsedu Sněmovny Patrika Nachera a jeho dvojí metr. Domnívám se, že i teď je vlastně používán dvojí metr o tom, že záleží, kdo zákon předložil a nezáleží na jeho obsahu.

Ještě jedna věc tu zaznívá. Hovoříme stále o ministerstvech. Víte, já, když jsem se připravovala tehdy - protože já jsem byla zpravodaj obou dvou změn služebních zákonů v minulém volebním období, proto si toho tolik pamatuji - tak i tehdy jsem si zjišťovala aktuální počet služebních úřadů, našla jsem ho k 15. 9. roku 2025: 149. Návrh zákona se nevztahuje pouze na ministerstva. Já vím, že to většina z vás ví, ale většina, co - ale novináři, kteří nás poslouchají, to - vidí jenom ministerstva. Dalších 149, prosím vás, úřadů. Proč mají mít státní zaměstnanci tak absolutně rozdílný přístup oproti zaměstnancům obcí s rozšířenou působností nebo vůbec úředníkům obcí, nejenom s rozšířenou působností, a krajů? Proč?

Domnívám se, že to sjednocení je vhodné. Rozdělovat takto extrémně kategorie úředníků nepovažuji za správné. Možná mě k tomu vede to, že jsem jedním z těch úředníků.

Návrh zákona skutečně podle mého povede k zásadní modernizaci právní úpravy státní služby. A já si dovolím uvést jednu věc na závěr. Já se dále nebudu vyjadřovat, protože jsem se vyjadřovala už v těch faktických poznámkách - nadále bude platit, že vedoucí státní zaměstnanec nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo politickém hnutí. Zcela nově se doplňuje: vedoucí správního úřadu, státní tajemník a vrchní ředitel sekce nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí.

Ano, všimla jsem si, že třeba kolega Dvořák vaším prostřednictvím, pane předsedající, se o tom také zmiňoval, že to může být fiktivní, že to může být kamarád a podobně. Ale prosím vás, tady opravdu to deklarování toho, že skutečně nemají být ta úřednická místa propojená s politikou, je dost zásadní a do této doby toto neexistovalo. Je pravda, že v zákoně o obcích je také, že tajemník může být členem politické strany nebo hnutí, ale nesmí mít žádnou funkci. Ano, existuje takovéto drobné omezení. Ale tady já se domnívám, že to je relevantní požadavek na to, aby v takhle vrcholných funkcích nebyli lidé, kteří jsou politicky angažovaní. Za mě v této chvíli všechno. Děkuji za pozornost.

Opravdu mám jenom prosbu: Přečtěte si to.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni Ožanové. Do rozpravy přichází paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom v reakci na kolegyni Ožanovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím, že poslanci zákony čtou a mohou mít i rozdílné názory. Tak to jenom na okraj.

Jinak si dovolím uplatnit dvě připomínky legislativně technického nebo spíše koncepčního charakteru. Ta první se týká toho, že podobně jako nový stavební zákon, který jsme zde projednávali včera, je i návrh zákona o státních zaměstnancích z mého pohledu zatížen významnou procedurální vadou. I když jej sice fakticky předkládá vláda, formálně jde ale o poslaneckou iniciativu, a tudíž se neuplatní obvyklý legislativní postup.

Zaznělo zde, že tomu bylo i tak - z úst paní poslankyně Ožanové, že tento samý postup zvolila bývalá vláda a poslanci předkládali novelu služebního zákona. Také zde ovšem zaznělo z úst pana předsedy Rakušana, že na novele služebního zákona se pracovalo 3 roky.

Jaký důsledek tedy má tento postup? K předloze neměly šanci promluvit dotčené rezorty ani organizace typu odborů, které pochopitelně křičí. A já se jim moc nedivím. Jde prostě o příliš závažné otázky, než aby příslušné návrhy vznikaly způsobem, který se při nejlepší vůli nedá označit za transparentní.

Dovolím si při této příležitosti připomenout, že vedle tohoto návrhu, který je bezesporu komplexním samostatně stojícím návrhem nového zákona, slíbila vláda ve svém programovém prohlášení předložit pouhou novelu stávajícího zákona o státní službě. Myslím, že rozdíl je očividný i těm z nás, kteří nejsme právníky. Obávám se ovšem, že pana premiéra jsem o tom v nedávných interpelacích nepřesvědčila. Z jeho reakce jsem alespoň pochopila, že vláda něco jiného slibuje ve vládním prohlášení, a něco jiného dělá.

Co ale může překvapit vládu, je to, že při podobném přístupu k legislativnímu procesu v případě takto důležitých témat, jako je stavební zákon nebo zákon o státní službě, se může dočkat docela zbytečného daleko většího odporu, než jaký by nastal v případě obvyklého legislativního postupu.

Nyní k té druhé avizované připomínce. Myslím, že docela silně rezonuje obava, že úředníci by v důsledku přijetí zákona ztratili svoji nezávislost a před politickou zlovůlí by již nebyli dostatečně chráněni.

Kladu si tedy otázku, zda by nedávalo logiku této pochopitelné výtce čelit omezením působnosti služebního zákona jen na určitý segment úředníků, řekněme na úroveň ředitelů odborů. Tím se tak posílí nezávislost osob, které mají rozhodovat věcně, nikoliv politicky, a zároveň by se rozšířila možnost, aby si ministr s sebou přivedl větší počet lidí. To by pro mě bylo pochopitelné.

S vaničkou potřeby současné vlády obsadit ministerstva svými lidmi by se tak nevylilo dítě potřebné úřednické nezávislosti, vláda by měla možnost realizovat svou politiku a své cíle a zároveň by zůstala zachována žádoucí nezávislost státní správy.

Vím, že na promyšlení a sepsání takového řešení není mnoho času, ale to rozhodně není věc, kterou bychom zavinili my v opozičních lavicích. Na vině je již zmíněný legislativní spěch, který na leckoho může činit dojem, že míníte ovlivňovat státní správu, případně také provádět personální čistky. Budu jen ráda, pokud tato podezření mě přesvědčivým způsobem vyvrátíte.

Zároveň mi dovolte říci, že jsem pamětnicí vzniku zákona o státní službě. Sobotkova vláda měla nelehkou úlohu. Byla tlačena do toho přijmout služební zákon, protože jinak by hrozily sankce v podobě omezení peněz z Evropské unie.

Jak probíhal legislativní proces? Ano, bylo to hodně živé, bylo to hodně napjaté, ale nakonec došlo k tomu, že proběhlo několik jednání za účasti jak opozice, tak koalice, nejrůznějších zástupců ministerstev a podobně, a myslím, že jsme společně našli kompromis, který byl potom schválen.

Já osobně musím říci, že jsem byla k tomuto zákonu trochu skeptická. Ale konference, která se konala k desátému výročí platnosti služebního zákona, mě vyvedla z omylu. Viděla jsem tam spousty úředníků a úřednic, vzdělaných, pracovitých a chytrých lidí, kteří šli na ministerstva a do jiných úřadů právě kvůli té jistotě služebního zákona. Viděla jsem tam spoustu úředníků a úřednic, kteří jsou pyšni na to, že mohou být úředníky. A viděla jsem tam také způsob, kterým se státní služba vyvíjí, jakým způsobem jsou úředníci vzděláváni. A to mi dalo naději, že zákon o státní službě, tak jak jsme jej schválili, tak jak byl novelizován, skutečně dává smysl.

Dámy a pánové, myslím, že je velkou škodou, že zde vzniká nový zákon, nikoliv novela zákona o státní službě. Myslím, že tímto promrháváte příležitost, že promrháváte to úsilí nejenom nás zde v Poslanecké sněmovně, ale také úředníků, kteří budovali ten aparát a státní službu.

Závěrem mi dovolte říci, že ukvapený postup, který vyvolává řadu pochybností naší společnosti, ve finále ani této vládě, a o tom jsem naprosto přesvědčena, nic dobrého nepřinese. Jak zde paní poslankyně Ožanová říkala, abychom si přečetli nový zákon, tak já jenom doporučuji, abyste se poptali a dali si schůzky se státními tajemníky, abyste věděli, jakým způsobem státní služba udělala pokrok. A možná v případě, kdy by došlo ke změně názoru, by mohlo dojít samozřejmě k novele zákona o státní službě, ovšem nikoliv k jeho zrušení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Chápu, paní poslankyně, že není žádný návrh. (Poslankyně Kovářová souhlasí.) Děkuji paní poslankyni Kovářové.

Další, kdo je na řadě, je poslankyně Kateřina Stojanová. Řečník nepřítomen. Další, kdo je tedy v pořadí, tak je paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte i mně se vyjádřit k navrhovaným zákonům, které v tuto chvíli projednáváme v prvním čtení. Hned na úvod chci říct zcela otevřeně, že TOP 09 považuje tento návrh za krok zpět, za návrh, který ohrožuje profesionalitu, stabilitu a apolitičnost veřejné správy a který jde proti tomu, co jsme jako Česká republika pracně budovali od roku 2014.

Zákon o státní službě nevznikl náhodou. Vznikl jako reakce na dlouhodobý problém politizace úřadů, na klientelismus, na časté personální čistky po každých volbách a také jako závazek vůči našim evropským partnerům. Jeho cílem bylo jasné oddělení politické a odborné roviny, která je vykonávána ve výkonu státní moci. Tento návrh, který dnes předkládáte, však tento princip potírá a zásadně oslabuje. Navrhovatelé tvrdí, že chtějí státní správu zefektivnit, zpružnit a zmodernizovat. S tím lze souhlasit. Jenže když se podíváme na konkrétní ustanovení návrhu, vidíme pravý opak. Ruší se ochranné prvky, které brání svévolnému propouštění, oslabuje se systém výběrového řízení a otevírá se prostor pro personální zásahy motivované politicky, a nikoliv odborně.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, stát není firma, státní správa není byznysový projekt, kde je možné ze dne na den vyměnit management a polovinu zaměstnanců. Stát musí fungovat kontinuálně, odborně a především předvídatelně, bez ohledu na to, kdo je právě u moci. Tento návrh tuto kontinuitu zásadně ohrožuje.

Z pohledu TOP 09 je obzvlášť problematické, že návrh rozvolňuje služební poměr a přibližuje jej běžnému pracovnímu poměru. Tím se oslabuje odpovědnost státu vůči zaměstnancům, ale především se oslabuje odpovědnost zaměstnanců vůči veřejnému zájmu. Státní zaměstnanec nemá být loajální ke konkrétním politikům, ministrům nebo vládě, ale Ústavě, zákonům a veřejnosti.

Další zásadní výhradou je absence seriózní odborné debaty. Tento návrh nebyl připravován ve spolupráci s odborníky na veřejnou správu, nebyl řádně konzultován s odbory, nebyl podroben důkladné analýze dopadu. Přesto se dnes tváří, jako by šlo o promyšlenou reformu, ale tak tomu opravdu není. Je to rychlá ideologická a nebezpečná změna.

Varuji také před evropským rozměrem. Stabilní a profesionální státní správa je jedním z pilířů důvěryhodnosti našeho státu, a to i v rámci Evropské unie. Oslabení služebního zákona může zpochybnit naše schopnosti spravovat i evropské prostředky, řídit reformy a plnit závazky, ke kterým jsme se zavázali. To není teoretické riziko, to je zkušenost zemí, které se vydaly podobnou cestou.

Z pohledu TOP 09 je tento návrh také nebezpečným precedentem. Dnes se mluví o flexibilitě a efektivitě. Zítra může kdokoliv použít tento zákon jako nástroj k personálním čistkám, k výměně nepohodlných odborníků, k tlaku na úředníky, a to na ty, kteří hájí zákonnost a odbornost proti politickým tlakům a zadání. Ano, státní správa potřebuje změny, potřebuje lepší řízení, kvalitní vzdělávání, motivaci, digitalizaci, a takto bychom mohli pokračovat, ale tohoto nelze dosáhnout demontáží základních pojistek, protože ty musí být pojistkami před zneužitím moci.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, TOP 09 nemůže tento návrh podpořit a vyzýváme předkladatele, aby jej stáhli a zahájili skutečnou odbornou debatu o tom, jak státní správu zlepšit a nikoliv oslabit. Státní správa má sloužit občanům, ne politickým zájmům. A je naší odpovědností, aby tomu tak i do budoucna zůstalo. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní by měla vystoupit paní poslankyně Zajíčková, protože žádné přednostní právo tady nevidím, ani faktickou poznámku, ale nevidím tu ani paní kolegyni Zajíčkovou. Poprosím paní poslankyni Sedmihradskou Lucii. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý zákon o státní službě má zajistit, aby úřady fungovaly profesionálně, férově a nezávisle na politických změnách, tedy aby na úřadech pracovali kvalifikovaní lidé, vybraní podle schopností a ne známostí, aby měli jasně daná pravidla práce i odpovědnosti a aby veřejnost mohla důvěřovat tomu, že rozhodování je transparentní a spravedlivé.

Taková úprava posiluje odbornost a stabilitu státní správy a zvyšuje schopnosti úřadů efektivně poskytovat služby občanům a také zásadně omezuje politické tlaky.

Předložený návrh zákona zásadně mění pravidla hry. Chce opustit veřejnoprávní služební poměr a přejít na soukromoprávní pracovní poměr podle zákoníku práce. To možná může na první poslech znít moderně, ale má to jeden háček. V současném stavu je úředník chráněn zákonem o státní službě jako garant nestrannosti. Tímto návrhem se z něj ale stane běžný zaměstnanec, kterého může ministr mnohem snáze ovládat. Navíc u pozic, jako je vrchní ředitel sekce, nově zavádíte povinnost souhlasu příslušného člena vlády k jeho obsazení. To není profesionalizace státní správy, to je přesný opak. Přímá politická kontrola nad odbornými posty.

V návrhu je ale problematických bodů hned několik. Zavádí třeba mechanismus, který umožňuje vyhodit úředníka pro takzvané neuspokojivé výsledky velmi rychle za pomoci nevyhovujícího hodnocení. Dnes musí být mezi dvěma hodnoceními lhůta 60 dnů. Vy ji zkracujete na pouhých 20 dnů. Stačí tak dvě nevyhovující hodnocení a úředník končí. Představte si to, přijde nový ministr, úředník mu nesedne a za pár dnů je tento úředník bez práce. Důvodová zpráva cynicky uvádí, že je to proto, aby se zabránilo obstrukcím. Já říkám, že je to nástroj na vynucenou poslušnost.

Zatímco dosud existoval institut postavení mimo výkon služby, který umožňoval při organizačních změnách najít pro zkušeného úředníka jiné místo, vy tento institut bez náhrady rušíte. Podle přechodných ustanovení tito lidé skončí pracovní poměr dnem účinnosti zákona. To je naprosté mrhání lidským kapitálem a zkušenostmi, které stát platil a budoval roky.

Fluktuace zaměstnanců je jedním z největších skrytých rozpočtových problémů veřejné správy. Každý odchod zaměstnance představuje pro organizaci a tím i daňové poplatníky významnou finanční zátěž. A tato zátěž se často podceňuje. Jedná se o přímé i nepřímé náklady. Mezi přímé náklady, které jsou viditelné a snadněji měřitelné, patří nábor včetně inzerce, výběrová řízení vyžadující čas personalistů, školení a zaškolení nového zaměstnance. Obecně v literatuře se tyto náklady odhadují asi na polovinu ročního platu té nahrazované pozice. Naproti tomu nepřímé a skryté náklady jsou pak často několikanásobně vyšší než ty přímé.

Tyto náklady zahrnují: ztrátu produktivity během výpovědi odcházejícího zaměstnance, snížený výkon nováčka během zapracování, ztrátu know-how, kdy odchod zkušeného zaměstnance znamená ztrátu znalostí i výkonnosti a často řekněme i nějaké institucionální paměti, oslabení morálky a motivace týmu, další zatížení personálu, který dočasně přebírá práci, což vede k přetížení a často i k další fluktuaci. V neposlední řadě to může vrhat špatný obraz na danou organizaci nebo celou státní správu navenek. Tady se opravdu nejedná o zanedbatelné výdaje. Jejich odhady se pohybují u administrativních pozic od poloviny až k násobku roční mzdy, u specializovaných nebo vysoce kvalifikovaných rolí pak mohou dosáhnout až dvojnásobek roční mzdy.

Jak už tady bylo opakovaně uvedeno, je to poslanecký návrh, který se vyhnul standardnímu připomínkovému řízení, projednání v Legislativní radě vlády a chybí řádná analýza dopadů RIA včetně odhadů či vyčíslení dopadů na státní rozpočet. Tady musím zopakovat to, co jsem tu včera uváděla u stavebního zákona. Je nám předkládán návrh zákona, jehož cenu neznáme. A rozhodně nejde jen o náklady novelou vyvolané fluktuace.

Připomínám ještě, že přijetí zákona o státní službě bylo podmínkou pro čerpání dotací z evropských fondů. Jste si skutečně na sto procent jistí, že tato novela neohrozí evropské financování? Jsou to miliardy korun pro naše občany.

Dámy a pánové, je na nás, zda přijmeme zákon, který posílí profesionalitu a stabilitu státní správy, uzavře prostor politickým tlakům a zajistí efektivní a úsporný provoz státu ve prospěch občanů, anebo zákon, který profesionalitu a stabilitu státní správy oslabí, otevře dveře politickým tlakům a nakonec prodraží provoz státu na úkor občanů.

Proto navrhuji zamítnutí tisků číslo 76 a 77. V případě, že zamítnuty nebudou, navrhuji prodloužit lhůtu na projednání ve výborech o 20 dnů. Děkuji za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já si to jenom zaznamenám, paní poslankyně, takže návrh na zamítnutí u obou těch tisků, a pokud by neprošlo zamítnutí, tak navrhujete zkrácení, ne prodloužení lhůt? (Poslankyně Sedmihradská mimo mikrofon: Prodloužení na projednávání tisků.) Prodloužení lhůt. Na kolik dní? (Poslankyně Sedmihradská mimo mikrofon: O 20 dnů.) O 20 dnů. Děkuji pěkně.

Nyní by měl vystoupit pan poslanec Papajanovský. Nevidím ho... Je tady, tak prosím.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Mě trošku překvapilo, jak se to rychle vyprázdnilo, tak jsem běžel, ale stihl jsem doběhnout.

Kolegyně, kolegové, mně to nedá a vrátím se ještě ke svému vystoupení, které jsem tady měl před hodinou a kouskem. Já jsem tady vznesl několik konkrétních dotazů s tím, že myslím si, že to byly dotazy velmi věcné. Potom na to navázal kolega Karel Dvořák, kdy jsme se zajímali o další osud reformy odměňování ve veřejné správě, to jest úpravy toho neslavného tabulkového systému, který dneska máme. Pokud mám korektní informace, tak reforma toho systému by měla být připravená mezirezortně na úrovni Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra. A mně přijde, že to téma odměňování je vlastně pro téma osudu veřejné správy naprosto klíčové, že je vlastně mnohem důležitější než to, jestli budou úředníci v postavení soukromoprávním nebo veřejnoprávním.

Ptal jsem se tedy zde přítomných nebo i nepřítomných ministrů, kteří jistě tu debatu bedlivě sledují, nebo alespoň někdo z jejich týmu tu debatu jistě sleduje, zda můžeme dostat odpověď na to, jakým způsobem plánuje koalice naložit s touhle reformou, zda se dočkáme reformy odměňování ve veřejné správě, zda je šance, že se tedy dočkáme opuštění toho tabulkového systému a jeho nahrazení něčím modernějším, ať už to může být to, co bylo připravováno, anebo něco jiného. Protože já si myslím, že to je skutečně klíčová věc pro to, aby se veřejná správa v České republice někam posunula dál, že v tomhle případě opravdu ty právní věci a do jisté míry právní formality nejsou tak důležité. Ale důležité je v tom systému umožnit fungovat a rozvíjet se schopným a výkonným lidem tak, aby za svoji práci dostávali plat, který bude odpovídající, a když ne úplně konkurenční vůči tomu platu, který je nabízen, nebo mzdě, která je nabízena ve sféře soukromé, tak alespoň se těm odměnám, které je možné získat ve sféře soukromé, bude blížit. Takže prosím tedy, pokud bych mohl dostat ještě v této fázi rozpravy odpověď na moji otázku. Pokud ne, tak pak samozřejmě si svoje otázky schovám a znovu je přednesu i v dalších fázích legislativního procesu, protože je považuji za skutečně klíčové.

Druhou otázku, kterou jsem zde zmiňoval, a taky jsem na ni odpověď nedostal, takže ji zopakuji; to jenom k tomu, nakolik se tady obstruuje nebo neobstruuje. Neobstruujeme, máme věcné otázky, na které tedy nedostáváme odpovědi. Ale já je rád zopakuji. Tak ta otázka, kterou tedy zopakuji, na kterou bych tu odpověď rád dostal, je, zda Ministerstvo financí pod vedením vážené paní ministryně Schillerové plánuje nějakým způsobem reformovat alespoň ten tabulkový systém tak, jak je dneska nastaven. A teď nemíním to, co se skrývá ve střevech těch jednotlivých tabulek, ale hovořím o procesu systematizace, kdy se vlastně na ta jednotlivá tabulková místa ze státního rozpočtu vyhrazují veřejné prostředky. A máme všichni, kdo se pohybujeme už nějakou dobu ve veřejné správě, tu zkušenost, že ty prostředky často neumožňují ani v tom systému, který je dneska omezený, tak neumožňují využívat nějaké výhody a možnosti toho systému k tomu, abychom ty klíčové odborníky odměňovali dobře nebo lépe, prováděli nějakou platovou diferenciaci mezi těmi, kteří odvádějí podprůměrné, průměrné a nadprůměrné výkony. A to není věc nějaké složité legislativní změny. To je spíše věc přístupu, jakým Ministerstvo financí přistupuje k tomu, jak se veřejný nebo státní rozpočet sestavuje. Je to o způsobu, jakým Ministerstvo financí komunikuje s jednotlivými kapitolami, s jednotlivými správci kapitol státního rozpočtu. A mě by tedy zajímalo, zda v tomto ohledu se můžeme dočkat nějaké pozitivní změny, nebo zda vše pojede ve starých kolejích.

V tomhle případě já budu i kritický k té předcházející vládě, protože i za dobu působení té předcházející vlády, ale nakonec i za dobu působení všech předcházejících vlád tento systém bohužel jel v těch starých kolejích, kdy Ministerstvo financí nebylo ochotno diskutovat a nebylo ochotno přidělovat na ta jednotlivá místa dostatek finančních prostředků tak, aby bylo možné ty odborníky platit.

Takže prosím o odpověď některého z přítomných ministrů. Budu za ni rád. Pokud ji nedostanu, tak budu samozřejmě připraven tu odpověď požadovat nebo prosit o ni spíše i v dalších fázích legislativního procesu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku a bude to Radek Vondráček (Předsedající zdůraznil křestní jméno řečníka.), který vystoupí s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za inovativní postup. Vím, koho vyvoláváte. Já jenom velice stručně předstupuji k mikrofonu jako předkladatel poslaneckého návrhu. Reforma platových tarifů a vůbec toho systému v České republice přesahuje ambice tohoto poslaneckého návrhu. Vy jste se, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, přímo obrátil už na přítomné ministry, protože vám to je zřejmé. Platové tarify a ty platové tabulky je třeba řešit komplexně jak ve veřejné správě, tak v samosprávě a je to řešení na úrovni zákoníku práce. V současné době projednáváme tisk 77 a 76 a skutečně se jedná pouze o změnu nastavení toho služebního poměru v nové úpravě pracovněprávního poměru.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Ale k další faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Papajanovský. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji i panu ctěnému kolegovi, prostřednictvím předsedajícího, panu Vondráčkovi za odpověď. Chápu, máte samozřejmě pravdu, že reforma odměňovacího systému ve veřejné správě by vyžadovala komplexnější úpravu, která bohužel tedy nebyla ambicí tohoto zákona. Nicméně to je odpověď na můj první dotaz.

Ale odpověď na můj druhý dotaz s tímto zákonem souvisí, protože ten zákon, který vy předkládáte, tak nadále počítá s tím, že bude prováděna systemizace a v rámci systemizace je na dohodě správců kapitol to, jaký objem finančních prostředků bude na jednotlivá tabulková místa přidělen. A je pravda, že v tomto systému v minulosti byly problémy, že ten objem tabulkových míst, respektive platů na ta tabulková místa, zkrátka neumožňoval diferencovat mezi odměňováním, jak už jsem říkal, podprůměrných, průměrných a nadprůměrných úředníků.

Já se proto ptám, zda je nějakým úmyslem předkladatelů tohoto zákona ten dosud nefunkční systém, který ve vazbě na tu systemizaci máme zachovat, nebo zda máte za cíl, ať už formou potom nějakých podzákonných předpisů, protože je pravda, že ten návrh zákona o státních zaměstnancích se odkazuje v některých ohledech na nařízení vlády, která mají být zpracována a tak dále.

Já se proto ptám, zda je nějakým úmyslem předkladatelů tohoto zákona ten dosud nefunkční systém, který ve vazbě na tu systemizaci máme zachovat, nebo zda máte za cíl, ať už formou potom nějakých podzákonných předpisů, protože je pravda, že ten návrh zákona o státních zaměstnancích se odkazuje v některých ohledech na nařízení vlády, která mají být zpracována a tak dále, takže ten můj dotaz je, zda počítáte s tím, že se této problematice budete věnovat, nebo nebudete věnovat, což si myslím, že je dotaz, který míří vlastně na jádro toho zákona, protože systemizace ve veřejné správě je jedním ze základních nástrojů a základních parametrů, které ten zákon zahrnuje.

Opakuji alespoň tedy ten svůj druhý dotaz, protože máte pravdu, že ten můj první dotaz byl dotaz spíše k té problematice odměňování v širším slova smyslu, ale ten můj druhý dotaz si myslím, že je dotaz, který je perfektně k věci.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka.

Nyní se ještě ptám, jestli tu není paní poslankyně Renáta Zajíčková, která by vystoupila, protože je přihlášena? Jestli tomu tak není, tak ji musím odmáznout.

Zagonguju, protože se budeme blížit k hlasování, nicméně než tomu tak nastane, tak načtu dvě... (Poslankyně Šebelová se hlásí o slovo.) Ne, ještě ne, ještě s přednostním právem. Dovolte mi načíst dvě omluvy, paní kolegyně.

Omlouvá se pan premiér Andrej Babiš, který se omlouvá z pracovních důvodů do konce jednacího dne, a omlouvá se taktéž paní poslankyně Nedomová Anežka od 17.15 hodin ze zdravotních důvodů.

Ale ještě se do rozpravy přihlásila s přednostním právem předsedkyně poslaneckého klubu STAN, paní poslankyně Šebelová a já jí tímto dávám slovo. Paní poslankyně Šebelová, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, paní ministryně, děkuji za slovo. Trošku mě mrzí, že na dotazy pana Papajenovského nebylo odpovězeno. Pamatuju si dobře z minulého volebního období, kdy jsme tady vystupovali, bylo to v opačných rolích a často nám to bylo vyčítáno, že někdy na ty dotazy odpovězeno nebylo. Tak nevím proč, když jste to kritizovali, to teď neděláte, ale myslím si, že je docela dobré si shrnout zásadní změny, které vlastně v té státní správě po zrušení zákona o státní službě a jeho nahrazením zákona o státních zaměstnancích nastanou. Protože víme, že ANO, hnutí ANO jakékoliv změny zákona o státní službě v minulosti kritizovalo, označovalo to za politizaci. Hnutí ANO se nelíbilo jasné oddělení politické úrovně ministra a politických náměstků od té úřednické úrovně, kdy to byli vrchní ředitelé sekcí, jejíž ochranu před politickými tlaky naše koalice naopak zvyšovala například zřízením služební komise. Nyní navrhuje zrušení celého zákona o státní službě a jeho nahrazení zcela novým předpisem.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, já vás přeruším.

Chápu, že poslanci, kteří se vracejí do sálu, tak jsou ještě plni dojmů z předsálí, ale poprosím je, aby se ztišili a mohla jste v klidu dokončit své vystoupení. Děkuju.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji, pane místopředsedo. Také je zajímavé - a pamatuju si velmi dobře, když v minulém období bylo kritizováno - že jsou návrhy předkládány takzvanými poslaneckými návrhy. Nyní to vypadá, že se to stává novou normou. Ano, je nutno říct, že i my jsme předložili malou novelu služebního zákona, ale ta měla 10 stran, byla opravdu malá a potom ta velká novela se projednávala dva a půl roku, byla odborně diskutována, prošla řádným legislativním procesem.

Tady mi dovolte jenom osobní poznámku. Slyšela jsem po novém roce v Dvaceti minutách Radiožurnálu rozhovor s paní poslankyní Zuzanou Ožanovou, vaším prostřednictvím se tedy obracím na paní Ožanovou, kde byla přesně konfrontována s tímto, proč nyní koalice dělá to, co sama kritizovala a proč tak zásadní změna neprochází legislativním procesem, proč je ten legislativní proces obcházen a je předložena novela pouze poslanecky. A doporučuju vám si ten rozhovor poslechnout, protože to je lekce arogance. No, už se tak stalo a nedá se s tím už nic dělat. No, tak si zvykněte. Tak si asi na to budeme muset zvykat, ale není to dobře, protože on ten legislativní proces něco do sebe má a opravdu u těch zásadních věcí by měl prostě být dodržován. A pokud vím, tak se hnutí ANO přihlásilo k celé řadě iniciativ, například Česko funguj, a ty komentáře ve veřejném prostoru ale nejsou pozitivně nakloněny vládě. Ta předloha je kritizována, například cituji Jakuba Černého z Lobbio a Česko, funguj. Tohle je zákoník práce s úřednickou zkouškou, plná politizace státní správy zahalená do argumentů o flexibilním HR. Větší flexibilita v HR je rozhodně potřebný cíl, ale největší problém konkurenceschopnosti státu je v platech a absentující kariérní dráze, ne v dlouhých výběrových řízeních.

Flexibilizační novela zákona o státní službě platí ani ne rok. Velká RIA se teprve dokončuje a tenhle návrh na základě dojmů mění celý systém k horšímu. Státní tajemník bude politický nominant. Neutralita státní služby bude v trapu, a tím i poslední zbytky její přitažlivosti. Pokud se úředník bude chtít bránit nátlaku třeba skrze smyšlené negativní hodnocení jeho práce, bude se muset roky soudit. Ruší se i služební komise. Zásahy politiků do veřejných zakázek, dotací a obsazování lukrativních postů kamarády budou mít sytě zelenou. Návrh jde proti plánu v hospodářské strategii hnutí ANO. Dále drobí a oslabuje stát jako zaměstnavatele. Roli státního tajemníka oslabuje, neposiluje. Návrh nevyužívá příležitosti zamyslet se nad rozsahem státní služby, nad kariérním výhledem pro úředníky.

Není dobře, že je tento návrh projednáván takto rychle, ještě navíc na mimořádné schůzi, která nahradila řádný jednací den. Nemáme prostě možnost interpelovat. Zamysleme se nad tím, proč na to vláda takhle spěchá. Je legitimní ta úvaha o tom, aby se změnila povaha státní služby z veřejnoprávní na tu soukromoprávní, to je opravdu legitimní, ale musí zůstat zachovány záruky neutrálního výkonu státní správy, tedy aby se úředníci mohli spoléhat na to, že se jich někdo efektivně zastane proti nátlaku, že prostě nebude nátlak na obsazení úřednického místa ze známosti, že nebude přidělena dotace či zakázky konkrétní firmě nebo jiné upřednostnění soukromého zájmu před veřejným. To jsou totiž věci, které když se dějí, tak se strašně špatně dokazují, ony se tak jako stanou, často ti lidé to nevydrží, tak odejdou sami po dohodě, protože spoustě lidem to za to nestojí, ne každý na to má žaludek.

Tak já jsem tady chtěla jenom na závěr shrnout ty zásadní výhrady, které my jako Starostové k této předložené novele máme, ale hlavně jsem chtěla poukázat na pokrytectví některých předkladatelů, kteří zásadním způsobem tady vystupovali. A vím, že náš předseda Vít Rakušan dokonce i citoval, mohla bych taky, ale nechci obstruovat, nebudu to tady znovu číst, mohla bych si tady tři strany přinést. Tak jenom nad tím přemýšlím, jak vlastně se ta aktualizace toho softwaru v tom mozku stane, přemýšlím nad tím, jak se to přihodí. Tak, děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců STAN.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Přibyli ještě přihlášení. S přednostním právem vystoupí nejprve pan poslanec Jurečka a poté... (Proběhla domluva mimo mikrofon.) V tom případě má přednost pan kolega Hřib a bude následovat pan kolega Jurečka.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji, pane předsedající. Já budu velice stručný. Já bych jenom po té obsáhlé diskusi, která tady byla dnes k tomuto tématu, nějak stručně shrnul tu naši pozici. Tedy stručně řečeno, krajně nevhodnou formou řešíte novelu předpisu, který sice potřebuje být novelizován, ale rozhodně ne způsobem, jakým chcete vy. My říkáme, že to, co potřebuje státní správa, jsou odborníci, které potřebuje přilákat, a samozřejmě s tím souvisí i jiný způsob odměňování. Ale systém, který chcete zavést vy, ve skutečnosti má vést k tomu, že chcete mít poslušnou masu kývačů, kteří budou dávat razítka a podpisy na dotace pro pana Babiše jako na běžícím páse. A to je ten základní problém, který tu dnes řešíme, protože vaší motivací rozhodně není efektivnější státní správa, to byste začínali úplně odjinud, to byste začínali redukcemi agend a podobně. Vaším úmyslem není zvyšovat kvalifikaci odborníků ve státní správě, to byste na to šli také úplně odjinud. Vaší motivací je, aby prostě se lidi vůbec neptali a dělali to, co jim řeknete, když máte premiéra ve střetu zájmů.

To znamená, tahle novela nás vystaví riziku toho, že se může stát, že prostě přijdeme o miliardy dotací z Evropské unie, které (kdy?) pochopitelně bude záležet na tom, aby to nakládání s těmi miliardami eur bylo nějakým způsobem nezávislé na té politické reprezentaci a jejích střetu zájmů.

To je bohužel nebezpečí, které je tady zcela objektivní, zcela reálné a zcela vážně hrozí tedy České republice, že přijde o miliardy eur z těch dotací.

Druhá věc je, že to skutečně tlačíte naprosto nevhodným způsobem na mimořádné schůzi, kterou jste nahradili. Interpelace, jako by vám už nestačilo, že si vybíráte novináře, které pozvete a můžou vám klást dotazy, vy si ještě chcete vybírat, jestli my tady jako poslanci, tady ve Sněmovně vám budeme moci ty otázky klást. Ještě jednou, jak jsem říkal, tohle je něco, za co byste se měli stydět. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní tedy vystoupí zatím poslední přihlášený do diskuse, pan poslanec Jurečka. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, členové vlády, členky vlády nebo paní ministryně, kolegyně, kolegové, já jsem teď k tomuto bodu vystoupil poprvé a vystupuju už vlastně v roli určitého pamětníka. Byl jsem tehdy součástí vládní koalice ANO, ČSSD, lidovců, když jsme zákon služební zaváděli, když jsme ho implementovali do ministerstev a zažil jsem vlastně i veškeré peripetie s tím, jaké ty právní úpravy v minulosti byly a kdy to opravdu bylo nedomyšlené, nedotažené a komplikovalo to život z hlediska nějakého opravdu jako řízení dobré personalistiky a podobně. Ale vlastně od samého začátku tento zákon provází neustále stejné chyby. Jeho vznik, poslanecký návrh, jeho klíčové úpravy, poslanecké návrhy. My to tady opakujeme a já se tady připojím k mým předřečníkům a předřečníkům, že já vlastně nechápu, proč v tento okamžik to děláte touto cestou. Je po prvním lednu, klíčovou systemizaci na ministerstvech jste si udělali, úředníky, které jste z politických důvodů v některých případech chtěli odstranit, jste odstranili. Řeknu příklad na MMR Leo Steiner.

Nikdo nemůže říkat, že ten člověk nerozumí dotacím. Popravili jste ho jednoznačně na základě politického zadání. Tečka. To jste udělali. Ale proč teď tak s tím spěcháte? Proč tomu nedáte prostě půl roku času na řádné vypořádané mezirezortní připomínkové řízení, aby to bylo fakt ke kvalitě? To rozvolnění, ta větší operativa, to se udělalo v loňském roce, ty věci, které byly nelogické, se v loňském roce napravily. Byli jste tady ve větším případu u toho, měli jste možnost to ovlivnit. A teď vlastně jako, a teď to říkám jako člověk, který vlastně teď jsem četl někde na Aktuálně, že jsem bohužel ve svých 44 letech vlastně nejdéle sloužící člen vlády za posledních 35 let, a já si kladu otázku, přece i vy jste tady čtyři, pět členů, kteří jste v té vládě už v minulosti byli, tak z toho, co fakt potřebujeme, co v tom zákoně je, v této právní úpravě?

Je tam lepší talent management, je tam práce s tím, aby opravdu jsme si vychovávali z ministerských hradů budoucí dobré vedoucí oddělení, ředitele odboru, vrchní ředitele? Je tam něco takového, je tam něco takového, co se dneska dělá běžně v dobrých firmách, v rámci personální politiky? Není.

Dlouhodobě to je chyba a s tím tam vůbec nepracujete. Je tam něco v tom návrhu, co se týká například nastavování podmínek takzvaných kápéíček? Abychom opravdu fungovali transparentně, abychom ty lidi motivovali, zvyšovali kvalitu té služby, aby ti, kteří podávají mimořádné výkony, aby mohli být opravdu jednoznačně podle toho zákona také odměnění. Je tam něco takového? Opravdu moderní manažerské řízení a jeho prvky? Nula, nula. Nic takového tam není. Je tam něco, co opravdu pomáhá rozvíjet tu osobnost? Dneska služební hodnocení, kdo jste byli členy vlády, ať té současné nebo té minulé, to služební hodnocení je vlastně práce pro práci, něco na ten papír napíšeme a vlastně vůbec to nemá tu relevanci, jo, jako je to de facto byrokratický proces, který vlastně ani ti státní tajemníci nebo tajemnice, ani ten ministr ho nemá rád, ani ta personálka. A už i ti samotní lidé říkají, no, vlastně, k čemu nám to služební hodnocení je?

Ve většině případů je to čistý formalismus místo toho, aby to byl opravdu nástroj, jak kvalitně posunovat fungování našeho státního aparátu, zlepšovat schopnosti, dovednosti těch lidí, kteří tam pracují. Takže vlastně všechny klíčové věci, které bychom řekli z pohledu moderní personalistiky, moderního HR, který bychom tam chtěli mít do budoucna a za těch víc jak 10 let se nám to nepodařilo a je to naše společná chyba. To není, že bych kritizoval někoho z první nebo druhé vlády Andreje Babiše nebo třetí, ale to říkáme sebekriticky k nám. A teď vlastně, když by ta možnost byla, máte po 1. lednu, klíčové změny jste provedli a teď byste s tím mohli pracovat. Říct si, uděláme to pořádně, nachystáme to, aby to opravdu dávalo hlava patu, tak se to zase dělá tímhle způsobem, že vlastně jediný cíl je to, co se nestihlo 1. ledna vysystemizovat, tak to ještě zjednodušit, udělat ještě větší nejistotu a vlastně výsledek bude ještě nižší kvalita lidí ve státní správě.

Kdo je ochoten tam dneska jít z toho privátu? Já sám jsem si položil to, jak je těžké ty kvalitní lidi získat. Není to jenom o penězích, je to i o těch podmínkách, které tam oni dneska dostávají.

Takže vy si to prohlasujete, tu většinu pro to máte, můžete si říct jako nic z toho, co říkám, nebereme vážně, ale aspoň vy, kteří už jste to zažili, tak zkuste nad tím přemýšlet a třeba do toho druhého čtení taky jako opravdu poslouchat to, co říká opravdu ta odborná veřejnost, ať už zevnitř té státní správy nebo i z vně. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: K faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Radek Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já nechci prodlužovat polemiku k tomuto návrhu zákona, já jenom možná pro zajímavost, a z edukativních důvodů. Je pravda, že už ten zákon služební se přijímal jako komplexní pozměňovací návrh, který se načetl ve druhém čtení a samozřejmě ho psali úředníci. Následně byla výrazná novela v minulém volebním období poslaneckým návrhem. A jenom tak opravdu pro zajímavost, poslední návrh v této oblasti, který opravdu prošel řádným legislativním a připomínkovým řízením a dvakrát jej projednala vláda, tak byl ten návrh z časů Petra Nečase, tento tisk byl projednán ve stejný den, kdy byl proveden zásah na Úřadu vlády v souvislosti se skandálem kolem přítelkyně pana premiéra a ten padl pod stůl a měli jsme předčasné volby, tak je to asi osudem v oblasti státní správy, že to všechno, zatímco já pamatuju, ty zásadní změny byly formou poslaneckých návrhů. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom debatovat, a to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše faktická poznámka vyvolala reakci pana poslance Jurečky, který se hlásí k faktické poznámce. A já mu dám prostor. Tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já vlastně děkuju Radkovi Vondráčkovi, že přišel a že řekl to, co řekl, ale když to budu parafrázovat, tak vlastně řekl, dělali jsme to doteď blbě všichni společně, budeme to nadále blbě dělat dál.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. V tuhle chvíli není přihlášený nikdo ani k faktické poznámce, ani do obecné rozpravy, tak se ještě raději zeptám, zda se někdo nehlásí z místa? Nikoho takového nevidím, tak si dovoluji ukončit sloučenou obecnou rozpravu.

Žádám o závěrečná slova navrhovatele a zpravodaje. Je zájem o závěrečné slovo?

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jen opravdu velice stručně, já bych chtěl poděkovat všem diskutujícím, kteří se zapojili, já jsem si to vyslechl snad s dvěma krátkými přestávkami všechno. Já doufám, že budeme mít možnost pokračovat ve druhém čtení a znovu říkám, a nabízím otevřenou debatu na výborech, nabízím i možnost případných pozměňovacích návrhů. A to poděkování směřuje všem, kteří tady měli nějakou poznámku k věci, nikoliv nějaké emotivní výlevy, ty nás nikam neposunuly. Doufám, že poslanecký návrh dopadne lépe než ten, před kterým jsem před chvílí varoval. A já jsem, pane poslanče Jurečko, prostřednictvím pana předsedajícího, neříkal, že doteď jsme to dělali blbě, ale je prostě příznačné, že tyto normy se doposud měnily vždy poslaneckým návrhem. A nic se na tom nemění ani do budoucna. Já jenom doufám, že díky tomu, že tato vláda klade důraz na výkon a efektivitu a že jsme se čtyři roky v opozici připravovali a že jsme nastoupili do tohoto volebního období s jasným úmyslem plnit naše sliby a to, co jsme těm našim voličům řekli na těch náměstích, tak já doufám, že to bude, právě se to projeví tady na tomto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Ještě se hlásí... No a už zavřená rozprava. Poprosím pana zpravodaje.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Mým úkolem není jakkoliv komentovat průběh té debaty. Já děkuju všem, kteří se té debaty zúčastnili. Z mého pohledu byla v naprosté většině případů velmi věcná, směřovala k meritu věci. Mým úkolem je teď shrnout ty návrhy, které jsou hlasovatelné a které jsem zaznamenal v průběhu debaty, takže je to, pane místopředsedo, k vám a poprosím, kolegyně, kolegové, kdo jste jakékoliv návrhy podávali v průběhu vašich vystoupení, abyste mě teď kontrolovali, že jsem skutečně všechny zaznamenal.

Zaznamenal jsem postupně návrh na zamítnutí obou návrhů od kolegyň a kolegů Víta Rakušana, Jiřího Pospíšila, Michala Kučery, Jana Papajanovského, Václava Pláteníka, Karla Dvořáka, Gabriely Svárovské a Lucie Sedmihradské. Zaznamenal jsem návrh na vrácení k přepracování obou tisků od kolegyň a kolegů Karla Dvořáka a Heleny Langšádlové. Zaznamenal jsem návrh na přikázání obou sněmovních tisků výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj od pana kolegy Jana Papajanovského a zaznamenal jsem návrh na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o 20 dnů od kolegyně Lucie Sedmihradské.

To jsou návrhy, které jsem zaznamenal v průběhu rozpravy. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane zpravodaji. Já to, byť v jiném pořadí, ale ta jména souhlasí, pokud by se někdo neslyšel v těch jednotlivých návrzích, tak nechť prosím ještě nás nějakým způsobem doplní.

Nicméně budeme postupovat nyní tak, že jsme ukončili obecnou rozpravu sloučenou, máme po závěrečných slovech a teď se přesuneme k jednotlivým zpátky těm bodům, k jednotlivým tiskům a budeme hlasovat nikoliv sloučeně, ale budeme hlasovat o každém z nich zvlášť.

 

Tudíž mi dovolte, abych otevřel bod

Aktualizováno 1. 2. 2026 v 8:51.