Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.40 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Vrátím se ještě k jedné jeho kauze, nebo spíš zázraku vlastně, kdy on jako ministr životního prostředí vyřešil problém, který trápí celý svět, který je vědecky prokázán, a to jsou klimatické změny. Pan ministr životního prostředí Macinka zrušil příslušný odbor, prohlásil, že klimatická změna neexistuje, tím celý svět zachránil a tento problém vyřešil. Tak to samozřejmě není. To všechno jsou důvody, proč by měl být odvolán, a to všechno jsou věci, na které bychom se ho bývali rádi ptali při interpelacích.
Nicméně to není všechno, na co bychom se rádi ptali. Máme tady měsíc, přes měsíc, nebo bohužel i dlouhodobě trvající prohlášení špiček SPD, které zpochybňují to, co se stalo ve Vrběticích. Jak jsem zmiňoval, jednoznačně prokázaná záležitost, že se jednalo o ruské agenty GRU, o vměšování ruské moci, útok na našem svrchovaném území a vraždy našich, našich občanů. A ve stínu toho všeho, a vypadá to, jako by pan premiér byl největší svatoušek z vlády, ale ono to tak není. Všichni si moc dobře pamatujeme, jak ohlašoval, velkolepě ohlašoval, jak vyřeší svůj gigantický kolosální střet zájmů, jak se vzdá účasti ve svých firmách, jak na ně nikdy nebude mít již vliv. Co se stalo k dnešnímu dni? Vůbec nic, nic se nestalo. Pan premiér je pořád v kolosálním střetu zájmů a na pozadí všech ostatních kauz jeho koaličních partnerů mu vláda přiklepává protizákonně další dotace. A ve stínu toho všeho, a na to budu upozorňovat pořád, je předložen protizákonný návrh státního rozpočtu.
Tento návrh porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Já, když jsem si to zhruba počítal, tak ho porušuje o 68,5 miliardy korun, a dokonce se tím již zabývala i Národní rozpočtová rada a ta říká zcela jednoznačně, že ten návrh státního rozpočtu opravdu je v rozporu, tedy porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. A dokonce pan předseda této Národní rozpočtové rady říká, že je to ještě více, že je to o zhruba 70 miliard korun. A to, vážení, opravdu není žádná legrace. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti není jenom nějaká vyhláška, nějaké pravidlo, to je zákon. A návrh státního rozpočtu je v rozporu s § 10 odst. 1 a § 10a tohoto zákona. A co hůř, vaše vláda chce tyto paragrafy zrušit, chce se držet jen maastrichtských kritérií, která stanoví deficit jako procento HDP. Chcete odstranit ze zákona česká fiskální pravidla a nahradit je evropskými standardy.
O čem to svědčí? Že jakákoliv konsolidace veřejných financí je vám úplně, ale úplně lhostejná. A bohužel to říkáme i směrem k Motoristům, kteří měli opravdu silná slova o tom, jak budou bránit české finance, jak budeme směřovat k vyrovnaným rozpočtům. Pravý opak je pravdou a já se těším na to vaše hlasování. A co je na tom to nejhorší? Že vláda, ačkoliv má, a znovu toto budu pořád opakovat, samozřejmě má právo navrhovat státní rozpočet, ale nemá nejmenší právo porušovat zákony, které platí nejen pro ni, ale pro všechny ostatní. Zákony, znovu opakuju, nejsou doporučení. Zákony tvoří základní pravidla fungování naší společnosti. A dovolte, kolegové, a já vám to budu připomínat při všech čteních státního rozpočtu, vzpomeňte si na svůj poslanecký slib. Slíbili jste, že budete dodržovat zákony České republiky, pokud budete hlasovat pro protizákonný návrh státního rozpočtu, de facto porušujete svůj poslanecký slib. (Projevy nesouhlasu oslovených.)
To jsou všechno věci, které jsou opravdu velmi závažné, mohl bych v tom výčtu pokračovat, a to jsou věci, na které se chceme ptát, budeme ptát, ať už interpelace zrušíte, nebo nezrušíte.
Je tady celá řada nováčků v Poslanecké sněmovně, já bych rád, a omlouvám se za to, nechci působit edukativně, ale rád bych jim vysvětlil podstatu a význam interpelací. Omlouvám se za to, ale cítím tu povinnost zejména k nováčkům z řad koalice, aby si uvědomili, čeho jsou v tuto chvíli součástí. (Rozhovor dvojice poslanců před řečnickým pultem.)
Já poprosím pana předsedu, aby tady přede mnou byl klid. Děkuju. (Předsedající: Ano, prosím o klid.) Já chápu, že některé to nezajímá, podstata interpelací, nakonec o ně evidentně nestojíte, bojíte se jich. (Projevy nesouhlasu .) Bojíte, a já se k tomu dostanu, že vy budete - kolega Nacher za chvíli nepochybně bude - nějak argumentovat. K tomu já se na závěr ještě vyjádřím, tak mi do toho, prosím, neskákejte, abych mohl mluvit plynule, aby se to nezdržovalo.
Interpelace jsou důležitým parlamentním nástrojem, kterým zákonodárný sbor kontroluje výkonnou moc. Jejich význam spočívá zejména v několika funkcích. V první řadě je to funkce kontrolní. Parlament prostřednictvím interpelací dohlíží na činnost vlády a ověřuje, zda jedná v souladu se zákony. Ano, to bylo to, co jsem říkal před chvílí. Zda jedná v souladu se zákony a ve veřejném zájmu.
Odpovědnost vlády. Interpelace posilují princip politické odpovědnosti výkonné moci vůči parlamentu. To je typický rys parlamentní demokracie.
Další funkcí je transparentnost a informování veřejnosti, protože právě odpovědi na interpelace jsou veřejné, čímž přispívají k otevřenosti politického rozhodování.
Politická diskuse a pluralita názorů. Interpelace totiž umožňují opozici formulovat kritiku vlády, tak jak jsem činil před chvílí, a otvírat tato témata, která by jinak zůstala stranou politické debaty, a vy se těmi kauzami snažíte účinně promlčet. Ale to opravdu nedopustím. ***
